OSJC 7 C 256/2020-22

Okresní soud v Jičíně rozhodl samosoudkyní JUDr. Janou Valentovou ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobce:; anonymizována dvě slova právnická osoba, IČO ⟪LB:lb_002⟫ sídlem adresa ⟪LB:lb_003⟫ zastoupený advokátem anonymizováno jméno příjmení ⟪LB:lb_004⟫ sídlem adresa ⟪LB:lb_005⟫ proti ⟪LB:lb_006⟫ žalovanému:; jméno příjmení, datum narození ⟪LB:lb_007⟫ bytem adresa ⟪LB:lb_008⟫ o vyklizení nemovité věci,

I. Žalovaný je povinen vyklidit pozemek parc. číslo – zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba rodinného domu č. p. , pozemek parc. číslo – zahrada, tj. nemovité věci zapsané na list vlastnictví vedený u stát. instituce, stát. instituce pro obec a kat. území obec, a to do 15 dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 10.400 Kč do 3 dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku k rukám anonymizováno jméno příjmení.

1. Žalobce se žalobou podanou u soudu dne 18.12.2020 domáhal vydání rozsudku, kterým by byla žalovanému uložena povinnost vyklidit nemovité věci specifikované ve výroku tohoto rozsudku. Tvrdil, že je vlastníkem podílu o velikosti ideálních 8/9 celku nemovitých věcí, které bez právního důvodu užívá žalovaný. Žalovaný ani přes zaslanou výzvu nemovité věci nevyklidil.

2. Postupem podle ustanovení § 115a o.s.ř. rozhodl soud se souhlasem účastníků o žalobě rozsudkem bez jednání na základě listinných důkazů předložených žalobcem. Žalovaný žádné důkazy nepředložil ani neoznačil a k věci samé se nevyjádřil.

3. Žalobce existenci svého spoluvlastnického podílu k nemovitým věcem prokázal výpisem z katastru nemovitostí – list vlastnictví vedeném u stát. instituce, stát. instituce pro obec a kat. území obec, kde je žalobce zapsán jako vlastník podílu o velikosti 8/9 celku k pozemku parc. číslo – zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba rodinného domu č. p. a k pozemku parc. číslo – zahrada. Ostatními spoluvlastníky nemovitých věcí jsou jméno příjmení a jméno příjmení – každý z nich vlastní podíl o velikosti ideální 1/18 celku.

4. Dnem 11.12.2020 je datována předžalobní výzva právního zástupce žalobce adresovaná žalovanému, kde žalobce žalovaného vyzývá k vyklizení předmětných nemovitostí a k jejich předání ve lhůtě do 7 dnů. Žalobce žalovaného upozornil, že on má ve svém vlastnictví podíl o velikosti 8/9 celku nemovitých věcí zapsaných na list vlastnictví, kat. území obec, že tyto nemovité věci žalovaný užívá bez právního důvodu, bez souhlasu žalobce. Výzva obsahuje upozornění na zahájení soudního řízení a na náklady s tím spojené v případě, že ve stanovené lhůtě nemovité věci nevyklidí. Odeslání výzvy žalobce prokázal podacím lístkem potvrzeným poštou obec dne 11.12.2020.

5. Soud danou věc posuzoval dle § 1040 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku (dále jen „o.z.“), podle něhož kdo věc neprávem zadržuje, může být vlastníkem žalován, aby ji vydal.

6. V dané věci bylo listem vlastnictví prokázáno, že žalobce je vlastníkem podílu o velikosti ideálních 8/9 celku nemovitých věcí zapsaných na list vlastnictví v kat. území obec. Z tvrzení žalobce, kterému žalovaný neodporoval, vzal soud za prokázané, že uvedené nemovité věci užívá žalovaný, aniž by k tomu měl nějaký právní důvod. Neoprávněně tak zasahuje do vlastnického práva žalobce, jemuž vzniká právo domáhat se u soudu, aby byl tento zásah ukončen. Žalovaný nemovité věci užívá i přes výzvu k jejich vyklizení. Soud proto považuje žalobu za důvodnou, a proto bylo rozhodnuto tak, jak je uvedeno ve výroku ad I tohoto rozsudku.

7. Žalobce, byť vlastní pouze podíl nemovitých věcí, je aktivně legitimován k podání žaloby na vyklizení – touto otázkou se zabýval Nejvyšší soud např. v rozhodnutí z 3. června 1999, sp. zn. 2 Cdon 1794/96, či z 18. října 2006, sp. zn. 28 Cdo 2496/2006, nebo z 31. března 2009, sp. zn. 22 Cdo 2243/2006. Ve všech těchto rozhodnutích soud dospěl k závěru, že vlastnickou žalobu (vindikační nebo zápůrčí) může podat i jen jeden z podílových spoluvlastníků věci, o jejíž ochranu jde.

8. Výrok soudu ohledně náhrady nákladů řízení má oporu v ustanovení § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb. občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“) ve spojení s ustanovením § 142a o.s.ř. Podle § 142 odst. 1 o.s.ř. účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Podle § 142a odst. 1 o.s.ř. žalobce, který měl úspěch v řízení o splnění povinnosti, má právo na náhradu nákladů řízení proti žalovanému, jen jestliže žalovanému ve lhůtě nejméně 7 dnů před podáním návrhu na zahájení řízení zaslal na adresu pro doručování, případně na poslední známou adresu výzvu k plnění. Uvedenou podmínku pro přiznání nákladů řízení žalobce splnil, soud žalobci na nákladech řízení přiznal částku 10.400 Kč, která zahrnuje odměnu advokáta 4.500 Kč stanovenou dle § 7 vyhl. č. 177/1996 Sb. za 3 úkony á 1.500 Kč (předžalobní upomínka; příprava převzetí; žaloba), náhradu 900 Kč za 3 paušály á 300 Kč stanovenou dle § 13 odst. 3 vyhl. č. 177/1996 Sb., částku 5.000 Kč za zaplacený soudní poplatek.

9. Lhůty ke splnění povinností byly stanoveny dle § 160 odst. 1 o.s.ř. podle něhož uložil-li soud v rozsudku povinnost, je třeba ji splnit do tří dnů od právní moci rozsudku nebo, jde-li o vyklizení bytu, do patnácti dnů od právní moci rozsudku.

Proti tomuto rozsudku je přípustné podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení ve dvou vyhotoveních prostřednictvím soudu zdejšího ke Krajskému soudu v Hradci Králové.

Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na jeho soudní výkon.