OSHB 117 C 7/2022-200

Okresní soud v Havlíčkově Brodě rozhodl samosoudkyní Mgr. Martinou Prachařovou ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobkyně: osobní údaje žalobkyně ⟪LB:lb_002⟫ sídlem adresa žalobkyně, obec ⟪LB:lb_003⟫ zastoupená advokátkou Mgr. jméno příjmení ⟪LB:lb_004⟫ sídlem adresa žalobkyně ⟪LB:lb_005⟫ proti ⟪LB:lb_006⟫ žalované: osobní údaje žalované ⟪LB:lb_007⟫ bytem adresa žalované ⟪LB:lb_008⟫ o zaplacení 69.612 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 18.197,30 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 18.397,30 Kč od datum do datum, s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 18.197,30 Kč od datum do zaplacení a s úrokem ve výši 8,09 % ročně z částky 14.481,70 Kč od datum do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový úrok dosáhne částky 179.784 Kč, a to vše do 15 dnů od právní moci rozhodnutí.

II. Žaloba se co do nároku žalobkyně na zaplacení částky 43.540,70 Kč s úrokem z prodlení z částky 61.938 Kč ve výši 11,75% ročně od datum do datum a s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 61.738 Kč od datum do zaplacení v rozsahu převyšující úrok z prodlení ve výši 11 75% ročně z částky 18.397,30 Kč od datum do datum s úrokem z prodlení ve výši 11 75% ročně z částky 18.197,30 Kč od datum do zaplacení a úrok ve výši 20% ročně z částky 55.446,49 Kč od datum do datum s úrokem ve výši 11 75% ročně z částky 55.446,49 Kč do datum do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový úrok za dobu od datum dosáhne částky 179.784 Kč v rozsahu převyšujícím úrok ve výši 8,09% ročně z částky 14.481,70 Kč od datum do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový úrok dosáhne částky 179.784 Kč, zamítá.

III. Žalobkyně je povinna nahradit žalované na náklady řízení částku 576 Kč k rukám žalované, a to do 15 dnů od právní moci rozhodnutí.

Podanou žalobou domáhala se žalobkyně, aby žalované byla uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku domáhala po žalované zaplacení částky 67 262 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky 67 462 Kč ve výši 11,75% ročně od datum do datum ve výši 572,49 Kč a zákonný úrok prodlení z částky 67 262 Kč ve výši 11,75% ročně od datum do zaplacení, dále částky 2 350,09 Kč a dále úroku ve výši 62,47 % p.a z částky 55 446,49 Kč od datum do datum ve výši 2 222,16 Kč, úrok ve výši 11,75 % p.a z částky 55 446,49 Kč od datum do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový tento úrok za dobu od datum dosáhne částky 179 784 Kč. Žalobu zdůvodnila zejména tím, že dne datum uzavřela s žalovanou smlouva o úvěru číslo na základě které byl žalované poskytnut na účet uvedený ve smlouvě úvěr ve výši 75 000 Kč, přičemž k vyplacení úvěru žalované došlo dne datum, žalovaná se touto smlouvou zavázala poskytnutý úvěr a úrok za poskytnutí úvěru sjednaný ve smlouvě ve výši nominální úrokové sazby 62,47 % p.a. splácet ve 30 měsíčních splátkách ve výši 5 691,00 Kč (zahrnuta i úhrada za pojištění) splatných vždy k 16. dni každého kalendářního měsíce počínaje měsícem březnem 2021 dle splátkového kalendáře. Smlouva byla uzavřena prostřednictvím prostředků komunikace na dálku. Součástí všech splátek byla kromě splátky jistiny a úroků i měsíční úhrada za pojištění schopnosti splácet úvěr ve výši 697 Kč Pojištění bylo sjednáno na základě pojistné smlouvy, kdy při podpisu smlouvy úvěrové žalovaná současně podepsala přihlášku do skupinového pojištění schopnosti splácet úvěr. Oznámení o schválení úvěru bylo žalované zasláno poštou. Schopnost žalované hradit úvěr byla prověřována na základě dokladů a informací získaných od žalované, z dostupných databází příjmení, NRKI i insolvenčního rejstříku i z jiných zdrojů – dokladů příjmů od žalované. Žalovaná smluvní podmínky neplnila řádně a ocitla se s úhradou splátek poskytnutého úvěru v prodlení. Do data zesplatnění úvěru uhradila pouze následující splátky: ⟪LB:lb_001⟫ - příjmení ve výši 5 691,00 Kč ze dne datum ⟪LB:lb_002⟫ - příjmení ve výši 5 691,00 Kč ze dne datum ⟪LB:lb_003⟫ - příjmení ve výši 5 691,00 Kč ze dne datum ⟪LB:lb_004⟫ - příjmení ve výši 5 691,00 Kč ze dne datum ⟪LB:lb_005⟫ - příjmení ve výši 5 691,00 Kč ze dne datum ⟪LB:lb_006⟫ - příjmení ve výši 5 691,00 Kč ze dne datum ⟪LB:lb_007⟫ - příjmení ve výši 5 691,00 Kč ze dne datum ⟪LB:lb_008⟫ - příjmení ve výši 200,00 Kč ze dne datum ⟪LB:lb_009⟫ - příjmení ve výši 499,00 Kč ze dne datum ⟪LB:lb_010⟫ - příjmení ve výši 601,00 Kč ze dne datum ⟪LB:lb_011⟫ - příjmení ve výši 11 382,00 Kč ze dne datum ⟪LB:lb_012⟫ - příjmení ve výši 618,00 Kč ze dne datum ⟪LB:lb_013⟫ - příjmení ve výši 3 170,00 Kč ze dne datum ⟪LB:lb_014⟫ - příjmení ve výši 1 302,00 Kč ze dne datum ⟪LB:lb_015⟫ - příjmení ve výši 5 691,00 Kč ze dne datum ⟪LB:lb_016⟫ - příjmení ve výši 5 691,00 Kč ze dne datum ⟪LB:lb_017⟫ - příjmení ve výši 5 691,00 Kč ze dne datum ⟪LB:lb_018⟫ - příjmení ve výši 200,00 Kč ze dne datum

Jelikož žalovaná nedodržovala splátkový kalendář, vzniklo žalobkyni právo na zaplacení smluvních pokut v celkové výši 1 497 Kč (smluvní pokuta ve výši 499 Kč za prodlení u splátky číslo u nichž se žalovaná ocitla v prodlení v délce 30 dnů) a na zaplacení nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalované v celkové výši 1 200 Kč (200 Kč za prodlení se splátkami číslo až 15 po dobu 15 dnů). Žalobkyně žalovanou vyzvala k úhradě dlužných splátek a poskytla jí 30denní lhůtu k jejich úhradě, žalovaná je však neuhradila. Ke dni datum tak došlo k automatickému zesplatnění daného úvěru, jelikož se žalovaná k tomuto dni ocitla v prodlení se splátkou číslo o délce 65 dnů. Po zesplatnění úvěru žalovaná uhradila ještě dne datum částku 200 Kč, následně již nebylo uhrazeno ničeho. Žalobkyně se proto se svým nárokem obrátila na soud a domáhala se zaplacení částky 63 371,22 Kč (k datu zesplatnění úvěru činila nová jistina 63 571,22 Kč a odpovídala původní jistině úvěru 55 446,49 Kč a úroku za poskytnutí úvěru ke dni zesplatnění 8 124,73 K) č s příslušenstvím, smluvní pokuty ve výši 1 497 Kč s příslušenstvím dle bodu 6. 1 úvěrové smlouvy, náhrady nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalované ve výši 1 000 Kč s příslušenstvím dle bodu 6. 2 úvěrové smlouvy, smluvní pokuty ve výši 2 350,09 Kč dle bodu 6.5 úvěrové smlouvy, úroku za poskytnutí úvěru z částky 55 446,49 Kč ve výši 62,47% ročně od datum do datum a od datum do zaplacení ve výši 11,75% ročně a úhrady pojištění v celkové výši 1 394 Kč.

Žalovaná s žalobou nesouhlasila. Nerozporovala, že by předmětnou úvěrovou smlouvu uzavřela. Potvrdila, že jí bylo vyplaceno 75.000 Kč a že se zavázala během 30 měsíců vrátit částku 149.820 Kč. Uvedla, že doposud na předmětnou úvěrovou smlouvu uhradila 75.082 Kč. Připustila, že v době podpisu úvěrové smlouvy, dne datum, již měla uzavřenou úvěrovou smlouvu, na základě které jí bylo vyplaceno 75.000 Kč, a ona se zavázala během 36 měsíců vrátit částku 162.900 Kč, když do datum uhradila 85.975 Kč a úvěrovou smlouvu na základě které jí bylo vyplaceno 65.000 Kč a ona se zavázala během 36 měsíců vrátit částku 141.192 Kč, když do datum uhradila 31.290 Kč. Žalovaná dále uvedla že, má více půjček u různých nebankovních společností, že se svou finanční situaci snažila řešit, ale dostala se do dluhové pasti. Dne datum zaslala žalobkyni návrh na smír v tom smyslu, že by v měsíčních splátkách uhradila pouze jistinu, tento návrh však žalobkyně neakceptovala. Žalovaná dále argumentovala tím, že nedokázala správně vyhodnotit dopady smluvních podmínek, neměla dostatečné zkušenosti ani informace o fungování na finančním trhu, a že v současné době úvěrovou smlouvu hodnotí jako nemravnou. Má za to, že výše RPSN 83,85 % odporuje dobrým mravům, když jde o více než desetinásobek výše RPSN uváděné ČNB pro dané období. Podle žalované je ujednání RPSN neplatné a smlouva o úvěru vůbec nevznikla. Žalovaná dále zpochybnila, zda vůbec žalobkyně dostála své povinnosti a dostatečně zkoumala její bonitu, když s ní uzavírala souběžně další úvěrové smlouvy. Žalovaná má za to, že v situaci, kdy již byla povinna hradit měsíční splátky u dvou úvěrových smluv, muselo být žalobkyni zřejmé, že řádného splácení dalšího úvěru nebude schopna. Žalovaná uzavřela, že předmětná smlouva je neplatná, vůbec nevznikla a navrhla, aby byla žaloba v celém rozsahu zamítnuta. Zopakovala argumentaci, že si vypůjčila 75.000 Kč a žalobkyni zpět uhradila 75.082 Kč. V případě, že by jí byla uložena povinnost k zaplacení zbývající částky navrhla, aby jí soud tuto povinnost uložil v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 300 Kč. Zároveň žalovaná žádala, aby jí byla přiznána náhrada nákladů řízení, jakožto nezastoupenému účastníku.

Podáním ze dne datum vzala žalobkyně žalobu částečně zpět. Soud proto usnesením ze dne 14. 9. 2022, č. j. 117 C 7/2022-91, řízení v části, v níž se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky ve výši 5 524 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky 5 524 Kč ve výši 11,75 % ročně od datum do datum a se zákonným úrokem prodlení z částky 5 524 Kč ve výši 11,75 % ročně od datum do zaplacení, dále co do zaplacení dalších 2 350,09 Kč, a dalšího úroku ve výši 42,47 % ročně z částky 55 446,49 Kč od datum do datum, zastavil.

Nadále žalobkyně požadovala, aby žalované byla uložena povinnost zaplatit částku 61 738 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 61 938 Kč od datum do datum a zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 61 738 Kč od datum do zaplacení a dále s ročním úrokem 20 % z částky 55 446,49 Kč od datum do datum a s ročním úrokem 11,75 % z částky 55 446,49 Kč za dobu od datum do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový tento úrok za dobu od datum dosáhne částky 179 784 Kč.

1. - ze smlouvy o úvěru číslo že žalovaná uzavřela dne datum se právnická osoba smlouvu, jíž se tato společnost zavázala poskytnout žalované 25 000 Kč a žalovaná se jí zavázala tuto částku vrátit spolu s poplatkem ve výši 28 552 Kč formou 78 splátek ve výši 717 Kč, resp. 683 Kč splatných ke konci splátkového měsíčního období,

2. - ze smlouvy o úvěru na číslo že žalovaná uzavřela dne datum se právnická osoba smlouvu, jíž se tato společnost zavázala poskytnout žalované 15 000 Kč a žalovaná se jí zavázala tuto částku vrátit spolu s poplatkem ve výši 17 731 Kč formou 78 splátek ve výši 450 Kč, resp. 421 Kč splatných ke konci splátkového měsíčního období,

3. Z hlediska hmotného práva soud věc posuzoval podle zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, (dále jen„ o. z.“) a podle zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, (dále jen„ ZSÚ“).

4. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

5. Podle § 588 věta první o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.

6. Podle § 577 o. z. je-li důvod neplatnosti jen v nezákonném určení množstevního, časového, územního nebo jiného rozsahu, soud rozsah změní tak, aby odpovídal spravedlivému uspořádání práv a povinností stran; návrhy stran přitom vázán není, ale uváží, zda by strana k právnímu jednání vůbec přistoupila, rozpoznala-li by neplatnost včas.

Po skutkové stránce soud uzavřel, že mezi účastníky byla uzavřena úvěrová smlouva, na základě které žalobkyně poskytla žalované shora uvedené finanční prostředky – úvěr 75 000 Kč. Žalovaná zároveň sjednala pojištění schopnosti splácet úvěr a zavázala se hradit měsíční pojistné ve výši 697 Kč. Své závazky měla žalovaná vyrovnat v 30 měsíčních splátkách ve výši 5 691 Kč splatných vždy k 16. dni kalendářního měsíce. Splátky ze strany žalované však nebyly hrazeny řádně a včas, žalovaná uhradila celkem 75 082 Kč. Proto žalobkyně ke dni datum celý úvěr zesplatnila a požadovala zaplatit zbývající část jistiny, nedoplatek pojištění, smluvní úrok a v souvislosti s prodlením žalované pak smluvní pokutu, náhradu nákladů řízení, které vznikly právě kvůli prodlení, a úrok z prodlení. V době, kdy žalovaná nebyla schopna řádně a včas úvěr splácet, obrátila se na žalobkyni s návrhem na smírné řešení věci, žalobkyně tento návrh neakceptovala. Žalobkyně před uzavřením smlouvy zjišťovala osobní i výdělkové poměry žalované. Žalovaná má stabilní měsíční příjem a v letech 2016 2021 uzavřela množství smluv, jejichž předmětem bylo poskytnutí finančních prostředků, které měly být vráceny v měsíčních splátkách v různých výších za různých podmínek.

7. Ohledně námitky žalované o nedostatečném zkoumání její úvěruschopnosti, dospěl soud k závěru, že žalobkyně řádně posoudila úvěruschopnost žalované před uzavřením předmětné smlouvy, v tomto bodu tak soud shledal danou smlouvu sjednanou platně. Z rozhodnutí Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, sp. zn. 1 As 30/2015 vyplývá:„ ….věřitel by měl úvěruschopnost dlužníka aktivně zjišťovat a prověřovat, nikoliv se spokojit pouze s jeho ničím nedoloženými prohlášeními s odbornou péčí, např. potvrzení o zaměstnání a příjmu, výplatní pásky, výpis z bankovního účtu žadatele atd. Mělo by tedy jít o doklady vydané spotřebiteli třetí stranou, které budou objektivně a věrohodně vypovídat o spotřebitelově schopnosti dostát svým závazkům.“ Stejně tak Nejvyšší soud ČR v svém rozhodnutí ze dne 25. 7. 2018, č.j. 33 Cdo 2178/2018 konstatoval:„ …věřitel své povinnosti stanovené zákonem nedostojí, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka. Na tom přitom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků.“ Žalobkyně vycházela jednak z údajů, které jí poskytla žalovaná a u nichž opakovaně svým podpisem potvrdila, že se jedná o údaje pravdivé, úplné a správné (z údajů, že má pravidelný příjem ze zaměstnání na hlavní pracovní poměr, v domácnosti žije sama, je vdaná, s manželem však nesdílí společnou domácnost, má maturitu, státní/obecní bydlení, její životní minimum je 3 860 Kč, nemá žádné splátky úvěrů, zápůjček, leasingu, výživného či hypotéky, resp. hradí toliko splátky u žalobkyně ve výši 4 525 Kč a na bydlení vydá 2 603 Kč, takže její celkové výdaje činí 10 988 Kč, pročež má finanční rezervu 18 364 Kč), jednak ze sjetiny z bankovního účtu žalované ohledně výše posledních 4 mezd žalované, kopie jejího OP a výpisů z NRKI a příjmení. Dle názoru soudu tak žalobkyně učinila vše, co od ní lze rozumně požadovat v rámci její odborné péče co do posouzení otázky úvěruschopnosti žalované, když se nespokojila toliko s tvrzeními žalované, ale vycházela i z prokázaných příjmů a z databází NRKI a příjmení, kdy sice v obou těchto databázích je uveden určitý náznak, že žalovaná byla v občasném prodlení s plněním přechozích úvěrů sjednaných se žalobkyní, ovšem vždy úvěry řádně uhradila, resp. doplatila dlužné splátky, ani z jednoho tak nelze dovodit, že by její aktuální situace nasvědčovala tomu, že by žalovaná nebyla úvěruschopná.

8. Pokud žalovaná namítá, že v době uzavírání předmětné úvěrové smlouvy byla nezkušená a neměla dostatečné informace o fungování finančního trhu a nedokázala dostatečně vyhodnotit smluvní podmínky, soud těmto námitkám neuvěřil, neboť, jak vyplývá z provedeného dokazování, žalovaná v mezidobí let 2016 2020 uzavřela minimálně 9 dalších obdobných smluv, přičemž z výpisu z běžného účtu žalované lze vést úvahy o tom, zda těchto smluv nebylo ještě více. Navíc je třeba vycházet z toho, že každá svéprávná osoba má rozum průměrného člověka i schopnost užívat jej s běžnou péčí a opatrnosti, přičemž to od něj může každý očekávat (§ 4 odst. 1 o. z.). Dle názoru soudu lze rozumně očekávat při podpisu smlouvy, na základě které je vyplacena částka 75 000 Kč a vzniká podepisujícímu závazek splátek po dobu 2 a půl roku ve výši přesahující 5 000 Kč měsíčně, že smlouvu přečte a v případě nesrovnalostí, nedorozumění sjedná nápravu.

Naproti tomu je třeba přisvědčit námitce žalované v tom smyslu, že výše sjednaného smluvního úroku vy výši 62,47% ročně se příčí dobrým mravům. Tento úrok přesahuje více než 7x úrokovou sazbu obdobných spotřebitelských úvěrů (úvěr pro domácnosti se splatností 1-5 let). Takto sjednaná výše úrokové sazby je zjevně proti dobrým mravům, což vyplývá např. i rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 15. 12. 2004 sp. zn. 21 Cdo 1484/2004:„ V rozporu s dobrými mravy je zpravidla výše úroků sjednaná ve smyslu ustanovení § 658 odst. 1 obč. zák., která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček. rozporu s dobrými mravy je zpravidla výše úroků sjednaná ve smyslu ustanovení § 658 odst. 1 obč. zák., která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček.“ Z tohoto pohledu je tato část smlouvy o úvěru týkající se sjednané výše úrokové sazby absolutně neplatná. Jelikož závazek zaplatit úroky však patří k pojmovým znakům smlouvy o úvěru (viz rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 26. 5. 2011 sp. zn. 32 Cdo 3516/2009:„ Smlouva o úvěru nemůže být sjednána jako bezúročná. Závazek zaplatit úroky patří k pojmovým znakům smlouvy o úvěru, je její podstatnou částí (§ 269 odst. 1 obch. zák.). Proto nedohodnou-li věřitel a dlužník výši úroků ve smlouvě, je dlužník povinen platit úroky ve výši stanovené obchodním zákoníkem. Ta není stanovena fixně, ale je závislá na tom, jaké úroky obvykle požadují banky v místě sídla dlužníka v době uzavření smlouvy za úvěry jimi poskytované. Případná neplatnost ujednání o úrocích ve smlouvě o úvěru nezpůsobuje sama o sobě neplatnost smlouvy o úvěru jako celku.“), je třeba vycházet z příslušné výše úrokové sazby stanovené Českou národní bankou platné v době uzavření smlouvy, tedy v této konkrétní věci ve výši 8,09 % ročně.

Žalobkyni tak vznikl nárok na vrácení jistiny úvěru 75 000 Kč a zaplacení úroku ve výši 8,09 % ročně. Při započtení splátky nejdříve na úroky, pojištění ve výši 697 Kč měsíčně a následně na jistinu, tak bylo na úvěr zaplaceno:

Splátka za měsíc; příjmení; Úrok; Pojištění; Jistina; Zůstatková jistina datum; číslo; 631,30; 697; číslo; číslo datum; číslo; 501; 697; číslo; číslo datum; číslo; 351,80; 697; číslo; číslo datum; číslo; 490,70; 697; číslo; číslo datum; číslo; 341,10; 697; číslo; číslo datum; číslo; 382,80; 697; číslo; číslo datum; číslo; číslo; 0; číslo; číslo datum; číslo; 774; -868; 0; číslo datum; 1 200; číslo; číslo; číslo; číslo datum; číslo; 245,70; 697; číslo; číslo datum; číslo; 58,70; 0; číslo; číslo datum; číslo; 293,80; číslo; číslo; číslo datum; číslo; 128,70; 697; číslo; číslo datum; číslo; 137,10; 697; číslo; číslo datum; 200; 115,50; -612,50; ----------; ----------

Celkem do zesplatnění zbývalo uhradit úrok za období od datum do datum ve výši osobní údaje žalobkyně 499, jistinu ve výši 14 481,70 Kč, pojištění ve výši 1 309,50 Kč, smluvní pokutu ve výši 1 497 Kč a náhradu nákladů vzniklých ve spojení s prodlením splátek ve výši 1 000 Kč Celkem tedy 18 397, 30 Kč s tím, že datum žalovaná uhradila částku 200 Kč.

Ohledně požadavku žalované na zaplacení smluvní pokuty a náhradu nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením jednotlivých splátek soud uvádí, že nárok žalobkyně je po právu. Dle názoru soudu příslušná ujednání vztahující se ke smluvní pokutě a nákladům byla mezi stranami sjednána platně, smluvní pokuta je v přiměřené výši a v řízení bylo prokázáno, že byly splněny podmínky pro vznik práva žalobkyně na jejich úhradu.

Žalobkyně tak byla úspěšná se svou žalobou pouze částečně, když žalované byla uložena povinnost zaplatit žalobkyni 14 481,70 Kč – jistina, osobní údaje žalobkyně 499 - úrok od datum do datum, 1 309,50 Kč – pojištění, 1 497 Kč smluvní pokuta, 1 000 Kč - náhrada nákladů řízení tj. celkem částku 18 397,30 Kč, přičemž však žalovaná po zesplatnění na tuto pohledávku uhradila ještě 200 Kč, zbývá tak uhradit 18 197,30 Kč spolu s přiměřeným úrokem z původní jistiny ve výši 8,09% ročně z částky 14 481,70 Kč od datum do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový úrok dosáhne částky 179 784Kč.

Vzhledem k tomu, že se žalovaná ocitla v prodlení s plněním svého závazku, má žalobkyně právo rovněž na úrok z prodlení od prvního dne, kdy se žalovaná ocitla v prodlení s plněním jednotlivých splátek ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb., tj. na úrok z prodlení ve výši 11,75% ročně z částky 18 397,30 Kč od datum do datum, a na úrok z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 18 197,30 Kč od datum do zaplacení.

S ohledem na výše uvedené soud ve věci rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I tohoto rozsudku a ve zbytku (tj. v rozsahu převyšujícím výše uvedené) žalobu zamítl výrok II

9. Podle § 1812 o. z. lze-li obsah smlouvy vyložit různým způsobem, použije se výklad pro spotřebitele nejpříznivější. K ujednáním odchylujícím se v neprospěch spotřebitele od ustanovení zákona stanovených k ochraně spotřebitele se nepřihlíží. To platí i v případě, že se spotřebitel vzdá zvláštního práva, které mu zákon poskytuje.

10. Podle § 86 odst. 1 ZSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Dle odst. 2 téhož ustanovení poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

11. Podle § 122 ZSÚ věřitel může pro případ prodlení spotřebitele s plněním dluhu vyplývajícího ze smlouvy o spotřebitelském úvěru sjednat pouze a) právo na náhradu účelně vynaložených nákladů, které mu vznikly v souvislosti s prodlením spotřebitele; pokud byla ujednána náhrada vyšší, považuje se v této části za smluvní pokutu, b) úroky z prodlení, jejichž výše nesmí přesáhnout výši stanovenou právním předpisem upravujícím úroky z prodlení, nebo c) smluvní pokutu. Uplatněná smluvní pokuta nesmí přesáhnout 0,1 % denně z částky, ohledně níž je spotřebitel v prodlení, je-li spotřebitel v prodlení s plněním povinnosti peněžité povahy. Omezení podle věty první se neuplatní na souhrn smluvních pokut uplatněných do okamžiku, kdy se úvěr stane v důsledku prodlení spotřebitele splatným, pokud je tento souhrn pokut v kalendářním roce, v němž nebo v jehož části byl spotřebitel v prodlení s plněním povinnosti peněžité povahy, nižší než 3 000 Kč a pokud výše smluvních pokut zahrnutých v tomto souhrnu uplatněných ve vztahu k prodlení s každou jednotlivou splátkou spotřebitelského úvěru činí nejvýše 500 Kč. Souhrn výše všech uplatněných smluvních pokut nesmí přesáhnout součin čísla 0,5 a celkové výše spotřebitelského úvěru, nejvýše však 200 000 Kč. U dluhu ze spotřebitelského úvěru, s jehož plněním je spotřebitel v prodlení delším než 90 dnů, vzniká věřiteli právo pouze na úrok, který odpovídá úroku určenému zápůjční úrokovou sazbou ve výši resp. sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů, nebyl-li sjednán úrok nižší.

12. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl v souladu s § 142 odst. 2 o.s.ř. Z původně žalované částky 69 612 Kč s příslušenstvím byla žalované uložena povinnost zaplatit 18 197.30 Kč včetně příslušenství. Tedy žalobkyně byla v dané věci úspěšná z 26 %, ve zbývající části pak byla úspěšná žalovaná. Žalované proto náleží náhrada nákladů řízení, která odpovídá rozdílu zaznamenaného úspěchu (74% 26% = 48 %). Náhradu nákladů řízení žalované pak soud vyčíslil podle § 151 odst. 3 o.s.ř. a vyhlášky č. 254/2015 Sb., tedy 4 úkony (dvě vyjádření, příprava a účast u jednání) po 300 Kč. Z celkové částky 1 200 Kč žalované byla přiznaná část odpovídající jejímu částečnému úspěchu ve věci 48 %, tedy 576 Kč.

13. Lhůtu k plnění soud žalované stanovil dle § 160 odst. 1 o.s.ř. v délce, která odpovídala výši uložených peněžitých plnění. Soud neumožnil žalované splácet dlužnou částku v pravidelných měsíčních splátkách po 300 Kč, neboť má za to, že u žalované, které již opakovaně byla soudem uložena povinnost zaplatit finanční částku, pokaždé v řádu desetitisíců, navíc je povinna hradit řádné splátky ostatních finančních produktů, lze mít pochybnosti o tom, zda by žalovaná splátkový kalendář dodržovala. V neposlední řadě není možné tuto výhodu žalované přiznat s ohledem na výši navržených splátek.

14. Pro úplnost soud uvádí, že jednání dne datum proběhlo v nepřítomnosti žalované. Dne datum v 11:38 hodin byl soudu bez dalšího doručen scan rozhodnutí o dočasné pracovní neschopnosti žalované. Z podání není zřejmé, zda se žalovaná z nařízeného jednání omlouvá či ne, o odročení nařízeného jednání žalovaná nepožádala, a proto bylo v souladu s §101 odst. 3 o.s.ř. jednáno v její nepřítomnosti. Nejvyšší soud ČR ve svém rozhodnutí sp. zn. 33 Odo 118/2001, ze dne 21. 6. 2011, uvedl:„ Účastníku nebyla v průběhu řízení odňata možnost jednat před soudem, jestliže soud jednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníka řízení, který se z nařízeného jednání omluvil, ale nepožádal o odročení jednání.“ Navíc soud přihlédl i ke skutečnosti, že účastníkům řízení již v této době bylo dálo poučení podle § 118b odst. 1 o.s.ř. a žalovaná se po tomto poučení k věci vyjádřila. Z jejího vyjádření soud při jednání dne datum vycházel.

Proti tomuto rozhodnutí lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení prostřednictvím zdejšího soudu ke Krajskému soudu v Hradci Králové ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí.