OSHO 22 C 257/2024-39

Okresní soud v Hodoníně rozhodl samosoudkyní JUDr. Kateřinou Krůpovou ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky ⟪LB:lb_002⟫ proti ⟪LB:lb_003⟫ žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného ⟪LB:lb_004⟫ o určení vlastnictví

I. Určuje se, že od 27. 9. 2022 žalobce není vlastníkem motorového vozidla značky BMW – Řada 3, registrační značky SPZ, VIN VIN kód.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 12 164 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupkyně žalobkyně Jméno advokátky.

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala určení, že není vlastníkem motorového vozidla značky BMW – Řada 3, registrační značky SPZ, VIN VIN kód (dále též jen „vozidlo“). Z podané žaloby vyplynulo, že žalobkyně je dosud evidována v registru silničních vozidel (dále též jen „registr“) jako vlastník a provozovatel vozidla, ačkoli vlastnictví k tomuto vozidlu bylo na základě kupní smlouvy ze dne 27. 9. 2022 převedeno na žalovaného; ten však nesplnil svou povinnost požádat o změnu údajů zapisovaných do registru. Jelikož je tedy žalobkyně stále vedena jako vlastník a provozovatel vozidla, aniž by měla možnost ovlivnit dodržování pravidel provozu vozidla na pozemních komunikacích řidičem tohoto vozidla, dopadá na ni případná odpovědnost za dopravní přestupky. S odkazem na nález Ústavního soudu ze dne 9. 11. 2021, sp. zn. Pl. ÚS 114/20, žalobkyně dovozuje svůj naléhavý právní zájem na (negativním) určení, že není vlastníkem vozidla, aby údaje v registru odpovídaly skutečnému stavu a nepromítaly se negativně do její právní sféry.

2. Žalovaný se k věci nevyjádřil. Za splnění podmínek uvedených v § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), soud rozhodl bez nařízení jednání.

3. Z předložených listinných důkazů soud zjistil, že žalobkyně a žalovaný uzavřeli dne 27. 9. 2022 kupní smlouvu, jejímž předmětem bylo předmětné vozidlo s tím, že vlastnické právo na kupujícího přechází okamžikem úplného zaplacení prodejní ceny vozidla (tj. částky 153 500 Kč); podle předloženého dokladu k této úhradě došlo dne 27. 9. 2022, a to na základě vystavené faktury č. hodnota z téhož dne. Přílohou kupní smlouvy byl „Protokol o zkušební jízdě a předání vozidla“, na němž žalovaný svým podpisem stvrdil, že vozidlo dne 27. 9. 2022 v 17:53 hodin a minut převzal od žalobkyně. Podle čl. 1.4 kupní smlouvy změnu údajů o vlastníkovi a provozovateli vozidla v registru vozidel zajisté na své náklady kupující, včetně úhrady správního poplatku, přičemž kupující (…) v řízení o zápisu zastoupí prodávajícího na základě uděleného zmocnění. Dále si strany v citovaném článku kupní smlouvy ujednaly, že pokud kupující tuto žádost o zápis změn v registru vozidel nepodá s potřebnými doklady řádně a včas ve lhůtě stanovené zákonem, je prodávající oprávněn od kupní smlouvy odstoupit a dále vzniká prodávajícímu okamžikem marnému uplynutí zákonem stanovené lhůty k podání žádosti nárok na smluvní pokutu ve výši 10 000 Kč s tím, že ujednáním o smluvní pokutě není dotčen nárok prodávajícího na náhradu způsobené škody v plné výši. Žalobkyně dále předložila též předvyplněnou „Žádost o zápis změny vlastníka nebo provozovatele silničního vozidla“ a předžalobní upomínku ze dne 19. 6. 2024, podanou k poštovní přepravě téhož dne, kterou vyzvala žalovaného jednak ke splnění registrační povinnosti (tj. přepisu vozidla v registru), jednak k úhradě částky 14 728,13 Kč, která představuje smluvní pokutu za nedodržení této povinnosti ve výši 10 000 Kč spolu s přirostlým příslušenstvím. Z potvrzení vydaného Městským úřadem adresa – odboru registru vozidel ze dne 31. 1. 2025 je zřejmé, že od data 10. 10. 2022 dosud je jako vlastník a provozovatel vozidla vedena žalobkyně.

4. Na smluvní vztah účastníků tedy dopadá § 2079 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“), podle kterého kupní smlouvou se prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu. Soud přitom na podkladě provedeného dokazování dospěl k závěru, že vlastnické právo k dotčenému vozidlu žalobkyně platně převedla na žalovaného kupní smlouvou ze dne 27. 9. 2022.

5. Dále na souzenou věc dopadá § 8 odst. 2 písm. a) zákona č. 51/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích, podle kterého žádost o zápis změny vlastníka silničního vozidla nebo oznámení se podává do 10 pracovních dnů ode dne převodu vlastnického práva k silničnímu vozidlu. Dále podle § 8a téhož zákona platí, že došlo-li ke změně vlastníka silničního vozidla na základě převodu vlastnického práva a dosavadní nebo nový vlastník neposkytl potřebnou součinnost pro podání společné žádosti o zápis změny vlastníka silničního vozidla v registru silničních vozidel ve lhůtě podle § 8 odst. 2, provede obecní úřad obce s rozšířenou působností zápis změny rovněž na žádost dosavadního nebo nového vlastníka. Provedené dokazování přitom potvrdilo tvrzení žalobkyně, že žalovaný shora uvedenou povinnost dosud nesplnil, a tedy je v registru v rozporu s faktickým stavem stále vedena jako vlastník a provozovatel vozidla žalovaná, ač jím od data 27. 9. 2022 není.

6. Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 6. 12. 2016, č. j. 7 As 254/2016-33, lze připustit odstranění údajů v registru vozidel i na žádost osoby, která je jako vlastník v registru vozidel evidována, ale prokáže, že skutečným vlastníkem již není; pro to je však třeba správnímu orgánu doložit pravomocný rozsudek civilního soudu o určení, že daná osoba vlastníkem vozidla není. Přípustnost negativní určovací žaloby, potažmo existenci naléhavého právního zájmu na takovém (negativním) určení ve smyslu § 80 o. s. ř., vyplývá též například z rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 31. 5. 2022, č. j. 27 Cdo 3583/2021-43.

7. Soud tedy žalobě v plném rozsahu vyhověl.

8. Ohledně nákladů řízení rozhodl soud dle ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř. Žalobkyně byla ve věci úspěšná, soud jí proto přiznal právo na náhradu nákladů řízení. Náklady řízení sestávají jednak ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 2 000 Kč a dále z nákladů souvisejících se zastupováním žalobkyně advokátem. Soud postupoval dle vyhlášky č. 177/1996 Sb., odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif). Zástupkyně žalobkyně učinila ve věci tři úkony právní služby [§ 11 odst. 1 písm. a) a d) advokátního tarifu - převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva k plnění, návrh ve věci samé]. Sazba mimosmluvní odměny za jeden úkon činí podle § 7 bodu 5. advokátního tarifu, ve spojení s § 9 odst. 3 písm. a) téže vyhlášky, 2 500 Kč (celkem 7 500 Kč) a dále jí podle § 13 odst. 3 advokátního tarifu náleží paušální náhrada hotových výdajů ve výši 300 Kč za každý z těchto úkonů (celkem 900 Kč). Celkem tedy náklady žalobkyně (včetně DPH v sazbě 21 % z odměny a náhrad advokáta ve výši 1 764 Kč) činí 12 164 Kč. Pro úplnost soud uvádí, že jako úkony právní služby neuznal podání žalobkyně ze dne 13. 11. 2024 a 7. 2. 2025 učiněná na výzvu soudu, neboť úkon (žaloba) má být perfektní hned napoprvé.

Proti tomuto rozhodnutí lze podat odvolání, a to do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, ke Krajskému soudu v Brně, prostřednictvím Okresního soudu v Hodoníně (Velkomoravská 4, Hodonín). Nebude-li povinnost uložená tímto rozhodnutím splněna dobrovolně, lze se jejího splnění domáhat návrhem na nařízení výkonu rozhodnutí, popřípadě návrhem na nařízení exekuce.