OSHO 4 C 43/2021-37

Okresní soud v Hodoníně rozhodl samosoudkyní Mgr. Petrou Svačinovou ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci ⟪LB:lb_002⟫ proti ⟪LB:lb_003⟫ žalované: osobní údaje žalované ⟪LB:lb_004⟫ o zaplacení 3 000 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobkyni částku 3 000 Kč s úrokem z prodlení z částky 3 000 Kč ve výši 8,05 % ročně od datum do zaplacení, se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se po žalovaném domáhala zaplacení částky 3 000 Kč s příslušenstvím. Svoji žalobu odůvodnila tím, že její právní předchůdkyně právnická osoba s žalovaným uzavřela smlouvu o zápůjčce dne datum, na základě které byla žalovanému poskytnuta částka 3 000 Kč převodem na bankovní účet. V souvislosti s poskytnutou zápůjčkou se žalovaný zavázal zaplatit poplatek za zpracování a poskytnutí zápůjčky. Celkovou dlužnou částku se žalovaný zavázal splatit do datum. K prověření schopnosti žalovaného splácet úvěr žalobkyně žádné skutečnosti neuvedla. Pohledávka byla postoupena na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum. Informacemi a důkazy k tomu, jakým způsobem byla prověřena úvěruschopnost žalovaného, však žalobkyně nedisponuje.

2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil. Oba účastníci souhlasili s postupem podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), proto soud rozhodl ve věci bez nařízení jednání.

3. Soud z předložených listinných důkazů zjistil, že právní předchůdkyní žalobkyně společnost právnická osoba poukázala na základě smlouvy o zápůjčce ze dne datum finanční prostředky výši 3 000 Kč na účet č. bankovní účet (fa číslo, prohlášení klienta, potvrzení o provedené platbě ThePay, loan application info). Majitelem běžného účtu č. bankovní účet byla jméno celé jméno žalované (vyjádření právnická osoba ze dne datum). Ze smlouvy o postoupení pohledávek soud zjistil, že pohledávka ze smlouvy o zápůjčce byla postoupena na žalobkyni (smlouva o postoupení pohledávek ze dne datum, loan application info). Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno spolu s výzvou k úhradě pohledávky (výzva ze dne datum). Předžalobní upomínka byla žalovanému zaslána (předžalobní výzva, podací arch).

4. Při právním posouzení věci vycházel soud ze zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen„ o. z.“). Podle § 2993 o. z., plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen. Podle § 2390 o. z., přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Podle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Podle § 1880 odstavce 1 o. z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. Podle § 1882 odstavce 1 o. z. dokud postupitel dlužníka nevyrozumí, nebo dokud postupník postoupení pohledávky dlužníku neprokáže, může se dlužník své povinnosti zprostit tím, že splní postupiteli, nebo se s ním jinak vyrovná. Podle § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná.

5. Soud se předně zabýval tím, zda právní předchůdkyně žalobkyně při uzavírání smlouvy řádně posoudila schopnost žalovaného splácet úvěr ve smyslu ustanovení § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru a dospěl k závěru, že nikoliv. Z listin předložených žalobkyní nelze učinit závěr, že by právní předchůdkyně žalobkyně řádně posoudila schopnost žalovaného splácet úvěr ve smyslu ustanovení § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru ověřením skutečné výše příjmů a výdajů žalovaného z jím předložených listin. V důsledku toho je smlouva o zápůjčce dle § 9 zákona o spotřebitelském úvěru neplatná. Podle § 588 o. z. se jedná o neplatnost absolutní, neboť smlouva odporuje zákonu a zjevně narušují veřejný pořádek. Účastníkům z tohoto neplatného právního vztahu nevznikají žádná práva ani povinnosti. Soud si je vědom toho, že zákon nestanoví taxativní výčet postupu, které musí být ze strany věřitele pro jeho naplnění provedeny, stejně tak, že by výklad dané normy neměl vést k nereálným požadavkům kladeným na poskytovatele úvěru a také na žadatele o ně. Pokud však má být zachován smysl a účel dané úpravy a alespoň elementární míra požadovaného odborného posouzení úvěruschopnosti, nelze přehlížet, že toto posouzení není možné bez reálného zjištění nejen příjmu a dosavadního dluhového zatížení klienta, ale také alespoň podstatných, zcela základních, pravidelných a nezbytných výdajů, které lze u každého spotřebitelé rozumně očekávat. Zde soud odkazuje na judikaturu (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018 sp. zn. 33 cdo 2178/2018 či nález Ústavního soudu ze dne 26. 2. 2019 sp. zn. III. ÚS 4129/18).

6. Soud vzal za prokázané, že byla sjednána smlouva o zápůjčce, neboť neshledal jiný důvod, pro který by právní předchůdkyně žalobkyně finanční prostředky poskytovala. Protože však nebyla dodržena povinnost posoudit před uzavřením smlouvy schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, je smlouva o zápůjčce absolutně neplatná. Pasivní věcná legitimace k vydání bezdůvodného obohacení pak stíhá toho, komu se plněním dostalo majetkové hodnoty, takže v jeho majetku se to projevilo buď zvýšením jeho aktiv, nebo snížením jeho pasiv, případně se jeho majetkový stav nezmenšil, ač by se tak za běžných okolností stalo (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 31. 10. 2008, sp. zn. 33 Odo 1230/2006), tedy majitele výše uvedeného účtu, který je osobou odlišnou od žalovaného. Na základě toho nezbylo soudu než žalobu v plném rozsahu zamítnout.

7. Ohledně nákladů řízení rozhodl soud v souladu s ustanovením § 142 odst. 1 o.s.ř., kdy zcela úspěšný v této věci byl žalovaný, jemu však žádné náklady řízení nevznikly, ze spisu se tato skutečnost nepodává, proto bylo rozhodnuto tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 o. s. ř.).

Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.