OSJE 7 C 44/2025-26

Okresní soud v Jeseníku rozhodl samosoudcem JUDr. Martinem Zálišem ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobkyně: Jméno žalobkyně, IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky ⟪LB:lb_002⟫ proti ⟪LB:lb_003⟫ žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného trvale bytem Adresa žalovaného ⟪LB:lb_004⟫ o zaplacení 18 732 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 18 732 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 7 995 Kč od 5. 2. 2025 do zaplacení a s úrokem z prodlení z částky 10 137 Kč od 11. 2. 2025 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku ve výši 2 615 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku a k rukám zástupkyně žalobkyně, tituly před jménem jméno FO, advokátky.

1. Žalovaný se k výzvě soudu nevyjádřil, v řízení byl zcela nečinný.

2. Na základě § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“) soud k projednání věci nenařizoval jednání. Žalobkyně souhlasila s projednáním věci bez nařízení jednání. O žalovaném se má na základě marného uplynutí lhůty k vyjádření se k výzvě soudu ze dne 16. 10. 2025 opatřené doložkou dle § 101 odst. 4 o. s. ř. (č. l. 20) za to, že souhlasil s projednáním věci bez nařízení jednání. Ve věci bylo možno rozhodnout jen na základě listinných důkazů předložených žalobkyní, ale také vyžádaných soudem dle § 120 odst. 2 věty první o. s. ř.

3. Z listin obsažených ve spisovém materiálu soud zjistil, že žalovaný byl v období 18. 6. 2024 do 18. 10. 2024 evidován jako vlastník a provozovatel Vozidla 1 a v období od 6. 7. 2024 do 22. 10. 2024 jako vlastník a provozovatel Vozidla 2 (sdělení MÚ adresa na č. l. 18). Výzvu žalobkyně k zaplacení základu příspěvku do garančního fondu žalobkyně ohledně Vozidla 1 a Vozidla 2 za žalovaná období, kdy neevidovala pojištění odpovědnosti z provozu vozidla – a k zaplacení nákladů na jeho uplatnění ve výši 300 Kč ke každé výzvě (vozidlu), a to do 60 dnů od doručení výzvy (výzvy v systému CEPR), zaslala žalobkyně prostřednictvím České pošty, s.p. (doklady o doručení, resp. zprávy České pošty, s.p. o doručování a doklad o odeslání výzvy – systém CEPR). Výzva ohledně Vozidla 1 byla žalovanému připravena k vyzvednutí a uložena u příslušné pobočky pošty do 22. 11. 2024 (zpráva České pošty, s.p. o doručování – systém CEPR). Výzva ohledně Vozidla 2 byla žalovanému doručena dne 5. 12. 2024 (zpráva České pošty, s.p. o doručování – systém CEPR). Dle systému žalobkyně žalovaný neměl sjednáno pojištění odpovědnosti Vozidla 1 v období od 18. 6. 2024 do 18. 10. 2024, kdežto Vozidla 2 v období od 6. 7. 2024 do 22. 10. 2024 (výpisy údajů předložený žalobkyní uložený v systému CEPR ve spojení s výzvami žalobkyně – systém CEPR). Vedle výzvy k úhradě žalobkyně žalovaného opakovaně vyzývala k zaplacení žalované částky (výzvy v systému CEPR), přičemž ho v poslední výzva upozornila, že pokud žalovanou částku nezaplatí, obrátí se žalobkyně na soud (předžalobní výzva v systému CEPR).

4. Na základě listin obsažených ve spise dospěl soud k tomuto závěru o skutkovém stavu: Žalovaný neměl sjednáno pojištění odpovědnosti z provozu shora specifikovaného Vozidla 1 s objemem válců motoru nad 1 850 cm3 do 2 500 cm3 v období 18. 6. 2024 do 18. 10. 2024, tj. po 123 dní, kdežto Vozidla 2 s objemem válců motoru nad 2 500 cm3 od 6. 7. 2024 do 22. 10. 2024, tj. po 109 dní. Jako vlastník a provozovatel jednotlivého vozidla byl v dané době evidován v registru vozidel. Výzva žalobkyně k zaplacení dlužného příspěvku ohledně Vozidla 1 za období 18. 6. 2024 až 18. 10. 2024 byla žalovanému připravena k vyzvednutí a uložena u příslušné pobočky pošty do 22. 11. 2024. Výzva žalobkyně k zaplacení dlužného příspěvku ohledně Vozidla 2 za období 6. 7. 2024 do 22. 10. 2024 byla žalovanému doručena dne 5. 12. 2024.

5. Takto zjištěný skutkový stav posoudil soud podle zákona č. 30/2024 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (dále jen „zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla“), v rozhodném znění, dle zákona č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích, v rozhodném znění (dále jen „zákon o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích“); dle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v rozhodném znění (dále jen „o. z.“); a dle vyhlášky č. 205/1999 Sb., v rozhodném znění. Znění právních předpisů je volně dostupné na https://www.e-sbirka.cz/.

6. Po právní stránce posoudil soud věc takto: Žalobkyně má dle § 45 odst. 2, odst. 3, odst. 4, § 47 a § 6 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla ve znění účinném od 1. 4. 2024 (a ve spojení s § 2 odst. 15 zákona o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích ve znění účinném od 1. 3. 2023) a ve spojení s § 5 odst. 1 písm. h), písm. i) a § 6 vyhlášky č. 69/2024 Sb. ve znění účinném od 1. 4. 2024 právo na zaplacení žalované částky. Bylo totiž prokázáno, že žalovaný byl ve výše uvedených dobách evidován jako vlastník a provozovatel Vozidla 1 a Vozidla 2 v registru vozidel, pročež se dle § 6 odst. 2 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla ve spojení s § 2 odst. 15 zákona o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích má za to, že v rozhodné době byl provozovatelem vozidla (pro účely daného zákona). K Vozidlu 1 ani k Vozidlu 2 nebylo v dané době sjednáno pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla, přičemž žalobkyně vyzvala žalovaného (provozovatele) k zaplacení příspěvku do 60 dnů ode dne doručení výzvy. Tvrzení žalobkyně žalovaný nesporoval, nepředložil důkazy vyvracející skutečnosti zjištěné z provedených listin. Skutkový stav je tedy prokázán tak, jak je uvedeno výše. Na zjištěný skutkový stav dopadají v tomto bodě zmíněná ustanovení právních předpisů, po jejichž aplikaci soud dospěl k jednoznačnému závěru, že žalobkyně má právo na zaplacení žalovaného dlužného příspěvku ve výši 7 995 Kč za období od 18. 6. 2024 do 18. 10. 2024 [vypočten dle § 45 odst. 3 o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla jako součin počtu dní, kdy nebylo Vozidlo 1 pojištěno, a denní sazby dle § 5 odst. 1 písm. h) vyhlášky č. 69/2024 Sb.] – Vozidlo 1 –, jakož i dlužného příspěvku ve výši 10 137 Kč za období od 6. 7. 2024 do 22. 10. 2024 [vypočten dle § 45 odst. 3 o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla jako součin počtu dní, kdy nebylo Vozidlo 2 pojištěno, a denní sazby dle § 5 odst. 1 písm. h) vyhlášky č. 69/2024 Sb.] a na zaplacení nákladů mimosoudního uplatnění práva na příspěvek po 300 Kč ke každému vozidlu (§ 6 vyhlášky č. 69/2024 Sb.).

Právo na zaplacení úroku z prodlení má žalobkyně dle § 1970 o. z. a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Žalobkyně požaduje úrok z prodlení až od 5. 2. 2025 stran Vozidla 1 a až od 11. 2. 2025 stran Vozidla 2, ač by na něj mělo právo již o několik dní dříve (§ 573, § 605 odst. 1 a § 607 o. z.). Uvedené ničeho nemění na sazbě („výši“) úroku z prodlení. Soud však nemohl žalobní žádání žalobkyně překročit, tedy přiznat jí více, než čehož se domáhá (§ 153 odst. 2 o. s. ř. a contrario). Žalovaný se totiž ocitl v prodlení po uplynutí lhůty 60 dnů k zaplacení od doručení té které výzvy. Dle § 573 o. z. se má za to, že výzva ohledně Vozidla 1 byla žalovanému doručena nejpozději dne 22. 1. 2024, dokdy Česká pošta, s.p. nechala zásilku výzvu obsahující uloženou na své příslušné pobočce. Je obecně známo, že pošta nechává zásilku uloženou nejméně po dobu 10 dnů od zanechání výzvy k vyzvednutí zásilky. Toto ostatně odpovídá i právním předpisům upravujícím doručování.

Na podkladě shora rozvedených skutečnosti soud žalobě v plném rozsahu vyhověl.

7. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § 142a o. s. ř. (k právu právnická osoba na náhradu nákladů řízení i v rozsahu nákladů za zastoupení advokátem srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 13. 7. 2016, sp. zn. 25 Cdo 1119/2016). Náhrada účelně vynaložených nákladů řízení žalobkyně zastoupené advokátkou sestává: a) z náhrady za zaplacený soudní poplatek ve výši 800 Kč (č. l. 7), b) náhrady odměny advokátky za 3 úkony právní služby – 1) předžalobní výzva, 2) převzetí a příprava zastoupení a 3) návrh ve věci samé [§ 11 odst. 1 písm. a) a d) vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve znění od 1. 1. 2025, neboť všechny úkony právní služby byly učiněny po tomto datu] – ve výši 400 Kč/úkon dle § 14b odst. 1 AT, tj. celkem 1 200 Kč, a c) z náhrady hotových výdajů vynaložených v souvislosti s každým ze tří uvedených úkonů právní služby ve výši 100 Kč/úkon dle § 14b odst. 6 AT, tj. celkem 300 Kč. Dále žalobkyni náleží náhrada DPH podle § 137 odst. 3 o. s. ř. ve spojení s § 14a AT ve výši 315 Kč [(1200+300)*0,21], neboť zástupkyně žalobkyně je plátkyní DPH. Tyto náklady ve sporu zcela úspěšná žalobkyně vynaložila k účelnému uplatňování svého práva, a proto jí soud přiznal jejich plnou náhradu v celkové výši 2 615 Kč (800+1200+300+315) – výrok II. K aplikaci § 14b AT přistoupil soud proto, že mu je z úřední činnosti známo, že se žalobkyně opakovaně domáhá návrhy na ustáleném vzoru v obdobných věcech téhož, potažmo obdobného plnění na základě stejného či podobného skutkového základu.

8. O lhůtách k plnění soud rozhodl dle § 160 odst. 1 v části věty před středníkem o. s. ř.; o místu plnění pro platbu náhrady nákladů řízení dle § 149 odst. 1 o. s. ř.

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení. Odvolání se podává u Okresního soudu v Jeseníku a jeho prostřednictvím. O odvolání bude rozhodovat Krajský soud v Ostravě, pobočka v Olomouci. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nebude-li plněno dobrovolně, co ukládá vykonatelné rozhodnutí soudu, lze se splnění jím uložených povinností domáhat výkonem rozhodnutí dle části šesté o. s. ř., popř. exekucí dle příslušných ustanovení zákona č. 120/2001 Sb., exekučního řádu.