OSJE 111 C 14/2019-301
- Soud:
- Okresní soud v Jeseníku
- Spisová značka:
- 111 C 14/2019-301
- Datum rozhodnutí:
- 2021-05-27
- ECLI:
- ECLI:CZ:OSJE:2021:111.C.14.2019.1
Okresní soud v Jeseníku rozhodl samosoudkyní JUDr. Věrou Procházkovou ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci ⟪LB:lb_002⟫ proti ⟪LB:lb_003⟫ žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátkou titul jméno příjmení ⟪LB:lb_004⟫ sídlem adresa ⟪LB:lb_005⟫ o zaplacení částky ve výši 485.764,33 Kč s příslušenstvím
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 485.764,33 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z této částky od 5. 12. 2019 do zaplacení, a to do šesti měsíců od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku ve výši 157.361 Kč, a to do šesti měsíců od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupkyně žalobkyně titul jméno příjmení.
1. Žalobkyně se žalobou podanou dne 27. 12. 2019 po žalované jako bývalé anonymizováno územní celek vykonávající dle § 99 odst. 2 a § 110 odst. 3 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (anonymizováno zřízení), ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ OZř“), i funkce rady a tajemníka domáhá zaplacení částky 485.764,33 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z této částky od 5. 12. 2019 do zaplacení. Žalobou uplatněná částka sestává z uhrazených odvodů, pokut a náhrady nákladů přestupkového řízení a představuje náhradu škody způsobené žalovanou porušením povinnosti péče řádného hospodáře při výkonu zmíněných funkcí. Porušení péče řádného hospodáře žalobkyně spatřuje 1) v nezajištění kolaudačního souhlasu pro dílo„ anonymizována čtyři slova obec“ žalovanou, v důsledku čehož žalobkyně zaplatila 282.279,33 Kč jako odvod za porušení rozpočtové kázně; 2) v nezajištění předložení zprávy pro závěrečné vyhodnocení akce„ anonymizována čtyři slova anonymizováno anonymizováno obec a číslo“ a podkladů pro finanční vypořádání akce ve stanoveném termínu, následkem čehož žalobkyně uhradila odvod za porušení rozpočtové kázně ve výši 2.510 Kč; 3) v opomenutí pověřit vhodnou osobu správou anonymizováno vodovodu a hospodařením s vodami, kdy za neoprávněné čerpání vody ze svých zdrojů žalobkyně uhradila pokuty v celkové výši 199.975 Kč a na náhradě nákladů přestupkového řízení částku 1.000 Kč.
2. Žalovaná uplatněné nároky neuznává a navrhuje zamítnutí žaloby. Předně namítá, že za vzniklé škody neodpovídá, potažmo spolu s ní odpovídají členové zastupitelstva, kontrolního a finančního výboru, přičemž uhrazení žalobou uplatněných částek projednalo zastupitelstvo, které zároveň vzalo na vědomí adekvátní rozpočtové opatření. Uplatnění v žalobě specifikovaných nároků žalovaná pokládá za rozporné s dobrými mravy, jelikož za dobu výkonu její funkce došlo ke stabilizaci rozpočtu žalobkyně. Žalovaná zdůrazňuje, že povinnost péče řádného hospodáře je třeba vnímat komplexně – při výkonu svých funkcí se mohla dopustit nějakých dílčích pochybení, ale ve výsledku tyto funkce vykonávala ku prospěchu anonymizováno. Nárok ad) 1 je dle žalované promlčený, neboť v otázkách výše škody a osoby za ni odpovědné bylo jasno již na podzim 2016, přičemž zastupitelstvo projednalo celou záležitost 15. 12. 2016. Splatnost této sankce tudíž není podstatná. Předložení kolaudačního souhlasu nebylo dle žalované podmínkou poskytnutí dotace, nadto projekt na základě smlouvy o dílo administrovala právnická osoba, anonymizováno, která tak odpovídá za nepředložení kolaudačního rozhodnutí. V případě nároku ad) 2 obrana žalované spočívá v tom, že správa dotací dle ní spadala do působnosti anonymizováno jméno příjmení, a proto tato odpovídá za škodu související s nesplněním podmínek dotací. Ohledně nároku ad 3) žalovaná namítá, že členové zastupitelstva věděli o úmrtí posledního správce vodovodu a měli věc řešit. Zastupitelstvo se přiklonilo k tomu, aby vodovod nadále spravoval zaměstnanec anonymizováno, proto žalovaná ústně pověřila správou vodovodu zaměstnance žalobkyně jméno příjmení, čímž žalobkyně ušetřila za úplatu za správu vodovodu (7.000 Kč/měsíc). Pověření zaměstnanci vycházeli z informace, že nesmí být překročen pouze roční limit pro odběr vody, poskytnuté správcem vodovodu před jeho smrtí. Jakmile se žalovaná dozvěděla o povinnosti dodržovat i limity měsíční, požádala o jejich navýšení. Nadto namítá, že některá dílčí přečerpání souvisí s poruchou vodovodního řádu. Odběr vody bez povolení ze studny byl učiněn z důvodu napuštění tamního koupaliště; benefity z napuštění a provozování koupaliště převážily uloženou sankci. I kdyby žalovaná za škodu odpovídala, řídí se odpovědnost na základě § 79 OZř zákoníkem práce.
3. Mezi účastnicemi je na základě jejich shodných tvrzení obsažených v jejich podáních a přednesených při jednání dne 27. 1. 2021 nesporné, že:
a) Žalovaná vykonávala od datum do datum funkci anonymizováno územní celek, přičemž současně vykonávala funkce rady a tajemníka, když rada se v obci nevolí a funkce tajemníka se nezřizuje.
b) Projekt„ anonymizována čtyři slova obec“, na kterou byla poskytnuta dotace rozhodnutím Ministerstva životního prostředí, byl proveden na základě smlouvy o dílo, které bylo předáno a převzato bez vad a nedodělků 18. 12. 2013, kolaudační souhlas byl vydán 21. 12. 2016, za překročení termínu realizace projektu byla žalobkyni stanovena finanční oprava ve výši 282.279,33 Kč, kterou žalobkyně uhradila.
c) Na základě smlouvy o dílo byl realizován projekt„ anonymizována čtyři slova“ s tím, že dílo bylo odevzdáno žalobkyni dne 30. 11. 2015. Na projekt byla poskytnuta dotace, jejíž podmínkou bylo předložit Ministerstvu pro místní rozvoj do 15. 2. 2016 podklady pro vypořádání dotace a do 30. 6. 2016 zprávu pro závěrečné vyhodnocení akce, tyto podmínky žalobkyně nesplnila, za což jí byl vyměřen odvod za porušení kázně následně snížený na 2.510 Kč. Odvod žalobkyně uhradila.
d) Žalobkyni bylo rozhodnutím České inspekce životního prostředí uloženo zaplatit pokutu za odebrání vody z vrtu anonymizováno nad rámec povolených měsíčních limitů ve výši 164.725 Kč a pokutu za odebrání vody bez povolení ve výši 35.250 Kč, jakož i uloženo nahradit náklady řízení částkou 1.000 Kč. Uvedené žalobkyně uhradila.
e) K neoprávněnému čerpání podzemních vod došlo po úmrtí správce vodovodu jméno příjmení, za něhož nebyl nalezen nový správce.
4. Rozhodnutím Ministerstva životního prostředí o poskytnutí dotace ze dne datum rozhodnutí, číslo jednací, ve znění rozhodnutí ze dne datum rozhodnutí, číslo jednací, bylo prokázáno, že pro projekt anonymizováno číslo datum číslo anonymizována čtyři slova obec byla poskytnuta dotace a termín ukončení realizace akce byl stanoven do 28. 2. 2014.
5. Smlouvou číslo o poskytnutí podpory ze Státního fondu životního prostředí ČR v rámci Operačního programu Životní prostředí bylo prokázáno, že byla za žalobkyni jako příjemkyní podpory podepsána žalovanou dne datum. Podpora v celkové výši 332.093,33 Kč byla poskytnuta v režimu zákona č. 388/1991 Sb. na základě rozhodnutí ministra životního prostředí ze dne datum číslo a směrnice MŽP č. 3/2011 na akci anonymizována čtyři slova obec. Dle čl. V bodu 11 má Fond právo požadovat ve lhůtě jím stanovené vrácení dotace nebo její části v případě nesplnění některého ze závazků dle dané smlouvy ze strany příjemce podpory s tím, že pokud bude o povinnosti vrátit dotaci či její část rozhodnuto před vydáním protokolu o závěrečném vyhodnocení akce, bude tak učiněno zvláštní výzvou, přičemž tímto není dotčena pravomoc finančních orgánů k vyměření odvodu za porušení rozpočtové kázně. Příjemkyně podpory potvrdila, že obdržela rozhodnutí MŽP včetně příloh podmínky poskytnutí dotace a technická a finanční příloha (čl. VI. bod 21 odst. 1 smlouvy).
6. Z čl. 4 odst. 6 věty třetí směrnice MŽP č. 3/2011 se podává, že za termín dokončení realizace projektu se považuje datum vydání kolaudačního souhlasu, oznámení o užívání podle příslušných ustanovení stavebního zákona, nebo termín schválení protokolu o předání a převzetí díla (v případech, kde se na realizaci projektu nevyžaduje stavební povolení).
7. Smlouvou o dílo ze dne datum bylo prokázáno, že ji za žalobkyni jako objednatelku podepsala žalovaná a jejím předmětem bylo provedení kompletní dodávky prací na stavbě anonymizována čtyři slova obec (dále též„ Dílo anonymizováno“).
8. Zápisem o předání předmětu díla ze dne 18. 12. 2013 bylo prokázáno, že dne 18. 12. 2013 bylo Dílo anonymizováno předáno zhotovitelem a převzato žalobkyní jakožto objednatelkou, za kterou jednala žalovaná.
9. Mandátní smlouvou č. spisová značka rok bylo prokázáno, že za mandantku – žalobkyni – ji podepsala žalovaná. Předmět smlouvy je vymezen v čl. I. jako poskytnutí služeb technického dozoru nad realizací stavby pro projekt anonymizována čtyři slova obec a zastupování objednatele při jednání se zhotovitelem a dalšími subjekty zúčastněnými na realizaci stavby.
10. Výzvou dle § 14f zákona č. 218/200 Sb., o rozpočtových pravidlech, ve znění pozdějších předpisů, ze dne datum rozhodnutí, č. j. spisová značka, spisová značka číslo, bylo prokázáno, že žalobkyně jako příjemkyně dotace pro projekt anonymizováno číslo datum číslo anonymizována čtyři slova obec byla vyzvána Ministerstvem životního prostředí k uhrazení částky 282.279,33 Kč jako finanční opravy za porušení rozpočtové kázně z důvodu porušení Podmínek poskytnutí dotace – nedodržení termínu dokončení realizace akce. Výzva byla adresována k rukám žalované – anonymizováno.
11. Zápisem z finančního výboru ze dne 25. 1. 2018 bylo prokázáno, že výbor 25. 1. 2018 projednal uložený odvod za porušení rozpočtové kázně pro projekt anonymizováno číslo datum číslo„ anonymizována čtyři slova obec“, přičemž shledal porušení povinnosti ze strany anonymizováno (žalobkyně) a navrhl, aby se touto záležitostí zabývalo zastupitelstvo na nejbližším zasedání.
12. Rozhodnutím Ministerstva pro místní rozvoj o poskytnutí dotace ze dne datum rozhodnutí, číslo jednací, bylo prokázáno, že pro projekt anonymizováno 6 slov obec a číslo byla poskytnuta dotace s tím, že dokumentace k závěrečnému vyhodnocení akce (projektu) bude předložena do 30. 6. 2016. Za žalobkyni vystupovala žalovaná jako anonymizováno.
13. Smlouvou o dílo ze dne datum a jejího dodatku číslo ze dne datum a dodatku číslo ze dne datum bylo prokázáno, že tyto za žalobkyni jako objednatelku podepsala žalovaná. Předmětem smlouvy o dílo byla dodávka stavby anonymizováno 6 slov obec (dále též„ anonymizována čtyři slova“). Dílo mělo být dle čl. III prováděno od 1. 10. 2013 do 31. 12. 2013.
14. Zápisem o odevzdání a převzetí díla ze dne 30. 11. 2015 bylo prokázáno, že dne 30. 11. 2015 bylo anonymizována čtyři slova předáno zhotovitelem a převzato bez vytknutí závad žalobkyní jakožto objednatelkou, za kterou jednala žalovaná.
15. Platebním výměrem Finančního úřadu pro územní celek ze dne datum rozhodnutí, číslo jednací, bylo prokázáno, že žalobkyni byl vyměřen odvod za porušení rozpočtové kázně ve výši 10.037 Kč z důvodu porušení povinnosti předložit do 30. 6. 2016 zprávu pro závěrečné vyhodnocení akce a do 15. 2. 2016 podklady pro finanční vypořádání dotace pro projekt anonymizováno 6 slov obec a číslo s tím, že tento byl již zaplacen na účet Finančního úřadu pro územní celek dne 25. 10. 2018.
16. Platebním výměrem Finančního úřadu pro územní celek ze dne datum rozhodnutí, číslo jednací, bylo prokázáno, že žalobkyni bylo vyměřeno penále za prodlení s odvodem za porušení rozpočtové kázně ve výši 9.014 Kč z částek uvedených v příloze platebního výměru a v období do 25. 10. 2018, kdy byl odvod zaplacen.
17. Rozhodnutím Generálního finančního ředitelství ze dne datum rozhodnutí, číslo jednací, o prominutí daně bylo prokázáno, že k žádosti žalobkyně byla z odvodu za porušení rozpočtové kázně ve výši 10.037 Kč prominuta částka ve výši 7.527 Kč a zcela bylo prominuto penále ve výši 9.014 Kč.
18. Pracovní smlouvou ze dne datum bylo prokázáno, že byla uzavřena mezi žalobkyní jako zaměstnavatelkou a jméno příjmení jako zaměstnankyní se sjednaným druhem práce anonymizováno.
19. Listinou označenou PRACOVNÍ NÁPLŇ bylo prokázáno, že dne datum tuto podepsaly žalovaná jednající za žalobkyni jako zaměstnavatelku a jméno příjmení jako zaměstnankyně. Nejvyšší požadovanou prací má být číslo anonymizováno, 9. platová třída, samostatné vedení anonymizováno, vč. řešení případů porušení povinností dle zákona o anonymizováno, sestavování anonymizováno závěrky a její zveřejňování, vedení anonymizováno knih, jejich otevírání, uzavírání a sestavování anonymizována dvě slova.
20. Listinou označenou PRACOVNÍ NÁPLŇ bylo prokázáno, že dne datum tuto podepsaly žalovaná jednající za žalobkyni jako zaměstnavatelku a jméno příjmení jako zaměstnankyně, a to v souvislosti s nařízením vlády č. 399/2017 Sb. Charakteristika nejvýše požadované práce je označena datum anonymizováno, 10. platová třída, kompletní vedení anonymizováno, vč. vedení anonymizováno knih, sestavování anonymizována dvě slova a její zveřejnění.
21. Výpovědí jméno příjmení bylo prokázáno, že od datum pracuje jako anonymizováno žalobkyně. V souvislosti s dotacemi do její náplně práce patří zaúčtovat rozhodnutí o poskytnutí dotace, faktury vztahující se k dotacím a hlídat jejich proplácení. Kontrola plnění dotačních podmínek není její povinností; tuto činnost provádí buď společnost na základě smlouvy uzavřené se žalobkyní, anebo anonymizováno. Svědkyně výslovně uvedla, že předložení kolaudačního rozhodnutí jako podmínka poskytnutí dotace do její pracovní náplně nespadá ani nespadalo. Ohledně dotace na anonymizována tři slova vypověděla, že příslušnému ministerstvu zaslala pouze fakturu od zhotovitele a výpis z účtu dokládající její uhrazení; žádost o dotaci podala sama žalovaná a právě ona měla vypracovat též závěrečné vyhodnocení akce.
22. Rozhodnutím České inspekce životního prostředí ze dne datum rozhodnutí, číslo jednací rok číslo, byla žalobkyně uznána vinou spácháním přestupku dle § 125c odst. 1 písm. a) vodního zákona spáchaného tím, že jako vlastnice vodního zdroje, jímací vrt anonymizováno, nakládala s podzemními vodami v rozporu s rozhodnutím stát. instituce, OŽP, ze dne datum rozhodnutí, číslo jednací, tak, že odebrala z jímacího vrtu anonymizováno nad rámec povoleného měsíčního limitu, a to v roce 2017, v měsících únor 445 m3, duben 1145 m3 a prosinec 764 m3; v roce 2018, v měsících únor 854m3, duben 1555 m3, květen 1161 m3 a červen 665 m3. Za dané jednání byla žalobkyni uložena pokuta ve výši 164.725 Kč. Dále byla žalobkyně uznána vinnou spácháním přestupku dle § 125a odst. 1 písm. b) vodního zákona spáchaného tím, že jako vlastnice studny z ní bez povolení odebrala v období od 1. 1. 2018 do 27. 6. 2018 celkem 1410 m3 podzemních vod, za což jí byla uložena pokuta ve výši 32.250 Kč. Žalobkyni bylo nadto uloženo nahradit náklady řízení částkou ve výši 1.000 Kč. K obhajobě žalobkyně Česká inspekce životního prostředí uvedla, že o úniku vody na hlavním vodovodním řádu neexistuje záznam v předloženém provozním deníku, na tvrzený únik měla žalobkyně reagovat s tím, že odpovědnost za spáchané přestupy je objektivní, tudíž zavinění není součástí skutkové podstaty. Zároveň však Česká inspekce životního prostředí k tomuto, jakož i k úmrtí správce vodovodu, pro malou anonymizováno klíčové osoby v těchto záležitostech, a vyřizování žádosti o změnu a vydání nového rozhodnutí přihlédla při stanovení výše pokuty.
23. Smlouvou o zajištění provozu anonymizováno vodovodu obec ze dne datum bylo prokázáno, že byla podepsána jméno příjmení jako provozovatelem a za žalobkyni anonymizováno jméno příjmení. Provozovatel se zavázal provozovat zařízení anonymizováno vodovodu za měsíční odměnu ve výši 7.000 Kč.
24. Provozním deníkem vodovodu obec bylo prokázáno, že od 10. 8. 2016 do 26. 6. 2018 vykonával veškeré práce spočívající v provedení dezinfekce vodojemu a studny, odkalení vodovodu, sečení trávy v okolí vodojemu a studny, kontroly stavu a množství vody ve studni, promazání poklopu, opis stavu průtokoměru odběru podzemní vody, zjištění a řešení poruch jméno celé jméno žalované. Záznamy o poruchách vodovodního řadu byly zapsány ve dnech 28. 1. 2017 (nedostatek vody ve vodojemu), 4. 3. 2017 (zjištění poruchy – areál příjmení) 22. 9. 2017 (překop vodovodního řadu) a 15. 3. 2018 (porucha – prasklé potrubí – provozovna příjmení) s tím, že odstraňování poruch proběhlo ve dnech 29. 1. 2017, 6. 2. 2017 (prasklé šroubení adresa – anonymizováno statek) a 15. 6. 2018 (prasklé vodovodní potrubí – odstraňování poruchy).
25. Listinou označenou DOHODA O ZMĚNĚ obsahu pracovního poměru bylo prokázáno, že touto dohodou podepsanou žalovanou jednající za žalobkyni jako zaměstnavatelku a jméno celé jméno žalované jakožto zaměstnancem dne datum byla změněna pracovní smlouva tak, že sjednaným druhem práce jsou anonymizováno 28 slov.
26. Listinou označenou PRACOVNÍ NÁPLŇ bylo prokázáno, že ji podepsali žalovaná jednající za žalobkyni jako zaměstnavatelku a jméno celé jméno žalované jako zaměstnanec dne datum. Charakteristika nejvýše požadované práce je datum anonymizováno, 5. platová třída; datum anonymizována tři slova, 5. platová třída; datum silničář, 5. platová třída; datum anonymizováno, 4. platová třída; datum anonymizováno, 4. platová třída.
27. Předžalobní výzvou datovanou dne 18. 11. 2019 a k ní připojeným poštovním podacím archem bylo prokázáno, že žalobkyně vyzvala žalovanou k zaplacení částky v celkové výši 507.065,33 Kč jakožto náhrady škody do 14 dnů od doručení.
28. Odpovědí na předžalobní výzvu ze dne 25. 11. 2019 bylo prokázáno, že žalobkyni byla předžalobní výzva doručena dne 20. 11. 2019.
29. Mzdovými listy žalované za rok 2018 a období leden až březen 2019 bylo prokázáno, že průměrná hrubá měsíční mzda žalované za leden 2018 až březen 2019 činila částka.
30. Výpisy z katastru nemovitostí bylo prokázáno, že žalovaná byla ke dni 13. 4. 2021 zapsána jako vlastník ideálního spoluvlastnického podílu o velikosti ¾ k pozemku p. č. st. 48, jehož součástí je stavba adresa, rodinný dům, a pozemků p. číslo v obci a k. ú. obec, přičemž spoluvlastnický podíl je zatížen zástavním právem pro pohledávku do celkové výše 370.000 Kč s přísl. Dále bylo prokázáno, že žalovaná a jméno celé jméno žalované byli k témuž dni zapsáni jako vlastníci pozemku p. č. st. číslo, jehož součástí je stavba adresa, rodinný dům, pozemku p. č. st. číslo, jehož součástí je stavba adresa, rodinný dům, a pozemků p. číslo v obci a k. ú. obec.
31. Daňovým přiznáním k dani z příjmů fyzických osob za zdaňovací období roku 2020 jméno příjmení bylo prokázáno, že úhrn příjmů jméno příjmení ze závislé činnosti činil částka a jeho příjmy podle § 7 zákona o dani z příjmu činily částka, výdaje dle téhož ustanovení uplatňované tzv. paušálem ve výši 80 % příjmů činily 140.331 Kč.
32. Daňovým přiznáním k dani z příjmů fyzických osob za zdaňovací období roku 2020 žalované bylo prokázáno, že úhrn příjmů žalované ze závislé činnosti činil od září do prosince 2020 částku částka a její příjmy dle § 7 zákona o dani z příjmů činily částka, výdaje dle téhož ustanovení uplatňované tzv. paušálem ve výši 60 % příjmů činily 1.200 Kč.
33. Z listiny označené Náklady za rok 2020 soud zjistil, že náklady žalované za rok 2020 dosáhly celkem 242.677 Kč.
34. Z ostatních listin provedených při jednáních konaných ve dnech 8. 4. 2021 a 20. 5. 2021 soud neučinil žádná skutková zjištění podstatná pro posouzení tohoto sporu, a proto se těmito důkazními prostředky nezabýval.
35. Návrhy žalované na provedení důkazu zápisy z jednání zastupitelstva žalobkyně z let 2016 2019 a zápisy z jednání finančního a kontrolního výboru z let 2013 2018 soud zamítl pro nadbytečnost při jednání konaném dne 20. 5. 2021.
36. Na základě provedeného dokazování soud učinil tento závěr o skutkovém stavu: Od datum do datum vykonávala žalovaná funkci anonymizováno územní celek, přičemž současně vykonávala funkce rady a tajemníka. V té době byly žalobkyni poskytnuty dotace na projekty„ anonymizována čtyři slova obec“ a„ anonymizována čtyři slova“, a to na základě žádostí podaných za žalobkyni žalovanou jako anonymizováno. Předmětné projekty byly prováděny třetími osobami na základě smluv o dílo, které za žalobkyni uzavřela žalovaná. Na základě mandátní smlouvy č. spisová značka rok uzavřené mezi žalobkyní jako mandantkou a společností právnická osoba jako mandatářkou tato společnost poskytovala žalobkyni služby technického dozoru nad realizací stavby pro projekt„ anonymizována čtyři slova obec“ a zastupovala žalobkyni při jednání se zhotovitelem a dalšími subjekty zúčastněnými na realizaci stavby. V případě akce„ anonymizována čtyři slova obec“ bylo povinností žalobkyně ukončit realizace akce do 28. 2. 2014, přičemž za termín ukončení realizace akce se míní datum vydání kolaudačního souhlasu, takový kolaudační souhlas byl však vydán až 21. 12. 2016, ačkoliv dílo bylo žalobkyni předáno zhotovitelem již 18. 12. 2013. V případě akce„ anonymizována čtyři slova“ bylo povinností žalobkyně předložit do 15. 2. 2016 podklady pro vypořádání dotace a do 30. 6. 2016 zprávu pro závěrečné vyhodnocení akce, tuto povinnost žalobkyně v daném termínu nesplnila, ačkoliv jí bylo dílo zhotovitelem předáno již 30. 11. 2015. Pro nesplnění podmínek těchto poskytnutých dotací byla žalobkyně vyzvána k uhrazení odvodů za porušení rozpočtové kázně. Výzvou adresovanou k rukám žalované jako anonymizováno ze dne datum byla žalobkyně vyzvána k zaplacení částky ve výši 282.279,33 Kč jako finanční opravy za porušení rozpočtové kázně z důvodu porušení podmínek poskytnutí dotace„ anonymizována čtyři slova obec“ – nedodržení termínu dokončení realizace akce, a to vydání kolaudačního souhlasu, do 28. 2. 2014. Odvod za porušení rozpočtové kázně projednal 25. 1. 2018 finanční výbor, přičemž shledal porušení povinnosti ze strany anonymizováno (žalobkyně) a navrhl, aby se touto záležitostí zabývalo zastupitelstvo na svém nejbližším zasedání, sankce byla žalobkyní uhrazena. V případě dotace na akci„ anonymizována čtyři slova“ byl žalobkyni za nesplnění shora uvedených povinností výsledně vyměřen odvod ve výši 2.510 Kč, který byl rovněž uhrazen Do pracovní náplně jméno příjmení, anonymizováno žalobkyně od 1. 1. 2007, v daném období nepatřila správa dotací, nýbrž pouze anonymizováno činnosti s dotacemi související jako anonymizována dvě slova o poskytnutí dotace či faktur vztahujících se k dotacím a jejich proplácení. Pokud jde o dotaci„ anonymizována čtyři slova“, příslušnému ministerstvu anonymizováno zaslala pouze fakturu od zhotovitele a výpis z účtu dokládající její uhrazení. Dále v uvedeném období došlo k neoprávněnému čerpání podzemních vod, a to 1) z jímacího vrtu anonymizováno, když nad rámec povoleného měsíčního limitu, bylo odebráno za roky 2017 a 2018 celkem 6 589 m3, konkrétně v roce 2017 v měsících únor 445 m3, duben 1145 m3 a prosinec 764 m3; v roce 2018 v měsících únor 854m3, duben 1555 m3, květen 1161 m3 a červen 665 m3, za což byla žalobkyni uložena pokuta ve výši 164.725 Kč; a 2) ze studny, z níž bez povolení žalobkyně odebrala v období od 1. 1. 2018 do 27. 6. 2018 celkem 1410 m3 podzemních vod, za což jí byla uložena pokuta ve výši 35.250 Kč. Rozhodnutím České inspekce životního prostředí bylo žalobkyni současně uloženo nahradit náklady řízení ve výši 1.000 Kč Česká inspekce životního prostředí při stanovení výše pokuty přihlédla k tomu, že žalobkyně poukazovala na únik vody na hlavním vodovodním řádu, o němž však neexistoval záznam v předloženém provozním deníku, jakož i k úmrtí správce vodovodu, pro malou anonymizováno klíčové osoby v těchto záležitostech, a vyřizování žádosti o změnu a vydání nového rozhodnutí. K nedovolenému odběru vod došlo po smrti správce vodovodu jméno příjmení, jemuž byla za správu vodovodu poskytována úplata číslo Kč/měsíc. Od datum rozhodnutí do datum vykonával veškeré práce spočívající v provedení dezinfekce vodojemu a studny, odkalení vodovodu, sečení trávy v okolí vodojemu a studny, kontroly stavu a množství vody ve studni, promazání poklopu, opis stavu průtokoměru odběru podzemní vody, zjišťování a řešení případných poruch jméno celé jméno žalované, manžel žalované a v té době zaměstnanec anonymizováno, jehož pracovní náplň byla dle písemné dohody uzavřené mezi jím a žalobkyní práce anonymizováno, anonymizována dvě slova anonymizováno, anonymizováno, anonymizována dvě slova anonymizováno. Záznamy o poruchách vodovodního řadu byly zapsány ve dnech 28. 1. 2017 (nedostatek vody ve vodojemu), 4. 3. 2017 (zjištění poruchy – areál příjmení), datum (překop vodovodního řadu) a datum (porucha – prasklé potrubí – provozovna příjmení) s tím, že opravy (odstraňování poruch) proběhly ve dnech 29. 1. 2017, 6. 2. 2017 (prasklé šroubení adresa – anonymizováno statek) a 15. 6. 2018 (prasklé vodovodní potrubí – odstraňování poruchy).
Ohledně současných poměrů žalované se uzavírá, že vlastní spoluvlastnický podíl o velikosti ¾ k pozemku p. č. st. 48, jehož součástí je stavba adresa, rodinný dům, a pozemků p. číslo v obci a k. ú. obec, přičemž spoluvlastnický podíl je zatížen zástavním právem pro pohledávku do celkové výše 370.000 Kč s přísl., a spolu se svým manželem jméno příjmení vlastní pozemek p. č. st. číslo, jehož součástí je stavba adresa, rodinný dům, pozemek p. č. st. číslo, jehož součástí je stavba adresa, rodinný dům, a pozemky p. číslo v obci a k. ú. obec. V roce 2018 a v měsících leden až březen 2019 průměrný hrubý měsíční příjem žalované činil částka, za období září až prosince 2020 dosáhla průměrného hrubého příjmu částka Náklady žalované za rok 2020 činily celkem 242.677 Kč.
37. Na zjištěný skutkový stav soud aplikoval níže uvedená ustanovení právních předpisů:
Podle § 2910 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále též„ o. z.“), škůdce, který vlastním zaviněním poruší povinnost stanovenou zákonem a zasáhne tak do absolutního práva poškozeného, nahradí poškozenému, co tím způsobil. Povinnost k náhradě vznikne i škůdci, který zasáhne do jiného práva poškozeného zaviněným porušením zákonné povinnosti stanovené na ochranu takového práva.
Podle § 2911 o. z. způsobí-li škůdce poškozenému škodu porušením zákonné povinnosti, má se za to, že škodu zavinil z nedbalosti.
Podle § 20 odst. 2 o. z. právnické osoby veřejného práva podléhají zákonům, podle nichž byly zřízeny; ustanovení tohoto zákona se použijí jen tehdy, slučuje-li se to s právní povahou těchto osob.
Podle § 159 odst. 1 věty první o. z. kdo přijme funkci člena voleného orgánu, zavazuje se, že ji bude vykonávat s nezbytnou loajalitou i s potřebnými znalostmi a pečlivostí.
Podle § 38 odst. 1 OZř majetek obce musí být využíván účelně a hospodárně v souladu s jejími zájmy a úkoly vyplývajícími ze zákonem vymezené působnosti. Obec je povinna pečovat o zachování a rozvoj svého majetku. Porušením povinností stanovených ve větě první a druhé není takové nakládání s majetkem obce, které sleduje jiný důležitý zájem obce, který je řádně odůvodněn. Obec vede účetnictví podle zákona o účetnictví.
Podle § 99 odst. 2 OZř v obci, kde se rada obce nevolí, vykonává její pravomoc starosta, nestanoví-li tento zákon jinak (§ 102 odst. 4).
Podle § 102 odst. 2 písm. a) OZř radě obce je vyhrazeno zabezpečovat hospodaření obce podle schváleného rozpočtu, provádět rozpočtová opatření v rozsahu stanoveném zastupitelstvem obce, i) kontrolovat plnění úkolů obecním úřadem a komisemi v oblasti samostatné působnosti obce.
Podle § 102 odst. 3 OZř rada obce zabezpečuje rozhodování ostatních záležitostí patřících do samostatné působnosti obce, pokud nejsou vyhrazeny zastupitelstvu obce nebo pokud si je zastupitelstvo obce nevyhradilo; rada obce může tyto pravomoci zcela nebo zčásti svěřit starostovi nebo obecnímu úřadu; rada obce může svěřit obecní policii zcela nebo zčásti rozhodování o právních jednáních souvisejících s činností obecní policie.
Podle § 103 odst. 5 OZř starosta svolává a zpravidla řídí zasedání zastupitelstva obce a rady obce, podepisuje spolu s ověřovateli zápis z jednání zastupitelstva obce a zápis z jednání rady obce.
Podle § 109 odst. 1 OZř obecní úřad tvoří starosta, místostarosta (místostarostové), tajemník obecního úřadu, je-li tato funkce zřízena, a zaměstnanci obce zařazení do obecního úřadu. V čele obecního úřadu je starosta.
Podle § 109 odst. 3 písm. a) OZř obecní úřad v oblasti samostatné působnosti 1. plní úkoly, které mu uložilo zastupitelstvo obce nebo rada obce, 2. pomáhá výborům a komisím v jejich činnosti, 3. rozhoduje v případech stanovených tímto nebo zvláštním zákonem.
Podle § 110 odst. 1 OZř v obcích s pověřeným obecním úřadem a v obcích s rozšířenou působností se zřizuje funkce tajemníka obecního úřadu, který je zaměstnancem obce. Ostatní obce mohou zřídit funkci tajemníka obecního úřadu.
Podle § 110 odst. 2 OZř tajemník obecního úřadu je odpovědný za plnění úkolů obecního úřadu v samostatné působnosti i přenesené působnosti starostovi.
Podle § 110 odst. 3 OZř není-li v obci zřízena funkce tajemníka obecního úřadu nebo není-li tajemník obecního úřadu ustanoven, plní jeho úkoly starosta.
Podle § 119 odst. 2 OZř finanční výbor a) provádí kontrolu hospodaření s majetkem a finančními prostředky obce, b) plní další úkoly, jimiž jej pověřilo zastupitelstvo obce.
Podle § 119 odst. 3 OZř kontrolní výbor a) kontroluje plnění usnesení zastupitelstva obce a rady obce, je-li zřízena, b) kontroluje dodržování právních předpisů ostatními výbory a obecním úřadem na úseku samostatné působnosti, c) plní další kontrolní úkoly, jimiž jej pověřilo zastupitelstvo obce.
Podle § 2952 o. z. hradí se skutečná škoda a to, co poškozenému ušlo (ušlý zisk). Záleží-li skutečná škoda ve vzniku dluhu, má poškozený právo, aby ho škůdce dluhu zprostil nebo mu poskytl náhradu
Podle § 619 odst. 1 o. z. jedná-li se o právo vymahatelné u orgánu veřejné moci, počne promlčecí lhůta běžet ode dne, kdy právo mohlo být uplatněno poprvé.
Podle § 619 odst. 2 o. z. okolnosti rozhodné pro počátek běhu promlčecí lhůty u práva na náhradu škody zahrnují vědomost o škodě a osobě povinné k její náhradě. To platí obdobně i pro odčinění újmy.
Podle § 629 odst. 1 o. z. promlčecí lhůta trvá tři roky.
Podle § 629 odst. 2 o. z. Majetkové právo se promlčí nejpozději uplynutím deseti let ode dne, kdy dospělo, ledaže zákon zvlášť stanoví jinou promlčecí lhůtu.
Podle § 636 odst. 1 o. z. právo na náhradu škody nebo jiné újmy se promlčí nejpozději za deset let ode dne, kdy škoda nebo újma vznikla.
Podle § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.
Podle § 1968 věty první o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení.
Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.
38. Soud dospěl k následujícímu právnímu posouzení: Žalovaná vykonávající v období od datum do datum – kdy byly žalobkyni poskytnuty dotace na akce„ anonymizována čtyři slova obec“ a„ anonymizována čtyři slova“ a kdy byla žalobkyně vyzvána k zaplacení odvodů za porušení rozpočtové kázně pro porušení podmínek dotací, jakož i kdy byly tyto odvody uhrazeny a kdy se žalobkyně dopustila přestupků za neoprávněné čerpání podzemních vod, za což jí byly uloženy pokuty a povinnost nahradit náklady přestupkového řízení, které v daném období rovněž uhradila – funkci anonymizováno, jakož i funkce rady (§ 99 odst. 2 OZř) a tajemníka (§ 110 odst. 3 OZř) porušila povinnost péče řádného hospodáře při výkonu uvedených funkcí. Škodu z toho vzniklou tkvící v odvodech za porušení rozpočtové kázně, uložených pokutách a náhradě nákladů přestupkového řízení v celkové výši 485.764,33 Kč je tak povinna nahradit dle § 2910 ve spojení s § 2911 o. z.
39. I člen voleného orgánu anonymizováno jakožto veřejnoprávní korporace je povinen svou funkci vykonávat s péčí řádného hospodáře, tedy s nezbytnou loajalitou i s potřebnými znalostmi a pečlivostí, jak ji vymezuje § 159 odst. 1 věta první o. z. Uvedené ustanovení je aplikovatelné i na anonymizováno jako právnické osoby veřejného práva, neboť se to slučuje s jejich povahou (§ 20 odst. 2 věta za středníkem o. z.). Povinnost postupovat při výkonu funkce člena voleného orgánu anonymizováno s péčí řádného hospodáře ostatně bývá dovozována i z § 38 odst. 1 OZř (srov. FUREK, A. Komentář k § 38. In: POTĚŠIL, L, FUREK, A., HEJČ, D., CHMELÍK, V., RIGEL, F., ŠKOP, J., Zákon o obcích. Praha: C. H. Beck, 2019, s. 213–214).
40. Obecně je nutno vyjít z toho, že v daných záležitostech byla dána pravomoc rady žalobkyně, a to dle § 102 odst. 3 OZř, a sice jako výkonného orgánu. Stejně jako v obchodních korporacích (šířeji korporacích soukromého práva) platí i pro anonymizováno (šířeji korporace veřejného práva), že každodenní řízení – průběžná pravidelná správa záležitostí právnické osoby, tzn. rozhodování o organizačních, technických, personálních, finančních a jiných otázkách běžného života právnické osoby (pro obchodní korporace např. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 18. března 2005, sp. zn. 4 Afs 24/2003), spadá do působnosti výkonného orgánu. Jinými slovy řečeno, výkonný orgán spravuje běžné (každodenní) záležitosti, tedy všechny záležitosti, které se netýkají samotné podstaty korporace, jejího složení, směřování, jakož i záležitosti, které nejsou natolik významné (se zásadním významem pro činnost právnické osoby), že byly svěřeny nejvyššímu orgánu – zde zastupitelstvu – (pro anonymizováno srov. § 84 odst. 2 a § 85 zákona o obcích, v této věci ještě § 102 odst. 4 OZř).
41. Povinnost nahradit škodu způsobenou při výkonu funkce anonymizováno a současně rady a tajemníka žalobkyně porušením povinnosti péče řádného hospodáře se dle § 9 odst. 2 věty první a § 3079 odst. 1 o. z. řídí zákonem č. 89/2012 Sb., jelikož jde o soukromou povinnost a k porušení povinnosti péče řádného hospodáře žalovanou došlo až po 1. 1. 2014, tedy po účinnosti zákona č. 89/2012 Sb. Ustanovení § 79 OZř na věc nedopadá, neboť se vztahuje jen na odpovědnost osoby při výkonu funkce zastupitele, nikoli při výkonu jiných funkcí (členů) volených orgánů anonymizováno. Takový závěr jasně plyne z dikce daného ustanovení, ale i jeho historického a teleologického výkladu. Z důvodové zprávy k zákonu č. 99/2017 Sb., jímž bylo novelizováno předmětné ustanovení, se nepodává, že by se toto ustanovení mělo vztahovat na výkon jiných funkcí než výkon funkce člena zastupitelstva. Před účinností zákona č. 99/2017 Sb. se soukromoprávní odpovědnost za porušení povinností při výkonu funkce člena zastupitelstva ani jiné funkce členů orgánů anonymizováno neřídila zákonem č. 262/2006 Sb., zákoník práce (dále též„ ZPr“ či„ zákoník práce“), nýbrž občanským zákoníkem, jelikož se poměry členů zastupitelstva a poměry z výkonu této funkce vyplývající řídily zákoníkem práce jen tehdy, pokud tak stanovil zákoník práce nebo jiné právní předpisy (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 4. června 2015, sp. zn. 21 Cdo 2430/2014, uveřejněný ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod číslem 111/2015; k právnímu režimu odpovědnosti anonymizováno pak rozsudky ze dne 22. 2. 2005, sp. zn. 25 Cdo 1319/2004, uveřejněný ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod číslem 16/2006; či ze dne 24. 6. 2020, sp. zn. 25 Cdo 3228/2019). Nadto bylo ustanovení § 79 OZř novelizováno až po protiprávním jednání žalované. Přechodné ustanovení zákona č. 99/ 2017 Sb. (čl. II) k aplikaci nového znění § 79 OZř nic nestanoví. Novelizované znění předmětného ustanovení se proto v souladu s obecným pravidlem zákazu retroaktivity aplikuje až na poměry (práva a povinnosti) od účinnosti daného ustanovení zákona, tedy od 1. 1. 2018. K porušení péče řádného hospodáře žalovanou však došlo dříve, a to u nároku ad) 1 nejpozději 28. 4. 2014, nároku ad 2) nejpozději 30. 6. 2015 a 15. 2. 2016. Problematickými se mohou jevit jen opomenutí ve vztahu k nároku ad 3). K části odběrů vody nad limity a k odběru vody bez povolení došlo až po 1. 1. 2018. Nicméně je třeba vyjít z toho, že opomenutí žalované vedoucí k odběru vody nad limity tkví v nezajištění osoby (provozovatele, správce) vodovodu, resp. jiné osoby, kterou by tímto pověřila, potažmo nevnesení tohoto problému na zasedání zastupitelstva (podobněji níže), k čemuž došlo již před 1. l. 2018. Správce vodovodu jméno příjmení zemřel před 1. 1. 2018, jelikož od datum vykonával práce zapisované do provozního deníku vodovodu pouze jméno celé jméno žalované, po tomto datu se jméno jméno příjmení v provozním deníku neobjevuje. Názor žalované o nutnosti posouzení žalobních požadavků dle zákoníku práce je s ohledem na vše uvedené nesprávný.
42. Pokud jde o nároky ad 1) a ad 2), soud podrobněji poznamenává: Žalovaná jakožto anonymizováno vykonávající působnost rady a tajemníka, a tak stojící v čele anonymizováno úřadu, tedy kontrolující všechny zaměstnance anonymizováno úřadu a spravující všechny záležitosti žalobkyně nepatřící do působnosti jiných orgánů byla povinna zajistit splnění podmínek dotací„ anonymizována čtyři slova obec“ i„ anonymizována čtyři slova“, tedy i zajistit vydání kolaudačního souhlasu do 28. 2. 2014 a zajistit předložení podkladů pro vypořádání dotace do 15. 2. 2016 a zprávu pro závěrečné vyhodnocení akce do 30. 6. 2016. Kontrola (s ) plnění podmínek poskytnutých dotací nenáleží do působnosti kontrolního ani finančního výboru (§ 119 odst. 2 a 3 OZř), neboť uvedenou činnost nelze podřadit pod hospodaření s majetkem a finančními prostředky. Pod kontrolu dodržování právních předpisů anonymizována dvě slova na úseku samostatné působnosti ji nelze podřadit už jen proto, že správa dotace (včetně kontroly splnění všech náležitostí) je v působnosti rady, nikoli anonymizována dvě slova. Soud se nadto ztotožňuje s názorem P. Průchy (PRŮCHA, P. Komentář k § 119. In KOPECKÝ, M. PRŮCHA, P., HAVLAN, P., JANEČEK, J. Zákon o obcích: komentář. Praha: Wolters Kluwer, dostupný v ASPI, stav ke dni 1. 1. 2020), že zákon o obcích sice v případě finančního výboru výslovně předpokládá, že finanční výbor provádí kontrolu hospodaření s majetkem a finančními prostředky anonymizováno, avšak dané ustanovení nepředstavuje pro finanční výbor přímé zákonné zmocnění k provádění kontroly, nýbrž představuje jen věcné zaměření kontroly, k jejímuž konkrétnímu provedení výborem musí zastupitelstvo anonymizováno vždy finanční výbor pověřit, přičemž i v případě kontrolního výboru platí, že prováděním kontroly musí zastupitelstvo anonymizováno tento výbor vždy pověřit. Jelikož zmíněné podmínky poskytnutí dotací nebyly splněny, nedostála žalovaná své povinnosti postupovat s péčí řádného hospodáře při výkonu svých funkcí. Soud si je vědom toho, že povinnost péče řádného hospodáře nelze poměřovat toliko očekávaným výsledkem (nezpůsobením škody právnické osobě, jejíž majetek je spravován). Soudu je taktéž známo, že člen voleného orgánu právnické osoby je oprávněn v konkrétním případě pověřit plněním určitých úkolů jinou osobu, tedy, že nemusí veškeré (své) povinnosti – záležitosti spadající do působnosti daného voleného orgánu – plnit sám (osobně); v takovém případě však musí dohlížet, že zvolená osoba své úkoly plní (mutatis mutandis usnesení Nejvyššího soudu ze dne 24. března 2005, sp. zn. 8 Tdo 124/2005, uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod číslem 18/2006 Sb.). Žalovaná nepověřila konkrétní osobu obstaráním kolaudačního souhlasu ani vypracováním a předložením uvedených podkladů. právnická osoba se jako mandatářka zavázala poskytnout pouze služby technického dozoru nad realizací stavby pro projekt„ Energetické úspory pro anonymizováno obec“ a zastupovat žalobkyni při jednání se zhotovitelem a dalšími subjekty zúčastněnými na realizaci stavby. Tvrzení žalované, že tato společnost nese odpovědnost za nepředložení kolaudačního souhlasu, bylo vyvráceno provedenou mandátní smlouvou. Lze dodat, že své tvrzení zpochybnila sama žalovaná vznesením námitky promlčení nároku ad 1). Provedeným dokazováním bylo rovněž vyvráceno tvrzení žalované, že správa dotací patřila do náplně práce anonymizováno jméno příjmení, neboť z její pracovní smlouvy vyplývá sjednaný druh práce anonymizováno, přičemž dohodnutou náplní práce vztahující se k dotacím byly toliko anonymizováno činnosti jako zaúčtování rozhodnutí o poskytnutí dotace či faktur vztahujících se k dotacím a jejich proplácení. Uvedené potvrzuje i výpověď jméno příjmení, že kontrolu (s ) plnění dotačních podmínek vždy prováděli buď společnost na základě smlouvy uzavřené se žalobkyní, anebo anonymizováno. Soud neměl důvod její výpovědi nevěřit. Kdyby měla anonymizováno dohlížet na (s ) plnění podmínek plnění dotace, nedávalo by smysl, aby v případě dotace„ anonymizována čtyři slova obec“ byla její správou pověřena společnost právnická osoba, jak tvrdí žalovaná. Nadto správa dotací dle nařízení vlády 222/2010 Sb. ve znění účinném do 31. 12. 2017 patřila do katalogu prací datum anonymizována dvě slova, nikoli datum anonymizováno.
43. K nároku ad 1) soud na tomto místě znovu uvádí, že podmínkou poskytnutí dotace„ anonymizována čtyři slova obec“ bylo i vydání kolaudačního souhlasu do 28. 2. 2014, což zcela zjevně vyplývá z čl. 4 odst. 6 věty třetí směrnice MŽP č. 3/2011, která byla žalobkyni zastoupené žalovanou předána spolu se smlouvou o poskytnutí uvedené dotace. Tvrzení žalované, že vydání kolaudačního souhlasu nebylo součástí podmínek poskytnutí dotace, tedy není pravdivé.
44. Žalovanou vznesená námitka promlčení nároku ad 1) není důvodná. Škoda spočívající v odvodu za porušení rozpočtové kázně ve výši 282.279,33 Kč je skutečnou škodou spočívající ve vzniku dluhu žalobkyně (§ 2952 věta druhá o. z.). Rozhodovací praxe k zákonu č. 40/1964 Sb., dle které škoda vzniká až uhrazením dluhu – okamžik zmenšení majetku poškozeného – není nadále použitelná. Objektivní promlčecí lhůta dle názoru soudu počala plynout nejdříve v den splatnosti odvodu za porušení rozpočtové kázně, tedy třicátý den od doručení výzvy k zaplacení odvodu, což mohlo být nejdříve 29. 11. 2017, neboť výzva s třicetidenní lhůtou k dobrovolnému splnění povinnosti je datována 30. 10. 2017. Pokud má totiž poškozený právo, aby ho škůdce dluhu zprostil, nebo poskytl náhradu, nemohl by své právo na zproštění dluhu – např. zaplacení peněžitého dluhu škůdcem namísto poškozeného – uplatnit dříve, než dluh dospěje, stane se splatným; jinak řečeno, teprve od okamžiku splatnosti se může poškozený domáhat, aby za něj škůdce dluh uhradil (srov. VOJTEK, P. Komentář k § 2952. In Švestka, J., Dvořák, J., Fiala, J. a kol. Občanský zákoník. Komentář. Svazek VI. Praha: Wolters Kluwer, a. s., 2014, dostupné v systému ASPI). Vzhledem k tomu, že tříletá subjektivní promlčecí lhůta (§ 629 odst. 1 o. z.) nemohla začít běžet dříve než lhůta objektivní (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 29. 11. 2010, sp. zn. 25 Cdo 2876/2008; či na něj odkazující rozsudek ze dne 18. 9. 2013, sp. zn. 25 Cdo 778/2012; dále např. rozsudek ze dne 29. 8. 2017, sp. zn. 30 Cdo 4398/2015, dle nějž objektivní promlčecí lhůta nemůže počít běžet dříve, nežli žalobci vznikne škoda), nárok ad 1) nemohl být ke dni podání žaloby (27. 12. 2019) promlčen. S ohledem na závěr o nedůvodnosti námitky promlčení se soud nezabýval námitkou žalobkyně, že vznesení námitky promlčení je v rozporu s dobrými mravy.
45. Uvedenými opomenutími, v důsledku nichž nebyly splněny podmínky čerpání dotací„ anonymizována čtyři slova obec“ i„ anonymizována čtyři slova“, tedy zajistit vydání kolaudačního souhlasu do 28. 2. 2014 a zajistit předložení podkladů pro vypořádání dotace do 15. 2. 2016 a zprávu pro závěrečné vyhodnocení akce do 30. 6. 2016, žalovaná porušila povinnost péče řádného hospodáře při výkonu své funkce. Tato jednání (opomenutí) vedla k tomu, že žalobkyně byla vyzvána k uhrazení odvodů za porušení rozpočtové kázně v celkové výši 284.789,33 Kč. Na majetku žalobkyně tím vznikla škoda ve výši 284.789,33 Kč, kterou je žalovaná povinna nahradit dle § 2910 ve spojení s § 2911 o. z.
46. Ohledně nároku ad 3) soud v podrobnostech uvádí: Hospodaření s vodami spadá do působnosti rady jako běžná (každodenní) záležitosti správy záležitostí anonymizováno, když nebylo svěřeno zastupitelstvu (§ 84, § 85 a v této věci i § 102 odst. 4 OZř per eliminationem). O odběru vody z vodního zdroje nad stanovené měsíční limity a odběru vody z vodního zdroje bez povolení minimálně žalovaná jakožto anonymizováno vykonávající funkce rady alespoň měla a mohla vědět (nevědomá nedbalost). I opomenutím povinnosti člena voleného orgánu právnické osoby z nevědomé nedbalosti se tento dopouští porušení péče řádného hospodáře. Skutečnost, že zemřel dosavadní provozovatel vodovodu (jméno příjmení), by mohla mít význam pro posouzení výše náhrady škody, příp. aplikaci § 2953 o. z., nemá však vliv na vznik povinnosti žalované nahradit škodu. Ani kdyby bylo úmrtí dosavadního provozovatele vodovodu známo (všem) členům zastupitelstva, nestačilo by to ke vzniku jejich odpovědnosti za újmu vzniklou odběrem podzemní vody nad stanovené limity. Podstatné je, že otázka„ běžného“ hospodaření s vodou patří do působnosti rady anonymizováno. V té souvislosti se sluší poznamenat, že nikoli běžnými záležitostmi týkajícími se anonymizováno vodovodu (odběru vody z vrtu anonymizováno vodovod napájející), které nepatří do působnosti rady anonymizováno, by mohly být například zřízení nového vodního zdroje či rozsáhlé opravy vodovodu. Vzhledem k velikosti anonymizováno a k tomu, že se jedná o vodní zdroj napájející vodovod, by mohlo být vhodné, aby novou smlouvu o správě anonymizováno vodovodu schválilo zastupitelstvo. Žalovaná vykonávající působnost rady by však i za takové situace musela přijít s návrhem na schválení takové smlouvy, k čemuž však nedošlo. Žalovaná byla (pokud neměla anonymizováno spravovat vodovod sama) povinna vyhledat nového správce vodovodu a teprve následně předložit návrh smlouvy ke schválení zastupitelstvu; ani toto se nestalo. Pokud žalovaná nebyla s to nalézt nového správce vodovodu, měla věc projednat se zastupitelstvem, ani to však neučinila. Naprosto bezvýznamné je tvrzení žalované o ústním pověření jméno příjmení, manžela žalované a zaměstnance anonymizováno, správou vodovodu namísto zemřelého jméno. anonymizováno. I kdyby ho žalovaná tímto pověřila, ústní pověření nemá žádný právní význam, neboť sjednaný druh práce a v jeho rámci písemně sjednanou náplň práce lze měnit pouze písemně. Z provedeného dokazování vyplynulo, že sjednaným druhem práce (a pracovní náplní) jméno. anonymizováno byly práce anonymizováno 8 slov. Žalobkyně tak nebyla oprávněna vyžadovat po jméno. anonymizováno činnosti související se správou vodovodu a jméno. celé jméno žalované je nebyl povinen vykonávat. I pokud by byl (platně) pověřen správou vodovodu, je otázkou, zda měl dostatečné předpoklady pro výkon takové činnosti. S ohledem na skutečnost, že dle provozního deníku vodovodu po úmrtí jméno. anonymizováno vodovod jméno. celé jméno žalované skutečně spravoval, přičemž však právě v tomto období došlo k nadlimitnímu čerpání podzemní vody pro účely vodovodního řadu, je nutno uzavřít, že dostatečnými znalostmi a zkušenostmi jméno. celé jméno žalované nedisponoval. Pokud by žalovaná příjmení. anonymizováno (platně) pověřila správou vodovodu, porušila by i tak svou povinnost postupovat s péčí řádného hospodáře, neboť by výkonem dané činnosti pověřila osobu bez dostatečných předpokladů (kvalifikace) pro výkon dané činnosti. I za takového stavu věci by byla povinna nahradit škodu spočívající v pokutě za odebrání vody z vrtu anonymizováno nad rámec povoleného měsíčního limitu ve výši 164.725 Kč, jelikož součástí povinnosti péče řádného hospodáře je též zvolit vhodné (dostatečně kvalifikované) osoby k výkonu činností právnické osoby (odpovědnost za volbu osoby, pečlivý výběr odborníka, tzv. culpa in eligendo). Obranu žalované, že pověření zaměstnanci vycházeli při správě vodovodu z informace od jméno. anonymizováno, že postačí dodržování ročního limitu pro odběr podzemní vody z vrtu anonymizováno a že není třeba dodržovat limity měsíční, pokládá soud za lichou. K překročení limitů došlo až poté, co vodovod nespravoval jméno. příjmení, nikoli za jeho správy. Ostatně žalované mělo být známo, že je třeba dodržet i měsíční limity, neboť se měla seznámit s rozhodnutím o povolení čerpání podzemní vody z vrtu anonymizováno, resp. se s tímto rozhodnutím měl seznámit kvalifikovaný odborník pověřený správou vodovodu a dle něj nadále postupovat. Poruchu vodovodu, jež měla přispět k nadlimitnímu čerpání podzemní vody z vodního zdroje anonymizováno, zohlednila Česká inspekce životního prostředí při ukládání pokuty. Soud však neuvěřil tvrzení žalované, že k nadlimitnímu čerpání došlo právě v důsledku havárie vodovodu. K nadlimitnímu čerpání totiž došlo jen v únoru, dubnu a prosinci roku 2017 a dále v únoru, dubnu, květnu a červnu 2018, nikoli však v březnu či září 2017 ani v březnu 2018, kdy však poruchy dle záznamu v provozním deníku nastaly. Na porušení povinnosti péče řádného hospodáře ničeho nemění„ ušetření“ odměny za správu vodovodu. Od uložené pokuty jako škody vzniklé žalobkyni porušením povinnosti žalovanou nelze odečíst odměnu, která by při kvalifikované správě vodovodu byla vyplácena. V širším pohledu se sice majetek žalobkyně neumenšil o vyplacenou odměnu, avšak podobně jako v případě jiných škod takto postupovat nelze. Například při náhradě škody způsobené provozem se též od nahrazované škody na vozidle neodečítají případné výdaje, které by bývaly vznikly, kdyby mohlo být a bylo poškozené vozidlo provozováno (kdyby ke škodě nedošlo). Jak v této věci, tak v uvedeném příkladu se jedná o hypotetické ušetřené výdaje, nelze dovodit, že by při obvyklém chodu skutečně vznikly ani jaká by byla jejich výše. Ohledně správy vodovodu nadto platí, že pokud ji vykonával zaměstnanec anonymizováno, musel být za výkon této práce taktéž odměňován. Za uhrazenou odměnu za správu vodovodu by se dostalo odpovídajícího kvalifikovaného výkonu oné správy; kdyby bývala vznikla škoda porušením povinnosti správy, bylo by možné požadovat její náhradu po správci apod.
47. Z tvrzení žalované vyplývá, že o napuštění koupaliště rozhodla ona sama. Sama totiž uvážila, že nepovolené napuštění z vodního zdroje (roz. bez rozhodnutí o povolení k odběru) převýší případně uloženou pokutu. Žalovaná měla bezesporu zajistit vydání rozhodnutí tak, aby bylo možno koupaliště napustit bez hrozby sankce za nedovolený odběr vody. Kdyby postupovala při výkonu své funkce řádně a rozhodnutí obstarala, nestála by před vážením výhod a nevýhod napuštění koupaliště, aniž by pro čerpání podzemní vody pro jeho napuštění zajistila (bylo dáno) příslušné povolení vodoprávního úřadu. Napuštěním koupaliště neodvrátila bezprostředně hrozící újmu, což by v této věci mohl být důvod pro vyvinění žalované.
48. Uvedenými opomenutími, v důsledku nějž čerpala žalobkyně vodu pro anonymizováno koupaliště bez povolení, jakož i došlo k čerpání vody pro anonymizováno vodovod nad stanovené limity, se žalovaná dopustila porušení péče řádného hospodáře při výkonu své funkce. Tato jednání (opomenutí) vedla k uložení pokut žalobkyni v celkové výši 199.975 Kč a povinnosti nahradit náklady přestupkového řízení částkou 1.000 Kč. Na majetku žalobkyně tím vznikla škoda v celkové výši 200.975 Kč, kterou je žalovaná povinna nahradit dle § 2910 ve spojení s § 2911 o. z.
49. K námitce žalované, že uplatnění žalobních nároků je rozporné s dobrými mravy soud uvádí, že žalobkyně je jako anonymizováno dle § 38 odst. 6 OZř zásadně povinna uplatňovat své právo na náhradu jí vzniklé škody, leda by se zastupitelstvo usneslo na prominutí dluhu z důvodů dle § 38 odst. 1 zákona o obcích. Soud je toho názoru, že důvodem pro prominutí dluhu anonymizováno může být zjevná nedobytnost pohledávek popř. zjevný nepoměr škody a energie nezbytné k vymožení její náhrady (vizte KOUDELKA, Z., ONDRUŠ, R., PRŮCHA, P. Zákon o obcích: Komentář. Nakladatelství Linde, dostupné v systému ASPI). Prominutí dluhu je v působnosti zastupitelstva. Pokud takové rozhodnutí neschválilo, je žalobkyně bez dalšího povinna dluh vymáhat. Flagrantní porušení povinností žalovanou v této věci nelze„ omluvit“ tím, že pro žalobkyni opatřila řadu dotací převyšující žalovanou částku, že žalobkyně pod jejím vedením dosáhla vyrovnaných, či dokonce přebytkových rozpočtů, neboť toto svědčí o řádném plnění povinností žalované, nikoli o zvlášť zásadní činnosti, pro kterou by snad mělo být namístě dluh prominout (názor, že pro zvlášť záslužnou a zásadní činnost ve prospěch anonymizováno lze prominout dluh vůči anonymizováno je zastáván A. Furekem – FUREK, A. Komentář k § 38. In POTĚŠIL, L. a kol. Zákon o obcích: komentář. Praha: C. H. Beck, 2019, s. 220).
50. Ze všech shora uvedených důvodů shledal soud důvodným požadavek žalobkyně na zaplacení částky 485.764,33 Kč, a to z titulu povinnosti náhrady škody dle § 2910 ve spojení s § 2911 o. z. způsobené porušením povinnosti péče řádného hospodáře žalovanou jako voleným orgánem anonymizováno – anonymizováno vykonávající funkce rady (§ 99 odst. 2 OZř) a tajemníka (§ 110 odst. 3 OZř) – ve smyslu § 159 odst. 1 věty první o. z. ve spojení s § 38 odst. 1 OZř. Jak již bylo dovozeno, žalovaná porušila svými opomenutími povinnost postupovat s péčí řádného hospodáře. Povinnosti žalobkyně zaplatit odvody za porušení rozpočtové kázně v celkové výši 284.789,33 Kč pro nesplnění podmínek dotací„ anonymizována čtyři slova obec“ i„ anonymizována čtyři slova“, jakož i pokut za neoprávněné čerpání podzemních vod (jednak nad stanovené limity, jednak bez povolení) a náhrady nákladů přestupkového řízení v celkové výši 200.975 Kč představují škodu na jmění žalobkyně, jejíž podstatnou příčinou bylo právě a jen porušení povinnosti žalované postupovat při výkonu svých anonymizováno s péčí řádného hospodáře. Důvodným soud shledal i požadavek na zaplacení úroků z prodlení z částky 485.764,33 Kč ve výši 10 % ročně – tedy ve výši stanovené dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. na základě § 1970 o. z. – z této částky od 5. 12. 2019 do zaplacení, neboť 5. 12. 2019 se žalovaná ocitla v prodlení. Na základě výzvy žalobkyně měla totiž danou částku žalovaná zaplatit nejpozději do 4. 12. 2019, což byl čtrnáctý den od 20. 11. 2019, kdy byla žalované výzva doručena. Soud proto žalobě v celém rozsahu vyhověl (výrok I.).
51. Soud se zabýval i tím, zda neaplikovat ustanovení § 2953 o. z., tedy přiměřeně nesnížit požadovanou náhradu. Při svých úvahách vyšel i z rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 21. 1. 2020, sp. zn. 25 Cdo 2216/2019, uveřejněného ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod číslem 83/ 2020. Po zjištění majetkových poměrů žalované, i s přihlédnutím k příjmu jejího manžela, jakož i s ohledem na skutečnosti, že za řádný výkon své funkce byla žalovaná honorována a že by případná částka, o kterou by byla náhrada snížena, nešla na vrub žalobkyně, ale v konečném důsledku obyvatel územní celek (sanovalo by se z rozpočtu žalobkyně), soud neshledal důvody zvláštního zřetele pro postup dle § 2953 o. z. Nadto je nutno přihlédnout k tomu, že škodu žalovaná způsobila svou nečinností, svými opomenutími, že nevyvinula dostatečné úsilí, aby škodě zabránila, neinformovala zastupitelstvo, byť si musela, resp. alespoň měla a mohla být vědoma porušování povinností žalobkyní, pro které žalobkyně následně byla povinna uhradit uvedené odvody, pokuty a náhradu nákladů řízení. Kromě toho je nutno zohlednit absenci sebereflexe žalované, snahu za každou cenu omluvit svá pochybení.
52. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 ve spojení s § 142a odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“). Náhrada účelně vynaložených nákladů řízení plně úspěšné žalobkyně zastoupené advokátkou sestává ze:
a) zaplaceného soudního poplatku ve výši 24.289 Kč,
b) náhrady odměny advokátky za 10 úkonů právní služby – 1) předžalobní výzva, 2) převzetí a příprava zastoupení, 3) návrh ve věci samé, 4) a 5) vyjádření z 25. 2. a 20. 4. 2020 k vyjádřením žalované a 6) až 10) účast při jednání konaných ve dnech 27. 1., 8. 4. – přesahující dvě hodiny, a 20. 5. 2021 (§ 11 odst. 1 písm. a), d) a g) vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů, dále jen„ AT“) – ve výši 10.260 Kč/úkon dle § 7 bodu 5 AT ve spojení s § 8 odst. 1 AT, tj. celkem 102.600 Kč;
c) náhrady hotových výdajů vynaložených v souvislosti s každým z deseti uvedených úkonů právní služby ve výši 300 Kč/úkon dle § 13 odst. 4 AT, tj. celkem 3.000 Kč;
d) náhrady cestovních výdajů za tři cesty z obec (sídla zástupkyně žalované) do obec a zpět v celkové délce anonymizováno km, sestávají z náhrady za spotřebované palivo ve výši 1111,70 Kč – při průměrné spotřebě motorové nafty 5,2 l /100 km, a ceně motorové nafty 27,20 Kč dle § 4 písm. c) vyhlášky č. 589/2020 Sb. na základě § 13 odst. 5 AT – a náhrady za opotřebení vozidla ve výši 3.458,40 Kč – při částce 4,40 Kč/km jízdy dle § 1 písm. b) na základě na základě § 13 odst. 5 AT –, přičemž cesty byly učiněny za účelem účasti při shora uvedených jednáních soudu v celkové výši 4.570 Kč;
e) náhrady DPH podle § 137 odst. 3 písm. a) o. s. ř. ve spojení s § 14a AT ve výši 22.902 Kč, neboť zástupkyně žalobkyně je plátkyní DPH, přičemž náhrada DPH nenáleží za zaplacený soudní poplatek ani za náhradu za spotřebovanou motorovou naftu, neboť částka dle § 4 písm. c) vyhlášky č. 589/2000 Sb. je stanovena vč. DPH.
Tyto náklady žalobkyně vynaložila k účelnému uplatňování svého práva, a proto soud žalobkyni jejich náhradu v celkové výši 157.361 Kč přiznal (výrok II.). Soud dodává, že v předmětné věci nejde o spor, pro který materiální a personální vybavení a zabezpečení žalobkyně je dostatečné k tomu, aby byla schopna kvalifikovaně hájit svá práva a zájmy sama bez pomoci advokáta.
53. Lhůty k plnění jsou stanoveny podle § 160 odst. 1 v části věty za středníkem o. s. ř.. Soud s ohledem na výši peněžních prostředků, které je žalovaná povinna zaplatit žalobkyni, jakož i majetkové poměry žalované, včetně skladby jejího majetku, stanovil delší než zákonnou třídenní pariční lhůtu. Místo plnění pro platbu náhrady nákladů řízení žalobkyně je stanoveno dle § 149 odst. 1 o. s. ř.
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ostravě, pobočce v Olomouci, prostřednictvím Okresního soudu Jeseník. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.