OSHO 22 C 113/2019-51

Okresní soud v Hodoníně rozhodl samosoudcem Mgr. Květoslavem Šárkou v zastoupení samosoudkyně JUDr. Kateřiny Krůpové ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci ⟪LB:lb_002⟫ proti ⟪LB:lb_003⟫ žalovanému: osobní údaje žalovaného ⟪LB:lb_004⟫ pro zaplacení 4 863,43 Kč s příslušenstvím

I. Řízení se co do jistiny ve výši 19,27 Kč a zákonného úroku z prodlení ve výši 8,05% ročně z částky 4 863,40 Kč od 21. 3. 2019 do 29. 11. 2021 zastavuje.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 4 844,16 Kč, zákonný úrok z prodlení ve výši 8,05% ročně z částky 4 863,43 Kč od 3. 2. 2016 do 20. 3. 2019, zákonný úrok z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 4 844,16 Kč od 30. 11. 2021 do zaplacení, a to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 3 299 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se po žalovaném domáhala zaplacení částky 4 863,43 Kč s příslušenstvím s tím, že se jedná o cenu za plyn dodaný žalovanému právním předchůdcem žalobkyně společností právnická osoba v období od 17. 12. 2015 do 12. 1. 2016. Žalobkyně zároveň s ohledem na prodlení žalovaného s úhradou požadovala také zaplacení úroku z prodlení, a to ode dne následujícího po splatnosti vystavené faktury.

2. Podáním ze dne 19. 1. 2022 vzala žalobkyně žalobu částečně zpět co do částky 19,27 Kč s tím, že v této části došlo k částečnému uspokojení pohledávky v průběhu insolvenčního řízení vedeného proti žalovanému jakožto dlužníkovi, a dále co do zákonného úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 4 863,43 Kč od 21. 3. 2019, tj. od právní moci rozhodnutí o úpadku, do datum, tj. do právní moci rozhodnutí o zrušení oddlužení.

3. Podle § 96 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“) může vzít žalobce zpět návrh na jeho zahájení, a to zčásti nebo zcela. Na toto ustanovení dále navazuje odst. 2 shora citovaného paragrafu, jehož věta první stanoví, že„ je-li návrh vzat zpět, soud řízení zcela, popřípadě v rozsahu zpětvzetí návrhu, zastaví.“

4. S ohledem na výše uvedené soud řízení v rozsahu zpětvzetí zastavil a předmětem řízení tak nadále zůstala pouze částka 4 844,16 Kč, zákonný úrok z prodlení z částky 4 863,43 Kč od 3. 2. 2016 do 20. 3. 2019 a zákonný úrok z prodlení z částky 4 844,16 Kč od 30. 11. 2021 do zaplacení.

5. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Za splnění podmínek uvedených v § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), soud rozhodl bez nařízení jednání.

6. Prostřednictvím výpisu z obchodního rejstříku bylo ověřeno, že ke dni datum se společnost právnická osoba jako nástupnická společnost sloučila mimo jiné se zanikající společností právnická osoba, přešlo na ni jmění této společnosti a vstoupila do právního postavení této zanikající společnosti. Dále bylo tímto výpisem ověřeno, že od datum podniká společnost pod obchodní firmou anonymizováno právnická osoba

7. Z listinných důkazů předložených žalobkyní soud zjistil, že mezi právním předchůdcem žalobkyně společností právnická osoba a žalovaným byla dne datum uzavřena Smlouva o prodeji a nákupu zemního plynu. Právní předchůdce žalobkyně se touto smlouvou zejména zavázal dodávat žalovanému zemní plyn, provádět odečty spotřeby plynu a účtovat žalovanému cenu dle platného cenového předpisu a žalovaný se zavázal zejména odebírat plyn a dodržovat platební podmínky, tzn. především hradit zálohy a nedoplatky z vyúčtování odběru. Vyúčtováním při ukončení smlouvy číslo ze dne 13. 1. 2016 splatným k 2. 2. 2016 byla žalovanému vyúčtována za plyn odebraný v období od 17. 12. 2015 do 12. 1. 2016 celková cena 4 863,43 Kč. K úhradě dlužné ceny za odebraný plyn byl pak žalovaný vyzván předžalobní upomínkou.

8. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným byla uzavřena smlouva o dodávce plynu dle § 72 zákona č. 458/2000 Sb., energetického zákona, který stanoví, že„ smlouvou o dodávce plynu se zavazuje výrobce plynu nebo obchodník s plynem dodávat účastníkovi trhu s plynem plyn a účastník trhu s plynem se zavazuje zaplatit za něj cenu.“ Na základě této smlouvy žalobkyně dodávala žalovanému plyn v dotčeném období. Žalovaný však cenu za odebraný plyn v plné výši neuhradil. Soud proto žalovaného k zaplacení dlužné částky žalobkyni zavázal. Vzhledem k prodlení žalovaného s úhradou vzniklo žalobkyni právo požadovat úrok z prodlení dle § 1970 občanského zákoníku:„ Po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.“ Tento úrok z prodlení pak žalobkyně požadovala od prvního dne prodlení v zákonné výši.

9. Soud tedy žalobě vyhověl co do požadované zbývající neuhrazené části jistiny i co do požadovaného úroku z prodlení.

10. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 3 o.s.ř. ve spojení s § 146 odst. 2 o.s.ř. Co do převážné části předmětu řízení byla žalobkyně úspěšná. V nepatrné části pak bylo řízení zastaveno pro částečné zpětvzetí ze strany žalobkyně učiněné v důsledku částečného uspokojení pohledávky v insolvenčním řízení. Závěr, že v případě zastavení řízení pro zpětvzetí žaloby poté, co vymáhaná pohledávka byla částečně uspokojena v insolvenčním řízení, šlo o důvodně podanou žalobu a zpětvzetí bylo důsledkem chování žalovaného, potvrdil rovněž Ústavní soud České republiky (srov. např. usnesení Ústavního soudu České republiky sp.zn. II. ÚS 3037/16 ze dne 21. 2. 2017). Konečně bylo řízení co do části úroků z prodlení zastaveno pro zpětvzetí ze strany žalobkyně učiněné bez jakéhokoli odůvodnění. Zde tak leží procesní zavinění na částečném zastavení řízení na straně žalobkyně. Žalobkyně tak byla v řízení neúspěšná, respektive bylo řízení částečně zastaveno v důsledku procesního zavinění žalobkyně, pouze v nepatrné části týkající se úroků z prodlení. Soud tak přiznal žalobkyni právo na náhradu nákladů v plné výši.

11. Náklady řízení sestávají jednak ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 1 000 Kč a dále z nákladů souvisejících se zastupováním žalobkyně advokátem. Soud postupoval dle vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif). Zástupce žalobkyně učinil ve věci celkem tři úkony právní služby dle § 11 odst. 1 advokátního tarifu v plné výši (převzetí a příprava zastoupení, návrh ve věci samé – žaloba, částečné zpětvzetí žaloby). V daném případě jde zcela jednoznačně o návrh podaný na ustáleném vzoru podaném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech, o čemž svědčí množství dalších návrhů podaných ze strany žalobkyně ke zdejšímu soudu (srov. např. řízení vedená pod sp.zn. 14 C 103/2019, sp.zn. 10 C 101/2019 či sp.zn. 20 C 97/2019). Při určení výše odměny a náhrad právního zástupce žalobkyně je tak třeba ve vztahu k prvním dvěma úkonům aplikovat ustanovení § 14b advokátního tarifu. Sazba mimosmluvní odměny za jeden úkon činí dle § 14b odst. 1 advokátního tarifu 200 Kč a dále právnímu zástupci žalobkyně podle § 14b advokátního tarifu náleží za každý z těchto úkonů paušální náhrada hotových výdajů ve výši 100 Kč. Sazba mimosmluvní odměny za poslední úkon činí dle § 7 bodu 3. advokátního tarifu 1 000 Kč a dále právnímu zástupci žalobkyně náleží za tento úkon dle § 13 odst. 4 advokátního tarifu paušální náhrada hotových výdajů ve výši 300 Kč Celkem tedy náklady žalobkyně (včetně DPH ve výši 21 % z odměny a náhrad advokáta) činí 3 299 Kč.

Proti tomuto rozhodnutí není odvolání přípustné. Nebude-li povinnost uložená tímto rozhodnutím splněna dobrovolně, lze se jejího splnění domáhat návrhem na nařízení výkonu rozhodnutí, popřípadě návrhem na nařízení exekuce.