OSHB 10 C 14/2026-21

Okresní soud v Havlíčkově Brodě rozhodl samosoudkyní Mgr. Janou Denemarkovou ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky ⟪LB:lb_002⟫ proti ⟪LB:lb_003⟫ žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného ⟪LB:lb_004⟫ o 46 860 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 30 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 30 000 Kč od 25. 10. 2025 do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá v části, v níž se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení další částky 12 000 Kč, úroku z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 42 000 Kč od 10. 5. 2025 do 24. 10. 2025, úroku z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 12 000 Kč od 25. 10. 2025 do zaplacení, úroku z prodlení ve výši 0,5 % ročně z částky 30 000 Kč od 25. 10. 2025 do zaplacení a částky 4 860 Kč.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 1 328 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám Jméno advokátky, advokátky sídlem adresa.

IV. Žalobkyně je povinna zaplatit doplatek soudního poplatku ve výši 468 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalovaném zaplacení částky 46 860 Kč s příslušenstvím. Tvrdila, že mezi žalobkyní a žalovaným byla poté, co žalobkyně posoudila schopnost žalovaného splácet úvěr, uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru, žalobkyně poskytla žalovanému částku 30 000 Kč. Žalovaný porušil smluvní podmínky, došlo tak ke zesplatnění úvěru. Žalobkyně požadovala zaplacení jistiny 30 000 Kč, dále sjednaného úroku a smluvní pokuty.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Soud ve věci nařídil jednání. Žalobkyně se k jednání nedostavila, omluvila se. Žalovaný se k jednání bez omluvy nedostavil, ačkoliv byl řádně předvolán. Soud tak v souladu s § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále „o. s. ř.“), jednal v jejich nepřítomnosti.

4. Soud provedl dokazování a zjistil následující skutečnosti:

5. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru ze dne 4. 1. 2025 soud zjistil, že byla uzavřena mezi žalobkyní a žalovaným, jejím předmětem bylo poskytnutí spotřebitelského úvěru do výše 12 000 Kč. Úroková sazba byla sjednána ve výši 40 % měsíčně, RPSN ve výši 5577,52 %.

6. Z potvrzení o provedené platbě soud zjistil, že žalobkyně poukázala žalovanému dne 4. 1. 2025 částku 12 000 Kč a téhož dne 18 000 Kč.

7. Z výplatních pásek soud zjistil, že čistá mzda žalovaného činila v květnu 2023 částku Anonymizováno Anonymizováno Kč, v lednu 2024 částku Anonymizováno Anonymizováno Kč a v únoru 2024 částku Anonymizováno Anonymizováno Kč.

8. Ze zesplatnění spotřebitelského úvěru ze dne 6. 5. 2025 soud zjistil, že žalobkyně oznámila žalovanému, že v důsledku porušování smluvních povinností z jeho strany došlo ke zesplatnění úvěru, a vyzvala ho k zaplacení dlužné částky.

9. Z výzvy k úhradě ze dne 19. 10. 2025 a potvrzení o podání zásilky ze dne 21. 10. 2025 soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení dlužné částky a upozornila ho na možnost soudního sporu.

10. Žalobkyně dále soudu předložila smlouvu o postoupení pohledávek a přílohu č. hodnota ke smlouvě o kontokorentním úvěru a ke smlouvě o zřízení zástavního práva k pohledávkám. Těmito listinami soud neprováděl důkaz, když nebylo zřejmé, k jakým tvrzením žalobkyně má být tento důkaz proveden.

11. Žalobkyně k žalobě připojila i další tři přílohy, jejich obsah se soudu nepodařilo zjistit, nemohl tak jimi provést důkaz. Přílohy byly chráněny heslem, žalobkyně je ani přes výzvu soudu nezaslala v takové podobě, aby jimi mohl být proveden důkaz.

12. Soud věc posoudil podle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále „o. z.“), a dle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále „zákon o spotřebitelském úvěru“).

13. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

14. Podle § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

15. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

16. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

17. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

18. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen. Bezdůvodné obohacení je splatné na základě výzvy věřitele (§ 1958 odst. 2 o. z.).

19. Soud po provedeném dokazování dospěl k závěru, že mezi žalobkyní a žalovaným byla uzavřena smlouva o úvěru, žalovaný vystupoval v pozici spotřebitele. Soud dospěl k závěru, že žalobkyně řádně neposuzovala schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr, resp. neprokázala svá tvrzení, že posuzovala schopnost žalovaného splácet úvěr. Žalobkyně ke svému tvrzení označila jako důkaz pouze výplatní pásky žalovaného z května 2023, ledna 2024 a února 2024. Žalobkyně tedy posuzovala pouze příjem žalovaného, a to nikoliv z doby před uzavřením smlouvy o úvěru. Výdaje žalovaného neposuzovala vůbec. Žalobkyně tak neunesla břemeno tvrzení a břemeno důkazní. Svou nepřítomností při jednání se pak dobrovolně vzdala možnosti poučení ze strany soudu dle § 118a o. s. ř.

20. Z konstantní judikatury soudů vyplývá, že nepřiměřeným úrokem je zpravidla úrok sjednaný ve výši podstatně přesahující obvyklou úrokovou sazbu v době jeho sjednání stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaných bankami při poskytování úvěrů nebo půjček. S ohledem na okolnosti konkrétní věci nemusí být shledán nepřiměřený úrok ve výši dvojnásobku či trojnásobku úrokové sazby peněžních ústavů.

21. Dle databáze ARAD dostupné na stránkách České národní banky vyplývá, že průměrná úroková sazba úvěrů poskytnutých domácnostem na spotřebu byla v lednu 2025 ve výši 8,63 % ročně.

22. Úrok sjednaný účastníky ve smlouvě o spotřebitelském úvěru ve výši 40 % měsíčně výrazně překračuje trojnásobek úrokové sazby obvykle sjednávané bankami v době uzavření smlouvy o úvěru. Výše úroku sjednaného mezi účastníky se tak dle názoru soudu příčí dobrým mravům.

23. Soud tak dospěl k závěru, že smlouva uzavřená mezi žalobkyní a žalovaným je ze shora uvedených důvodů neplatná. Nárok žalobkyně pak posoudil jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení, tedy částky, která byla žalovanému skutečně vyplacena, po odečtení toho, co žalovaný na úhradu plnil. Žalovanému byla poskytnuta částka 30 000 Kč, ničeho nezaplatil. Soud proto uložil žalovanému zaplatit žalobkyni částku 30 000 Kč spolu se zákonnými úroky z prodlení v souladu s § 1970 o. z. ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ode dne následujícího po domněnce doby dojití (573 o. z.). Ve zbývající části soud žalobu ze shora uvedených důvodů zamítl.

24. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o. s. ř. Žalobkyně měla ve věci částečný úspěch, úspěšná byla v rozsahu 64 %, neúspěšná v rozsahu 36 %, čistý úspěch žalobkyně tak představuje 28 %. Náklady řízení představovaly soudní poplatek ve výši 1 875 Kč, doplatek soudního poplatku ve výši 468 Kč, náklady právního zastoupení podle vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (dále jen „advokátní tarif“), tj. odměna za tři úkony právní služby po 700 Kč podle § 14b, § 11 odst. 1 písm. a), d) advokátního tarifu ze převzetí zastoupení a dvě písemná podání (předžalobní výzva k plnění, žaloba) a 3x náhrada hotových výdajů po 100 Kč podle § 14b odst. 6 advokátního tarifu, celkem tedy hodnota Kč. Z toho 28 % činí 1 328 Kč. Náklady řízení je žalovaný povinen nahradit žalobkyni k rukám zástupce žalobkyně (§ 149 odst. 1 o. s. ř.).

25. Žalobkyně ve věci podala návrh na vydání elektronického platebního rozkazu a zaplatila soudní poplatek ve výši 1 875 Kč. Elektronický platební rozkaz nebyl ve věci vydán, proto byl v souladu se zákonem č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, položka 2, bod 2 sazebníku poplatků žalobkyni doměřen poplatek do výše podle položky 1 bodu 1. písm. a) sazebníku soudních poplatků. Doměřený poplatek je třeba zaplatit na bankovní účet na bankovní účet č. č. účtu, variabilní symbol var. symbol.

26. Lhůty k plnění byly stanoveny dle § 160 odst. 1 o. s. ř., tj. v délce tří dnů.

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Hradci Králové, prostřednictvím Okresního soudu v Havlíčkově Brodě. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li povinný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.