OSJI 108 C 15/2020-69

Soud:
Okresní soud v Jihlavě
Spisová značka:
108 C 15/2020-69
Datum rozhodnutí:
2021-01-19
ECLI:
ECLI:CZ:OSJI:2021:108.C.15.2020.1

Okresní soud v Jihlavě rozhodl samosoudcem Mgr. Radkem Pavlačkou ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci ⟪LB:lb_002⟫ proti ⟪LB:lb_003⟫ žalované: osobní údaje žalované ⟪LB:lb_004⟫ pro částka s příslušenstvím

I. Zamítá se žaloba, kterou se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky částka, smluvní pokuty ve výši částka, úroku z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky částka od datum do zaplacení a úroku ve výši 69,34 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, maximálně však do doby, kdy úrok dosáhne částky částka.

II. Žalované se náhrada nákladů řízení nepřiznává.

1. Podanou žalobou se žalobkyně po žalované domáhala zaplacení částky částka se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, dále úhrady smluvní pokuty ve výši částka a úroku ve výši 69,34 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový úrok za dobu od datum dosáhne částky částka. V odůvodnění žaloby žalobkyně uvedla, že dne datum uzavřela se žalovanou smlouvu o úvěru číslo na základě které byl žalované dne datum vyplacen na bankovní účet úvěr ve výši částka. Žalovaná se ve smlouvě zavázala vrátit poskytnutý úvěr s efektivním úrokem ve výši 96,22 % ročně ve 30 pravidelných měsíčních splátkách po částka splatných vždy k 25. dni každého kalendářního měsíce počínaje měsícem listopadem 2015. Žalobkyně prověřila schopnost žalované splácet poskytnutý úvěr prostřednictvím dokladů o příjmech žalované, prohlášení žalované a z úvěrové historie žalované v databázích příjmení a NRKI (nebankovní registr klientských informací). Žalovaná požádala o odklad 9. až 11. splátky. Dále byl k žádosti žalované uzavřen dne datum dodatek ke smlouvě, kterým došlo k úpravě splátkového kalendáře. Žalovaná řádně neplnila povinnosti ze smlouvy, neboť nehradila řádně a včas sjednané splátky, v důsledku čehož se dostala do prodlení a žalobkyni vzniklo v souladu s bodem číslo smlouvy o úvěru právo na smluvní pokutu ve výši částka. S účinností ke dni datum došlo v souladu s bodem číslo smlouvy v důsledku prodlení žalované k zesplatnění celé částky nesplaceného úvěru. K tomuto datu se dle bodu číslo smlouvy staly dosud nezaplacená jistina úvěru a veškeré dosud nezaplacené úroky za poskytnutí úvěru přirostlé ke dni zesplatnění úvěru součástí nové jistiny úvěru, která činila částka. Před zesplatněním úvěru byla žalovaná vyzvána k úhradě dlužné splátky; žalovaná však ničeho neuhradila. V bodě číslo smlouvy bylo sjednáno, že v případě prodlení žalované s úhradou jistiny úvěru je povinna zaplatit smluvní pokutu ve výši 0,25 % z dlužné nové jistiny úvěru za každý den prodlení s její úhradou. Žalobkyně však požaduje smluvní pokutu jen ve výši 0,1 % denně za dobu od datum do datum, tj. ve výši částka. Ve smlouvě bylo sjednáno, že sjednané úroky za poskytnutí úvěru běží od data poskytnutí úvěru až do skutečného vrácení jistiny úvěru, a to i po zesplatnění celého úvěru, když poté i nadále přirůstá pouze k původní nesplacené jistině úvěru zahrnuté do nové jistiny úvěru, a to až do doby její úplné úhrady. Žalovaná tak dluží žalobkyni na jistině úvěru částku částka (odpovídala zbývající dlužné původní jistině ve výši částka a přirostlému úroku ve výši částka), smluvní pokutu ve výši částka, smluvní pokutu za prodlení žalované ve výši částka a úrok za poskytnutí úvěru vypočítaný z původní jistiny úvěru ve výši částka od datum do zaplacení ve výši 69,34 % ročně. Žalobkyně dále požaduje zákonný úrok z prodlení za dobu od datum do zaplacení, a to ve výši 8,5 % ročně z dlužné částky částka. Žalovaná ničeho neuhradila ani na základě předžalobní upomínky žalobkyně.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, ač jí byla spolu s výzvou k vyjádření se doručena do vlastních rukou postupem dle § 49 o. s. ř. na adresu trvalého pobytu. Žalovaná se k nařízenému jednání nedostavila, soud proto jednal v souladu s ustanovením § 101 odst. 3 o. s. ř. v nepřítomnosti žalované.

3. Oprávnění žalobkyně poskytovat spotřebitelské úvěry bylo doloženo výpisem ČNB ze seznamu regulovaných a registrovaných subjektů finančního trhu. Skutečnost, že bylo jednáno s žalovanou, byla doložena kopií jejího občanského průkazu.

4. Z listiny označené jako„ Návrh na uzavření smlouvy o revolvingovém úvěru/smlouva o revolvingovému úvěru číslo“ ze dne datum a z oznámení o schválení úvěru ze dne datum, včetně kopie obálky od zásilky doručované na adresu žalované dne datum, bylo zjištěno, že žalovaná podepsala návrh smlouvy o úvěru, který žalobkyně akceptovala dopisem, jehož součástí byl i splátkový kalendář ke smlouvě o úvěru. Žalovaná podepsala dne datum prohlášení o splnění informační povinnosti a rovněž předsmluvní formulář se standardními informacemi o spotřebitelském úvěru. Žalobkyně se ve smlouvě zavázala žalované poskytnout úvěr ve výši částka. Žalovaná se úvěr zavázala splatit 30 měsíčními splátkami ve výši částka, splatnými vždy do každého 25. dne v měsíci. Celková částka, kterou měla žalovaná na úvěru zaplatit, byla sjednána ve výši částka. Dále bylo v části A), čl. III. uvedeno, že je sjednána výpůjční úroková sazba ve výši 96,23 %, která byla dohodnuta jako pevná úroková sazba na celou dobu splácení úvěru. Součástí smlouvy učinily strany smluvní ujednání o revolvingovém úvěru právnická osoba V článku 12. smluvních ujednání byly sjednány důsledky vyplývající z prodlení žalované, když v bodě číslo bylo dohodnuto, že žalované vzniká povinnost zaplatit smluvní pokutu ve výši 8 % z dlužné částky v případě, že se dostane do prodlení s úhradou kterékoli splátky v délce větší než 15 dnů a k tomu smluvní pokutu ve výši 13 % z dlužné splátky při prodlení delším než 30 dnů. V článku číslo písm. b) bylo sjednáno, že automaticky dojde k zesplatnění úvěru v případě prodlení žalované s úhradou kterékoli splátky nebo její části v délce 60 dnů či v případě prodlení s úhradou dvou splátek. Dle bodu číslo se ke dni zesplatnění úvěru celá dosud nezaplacená jistina úvěru a veškeré dosud nezaplacené úroky za poskytnutí úvěru přirostlé ke dni zesplatnění úvěru stávají součástí nové jistiny úvěru. V bodě číslo byla sjednána smluvní pokuta ve výši 0,25 % z dlužné nové jistiny úvěru za každý den prodlení s její úhradou v případě nezaplacení nové jistiny úvěru v den následujícím po zesplatnění úvěru.

5. Poskytnutí úvěru bylo prokázáno dokladem o vyplacení úvěru (otiskem dat z elektronického výpisu k bankovnímu účtu vedenému právnická osoba), z něhož je zřejmé, že dne datum byla z bankovního účtu č. bankovní účet provedena platba na bankovní účet č. bankovní účet ve výši částka, kdy v identifikaci platby bylo uvedeno„ Koumarova“, přičemž toto číslo účtu se shoduje s číslem účtu, které žalovaná označila ve smlouvě jako bankovní spojení pro výplatu úvěru.

6. Formulářem Hodnocení klienta ze dne datum, potvrzením zaměstnavatele o výši pracovního příjmu žalované z datum, výplatními páskami žalované, výpisem z nebankovního registru klientských informací a výpisem záznamů z registru příjmení, žalobkyně prokazovala, že prověřovala před uzavřením smlouvy o úvěru schopnost žalované dlužnou částku splácet. Dle výpisu z registru příjmení neměla žalovaná evidované dluhy. Podle výpisu z NRKI byla žalovaná hodnocena skórem 416, přičemž vyšší skóre představuje vyšší platební morálku, resp. vyšší pravděpodobnost splácení. Podle potvrzení o výši příjmů vystaveného právnická osoba je žalovaná zaměstnána od datum jako montážní-výrobní dělník. Pracovní poměr je sjednán na dobu neurčitou. Průměrný čistý měsíční příjem za poslední tři měsíce byl částka a nejsou z něj prováděny srážky. Z výplatních pásek žalované od výše uvedeného zaměstnavatele soud zjistil, že žalovaná dosáhla v měsíci srpnu 2015 čisté mzdy ve výši částka a v měsíci červenci 2015 čisté mzdy ve výši částka. Ve formuláři Hodnocení klienta měla žalovaná jako příjem ze zaměstnání uvedenu částku částka. Mezi výdaji je uvedena částka částka jako životní minimum pro žalovanou a manžela, částka částka jako životní minimum na jedno nezaopatřené dítě a částka částka na nájem, inkaso, dopravu a ostatní. Dále je zaškrtnuto, že žalovaná nežije ve společné domácnosti s manželem a bydlí ve vlastní formě bydlení. Nejsou zde uvedeny žádné dluhy z úvěrů, leasingů či zápůjček. Také bylo zatrženo předložení výpisu z účtu.

7. Přípisem z datum požádala žalovaná o úpravu splátkového kalendáře z důvodu dlouhodobé pracovní neschopnosti, kterou doložila rozhodnutím o dočasné pracovní neschopnosti. Dopisem z datum oznámila žalobkyně žalované, že s odkladem splátek souhlasí a zaslala jí nový splátkový kalendář, podle něhož byly odloženy splátky číslo až 11. Podle dodatku smlouvy z datum byl mezi žalovanou a žalobkyní dohodnut odklad splátky číslo která měla být zaplacena až jako 34. splátka, za což měla žalovaná uhradit částku částka jako 35. splátku. K dodatku byl připojen nový upravený splátkový kalendář. Žalovaná také podepsala dne datum předsmluvní formulář se standardními informacemi o spotřebitelském úvěru.

8. Z karty klienta soud zjistil, že žalovaná jednotlivými platbami uhradila celkem částka. Z výzev ze dne datum, datum, datum a datum bylo zjištěno, že žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě splatných splátek úvěru číslo číslo číslo číslo upozornila ji na možnost zesplatnění celého úvěru. Z předžalobní výzvy ze dne datum bylo zjištěno, že žalobkyně vyzvala žalovanou k plnění ve smyslu § 142a odst. 2 o. s. ř., a to dluhu z úvěrové smlouvy, který ke dni zesplatnění (datum) měl činit částka odpovídající nové jistině, přičemž tato sestávala z původní dlužné jistiny úvěru ve výši částka a úroků ve výši částka, částka jako smluvní pokuty, a dále byla vyzvána k úhradě běžící smluvní pokuty a úroků z prodlení, přičemž jí byla určena lhůta 15 dnů. Odeslání výzvy bylo doloženo podacím archem z datum.

9. Soud nezjistil žádnou pro rozhodnutí relevantní skutečnost z vyjádření Mgr. jméno příjmení, příjmení příjmení ze dne datum, když toto vyjádření není znaleckým posudkem a v konkrétnostech se nevztahuje k souzené věci. Lze však označit přinejmenším za zvláštní, že ujednání o úroku musí být vykládáno soudním znalcem. Otázka určitosti takového ujednání ve vztahu ke spotřebiteli by mohla být soudem posouzena, pokud by nebyly přijaty níže uvedené závěry.

10. Soud neposkytl žalobkyni lhůtu k doplnění důkazních návrhu vztahujících se k tvrzením o zkoumání výdajové stránky žalované, neboť v předvolání byla žalobkyně poučena o zákonné koncentraci řízení, přičemž jí je z několika obdobných věcí znám názor soudu na otázku nutnosti podrobného zkoumání bonity jejích klientů, o čemž svědčí i doplnění žaloby zaslané žalobkyní krátce před prvním termínem, na který bylo první jednání ve věci nařízeno. jméno žalobkyně pak v předmětném doplnění prezentuje názor, že další zkoumání bonity není potřeba, a to včetně údajů o výdajích klientů.

11. Na základě provedeného dokazování soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu. Žalobkyně a žalovaná uzavřely na základě návrhu ze dne datum akceptovaného dopisem ze dne datum úvěrovou smlouvu, v níž se žalobkyně zavázala poskytnout žalované úvěr ve výši částka a žalovaná se zavázala dlužnou částku z úvěru spolu s úrokem ve výši 96,23 % ročně splatit 30 měsíčními splátkami ve výši částka, splatnými vždy do každého 25. dne v měsíci s tím, že celková částka k zaplacení činila částka. Dále byly sjednány smluvní pokuty pro případ prodlení. Žalobkyně převedla na bankovní účet označený ve smlouvě žalovanou částku částka. První splátka byla splatná dne datum. Žalovaná zaplatila celkem částka. Následně byl mezi stranami uzavřen dodatek smlouvy, na základě kterého byla odložena 15. splátka. Žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dlužných splátek. Ke dni zesplatnění měla činit dlužná částka částka, přičemž tato sestávala z původní dlužné jistiny úvěru ve výši částka, úroků ve výši částka a smluvní pokuty ve výši částka.

12. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“), se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 9 odst. 1 zákona č. 140/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném od 25. 2. 2013 (dále též jen„ ZoSÚ“), je věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná.

13. Podle § 588 o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. Podle § 2993 o.z. platí, že pokud plnila strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila.

14. Soud posoudil závazkový vztah mezi účastníky řízení podle § 2395 a násl. o.z. a podle ZoSÚ a dospěl k závěru, že žalobkyně jako podnikatelka vystupovala v rámci výkonu své podnikatelské činnosti, zatímco žalovaná v této pozici nejednala. Žalobkyně ani po poučení soudu dle § 118a odst. 3 o.s.ř. nenavrhla důkazy ke svému tvrzení, že dostatečně zkoumala i výdajovou stránka žalované při prověřování bonity. Žalobkyně obsáhle argumentovala částkou životního minima určenou právním předpisem a dále přenesla svou povinnost prověřit schopnosti žalované na její stranu s odůvodněním, že žalovaná podepsala příslušná prohlášení a případně porušila svou povinnost tvrdit další výdaje. Podle názoru soudu však žalobkyně měla přistoupit k bližšímu zkoumání výdajové stránky hospodaření žalované, neboť nedisponovala ani jedinou relevantní informací o výdajích žalované (s výjimkou tvrzení žalované, na které ale nemůže žalobkyně spoléhat). Pouhý odkaz na životní minimum je dle soudu jednoznačně nedostatečný, když nemůže obsáhnout konkrétní situaci žadatele. V moci žalobkyně nepochybně bylo požadovat od žalované doložení např. výpisů z účtu, které by obsahovaly i debetní operace, či dokladů o úhradách nákladů souvisejících s bydlením, když samotnou žalovanou byly tyto náklady tvrzeny v částce velmi nízké, neodpovídající obvyklým současným nákladům (částka), byť by šlo o vlastní formu bydlení. Soud proto dospěl k závěru, že žalobkyně neposoudila řádně úvěruschopnost žalované v pozici spotřebitelky, když neposoudila schopnost žalované splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru porovnáním příjmů a výdajů žalované ve smyslu ZoSÚ, a tedy žalobkyně nemohla kvalifikovaně dospět k závěru, že zde nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Vzhledem ke skutečnosti, že žalobkyně poskytla žalované spotřebitelský úvěr v rozporu s § 9 odst. 1 větou druhou ZoSÚ, je nutné předmětnou smlouvu posoudit jako neplatnou.

15. Z rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018 (dostupný na www.nsoud.cz) vyplývá, že povinnost posouzení úvěruschopnosti spotřebitele chrání nejen spotřebitele samého před negativními důsledky neschopnosti úvěr splácet, ale zprostředkovaně také společnost jako celek, neboť předchází negativním sociálním důsledkům předlužení a insolvence v podobě pádu spotřebitele a osob na něm závislých do veřejné sociální sítě, narušení rodinných a sociálních vztahů atd. a v neposlední řadě chrání i pozici věřitelů samých, neboť odborné posouzení úvěruschopnosti spotřebitele při žádosti o další úvěr snižuje riziko věřitelů, kteří témuž spotřebiteli poskytli úvěry či jiné služby již dříve. Ve shora citovaném rozsudku Nejvyššího soudu České republiky se též uvádí, že věřitel je povinen při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele postupovat s odbornou péčí a této své povinnosti nedostojí, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech, když dostatečnými nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele. Klíčová je i povinnost věřitele využívat veřejně dostupné informace, jakými jsou například státem publikované údaje o životním a existenčním minimu podle zákona č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu, a o průměrných výdajích obyvatelstva (databáze Českého statistického úřadu), a tyto porovnávat se známými nebo od spotřebitele zjištěnými (ne pouze tvrzenými) informacemi o jeho příjmech a výdajích.

16. Z důvodů vyplývajících z citovaného rozhodnutí Nejvyššího soudu, jakož i z důvodů nastíněných v nálezu Ústavního soudu sp.zn. III. ÚS 4129/18 (dostupný na www.usoud.cz), který soudům v podstatě ukládá zabývat se otázkou zkoumání bonity z úřední povinnosti, dovodil soud v projednávané věci naplnění podmínek dle § 588 o.z. a přihlédl k neplatnosti úvěrové smlouvy uzavřené mezi žalobkyní a žalovanou. Samo jednání žalobkyně v podobě postupu jednoznačně odporujícímu principům ochrany spotřebitele, jakož i nesrozumitelnost smluvních ujednání (viz určování úroku výkladem soudního znalce), je totiž důvodem neplatnosti, nikoliv pasivita jejích klientů.

17. Vzhledem k tomu, že bylo prokázáno vyplacení úvěru žalované ve výši částka a současně provedení úhrad ze strany žalované ve prospěch žalobkyně ve výši částka, bylo na místě uzavřít, že žalovaná v celém rozsahu vydala bezdůvodné obohacení získané přijetím plnění bez právního důvodů, a proto soud žalobu v celém rozsahu jako nedůvodnou zamítl.

18. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř., podle něhož by náhrada nákladů řízení náležela žalované, která byla ve věci zcela úspěšná, když žaloba byla v celém rozsahu zamítnuta. Jelikož žalované žádné náklady v řízení nevznikly a protože byla žalovaná v řízení nečinná, pročež nelze uvažovat ani o paušální náhradě nákladů řízení dle § 151 o.s.ř., nebyla žalované náhrada nákladů řízení přiznána.

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání ve lhůtě 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v obec prostřednictvím Okresního soudu v Jihlavě ve 2 vyhotoveních.

Nesplní-li povinný ve stanovené lhůtě dobrovolně, co mu ukládá pravomocné rozhodnutí soudu, může oprávněný podat návrh na exekuci nebo na soudní výkon rozhodnutí.

OSJI 108 C 15/2020-69