OSJE 11 C 27/2023-61

Okresní soud v Jeseníku rozhodl samosoudkyní JUDr. Věrou Procházkovou ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci ⟪LB:lb_002⟫ proti ⟪LB:lb_003⟫ žalované: osobní údaje žalované ⟪LB:lb_004⟫ adresa pro doručování: adresa ⟪LB:lb_005⟫ o 27 135,15 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 474,14 Kč s úrokem z prodlení ve výši

15 % ročně z částky 474,14 Kč od 19. 8. 2022 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá co do částky 26 661,01 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně od

19. 8. 2022 do zaplacení.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu doručeným soudu dne datum, tak jak byl v průběhu řízení doplněn, se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 27 135,15 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně od 19. 8. 2022 do zaplacení, a to jako nesplacené jistiny úvěru s příslušenstvím vyplývajících ze smlouvy o úvěru č. anonymizováno uzavřené dne datum mezi společností právnická osoba, IČO (dále jako„ právní předchůdkyně“) a žalovanou. Žalobkyně uvedla, že žalovaná pohledávka na ní byla postoupena smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum a dne datum uzavřela se žalovanou dohodu o uznání tohoto dluhu, v níž se žalovaná současně zavázala uhradit dluh v 35 měsíčních splátkách, uhradila však pouze částku 8 000,98 Kč. Protože se žalovaná dostala s plněním splátek č. 9 a č. 10 do prodlení., rozhodla žalobkyně o zesplatnění dluhu, jehož výše ke dni 5. 8. 2022 činila 28 635,15 Kč. Žalobkyně popsala, jaké informace byly při uzavírání smlouvy od žalované požadovány, kdy šlo o její osobní údaje, jako je jméno, příjmení, rodné číslo, číslo občanského průkazu, trvalé bydliště, kontaktní adresa, a dále typ příjmu, jméno nebo název zaměstnavatele, IČ zaměstnavatele, či IČ žalované, pokud byla OSVČ, a výše jejího příjmu.

2. Žalovaná potvrdila, že si vzala od společnosti právnická osoba v roce 2018 úvěr, který celý nesplatila, jakou částku na úvěr uhradila, však neví. S ohledem na své příjmy požádala o povolení splátek dluhu, neboť z důvodů exekucí na ní vedených není schopna splatit dluh jednorázově.

3. Smlouvou o úvěru č. anonymizováno bylo prokázáno, že byla sjednána dne datum pomocí prostředků komunikace na dálku mezi právní předchůdkyní jako věřitelkou a žalovanou, která je identifikována jménem, příjmením, rodným číslem, číslem občanského průkazu, adresou trvalého pobytu, e-mailovou adresou, číslem mobilního telefonu a číslem bankovního účtu bankovní účet, jako dlužnicí. Obsahem smlouvy byl závazek právní předchůdkyně poskytnout žalované úvěr ve výši 15 000 Kč a závazek žalované tyto prostředky vrátit nejpozději dne 15. 2. 2018 spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 4 455 Kč (po slevě) nebo 11 655 Kč (před slevou), přičemž roční zápůjční úroková sazba činila 40 % a RPSN 12 367,20 %.

4. Potvrzením o platbě bylo prokázáno, že anonymizována dvě slova dne datum z účtu právní předchůdkyně převedla částku 15 000 Kč na účet č. bankovní účet jako zápůjčku anonymizováno.

5. Smlouvou o úvěru č. anonymizováno bylo prokázáno, že byla sjednána dne datum pomocí prostředků komunikace na dálku mezi právní předchůdkyní jako věřitelkou a žalovanou, která je identifikována jménem, příjmením, rodným číslem, číslem občanského průkazu, adresou trvalého pobytu, e-mailovou adresou, číslem mobilního telefonu a číslem bankovního účtu, jako dlužnicí. Obsahem smlouvy byl závazek právní předchůdkyně poskytnout žalované úvěr ve výši 15 000 Kč za účelem refinancování půjčky poskytnuté na základě smlouvy o úvěru č. anonymizováno a závazek žalované tyto prostředky vrátit nejpozději dne 15. 3. 2018 spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 5 839,50 Kč (po slevě) nebo 15 289,50 Kč (před slevou), přičemž roční zápůjční úroková sazba činila 40 % a RPSN 11 227,10 % Smluvní strany se dohodly na započtení pohledávky žalované na vyplacení jistiny úvěru dle této smlouvy proti pohledávce právní předchůdkyně na uhrazení pohledávky ve výši předmětu financování dle smlouvy č. anonymizováno.

6. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum bylo prokázáno, že je podepsána žalobkyní jako postupníkem a právní předchůdkyní jako postupitelem, jejím obsahem je postoupení pohledávek vzniklých ze smluv o zápůjčce, které uzavřel postupitel s dlužníky a které jsou specifikovány v Seznamu pohledávek, z postupitele na postupníka ke dni uzavření smlouvy. V seznamu pohledávek je uvedena pohledávka za žalovanou vyplývající ze smlouvy č. anonymizováno ze dne datum ve výši 44 334 Kč sestávající z jistiny ve výši 15 000 Kč, z poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 10 426 Kč, ze smluvní pokuty ve výši 7 478 Kč, ze smluvního úroku ve výši 10 060 Kč, z úroku z prodlení ve výši 1 369 Kč.

7. Oznámením o postoupení pohledávky ze dne datum a podacím lístkem ze dne 23. 1. 2020 bylo prokázáno, že dne 23. 1. 2020 zaslala právní předchůdkyně prostřednictvím České pošty s. p. žalované oznámení o postoupení pohledávky ze smlouvy č. anonymizováno ve výši 44 333,66 Kč na žalobkyni a vyzvala žalovanou k úhradě této částky ve lhůtě 10 dnů od doručení dopisu.

8. Listinou nazvanou„ Splátková dohoda“ bylo prokázáno, že je podepsána žalobkyní a žalovanou dne datum, obsahem této listiny je prohlášení žalobkyně, že nabyla od společnosti právnická osoba na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum peněžitou pohledávku vůči žalované vyplývající ze smlouvy č. anonymizováno, výše pohledávky činí k datu podpisu listiny 35 136,13 Kč a žalovaná tímto uznává tento dluh vůči věřiteli co do důvodu i výše a zavazuje se ho splatit ve 35 splátkách po částkách 1 000 Kč, resp. v případě poslední splátky ve výši 1 136,13 Kč. Součástí listiny je také ujednání, že v případě prodlení žalované se zaplacením částky odpovídající nejméně dvěma plným splátkám, má žalobkyně právo učinit svým oznámením celý dluh žalované okamžitě splatným.

9. Oznámením žalobkyně ze dne 5. 8. 2022 a podacím archem ze dne 9. 8. 2022 bylo prokázáno, že dne 9. 8. 2022 odeslala žalobkyně žalované prostřednictvím České pošty s. p. oznámení o zesplatnění dluhu vyplývajícího ze smlouvy č. anonymizováno.

10. Předžalobní výzvou ze dne 5. 8. 2022 podacím archem ze dne 9. 8. 2022 bylo prokázáno, že dne 9. 8. 2022 odeslala žalobkyně prostřednictvím České pošty s. p. žalované výzvu k zaplacení pohledávky ze smlouvy č. anonymizováno ve výši 28 635,15 Kč včetně příslušenství ve lhůtě do 18. 8. 2022.

11. Výpisem z obchodního rejstříku bylo prokázáno, že žalobkyně je zapsána v rejstříku od datum.

12. Na základě provedeného dokazování soud učinil tento závěr o skutkovém stavu: Dne datum sjednaly pomocí prostředků komunikace na dálku právní předchůdkyně a žalovaná smlouvu č. anonymizováno, na základě které se právní předchůdkyně zavázala poskytnout žalované úvěr ve výši 15 000 Kč a žalovaná se zavázala vrátit poskytnutý úvěr včetně ve smlouvě sjednaného poplatku do 15. 2. 2018. Uvedenou částku právní předchůdkyně žalované dne datum vyplatila na její účet č. bankovní účet. Dne datum sjednaly titíž účastníci pomocí prostředků na dálku druhou smlouvu o úvěru č. anonymizováno za účelem refinancování shora uvedeného úvěru. Touto smlouvou se právní předchůdkyně zavázala poskytnout žalované úvěr ve výši 15 000 Kč a žalovaná se zavázala úvěr vrátit spolu se sjednaným poplatkem do 15. 3. 2018. Ve smlouvě je sjednána roční zápůjční úroková sazba ve výši 40 %, RPSN 11 227,10 % Smluvní strany se dohodly na započtení pohledávky žalované na vyplacení jistiny úvěru dle této smlouvy proti pohledávce právní předchůdkyně na uhrazení pohledávky ve výši předmětu financování dle smlouvy č. anonymizováno. Soud nemá pochybnosti o uzavření uvedených smluv s ohledem na podrobnou identifikaci žalované jako smluvní strany a s ohledem na to, že sama žalovaná poskytnutí úvěru právní předchůdkyní v roce 2018 potvrdila. Při uzavírání těchto smluv zjišťovala právní předchůdkyně od žalované její osobní údaje jako je jméno, příjmení, rodné číslo, číslo občanského průkazu, trvalé bydliště, kontaktní adresa a dále typ příjmu, jméno nebo název zaměstnavatele, IČ zaměstnavatele, či IČ žalované, pokud byla OSVČ, a výši jejího příjmu. Právní předchůdkyně jako postupitel a žalobkyně jako postupník dne datum uzavřely smlouvu o postoupení pohledávek, jejím obsahem je postoupení pohledávek vzniklých ze smluv o zápůjčce, které uzavřel postupitel s dlužníky a které jsou specifikovány v Seznamu pohledávek. Součástí tohoto seznamu je i pohledávka za žalovanou ze smlouvy č. anonymizováno ze dne datum ve výši 44 334 Kč sestávající z jistiny ve výši 15 000 Kč, z poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 10 426 Kč, ze smluvní pokuty ve výši 7 478 Kč, ze smluvního úroku ve výši 10 060 Kč, z úroku z prodlení ve výši 1 369 Kč. Postoupení předmětné pohledávky na žalobkyni právní předchůdkyně oznámila žalované přípisem odeslaným dne 23. 1. 2020. Dne datum podepsaly žalobkyně a žalovaná listinu nazvanou„ Splátková dohoda“, v níž žalovaná uznává svůj dluh vůči žalobkyni vyplývající ze smlouvy č. anonymizováno ve výši 35 136,13 Kč co do důvodu i výše a zavazuje se ho splatit ve 35 splátkách. Součástí listiny je ujednání, že v případě prodlení žalované se zaplacením částky odpovídající nejméně dvěma plným splátkám, má žalobkyně právo učinit svým oznámením celý dluh žalované okamžitě splatným. Protože žalovaná splátky nehradila, žalobkyně oznámila žalované přípisem odeslaným dne 9. 8. 2022, že dluh vyplývající ze smlouvy č. anonymizováno zesplatnila a výzvou odeslanou téhož dne vyzvala žalovanou k úhradě zesplatněného dluhu do 18. 8. 2022. Žalovaná uhradila právní předchůdkyni částku 6 521,88 Kč a žalobkyni částku 8 000,98 Kč.

13. Na zjištěný skutkový stav soud aplikoval níže uvedená ustanovení právních předpisů:

14. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

15. Podle čl. 8 odst. 1 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. dubna 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102 EHS, ve znění pozdějších předpisů (dále též„ Směrnice“) členské státy zajistí, aby před uzavřením úvěrové smlouvy věřitel posoudil úvěruschopnost spotřebitele na základě dostatečných informací získaných případně od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, na základě vyhledávání v příslušné databázi. Členské státy, jejichž právní předpisy vyžadují, aby věřitelé posoudili úvěruschopnost spotřebitelů na základě vyhledávání v příslušné databázi, mohou tento požadavek zachovat.

16. Podle čl. 23 Směrnice členské státy stanoví pravidla pro sankce za porušení vnitrostátních předpisů přijatých na základě této směrnice a přijmou veškerá nezbytná opatření k zajištění jejich uplatňování. Stanovené sankce musí být účinné, přiměřené a odrazující.

17. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném do 28. 5. 2022 (dále jen„ z. s. ú.“) spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

18. Podle § 86 odst. 1 z. s. ú. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

19. Podle § 86 odst. 2 poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

20. Podle § 87 odst. 1 z. s. ú. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

21. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

22. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

23. Podle § 2991 odst. 2 o. z. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

24. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

25. Podle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

26. Podle § 1880 odst. 1 o. z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.

27. Soud dospěl k následujícímu právnímu posouzení:

28. Právní předchůdkyně a žalovaná uzavřely dne datum smlouvu o spotřebitelském úvěru v podobě úvěru dle § 2395 a násl. o. z. Není sporu o tom, že žalovaná v době uzavření smlouvy vystupovala jako spotřebitelka, právní předchůdkyně vystupovala při poskytnutí úvěru jako podnikatelka. Žalobkyně uvedla, že před uzavřením smlouvy byly zjišťovány od žalované osobní údaje jako je jméno, příjmení, rodné číslo, číslo občanského průkazu, trvalé bydliště, kontaktní adresa a dále typ příjmu, jméno nebo název zaměstnavatele, IČ zaměstnavatele, či IČ žalované, pokud byla OSVČ, a výše jejího příjmu. Tyto informace soud nepovažuje za dostačující pro řádné prověření úvěruschopnosti žalované, neboť zcela chybí informace o výdajích žalované a v důsledku toho právní předchůdkyně nemohla udělat analýzu domácího rozpočtu žalované, nehledě na to, že ani informace o příjmu žalované nebyly nijak právní předchůdkyní ověřeny. Podle rozsudku Nejvyššího soudu České republiky z 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018:„ (…) věřitel nedostojí povinnosti stanovené mu zákonem o spotřebitelském úvěru, tedy nepostupuje s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků. Již gramatickým a logickým výkladem § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru lze dovodit, že dostatečnými nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit minimálně potvrzením zaměstnavatele dlužníka (srov. Wachtlová, L a Slanina, J.: Zákon o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů č. 145/2010 Sb. Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2011, s. 98-109, ISBN 9788074001185). Nepochybně klíčová je i povinnost věřitele využívat veřejně dostupné informace, jakými jsou například státem publikované údaje o životním a existenčním minimu podle zákona č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu, a o průměrných výdajích obyvatelstva (databáze Českého statistického úřadu), a tyto porovnávat se známými nebo od spotřebitele zjištěnými (ne pouze tvrzenými) informacemi o jeho příjmech a výdajích. (…) Závěr odvolacího soudu dovozující, že spokojila-li se žalobkyně s nedoloženým prohlášením žalovaného o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech a nahlédnutím do registru dlužníků, nedostála povinnosti věřitele ve smyslu ustanovení § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, je správný.“. Soud tedy uzavírá, že právní předchůdkyně zanedbala svou povinnost řádně prověřit a zkoumat úvěruschopnost žalované (viz nález Ústavního soudu ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. III. ÚS 4129/18 k povinnosti obecného soudu zkoumat, zda úvěrující prověřil schopnost úvěrovaného úvěr splatit, dále rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018, o povinnosti žalobce před poskytnutím úvěru náležitě posoudit schopnost dlužníka splácet úvěr). Z tohoto důvodu je smlouva o spotřebitelském úvěru, na jejímž základě se žalobkyně domáhá zaplacení žalovaných částek, absolutně neplatná dle § 588 o. z. ve spojení s § 87 odst. 1 z. s. ú. Zanedbáním náležité péče při poskytování spotřebitelského úvěru, nesplněním povinnosti zkoumat tzv. úvěruschopnost, byla zjevně porušena zákonná ustanovení chránící spotřebitele jako slabší smluvní stranu, čímž došlo ke zjevnému narušení veřejného pořádku, jakož i dobrých mravů. K otázce absolutní neplatnosti smlouvy a své povinnosti tuto okolnost zkoumat odkazuje soud na rozhodnutí Soudního dvora ve věci sp. zn. C -679/18, s nímž se zcela ztotožňuje. Je-li absolutně neplatná smlouva jako celek, jsou absolutně neplatná i ujednání o smluveném úroku a poplatcích. Rovněž tak je absolutně neplatná také dohoda o uznání dluhu, kterou dne datum uzavřela žalobkyně a žalovaná - srov. rozhodovací praxi Nejvyššího soudu: rozsudek ze dne 30. 4. 2002, sp. zn. 29 Odo 341/2001; rozsudek ze dne 24. 2. 2005 sp. zn. 32 Odo 453/2004 či usnesení ze dne 18. 6. 2019 sp. zn. 32 Cdo 505/2019. Domněnka o existenci dluhu dle § 2053 o. z. byla bez pochybností vyvrácena procesem dokazování, na jehož základě soud dospěl k tomu, že uznaný závazek v době učinění uznání pro absolutní neplatnost neexistoval.

29. V řízení však bylo prokázáno, že právní předchůdkyně poskytla žalované částku ve výši 15 000 Kč, žalovaná dle tvrzení žalobkyně uhradila na svůj závazek z absolutně neplatné smlouvy částku 14 522,86 Kč. Ve smyslu § 2991 a § 2993 věty první o. z. se žalovaná v rozsahu částky 474,14 Kč bezdůvodně obohatila na úkor žalobkyně, na kterou byly pohledávky z absolutně neplatné smlouvy o úvěru platně postoupeny.

30. Ze všech shora uvedených důvodů dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná jen co do nároku na zaplacení částky 474,14 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 474,14 Kč od 19. 8. 2022 do zaplacení a v tomto rozsahu tedy soud žalobě vyhověl (výrok I.), ve zbylém rozsahu byla žaloba zamítnuta (výrok II.). K požadavku na zaplacení úroků z prodlení je třeba dodat, že obohacený je bezdůvodné obohacení povinen vrátit bez zbytečného odkladu k výzvě ochuzeného, neboť splatnost plnění nebyla ujednána (§ 1958 odst. 2 o. z.). Žalobkyně prokázala, že právní předchůdkyně vyzvala žalovanou k zaplacení částek z absolutně neplatné smlouvy o spotřebitelském úvěru výzvou odeslanou dne 9. 8. 2022 s lhůtou k plnění do 18. 8. 2022. Do prodlení s plněním tohoto nároku se tak žalovaná dostala dne 19. 8. 2022. Úroky z prodlení z částky, kterou se žalovaná na úkor žalobkyně bezdůvodně obohatila, je tak žalobkyně oprávněna požadovat od 19. 8. 2022 a v té době činila výše úroku z prodlení dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. na základě § 1970 o. z. 15.

31. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn § 142 odst. 2 o. s. ř. Už z porovnání přiznané a zamítnuté jistiny je zřejmé, že převážně úspěšná byla žalovaná, podle poměru úspěchu a neúspěchu by měla tedy nárok na náhradu nákladů řízení žalovaná, které však podle obsahu spisu žádné náklady řízení nevznikly a soud tak žádnou náhradu nákladů účastníkům nepřiznal.

32. Lhůta k plnění byla stanovena třídenní dle § 160 odst. 1 o. s. ř., když pro stanovení lhůty delší či pro povolení splátek nebyly, zejména s přihlédnutím k nízké výši přisouzené částky, shledány důvody.

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ostravě, pobočce v Olomouci, prostřednictvím Okresního soudu v Jeseníku. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.