OSHO 27 C 97/2024-26

Okresní soud v Hodoníně rozhodl samosoudkyní Mgr. Janou Aulickou, Ph.D., ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobkyně: Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno AnonymizovánoAnonymizováno Anonymizováno sídlem Anonymizováno Anonymizováno, Anonymizováno Anonymizováno, Anonymizováno AnonymizovánoAnonymizováno Anonymizováno, Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno, Anonymizováno zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta ⟪LB:lb_002⟫ proti ⟪LB:lb_003⟫ žalované: Jméno žalované, narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované ⟪LB:lb_004⟫ o zaplacení 16 650 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 2 730 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 2 730 Kč

 ve výši 7,05 % ročně od 2. 7. 2015 do 31. 12. 2017,

 ve výši 7,5 % ročně od 1. 1. 2018 do 30. 6. 2018,

 ve výši 8 % ročně od 1. 7. 2018 do 31. 12. 2018,

 ve výši 8,75 % ročně od 1. 1. 2019 do 30. 6. 2019,

 ve výši 9 % ročně od 1. 7. 2019 do 30. 6. 2020,

 ve výši 7,25 % ročně od 1. 7. 2020 do 30. 6. 2021,

 ve výši 7,5 % ročně od 1. 7. 2021 do 31. 12. 2021,

 ve výši 10,75 % ročně od 1. 1. 2022 do 30. 6. 2022,

 ve výši 14 % ročně od 1. 7. 2022 do 31. 12. 2023,

 ve výši 13,75 % ročně od 1. 1. 2024 do 30. 6. 2024, ⟪LB:lb_001⟫ - ve výši 11,75 % ročně od 1. 7. 2024 do 5. 8. 2024 a s ročním zákonným úrokem z prodlení z částky 2 730 Kč za dobu od 6. 8. 2024 do zaplacení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou zvýšené o sedm procentních bodů platné k prvnímu dni kalendářního pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, a to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba se zamítá v části, v níž se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 13 920 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 13 920 Kč

 ve výši 7,05 % ročně od 2. 7. 2015 do 31. 12. 2017,

 ve výši 7,5 % ročně od 1. 1. 2018 do 30. 6. 2018,

 ve výši 8 % ročně od 1. 7. 2018 do 31. 12. 2018,

 ve výši 8,75 % ročně od 1. 1. 2019 do 30. 6. 2019,

 ve výši 9 % ročně od 1. 7. 2019 do 30. 6. 2020,

 ve výši 7,25 % ročně od 1. 7. 2020 do 30. 6. 2021,

 ve výši 7,5 % ročně od 1. 7. 2021 do 31. 12. 2021,

 ve výši 10,75 % ročně od 1. 1. 2022 do 30. 6. 2022,

 ve výši 14 % ročně od 1. 7. 2022 do 31. 12. 2023,

 ve výši 13,75 % ročně od 1. 1. 2024 do 30. 6. 2024, ⟪LB:lb_001⟫ - ve výši 11,75 % ročně od 1. 7. 2024 do 5. 8. 2024 a s ročním zákonným úrokem z prodlení z částky 2 730 Kč za dobu od 6. 8. 2024 do zaplacení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou zvýšené o sedm procentních bodů platné k prvnímu dni kalendářního pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se po žalované domáhala zaplacení částky 16 650 Kč s příslušenstvím z titulu smlouvy o půjčce č. hodnota, kterou s žalovanou uzavřela dne 11. 11. 2008 právní předchůdkyně žalobkyně, společnost právnická osoba Na základě této smlouvy žalovaná obdržela v den podpisu smlouvy peněžní prostředky ve výši 20 000 Kč v hotovosti, které se zavázala splatit společně se souhrnným poplatkem ve výši 13 920 Kč, a to v 53 týdenních hotovostních splátkách. Poslední splátka byla stanovena na 7. 11. 2009. Žalovaná na svůj dluh uhradila 17 270 Kč, kterou věřitelka započetla na celý souhrnný poplatek a zčásti na jistinu, na které nadále dluží 16 650 Kč. Vedle toho se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení zákonného úroku z prodlení z dlužné jistiny od 2. 7. 2015 do zaplacení.

2. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila. Soud v souladu s § 115a o. s. ř. rozhodl ve věci bez nařízení jednání.

3. Soud na základě předložených listinných důkazů zjistil, že společnost právnická osoba a žalovaná uzavřely dne 11. 11. 2008 smlouvu o půjčce č. hodnota, na základě které byla žalované poskytnuta v uvedený den částka 20 000 Kč v hotovosti. Žalovaná se ve smlouvě současně zavázala kromě jistiny zaplatit souhrnný poplatek ve výši 13 920 Kč, a to v hotovosti v 53 týdenních splátkách po 640 Kč. Nedílnou součástí smlouvy byly smluvní podmínky. V jejich čl. 8 bylo ujednáno, že v případě, že zákazník řádně a včas neuhradí splátku, má věřitel právo požadovat uhrazení celé zbylé částky půjčky včetně souhrnného poplatku v nejbližším termínu pro výběr týdenní splátky.

4. Na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum byla pohledávka za žalovanou nejprve postoupena na společnost Anonymizováno AnonymizovánoAnonymizovánoAnonymizovánoAnonymizovánoAnonymizovánoAnonymizovánoAnonymizovánoAnonymizováno, což bylo žalované oznámeno dopisem ze dne 25. 6. 2015, odeslaným dne 29. 7. 2015 a následně na stávající žalobkyni, a to smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum, což bylo žalované oznámeno dopisem ze dne 18. 9. 2018, odeslaným dne 20. 9. 2018. Žalovaná byla žalobkyní vyzvána k úhradě dlužné částky rovněž předžalobní upomínkou ze dne 11. 9. 2023, odeslanou žalované následujícího dne.

5. Soud v dané věci aplikoval zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, účinný do 31. 12. 2013 (dále jen „obč. zák.“), neboť s ohledem na § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, který s účinností od 1. 1. 2014 uvedený zákon zrušil, se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, se řídí dosavadními právními předpisy.

6. Podle § 657 obč. zák. smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu. Podle § 658 odst. 1 obč. zák. při půjčce peněžité lze dohodnout úroky. Podle § 517 odst. 2 obč. zák., jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení, není-li podle tohoto zákona povinen platit poplatek z prodlení; výši úroků z prodlení a poplatku z prodlení stanoví prováděcí předpis.

7. Na základě předložených listinných důkazů vzal soud za prokázané, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou byla platně uzavřena smlouva o půjčce podle § 657 a násl. obč. zák. Soud žalobu posoudil jako důvodnou co do dosud nezaplacené části jistiny. Žalobu naopak zamítl v části, v níž se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení neuhrazené částky souhrnného poplatku. Ujednání o souhrnném poplatku považuje soud za neplatné a neurčité a jako takové v rozporu s § 37 odst. 1, § 39 a § 56 odst. 1 obč. zák. Z předložené smlouvy o půjčce ani ze smluvních podmínek není zřejmé, jakým způsobem dospěl věřitel při uzavírání smlouvy ke konkrétní výši souhrnného poplatku, jaké dílčí poplatky a za jaké služby související s poskytnutou půjčkou má být dlužník povinen uhradit a zda vůbec a jakým způsobem se do výše souhrnného poplatku promítá úroková sazba za poskytnutí půjčky, pročež ze smlouvy není zřejmé, zda byl úrok vůbec dohodnut a v jaké výši. Smlouva ani smluvní podmínky rovněž neobsahují ani případné ujednání, z něhož by bylo možné určit, v jakém poměru bude každá splátka započítána na případné dílčí složky souhrnného poplatku. I pokud tedy souhrnný poplatek v sobě obsahoval zčásti úrok, soud by nemohl posoudit, zda byl sjednán v přiměřené výši. Soud nezpochybňuje právo věřitele na úhradu nákladů vzniklých mu v souvislosti s poskytnutím půjčky a na přiměřenou odměnu za poskytnutí peněžních prostředků, nicméně tak musí již při uzavírání smlouvy ujednat dostatečně konkrétním způsobem, aby spotřebiteli bylo zřejmé, za jaké konkrétní služby má tento poplatek uhradit a za jakou odměnu mu věřitel peněžní prostředky poskytuje. Tento závěr je navíc posílen faktem, že se zde jedná o vztah mezi podnikatelem a spotřebitelem, v němž je třeba spotřebiteli jakožto slabší straně poskytnout zvýšenou ochranu. Ze všech uvedených důvodů považuje soud smluvní ujednání o povinnosti dlužníka zaplatit souhrnný poplatek za absolutně neplatné v souladu se shora uvedenými zákonnými ustanoveními (v této souvislosti lze poukázat rovněž na směrnici Rady ES č. 93/13 EHS, o nepřiměřených podmínkách ve spotřebitelských smlouvách).

8. Nadto lze dále uvést, že i pokud by souhrnný poplatek představoval pouze úrok za půjčení peněžních prostředků, soud by konstatoval, že byl sjednán v nepřiměřené výši, a tudíž v rozporu s dobrými mravy dle § 3 odst. 1 obč. zák. Nepřiměřenou a tedy odporující dobrým mravům je zpravidla taková výše úroků, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček. Z databází časových řad ARAD ve vztahu k listopadu 2008, dostupných na www.cnb.cz, týkajících se úrokových sazeb úvěrů poskytovaných bankami domácnostem soud zjistil, že v době sjednání smlouvy o půjčce činila průměrná výše úrokových sazeb u půjček splatných do jednoho roku 13,72 % ročně a v případě půjček splatných od jednoho roku do pěti let pak 14,3% ročně. Vzhledem k tomu, že původní věřitelka požadovala na souhrnném poplatku - úroku – zhruba 69 % ročně, je zřejmé, že taková výše úroku by zcela zásadně převyšovala obvyklou úrokovou míru.

9. Na základě posuzované smlouvy právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované částku 20 000 Kč. Žalovanou uhrazenou částku 17 270 Kč soud započítal na dlužnou část jistiny, neboť jak už bylo řečeno, ujednání o povinnosti zaplatit souhrnný poplatek považuje soud za absolutně neplatné. S ohledem na § 457 obč. zák. platí, že pokud je smlouva (sic jen zčásti) neplatná, je každý z účastníků povinen vrátit druhému vše, co na základě takového neplatného ujednání dostal. V řízení o žalobě o vrácení plnění z částečně neplatné smlouvy soud proto může žalobkyni přiznat pouze vrácení toho, oč peněžité plnění přesahuje peněžité plnění poskytnuté jí podle smlouvy žalovanou, a to i v případě, že žalovaná započtení jím poskytnutého protiplnění nenavrhla (k tomu obdobně viz rozsudky Nejvyššího soudu ze dne 30. 6. 2004, sp. zn. 29 Odo 52/2002, nebo ze dne 15. 9. 2009, sp. zn. 33 Cdo 2373/2007). Tím, že dojde k započtení částky, na kterou žalobkyně nemá od počátku nárok, do dlužné částky, na kterou naopak po právu nárok má, nemůže dojít k nezákonnému zmenšení majetkové podstaty žalobkyně.

10. Žalobkyni proto vzniklo z titulu předložené smlouvy právo na zaplacení zbylé částky jistiny ve výši 2 730 Kč, a to včetně zákonného úroku z prodlení z této částky od 2. 7. 2015 do zaplacení, který žalobkyně požadovala ve výši odpovídající nařízení vlády č. 142/1994 Sb. ve znění nařízení vlády č. 163/2005 Sb. S ohledem na výše uvedené skutečnosti, kdy žalobkyně svůj nárok řádně doložila důkazy, a žalovaná skutečnosti tvrzené žalobkyní nijak nevyvrátila a proti zažalovanému nároku ničeho nenamítala, soud žalobě v uvedeném rozsahu vyhověl. Co do zbylé požadované částky 13 920 Kč a zákonných úroků z prodlení z této částky je žaloba nedůvodná a ohledem na částečnou absolutní neplatnost smlouvy, a proto ji soud v tomto rozsahu zamítl, jak vyplývá z II. výroku tohoto rozsudku.

11. Soud pro úplnost poukazuje, že smlouva o půjčce byla sjednána za účinnosti zákona č. 321/2001 Sb., o některých podmínkách sjednávání spotřebitelského úvěru a současně před uplynutím transpoziční lhůty pro provedení směrnice č. 2008/48/ES, o smlouvách o spotřebitelském úvěru. Soud se proto ani z úřední povinnosti nemohl zabývat tím, zda a jak původní věřitelka posuzovala úvěruschopnost žalované, a to s ohledem na skutečnost, že v rozhodné době právní úprava uvedenou povinnost poskytovatele úvěru vůbec neupravovala (viz rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 17. 1. 2012, sp. zn. 32 Cdo 513/2010 nebo ze dne 20. 3. 2019, sp. zn. 33 Cdo 201/2018).

12. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 2 o. s. ř. V řízení byla zcela zjevně úspěšnější žalovaná, která by tak měl mít právo na náhradu nákladů řízení. Žalované však žádné náklady v tomto řízení zjevně nevznikly, proto soud rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Brně, prostřednictvím Okresního soudu v Hodoníně sídlem Velkomoravská 2269/4, 695 01 Hodonín.

Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.