OSHK 13 C 128/2026-65

Okresní soud v Hradci Králové rozhodl soudkyní JUDr. Annou Tichou ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky ⟪LB:lb_002⟫ proti ⟪LB:lb_003⟫ žalované: Jméno žalované, narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované ⟪LB:lb_004⟫ o zaplacení částky 197 387,43 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 79 810 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12 % p. a. z částky 79 810 Kč od 24. 1. 2025 do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Ve zbylé části se žaloba zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Žalobkyně se svou žalobou domáhala po žalované zaplacení částky 197 387,43 Kč spolu s příslušenstvím. V žalobě tvrdila, že uzavřela se žalovanou smlouvu o úvěru č. hodnota dne 22. 3. 2024, na základě které byly žalované poskytnuty peněžní prostředky ve výši 137 000 Kč. K vyplacení úvěru došlo dne 22. 3. 2024 a žalovaná se zavázala poskytnutý úvěr a úrok za poskytnutí úvěru sjednaný ve smlouvě ve výši nominální úrokové sazby 66,1 % ročně splácet ve 48 měsíčních splátkách po 8 170 Kč (celkem 392 160 Kč). Dále účastníci ujednali smluvní pokutu vše výši 499 Kč za každé prodlení se splátkou. Žalovaná se dostala do prodlení s úhradou splátek, kdy zaplatila celkem 57 190 Kč. Žalobkyně požadovala po žalované na základě uzavřené smlouvy následující částky:

a) částka odpovídající dlužné nové jistině úvěru v celkové výši 142 988,98 Kč (odpovídá zbývající dlužné původní jistině úvěru ve výši 131 850,05 Kč a dlužnému úroku za poskytnutí úvěru přirostlého ke dni zesplatnění úvěru ve výši 21 637,93 Kč) s příslušenstvím

b) smluvní pokuty dle bodu 6.1.smlouvy, tak jak jsou specifikovány shora, v celkové výši 998 Kč s příslušenstvím

c) náhrada nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalovaného dle bodu 6.2. smlouvy, tak jak je specifikována shora, v celkové výši 400 Kč s příslušenstvím

d) smluvní pokuta dle bodu 6.5. smlouvy ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny úvěru za každý den prodlení žalované s její úhradou, a to počínaje dnem 25. 2. 2025 do zaplacení. Žalobkyně touto žalobou požaduje tuto smluvní pokutu pouze k datu vyhotovení této žaloby uvedenému v záhlaví této žaloby, tedy smluvní pokutu ve výši 53 001,43 Kč.

e) úrok za poskytnutí úvěru z částky odpovídající zbývající dlužné původní jistině úvěru ve výši 131 850,05 Kč ode dne 25. 2. 2025 do zaplacení. Žalobkyně touto žalobou požaduje tento úrok v nominální roční úrokové sazbě 66,11 % p. a. Za dobu od 91. dne prodlení žalované (tedy za dobu od 19. 3. 2026) žalobkyně v souladu s § 122 odst. 4 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, tento úrok uplatňuje v zápůjční úrokové sazbě ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů, tj. v nominální úrokové sazbě 12,75 % p. a.

Žalované byla zaslána předžalobní výzva, kterou jí žalobkyně v této věci zaslala.

Žalovaná nesouhlasila s výší požadované částky, uvedla, že žádala o odklad splátek. Upozorňovala žalobkyni, že se nezdržuje na adrese, kterou měla žalobkyně evidovanou a požádala dne 1. 7. 2026 o odročení jednání s tím, že se jí nepodařilo uvolnit dne 1. 7. 2026, kdy je nařízeno jednání ve věci, z práce.

Soud jejímu návrhu na odročení řízení nevyhověl z důvodu, že tato omluva nebyla včasná, když žalované bylo doručeno předvolání k jednání již dne 3. 6. 2026 (§101 odst. 3 o. s. ř.).

Z návrhu na uzavření smlouvy o úvěru ze dne 22. 3. 2024 vzal soud za prokázané, že žalobkyně uzavřela se žalovanou smlouvu o úvěru, kterou akceptovala dne 22. 3. 2024 prostřednictvím prostředků komunikace na dálku, a to konkrétně prostřednictvím e-mailové komunikace, kdy žalovaná tuto smlouvu podepsala svým jménem, příjmením a doplněním jedinečného kódu, který jí byl za tímto účelem ze strany žalobkyně předem poskytnut (viz oznámení o schválení úvěru č. hodnota). Na základě této smlouvy o úvěr se žalobkyně zavázala poskytnout žalované peněžní prostředky formou spotřebitelského úvěru ve výši 137 000 Kč. Žalovaná se zavázala peněžní prostředky vrátit spolu s úrokem ve výši 66,11 % ročně, a to v pravidelných 48 měsíčních splátkách po 8 170 Kč, vždy k 18. dni v příslušném měsíci. RPSN odpovídá částce 90,31 % (viz smlouva). Žalobkyně zaslala žalované dne 22. 3. 2024 částku 137 000 Kč na účet uvedený žalovanou v úvěrové smlouvě (viz doklad o vyplacení úvěru). Z výzvy k zaplacení a upozornění o zesplatnění ze dne 20. 1. 2025 a 18. 2. 2025 bylo zjištěno, že žalobkyně vyzvala žalovanou k zaplacení dlužné částky s upozorněním na možnost zesplatnění celého úvěru. Před podáním žaloby byl žalovaná opětovně vyzvána k úhradě dlužné částky předžalobní výzvou. To vyplývá z předžalobní výzvy ze dne 27. 1. 2026. Žalovaná zaplatila na dlužnou částku celkem 57 190 Kč. Žalovanou bylo provedeno hodnocení klienta, úvěruschopnost byla zjišťována z dokladu o příjmu klienta, prohlášení žalované a z databáze SOLUS a NRKI.

Po právním zhodnocení skutkových zjištění a zhodnocení všech důkazů v jejich vzájemné souvislosti dle § 132 o. s. ř. dospěl soud k závěru, že žaloba je částečně důvodná. Soud předmětnou smlouvu posoudil jako smlouvu o úvěru dle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), dle něhož se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Smlouva podléhá rovněž režimu zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „ZsU“).

Po zhodnocení práv a povinností, které pro oba účastníky vyplývaly z uzavřené smlouvy o úvěru, dospěl soud k závěru, že předmětná smlouva je absolutně neplatná dle ust. § 576, 577 a 588 o. z., a to pro rozpor sjednaného úroku ve výši 66,11 % p. a. s dobrými mravy dle ust. § 1 odst. 2 o. z. Nemravnost tohoto ujednání je zjevná, když dle databáze ARAD činila obvyklá úroková sazba u úvěrů poskytnutých domácnostem na spotřebu (bez úvěrů na bydlení) v květnu 2025 celkem 8,83 % ročně. V daném případě byla úroková sazba skoro osminásobná oproti obvyklé praxi peněžních ústavů. Takto vysoká úplata za poskytnutí úvěru je zjevně v rozporu s dobrými mravy a smlouva je v důsledku toho absolutně neplatná podle § 588 o. z., k čemuž musí soud přihlížet z úřední povinnosti. V tomto smyslu lze odkázat na judikaturu Nejvyššího soudu, podle níž není v rozporu s dobrými mravy úrok, který je dvojnásobkem či trojnásobkem úrokové míry peněžních ústavů (rozhodnutí sp. zn. 33 Odo 234/2005 a 21 Cdo 1484/2004), nikoli 8násobek. K přiměřenosti úrokové sazby u nebankovních poskytovatelů soud uvádí, že ačkoliv úrokové sazby nebankovních poskytovatelů úvěrů bývají oproti bankovnímu sektoru obvykle vyšší, nehraje tato skutečnost roli při posouzení přiměřenosti sjednaného úroku. Pokud by totiž soudy měly použít jiné srovnávací měřítko pro nebankovní poskytovatele než pro banky, vedlo by to k závěrům zakládajícím nerovnost mezi oběma skupinami poskytovatelů úvěrů.

Soud současně dospěl k závěru, že moderace podle ustanovení § 577 o. z. na obvyklou, ještě přípustnou výši úroku z úvěru zde možná není. Soudu je z úřední činnosti známo, že žalobkyně jako profesionál na trhu poskytování nebankovních úvěrů staví své podnikání právě na zjevně neobvykle (excesivně) vysoké sazbě úroku z úvěru. Přistoupením k moderaci by žalobkyně nebyla motivována k dodržování požadavku na mravnou výši úroku z úvěru. Ostatně k moderaci nedochází ani v případě nepřiměřených ujednání podle § 1815 o. z (k tomu srov. rozsudek Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 29. 6. 2023, sp. zn. 47 Co 87/2023).

S ohledem na výše uvedené soud smlouvu posoudil jako neplatnou ve smyslu ust. § 580 a ust. § 588 o. z. Práva a povinnosti pak soud mezi účastníky posoudil dle zásad pro vypořádání bezdůvodného obohacení, které vzniklo na straně žalované dle ust. § 2992 o. z., když se jí dostalo plnění z neplatného právního jednání. Soud proto žalovanou zavázal k zaplacení částky 79 810 Kč, když z poskytnuté jistiny 137 000 Kč žalovaná zaplatila 57 190 Kč. S ohledem na absolutní neplatnost smlouvy nebylo možné vycházet z data splatnosti dluhu smluvně stanoveného, soud tedy pro účely stanovení data prodlení žalované s vydáním bezdůvodného obohacení vycházel z § 1958 odst. 2 o. z., dle něhož neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. Ve světle citovaných zákonných ustanovení soud vycházel z okamžiku, kdy žalované byla doručena výzva k plnění (listina obsahující zesplatnění). Soud vycházel z domněnky doby dojití dle § 573 o. z, když výzva byla žalobkyní odeslána 20. 1. 2025 a 18. 2. 2025. Dle zmíněného ustanovení totiž platí, že se má za to, že došlá zásilka odeslaná s využitím provozovatele poštovních služeb došla třetí pracovní den po odeslání. Žalovaná byla v této výzvě vyzvána, aby dluh ihned splatila. Žalovaná svůj peněžitý dluh řádně a včas nesplnila, dostala se tak minimálně od 24. 1. 2025 do prodlení, žalobkyně tak má vůči žalované právo na zaplacení úroku z prodlení ve smyslu ust. § 1970 o. z., které soud vázán žalobou stanovil od 24. 1. 2025. Výše úroku z prodlení se řídí nařízením vlády č. 351/2013 Sb. (výrok I.).

V celém zbývajícím rozsahu soud žalobu výrokem II. zamítl, neboť při neplatnosti smlouvy jako celku jsou neplatná veškerá ujednání smlouvy o výši úroků a smluvních pokutách, neboť nelze ve smyslu § 576 a § 577 o. z. předpokládat, že by k právnímu jednání došlo i bez neplatné části, rozpoznala-li by strana neplatnost včas.

Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o ustanovení § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, v platném znění (dále jen „o. s. ř.“). Žalobkyně byla úspěšná v rozsahu přiznané částky 79 810 Kč s příslušenstvím (výrok I. rozsudku) a naopak žalovaná byla úspěšná v rozsahu zamítnuté částky 117 577 Kč s příslušenstvím (výrok II. rozsudku) s příslušenstvím. Z celkově žalované částky 197 387,13 Kč tak byla žalobkyně procesně úspěšná ve výši 40 % (po zaokrouhlení) a úspěch žalované je ve výši 60 % (po zaokrouhlení). Po odečtení míry úspěchu žalobkyně od míry úspěchu žalované tak celkový úspěch žalobkyně činí 20 %. Žalovaná náhradu nákladů řízení nepožadovala, a soud proto rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Hradci Králové, prostřednictvím Okresního soudu v Hradci Králové. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li povinný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se oprávněný domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.