OSHO 27 C 195/2023-46

Okresní soud v Hodoníně rozhodl samosoudkyní Mgr. Janou Aulickou, Ph.D., ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobkyně: Jméno žalobkyně, IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky ⟪LB:lb_002⟫ proti ⟪LB:lb_003⟫ žalované: Jméno žalované, narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované ⟪LB:lb_004⟫ o zaplacení 13 097,70 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 9 000 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení 15 % ročně z částky 9 000 Kč od 8. 11. 2023 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá co do zaplacení částky 4 097,7 Kč, nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 57,75 Kč, zákonného úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 11 550 Kč od 8. 12. 2022 do 7. 11. 2023 a zákonného úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 2 550 Kč od 8. 11. 2023 do zaplacení.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení 1 133 Kč k rukám právní zástupkyně žalobkyně, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se po žalované domáhala zaplacení částky 13 097,70 Kč s příslušenstvím z titulu smlouvy o spotřebitelském úvěru č. hodnota ze dne 9. 11. 2022, uzavřenou prostřednictvím webové stránky www.Anonymizováno.cz. Co do posouzení úvěruschopnosti žalobkyně odkázala na výpis z účtu žalované za období před uzavřením smlouvy. Na základě uvedené smlouvy žalobkyně poskytla žalované peněžní prostředky ve výši 9 000 Kč. Za to se žalovaná zavázala vedle vrácení jistiny zaplatit rovněž náklady úvěru 2 550 Kč, a to vše do 28 dnů od poskytnutí úvěru, tj. do 7. 12. 2022. Žalovaná dluh ve stanovené lhůtě nezaplatila, žalobkyně se proto domáhá úhrady částky 11 550 Kč, sjednané smluvní pokuty ve výši 1 547,7 Kč (0,1 % denně z částky 11 550 Kč za dobu od 7. 12. 2022 do 21. 4. 2023) a nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 57,75 Kč. Dále se žalobkyně domáhala úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 11 550 Kč od 8. 12. 2022 do zaplacení.

2. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila. Soud v souladu s § 115a o. s. ř. rozhodl ve věci bez nařízení jednání.

3. Soud na základě předložených listinných důkazů zjistil, že společnost Jméno žalobkyně a žalovaná podepsaly elektronicky dne 9. 11. 2022 smlouvu o úvěru č. hodnota. Žalovaná se prostřednictvím webové stránky www.Anonymizováno.cz zaregistrovala na webových stránkách a potvrdila, že se smlouvou souhlasí. Na základě smlouvy se žalobkyně zavázala žalované poskytnout úvěr ve výši 9 000 Kč a žalovaná se zavázala poskytnutý úvěr spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 2 550 Kč splatit do 28 dnů, tj. do 7. 12. 2022. Dle článku IV. smlouvy v případě, že se žalovaná dostane do prodlení s úhradou dluhu, zavázala se uhradit smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné částky. Žalobkyně byla oprávněna na základě smlouvy požadovat od žalované i paušální náhradu nákladů spojených s upomínkou ve výši 19,25 Kč za odeslanou upomínku. Žalované byly poskytnuty standardní evropské informace o spotřebitelském úvěru. Nedílnou součástí smlouvy byly i Všeobecné podmínky poskytnutí úvěru.

4. Z výpisu z účtu žalované za období od 1. 9. 2022 do 30. 9. 2022 soud zjistil, že dne 1. 9. 2022 zaplatila žalovaná Anonymizováno vyúčtování 2 797,98 Kč, dne 21. 9. 2022 obdržela na účet od společnosti právnická osobaAnonymizováno zápůjčku 5 000 Kč, dne 29. 9. 2022 obdržela 13 000 Kč jako soudem blíže neidentifikovanou platbu, dne 29. 9. 2022 splatila půjčku právnická osoba částkou 5 033,74 Kč, dne 30. 9. 2022 provedla žalovaná registraci na webových stránkách pro poskytnutí Anonymizováno Anonymizováno, když zaplatila registrační poplatek 1 Kč na účet společnosti, která stránku provozuje, dne 30. 9. 2022 se žalovaná registrovala na webových stránkách společnosti Anonymizováno AnonymizovánoAnonymizováno AnonymizovánoAnonymizovánoAnonymizovánoAnonymizovánoAnonymizovánoAnonymizováno, která poskytuje úvěry, když uhradila ověřovací poplatek 1 Kč na její účet. Konečný zůstatek na účtu žalované činil 566,26 Kč.

5. Z výpisu z účtu žalované za období od 1. 10. 2022 do 31. 10. 2022 bylo zjištěno, že konečný zůstatek na jejím účtu činil 3 978,66 Kč. Dne 2. 10. 2022 zaplatila splátku úvěru 400 Kč označenou jako AnonymizovánoAnonymizovánoAnonymizovánoAnonymizovánoAnonymizovánoAnonymizovánoAnonymizováno, dne 4. 10. 2022 zaslala registrační poplatek 0,01 Kč na účet společnosti, která poskytuje Anonymizováno Anonymizováno, za Anonymizováno vyúčtování dne 7. 10. 2022 uhradila 2 797,98 Kč, dne 9. 10. 2022 se částkou 1 Kč, kterou zaslala na účet společnosti, zaregistrovala přes internet o poskytnutí půjčky Anonymizováno Anonymizováno, dne 12. 10. 2022 zaplatila splátku úvěru označenou jako AnonymizovánoAnonymizovánoAnonymizovánoAnonymizovánoAnonymizovánoAnonymizovánoAnonymizováno ve výši 600 Kč, dne 14. 10. 2022 byla žalované společností Anonymizováno Anonymizováno AnonymizovánoAnonymizovánoAnonymizovánoAnonymizováno poskytnuta částka 7 300 Kč na základě úvěrové smlouvy č. AnonymizovánoAnonymizovánoAnonymizovánoAnonymizovánoAnonymizovánoAnonymizovánoAnonymizováno, dne 24. 10. 2022 byla žalované poskytnuta zápůjčka 4 300 Kč od společnosti právnická osobaAnonymizováno, dne 24. 10. 2022 splatila půjčku právnická osoba splátkou 1 000 Kč, dne 31. 10. 2022 provedla splátku půjčky od právnická osobaAnonymizováno ve výši 5 120,34 Kč, dne 31. 10. 2022 poslala registrační platbu 1 Kč společnosti provozující příslušné webové stránky k poskytnutí zápůjčky Anonymizováno, dne 31. 10. 2022 zaplatila společnosti AnonymizovánoAnonymizovánoAnonymizováno AnonymizovánoAnonymizovánoAnonymizovánoAnonymizováno splátku úvěru 900 Kč. Dne 5. 10. 2022 bylo žalované zasláno nemocenské 27 456 Kč od ČSSZ.

6. Dle potvrzení o provedené odchozí platbě od právnická osobaAnonymizováno byla dne 9. 11. 2022 z účtu žalobkyně zaslána na účet žalované částka 9 000 Kč.

7. Žalované byly žalobkyní na e-mailovou adresu e-mail zaslány dne 9. 12. 2022 a 28. 2. 2023 upomínky k úhradě dluhu. Žalované byla zaslána e-mailem i výzva k okamžitému uhrazení dluhu ze dne 1. 2. 2023 s tím, že jinak bude podána u soudu žaloba.

8. Dne 26. 1. 2023 byla žalované zaslána předžalobní výzva k úhradě dlužné sumy s tím, aby uhradila dluh do 3 dnů od doručení výzvy. Doklad o odeslání předžalobní výzvy nebyl připojen.

9. Soud nepřehlédl, že v rámci řízení vedeného pod sp. zn. Anonymizováno/Anonymizováno/AnonymizovánoAnonymizovánoAnonymizováno, Česká národní banka rozhodnutím, které nabylo právní moci dne 28. 8. 2023, odňala žalobkyni oprávnění k činnosti poskytovatele spotřebitelských úvěrů. Posuzovaná smlouva byla nicméně uzavřena před touto dobou, a proto se žalobkyně mohla domáhat úhrady dlužné částky z titulu smlouvy o spotřebitelském úvěru ve smyslu zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru.

10. Dle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

11. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odstavce 2 citovaného ustanovení mimo jiné platí, že poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. Podle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Podle § 580 odst. 1 o. z., neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

12. Podle § 2991 odst. 2 o. z., se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Dle § 2993 o. z., plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

13. Soud má po zhodnocení předložených listinných důkazů za prokázané, že žalobkyně a žalovaná podepsaly dne 9. 11. 2022 smlouvu o spotřebitelském úvěru, na základě které žalovaná v den podpisu obdržela na bankovní účet částku 9 000 Kč. V daném případě došlo ze strany žalované ke kontraktaci smlouvy způsobem, který lze považovat za jiný typ elektronického podpisu, tvořený odkliknutím virtuálního tlačítka v prostředí uživatelského účtu v chráněném webovém rozhraní žalobkyně www.Anonymizováno.cz, kam měla po provedené registraci (po zadání identifikačních údajů a hesla) a ověření totožnosti přístup pouze žalovaná. Tzv. „click-wrap“ metoda spočívá ve vyjádření svobodné vůle kliknutím na virtuální tlačítko myší, vyjadřující souhlas s podmínkami smlouvy. Vyjádřená vůle je spojena s podepisující osobou předchozím registračním procesem. Pro uzavření spotřebitelské smlouvy je jiný typ elektronického podpisu (prostý elektronický podpis) postačující a nevyžaduje se kvalifikovaný elektronický podpis (srov. např. rozsudek Krajského soudu v Ostravě ze dne 28. 1. 2016, sp. zn. 37 ICm 4495/2014 nebo rozsudek Krajského soudu v Brně ze dne 5. 6. 2017, sp. zn. 33 Icm 547/2016).

14. Žalovaná vystupovala v rámci smluvního vztahu jako slabší strana – spotřebitel, neboť ze smlouvy nevyplynulo, že by ji žalovaná sjednala z pozice podnikatele. Povinností žalobkyně před poskytnutím úvěru proto bylo zkoumat schopnost žalované splácet úvěr. Pokud poskytovatel poskytne spotřebiteli úvěr, aniž by této své povinnosti dostál, je smlouva absolutně neplatná ve smyslu § 588 o. z., neboť dané porušení povinnosti poskytovatele zjevně narušuje veřejný pořádek. Soud se proto musí z úřední povinnosti, tedy i bez návrhu spotřebitele, zabývat otázkou, zda poskytovatel úvěru před uzavřením smlouvy zkoumal tzv. bonitu spotřebitele.

15. Povinnost posouzení bonity spotřebitele chrání nejen samotného věřitele a ostatní poskytovatele, kteří poskytli úvěry již dříve, ale chrání rovněž spotřebitele samého před negativními důsledky neschopnosti úvěr splácet, zprostředkovaně poskytuje ochranu také společnosti jako celku, neboť předchází negativním sociálním důsledkům předlužení a insolvence v podobě pádu spotřebitele a osob na něm závislých do veřejné sociální sítě, narušení rodinných a sociálních vztahů atd. Tato povinnost přitom dopadá na všechny zamýšlené žádosti o úvěr, které spadají do působnosti daného zákona a poskytovatel se jí nemůže zprostit jen tím, že výše spotřebitelského úvěru není dle jeho názoru nikterak vysoká nebo smluvní vztah nepokládá za rizikový. I při nízké výši úvěru může dojít k nežádoucímu zadlužení spotřebitele v důsledku sjednaných poplatků spojených s poskytnutým úvěrem a vysokým úrokům úvěru, a to zvláště při kumulaci několika spotřebitelských úvěrů (srov. rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne 16. 3. 2022, sp. zn. 21 Cdo 268/2021). Pokud má být zachován smysl a účel citované úpravy, je třeba, aby poskytovatel spotřebitelského úvěru zjistil řádně a s odbornou péčí, na základě spolehlivých a přiměřených informací, resp. i z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů, na straně jedné příjmy a dosavadní dluhové zatížení klienta, a na straně druhé pak přinejmenším základní a pravidelné a výdaje, které lze u každého spotřebitele rozumně očekávat. Takovými výdaji jsou zejména náklady na bydlení, dále pak také na stravování, dopravu, ošacení apod. Při hodnocení výdajů spotřebitele je nutno brát v potaz i jistou rezervu na různé nepravidelné a neplánované výdaje, které lze u každé osoby v průběhu trvání smluvního vztahu zajisté očekávat. Požadavek odborné péče nelze omezovat jen na samotný myšlenkový proces „posouzení“ dodaných čísel představujících příjmy a výdaje, ale je třeba jej vztáhnout i na zhodnocení dostatečnosti a věrohodnosti shromážděných podkladů.

16. Žalobkyně neprokázala, že by relevantně prověřovala příjmy a výdaje žalované. Žalobkyně v žalobě pouze odkázala na výpis z účtu žalované, ze kterého však nebylo možné kupř. zjistit výši nákladů na bydlení (které přitom obecně představují základní a zároveň často nejvyšší položku pravidelných výdajů každé osoby, kterou nelze dle potřebu redukovat), výši dalších životních nákladů žalované a ani výši jejího příjmu, když pouze dne 5. 10. 2022 obdržela nemocenské dávky. Je to přitom poskytovatel úvěru, kdo má jednoznačnou povinnost prověřit a objektivně podložit spotřebitelovu schopnost plánovaný úvěr splatit. Nadto bylo z výpisů z účtu žalované zjištěno, že si opakovaně sjednává větší množství úvěrů, žalobkyní přitom nebylo doloženo, že by zjišťovala množství žalovanou sjednaných úvěrů, ani jejich výši. Žalobkyně si proto měla za této situace vyžádat další doklady od žalované o množství sjednaných úvěrů, což neučinila, a nelze tak konstatovat, že by jednala s odbornou péčí. Soud uvádí, že úvěruschopnost musí být posuzována takovým způsobem, aby byla žalovaná schopna úvěr splatit z příjmu ze zaměstnání či své výdělečné činnosti, a nikoliv z dalších posléze sjednaných úvěrů, v opačném případě lze konstatovat, že žalovaná je neúvěruschopná.

17. Předmětnou smlouvu je proto třeba považovat za absolutně neplatnou z důvodu absence řádného posouzení úvěruschopnosti žalované a žalobkyně tak měla vůči žalované právo pouze na zaplacení poskytnuté jistiny z titulu bezdůvodného obohacení. Na základě smlouvy měla žalovaná vrátit částku 9 000 Kč, z níž neuhradila ničeho a zůstala žalobkyni dlužna 9 000 Kč.

18. Dle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. platí, že spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Splatnost pohledávky z titulu bezdůvodného obohacení není zákonem stanovena a není-li určena ani dohodou účastníků, jsou nároky vzniklé z titulu bezdůvodného obohacení splatné dnem následujícím po dni, kdy byl dlužník věřitelem vyzván k plnění. Žalobkyně ani přes výzvu soudu nedoložila doklad prokazující zaslání předžalobní výzvy žalované. Pouhé předložení předžalobní výzvy, aniž by byl doložen i doklad o odeslání, nelze podle soudu považovat za řádnou a prokázanou výzvu ochuzené k vydání bezdůvodného obohacení. V daném případě proto je třeba za kvalifikovanou výzvu k plnění považovat až samotnou žalobu. Podle § 41 odst. 3 o. s. ř. je tento hmotněprávní úkon učiněný vůči soudu účinný i vůči žalované straně, a to ovšem až od okamžiku, kdy se o něm v řízení žalovaná dozvěděla (viz rozsudky Nejvyššího soudu ze dne 28. 5. 2009, sp. zn. 23 Cdo 2842/2007 nebo ze dne 4. 6. 2008, sp. zn. 25 Cdo 2854/2006). V posuzované věci pak soud vázal splatnost závazku na okamžik doručení žaloby žalované, k čemuž ze strany soudu došlo fikcí dne 6. 11. 2023. Povinnost plnit měla žalovaná bez zbytečného odkladu podle § 1958 odst. 2 o. z., tedy dne 7. 11. 2023, pročež se do prodlení dostala následujícího dne, tj. 8. 11. 2023. Teprve od posledně uvedeného data mohla žalobkyně oprávněně požadovat po žalované zaplacení zákonného úroku z prodlení podle § 1970 o. z. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb.

19. Ve zbytku nároku žalobkyně (tedy ohledně částky jdoucí nad rámec neuhrazené jistiny a úroků z prodlení za dobu, kdy žalovaná nebyla v prodlení s vydáním bezdůvodného obohacení) soud žalobu zamítl, jak plyne z výroku II. tohoto rozsudku, jelikož se jedná o nároky vyplývající z neplatné úvěrové smlouvy.

20. Ohledně nákladů řízení rozhodl soud v souladu s § 142 odst. 2 o. s. ř., neboť žalobkyně měla ve věci pouze částečný úspěch a náleží jí tedy právo na náhradu nákladů řízení odpovídající rozdílu jeho úspěchu a neúspěchu ve věci. Žalobkyně požadovala ke dni vyhlášení tohoto rozsudku včetně příslušenství zaplacení částky 15 281,92 Kč, přičemž byla úspěšnou co do částky 9 417,95 Kč. Žalobkyně tak byla ve věci úspěšná z 62 % a z 38 % neúspěšná. Náklady řízení jsou tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši 800 Kč a dále náklady souvisejícími se zastupováním žalobkyně advokátem. Soud postupoval dle vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (dále jen „advokátní tarif“). Zástupkyně žalobkyně učinila ve věci dva úkony právní služby dle § 11 odst. 1 advokátního tarifu (převzetí a příprava zastoupení, návrh ve věci samé – žaloba), za které jí náleží odměna vždy ve výši 1 660 Kč a dále paušální náhrada hotových výdajů podle § 13 odst. 4 advokátního tarifu vždy ve výši 300 Kč. Jelikož nebylo doloženo zaslání předžalobní výzvy, soud žalobkyni za tento úkon odměnu nepřiznal, neboť jej takto nemohl považovat za účelně učiněný úkon právní služby. Celkem tedy náklady žalobkyně činí 4 720 Kč. Žalobkyně má ovšem právo jen na odměnu ve výši odpovídají procentuálnímu rozdílu jejího úspěchu a neúspěchu, tedy 24 %, a má tedy nárok na úhradu nákladů řízení ve výši 1 133 Kč. Soud právní zástupkyni žalobkyně nepřiznal ve smyslu § 137 odst. 1, 3 o. s. ř. požadovanou částku odpovídající dani z přidané hodnoty, neboť advokátka je plátkyní daně pouze ve Slovenské republice, a nikterak nedoložila, že by byla na území České republiky povinna tuto částku odvést.

21. Soud přiznal žalobkyni právo na náhradu nákladů řízení i přesto, že žalobkyně nedoložila, že před podáním žaloby zaslala žalované výzvu k plnění. Soud shledal, že ve věci nastal ustanovením § 142a odst. 2 o. s. ř. předpokládaný důvod, pro který bylo možno žalobkyni náhradu nákladů řízení přiznat (k možnosti aplikace daného ustanovení viz rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 19. 2. 2015, sp. zn. 29 Cdo 4388/2013 a ze dne 15. 4. 2015, sp. zn. 29 Cdo 2620/2014). Žalovaná žalobkyni ničeho neuhradila ani po podané žalobě, pročež se zde nejedná kupř. o situaci, kdy by její prodlení s vydáním bezdůvodného obohacení spočívalo v pouhém opomenutí či nějakých jiných omluvitelných důvodech. Soud má za to, že zaslání předžalobní výzvy by v dané věci nevedlo k uhrazení dluhu již před podáním žaloby.

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Brně, prostřednictvím Okresního soudu v Hodoníně sídlem Velkomoravská 2269/4, 695 01 Hodonín.

Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.