OSHK 21 C 109/2022-148

Okresní soud v Hradci Králové rozhodl samosoudkyní JUDr. Markétou Šubovou ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci ⟪LB:lb_002⟫ proti ⟪LB:lb_003⟫ žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený advokátem anonymizováno jméno příjmení ⟪LB:lb_004⟫ sídlem adresa ⟪LB:lb_005⟫ o ochranu osobnosti

I. Žaloba, kterou se žalobce domáhal, aby žalovanému bylo uloženo zveřejnit na své náklady omluvu na webových portálech webová adresa, www.idnes.cz/kraje, www.denik.cz/regiony, webová adresa, webová adresa, https://hradecky.denik.cz a dále ve Východočeské televizi V1, v Českém rozhlasu obec, ve zpravodaji obec a na účtu„ Změna pro obec a Zelení“ vedeném na sociální síti facebook následujícího znění:

„ Já, celé jméno žalovaného, se tímto hluboce omlouvám panu jméno celé jméno žalobce, že jsem nedůvodně, nepravdivě a závažně veřejně zpochybnil jeho důstojnost, čest a vážnost, a to při mém diskusním vyjádření předneseném při jednání zastupitelstva města Hradec Králové dne 18. 1. 2022. Chci jednoznačně vyjádřit, že pan celé jméno žalobce nebyl, ani není, dlužníkem města a mé výroky v tomto smyslu neodpovídaly skutečnosti, čímž jsem jej neoprávněně očernil a poškodil.“, a to vše do třiceti dnů od právní moci rozsudku, a dále aby se zdržel dalších nepravdivých tvrzení vůči žalobci, se zamítá.

II. Žaloba, kterou se žalobce domáhal, aby žalovaný na zasedání zastupitelstva města Hradec Králové konaném nejpozději v době do šedesáti dnů od právní moci rozsudku přednesl omluvu následujícího znění:

„ Já, celé jméno žalovaného, se tímto hluboce omlouvám panu jméno celé jméno žalobce, že jsem nedůvodně, nepravdivě a závažně veřejně zpochybnil jeho důstojnost, čest a vážnost, a to při mém diskusním vyjádření předneseném při jednání zastupitelstva města Hradec Králové dne 18. 1. 2022. Chci jednoznačně vyjádřit, že pan celé jméno žalobce nebyl, ani není, dlužníkem města a mé výroky v tomto smyslu neodpovídaly skutečnosti, čímž jsem jej neoprávněně očernil a poškodil.“, se zamítá.

III. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému náklady řízení ve výši 15 000 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalovaného.

1. Žalobce se žalobou doručenou soudu dne 27. 6. 2022 domáhal, aby bylo žalovanému uloženo zveřejnit na své náklady omluvu žalobci za to, že jej označil za dlužníka města Hradec Králové. Omluvu žádal zveřejnit na ve výroku specifikovaných webových portálech, v televizi, rozhlase, zpravodaji obec a na sociální síti a dále požadoval, aby žalovaný přednesl omluvu na zasedání zastupitelstva města Hradec Králové, neboť neoprávněně zasáhl do osobnostních práv žalobce, především do jeho osobní důstojnosti, vážnosti a cti. Dle žalobních tvrzení žalobce působí mj. jako předseda spolku příjmení, z.s., IČO, sídlem adresa (dále jen„ spolek příjmení“), přičemž příjmení je zřizovatelem Základní školy příjmení jméno příjmení, obec, IČO, sídlem adresa (dále jen„ příjmení příjmení“). Žalobce je dále provozovatelem a ředitelem soukromých škol, MŠ, ZŠ, SŠ a DDM, členem školské komise při jméno města Hradec Králové, členem sportovní komise při jméno města Hradec Králové, členem dozorčí rady hokejového klubu anonymizováno obec, členem anonymizováno smíšené obchodní komory, mluvčí anonymizováno pro země, ředitel anonymizována dvě slova země. příjmení příjmení užívala prostory vlastněné městem Hradec Králové v budově Základní školy ulice (ulice a číslo, PSČ obec), obdržela výpověď nájemní smlouvy datovanou dnem 27. 9. 2021 s tříměsíční výpovědní dobou, byla zahájena poměrně rozsáhlá medializace této záležitosti. Vzhledem k načasování výpovědi nájemní smlouvy podané na samém počátku školního roku 2021 číslo mělo dojít k vyklizení pronajatých prostor v průběhu školního roku, tato záležitost byla opakovaně řešena i zastupitelstvem, resp. radou města Hradec Králové. Žalovaný byl členem zastupitelstva města Hradec Králové. Žalobce se domáhá zveřejnění omluvy, neboť žalovaný v průběhu jednání zastupitelstva města Hradec Králové dne 18. 1. 2022 verbálně zaútočil na osobu žalobce a nařkl žalobce z toho, že neoprávněně užívá městské prostory, kdy výslovně uvedl, že žalobce je„ člověk, který neoprávněně užívá prostory města“, dále že„ pan celé jméno žalobce je nyní dlužníkem“, resp.„ nepočítá, že by pokutu podle řádně uzavřené smlouvy platil“ a položil otázku, kdy proti němu bude zahájeno vymáhání této pokuty. Tyto výroky žalovaného zazněly v rámci diskuse zastupitelů v závěru jednání, a to v čase 04:14:20 – 04:19:50. Výroky žalovaného považuje za nepravdivé a dehonestující. příjmení příjmení či spolek příjmení měly k datu 18. 1. 2022 uhrazeny veškeré závazky vůči městu obec, a pokud se jedná o vyklizení pronajatých prostor ze strany příjmení příjmení, bylo s primátorem města od okamžiku obdržení výpovědi nájemní smlouvy opakovaně jednáno s tím, že příjmení příjmení bude moci pronajaté prostory užívat do konce školního roku 2021 číslo. Dne 2. 2. 2022 zaslal žalovanému právní zástupce žalobce předžalobní výzvu k omluvě. Žalovaný však žádnou písemnou omluvu nezaslal ani nezveřejnil. Naopak jeho e-mailem ze dne 14. 2. 2022 adresovaným žalobci své výroky relativizoval a vyvozování jakékoli dehonestace z nich označil za absurdní. Výše uvedené výroky žalovaného představují zásah do práva na ochranu osobnosti žalobce, zpochybňují osobní čest, důstojnost a vážnost žalobce v očích veřejnosti, resp. zastupitelů města Hradec Králové. Pro žalobce jsou přitom tyto hodnoty zcela zásadní, neboť jako předseda spolku příjmení a veřejně činná osoba zejména v oblasti školství je podroben zvýšenému zájmu veřejnosti a podléhá přísnějším nárokům co do dodržování právních či etických pravidel, a to jak v pracovním, tak soukromém životě. Intenzita zásahu je dle žalobce dána především skutečností, že jednání zastupitelstva města Hradec Králové jsou veřejně přístupná a přenášená on-line přes internet, přičemž podobné výroky pronesené z pozice zastupitele vždy přinesou patřičnou pozornost. Zásadní dopad výroky měly vůči rodičům, a to jak dětí, které navštěvují příjmení školy, tak vůči těm, kteří o školách provozovaných žalobcem teprve uvažovali. Následně totiž mnoho zájemců o umístění dětí do příjmení škol vznášelo dotazy na finanční situaci příjmení škol, jejich stabilitu a to nakolik jim hrozí ukončení činnosti. Dle žalobce je velmi pravděpodobné, že někteří přehodnotili své rozhodnutí v neprospěch příjmení školy, což představuje i značný negativní finanční dopad. Poškození reputace žalobce nebylo pouze krátkodobé, neboť se stále objevují dotazy, nakolik je žalobce dlužníkem města, případně, zda není v insolvenci. Předmětné výroky žalovaného poškodily žalobce a jeho důvěryhodnost i v širším kontextu, neboť zastupitelstvem města bylo následně projednáváno jeho odvolání z funkcí, do nichž byl jmenován buď jméno města či jeho zastupitelstvem. Dopady předmětných výroků pak negativně pociťovali a pociťují také členové rodiny žalobce, kteří byli a jsou na tuto záležitost opakovaně dotazováni. Žalobce dále poukázal na to, že zastupitelstvo je orgánem rozhodujícím o přidělování dotací příjmení příjmení, na kterých je její existence do značné míry závislá. Jednání žalovaného tedy může vyvolat bezprecedentní zásah do fungování této instituce. Žalobce dále uvedl, že není subjektem, který má pronajaty předmětné prostory, natož aby byl z tohoto titulu čehokoli městu obec dlužen. Tvrzení žalovaného mají dle žalobních tvrzení za cíl znevážit a poškodit osobu žalobce, když vyvolávají dojem o jeho nepoctivosti.

2. K námitce žalovaného ohledně personifikace žalobce se příjmení příjmení žalobce uvedl, že z žalovaných výroků zcela explicitně plyne jejich zaměření pouze proti žalobci jako fyzické osobě, neboť se žalovaný tázal, proč nebyl pan celé jméno žalobce odvolán z Komise pro výchovu a vzdělávání jako poradního orgánu Rady města Hradec Králové s ohledem na to, že neoprávněně užívá prostory města a je dlužníkem. Za celou dobu přednesu žalovaný zmínil subjekt„ Sionu“ pouze jednou, avšak osobu žalobce jmenoval minimálně 6 x, celkové vyznění projevu žalovaného je tedy jednoznačně zaměřeno proti osobě žalobce, jehož jméno bylo výslovně a opakovaně spojováno s porušováním nájemní smlouvy či postavením dlužníka. Město Hradec Králové jakožto pronajímatel poprvé nárok na úhradu smluvních pokut vůči příjmení příjmení uplatnilo až výzvou ze dne 20. 6. 2022, poté byla podána žaloba a v současné době probíhá soudní spor. Ze strany příjmení příjmení je přitom sporována jak platnost samotné smluvní pokuty, tak vůbec existence prodlení s vyklizením prostor.

3. Žalovaný uplatňované nároky neuznal a navrhl, aby soud žalobu jako nedůvodnou zcela zamítl. Dle vyjádření žalovaného výroky uvedené v žalobě nepředstavují zásah do práva na ochranu osobnosti, neboť 1. byly žalobcem vytrženy z kontextu, 2. byly přiměřené okolnostem a měly náležitou oporu (dostatečný základ), 3. výroky se týkaly příjmení příjmení a ve vztahu k osobě žalobce se jednalo toliko o personifikaci, 4. výroky se týkaly věcí veřejných, a 5. se jednalo o hodnotové soudy, když žalovaný interpretoval obsah článků v médiích a z pozice zastupitele prezentoval svůj právní názor na věc v souladu se zájmy města. Ke kontextu předmětných výroků žalovaný předestřel průběh jednání zastupitelstva dne 18. 01. 2022, kdy proběhla v čase cca od 18:26:26 do 18:32:55 diskuze k dotazům žalovaného (včetně přednesu dotazů žalovaným) ohledně dalšího postupu města Hradec Králové ve vztahu k příjmení příjmení, jejímž zřizovatelem je spolek příjmení, kdy předsedou tohoto zapsaného spolku je žalobce a současně je ředitelem příjmení příjmení. Uvedl, že příjmení příjmení užívala prostory ve vlastnictví města Hradec Králové na základě smlouvy o nájmu ze dne 29. 8. 2007 a v tomto užívání pokračovala i poté, co uplynula výpovědní doba dnem 31. 12. 2021. Předmětná smlouva o nájmu obsahovala ujednání o smluvní pokutě pro případ prodlení s předáním předmětu nájmu po skončení nájmu. Jak z pohledu Rady města Hradec Králové, tak z pohledu zastupitelstva, bylo město oprávněno dát ze smlouvy výpověď; v tomto ohledu žalovaný odkázal na„ Důvodovou zprávu k bodu: Jednání se příjmení příjmení – další postup“ k usnesení č. ZM/2022/1692 zastupitelstva. Tento vývoj byl žalovanému coby zastupiteli města ke dni 18. 1. 2022 znám, a uvedeného dne vycházel též z čerstvého článku na portálu www.idnes.cz ze dne 18. 1. 2022 nazvaného„ příjmení příjmení se dohodla s příjmení, že v budově zůstane déle. Zaplatí penále“, který byl vydán a zveřejněn dopoledne (0 9:23), tedy před jednáním zastupitelstva (které se konalo od 14:00). V celém průběhu diskuze k dotazům přitom bylo zjevné, že ohledně užívání prostor města po skončení nájmu a ohledně smluvní pokuty, tzn. ve vztahu k žalobě uvedeným výrokům, byla řeč o příjmení příjmení, nikoliv o osobních závazcích žalobce. Ze strany žalovaného zaznělo:„ Já jsem se v médiích dočetl, že pan celé jméno žalobce neoprávněně užívá městské prostory, nevyklidil je tak, jak k tomu byl vyzván“. Dále ze strany žalovaného zaznělo:„ A v těch médiích se také uvedlo, že on nepočítá s tím, že by tu pokutu, kterou podle řádně uzavřené smlouvy měl platit, tak že ji platit nebude a že na to mít nebude (…) kdy bude zahájeno vymáhání té pokuty?“. Dále ze strany žalovaného zaznělo:„ (…) příjmení je příjemcem dotací ze strany města, jestli mu tyto dotace budou pozastaveny, protože asi je teďka v pozici dlužníka“. Dále v zestručněné formě (jako zestručněná připomínka, čeho se týkal třetí dotaz žalovaného) ze strany žalovaného zaznělo:„ Třetí dotaz byl k těm dotacím z hlediska toho, že pan celé jméno žalobce je nyní dlužníkem, jestli mu budou vyplaceny dotace.“ Ve světle výše uvedeného výroku, na který tento výrok navazuje, je patrné, že zde dochází k personifikaci příjmení příjmení se žalobcem a že se jedná o hodnotící soud – již s ohledem na slovo„ asi“, které svědčí o tom, že žalovaný prezentuje svůj názor/náhled na věc, tzn. že se nejedná o„ tvrdé“ konstatování faktu, nýbrž o hodnotící soud, případně hybridní výrok s převažujícím charakterem hodnotícího soudu. Dále ze strany primátora zaznělo:„ Já myslím, že ta historie je dostatečně známá. To, že pan celé jméno žalobce odmítl vyhovět znění smlouvy, kterou příjmení podepsal před 14 lety, to je prostě fakt“. Zde se hovoří o smlouvě o nájmu ze dne 29. 8. 2007, na jejímž základě užívala příjmení příjmení prostory ve vlastnictví města. Následně ze strany primátora zaznělo:„ V současné době probíhá jednání s právním zástupcem anonymizováno“ Žalovaný má za to, že personifikace příjmení příjmení s žalobcem je přípustná, neboť žalobce veřejně vystupuje a prezentuje se jako„ ředitel příjmení škol“, příjmení příjmení byla v prodlení s vyklizením předmětných prostor ZŠ ulice, z čehož plynula smluvní pokuta za každý den. Prostory měly být předány dne 3. 1. 2022 ve 12:00 hod., ovšem byly předány až 4. 4. 2022. Na uvedenou skutečnost navazovaly výše uvedené výroky pronesené v rámci dotazů žalovaného. Současně žalovaný podotkl, že žalobce je osobou veřejně a politicky činnou, když mj. byl a je členem poradního orgánu Rady města Hradec Králové – Komise pro výchovu a vzdělávání, proto u něho platí jiné mantinely kritiky. Dle žalovaného otázka vzdělávání dětí, tedy i veškeré otázky související s činností a provozem škol, nepochybně jsou věcí veřejnou a na jednání zastupitelstva z povahy věci má debata o těchto věcech své místo. K výše uvedenému žalovaný odkázal na konkretizovanou judikaturu Ústavního soudu. Předmětné výroky dle žalovaného byly plně souladné s jeho povinnostmi zastupitele hájit zájmy města s péčí řádného hospodáře.

4. Mezi účastníky nebylo sporné, že žalobce je provázán se třetím subjektem příjmení příjmení zřízeným spolkem příjmení, neboť je výkonným ředitelem příjmení škol a předsedou uvedeného spolku. Skutečnost, že je žalobce předsedou spolku příjmení, byla dále prokázána výpisem ze spolkového rejstříku ze dne 3. 10. 2022. Žalobce aktivně vůči veřejnosti vystupuje v záležitostech týkajících se příjmení příjmení, což vyplývá z článku na webovém portálu webová adresa ze dne 21. 10. 2021 a článků na webovém portálu www.idnes.cz ze dne 23. 11. 2021 a ze dne 29. 9. 2022.

5. Mezi účastníky dále nebylo sporu, že žalovaný při jednání zastupitelstva města Hradec Králové dne 18. 1. 2022 pronesl výroky tak, jak byly žalobou označeny, tj. zejména výrok„ pan celé jméno žalobce je nyní dlužníkem“.

6. Mezi účastníky dále nebylo sporné, že ke dni 18. 1. 2022 byl žalovaný zastupitelem města Hradce Králové a žalobce byl členem Komise pro výchovu a vzdělávání, tj. orgánu Rady města Hradec Králové.

7. Nájemní smlouvou ze dne 29. 8. 2007 bylo prokázáno, že od roku 2007 měla příjmení příjmení v nájmu prostory základní školy v anonymizováno ulici ve vlastnictví města Hradec Králové. příjmení příjmení obdržela výpověď z nájmu těchto prostor, prostory měly být vyklizeny do 31. 12. 2021, přičemž v průběhu podzimu roku 2021 zástupci města a žalobce zastupující příjmení příjmení jednali o dalším postupu vzhledem k tomu, že k vyklizení mělo dojít v průběhu školního roku. To vyplývá se shodných tvrzení účastníků vztahujících se k výpovědní době a z článků na webovém portálu webová adresa ze dne 21. 10. 2021 a webovém portálu www.idnes.cz ze dne 23. 11. 2021 a ze dne 29. 9. 2022, a dále z listin rekapitulace závěrů jednání ze dne 16. 12. 2021.

8. Článkem na webovém portálu www.idnes.cz ze dne 18. 1. 2022 bylo prokázáno, že dne 18. 1. 2022 v 9:23 hod. byl vydán v uvedeném periodiku článek, který zmiňuje, že ke konci roku 2021 se měla příjmení příjmení z prostor města vystěhovat, což neučinila, a proto primátor bude žádat smluvní sankci. Žalobce se v tomto článku vyjádřil, že sankce považuje za přehnané.

9. Audiozáznamem z jednání zastupitelstva města Hradec Králové ze dne 18. 1. 2022 čas 18:26 až 18:34 bylo prokázáno, že žalovaný z pozice zastupitele přednesl na jednání zastupitelstva dne 18. 1. 2022 tři dotazy, na které odpovídal primátor města Hradec Králové. Své otázky žalovaný uvodil větou„ Dotaz k věci příjmení“ a následně pokračoval tvrzením, že se v médiích dočetl, že„ pan celé jméno žalobce neoprávněně užívá městské prostory“, když je (ačkoliv byl vyzván) nevyklidil. První dotaz směřoval k zjištění, kdy bude zahájeno vymáhání smluvních pokut městem Hradec Králové za neoprávněné užívání prostor:„ …a v těch médiích se také uvedlo, že on nepočítá s tím, že by tu pokutu, kterou podle řádně uzavřené smlouvy měl platit, tak že ji platit nebude a že na to mít nebude (…). Takže já bych se chtěl zeptat…, kdy bude zahájeno vymáhání té pokuty?“. Druhým dotazem žalovaný zjišťoval, proč„ pan celé jméno žalobce nebyl odvolán z komise pro výchovu a vzdělávání“, když neoprávněně užívá prostory města a třetí dotaz byl uvozen„ příjmení je příjemcem dotací ze strany města“, proto žalovaný tímto dotazem zjišťoval, zda mu budou pozastaveny dotace, když„ asi je teďka v pozici dlužníka“. Na uvedené dotazy primátor odpovídal jednotlivě, přičemž po zodpovězení druhého dotazu vyzval žalovaného k zopakování třetího dotazu. V uvedeném okamžiku se žalovaný dopustil výroku, ve kterém označil žalobce za dlužníka města, a to v situaci, kdy připomínal dotaz na vyplácení dotací, konkrétně„ …pan celé jméno žalobce je nyní dlužníkem, jestli mu budou vypláceny dotace nebo ne?“

10. Z výzvy k omluvě ze dne 31. 1. 2022 a předžalobní výzvy ze dne 1. 2. 2022 vyplývá, že žalobce žalovaného vyzval k omluvě nejprve e-mailem, následně prostřednictvím svého zástupce doporučeným dopisem.

11. Z dalších provedených důkazů soud nezjistil žádné rozhodné skutečnosti pro posouzení věci.

12. Soud neprovedl navržené důkazy články uveřejněnými na dalších webových portálech, neboť soud má skutkový stav za dostatečně prokázaný v řízení provedenými důkazy. Nadto účastníci výslovně na provedení dalších důkazů netrvali.

13. O skutkovém stavu věci lze učinit závěr, podle kterého je žalobce provázán se třetím subjektem příjmení příjmení zřízenou spolkem příjmení, neboť je předsedou spolku příjmení a výkonným ředitelem příjmení škol. příjmení příjmení užívala prostory ZŠ ulice, ze kterých dostala výpověď se stanovenou lhůtou k vyklizení do 31. 12. 2021. Dne 18. 1. 2022 v 9:23 hod. byl vydán na webových stránkách www.idnes.cz článek, který zmiňuje, že ke konci roku 2021 se měla příjmení příjmení z prostor města vystěhovat, což neučinila, a proto primátor bude žádat smluvní sankci, žalobce se v článku vyjádřil, že sankce považuje za přehnané. Žalovaný na jednání zastupitelstva dne 18. 1. 2022 vystoupil v pozici zastupitele, přičemž položil tři dotazy, na které mu odpovídal přímo primátor města. Své otázky uvedl větou„ Dotaz k věci příjmení“ a následně první dotaz směřoval k vymáhání smluvních pokut městem Hradec Králové po žalobci za neoprávněné užívání prostor. Žalobce byl členem Komise pro výchovu a vzdělávání, tj. orgánu Rady města Hradec Králové. Druhým dotazem žalovaný zjišťoval, proč žalobce nebyl odvolán z Komise pro výchovu a vzdělávání, když neoprávněně užívá prostory města. Třetí dotaz byl uvozen„ příjmení je příjemcem dotací ze strany města“, proto žalovaný tímto dotazem zjišťoval, zda mu budou pozastaveny dotace, když„ asi je teďka v pozici dlužníka“. Na uvedené dotazy primátor odpovídal jednotlivě, přičemž vyzval žalovaného k zopakování třetího dotazu. V uvedeném okamžiku se žalovaný dopustil výroku, ve kterém označuje žalobce za dlužníka města, a to v situaci, kdy připomínal dotaz na vyplácení dotací, konkrétně„ …pan celé jméno žalobce je nyní dlužníkem, jestli mu budou vypláceny dotace nebo ne?“

14. Žaloba není důvodná.

15. Soud po právní stránce posoudil projednávanou věc následovně. Podle ust. § 81 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“) je chráněna osobnost člověka včetně všech jeho přirozených práv. Každý je povinen ctít svobodné rozhodnutí člověka žít podle svého. Podle odst. 2 téhož ustanovení ochrany požívají zejména život a důstojnost člověka, jeho zdraví a právo žít v příznivém životním prostředí, jeho vážnost, čest, soukromí a jeho projevy osobní povahy.

16. Podle ust. § 82 odst. 1 o. z. člověk, jehož osobnost byla dotčena, má právo domáhat se toho, aby bylo od neoprávněného zásahu upuštěno nebo aby byl odstraněn jeho následek.

17. Z ustálené judikatury Nejvyššího soudu (NS 25 Cdo 3423/2018) plyne, že ke vzniku občanskoprávní povinnosti odčinit nemajetkovou újmu způsobenou zásahem do osobnosti člověka musí být splněna podmínka existence zásahu objektivně způsobilého vyvolat nemajetkovou újmu, spočívajícího buď v porušení nebo ohrožení osobnosti člověka v jeho fyzické či morální integritě. Zásah musí být neoprávněný (protiprávní) a musí být zjištěna existence příčinné souvislosti mezi takovým zásahem a dotčením osobnostní sféry člověka. Neoprávněným je zásah do osobnosti člověka, který je v rozporu s objektivním právem, tj. s právním řádem. Ochranu poskytuje ust. § 81 o. z. proti takovým jednáním, která jsou objektivně způsobilá přivodit újmu na osobnosti subjektu práva zejména tím, že snižují jeho čest u jiných lidí, a ohrožují tak vážnost jeho postavení a uplatnění ve společnosti.

18. Uvedená ochrana se může dostat do kolize s právem na svobodu projevu chráněným čl. 17 Listiny základních práv a svobod. Obecně jsou v rámci výkonu práva na svobodu projevu považovány za akceptovatelné (při splnění určitých podmínek) dva zásahy do práva na ochranu cti a vážnosti – skutková tvrzení difamačního charakteru a nepřípustné hodnotící soudy. Při řešení kolize mezi základním právem na svobodu projevu a základním právem na ochranu důstojnosti a cti jednotlivce musí být dle ustálené judikatury Ústavního soudu brána v potaz zejména 1. povaha výroku (tj. zda jde o skutkové tvrzení, hodnotový soud, hodnotový soud se skutkovým základem či jinak hybridní výrok), 2. obsah výroku (např. zda jde o projev„ politický“ či„ komerční“), 3. forma výroku (zejména nakolik je předmětný výrok expresivní, či dokonce vulgární), 4. postavení kritizované osoby (např. zda jde o osobu veřejně činnou, či dokonce o osobu aktivní v politickém životě, případně o osobu veřejně známou), 5. zda se výrok (kritika) dotýká soukromé či veřejné sféry této kritizované osoby, 6. chování kritizované osoby (např. zda kritiku sama„ vyprovokovala“ či jak se posléze ke kritice postavila), 7. kdo výrok pronáší (např. zda se jedná o novináře, běžného občana, politika apod.) a konečně 8. kdy tak učiní, tzn. např. jaké měl či mohl mít jeho autor v daný okamžik k dispozici konkrétní údaje, z nichž vycházel, a v jaké situaci tak učinil (srovnej např. nález ÚS ze dne 3. 2. 2015, sp. zn. II. ÚS 2051/14 a usnesení ze dne 11. 12. 2019, sp. zn. II. ÚS 3853/19).

19. V projednávané věci žalobce žalovanému vytýká označení jeho osoby jako dlužníka města Hradec Králové. Za ostatní výroky spojující žalobce s neoprávněným užíváním prostor města a ohledně toho, že žalobce odmítá hradit své závazky vůči městu, omluva žádána nebyla. Soud na základě provedeného dokazování dospěl k závěru, že výslovné zmínění osoby žalobce na jednání zastupitelstva města vyplývalo pouze z jeho vztahu k subjektu příjmení příjmení, což je z kontextu pronesených výroků lehce seznatelné pro každého, tj. i pro předem neobeznámenou osobu. Všechny výroky žalovaného byly proneseny v rámci třech dotazů na primátora města, který odpovídal za vedení města a které byly uvozeny větou„ Dotaz k věci příjmení“. První a třetí dotaz, ve kterých žalovaný zmiňoval existenci nároku města na smluvní pokuty a dovozoval postavení dlužníka, se zjevně týkaly zjišťování postupu města vůči příjmení příjmení při vymáhání smluvních pokut a proplácení dotačních programů. příjmení výrok„ …pan celé jméno žalobce je nyní dlužníkem“ byl pronesen pouze za účelem připomenutí primátorovi obsahu třetího dotazu tj. budoucí postup města při vyplácení dotací. Z kontextu dotazů je zjevné, že žalovaný se třetí otázkou nedotazoval na dotace pro žalobce jakožto fyzickou osobu, nýbrž případně vyplácené dotace subjektu příjmení příjmení. Ostatně sám žalobce uvedl, že je příjmení příjmení na dotacích významným způsobem závislá a výroky žalovaného ji mohou finančně poškodit. K tomu soud poukazuje na argumentaci žalobce, kdy spojuje negativní důsledek výroků žalovaného pro rozhodování rodičů o případném zapsání jejich dětí do příjmení příjmení. Aniž by soud hodnotil, zda příjmení příjmení byla ke dni jednání zastupitelstva dlužníkem města, což ostatně je předmětem jiného soudního řízení, z výroků žalovaného nezpochybnitelně vyplývá, že navazuje na informace z článku uveřejněného ve shodný den a svými výroky spojuje dluh výhradně s tvrzenými smluvními pokutami, které měla příjmení příjmení hradit v důsledku pozdního vyklizení prostor města.

20. S ohledem na vše výše uvedené soud dospěl k závěru, že výroky činěné v rámci těchto dotazů nebyly objektivně způsobilé vyvolat nemajetkovou újmu na straně žalobce, když směřovaly ke zjištění postupu města vůči jinému subjektu. Výslovné uvedení jména žalobce pak bylo užito v rámci přípustné personifikace, neboť žalobce vystupuje jakožto výkonný ředitel příjmení škol a předseda spolku příjmení, tedy má na rozhodování těchto subjektů významný vliv. Žalobce tak není ve věci aktivně legitimován, když ani nedůvodný nebo neoprávněný zásah do práv právnické osoby nezakládá právo členů na ochranu osobních práv. Pokud jde o druhý dotaz, kterým žalovaný zjišťoval, proč„ pan celé jméno žalobce nebyl odvolán z komise pro výchovu a vzdělávání“, tento se vztahuje přímo k osobě žalobce, když atakuje působnost žalobce v orgánu Rady města Hradce Králové s ohledem na jeho jednání za příjmení příjmení. Uvedený výrok však žalobou napaden nebyl, proto jeho dopady do sféry žalobce soud samostatně nehodnotil. V tomto smyslu tedy ani nebylo rozhodné, zda bylo či nebylo následně projednáváno odvolání žalobce z funkcí, do nichž byl jmenován buď jméno města či jeho zastupitelstvem.

21. K výše uvedenému soud dodává, že by žalobce ve věci nebyl úspěšný ani v případě jeho aktivní legitimace ve věci. Dle výše naznačeného testu ústavnosti žalobcova práva na ochranu osobnosti a práva žalovaného na svobodu projevu chráněné čl. 17 Listiny základních práv a svobod výroky žalovaného: 1. výroky jsou svou povahou hybridem mezi hodnotovým soudem a skutkovým tvrzením, neboť žalovaný své výroky pronášel v rámci pokládání legitimních dotazů na zastupitelstvu města a současně namítaným výrokem označujícím„ pana celé jméno žalobce za dlužníka“ rozvíjel dotaz, který byl uvozen slovem„ asi“. Dále 2. obsah výroku směřoval ke zjištění věci veřejné, tj. postup města vůči subjektu příjmení příjmení, za situace, kdy žalobce vystupoval jako významný představitel tohoto subjektu, 3. forma výroku neobsahovala žádný expresivní nebo výrazně negativní podtón, 4. výrok byl pronesen v reakci na zveřejněný článek na portálu www.idnes.cz a významně z něho obsahově nevybočoval, 5. výrok se nedotkl profesní sféry žalobce, neboť neútočil na jeho podnikatelské kompetence, nýbrž presumoval stav třetího subjektu příjmení příjmení (prodlení s vyklizením prostor) a vyvozoval z něj adekvátní závěry, 7. žalovaný byl v rozhodném období zastupitelem, který má mimo jiné prověřovat hospodaření města, včetně vymáhání pohledávek, a konečně, 8. žalovaný předmětný výrok pronesl na jednání zastupitelstva, tj. fóru určeném k dotazům na hospodaření města (k tomu srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu, sp.zn. 25 Cdo 3904/2020 a rozhodnutí Ústavního soudu sp.zn. II. ÚS 2051/14).

22. Ze všech uvedených důvodů soud žalobu v plném rozsahu výrokem I. a II. tohoto rozsudku zamítl.

23. O náhradě nákladů řízení mezi účastníky soud rozhodl dle ust. § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, v platném znění (dále jen„ o. s. ř.“) tak, že ji přiznal žalovanému, neboť byl v řízení zcela úspěšný. Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle ust. § 9 odst. 4 písm. a) a § 11 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 50 000 Kč v částce 3 100 Kč za každý ze čtyř úkonů a 4x paušální náhrady výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. (převzetí a příprava zastoupení, podání ve věci ze dne 30. 9. 2022 a 2 x účast na jednání dne 25. 1. 2023 a dne 15. 3. 2023); náhrada promeškaného času právního zástupce žalovaného ke dvěma soudním jednáním, tj. z obec do obec a zpět, v požadované výši 400 Kč dle § 14 odst. 1 písm. a) a odst. 3 a.t. (4 půlhodiny á 100 Kč); náhrada cestovních výdajů právního zástupce žalovaného v celkové výši 1 000 Kč za cestu motorovým vozidlem zn. Opel Insignia ke dvěma jednáním soudu z obec a zpět (každá z cest tam i zpět 50 km), a to při průměrné spotřebě pohonných hmot 10,6 l/km, ceně za 1 litr benzinu Natural 98 ve výši 45,20 Kč dle § 4 písm. b) vyhlášky č. 467/2022 Sb. a sazbě základní náhrady za 1 km jízdy ve výši 5,20 Kč dle § 1 písm. b) téže vyhlášky. Celkem tak na náhradě nákladů řízení náleží žalovanému částka 15 000 Kč. Podle ust. § 149 odst. 1 o. s. ř. soud přiznal náhradu nákladů řízení k rukám právního zástupce žalovaného (viz výrok III. tohoto rozsudku). Za vypracování vyjádření ze dne 4. 10. 2022 soud žalovanému náhradu nákladů nepřiznal, neboť se jedná o doplnění vyjádření k jeho předchozímu písemnému podání ve věci samé ze dne 30. 9. 2022, za které mu byla přiznána odměna v plné výši. Za podání ze dne 15. 2. 2023 soud náhradu též nepřiznal, neboť předmětem podání bylo pouze doložení dalších důkazních návrhů, nikoliv vyjádření ve věci samé.

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání ve lhůtě patnácti dnů od doručení písemného vyhotovení rozsudku ke Krajskému soudu v Hradci Králové prostřednictvím Okresního soudu v Hradci Králové ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li povinný dobrovolně to, co mu ukládá pravomocné a vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na výkon rozhodnutí soudem nebo návrh na exekuci.