OSHO 20 C 307/2022-57

Okresní soud v Hodoníně rozhodl samosoudkyní Mgr. Lenkou Šrytrovou ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobkyně: Jméno zainteresované osoby 0/0, narozená Anonymizováno. Anonymizováno.AnonymizovánoAnonymizováno Adresa zainteresované osoby 0/1 Adresa zainteresované osoby 0/0 ⟪LB:lb_002⟫ proti ⟪LB:lb_003⟫ žalovaným 1. Jméno zainteresované osoby 1/0Datum narození zainteresované osoby 1/0 Adresa zainteresované osoby 1/0 ⟪LB:lb_004⟫ 2. Jméno zainteresované osoby 2/0Datum narození zainteresované osoby 2/0 Adresa zainteresované osoby 2/1 Adresa zainteresované osoby 2/0 ⟪LB:lb_005⟫ o určení neexistence věcného břemene k nemovitostem

I. Žaloba, aby soud určil, že na pozemku parc. č. st. Anonymizováno, jehož součástí je stavba: adresa, rodinný dům, zapsaném v katastru nemovitostí u Katastrálního úřadu pro Jihomoravský kraj, Katastrálního pracoviště adresa, na listu vlastnictví č. hodnota pro obec a katastrální území adresa, nevázne právo žalovaného 1) odpovídající věcnému břemeni užívání zřízené na základě Smlouvy o zřízení věcného břemene ze dne datum, které bylo do katastru nemovitostí zapsáno v řízení č. Anonymizováno -Anonymizováno/Anonymizováno-Anonymizováno, a to v rozsahu, v jakém toto právo odpovídající věcnému břemeni zakládá oprávnění žalovaného 1) spoluužívat bytovou jednotku v I. poschodí domu č.p. Anonymizováno na par. č. st. Anonymizováno v katastrálním území adresa sestávající ze tří obytných místností, kuchyně, koupelny a příslušenství, a dále v jakém toto právo zakládá oprávnění žalovaného 1) spoluužívat půdu v uvedeném domě č.p. Anonymizováno, se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému 1) náhradu nákladu řízení ve výši 300 Kč, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku.

III. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované 2) náhradu nákladu řízení ve výši 19 604,94 Kč, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku, k rukám zástupce žalované 2) tituly před jménem Anonymizováno Anonymizováno.

1. Žalobkyně požadovala, aby soud určil neexistenci věcného břemena na předmětné nemovitosti, tak jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. Uvedla, že má ve svém vlastnictví spoluvlastnický podíl o velikosti id. Anonymizováno/Anonymizováno vzhledem k celku na předmětných nemovitostech, když ve zbývající části je vlastníkem žalovaná 2). Žalovaný 1) je veden v katastru nemovitostí jako oprávněný z věcného břemene dle Smlouvy o zřízení věcného břemene ze dne datum, když předmětná smlouva byla uzavřena mezi jméno FO a jméno FO jako povinnými a žalovaným 1) jako oprávněným. Předmětem věcného břemena bylo oprávnění spoluužívat samostatnou bytovou jednotku v I. poschodí domu č.p. Anonymizováno na stpl. Anonymizováno sestávající ze tří obytných místností, kuchyně, koupelny a příslušenství a spoluužívání chodby, půdy a sklepu domu č.p. Anonymizováno a dále spoluužívání sklepu na st. pl. Anonymizováno/Anonymizováno, zahrady p.č. Anonymizováno/Anonymizováno a ost. pl. Anonymizováno/Anonymizováno a Anonymizováno/právnická osoba době uzavření smlouvy bylo fakticky vybudováno první poschodí, nicméně se jednalo o stavbu, která nebyla povolena rozhodnutím stavebního úřadu. Stavební úřad dne 16. 9. 2021 zahájil řízení o nařízení odstranění stavby, když následně bylo toto řízení přerušeno z důvodu žádosti o dodatečné povolení stavby. V současnosti stavba není zkolaudována a z právního pohledu nemůže být užívána, a tedy ani prostory na základě smlouvy o zřízení věcného břemene nemohly být užívány. S ohledem na skutečnost, že žalovaný 1) nemohl právo z věcného břemene vykonávat od roku 1988 do roku 2021 a nemůže doposud, je zřejmé, že jeho právo je promlčeno, když navíc žalovaný 1) v posledních deseti letech toto právo ani fakticky nevykonával. Současně zdůraznila, že je zde dán naléhavý právní zájem na určení, když postavení žalobkyně je nejisté právě tím, že žalovaný 1) je v katastru veden jako oprávněný z věcného břemene, ačkoliv tomu tak ve skutečnosti není.

2. Žalovaný 1) se k žalobě vyjádřil až na jednání, kde uvedl, že se na výstavbě domu velkou mírou podílel, hodně se tam napracoval a pomáhal i se zahradou a vinohradem. Žalobkyně do domu nejezdí a ani se o nic nestará. On do domu jezdí pravidelně s žalovanou 2) skoro každý víkend a o nemovitost se v rámci jejich možností starají i nadále.

3. Žalovaná 2) uvedla, že žalobu považuje za překvapivou, když jim nebyla ani zaslána předžalobní výzva. Dále uvedla, že není pravda, že by žalovaný 1) právo plynoucí z věcného břemene nevykonával, když budovu od roku 1988 řádně užívá, a to v dobré víře, tedy právo užívání je i vydrženo, bez ohledu na platnost smlouvy. Co se týká námitky promlčení, pak konstrukce žalobkyně je mylná, když dle žalobkyně nemohl žalovaný 1) začít vykonávat právo věcného břemene, pak nezačala ani plynout promlčecí lhůta. Nadto žalovaný 1) nemohl jakkoliv ovlivnit stavební řízení, když toto je plně na vlastnících nemovitostí, což žalovaný 1) nebyl. Navíc tato žaloba je i s ohledem na věk a zdraví žalovaného 1) proti dobrým mravům.

4. Následně soud nařídil jednání, na kterém byly provedeny listinné důkazy, které soudu předložili účastníci řízení a vyslechnuti tři svědci a z takto provedeného dokazování soud zjistil následující skutečnosti.

5. Z výpisu katastru nemovitostí ke dni datum, LV Anonymizováno soud zjistil, že jako vlastník pozemku parc. č. st. Anonymizováno, jehož součástí je stavba: adresa, rodinný dům, a parcela Anonymizováno/Anonymizováno, zahrada, vše zapsané v katastru nemovitostí u Katastrálního úřadu pro Jihomoravský kraj, Katastrálního pracoviště adresa, pro obec a katastrální území adresa (dále jen „předmětná nemovitost“) je zapsána žalobkyně, a to jako spoluvlastník o velikosti podílu id.Anonymizováno/Anonymizováno a žalovaná 2) jako spoluvlastník id. Anonymizováno/Anonymizováno. Současně je evidováno věcné břemeno užívání dle smlouvy ze dne datum pro žalovaného 1), a to k parcele st. Anonymizováno a parcela Anonymizováno/Anonymizováno.

6. Z rozhodnutí, Dodatečné povolení stavby ze dne 22. 11. 2021, z usnesení Zastavení řízení o odstranění stavby ze dne 3. 1. 2022, z Oznámení zahájení odstranění stavby ze dne 16. 9. 2021 a z usnesení Přerušení řízení o odstranění stavby soud zjistil, že v současnosti předmětná nemovitost není zkolaudována, když však probíhá řízení o dodatečném povolení stavby, a to od listopadu 2021.

7. Ze Smlouvy o zřízení věcného břemene ze dne datum soud zjistil, že smlouva byla uzavřena mezi jméno FO, nar. datum a jméno FO, nar. datum jako vlastníky nemovitosti, domek č.p. Anonymizováno, na stpl. Anonymizováno, obec adresa a žalovaným 1), v jehož prospěch bylo věcné břemeno zřízeno. Žalovaný 1) dle smlouvy byl oprávněn užívat samostatnou bytovou jednotku v I. poschodí domu č.p. Anonymizováno na stpl. Anonymizováno sestávající ze tří obytných místností, kuchyně, koupelny a příslušenství a dále je oprávněn spoluužívat chodbu, půdu a sklep. Dle čl. IV. bylo věcné břemeno zřízeno bezplatně a doživotně. Dle článku V. se smlouva stane účinnou registrací státním notářstvím v adresa, když tato smlouva byla registrována státním notářstvím dne datum.

8. Z e-mailu ze dne 8. 11. 2021, který napsala žalobkyně a adresovala ho žalované 2) soud zjistil, že vztahy mezi účastníky jsou napjaté a způsob komunikace je hrubý, když žalobkyně sdělovala žalované 2), co má udělat (nachystat klíče, předat dům) a nemá dělat (sdělovat makléřce, kdy má dojet, lhát) a současně žalobkyně vyčítala žalované 2), že ji chtěla bába vydědit, ale neudělala to, strýc sice jezdil k žalobkyni pomáhat, ale vozil s sebou „dva orvaný fakany“, který museli živit, „otec žalobkyně jezdil na barák o víkendech pomáhat“ a dále ji sdělovala, ať „neobtěžuje jméno FO“, že „žádná sleva za barák se projednávat nebude“ a oni se nepřejí, aby je žalovaná č. 2 kontaktovala a obtěžovala.

9. Z fotografií soud zjistil, jak vypadala stavba domu v 60. letech a později, kdy z nich soud zjistil, že původní přízemní domek byl přestavěn na dvě podlaží (přízemí, první patro s půdou). Dle zákresu v katastru nemovitosti je zakreslen stále původní dům ve tvaru L, ačkoliv současný dům má čtvercový tvar.

10. Z výpisu z evidence nemovitosti z 6. 10. 1992 soud zjistil, že u předmětné nemovitosti je zapsáno věcné břemeno pro žalovaného 1).

11. Ze svědecké výpovědi jméno FO, souseda z Anonymizováno soud zjistil, že žalovaní jezdí do Anonymizováno pravidelně, když tam dojedou, dávají si se svědkem kávu, posedí a pobaví se spolu. Svědek tam bydlí od roku 1985, když původně v předmětné nemovitosti bydleli rodiče žalované 2), tj. žalovaný 1) s manželkou a s babičkou. Teď dům není obydlený, po smrti jméno FO, a potom, co se žalovaná 2) i žalovaný 1) odstěhovali tam nikdo nebydlí, ale žalovaný 1) tam jezdí každý týden na víkendy. V roce 1985 tam už žalovaný 1) nebydlel. Neobydlený je dům od 90. roku, kdy se žalovaný 1) odstěhoval, protože měl práci v Anonymizováno, dojížděl tam vypomáhat. Dům nemá kolaudaci. V předmětném domě býval jméno FO, bratranec od žalované 1), on tam odvrtával zámky a krumpáčem ničil dveře, takže tam týden, co týden svědek měnil fabky. Místnost, kterou žalovaný 1) užívá je nahoře po schodišti po levé straně. Chodí tam za žalovaným 1). Nahoře to žalovaný 1) užívá, jinak je dům prázdný, když nábytek, co tam byl, žalobkyně vyházela na dvůr k jejich zdi a doteď to neuklidila. Nevěděl, zda žalovaný 1) chtěl dům prodat, ale žalovaná 2) nechtěla, jezdí rádi do Anonymizováno, kde mají políčko a vinohrad.

12. Ze svědecké výpovědi paní jméno FO, sousedky, soud zjistil, že účastníci byli její sousedi, s nimi vyrůstala, všichni se spolu kamarádili. Ona tam žije 57 let, nepamatuje si, kdy se žalovaní z domu odstěhovali. Teď tam žalovaný 1) s žalovanou 2) jezdí jako na chalupu. V létě jezdí častěji, v zimě míň, to je tam míň práce. Co si pamatuje, tak dům vypadá pořád stejně, byl tam ještě takový malý domeček, ve kterém žalovaná 2) žila s bratrem, dokud byli malí, ale to už se muselo zbořit. Pokaždé, když dojedou, tak se navštěvují, posedí a popovídají si. Žalobkyně to chce prodat, nikdy na domě nepracovala. Dům není zkolaudován. Žalobkyně vystěhovala z domu věci, které nastěhovala k jejich zdi a díky tomu jim teď zatéká do domu.

13. Ze svědecké výpovědi jméno FO, otce žalobkyně soud zjistil, že jsou z důvodu majetku všichni rozhádaní. Je to už 20-30 let a už jsou z toho unavení. On v domě nikdy nebydlel, ale jezdil tam každou sobotu na víkendy, pracovat každý týden. Výlety neexistovaly. To byla stavba, stavba, stavba. Jezdil tam před vojnou i po vojně. V 80. letech dostali byt v Anonymizováno, a pak už tam tak moc nejezdili. Na stavbu jezdil na motorce, tu si pořídil v roce 1958. Původně tam byl starý dům, ten se zboural a postavil nový. O stavebním povolení neví nic. Děda byl stavbyvedoucí, dělal mistra, tak mu nikdo nechtěl oponovat. Manželce bylo líto báby, tak ho vždycky přesvědčila, abych tam jezdili pomáhat. V domě bydlela bába, děda, pak Anonymizováno s rodinou, a pak žalovaní. Neví, kdy tam bydleli. Anonymizováno manželka se s dědou nesnášela, dědovi vadilo, že tam suší prádlo, že to tam navlhne, a poté se Anonymizováno s rodinou odstěhovali do Anonymizováno.

14. Žaloba není důvodná.

15. Žalobkyně požadovala, aby soud určil, že neexistuje věcné břemeno k předmětným nemovitostem, a to ze dvou důvodů. Prvním důvodem bylo promlčení práva žalovaného 1) vyplývajícího z věcného břemene a druhým důvodem, tvrzení, že toto právo nevzniklo, když smlouva o zřízení věcného břemene se týkala nemovitosti, která nikdy nebyla a doposud není zkolaudována.

16. Nejprve soud musel posoudit, zda je zde dán naléhavý právní zájem na určení. S ohledem na skutečnost, že v žalobě byl popisován jiný faktický stav, než který je zapsán v katastru nemovitostí, soud dospěl k závěru, že naléhavý právní zájem je zde dán, neboť ten je dán vždy, když zápis v katastru nemovitosti neodpovídá faktickému stavu.

17. Soud se dále zabýval tvrzením žalobkyně o neexistenci, případně zániku věcného břemene. V řízení bylo prokázáno ze smlouvy ze dne datum, že jméno FO a jméno FO, jakožto původní vlastníci nemovitostí zřídili ve smyslu § 135b a násl. zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, účinného ke dni uzavření smlouvy, tj. datum, dále jen „soz“, věcné břemeno užívání ve prospěch žalovaného 1), když předmětem bylo užívání samostatné bytové jednotky v I. poschodí domu č.p. Anonymizováno na stpl. Anonymizováno sestávající ze tří obytných místností, kuchyně, koupelny a příslušenství a spoluužívání chodby, půdy a sklepa, a to bezplatně a doživotně. V době, když byla smlouva uzavřena, vypadala nemovitost tak, jak v současnosti ve smyslu toho, že již existovalo první patro, které dle vůle všech účastníků smlouvy, mělo být dáno do dispozice k užívání žalovanému 1). Toto bylo potvrzeno i svědkyní jméno FO, která vypověděla, že předmětná nemovitost vypadá stejně, jako kdysi, když ona sama v sousedství žije od narození a v roce 1988 byla již dospělá, tedy soud nemá pochybnosti o tom, že by vzpomínky na nemovitost mohly být zkresleny. Navíc tuto skutečnost potvrdil i svědek jméno FO, který uvedl, že již v 60. letech došlo k přestavbě domu, když on na stavbě pracoval každou volnou chvíli.

18. V řízení bylo dále prokázáno, že žalovaná 2) a žalobkyně jsou spoluvlastníky předmětné nemovitosti (výpis z katastru nemovitosti LV Anonymizováno) a současně bylo prokázáno, že k předmětné nemovitosti doposud nebylo vydáno kolaudační rozhodnutí, když toto se v současnosti řeší a dne 22. 11. 2021 bylo vydáno rozhodnutí o dodatečném povolení předmětné stavby a dne 3. 1. 2022 usnesení o zastavení řízení o odstranění stavby. Avšak kolaudační rozhodnutí doposud vydáno nebylo.

19. Ze svědeckých výpovědí pana jméno FO a paní jméno FO bylo dále prokázáno, že v domě stabilně nikdo nebydlí, když však žalovaný 1) a žalovaná 2) do nemovitosti pravidelně jezdí, udržují ji a starají se o zahradu a vinohrad, když v létě tam jezdí skoro každý týden na víkendy a v zimě o něco méně, ale oba shodně uvedli, že oba žalovaní, na rozdíl od žalobkyně, nemovitost užívají.

20. Je potřeba zdůraznit, že je potřeba odlišovat platnost smlouvy a možnost užívat nemovitost. Nedostatek kolaudace předmětné nemovitosti nemá vliv na platnost smlouvy o zřízení věcného břemene (srovnej rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 22 Cdo 2186/2010 ze dne 22. 8. 2012), když věcné břemeno spočívající v právu užívání stavby lze zřídit i v době, kdy stavba ještě nebyla zkolaudována (srovnej rozhodnutí Nejvyššího soudu, sp. zn. 22 Cdo 142/2012 ze dne 29. 5. 2012). Tedy k platnosti smlouvy o zřízení věcného břemene není nutná kolaudace.

21. V dané věci bylo z výslechu svědka jméno FO a fotografií prokázáno, že v době, kdy byla podepisována předmětná smlouva, dům, nemovitost fakticky existovala v podobě, v jaké je dnes. Námitka, že původní dům byl jednopodlažní a ve tvaru L, oproti stávajícímu dvoupodlažnímu čtvercovému není přiléhavá. Podstatné totiž je, že přestavba domu proběhla v 60. letech a v roce 1988, kdy byla smlouva uzavřena už fakticky existovalo ono první patro, které chtěli paní jméno FO a pan jméno FO dát k dispozici žalovanému 1). Tedy není pochybnost o tom, že vůle všech účastníků smlouvy o zřízení věcného břemene byla, aby žalovaný 1) užíval horní část nemovitosti a spoluužíval okolí.

22. Co se týká námitky promlčení, tak v daném případě nedošlo k promlčení předmětného věcného práva, když bylo jednoznačně prokázáno, že žalovaný 1) nemovitost fakticky užívá a nelze ani přistoupit na argumentaci žalobkyně, že nedostatek spočívající v absenci kolaudace má za následek, že žalovaný 1) nemohl započít nemovitost užívat, a tedy se právo promlčelo. Neboť v případě nemožnosti započetí užívání plnění, promlčecí doba ani nezačne běžet, neboť právo doposud nemohlo být vykonáno. Co se týká užívání nezkolaudované nemovitosti, jedná se potom o otázku na přestupkové řízení, kdy však vyřešení této otázky nemá vliv na platnost smlouvy, případně promlčení.

23. Na základě výše uvedeného bylo tedy prokázáno, že předmětná smlouva o zřízení věcného břemene je platná, žalovaný 1) nemovitost užívá, nedošlo k promlčení jeho práva a nedostatek v absenci kolaudace nemá vliv na platnost předmětné smlouvy, a proto soud žalobu v celém rozsahu zamítnul.

24. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že přiznal žalovaným, kteří byli ve věci plně úspěšní náhradu nákladu řízení. Žalovaný 1) nebyl zastoupen advokátem, a proto mu náleží náhrada nákladů nezastoupeného účastníka, a to ve výši 300 Kč za účast na jednání (srov. §2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb., o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle § 151 odst. 3 občanského soudního řádu a podle § 89a exekučního řádu).

25. Žalované 2) jež byla v řízení zcela úspěšná, soud přiznal nárok na náhradu nákladů řízení v částce 19 604,94 Kč. Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 9 odst. 4 písm. b) ve spojení s § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 50 000 Kč, tj. z odměny za jeden úkon ve výši 3 100 Kč, když v řízení bylo učiněno 5 úkonů právní služby (převzetí věci, podání ze dne 6. 1. 2023 a dvě účasti u jednání ve dne 5. 4. 2023, které trvalo déle než dvě hodiny a ve dne 12. 4. 2023) tj. 15 500 Kč, dále z částky 300 Kč představující paušální náhradu výdajů za každý z pěti úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. ve spojení s § 13 odst. 4 a. t., tj. 1 500 Kč. Žalované 2) náleží rovněž cestovní náhrada v celkové výši 2 604,94 Kč, a to v souvislosti s cestou realizovanou dne 5. 4. 2023 náhrada 1 302,47 Kč za 148 ujetých km v částce 1 102,47 Kč (44,10 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 467/2022 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 5,1 l/100 km a 5,20 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 467/2022 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 2 × 30 minut v částce 200 Kč podle § 14 a. t. a v souvislosti s cestou realizovanou dne 12. 4. 2023 náhrada 1 302,47 Kč za 148 ujetých km v částce 1 102,47 Kč (44,10 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 467/2022 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 5,1 l/100 km a 5,20 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 467/2022 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 2 × 30 minut v částce 200 Kč.

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Brně, prostřednictvím Okresního soudu v Hodoníně sídlem Velkomoravská 2269/4, 695 01 Hodonín. Odvolání je třeba podat ve trojím vyhotovení.

Nesplní-li žalobkyně povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, můžou se žalovaní domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.