OSJE 11 C 15/2025-69

Soud:
Okresní soud v Jeseníku
Spisová značka:
11 C 15/2025-69
Datum rozhodnutí:
2025-07-09
ECLI:
ECLI:CZ:OSJE:2025:11.C.15.2025.1

Okresní soud v Jeseníku rozhodl samosoudkyní JUDr. Věrou Procházkovou ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky ⟪LB:lb_002⟫ proti ⟪LB:lb_003⟫ žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného ⟪LB:lb_004⟫ o 59 682,54 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 19 118 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá do části jistiny ve výši 40 564,54 Kč, kapitalizovaného úroku za dobu od 16. 3. 2020 do 8. 10. 2024 ve výši 8 905,12 Kč, kapitalizovaného úroku z prodlení za dobu od 22. 6. 2023 do 8. 10. 2024 ve výši 6 462,88 Kč, úroku ve výši 8,05 % ročně z částky 57 776,54 Kč od 9. 10. 2024 do zaplacení a úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 57 776,54 Kč od 9. 10. 2024 do zaplacení.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobou podanou u soudu dne 23. 10. 2024 se žalobkyně domáhá po žalovaném zaplacení částky 59 682,54 Kč s příslušenstvím z titulu smlouvy č. hodnota uzavřené se žalovaným dne 16. 3. 2020. Žalovaná částka sestává z dlužné jistiny ve výši 57 776,54 Kč a smluvních poplatků ve výši 1 906 Kč ( a to dvou poplatků za pojištění po 203 Kč, třech poplatků za výzvy k úhradě dluhu po 500 Kč), na příslušenství žalobkyně požaduje zaplacení kapitalizovaného úroku ve výši 8 905,12 Kč, kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 6 462,88 Kč, úroku ve výši 8,05 % ročně z částky 57 776,54 Kč za dobu od 9. 10. 2024 do zaplacení a úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 57 776,54 Kč za dobu od 9. 10. 2024 do zaplacení. Žalobkyně uvedla, že ověřila úvěruschopnost žalovaného, a to na základě informací poskytnutých žalovaným a nahlédnutím do informačních databází o bonitě a důvěryhodnosti spotřebitele. Žalobkyně při posuzování bonity a úvěruschopnosti žalovaného vycházela z toho, že příjem žalovaného činil 18 117 Kč na základě deklarace a historie běžného účtu žalovaného, jeho výdaje pak 10 971,20 Kč, kdy takto výdaje vypočetla na základě informací ze žádosti žalovaného a zahrnují životní minimum, náklady na bydlení, náklady na splátky, mandatorní výdaje jako jsou soudně nařízené, alimenty apod. a deklarované platby na pojištění. Platební kapacita žalovaného byla vypočtena na 7 145,80 Kč.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, k jednání nařízenému ve věci se bez omluvy nedostavil, ačkoliv byl řádně a včas předvolán.

3. Žádostí o poskytnutí úvěru ze dne 16. 3. 2020 bylo prokázáno, že žalovaný žalobkyni požádal o poskytnutí peněžních prostředků ve výši 106 000 Kč, a to na svůj účet č. hodnota vedený u žalobkyně. Pro účely poskytnutí úvěru uvedl žalovaný, že je zaměstnaný, jeho pravidelný příjem činí 18 117 Kč, jeho domácnost čítá 2 osoby, bydlí ve vlastním nebo družstevním bydlení a jeho pravidelné měsíční výdaje činí 2 500 Kč a splátky ostatních závazků 4 212 Kč. Žádost je žalovaným podepsána.

4. Výpisem z účtu č. č. účtu za měsíc březen 2020 bylo prokázáno, že se jedná o účet žalovaného, na který byla připsána dne 10. 3. 2020 mzda od právnická osoba. ve výši 18 211 Kč, z účtu byla odepsána v daném měsíci splátka hypotečního úvěru u právnická osoba a.s. ve výši 2 558,60 Kč a splátky úvěrů u žalobkyně, a to splátka ve výši 1 552 Kč na účet č. č. účtu a splátka ve výši 1 657 Kč na účet č. č. účtu.

5. Informacemi z Credit Bureau – CBCB informace bylo prokázáno, že žalovaný měl v době sjednání úvěru s žalobkyní další existující kontrakty, a to osobní úvěr č. hodnota, jehož měsíční splátka činila 1 657 Kč, hypoteční úvěr, jehož měsíční splátka činila 2 559 Kč, úvěr na kreditní kartě splátkové č. hodnota, jehož měsíční splátka činila 750 Kč, a úvěr ze stavebního spoření, jehož měsíční splátka činila 1 930 Kč.

6. Interním vyhodnocením bylo prokázáno, že při ověřování příjmů měla žalobkyně k dispozici výpis z běžného účtu žalovaného a že provedla modelový výpočet výdajů žalovaného, které dle modelu činily 10 971,20 Kč a platební kapacita 7 145,80 Kč.

7. Smlouvou o úvěru č. hodnota ze dne 16 3. 2020 a předsmluvními informacemi ke spotřebitelskému úvěru bylo prokázáno, že toho dne žalobkyně a žalovaný podepsali uvedenou smlouvu, ve které se dohodli, že žalobkyně poskytne žalovanému peněžní prostředky ve výši 106 000 Kč, a to účelově na předčasné splacení všech peněžitých závazků vůči žalobkyni vyplývajících ze smlouvy č. hodnota uzavřené dne 19. 9. 2018 (úvěrový účet č. č. účtu) a ze smlouvy č. hodnota ze dne 29. 4. 2019 (úvěrový účet č. č. účtu) a bezúčelově ve výši případného rozdílu mezi úvěrovým limitem a součtem závazků z uvedených smluv na účet žalovaného č. č. účtu, a žalovaný poskytnuté peněžní prostředky vrátí spolu s ročním úrokem z čerpané částky ve výši 10,90 % ročně v 60měsíčních splátkách po 2 300 Kč, resp. 2 253,53 Kč pro poslední splátku. Dále pak strany ve smlouvě sjednaly pojištění žalovaného pro případ úrazu s následkem smrti a pojištění k úvěru pro případ smrti nebo invalidity 3. stupně, pro případ pracovní neschopností a pojištění pro případ ztráty příjmu v souladu s Pojistnou smlouvou o pojištění dlužníků ze spotřebitelských úvěrů pro případ úrazu s následkem smrti č. hodnota a Pojistnou smlouvou o pojištění dlužníků ze spotřebitelských úvěrů č. hodnota, jež byly uzavřeny mezi žalobkyní jako pojistníkem a právnická osoba, IČ IČO, jako pojistitelem, přičemž za sjednané pojištění byl stanoven poplatek ve výši 203 Kč splatný současně s úvěrovou splátkou. Konečně se žalovaný ve smlouvě zavázal hradit poplatky spojené se zasíláním upomínek a výzev v případě prodlení s hrazením úvěru ve výši 300 Kč za každou upomínku a ve výši 500 Kč za každou výzvu. Ve smlouvě je uvedeno, že se žalovaný seznámil s Obchodními podmínkami pro ČSOB spotřebitelské úvěry, Všeobecnými pojistnými podmínkami a Zvláštními pojistnými podmínkami a Informacemi k pojištění dlužníků a vyslovil s nimi souhlas

8. Informacemi k pojištění dlužníků ze spotřebitelských úvěrů a Informacemi k pojištění dlužníků ze spotřebitelských úvěrů pro případ úrazu bylo prokázáno, že jejich obsahem jsou informace vztahující se ke sjednanému pojištění ke spotřebitelskému úvěru, zejména rozsah pojištění a pojistná částka.

9. Obchodními podmínkami pro ČSOB spotřebitelské úvěry a smlouvou o úvěru č. 012376075R ze dne 16 3. 2020 bylo prokázáno, že v případě prodlení žalovaného s placením úvěru byla žalobkyně oprávněna kdykoliv adresovat žalovanému výzvu nebo upomínku k uhrazení dlužné částky a pokud tak žalovaný neučinil do 30dnů od prvního upomenutí, byla oprávněna jistinu úvěru zesplatnit ke dni uvedenému v oznámení.

10. Daty o spotřebitelském úvěru bylo prokázáno, že výše splátky úvěru činila 2 300 Kč, poplatek za pojištění činil 203 Kč, schválený limit úvěru byl nastaven na výši 106 000 Kč. Dále pak, že žalovaný byl identifikován na základě občanského průkazu a že uvedl, že žije ve dvoučlenné domácnosti v nemovitosti v osobním nebo družstevním vlastnictví a jeho měsíční příjmy činí 18 117 Kč

11. Výpisem z účtu č. č. účtu za období od 16. 3. 2020 do 31. 3. 2020 bylo prokázáno, že žalovaný čerpal částku úvěru ve výši 106 000 Kč dne 17. 3. 2020.

12. Upomínkou žalobkyně bylo prokázáno, že žalovaného upozorňovala na nedostatek finančních prostředků na účtu, ze kterého probíhala platba úvěru poskytnutého dle smlouvy č. hodnota, přičemž k 29. 1. 2023 činila dlužná částka ve výši 2 506,87 Kč. Upomínka byla zaslána standardním poštovním psaním.

13. Výzvou k zaplacení dluhu (1. výzvou) bylo prokázáno, že žalobkyně žalovaného upozornila na prodlení se splácením úvěru. Dlužná částka k 5. 2. 2023 činila 3 009,88 Kč. Výzva byla zaslána standardním poštovním psaním.

14. Opakovanou výzvou k zaplacení dluhu (2. výzvou) bylo prokázáno, že žalobkyně upozornila opětovně žalovaného na prodlení se splácením úvěru. Dlužná částka k 26. 2. 2023 činila 6 027,25 Kč. Výzva byla zaslána standardním poštovním psaním.

15. Poslední výzvou k zaplacení dluhu ze dne 30. 3. 2023 a dodejkou bylo prokázáno, že žalobkyně vyzvala žalovaného ke splacení dlužné částky úvěru ve výši 8 866,48 Kč s upozorněním, že pokud tak neučiní do 29. 4. 2023, úvěr zesplatní. Výzva byla uložena na poště dne 3. 4. 2023.

16. Oznámením o zesplatnění úvěru ze dne 23. 6. 2023 a dodejkou bylo prokázáno, že žalobkyně oznámila žalovanému zesplatnění úvěru poskytnutého na základě smlouvy č. hodnota ke dni 22. 6. 2023. Dle dodejky bylo oznámení uloženo na poště dne 26. 6. 2023.

17. Interním výpisem z úvěrového účtu č. hodnota a jeho historií bylo prokázáno, jak byl úvěr žalovaným čerpán a splácen. Ke dni zesplatnění úvěru 22. 6. 2023 činila dlužná jistina 57 776,54 Kč, dlužný smluvní úrok 2 884,64 Kč, dlužný úrok z prodlení 254,96 Kč a poplatky 1906 Kč. Žalovaný celkem na úvěr uhradil 86 881,82 Kč.

18. Z ostatních listinných důkazů soud nečinil žádné skutkové zjištění.

19. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu: Není sporu o tom, že žalobkyně je právnickou osobou oprávněnou poskytovat úvěry, žalovaný je spotřebitelem. Žalovaný dne 16. 3. 2020 požádal prostřednictvím žádosti o úvěr žalobkyni o poskytnutí úvěru, ve které uvedl, že bydlí v nemovitosti v osobním či družstevním vlastnictví, domácnost čítá dvě osoby, splácí na jiné závazky 4 212 Kč měsíčně, je zaměstnán a jeho měsíční příjem činí 18 117 Kč. Žalobkyně ověřila z běžného účtu žalovaného č. č. účtu, že jeho mzda v měsíci březnu 2020 činila 18 211 Kč, zjistila z právnická osoba, že žalovaný splácí žalobkyni další kontrakty, a to osobní úvěr č. hodnota, jehož měsíční splátka činila 1 657 Kč, a úvěr na kreditní kartě splátkové č. hodnota, jehož měsíční splátka činila 750 Kč, a dále žalovaný splácí hypoteční úvěr právnická osoba.s., jehož měsíční splátka činila 2 559 Kč, a úvěr ze stavebního spoření, jehož měsíční splátka činila 1 930 Kč. Žalobkyně provedla modelový výpočet výdajů žalovaného, které byly stanoveny na 10 971,20 Kč (dle tvrzení žalobkyně výdaje zahrnují životní minimum, náklady na bydlení, náklady na splátky, mandatorní výdaje jako jsou soudně nařízené, alimenty apod. a deklarované platby na pojištění), a dospěla k závěru, že platební kapacita žalovaného je 7 145,80 Kč. S ohledem na to žádosti o poskytnutí úvěru vyhověla a s žalovaným téhož dne podepsala smlouvu o úvěru č. hodnota, kterou se zavázala žalovanému poskytnout peněžní prostředky ve výši 106 000 Kč a žalovaný se zavázal poskytnuté peněžní prostředky vrátit spolu s ročním úrokem z čerpané částky ve výši 10,90 % ročně v 60měsíčních splátkách po 2 300 Kč, resp. 2 253,53 Kč pro poslední splátku. Část úvěru byla dle smlouvy použita na konsolidaci závazků u žalobkyně shora uvedených, tedy úvěru č. hodnota a úvěru na kreditní kartě splátkové č. hodnota. Čerpání a splácení úvěru bylo evidováno na bankovním účtu č. č. účtu. Ve smlouvě se žalovaný dále zavázal hradit pojistné za pojištění úvěru ve výši 203 Kč měsíčně a poplatky spojené se zasíláním upomínek a výzev, kdy poplatek za upomínku byl sjednán ve výši 300 Kč a poplatek za výzvu ve výši 500 Kč. V případě prodlení žalovaného s placením úvěru bylo sjednáno oprávnění žalobkyně kdykoliv žalovanému adresovat výzvu nebo upomínku k uhrazení dlužné částky s tím, že pokud tak žalovaný neučiní, byla žalobkyně oprávněna jistinu úvěru zesplatnit ke dni uvedenému v oznámení. Dále je ve smlouvě uvedeno, že se žalovaný seznámil s Obchodními podmínkami pro ČSOB spotřebitelské úvěry, Všeobecnými pojistnými podmínkami a Zvláštními pojistnými podmínkami a Informacemi k pojištění dlužníků a vyslovil s nimi souhlas. Žalovaný však své povinnosti vyplývající ze smlouvy řádně neplnil, když nesplácel řádně úvěr. Dluh žalovaného na úvěrovém účtu činil k 29. 1. 2023 částku 2 506,87 Kč, k 5. 2. 2023 částku 3 009,88 Kč, k 26. 2. 2023 částku 6 027,25 Kč, o čemž byl žalovaný vyrozuměn písemnými výzvami a upomínkou zaslanými žalobkyní obyčejným dopisem. Další výzvou ze dne 30. 3. 2023, která byla uložena na poště dne 3. 4. 2023, byl žalovaný vyzván, aby uhradil dluh na úvěrovém účtu ve výši 8 866,48 Kč do 29. 4. 2023, přičemž byl současně upozorněn, že neučiní-li tak ve stanovené lhůtě, bude úvěr zesplatněn. Žalovaný ani přes opakované výzvy dluh neuhradil, z těchto důvodů žalobkyně ke dni 22. 6. 2023 úvěr zesplatnila, o čemž žalovaného vyrozuměla oznámením o zesplatnění ze dne 23. 6. 2023, které bylo uloženo na poště dne 26. 6. 2023. Ke dni zesplatnění úvěru 2023 činila dlužná jistina 57 776,54 Kč, dlužný smluvní úrok 2 884,64 Kč, dlužný úrok z prodlení 254,96 Kč a poplatky 1 906 Kč. Žalovaný dosud tento dluh neuhradil. Žalovaný na úvěr čerpal celkem částku 106 000 Kč a uhradil na tento úvěr částku 86 881,82 Kč.

20. Podle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“) přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.

21. Podle čl. 8 odst. 1 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. dubna 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102/EHS, ve znění pozdějších předpisů (dále též „Směrnice“) členské státy zajistí, aby před uzavřením úvěrové smlouvy věřitel posoudil úvěruschopnost spotřebitele na základě dostatečných informací získaných případně od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, na základě vyhledávání v příslušné databázi. Členské státy, jejichž právní předpisy vyžadují, aby věřitelé posoudili úvěruschopnost spotřebitelů na základě vyhledávání v příslušné databázi, mohou tento požadavek zachovat.

22. Podle čl. 23 Směrnice členské státy stanoví pravidla pro sankce za porušení vnitrostátních předpisů přijatých na základě této směrnice a přijmou veškerá nezbytná opatření k zajištění jejich uplatňování. Stanovené sankce musí být účinné, přiměřené a odrazující.

23. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném do 28. 5. 2022 (dále jen „z. s. ú.“) spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

24. Podle § 86 odst. 1 z. s. ú. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

25. Podle § 86 odst. 2 poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

26. Podle § 87 odst. 1 z. s. ú. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

27. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

28. Mezi účastníky došlo k uzavření smlouvy o úvěru dle § 2395 o. z., kdy obsahem tohoto závazku byla povinnost žalobkyně jako úvěrující poskytnout žalovanému sjednané peněžní prostředky a povinností žalovaného jako úvěrovaného bylo poskytnutý úvěr stanoveným způsobem splácet. Žalobkyně svou povinnost splnila, žalovaný však nikoli, řádně úvěr nesplácel, a proto žalobkyně v souladu se smluvními ujednáními účastníků úvěr ke dni 22. 6. 2023 zesplatnila. Žalovaný v době uzavření smlouvy vystupoval jako spotřebitel, žalobkyně vystupovala při poskytnutí úvěru jako podnikatel. Žalobkyně tvrdila, že před poskytnutím spotřebitelského úvěru řádně ověřila úvěruschopnost žalovaného. Je však zřejmé, že nepostupovala s řádnou pečlivostí, kdy nezjistila v potřebném rozsahu výdaje žalovaného a tyto nijak neověřila. Žalovaný uvedl své výdaje mimo splátky jiným subjektům ve výši 2 500 Kč, žalobkyně správně k těmto nereálně nízkým výdajům nepřihlédla a stanovila je pomocí statistického modelu bankovního systému na částku 10 971,20 Kč, kdy tyto výdaje dle tvrzení žalobkyně zahrnují životní minimum, náklady na bydlení, náklady na splátky, mandatorní výdaje jako jsou soudně nařízené, alimenty apod. a deklarované platby na pojištění. Dle soudu však nelze vycházet bez dalšího z normativních nákladů na bydlení, ale je třeba, aby věřitel porovnal tvrzené výdaje na bydlení, které buďto ověří nebo je porovná s průměrnými náklady na bydlení v dané době a oblasti a zohlední tu hodnotu, která je vyšší. Soud má rovněž výhrady k tomu, že do výdajů žalovaného se započte pouze jeho životní minimum, když to už dle názvu pokrývá pouze ty nejzákladnější životní potřeby. Ale i když soud od těchto výhrad odhlédne, dospívá k závěru, že závěr žalobkyně o výdajích žalovaného v roce 2020 je nesprávný a tudíž je i nesprávný její závěr o úvěruschopnosti žalovaného. V roce 2020 činilo životní minimum pro 1 osobu 3 410 Kč dle nařízení vlády ČR č. 61/2020 Sb., o zvýšení částek životního minima a existenčního minima, a normativní náklady na bydlení ve vlastním či družstevním bytě pro 1 osobu v obci s počtem obyvatel pod 10 000 pak částku 4 872 Kč dle nařízení vlády ČR č. 349/2016 Sb., kterým se pro účely příspěvku na bydlení ze státní sociální podpory pro rok 2020 stanoví výše nákladů srovnatelných s nájemným, částek, které se započítávají za pevná paliva, a částek normativních nákladů na bydlení, a splátky žalovaného hypotečního úvěru a úvěru ze stavebního spoření činily 4 489 Kč, celkem tedy nejnutnější výdaje žalovaného činily 12 771 Kč a nikoliv 10 971,20 Kč. Soud tedy uzavírá, že žalobkyně neověřila řádně úvěruschopnost žalovaného splácet a s ohledem na to je smlouva o spotřebitelském úvěru, na jejímž základě se žalobkyně domáhá zaplacení shora uvedených částek, absolutně neplatná dle § 86 odst. 1 z. s. ú. (srov. rozsudek Soudního dvora EU ve věci C-679/18 OPR Finance ze dne 5. 3. 2020), neboť zanedbáním náležité péče při poskytování spotřebitelského úvěru, splnění povinnosti zkoumat tzv. úvěruschopnost, byla zjevně porušena zákonná ustanovení chránící spotřebitele jako slabší smluvní stranu, čímž došlo ke zjevnému narušení veřejného pořádku, jakož i dobrých mravů. Je-li absolutně neplatná smlouva jako celek, jsou absolutně neplatná i ujednání o úroku a poplatcích.

29. V řízení bylo prokázáno, že žalobkyně poskytla žalovanému 106 000 Kč a žalovaný uhradil celkem 86 881,82 Kč. Jistinu poskytnutou na základě neplatné smlouvy je dle § 87 z. s. ú. spotřebitel povinen vrátit, žalovanému tak zbývá uhradit částku 19 118 Kč.

30. Ze všech shora uvedených důvodů dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná co do nároku na zaplacení částky 19 118 Kč a v tomto rozsahu soud žalobě vyhověl (výrok I.), ve zbylém rozsahu byla žaloba zamítnuta (výrok II.) K požadavku na zaplacení úroků z prodlení soud odkazuje na závěry uvedené v rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 20. 4. 2022, sp. zn. 33 Cdo 3675/2021, a rozsudku Krajského soudu v Ostravě – pobočka v Olomouci, ze dne 31. 10. 2023, sp. zn. 75 Co 252/2023-100, podle kterého § 87 z. s. ú. je speciální k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení. Toto ustanovení, podle kterého je spotřebitel povinen vrátit poskytnutou jistinu úvěru v době přiměřené jeho možnostem, tak představuje určitý typ soukromoprávní sankce určené poskytovatelům úvěrů, kteří zanedbají povinnost ověřit úvěruschopnost dlužníka, spočívající v tom, že poskytovatel úvěru má nárok pouze na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, a to v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté anebo soudem určené), která se neodvíjí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možností dlužníka. Nárok na zákonný úrok z prodlení podle § 1970 o. z. tak v době rozhodování soudu dán nebyl. Dohoda mezi účastníky řízení o době splatnosti nebyla žádným z účastníků tvrzena, natož prokázána, a proto ji určil soud. Jelikož žalovaný netvrdil v průběhu řízení žádné skutečnosti, které by soud vedly k tomu, aby se odchýlil od obecné lhůty k plnění podle § 160 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), rozhodl soud tak, že žalovaný je povinen dlužnou jistinu vrátit ve lhůtě 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku, když neshledal důvody pro stanovení lhůty delší.

31. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn § 142 odst. 2 o. s. ř. Z porovnání přiznané částky a zamítnutých nároků je zřejmé, že převážně úspěšný byl v řízení žalovaný, který však žádnou náhradu nákladů řízení po žalobkyni nepožadoval, a proto soud rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ostravě, pobočce v Olomouci, prostřednictvím Okresního soudu v Jeseníku. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.