OSHK 13 C 161/2023-131

Okresní soud v Hradci Králové rozhodl soudkyní JUDr. Annou Tichou ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobkyně: Jméno žalobkyně, narozená Datum narození žalobkyně bytem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta, Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno ⟪LB:lb_002⟫ proti ⟪LB:lb_003⟫ žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného trvale bytem Adresa žalovaného ⟪LB:lb_004⟫ o zaplacení částky 126 000 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 126 000 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 126 000 Kč od 15. 6. 2023 do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Pokud se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení zákonného úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 126 000 Kč od 11. 3. 2023 do 14. 6. 2023, žaloba se zamítá.

III. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 60 847 Kč k rukám právního zástupce žalobkyně do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1 Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne 22. 8. 2023 domáhá po žalovaném zaplacení částky 126 000 Kč s úrokem z prodlení ode dne 11. 3. 2023. Dle žalobních tvrzení žalobkyně zakoupila za své peněžní prostředky mobilní dům Anonymizováno Anonymizováno č. Anonymizováno/Anonymizováno/Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno (dále také jako „mobilheim“), který byl následně instalován na pozemku parc. č. hodnota, k. ú. adresa (dále také jako „předmětný pozemek“). Předmětný pozemek je ve vlastnictví matky žalovaného, jméno FO. Žalobkyně s žalovaným v předmětném domě po určitou dobu žila, a to do 9. 9. 2021, kdy se žalobkyně se společnou dcerou Anonymizováno odstěhovala. Mezi účastníky bylo vedeno řízení u zdejšího soudu pod sp. zn. 18 C 186/2021, které bylo skončeno smírem, kdy se žalovaný a jeho matka zavázali předmětný mobilní dům vydat žalobkyni, což učinili dne 16. 3. 2023. V období po odstěhování žalobkyně do vydání mobilního domu jej užíval výlučně žalovaný, a to bez souhlasu žalobkyně, přičemž žalobkyni přístup do domu neumožnil. Žalobkyně opakovaně žádala žalovaného a jeho matku o přístup do domu a jeho vydání, ovšem nebylo jí vyhověno s odůvodněním, že žalovaný si činil na dům vlastnické právo. Žalovaný tak užíval předmětný mobilní dům ve vlastnictví žalobkyně v období od 10. 9. 2021 do 10. 3. 2023 (tj. celkem 18 měsíců), aniž by jí poskytl finanční náhradu. Dle žalobních tvrzení tak žalovanému vzniklo bezdůvodné obohacení, k tomu žalobkyně poukázala na rozhodnutí Nejvyššího soudu, sp. zn. 28 Cdo 1069/2015. Dále doplnila, že v době, kdy měl žalovaný tvrzeně splácet splátky na mobilní dům, tak byl v insolvenčním řízení, takže byl přehled o jeho úhradách, mezi které splátky na mobilní dům nepatřily.

2 Žalovaný s žalobou nesouhlasil. Žalovaný předně uvedl, že na předmětný mobilní dům hradil splátky, přičemž žalobkyně se zřekla veškerých náhrad v předchozím soudním řízení. V předmětném domě nebydlel, zůstával zde pouze ještě 3 týdny po odchodu žalované ze společné domácnosti. Následně bydlel domě u své matky nacházejícím se na stejném pozemku, kde se staral i o společnou dceru, kterou měli ve střídavé péči. K tomu odkázal na záznamy OSPOD, který si prostory domu jeho matky dokumentoval. Dceru předával žalobkyni před domem jeho matky. Žalovaný také rozporoval věrohodnost všech žalobkyní navržených svědků. Svědkyně adresa je kamarádka žalobkyně, která s ní podávala na žalovaného podněty na OSPOD kvůli nezletilé dceři. Před půlrokem byla spolu s bratrem u žalovaného v domě a vyhrožovali mu zabitím. Také si půjčuje peníze od žalobkyně a tvrdí, že má s žalovaným dítě, což není pravda. Dále rozporoval věrohodnost výpovědi otce žalobkyně, neboť mají s žalobkyní dobrý vztah. Z výpovědi otce žalobkyně vyplynulo, že mu dům účastníci spláceli, jednalo se o společné peníze, takže ten dům už se dávno zaplatil. Žalovaný sice byl v insolvenčním řízení, ale zbylo mu 19 000 Kč a z toho se dům splácel. Jednalo se o půjčku na dohodu. Dále uvedl, že žalobkyni vyšel vstříc, když mu oznámila svůj záměr dům prodat, protože žalovaný provedl fotodokumentaci, kterou jí následně poskytl. Následně tam byla i s kupcem, ale k prodeji nedošlo. K fotkám předloženým žalobkyní uvedl, že jsou z doby, kdy ještě žil se žalobkyní a jsou tam upravována data.

3 Soud při jednání dne 28. 2. 2024 řízení zkoncentroval ve smyslu § 118b o.s.ř. poučil žalovaného, že musí navrhnout důkazy k prokázání svých tvrzení. Žalovanému byla dána lhůta 3 týdnů, tj. do 20. 3. 2024.

4 Z výslechu žalovaného vyplynulo, že žalovaný potvrdil dobu společného soužití s žalobkyní. Ohledně vystěhování potvrdil, že byli přítomni rodiče žalobkyně a byli v předmětném domě, tzn. měli tam přístup. Věci si žalobkyně sbalila sama. Klíče od domu měla celou dobu u sebe. Přístup do domu jí byl umožněn. Žalovaný potvrdil, že ještě 3 týdny po odchodu žalobkyně byl v domě s dcerou, než si zvykla u babičky. Splácel předmětný dům, posledně dal na splátku 5 500 Kč a bylo mu řečeno, že tam může být. Týden nato mu přišel dopis od zástupkyně žalobkyně, že má mobilní dům vydat. Potvrdil, že za předmětnou dobu měl klíče od domu, ale nevyužíval ho. Tento dům byl na oploceném pozemku jeho matky po předmětnou dobu. Pozemek není pod zámkem, mohl tam kdokoli. Než byl dům vydán, žalovaný investoval do jeho vybavení a zařizoval elektřinu. Spolu s žalobkyní jej splácel, také zařizoval koupi domu. V danou dobu byl v insolvenčním řízení. Potvrdil, že dům uhradil otec žalobkyně, kterému s žalobkyní hradili splátky na bankovní účet. Na účet žalobkyně odesílal částku 18 000 Kč. Ona sama měla mateřskou 9 800 Kč měsíčně. Popřel, že by zničil dům, jak je jeho stav zachycen na fotografiích žalobkyně.

5 Z výslechu žalobkyně soud zjistil, že v mobilním domě bydlela necelé dva roky, přičemž se odstěhovala na počátku září 2021. Klíče od mobilního domu měla, ale při stěhování je v domě nechala, protože si myslela, že se s žalovaným dá domluvit. Při stěhování byly její věci již připravené přede dveřmi a klíče jí nebyly žalovaným vydány. Společnou nezletilou dceru (7 let) si žalovaný přebíral v předmětném mobilním domě.

6 Výslechem svědka jméno FO soud zjistil, že žalobkyně je sestrou jeho přítelkyně. S účastníky se zná 4,5 roku. Svědek uvedl, že na sociální síti Facebook viděl fotky žalovaného a jeho dcery, které byly pořízené v mobilním domě. Dále přibližně před dvěma lety byl žalovaného navštívit, a to v mobilním domě.

7 Výslechem svědkyně jméno FO soud zjistil, že dvakrát či třikrát asistovala žalobkyni při vyzvedávání nezletilé Natálie od žalovaného. Svědkyně čekala ve vozidle před mobilním domem, kde si žalobkyně nezletilou převzala. Je jí známo, že nezletilá Natálie měla v mobilním domě zařízený pokojíček, neboť se bála, že přesunem mobilního domu o pokojíček přijde. Také z doslechu ví, že žalobkyně byla vyzvednout mobilheim, ale nevydali jí ho.

8 Svědkyně jméno FO uvedla, že je kamarádka žalobkyně. V době, kdy se žalobkyně z domu odstěhovala, tam bydlel žalovaný. Viděla ho tam, neboť kolem chodila s dětmi na procházku.

9 Svědkyně jméno FO uvedla, že je sestrou žalobkyně. Je jí známo, že žalobkyně nechtěla, aby žalovaný v domě bydlel. Žalobkyně neměla do domu přístup. Ví, že jednou cca před 2,5 lety si chtěla žalobkyně dům nafotit, aby ho mohla prodat, ale matka žalovaného ji honila po pozemku se železnou tyčí. Po rozchodu účastníků bylo svědkyni líto žalovaného, proto ho byla asi 5 x navštívit. Návštěva vždy proběhla v mobilním domku. Svědkyně uvedla, že je jí známo, že při odchodu z domu neměla žalobkyně možnost sbalit si věci. Žalovaný jí sbalil věci do pytlů.

10 Výslechem svědka jméno FO soud zjistil, že bydlí a přátelí se s žalobkyní. Svědek uvedl, že se v roce 2023 byl dvakrát u převzetí dětí Anonymizováno a Anonymizováno, přičemž žalovaný vyšel zpoza mobilního domu, odemkl branku a předal děti. Svědek byl spolu s žalobkyní na příjezdové cestě. Dle jeho odhadu se u předání odehrálo u mobilního domu v období před zářím 2023. Žalobkyně klíče od branky neměla.

11 Výslechem svědka adresa soud zjistil, že žalobkyně je jeho dcera. Svědek uvedl, že žalovaný v mobilheimu bydlel, což si několikrát i ověřil. Většinou, když jezdil z práce nebo jel pracovním autem do firmy, kde je zaměstnán. Svědek viděl, že se v domě svítí a pohybují se tam lidé, přičemž žalovaný tam byl pokaždé. Viděl tam také svou vnučku a jednu paní s dítětem. Bylo to asi čtyřikrát za tu dobu, kdy je tam viděl. Většinou to bylo v období listopad až únor, když byl večer. Svědek byl účasten převzetí mobilheimu poté, co soud rozhodl o jeho vydání. Zdi byly začouzené, byly tam pavučiny, dlažba byla rozbitá a v místech tam zatékalo. Den před převzetím domu se byl ujistit o stavu domu, přičemž pomáhal s odpojením elektřiny, stále byla připojená voda a kanalizace. Svědek zajistil jeřáb a odvoz z pozemku patřícího matce žalovaného, jeřábem se přes plot mobilheim přendával na návěs. Celý pozemek je oplocen, nebylo možné tam vstoupit. Svědek zapůjčil finanční prostředky na koupi mobilheimu, které mu žalobkyně splácí na účet. Podmínkou pro poskytnutí prostředků bylo, že se vlastnictví mobilheimu napíše na žalobkyni. Když chtěl mobilheim převzít poprvé, honila ho matka žalovaného s klackem, byla tam policie, ale odmítla poskytnout účast, když ještě nebyl vydán rozsudek ve věci.

12 Výslechem svědkyně adresa bylo prokázáno, že žalovaný je její bývalý partner, když spolu žili 9 měsíců, a to napřed v Anonymizováno v mobilheimu, a potom v adresa na náměstí. V mobilheimu bydleli asi 6 měsíců od února do září 2022, ani jednou nepřespali u matky žalovaného. Potom na popud matky žalovaného odešli bydlet do adresa, ovšem věci jako běžné oblečení, oblečení dcery a její hračky nechával žalovaný v mobilheimu. Když měl žalovaný kontakt s dcerou, uskutečňoval se v mobilheimu. Žalovaný ji sdělil, že lhal v opatrovnickém řízení, že bydlí u matky, kvůli tomu, aby nemusel žalobkyni nic platit. Žalovaný po odstěhování z adresa ještě chvíli bydlel v mobilheimu, kam za ním svědkyně dojížděla, protože byla těhotná a bez prostředků. Následně se žalovaný odstěhoval do Kanic. Svědkyně dále uvedla, že spolu s žalobkyní podala na žalovaného trestní oznámení, že je feťák a alkoholik. Oznámení učinila v době, kdy s žalovaným bydleli v Anonymizováno. Svědkyně potvrdila, že si nyní půjčuje od žalobkyně peníze. V současné době ji s žalovaným čeká řízení o určení otcovství, alimenty apod. k nezletilému synovi.

13 Ohledně věrohodnosti svědků, především adresa, kterou namítl žalovaný, soud uvádí, že si je obecně vědom snížené věrohodnosti svědků, kteří mají rodinné vazby na účastníky řízení. V tomto řízení však bylo vyslechnuto více svědků, jejichž výpovědi se vzájemně potvrzují a doplňují. Soud tak neměl důvod ze skutečností zjištěných výslechem svědků nevycházet. Pro řízení totiž nebylo rozhodné, zda žalovaný obýval předmětný mobilní dům každý den po žalovanou dobu, nýbrž skutečnost, že měl k domu přístup a žalobkyně byla z možnosti volně nakládat domem vyloučena.

14 Z kupní smlouvy soud zjistil, že žalobkyně jako kupující zakoupila od společnosti Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno.Anonymizováno.Anonymizováno. mobilní dům Anonymizováno Anonymizováno č. Anonymizováno/Anonymizováno/Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno, a to dne 24. 9. 2019 za částku 479 000 Kč (viz kupní smlouva na č. l. 4). Na koupi mobilního domu spol. Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno.Anonymizováno.Anonymizováno.Anonymizovánovystavila na jméno žalobkyně faktury (viz faktury pro odběratele-žalobkyni). Dne 2. 10. 2019 zaslal otec žalobkyně na bankovní účet žalobkyně částku 448 191,12 Kč (viz výpis z účtu).

15 Z fotodokumentace předložené žalobkyní ve spojení s fotodokumentací poskytnutou znalcem bylo prokázáno, že žalovaný dal dne 22. 12. 2021, 19. 12. 2021, 18. 12. 2021, 14. 12. 2021, 1. 12. 2021, 14. 11. 2021, 26. 9. 2021, 20. 9. 2021, 19. 9. 2021, 13. 9. 2021 na sociální síť Facebook fotografie zachycující jeho osobu a jeho dceru, kteří se nacházejí v předmětném mobilním domě při běžných denních činnostech. Z uvedeného tak soud dospěl k závěru, že žalovaný v daném období předmětný mobilní dům obýval. Prostředí mobilheimu je nezaměnitelně rozpoznatelné z fotografií dodaných soudu znalcem.

16 Z písemné konverzace doložené žalovaným soud zjistil, že jej žalobkyně v prosinci 2021 požádala o nafocení domu pro účely prodeje, což žalovaný učinil (ve spisu na čísle listu 86).

17 Ze zprávy Městského úřadu adresa soud zjistil, že sociální pracovnice navštívila dne 19. 1. 2022 domácnost matky žalovaného, kde zjistila, že žalovaný učinil v domě matky žalovaného úpravy - rekonstruoval dvě místnosti, které hodlá využívat (ve spisu na čísle listu 99).

18 Ze znaleckého posudku zpracovaného jméno FO soud zjistil, že obvyklá cena nájemného za obývání předmětného mobilního domu za rok 2021 činí 27 060 Kč, za rok 2022 činí 91 393,92 Kč a za rok 2023 činí 18 446,34 Kč, celkem tedy za žalované období 136 900,26 Kč. Znalec vycházel z průměrného měsíčního nájemného ve výši 7 380 Kč, ke kterému vždy započítal meziroční inflaci (viz znalecký posudek na čísle listu 118).

19 Žalobkyně žalovaného před podáním žaloby vyzvala k úhradě dlužné částky ve lhůtě 7 dnů dopisem ze dne 31. 5. 2023 odeslaným dne 5. 6. 2023 (viz předžalobní výzva včetně doručenky, číslo listu 8).

20 Ze spisu zdejšího soudu sp. zn. 18 C 186/2021 bylo prokázáno, že právní zástupce žalobkyně poslal dne 7. 10. 2021 předžalobní výzvu žalovanému a jeho matce, a to k vydání věci mobilního domu: Anonymizováno Anonymizováno č. Anonymizováno/Anonymizováno/Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno stojícího na pozemku parc. č. hodnota, k. ú. adresa. Následně žalobkyně podala dne 5. 11. 2021 žalobu na určení vlastnictví a vydání věci, a to mobilního domu Anonymizováno Anonymizováno č. Anonymizováno/Anonymizováno/Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno stojícího na pozemku parc. č. hodnota k. ú. adresa. Řízení bylo skončeno usnesením č. j. 18 C 186/2021-55 ze dne 14. 2. 2023, kterým byl mezi účastníky uzavřen smír. Žalovaný a jeho matka se zavázali vydat žalobkyni mobilní dům. Usnesení nabylo právní moci dne 9. 3. 2023.

21 Ze zbylých provedených důkazů již soud nezjistil žádné skutečnosti významné pro rozhodnutí ve věci.

22 Na základě shodných tvrzení účastníků a provedeného dokazování lze tedy o skutkovém stavu učinit závěr, podle kterého předmětný mobilní dům je a byl po celou dobu ve vlastnictví žalobkyně, přičemž byl umístěn na oploceném pozemku parc. č. hodnota, k. ú. adresa. patřícího matce žalovaného. Účastníci v předmětném mobilním domě žili společně do 9. 9. 2021, kdy se žalobkyně z domu odstěhovala, což mezi účastníky nebylo sporné. Žalovaný také nesporoval, že mobilní dům žalobkyně přemístila z předmětného pozemku až dne 16. 3. 2023. Mobilní dům se tak na předmětném pozemku nacházel v žalovaném období od 10. 9. 2021 do 10. 3. 2023. V tomto období měl žalovaný plný přístup k mobilnímu domu, když k němu měl klíče, ovšem za užívání domu nehradil žalobkyni ničeho. Dům byl připojen na přípojky elektřiny, vody a kanalizace. Žalobkyně poslala již dne 7. 10. 2021 předžalobní výzvu žalovanému a jeho matce, a to k vydání věci - mobilního domu. Následně podala u zdejšího soudu dne 5. 11. 2021 žalobu na určení vlastnictví a vydání věci, přičemž řízení bylo skončeno až dne 9. 3. 2023 uzavřením pravomocného smíru, kterým se žalovaný a jeho matka zavázali vydat žalobkyni mobilní dům. Žalovaný mobilní dům prokazatelně denně obýval do prosince 2021, což plyne z doložených fotografií. Výše obvyklá cena nájemného za obývání předmětného mobilního domu v žalovaném období činí 136 900,26 Kč. Žalobkyně žalovaného před podáním žaloby vyzvala k úhradě dlužné částky ve lhůtě 7 dnů dopisem ze dne 31. 5. 2023 odeslaným dne 5. 6. 2023.

23 Dle § 2991 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

24 Po právním zhodnocení skutkových zjištění dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. Žalobkyně je vlastníkem předmětného mobilního domu Anonymizováno Anonymizováno č. Anonymizováno/Anonymizováno/Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno, který se v období 10. 9. 2021 do 10. 3. 2023 (tj. celkem 18 měsíců) nacházel na oploceném pozemku parc. č. hodnota, k. ú. adresa ve vlastnictví matky žalovaného. Žalovaný měl v žalovaném období přístup do mobilního domu. Naopak žalobkyni s dispozicí s domem vyloučil, když v řízení o vydání věci zahájeném v roce 2021 byl ochotný uzavřít smír a souhlasil s vydáním věci až v roce 2023. Žalobkyně v daném období tedy neměla do domu, potažmo na pozemek, na kterém dům stál, přístup. Z uvedeného plyne, že žalovanému vzniklo obohacení bez právního důvodu ve smyslu § 2991 a násl. o. z., které je povinen nahradit. Podle dlouhodobě ustálené judikatury Nejvyššího soudu vzniká majetkový prospěch, který je obohacený povinen vydat podle pravidel o bezdůvodném obohacení, i užíváním cizí věci bez platné smlouvy či jiného právního důvodu. Protože takový uživatel není schopen spotřebované plnění v podobě užívání cizí věci vrátit, je povinen nahradit bezdůvodné obohacení peněžitou formou. Majetkovým vyjádřením tohoto prospěchu je pak obecně částka, která odpovídá obnosům placeným obvykle v daném místě a čase za užívání obdobných statků a kterou by uživatel za běžných tržních okolností byl povinen vynaložit, pakliže by si právo užívat věc musel opatřit smluvně. Důvodně se tedy náhrada poskytovaná za užívání cizí věci bez právního důvodu zpravidla poměřuje obvyklou hladinou nájemného (srovnej např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 21. 11. 2017, sp. zn. 28 Cdo 1972/2017, ze dne 25. 6. 2020, sp. zn. 28 Cdo 1799/2020, ze dne 1. 12. 2020, sp. zn. 28 Cdo 3105/2020, a ze dne 28. 4. 2021, sp. zn. 28 Cdo 865/2021, nebo rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 15. 6. 1999, sp. zn. 25 Cdo 2578/98, uveřejněný pod číslem 53/2000 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, vše dostupné na www.nsoud.cz). V poměrech konkrétní věci není výše obvyklého nájemného závislá na účelu nebo způsobu užívání, když žalovaný měl po celou domu klíče od domu k dispozici, tedy svým jednáním vylučoval kohokoliv jiného s dispozicí k domu, přičemž sám jej mohl kdykoliv využít pro své účely. Bezdůvodné obohacení vzniká i tomu, kdo svým jednáním dosáhl na úkor vlastníka postavení detentora jeho majetku tím, že oplocený pozemek uzamkl a učinil jej přístupným pro sebe a svou potřebu, a to bez ohledu na to, nakolik jej intenzivně skutečně užíval (jakou plochu, jak často, případně kolikrát konkrétně (k tomu srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 11. února 2014, sp. zn. 28 Cdo 2746/2013).

25 Pokud jde o tvrzení žalovaného, že žalobkyni hradil na splátky za dům otci žalobkyně a mělo mu být řečeno, že dům může obývat, pak tato skutečnost nebyla věrohodně prokázána. Žalovaný, ač byl řádně poučen o koncentraci řízení při jednání dne 28. 2. 2024, důkazní návrhy neučinil.

26 S ohledem na výše uvedené bylo žalobě v celém rozsahu vyhověno a žalovaný byl zavázán k úhradě bezdůvodného obohacení, když bylo prokázáno, že obvyklé nájemné za obdobnou věc činí 136 900,26 Kč. Soud vázán návrhem ve smyslu § 153 odst. 2 o. s. ř. nemohl překročit návrh uplatněný žalobkyní, proto přiznal nárokovanou částku ve výši 126 000 Kč.

27 Soud ovšem zamítl žalobu v části, ve které se žalobkyně domáhala zákonných úroků z prodlení od 11. 3. 2023 do 14. 6. 2023. Pro účely stanovení data prodlení žalovaného s vydáním bezdůvodného obohacení soud vycházel z § 1958 odst. 2 o. z., dle něhož neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. Ve světle citovaných zákonných ustanovení soud vycházel z okamžiku, kdy žalovanému byla doručena výzva k plnění (předžalobní výzva). Soud vycházel z domněnky doby dojití dle § 573 o. z., když výzva byla žalobkyní odeslána 5. 6. 2023. Dle zmíněného ustanovení totiž platí, že se má za to, že došlá zásilka odeslaná s využitím provozovatele poštovních služeb došla třetí pracovní den po odeslání. Dle domněnky dojití proto došla výzva žalovanému dne 8. 6. 2023. Listina obsahovala výzvu k úhradě dluhu ve lhůtě 7 dnů, přičemž žalovaný svůj peněžitý dluh řádně a včas nesplnil, dostal se dnem 15. 6. 2023 do prodlení. Žalobkyně tak má vůči žalovanému právo na zaplacení úroku z prodlení ve smyslu ust. § 1970 o. z., a to od 15. 6. 2023. Výše úroku z prodlení se řídí nařízením vlády č. 351/2013 Sb. (výrok I.).

28 Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř. občanského soudního řádu, kdy žalobkyně, která měla ve věci plný úspěch, má právo na náhradu účelně vynaložených nákladů řízení. Účelně vynaložené náklady řízení úspěšné žalobkyně tvoří:

 Soudní poplatek ve výši 6 300 Kč podle zákona o soudních poplatcích.

 Odměna advokáta za zastupování žalobkyně za 7 úkonů právní služby podle § 11 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, á 6 140 Kč/úkon. Za 1 x převzetí věci, 1 x předžalobní výzva a 1x sepis žaloby, za účast na jednání dne 28. 2. 2024, 23. 4. 2024 a dne 11. 6. 2024, 5. 2. 2025, celkem 42 980 Kč.

 Náhrada hotových výdajů advokáta ve výši 2 100 Kč za 7 úkonů právní služby po 300 Kč podle § 13 odst. 4 vyhláška č. 177/1996 Sb., advokátní tarif.

 Po připočtení 21% DPH v částce 9 467 Kč tedy náklady žalobkyně činí celkem 60 847 Kč.

Povinnost platit náhradu nákladů řízení k rukám právního zástupce vyplývá z ustanovení § 149 odst. 1 občanského soudního řádu.

Lhůta pro zaplacení náhrady nákladů řízení byla stanovena ve smyslu ustanovení § 160 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř.

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Hradci Králové, prostřednictvím Okresního soudu v Hradci Králové. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li povinný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se oprávněný domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.