OSJE 3 C 215/2021-29

Okresní soud v Jeseníku rozhodl samosoudcem Mgr. Ing. Davidem Novotným ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci ⟪LB:lb_002⟫ proti ⟪LB:lb_003⟫ žalované: osobní údaje žalované ⟪LB:lb_004⟫ o 16.600 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku ve výši 15.300 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 15.300 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení a kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 2.832,21 Kč, a to v pravidelných měsíčních splátkách po 1.000 Kč splatných vždy do 25. dne každého kalendářního měsíce počínaje měsícem následujícím po měsíci, v němž nabude tento rozsudek právní moci, to vše pod ztrátou výhody splátek.

II. Žaloba se částečně zamítá co do částky 1.300 Kč s úrokem ve výši 29 % ročně z částky 16.600 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení, co do kapitalizovaného úroku ve výši 7.073,91 Kč a co do úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 1.300 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu domáhá zaplacení částky 16.600 Kč s příslušenstvím, které sestává z kapitalizovaného úroku ve výši 7.073,91 Kč (při sazbě 29 % ročně z částky 16.600 Kč od 10. 8. 2018 do 20. 1. 2020), kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 2.832,21 Kč (ve výši 8,05 % z dlužné jistiny ve výši 16.600 Kč od 19. 12. 2017, tj. od marného uplynutí sedmidenní lhůty po úhradě poslední splátky, do 20. 1. 2020), úroku ve výši 29 % ročně z částky 16.600 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení a úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z dlužné jistiny ve výši 16.600 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení, a to z titulu smlouvy o zápůjčce z datum uzavřené mezi společností právnická osoba (dále též„ Právní předchůdkyně“) a žalovanou. Právní předchůdkyně prověřila schopnost žalované splácet úvěr na základě dokladů a informací získaných od žalované. Žalovaná neplnila podmínky smlouvy a ocitla se v prodlení s úhradou splátek poskytnuté zápůjčky, přičemž dle splátkového kalendáře byla povinna uhradit poslední splátku do 9. 8. 2018.

2. Žalovaná při jednání soudu konaném dne datum uvedla, že předmětnou smlouvu o zápůjčce uzavřela a že obdržela peněžní prostředky ve výši 19.000 Kč. Zároveň požádala o možnost splácet žalobkyni přiznanou částku v měsíčních splátkách po maximálně 1.000 Kč

3. Soud zjistil, že dne datum podepsaly Právní předchůdkyně a žalovaná listinu nazvanou„ anonymizována tři slova“, opatřenou číslo (daná listina, v systému CEPR jako číslo). Žalovaná svým podpisem stvrdila, že od Právní předchůdkyně převzala v hotovosti částku 19.000 Kč jako spotřebitelský úvěr ve formě zápůjčky s úrokovou mírou 29 % ročně, přičemž se v dané listině zavázala poskytnutých 19.000 Kč vrátit spolu s poplatky, a to úrokem ve výši 3.398 Kč, částkou za administrativní činnost a komfortní splácení ve výši 8.375 Kč a částkou za zpracování, doručení a flexibilní splácení ve výši 4.718 Kč, to vše v 60 týdenních splátkách po 592 Kč (první splátku do 7 dnů od uzavření smlouvy), přičemž poslední splátka splatná nejpozději do konce dalšího následujícího týdenního (sedmidenního) období měla činit 563 Kč; jako výše RPSN bylo uvedeno 232,05 % (listina označená jako anonymizována tři slova, systém CEPR). V listině nazvané„ ZÁKAZNICKÁ KARTA“, opatřené datem datum, žalovaná svým podpisem jako pravdivé a úplné stvrdila údaje vyplněné zprostředkovatelem úvěru, a to adresu trvalého pobytu v rodinném domě adresa v obec, náhradní kontaktní adresu rodinný dům adresa v obec; dále to, že je vdaná, má 3 vyživovací povinnosti, bydlí v nájmu, je zaměstnaná jako anonymizováno u anonymizována dvě slova jméno, anonymizováno sídlem adresa, že má jediný zdroj příjmů, a její odhadované měsíční výdaje činí celkem 5.000 Kč – aniž by byly jakkoli specifikovány –, přičemž též stvrdila, že žádá o zápůjčku ve výši 19.000 Kč z důvodu neočekávaných výdajů; zároveň podpisem potvrdila, že k ověření údajů předložila občanský průkaz, pracovní smlouvu na dobu určitou do datum a listiny o sociálních příspěvcích, přídavcích a příspěvku na bydlení (č. l. 20 spisu). Dne datum podepsaly Právní předchůdkyně a žalobkyně listinu označenou jako„ Smlouva o postoupení pohledávek“ s ujednáním o postoupení pohledávek z Právní předchůdkyně na žalobkyni vymezených v příloze 1 smlouvy (listina s názvem Smlouva o postoupení pohledávek, v CEPR jako anonymizováno), v níž je uvedena pohledávka Právní předchůdkyně za žalovanou ze smlouvy číslo (listina označená v systému CEPR jako anonymizováno). Postoupení své pohledávky oznámila Právní předchůdkyně dopisem (oznámení o postoupení pohledávky, v systému CEPR jako číslo číslo) zaslaným žalované prostřednictvím České pošty, s.p. dne 14. 2. 2020 tzv. doporučeně (podací lístek, v systému CEPR číslo číslo), jímž ji současně vyzvala k uhrazení dlužné pohledávky (předmětné oznámení). Předžalobní výzvu (v CEPR jako číslo) zaslala žalobkyně žalované prostřednictvím České pošty, s.p. dne 12. 5. 2020 (podací lístek, v systému CEPR jako číslo číslo). Žalovaná uhradila celkem 3.700 Kč; poslední platba ve výši 100 Kč byla provedena 11. 12. 2017 (v systému CEPR jako číslo). Právní předchůdkyně je oprávněna poskytovat nebankovní spotřebitelské úvěry na základě povolení od 22. 2. 2018 (č. l. 12 spisu).

4. Z jiných než shora uvedených důkazů nezjistil soud skutečnosti významné pro posouzení této věci, a proto z oněch jiných důkazů neučinil žádná skutková zjištění. Pravost ani správnost provedených listin nebyla v řízení zpochybněna, soud o nich neměl důvodu pochybovat, a proto z nich vycházel při zjišťování skutkového stavu.

5. Z úřední činnosti je soudu známo, že od roku 2015 do roku 2020 byla vůči žalované zahájena řada exekučních řízení pro vymožení pohledávek o jistinách v řádu tisíců až desetitisíců korun českých, neboť Okresní soud v Jeseníku vydal celkem anonymizováno pověření k vedení exekuce (sp. zn. spisová značka, spisová značka, spisová značka, spisová značka, spisová značka).

6. Na základě provedeného dokazování soud učinil tento závěr o skutkovém stavu: Dne datum podepsaly Právní předchůdkyně, oprávněná k poskytování nebankovních spotřebitelských úvěrů od 22. 2. 2018, a žalovaná listinu nazvanou„ anonymizována tři slova“, číslo. Svým podpisem žalovaná stvrdila, že od Právní předchůdkyně převzala v hotovosti částku 19.000 Kč jako spotřebitelský úvěr ve formě zápůjčky s úrokovou mírou 29 % ročně, přičemž se v dané listině zavázala poskytnutých 19.000 Kč vrátit spolu s poplatky, a to úrokem ve výši 3.398 Kč, částkou za administrativní činnost a komfortní splácení ve výši 8.375 Kč a částkou za zpracování, doručení a flexibilní splácení ve výši 4.718 Kč, to vše v 60 týdenních splátkách po 592 Kč (poslední splátka 563 Kč). RPSN bylo deklarováno ve výši 232,05 %. V listině nazvané„ ZÁKAZNICKÁ KARTA“ žalovaná svým podpisem jako pravdivé a úplné údaje ke dni datum stvrdila údaje vyplněné zprostředkovatelem úvěru: adresa trvalého pobytu v rodinném domě adresa v obec, PSČ PSČ, náhradní kontaktní adresa rodinný dům adresa v obec; dále to, že je vdaná, má 3 vyživovací povinnosti, bydlí v nájmu, je zaměstnaná jako anonymizováno u anonymizována dvě slova jméno, anonymizováno sídlem adresa, že má jediný zdroj příjmů, a její odhadované měsíční výdaje činí celkem 5.000 Kč – aniž by byly jakkoli specifikovány –, přičemž též stvrdila, že žádá o zápůjčku ve výši 19.000 Kč z důvodu neočekávaných výdajů. K ověření finanční situace měly být předloženy občanský průkaz, pracovní smlouva na dobu určitou do 30. 11. 2017 a listiny o sociálních příspěvcích, přídavcích a příspěvku na bydlení. Dne datum podepsaly Právní předchůdkyně a žalobkyně listinu označenou jako„ Smlouva o postoupení pohledávek“ s ujednáním o postoupení pohledávek z Právní předchůdkyně na žalobkyni. Postupované pohledávky jsou vymezeny v příloze 1 smlouvy, kde je uvedena pohledávka Právní předchůdkyně za žalovanou. Postoupení své pohledávky oznámila Právní předchůdkyně dopisem zaslaným žalované prostřednictvím České pošty, s. p. dne 14. 2. 2020, přičemž v tomto dopise žalovanou i vyzvala k zaplacení dlužné částky. Žalovaná Právní předchůdkyni uhradila celkem 3.700 Kč, poslední platba ve výši 100 Kč byla provedena 11. 12. 2017.

7. Na zjištěný skutkový stav soud aplikoval níže uvedená ustanovení právních předpisů:

Dle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“) přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.

Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ z. s. ú.“) spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

Dle § 86 odst. 1, 2 z. s. ú. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

Podle § 87 odst. 1 z. s. ú. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

Dle § 588 věty první o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.

Podle § 576 o. z. týká-li se důvod neplatnosti jen takové části právního jednání, kterou lze od jeho ostatního obsahu oddělit, je neplatnou jen tato část, lze-li předpokládat, že by k právnímu jednání došlo i bez neplatné části, rozpoznala-li by strana neplatnost včas.

Dle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

8. Po právní stránce soud věc posoudil takto: Právní předchůdkyně a žalovaná uzavřely dne datum smlouvu o spotřebitelském úvěru v podobě zápůjčky dle § 2390 a násl. o. z. ve spojení se zákonem č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Ten den totiž Právní předchůdkyně předala žalované částku 19.000 Kč (jistinu, zápůjčku), kterou žalovaná převzala a zavázala se vrátit se sjednanou úplatou a se sjednanými poplatky v 60 týdenních splátkách po 592 Kč (poslední splátka měla činit 563 Kč). Není sporu o tom, že žalovaná v době uzavření smlouvy vystupovala jako spotřebitelka, což se podává jak ze smlouvy o zápůjčce, tak z karty zákazníka. Právní předchůdkyně vystupovala při poskytnutí zápůjčky jako podnikatelka, o čemž svědčí i skutečnost, že v dané době byla oprávněna poskytovat spotřebitelské úvěry (§ 264 z. s. ú., č. l. 12 spisu).

9. S ohledem na údaje uvedené v tzv. kartě zákazníka, kterou žalobkyně předložila k výzvě soudu k doplnění tvrzení ohledně řádného přezkoumání úvěruschopnosti žalované Právní předchůdkyní (č. l. 13) a označení důkazů k těmto tvrzením, je zjevné, že Právní předchůdkyně řádně nezkoumala a nevyhodnotila tzv. úvěruschopnost spotřebitelky (zde žalované) ve smyslu § 86 z. s. ú. a rozhodovací praxe Ústavního soudu (srov. nález ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. III. ÚS 4129/18) a Nejvyššího soudu (srov. rozsudek ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018). Právní předchůdkyně se vůbec nepozastavila nad údaji tvrzenými žalovanou a nad listinami, které tyto údaje měly dokládat, ani nad tím, že tvrzené údaje nemohou být předloženými listinami doloženy. Předně je však třeba zdůraznit, že žalovaná pouze souhrnně odhadla své měsíční výdaje částkou 5.000 Kč. Právní předchůdkyni nebyla známa struktura výdajů žalované. Pochybnost o skutečných výdajích žalované muselo nutně vzbudit i to, že žalovaná byla ke dni poskytnutí zápůjčky povinna vyživovat tři osoby, ač tvrdila výdaje ve výši 5.000 Kč měsíčně. Právní předchůdkyně se však řádně nezabývala ani tvrzenými příjmy žalované. Celkově měly její čisté měsíční příjmy dosahovat částka s tím, že jejich zdrojem měl být pouze pracovní poměr na dobu určitou do datum (tedy ani ne po celou dobu trvání zápůjčky) u anonymizována dvě slova jméno, anonymizováno, druh práce anonymizováno. K prokázání svých příjmů nicméně předložila i listiny o sociálních příspěvcích, přídavcích a příspěvku na bydlení. Z karty zákazníka, kterou jako jedinou žalobkyně předložila k prokázání řádného prověření úvěruschopnosti žalované Právní předchůdkyní, nevyplývá, jaké dávky sociálního zabezpečení byly žalované vypláceny, natož jaká byla skutečná výše příjmu z jejího pracovního poměru. Jen na základě dostupných informací lze s jistotou uzavřít, že finanční situace žalované nebyla příznivá, když jí musel být vyplácen příspěvek na bydlení. Přídavky (na děti) nelze zahrnovat do příjmů žalované už jen proto, že jejich účelem je výživa dětí, nejde o příjem žalované. O tehdejší nepříznivé finanční situaci žalované svědčí rovněž to, že žádala o zápůjčku ve výši 19.000 Kč z důvodu neočekávaných výdajů. Žalovaná tak v dané době neměla dostatečné finanční prostředky pro nenadálé události. Nad rámec řečeného soud poukazuje i na skutečnost, že žalobkyně netvrdila ani neprokázala, že by Právní předchůdkyně v době poskytnutí zápůjčky ověřovala, zda měla žalovaná další závazky či zda proti ní nebyla vedena exekuční řízení (toto se z karty zákazníka nepodává). S ohledem na vše shora uvedené soud dospěl k závěru, že Právní předchůdkyně zanedbala svou povinnost zkoumat úvěruschopnost žalované. Z toho důvodu je smlouva o spotřebitelském úvěru, na jejímž základě se žalobkyně domáhá zaplacení žalovaných částek, absolutně neplatná dle § 588 věty první o. z. ve spojení s § 86 a § 87 z. s. ú., neboť zanedbáním náležité péče při poskytování spotřebitelského úvěru, tedy zanedbáním povinnosti zkoumat tzv. úvěruschopnost spotřebitele, byla zjevně porušena zákonná ustanovení chránící spotřebitele jako slabší smluvní stranu, čímž došlo ke zjevnému narušení veřejného pořádku, jakož i dobrých mravů. Námitka žalobkyně, že ustanovení § 87 z. s. ú. stanovuje za porušení povinnosti posoudit úvěruschopnost sankci v podobě relativní neplatnosti, je lichá. I přes znění předmětného ustanovení je nutno neplatnost považovat za absolutní, k níž soud přihlíží z úřední povinnosti, neboť zákonem č. 257/2016 Sb. mělo dojít k implementaci předpisů Evropské unie – zejm. směrnice 2008/48/ES –, vydaných na ochranu spotřebitele, které vyžadují zajištění posouzení úvěruschopnosti spotřebitele na základě dostatečných informací a stanovení účinných, přiměřených a odrazujících sankcí pro případ porušení takové povinnosti. K otázce absolutní neplatnosti smlouvy odkazuje soud na rozhodnutí Soudního dvora Evropské unie ve věci sp. zn. C -679/18, s nímž se zcela ztotožňuje, i na výše citovaná rozhodnutí českých soudů.

10. Ke zjevnému narušení dobrých mravů došlo i sjednáním úplaty a poplatků za„ služby“, které ve svém souhrnu přesáhly 86,8 % jistiny (zápůjčky), RPSN bylo deklarováno ve výši 232,05 %. Nelze opominout ani skutečnost, že z důvodu nesplácení zápůjčky žalovanou nemohla být zcela realizována služba hotovostního inkasa splátek. Poplatky za služby jsou dle názoru soudu skrytým úrokem za poskytnutí peněžité zápůjčky. Celková úplata (vč. skryté úplaty) za zápůjčku poskytnutou Právní předchůdkyní zcela jistě několikanásobně přesáhla obvyklou úrokovou míru.

11. Shrnuje se, že pro nikoli řádné posouzení úvěruschopnosti je smlouva o spotřebitelském úvěru absolutně neplatná jako celek; absolutně neplatná jsou tak i ujednání o smluveném úroku a dalších poplatcích (skryté úroky, skrytá úplata). Smlouva, včetně všech vedlejších ujednáních, by byla absolutně neplatná jako celek i jen pro ujednání o úplatě (vč. skryté úplaty), které i její ujednanou výší zjevně odporuje dobrým mravům (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 28. 5. 2021, sp. zn. 33 ICdo 89/2020, a rozhodnutí, tam citovaná). Neplatnost smlouvy jako celku je odůvodněna tím, že nelze předpokládat, že by k právnímu jednání došlo i bez ujednání o úrocích, rozpoznala-li by strana neplatnost tohoto ujednání včas (§ 576 o. z.). Pro svou neplatnost smlouva o zápůjčce nevyvolala žádné právní následky.

12. V řízení bylo prokázáno, že Právní předchůdkyně poskytla žalované částku ve výši 19.000 Kč. Pohledávka z absolutně neplatné smlouvy o spotřebitelském úvěru – zápůjčky byla smlouvou o postoupení pohledávek postoupena na žalobkyni (§ 1879, § 1880 odst. 1 o. z.). Dále bylo prokázáno, že žalovaná uhradila na svůj závazek z absolutně neplatné smlouvy celkem 3.700 Kč. Ve smyslu § 2991 a § 2993 věty první o. z. se žalovaná v rozsahu částky 15.300 Kč (číslo) bezdůvodně obohatila na úkor žalobkyně, potažmo Právní předchůdkyně, která tuto svou pohledávku (byť jako pohledávku z platné smlouvy o zápůjčce) postoupila na žalobkyni. Žalobkyně na jistině požaduje 16.600 Kč, což o 1.300 Kč převyšuje bezdůvodné obohacení žalované, na jehož vydání má žalobkyně právo.

13. Ze všech shora uvedených důvodů dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná jen co do žalobního žádání na zaplacení částky 15.300 Kč (číslo) s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 15.300 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení a s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 2.832,21 Kč. V tomto rozsahu tedy soud žalobě vyhověl (výrok I.), ve zbylém rozsahu žalobu zamítl pro nedůvodnost (výrok II.). Soud dodává, že nárok na úrok z prodlení z dlužné částky má žalobkyně v souladu s § 1970 o. z. Žalovaná měla další splátku po poslední řádné splátce zaplatit nejpozději do 18. 12. 2017, což se však nestalo. Následně byla vyzvána k zaplacení celé zápůjčky.

14. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn § 142 odst. 2 o. s. ř. Úspěch, potažmo neúspěch obou účastnic je totiž téměř stejný, jelikož žalobě bylo vyhověno jen co do částky 15.300 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 15.300 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení a s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 2.832,21Kč – ke dni vydání rozhodnutí celkem co do částky 20.808,28 Kč, tj. 52 % předmětu řízení –, kdežto žaloba byla zamítnuta co do částky 1.300 Kč s úrokem ve výši 29 % ročně z částky 16.600 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení, co do kapitalizovaného úroku ve výši 7.073,91 Kč a co do úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 1.300 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení – ke dni vydání rozhodnutí celkem co do částky 19.060,92 Kč, tj. 48 % předmětu řízení.

15. Lhůta k plnění je stanovena podle § 160 odst. 1 v části věty za středníkem o. s. ř. ve spojení s § 87 větou poslední z. s.ú. S ohledem na výši peněžních prostředků, které je žalovaná povinna zaplatit žalobkyni, jakož i její majetkové a sociální poměry zjištěné při jednání – je povinna vyživovat jedno své ještě studující dítě, je nezaměstnaná, příjem domácnosti tvoří dávky sociálního zabezpečení vyplácené jejímu manželu, má vícero dluhů, které nesplácí –, umožnil soud žalované, aby výrokem I. přisouzené plnění žalobkyni splácena v měsíčních splátkách po 1.000 Kč, splatných vždy do 25. dne každého kalendářního měsíce počínaje měsícem následujícím po měsíci, v němž nabude tento rozsudek právní moci. Současně však soud splácení povolil pod ztrátou výhody splátek. Pokud žalovaná splátku včas a řádně nezaplatí, může žalobkyně do splatnosti nebližší další splátky požadovat, aby zbylou část přiznaného plnění zaplatila žalovaná najednou.

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení. Odvolání se podává ke Krajskému soudu v Ostravě prostřednictvím Okresního soudu v Jeseníku. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaná povinnost uloženou jí tímto rozsudkem v uvedené lhůtě, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu, popř. zahájení exekuce.