OSHO 20 C 167/2024-196

Okresní soud v Hodoníně rozhodl samosoudkyní Mgr. Lenkou Šrytrovou ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobkyně: Jméno žalobkyně, narozená Datum narození žalobkyně bytem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta A sídlem Adresa advokáta A ⟪LB:lb_002⟫ proti ⟪LB:lb_003⟫ žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného zastoupený advokátem Jméno advokáta B sídlem Adresa advokáta B ⟪LB:lb_004⟫ o vydání bezdůvodného obohacení ve výši 270 000 Kč

I. Žaloba, aby žalovaný zaplatil žalobkyni částku 270 000 Kč, se zákonným úrokem z prodlení z této částky od 1. 7. 2024 do zaplacení, se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit ČR – Okresnímu soudu v adresa náhradu nákladů řízení spočívající ve svědečném ve výši 5 588 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

III. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému náhradu nákladů řízení ve výši, 122 904,10 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku, k rukám zástupce žalovaného, Jméno advokáta B.

1. Žalobkyně požadovala po žalovaném zaplacení částky 270 000 Kč s příslušenstvím. Uvedla, že s žalovaným mají v podílovém spoluvlastnictví bytovou jednotku č. hodnota, která se nachází v budově Anonymizováno, stojící na pozemcích par. č. st. Anonymizováno včetně podílu na společných částech o velikosti Anonymizováno, vše zapsáno pro k.ú a obec adresa na LV č. hodnota (dále jen „předmětná nemovitost“), přičemž každý z účastníků je vlastníkem podílu ve výši jedné poloviny (1/2) z celku. Předmětnou bytovou jednotku užívá pouze žalovaný. Faktické poměry neumožňují žalobkyni realizovat právo užívat společnou věc, a to v rozsahu určeném jejím podílem, když žalovaný svým jednáním danou situaci zavinil a žalobkyni tak vzniklo právo na vydání bezdůvodného obohacení, když žalovaný předmětnou nemovitost užívá nad rámec svého podílu a neoprávněně užívá i podíl žalobkyně. Obvyklé nájemné za užívání předmětné bytové jednotky se pohybuje v částce 15 000 Kč a předmětnou částku požaduje za období od datum do datum, tedy ve výši 270 000 Kč. Žalobkyně také uvedla, že předmětnou nemovitost nemohla fakticky užívat z důvodu násilí ze strany žalovaného. Nadto žalovaný v bytě po nějakou dobu bydlel se svou přítelkyní jméno FO a jejími dětmi a také v bytě po nějakou dobu nechal bydlet svého kamaráda adresa.

2. Žalovaný navrhl žalobu v plném rozsahu zamítnout. Uvedl, že žalobkyně se ze společného bytu odstěhovala sama a zcela dobrovolně, kdy jejímu vstupu do bytu a jeho užívání žalovaný nikdy nebránil. Žalobkyně ztratila zájem o nemovitost a péči o ni. Nikdy žalovaného nevyzvala a nežádala o umožnění užívat nemovitost. Po celou dobu na bytě zůstaly shodné zámky, žalobkyně má do bytu přístup, ale dobrovolně se odstěhovala ještě za dobu manželství ke svému novému partnerovi, jméno FO. Pokud tedy žalobkyně nerealizovala své vlastnické právo, kdy neexistuje žádná překážka, která by jí v tom bránila, pak ani jakékoliv případné či hypotetické nadužívání spoluvlastnického podílu žalovaným nemůže vést ke vzniku bezdůvodného obohacení na jeho straně, a není ani proto povinen vydat žalobkyni bezdůvodné obohacení za případné nadužívání bytu. Nadto zdůraznil, že on předmětné nemovitosti nenadužívá, když naopak sám je musí udržovat na své náklady a užívá pouze část těchto nemovitostí. Ačkoliv se žalobkyně z domu odstěhovala již v polovině roku Anonymizováno, do poloviny roku Anonymizováno v předmětném bytě žil přibližně polovinu času žalovaný s nezletilými dětmi, které se jim za trvání manželství s žalobkyní narodily. Od poloviny roku Anonymizováno pak žalovaný byt užíval s nezletilými dětmi přibližně 6 dnů v měsíci a rovněž pak část letních prázdnin. Nemovitost je byt s dispozicí 3 + 1 a žalovaný užívá pouze kuchyň, koupelnu a WC a jen jednu místnost – ložnici. Dětský pokoj, obývací pokoj a jídelní prostor žalovaný po celou dobu, kdy v bytě žil bez žalobkyně, neužíval. Dále dodal, že od července Anonymizováno má přítelkyni, která žije ve adresa, a tedy značnou část času trávil právě u ní, když od přelomu roku Anonymizováno již trvale u své přítelkyně bydlí a předmětný byt od té doby užívá výhradně v době styku s nezletilými dětmi. Dále žalovaný uvedl, že celý byt zrekonstruoval a po celou dobu hradil výdaje související s bytem a bylo by v rozporu s dobrými mravy, kdyby soud žalobkyni nárok přiznal. Zdůraznil, že koupě i následné opravy bytu byly hrazeny kromě hypotečního úvěru, který sice čerpali oba manželé, ale splácel jej výlučně žalovaný, rovněž vlastními úsporami žalovaného (cca 225 000 Kč), financemi obdrženými od rodiny žalovaného (cca 150 000Kč) a také úvěrem žalovaného (230 000 Kč), kdy se tak jednalo o výlučné vnosy žalovaného. Rekonstrukce bytu byla prováděna svépomocí a za pomoci jeho rodiny. Vypořádání spoluvlastnictví chtěl žalovaný vyřešit ještě před rozvodem, avšak byla to žalobkyně, která se snažila věci, co nejvíce oddálit. Také dále uvedl, že s žalobkyni uzavřeli faktickou dohodu o předání a užívání bytu žalovaným, když žalobkyně mu dne datum dobrovolně předala klíče od bytu a tímto dala najevo, že o byt nemá zájem.

3. Soud následně nařídil jednání, na kterém provedl důkazy, které ke svým tvrzením předložily oba účastníci a z takto provedeného dokazování zjistil níže uvedené skutečnosti.

4. Z dopisu právního zástupce žalobkyně adresovaného žalovanému ze dne 31. 5. 2024 soud zjistil, že žalovaný byl vyzván k uhrazení dlužné částky ve výši 270 000 Kč jakožto bezdůvodného obohacení za nadměrné užívání předmětné nemovitosti. Dopis byl žalovanému odeslán dne 3. 6. 2024 a doručen 7. 6. 2024.

5. Ze seznamu nemovitosti na LV Anonymizováno a z výpisu z katastru nemovitostí LV Anonymizováno ke dni 16. 7. 2024 soud zjistil, že předmětná nemovitost je ve spoluvlastnictví účastníků, když každý vlastní ½.

6. Z usnesení ze dne datum č.j. Anonymizováno, které bylo vydáno Územním odborem adresa, Obvodní oddělení policie adresa soud zjistil, že trestní věc podezření ze spáchání přečinu křivého obvinění, kterého se měla dopustit žalobkyně tím, že dne datum (v usnesení mylně uvedeno Anonymizováno, má být Anonymizováno poznámka soudu) v 1:20 podala trestní oznámení na žalovaného ve věci zločinu znásilnění, kdy věc byla vyšetřována a v březnu Anonymizováno pravomocně odložena, byla odmítnuta, neboť se nepodařilo zjistit skutečnosti opravňující zahájení trestního stíhání.

7. Z usnesení Krajského soudu v Anonymizováno, č.j. spisová značka soud zjistil, že Krajský soud odmítl odvolání žalovaného do usnesení Okresního soudu v adresa ze dne datum, č.j. spisová značka, když současně určil, že usnesení Okresního soudu v adresa bylo nezákonné. Z odůvodnění soud zjistil, že Krajský soud nehodnotil vztah žalovaného vůči žalobkyni jako domácí násilí, když jednání žalobkyně potom, co mělo dojít k jejímu znásilnění, o tomto nevypovídá, když současně nevylučuje, že došlo k tomu, že dal žalovaný žalobkyni facku, avšak setrval na závěru, že se jednalo o situační konflikt, vyvolaný rozvodem.

8. Z protokolu o předání klíčů ze dne datum soud zjistil, že žalobkyně žalovanému předala celkem 7 klíčů (dveře do bytu, domu, sklepa, sklepní koje, schránka) a jeden čip ke vchodovým dveřím a dohodli se, že pokud bude do schránky doručena pošta pro žalobkyni, bude ji žalovaný obratem informovat a ona se současně zavázala zajistit si u právnická osoba dosílku.

9. Z úředního záznamu o podání vysvětlení ze dne datum vedeného pod č.j. Anonymizováno soud zjistil, že žalovaný byl podat vysvětlení, ze kterého soud zjistil, že žalovaný dal dne datum žalobkyni facku, když trval na tom, že tato situace byla vyprovokována ze strany žalobkyně.

10. Z emailové korespondence ze dne 18. 1. 2021 – 22.1.2021 mezi žalobkyní a žalovaným soud zjistil, že žalovaný požádal žalobkyni o navrácení původní a nepoškozené originální zámecké vložky a vrácení všech klíčů do 22. 1. 2021, s tím, že současně žalovaný uvedl, že žalobkyně se trvale odstěhovala a on má právo žít v bytě s pocitem bezpečí a bez rizika ztrát osobních věcí. Na to reagovala žalobkyně, že mu žádné klíče vracet nebude, protože je také majitelka a má tam své věci a následně ho informovala, že vložku dala do původního stavu a on ji opětovně zopakoval svůj názor, že mu klíče dát musí a umožnit mu byt výlučně užívat.

11. Z návrhu na zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví, předžalobní výzva ze dne 7. 3. 2022 soud zjistil, že žalovaný vyzval žalobkyni k vypořádání předmětné nemovitosti.

12. Dále soud zjistil, že žalobkyně k Okresnímu soudu v adresa podala návrh na zrušení a vypořádání spoluvlastnictví k předmětným nemovitostem ze dne 3. 6. 2024.

13. Z listiny nazvané Vyjádření k Návrhu na zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví, která nebyla datována soud zjistil, že se jedná o vyjádření žalobkyně, kde shrnuje svůj názor na vypořádání a jak přispívala, s tím, že se podivovala, proč nemá uhrazenou polovinu nájmu, když celou nemovitost obýval jen žalovaný. Dle vyjádření žalobkyně, se mělo jednat o listinu, která měla odejít z datové schránky pana tituly před jménem jméno FO protistraně. tituly před jménem jméno FO však při svém výslechu popřel, že by se jednalo o jeho listinu a že by ji viděl.

14. Z výňatku z opatrovnického spisu, který je veden u zdejšího soudu ve věci nezletilých dětí účastníků, soud zjistil, že v rámci opatrovnického spisu byl dne datum proveden pohovor s dětmi účastníků a z tohoto pohovoru soud zjistil, že dceři vyhovuje, když je u otce v lichém týdnu od pátku do neděle a syn je u otce v lichém týdnu od čtvrtku do pondělí. Děti uvedly, že otec si našel novou partnerku a když je u otce dcera, tak tam přítelkyně s dětmi nepřespává, když je tam jen syn, tak tam nová partnerka otce i s dětmi jsou a ruší syna ze spaní. Dále z výňatku ze spisu soud zjistil, že účastníci absolvovali v průběhu roku Anonymizováno odbornou pomoc v Anonymizováno. Dále soud zjistil, že oba rodiče prokázali, že jsou schopni zajistit řádnou výchovu a péči o nezletilé děti a současně děti preferují být v péči matky a otce navštěvovat.

15. Z potvrzení o platbě soud zjistil, že žalobkyně dne datum uhradila částku 3 726 Kč na 1/2 hypotéky, dne datum částku 294 Kč, dne datum částku 168 Kč a dne datum částku 168 Kč, když tyto částky představují platby za polovinu daně z nemovitosti. Jiné platby neučinila.

16. Z potvrzení o spolupráci se Anonymizováno ze dne datum soud zjistil, že žalobkyně spolupracovala se Anonymizováno od telefonátu ve dne datum do datum, když první osobní konzultace proběhla datum a následně ještě proběhlo 8 osobních setkání.

17. Z výpisu z SMS komunikace, bez data, soud zjistil, že žalovaný projevil zájem o Anonymizováno.

18. Z usnesení č.j. spisová značka ze dne datum soud zjistil, že Okresní soud v adresa zamítl návrh matky i návrh otce na nařízení předběžného opatření ohledně svěření dětí do péče. Z odůvodnění dále soud zjistil, že žalobkyně uvedla, že byla ze strany žalovaného napadena. Dále bylo zjištěno, že oba účastníci ve shodě uvedli, že žalobkyně i s dětmi dne datum opustila rodinnou domácnost. Současně zde soud potvrdil, že konflikt mezi rodiči se vyhrotil a za prvořadé považuje potřebu uklidnit děti, což půjde jen tak, že se eliminují konflikty mezi rodiči.

19. Dále soud zjistil, že na zdejší soud byla adresované žaloba o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví k věcem nemovitým ze dne datum ze strany žalobkyně.

20. Z usnesení Komise k projednávání přestupků města adresa ze dne datum, č. j. č. účtu soud zjistil, že řízení proti žalovanému o přestupcích, kterých se měl dopustit dne datum (fyzické napadaní žalobkyně), dne datum (ublížení na zdraví žalobkyně, kolem 18:30 - odstrčení) a dne datum (schválnost vůči žalobkyni) se zastavila, neboť spáchání skutku, nebylo žalovanému prokázáno. Dále soud zjistil, že řízení proti jméno FO, který se měl dopustit dne datum okolo 21:30 ublížení na cti (nadávky směrem k žalovanému) se zastavilo, neboť mezi panem jméno FO a žalovaným došlo k usmíření. Nakonec soud ze stejného usnesení zjistil, že řízení proti žalobkyni o přestupcích, kterých se měla dopustit dne datum (vyhrožování újmou na zdraví žalovanému), ve stejný den (hrubé jednání vůči žalovanému), dne datum (hrubé jednání vůči žalovanému) a stejného dne dopustit schválnosti vůči žalovanému (natáčení na telefon), se zastavila, neboť spáchání skutků nebylo žalobkyni prokázáno.

21. Z komunikace v období datum mezi žalobkyní a žalovaným soud zjistil, že dne datum navrhovala žalobkyně jet na společnou dovolenou i s dětmi, dne datum se žalovaný zmiňoval, že nechápe, jak ho mohla žalobkyně obvinit ze znásilnění a datum si psali na nový rok, když žalobkyně podporovala závěr, že je dobře, že budou od sebe, žalovaný spatřoval chybu na její straně. Dále komunikace pokračovala, když žalobkyně žalovaného obvinila, že ztratil roušky, nákrčník a čepici od syna, když je následně po 3 dnech našla.

22. Z přehledu vyměřených předpisů za rok Anonymizováno + výpočtového listu soud zjistil, že zálohy v bytě na Anonymizováno se v období od září Anonymizováno snížily cca o 500 Kč.

23. Z přehledu zaplacených plateb na hypotéku od září roku Anonymizováno do srpna Anonymizováno soud zjistil, že splátky činí 7 500 Kč a po celou dobu byly hrazeny z účtu vedeného na žalovaného u Anonymizováno. Z výpisu ze stejného účtu za období od prosince Anonymizováno do srpna Anonymizováno soud zjistil, že byly z tohoto účtu hrazeny platby Městské bytové správě ve výši 3 251 Kč a od března Anonymizováno ve výši 3 280 Kč. Nakonec z výpisu ze stejného účtu od září Anonymizováno do srpna Anonymizováno soud také zjistil, že ze stejného účtu byla pravidelně hrazena nejprve částka 800 Kč, od března Anonymizováno částka 600 Kč představující platbu za energie.

24. Ze svědecké výpovědi jméno FO, matky žalobkyně, soud zjistil, že po svatbě žalovaný začal sledovat její výdaje, odboural žalobkyni kamarády, všechny nákupy musela hlásit a on je podle účtenky zapisoval. Své peníze k dispozici neměla. Od roku Anonymizováno děti říkaly, že matku fyzicky napadá a v říjnu Anonymizováno ji volala dcera, že ji Anonymizováno zmlátil. V prosinci ji opět udeřil, když ona utrpěla otřes mozku. Po této události odešla žalobkyně bydlet k ní i s dětmi, ona by ji ani do bytu už zpátky nepustila, protože se nedokázala o sebe postarat a měla o ní strach, když něco podobného už v rodině zažila a skončilo to smrtí. Soud Anonymizováno na měsíc vykázal z bytu, ale žalobkyně se potom už do bytu nevrátila. Anonymizováno jí neposkytoval žádné peníze, kontroloval společný účet, přiděloval ji prostředky, nedával výživné, to začal platit až na základě rozhodnutí soudu. První peníze, které od něj dostala bylo v srpnu Anonymizováno, a to za 20 měsíců zpětně výživného. V roce Anonymizováno jí platili veškeré SIPO a náklady v jejím bytě, žalovaný ji neposkytl nic, a to ani na děti. V bytě na Anonymizováno žalovaný později nechal bydlet svou přítelkyni, zatímco jeho děti spaly na zemi. Žalobkyně se nakonec odstěhovala do bytu, který koupila svědkyně s manželem a v roce Anonymizováno začala nový život s partnerem. Žalobkyně s žalovaným měli i společný byt na Anonymizováno, který však koupili rodiče svědkyně a dohoda byla, že pokud se mezi nimi něco stane, tak se jim peníze vrátí. Dcera však přes nelibost otce svědkyně přepsala polovinu bytu na žalovaného a když v roce Anonymizováno byt prodali, tak žalovaný dostal milion a žalobkyně vrátila peníze rodičům svědkyně, když ji zůstalo cca 200 000 Kč, které použila na vybavení bytu. Dokud bydleli na Anonymizováno, tak se Anonymizováno pronajímala za 12 tisíc a 7,5 tisíce z tohoto se platilo na hypotéku, tedy žalovaný vše hradil z těchto peněz. Žalobkyně chodila pouze na brigády, byl lockdown, musela se učit s dětmi doma.

25. Ze svědecké výpovědi jméno FO soud zjistil, že se s žalobkyní seznámil v roce Anonymizováno, kdy u něj pracovala, a postupně se jejich vztah prohloubil až do partnerského. V bytě na Anonymizováno nikdy nebyl, ale ví, že žalobkyně se ho nechtěla vzdát a chtěla tam bydlet. Podle jejích slov měl být vztah s manželem velmi vyhrocený, včetně fyzického napadení a znásilnění v roce Anonymizováno. Po tomto incidentu byl žalovaný z bytu vykázán. jméno FO potvrdil, že v té době za ním přišla matka žalobkyně s dětmi a sdělila mu, že došlo k napadení. Domnívá se, že se žalobkyně po vykázání do bytu ještě vrátila. O tom, jak žalobkyně s bývalým manželem řešila byt, neví, nebyl u toho přítomen. S žalovaným se osobně setkávali ve Anonymizováno, kde pracovala žalobkyně, ale o bytě ani o napadení spolu nemluvili. Potvrdil, že byt na Anonymizováno patří matce žalobkyně, která ho údajně koupila pro sebe na stáří, i když připustil, že mohl být pořízen i jako investice. V době, kdy se jejich vztah s žalobkyní stal vážnějším, spolu ještě neřešili společné bydlení.

26. Ze svědecké výpovědi jméno FO, bývalé přítelkyně žalovaného, soud zjistil, že spolu byli ve vztahu od srpna Anonymizováno do srpna Anonymizováno a částečně spolu bydleli od února do května Anonymizováno, přičemž často pobývala i u sebe. Měla dvě děti, které s ní bydlely u žalovaného, ale kvůli napjatým vztahům mezi dětmi se často vracela domů. O bytě jí žalovaný řekl, že je jeho a že žalobkyně neplatí hypotéku, což způsobovalo problémy. Od něj slyšela, že ho žalobkyně podváděla, zatímco od žalobkyně slyšela, že ji napadl. Sama zažila s žalovaným fyzický konflikt na svatbě v srpnu Anonymizováno, kdy po vzájemné facce ji hodil na zeď a roztrhl jí tričko. O jiných ženách ve vztahu žalovaného neví. Od společné kamarádky s žalobkyní slyšela, že žalovaný žalobkyni bil. Potvrdila, že byt na Anonymizováno užívali běžným způsobem, ale na jeho provozu se finančně nepodílela, pouze dělala nákupy. Společné bydlení zkoušeli, ale nefungovalo to, a tak od něj ustoupili. Žalovaný u ní nikdy trvale nebydlel, jen občas přespával.

27. Ze svědecké výpovědi adresa, kamaráda žalovaného a dříve i žalobkyně, soud zjistil, že s žalobkyní se seznámil kolem roku Anonymizováno přes svou sestru. S žalovaným se více poznal při přípravách na svatbu, kde mu šel za svědka. Vztah mezi žalobkyní a žalovaným popsal jako nespokojený z obou stran – ona si stěžovala na nedostatek náklonnosti, on na nedostatek úcty. V bytě na Anonymizováno několikrát přespal, když měl problémy s partnerkou, nic neplatil. S žalovaným a jeho dětmi a on se svými dětmi podnikali společné výlety, a když žalobkyně pracovala ve Anonymizováno, staral se o děti on. V roce Anonymizováno zaznamenal bližší vztah mezi žalobkyní a jméno FO. O trestním obvinění žalovaného věděl, mluvili o tom, a sám mu nevěřil. Žalovaný mu říkal, že hypotéku platil on. Už tři měsíce po svatbě si žalobkyně stěžovala na chování žalovaného. Co se týče vztahu žalovaného s jméno FO, potvrdil, že u něj nebydlela, a že to ví od něj. Sám ji tam nikdy neviděl a žádné její věci tam nezaznamenal. Popřel, že by mu žalovaný říkal, co má vypovídat, a uvedl, že se naposledy bavili den před výslechem o práci.

28. Ze svědecké výpovědi jméno FO soud zjistil, že je současnou partnerkou žalovaného, se kterým si začala psát v červnu Anonymizováno a od začátku roku Anonymizováno spolu bydlí ve adresa. Žalovaný u ní žije trvale, a když má děti, tráví s nimi čas převážně u ní, protože i ona má své děti. V bytě na Anonymizováno byla pouze na návštěvě a ví, že byt momentálně není využíván, protože se čeká na vyřešení majetkových poměrů mezi žalovaným a žalobkyní. Domnívá se, že žalovaný se o byt stará, protože mohli mít nějakou dohodu o rozdělení majetku, ale sama se o to nikdy nezajímala. O důvodech rozchodu mezi žalovaným a žalobkyní nic konkrétního neví, bere to jako běžný nesoulad mezi dvěma lidmi. Jejich vztah probíhá kontinuálně, i když měli období psychického odloučení, během kterého žalovaný stále bydlel u ní. Sama má zkušenost s násilnickým partnerem a tvrdí, že žalovaný na ni nepůsobí vůbec agresivně. V domácnosti platí nájem ona, nákupy hradí napůl, a žalovaný jí na domácnost jinak nepřispívá.

29. Ze svědecké výpovědi tituly před jménem jméno FO, bývalého advokáta žalobkyně, soud zjistil, že žalobkyni zastupoval ve věcech rozvodu a rodičovské odpovědnosti, přibližně před dvěma až třemi lety. Spis má již archivovaný, tedy si nemohl osvěžit podrobnosti. Řešili i návrh žalovaného na vypořádání podílového spoluvlastnictví k bytové jednotce, který se mu jevil jako jednostranný a nevýhodný, protože nezohledňoval celé společné jmění manželů, včetně úvěru a vnosů. Uvedl, že žalovaný chtěl vypořádat pouze byt, ve kterém bydlel, a nabízel žalobkyni částku 630 000 Kč. Ta však projevila zájem o to, aby jí byl byt přikázán, a byla ochotná ho vyplatit, protože oba tehdy měli k dispozici finance z prodeje jiného bytu, který dříve společně pronajímali. Ještě před rozvodem si žalovaný nastěhoval do bytu přítelkyni s dětmi, zatímco žalobkyně se z bytu odstěhovala. Vztahy mezi stranami byly velmi napjaté, neprobíhaly žádné společné schůzky, a dcera nechtěla k žalovanému docházet, zatímco syn měl problém s dětmi nové partnerky a vracel se nemocný. Žalovaný tvrdil, že důvodem rozvratu manželství byla nevěra žalobkyně, což však nebylo prokázáno a žalobkyně to popírala. Tvrdila, že šlo pouze o pracovní vztah. Na listinu na č.l. 51 si nevzpomínal, ale jeho grafickou úpravu nemá a nemohl potvrdit, že by ji vypracoval nebo že by mu ji žalobkyně předala k dalšímu postupu. Návrh žalovaného byl pro žalobkyni nepřijatelný, ona byla připravena převzít i hypotéku. Otázku hrazení poplatků za byt během jeho zastupování neřešili.

30. Z účastnické výpovědi žalobkyně soud zjistil, že otázku péče o děti začali řešit už v lednu, kdy byl žalovaný vykázán z bytu. Děti se ho bály a předávání probíhalo bez přímé komunikace, často za přítomnosti její matky, ale o účast nestranné osoby při předávání nepožádala. Byt na Anonymizováno začali řešit na podzim Anonymizováno, chtěla v něm zůstat s dětmi, ale žalovaný to odmítal s tím, že by nedokázala splácet hypotéku. V té době byl lockdown a ona pracovala v Anonymizováno. Žalovaný chtěl v bytě bydlet s dětmi a usiloval o střídavou péči. Úvěr na byt na Anonymizováno byl sjednán v roce Anonymizováno a splácen z nájmu bytu na Anonymizováno, který byl původně psán na ni. Později si s žalovaným byty rozdělili – ona přepsala polovinu Anonymizováno na něj a on polovinu Anonymizováno na ni. Hypotéka na Anonymizováno byla refinancována a zůstala jen jedna hypotéka na Anonymizováno. Žalobkyně během rodičovské přispívala brigádami, zatímco zbytek nájmu šel na spoření. Po prodeji Anonymizováno v roce Anonymizováno za 2,2 milionu korun si každý z manželů ponechal polovinu. Svou část žalobkyně poslala matce, aby splatila dluhy vůči prarodičům, kteří jí dříve pomohli s financováním. Matka jí pak část peněz vrátila, aby měla prostředky na nový začátek, včetně koupě auta. Že se do bytu nastěhovala nová partnerka žalovaného s dětmi, se dozvěděla od svých dětí, které se tam necítily dobře – spávaly na matraci a měly pocit, že jsou tam jen na návštěvě. Podle dětí tam často pobýval i jméno FO. Po opuštění bytu uhradila jednu splátku hypotéky a polovinu daně, ale později už neměla z čeho platit, a vše hradila její matka. Žalovaný podle ní hradil náklady z naspořených peněz. Opakovaně mu sdělila, že se chce do bytu vrátit, ale ten to odmítal. Rozhodnutí odejít z manželství padlo v srpnu Anonymizováno během dovolené. Prodej Anonymizováno iniciovala ona, aby mohla žalovaného vyplatit. Popsala, že hypotéku na Anonymizováno původně platila její matka, protože ona byla na rodičovské a žalovaný pracoval v Anonymizováno. Rodina jí pomáhala i s běžnými výdaji. Po roce Anonymizováno byla bez příjmů, žalovaný nijak nepřispíval, a ona musela žádat o sociální dávky, ale bez jeho součinnosti je nezískala. Matka jí pomáhala i nadále. Definitivní rozhodnutí odejít z bytu padlo po incidentu, kdy skončila s otřesem mozku v nemocnici datum. Přiznala, že milenecký poměr navázala v roce Anonymizováno, ale přesný měsíc si nepamatuje.

31. Z účastnické výpovědi žalovaného soud zjistil, že žalobkyně se z bytu odstěhovala v lednu Anonymizováno poté, co ho nechala vykázat. Odnesla si veškeré své věci, včetně věcí dětí a vybavení domácnosti. Důvodem jejího odchodu bylo, že se zamilovala do jméno FO a trávila s ním čas už od Anonymizováno. právnická osoba v Anonymizováno mu sdělila, že se odcizili a že chce být šťastná. Odešla dobrovolně a už v té době už řešila koupi jiného bytu. Hypotéku na byt na Anonymizováno hradil výhradně on ze svého příjmu, který činil kolem 30 000 Kč měsíčně. Žalobkyně o byt na Anonymizováno nejevila skutečný zájem, kromě jednoho měsíce, kdy uhradila polovinu hypotéky. Snažila se vypořádání oddalovat, aby z něj získala více. Komunikace mezi nimi po vykázání probíhala běžně, včetně sdílení fotografií dětí, a nikdy se nezmínila o žádném znásilnění. K žádnému násilí nedošlo, a pokud došlo k fyzickému kontaktu, šlo pouze o odstrčení během hádky. Žalobkyně neměla otřes mozku ani nebyla hospitalizována, šlo o účelové jednání kvůli trestnímu řízení. Žalobkyně nikdy neprojevila zájem o účast na schůzích SVJ, ačkoliv jí pozvánky chodily. K rozvratu manželství došlo kvůli její nevěře, už v roce Anonymizováno měla vztah s jiným mužem. V období, kdy byl mimo domov, hradila hypotéku její rodina, jinak ji platil výhradně on. Od roku Anonymizováno hradil veškeré náklady na byt sám, a celkově zaplatil 430 000 Kč, z toho 260 000 Kč za hypotéku, zbytek za energie, pojištění a správu domu. jméno FO u něj nikdy nebydlel, pouze docházel na návštěvy, jméno FO tam jen občas přespala a adresa bydlí ve adresa, kde od poloviny roku Anonymizováno žije i on. Byt na Anonymizováno využívá pouze příležitostně, když má děti. Spořící účet, kam chodily peníze z nájmu Anonymizováno, podle něj nesloužil k úsporám, ale k běžné spotřebě – na dovolené, dárky a oblečení. Obdržel 1 100 000 Kč z prodeje Anonymizováno, které si ponechal za účelem budoucího vypořádání.

32. Podle § 2991 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

33. Podřazením zjištěného skutkového stavu pod zákonné ustanovení soud dospěl k závěru, že žaloba je nedůvodná.

34. Žalobkyně požadovala po žalovaném zaplacení poloviny částky rovnající se ceně běžného nájmu za období od datum do datum, když uvedla, že mají s žalovaným ve spoluvlastnictví předmětnou nemovitost, kterou však v uvedeném období užíval pouze žalovaný, když on svým jednáním zapříčinil nemožnost užívání nemovitosti ze strany žalobkyně, tedy faktické právní poměry byly takové, že neumožnovaly žalobkyni užívat předmětnou nemovitost a byl to naopak žalovaný, který onu nemovitost užíval nad rámec svého podílu.

35. Podstatou spoluvlastnictví je účast obou vlastníků v rozsahu svých podílů na právech a povinnostech, týkající se předmětné věci. V dané věci je významné, zda žalovaný, který dle tvrzení žalobkyně nadužíval nemovitost, zabránil žalobkyni nemovitost užívat, případně zda jsou zde takové poměry, které by objektivně žalobkyni zabránily nemovitost užívat.

36. Mezi účastníky bylo sporné tvrzení žalobkyně, že nemohla nemovitost užívat, když žalovaný předmětnou nemovitosti užíval i se svou přítelkyní a jejími dětmi a že z něho měla strach a nebylo možné s ním nemovitosti užívat s ohledem na jeho násilnickou povahu, když ji znásilnil a byl k ní opakovaně hrubý, a to jak slovně, tak fyzicky, když byl také vykázán ze společné domácnosti. Žalovaný toto popíral, když uvedl, že za prvé se s žalobkyní dohodl, že to bude on, který bude užívat předmětnou nemovitost, žalobkyně nikdy neměla zájem v nemovitosti bydlet a rovněž násilí vůči žalobkyni se nezakládá na pravdě, když trestní oznámení bylo z její strany vykonstruované.

37. V řízení bylo prokázáno ze seznamu na LV Anonymizováno, že žalobkyně s žalovaným jsou spoluvlastníky předmětné nemovitosti každý ve výši ideální ½. Žalovaný žalobkyni oslovil dopisem ze dne datum ohledně možnosti vypořádání a dne datum podala žalobkyně návrh na zrušení a vypořádání spoluvlastnictví ke zdejšímu soudu. Soudu byla rovněž předložena listina „Vyjádření k Návrhu na zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví“, kde se žalobkyně vyjadřuje k možnosti vypořádání, ta však nebyla datována a ani jejímu tehdejšímu právnímu zástupci tituly před jménem jméno FO, jak bylo prokázáno jeho výpovědí, nebyla tato listina povědomá a popřel, že by ji někomu zasílal. Tedy v řízení se neprokázalo, že by mezi účastníky v době jejich rozchodu existoval zvýšený zájem o vypořádání nemovitosti, když každý z nich o tom měl jinou představu a prioritou pro ně bylo vyřešení otázek spojených s dětmi. Byly prokázány dva pokusy o vypořádání, jeden v roce Anonymizováno ze strany žalovaného a jeden v roce Anonymizováno ze strany žalobkyně.

38. Dále bylo prokázáno, že dne datum dal žalovaný žalobkyni facku, když toto sám žalovaný uvedl v rámci podání vysvětlení ze dne datum. Okresní soud v adresa usnesením č.j. spisová značka v rámci řízení ve věci ochrany proti domácímu násilí vykázal žalovaného ze společného obydlí, když následně odvolání žalovaného do tohoto usnesení bylo odmítnuto, když současně Krajský soud v usnesení č.j. spisová značka určil, že předmětné rozhodnutí Okresního soudu v adresa bylo nezákonné, když dle něho není zřejmé jasné vymezení rolí agresora a oběti, ale jedná se o situační konflikt vyvolaný rozvodem. Také bylo v řízení prokázáno, a to jak z tvrzení obou účastníků, tak z usnesení č.j. spisová značka ze dne datum, že žalobkyně opustila i s dětmi společnou domácnost dne datum. Dále soud vzal za prokázané, především z výpovědi matky žalobkyně, že se žalobkyně i s dětmi odstěhovala k ní, kde se o ní starala a následně poté, co matka žalobkyně s manželem koupili byt v adresa, tak se do něj žalobkyně i s dětmi přestěhovala. Emailovou komunikací bylo prokázáno, že dne datum navrhovala žalobkyně žalovanému poslední společnou dovolenou a dále si neutrálně psali na nový rok.

39. Žalobkyně podala dne datum trestní oznámení na žalovaného ve věci znásilnění, když tato věc byla v březnu Anonymizováno pravomocně odložena a současně byla odmítnuta věc pro podezření ze spáchání trestného činu křivé výpovědi ze strany žalobkyně, když se nepodařilo zjistit okolnosti opravňující zahájení trestního stíhání (viz usnesení č.j. Anonymizováno ze dne datum).

40. Po odstěhování z bytu žalobkyně navázala v Anonymizováno spolupráci se Anonymizováno, kdy využila několik osobních sezení a telefonické konzultace. Poslední telefonická konzultace proběhla datum.

41. Bylo prokázáno, že žalovaný požadoval navrácení zámkové vložky a vydání všech klíčů, když se žalobkyně z bytu odstěhovala a on má právo mít v bytě pocit bezpečí a soukromí, což však žalobkyně odmítla s tím, že ona je také vlastníkem bytu (viz emailové komunikace v období od datum do datum), ovšem následně dne datum žalobkyně předala žalovanému klíče.

42. Po celou dobu byla hypotéka a ostatní platby související s bytem hrazeny z účtu Anonymizováno, kde je jako majitel účtu veden žalovaný, když žalobkyně uhradila pouze v lednu roku Anonymizováno polovinu měsíční splátky na hypotéku a nadále v roce Anonymizováno, Anonymizováno a v roce Anonymizováno polovinu plateb představující daň z nemovitosti.

43. Dále z usnesení Komise k projednávání přestupků města adresa ze dne datum, č. j. č. účtu bylo prokázáno, že ani jeden z přestupků vůči druhému ve vztahu mezi žalobkyní a žalovaným nebyl prokázán.

44. V rámci opatrovnického řízení v březnu roku Anonymizováno soud vzal za prokázaný vztah dětí k otci i matce, když obě děti se chtěly s rodiči stýkat, jen jim nevyhovovalo, že žalovaný má přítelkyni s dětmi, když tyto děti jsou v jejich pokoji a ony se cítí u sebe doma jako na návštěvě a obě děti preferovaly být u matky, ale s otcem udržovat i nadále kontakt.

45. Z výše uvedeného vzal soud za prokázané, že faktické poměry nebyly takové, aby zabraňovaly žalobkyni byt užívat. Soud nijak nechce zpochybňovat obavy žalobkyně z žalovaného, když žalovaný se dopustil minimálně jednou násilí vůči žalobkyni, když ji dal facku. Fyzické napadení je naprosto nepřípustné a nelze ho žádným způsobem aprobovat. V dané věci však soud neposuzoval chování a vztah mezi manžely, hádky o finance a důvod rozvratu manželství, ale skutečnost, zda obavy ze strany žalobkyně vůči žalovanému byly takového rozsahu, že navodily takový faktický stav, který žalobkyni zabraňoval využívat byt, případně se s žalovaným ohledně bytu nějakým způsobem vypořádat. A ačkoliv svědkyně, matka žalobkyně, jako jediná, prokazovala tvrzení žalobkyně a přesvědčivě vypovídala o situaci své dcery v manželství a jeho rozpadu, tedy že žalobkyně měla velký strach z žalovaného, byla psychicky zničena, jiné důkazy, toto nepotvrdily, s výjimkou výpovědi svědka jméno FO, který však vše pouze slyšel od žalobkyně nebo její matky. Naopak bylo prokázáno, že žalobkyně s žalovaným komunikovala přes zprávy i krátce poté, co mělo dojít k napadení a znásilnění, usnesení o vykázání bylo shledáno odvolacím soudem jako nezákonné (srov. usnesení KS v Anonymizováno č.j. spisová značka ze dne datum), když i zde Krajský soud dospěl k závěru, že nebylo dostatečně osvědčeno, že by docházelo ze strany žalovaného k dlouhodobému, soustavnému násilí, když ani tvrzenému znásilnění neodpovídá skutečnost, že žalobkyně následně s žalovaným komunikovala o tom, jak stráví společně čas, když současně na dotaz, jak se vyspala, žalobkyně odpověděla „jaks taks, co ty“. Další důkazy, a to usnesení č. j. Anonymizováno č. účtu ze dne datum tvrzení žalobkyně, že ji měl dne datum fyzicky napadnout, dne datum se měl vůči ní dopustit ublížení na zdraví rovněž neprokázalo, když řízení o těchto skutcích bylo zastaveno. Skutečnosti, že strach nebyl takového rozsahu, jak tvrdí matka žalobkyně a sama žalobkyně také nasvědčuje výpověď tehdejšího zástupce žalobkyně tituly před jménem jméno FO, který se o násilí vůbec nezmínil a jediné, co uvedl, že se v rámci rozvodu řešila údajná nevěra ze strany žalobkyně, která však nebyla nijak prokázána, a naopak to byl žalovaný, který v té době měl přítelkyni jméno FO. Shodně žalobkyně nepožádala o asistovaný styk při předávání dětí, aby se nemusela s žalovaným sama setkávat.

46. Soud při posuzování skutečnosti vychází z důkazů, které jsou mu předloženy, když vystupuje nestranně a hodnotí jednotlivé důkazy v jejich souvislostech s jinými, tak aby dávaly ucelený přehled o tom, jak to skutečně bylo. Soud nezpochybňuje obavy matky žalobkyně o zdraví její dcery, když sama matka žalobkyně vypověděla, že v rodině se stalo něco podobného a skončilo to smrtí. Obavy jsou pochopitelné, avšak v daném případě se jednalo o jeden jediný důkaz, který nebyl podpořen ze strany jiných důkazů a nadto matka žalobkyně nikdy u tvrzeného násilí nebyla, vše měla z doslechu nebo z vyprávění dcery.

47. Jak již bylo výše uvedeno, podstata podílového spoluvlastnictví spočívá v tom, že každý ze spoluvlastníků se podílí na právech a povinnostech vyplývajících ze spoluvlastnictví v rozsahu, jaký odpovídá velikosti jeho spoluvlastnického podílu, přičemž jde o tzv. ideální podíl, nikoli o reálné vymezení vztahující se k určité části společné věci (srovnej ustanovení § 1122 odst. 1 o. z., dále pak např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 8. 1. 2020, sp. zn. 26 Cdo 508/2019). V rámci tvrzeného nadužívání je potřeba rozlišit situaci, v níž je spoluvlastník vyloučen z užívání společné věci v rozsahu odpovídajícím jeho spoluvlastnickému podílu na základě řádného právního důvodu (dohody spoluvlastníků, rozhodnutí většiny spoluvlastníků či rozhodnutí soudu), a v níž je spoluvlastník vyloučen z užívání společné věci v rozsahu odpovídajícím jeho spoluvlastnickému podílu, aniž by zde byl řádný právní důvod, jenž by jej z užívání vylučoval, když by v takovém případě šlo o bezdůvodné obohacení, což by mohl i tento případ, když z jednotlivých důkazů, soud nevzal za prokázané, že by se strany na užívání jakkoliv dohodly, když prosté předání klíčů se za dohodu považovat nedá.

48. Brání-li přímo jeden ze spoluvlastníků jinému v užívání společné věci, anebo pokud fakticky existující poměry neumožňují některému ze spoluvlastníků realizaci práva užívat společnou věc v rozsahu určeném jeho podílem, lze usuzovat na vznik bezdůvodného obohacení (srovnej rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 4. 3. 2020, sp. zn. 28 Cdo 283/2020). To tedy znamená, že pokud jeden spoluvlastník neužívá nemovitost jen proto, že nechce, a druhý mu v tom nijak nebrání, pak není naplněna podmínka bezdůvodného obohacení. Bezdůvodné obohacení vzniká jen tehdy, pokud druhý spoluvlastník aktivně brání v užívání, nebo existují objektivní okolnosti, které znemožňují užívání (např. špatné vztahy, strach o bezpečnost, technická nemožnost rozdělení užívání). V dané věci žalobkyně shodně jako v případě sp. zn. 28 Cdo 283/2020 soudu nepředložila důkazy, které by její tvrzení o strachu a špatném zacházení, prokazovalo, když veškeré stíhání anebo řízení i přestupcích vůči žalovanému bylo zastaveno.

49. Dále se soud zabýval otázkou, zda tím, že žalovaný do bytu nastěhoval svou přítelkyni s dětmi a kamaráda, tak se dopustil nadužívání. Toto však v řízení také nebylo nijak prokázáno. jméno FO připustil, že u žalovaného nějakou dobu pobýval, avšak jednalo se o krátkodobou výpomoc, jak vyplynulo z výpovědi samotného pana jméno FO, nikoliv jeho bydlení. Shodně tak soud nemá za prokázané, že by přítelkyně paní jméno FO u žalovaného delší dobu pobývala. Sice samotnou její výpovědí a výpisem z opatrovnického spisu bylo prokázáno, že tam s dětmi nějakou dobu žila, vždy po celou dobu měla svůj byt, kde také s dětmi bydlela a nadto, nežila v bytě soustavně. Ona sama vypověděla, když soud nemá pochybnosti o její výpovědi, neboť vypovídala souvisle, bez toho, že by se snažila vypovídat ve prospěch jedné či druhé strany a rovněž uváděla informace, které vůči ní nebyly vždy lichotivé, že se spolu snažili bydlet pouze od Anonymizováno do Anonymizováno, avšak spolubydlení neprobíhalo soustavně, když si děti žalovaného a její nesedli, když toto bylo podpořeno i výpovědí dcery účastníků v rámci opatrovnického řízení, kde bylo uvedeno, že když ona je u otce, tak tam děti svědkyně nejsou. Nadto v této době se žalobkyně nijak nedomáhala byt užívat, nebyla prokázána výzva a pokus o to, dostat se do bytu. Pokud sama žalobkyně neprojevila zájem v bytě bydlet, těžko dávat k tíži žalovanému, že byt užíval. Tvrzení žalobkyně odporují také výměry nákladů na bydlení, které se nijak nezvýšily, ale dokonce snížily, tedy nic nenasvědčuje soustavnému dlouhodobému bydlení dětí. Rovněž bylo prokázáno, a to svědeckou výpovědí paní jméno FO, že od začátku roku Anonymizováno bydlí již žalovaný ve adresa u ní, když opět soud nemá pochybnosti o pravdivosti její výpovědi.

50. V řízení tedy nebylo prokázáno, že by zde byly takové faktické poměry, které by bránily žalobkyni byt užívat a rovněž se ani neprokázalo, že by žalovaný byt skutečně nadužíval, a proto soud žalobu v celém rozsahu zamítl.

51. Soud současně zamítl provedení důkazů a to listinami na č.l. 150 -163, když se jedná o Kupní smlouvu mezi účastníky jako prodávajícími a Anonymizováno jako kupujícími ze dne datum, Smlouva o hypotečním úvěru č. hodnota včetně příloh, Dohoda o finančním vyrovnání mezi žalovaným a žalobkyní ze dne datum a komunikace mezi účastníky z Anonymizováno, která však neslouží ke zpochybnění věrohodnosti svědka, jak uvádí žalovaný, ale k prokázání opaku svědeckých výpovědí, což však nelze považovat za výjimku z koncentrace řízení, tedy když tyto důkazy byly uplatněny až po koncentraci řízení a dále soud nepřipustil provedení důkazů výslechem nezletilých dětí účastníků, když jejich výslech je nadbytečný a naprosto nevhodný, když měly být vyslechnuty pouze k otázce, od kdy žalobkyně udržuje vztah se svých současným partnerem.

52. Ve smyslu § 148 o.s.ř. je žalobkyně jakožto neúspěšný účastník řízení povinna zaplatit ČR – Okresnímu soudu v adresa náklady, které hradil stát, a to ve výši 5 588 Kč spočívající ve vyplaceném svědečném, na základě usnesení č.j. spisová značka Kč (svědek adresa ve výši 2 569 Kč) a č.j. spisová značka (svědkyně jméno FO ve výši 3 019 Kč).

53. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že přiznal žalovaném, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 122 904,10 Kč. Tyto náklady sestávají z nákladů za zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 270 000 Kč, ve výši 9 380 Kč za každý úkon právní služby dle § 11 odst. 1 a. t. (tj. převzetí věci, vyjádření ze dne 13. 9. 2024, doplnění tvrzení a důkazů ze dne 18.11. 2024, účast u jednání ve dne 21. 10. 2024, dne 3. 3. 2025 – trvalo déle než 4 hodiny, tj. 3 úkony, dne 28. 4. 2025 – jednání trvalo déle než 3 hodiny, tj. 2 úkony a ve dne 2. 6. 2025, tj. celkem hodnota úkonů, tj. 93 800 Kč, dále paušální náhrada za každý úkon ve věci ve výši 300 Kč (za úkony v roce 2024) a částka 450 Kč za úkony v roce 2025 (srov. § 13 a.t.), tj. 4*300 + 6*450, tj. 3 900 Kč. Dále soud žalovanému přiznal cestovní náhradu v celkové výši 3 873,65 Kč, a to v souvislosti s cestou realizovanou dne 21. 10. 2024 náhrada 803,48 Kč za 54 ujetých km v částce 403,48 Kč (38,20 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 398/2023 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 4,9 l/100 km a 5,60 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 398/2023 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 4 × 30 minut v částce 400 Kč podle § 14 a. t., v souvislosti s cestou realizovanou dne 3. 3. 2025 náhrada 1 023,39 Kč za 54 ujetých km v částce 423,39 Kč (35,80 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 475/2024 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 5,7 l/100 km a 5,80 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 475/2024 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 4 × 30 minut v částce 600 Kč podle § 14 a. t., v souvislosti s cestou realizovanou dne 28. 4. 2025 náhrada 1 023,39 Kč za 54 ujetých km v částce 423,39 Kč (35,80 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 475/2024 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 5,7 l/100 km a 5,80 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 475/2024 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 4 × 30 minut v částce 600 Kč podle § 14 a. t. a v souvislosti s cestou realizovanou dne 2. 6. 2025 náhrada 1 023,39 Kč za 54 ujetých km v částce 423,39 Kč (35,80 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 475/2024 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 5,7 l/100 km a 5,80 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 475/2024 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 4 × 30 minut v částce 600 Kč podle § 14 a. t. Nakonec soud žalovanému přiznal i náhradu za 21% DPH z částky 101 573,65 Kč, tj. 21 330, 46 Kč, tedy soud žalovanému přiznal náhradu nákladu řízení ve výši 122 904 Kč.

54. Soud nepřiznal úkon a za závěrečný návrh, když ten byl sice poslán poštou, ale současně byl přednesen na jednání ve dne 2. 6. 2025, za který již byl úkon žalovanému přiznán.

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Brně, prostřednictvím Okresního soudu v Hodoníně sídlem Velkomoravská 2269/4, 695 01 Hodonín. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalobkyně povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.