OSJI 12 C 163/2019-150

Okresní soud v Jihlavě rozhodl samosoudkyní JUDr Evou Bastlovou ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci ⟪LB:lb_002⟫ proti ⟪LB:lb_003⟫ žalované: osobní údaje žalované ⟪LB:lb_004⟫ zastoupené advokátem titul. jméno příjmení ⟪LB:lb_005⟫ sídlem adresa ⟪LB:lb_006⟫ pro 149 145,97 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 73 146 Kč s 9,75 % ročně z částky od datum do zaplacení,

II. Návrh žalobce na zaplacení částky 75 999,97 s 9,75 % ročně z částky 75 999,97 od datum do zaplacení, se zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

l. Žalobce podal návrh na zaplacení částky 149 145,97 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že žalovaná byla členkou a nájemkyní družstevního bytu číslo v budově, sestávající se s č. popisného číslo, číslo, číslo /část obce Jihlava, postavené na pozemku par. číslo zapsané na list vlastnictví pro k.ú. obec, obec Jihlava. Protože neplatila řádně nájemné a služby s tím spojené, rozhodlo představenstvo o vyloučení žalované z družstva na své schůzi dne datum usnesením číslo ve smyslu článku 23 odst. 1 anonymizováno družstva. Toto rozhodnutí bylo žalované doručeno dne datum. Podle § 734 odst. 3 zákona o obchodních korporacích zánikem členství v bytovém družstvu zanikl také nájem družstevního bytu žalované. Žalovaná se však ani po zániku nájmu družstevního bytu z bytu nevystěhovala, a proto požadují vydání bezdůvodného obohacení za bezesmluvní užívání předmětného bytu a to za měsíc prosinec 2017 částku 9 145,97 Kč, za měsíce leden 2018 – únor 2019 částku 140 000 Kč, celkem tedy částku 149 145,97 Kč. Ze žaloby bylo také zjištěno, že žalovaná dne datum zaplatila částku 134 316 Kč, dne datum částku 57 710 Kč a dne datum částku 170 128,70 Kč, kdy zaplacené částky byly použity na úhradu obvyklého nájemného a služeb s tím spojených. Žalobce požadoval výši bezdůvodného obohacení jako obvyklé nájemné za každý měsíc od prosince 2017 až do února 2019 částku 10 000 Kč.

2. Žalovaná navrhovala zamítnutí žaloby v plném rozsahu s odůvodněním, že žaloba není důvodná a žalobci právo na zaplacení předmětné částky za výše uvedené období nevzniklo. Poukazovala na to, že i když by byla řádně vyloučena z družstva, tak pokud původní nájemce neodevzdá byt pronajímateli v den skončení nájmu, vzniká nájemci povinnost hradit nikoliv obvyklé nájemné, ale nájemné odpovídající ujednanému nájemnému, což jednoznačně stanoví § 2295 o.z. Soud by tedy měl vycházet z ustanovení § 2295 o.z. a podle tohoto ustanovení by žalovaná byla povinna hradit nájemné nikoliv ve výši obvyklého, ale ve výši ujednaného, a v takovém případě by jí nevznikl dluh, když žalovaná zaplatila dne datum částku 134 316 Kč, dne datum částku 57 710 Kč a dne datum částku 170 128,70 Kč, ale přeplatek.

3. Soud ve věci provedl dokazování listinami - informací o jednotce, rozpisem dlužné částky žalobce ze dne datum, smlouvou o nájmu bytu uzavřenou mezi účastníky dne datum, výstrahami před vyloučením ze dne datum včetně dokladu o doručení, rozhodnutím o vyloučení z družstva ze dne datum včetně dokladu o doručení, výpisem ze zápisu číslo 2015 ze dne datum ze schůze představenstva žalobce, výzvou k plnění před podáním žaloby, anonymizováno družstva žalobce zejména článku 28, 30, 32, 33, 40, 50, 51, rozsudkem zdejšího soudu ze dne 19. 11. 2019, č.j. 20 C 457/2018 – 88 ve spojení s usnesením Krajského soudu v obec ze dne 1. 4. 2020 č.j. 19 Co 35/2020 – 108, zprávami realitních kanceláří o sdělení obvyklého nájemného, týkajícího se předmětného bytu, od prosince 2017 do současné doby a to jméno příjmení, jméno příjmení, právnická osoba, příjmení příjmení, 1. Nonstop reality, právnická osoba, doklady o provedených platbách žalovanou ze dne datum - částka 134 316 Kč, dne datum částka 57 710 Kč a dne datum - částka 170 128,70 Kč a rozpisem plateb žalobce ze dne datum včetně výpisů žalobce z období datum – datum, z období od datum do datum, z období datum do datum a ze dne datum, z období od datum do datum a od datum do datum a datum do datum, z nichž zjistil následující skutkový stav:

Žalovaná byla od datum členem bytového družstva – žalobce, dne datum uzavřela s žalobcem nájemní smlouvu, jejímž předmětem byla jednotka číslo – byt, vymezená v budově, sestávající se s adresa /část obce Jihlava, postavené na pozemku par. číslo zapsanou na list vlastnictví pro k.ú. obec, obec Jihlava. Protože žalovaná řádně neplatila nájemné, dne datum ji udělilo představenstvo žalobce výstrahu před vyloučením pro porušení povinnosti člena družstva, spočívající v neplacení záloh na úhradu služeb spojených s užíváním bytu společných prostor. Protože žalovaná ani přes tuto výstrahu nezaplatila dlužné zálohy na úhradu služeb spojených s užíváním bytu společných prostor, představenstvo družstva dne datum vyloučilo žalovanou z družstva pro porušení členských povinností a ke dni datum došlo k nabytí právní moci rozhodnutí představenstva o vyloučení z družstva, když žalovaná nepodala proti rozhodnutí o vyloučení námitky ke shromáždění delegátů ani žalobu na neplatnost rozhodnutí o vyloučení k soudu. I po datum žalovaná nadále užívala předmětný byt a rozsudkem zdejšího soudu ze dne datum bylo žalované uloženo, aby vyklidila předmětný byt. Toto rozhodnutí nabylo právní moci dne datum. Dále z provedeného dokazování bylo zjištěno, že žalovaná tedy užívala od datum předmětný byt bez právního důvodu. Z přehledu žalobce ze dne datum bylo zjištěno, že žalovaná zaplatila dne datum částku 134 316 Kč, dne datum částku 57 710 Kč a dne datum částku 170 128,70 Kč. Žalobce tyto částky započetl na služby spojené s užíváním bytu od datum do doby podání žaloby a část těchto plateb započetl na užívání bytu žalovanou za období od datum až do listopadu 2017.

4. Členství žalované zaniklo podle § 619 z.o.k. ve spojení s článkem 23 odst. 8 stanov žalobce uplynutím lhůty 30 dnů podáním námitek č. j. dnem 24 6. 2015. Tímto dnem také žalované zanikl nájem předmětného bytu podle § 734 odst. 3 věty první z.o.k.

5. Podle § 2991 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb. o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 tohoto ustanovení bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu.

6. Podle § 2295 zákona č. 89/2012 Sb. o.z. pronajímatel má právo na náhradu ve výši ujednaného nájemného neodevzdá-li nájemce byt pronajímateli v den skončení nájmu až do dne, kdy nájemce pronajímateli skutečně byt odevzdá.

7. V konkrétním případě se soud musel zabývat otázkou, zda bezdůvodné obohacení na straně žalované, které představuje užívání předmětného bytu bez právního důvodu, je nutné stanovit ve smyslu § 2295 zákona č. 89/2012 Sb. o.z. tj. jako výši ujednaného nájemného nebo jako obvyklé nájemné za užívání bytu v daném místě a čase. Soud dospěl k závěru, že u družstevních bytů není sjednaná výše nájemného, když člen družstva a nájemce bytu vždy platí pouze zálohy na služby spojené s užíváním bytu a dále poplatky do fondu oprav, a proto soud dospěl k závěru, že žalovaná je povinna vydat žalobci bezdůvodné obohacení ve výši obvyklého nájemného za předmětný byt za žalované období, tj. za prosinec 2017, leden 2018 – únor 2019. Jak vyplynulo ze zpráv realitních kanceláří, obvyklé nájemné ze předmětný byt se od roku 2017 až do roku 2019 pohybovalo v rozmezí od 8 000 do 12 000 Kč měsíčně, a proto soud dospěl k závěru, že žalovaná měla v období od datum tj. ode dne, kdy žalované zanikl nájem předmětného bytu až do února 2019 platit obvyklé nájemné ve výši 8 000 Kč měsíčně, kdy soud přihlédl k tomu, že před tímto datem byla žalovaná členkou družstva a nájemkyní předmětného bytu, a proto obvyklé nájemné za uvedené období stanovil ve spodní hranici. Z přehledu plateb a z rozpisu žalobce ze dne datum, který obsahuje rozpis zaplacených částek žalobkyní na úhradu bezdůvodného obohacení, které mělo vzniknout žalované užíváním bytu, a zálohy na služby, soud zjistil, že v roce 2015 žalobce z provedených plateb žalovanou započetl jako úhradu na užívání bytu vždy částku 8 000 Kč, a proto v roce 2015 nevznikl žalobkyni dluh za užívání bytu. příjmení zaplacené částky ve výši 32 859 Kč v roce 2015 započetl žalobce na služby. Pokud se jedná o rok 2016 tak v tomto roce za užívání bytu měla platit obvyklé nájemné ve výši 8 000 Kč měsíčně, celkem částku 96 000 Kč, zaplatila 120 000 Kč, a proto jí vznikl přeplatek 24 000 Kč. Pokud se jedná o rok 2017 tak v tomto roce za užívání bytu měla platit obvyklé nájemné ve výši 8 000 Kč měsíčně, celkem částku 96 000 Kč, zaplatila 110 854 Kč, a proto jí vznikl přeplatek 14 854 Kč, tedy za období od datum do datum na obvyklé nájemné žalobce žalované započetl navíc částku 38 854 Kč. Ostatní poskytnuté platby žalovanou byly žalobcem započteny v předmětném období za služby. Od ledna 2018 do února 2019 nezaplatila žalovaná na obvyklém nájemném za užívání bytu nic, ačkoliv měla platit měsíční obvyklé nájemné za předmětný byt 8 000 Kč, a proto jí vznikl dluh ve výši 112 000 Kč. Z uvedeného tedy vyplývá, že žalovaná má žalobci na bezdůvodném obohacení za užívání bytu za období od listopadu 2017 do února 2019 zaplatit celkem částku 73 146 Kč / 112 000 Kč – 38 854 Kč soud vyhověl návrhu žalobce na zaplacení této částky, zároveň soud přiznal žalobci i úrok z prodlení ve výš 9,75 % ročně od datum do zaplacení, když tohoto dne se dostala žalovaná do prodlení s plněním dlužné částky. Protože žalobce požadoval zaplacení celkem částky 149 145,97 Kč s příslušenstvím z titulu bezdůvodného obohacení, nezbylo soudu než jeho návrh co do částky 75 999,97 Kč s příslušenstvím, zamítnout. Pokud žalovaná v závěrečné řeči namítala, že není pasivně legitimována, když předmětný byt neužívá ona, ale její matka, tak soud konstatuje, že tuto námitku uplatnila žalovaná až v závěrečné řeči po koncentraci řízení a nad rámec soud konstatuje, že není podstatné, kdo předmětný byt užívá, když žalované poté, co byla řádně vyloučena z družstva a přestala být nájemkyní bytu, bylo uloženo rozsudkem zdejšího soudu, aby předmětný byt vyklidila a ona tak neučinila, ani do doby rozhodnutí soudu. Dle názoru soudu není směrodatné, kdo předmětný byt v uvedeném období, za které je požadováno bezdůvodné obohacení, užíval, když pasivně legitimovanou k vydání bezdůvodného obohacení je pouze žalovaná. Pokud žalovaná poukazovala na ustanovení 750 z.o.k., že pokud by žalobce dosahoval jakýkoliv zisk, je jeho povinností tento použít k uspokojování bytových potřeb členů a dalšího rozvoje bytového družstva, a proto nemá žalovaná platit obvyklé nájemné, tak soud konstatuje, že ani toto ustanovení nevylučuje placení obvyklého nájemného za užívání družstevního bytu někým jiným než členem družstva., kdy v souladu s tímto ustanovením má placení obvyklého nájemného žalovanou sloužit k rozvoji bytových potřeb členů i bytového družstva.

8. Účastníci měli ve věci částečný úspěch, a proto soud podle § 142 odst. 2 o.s.ř. rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání ve lhůtě 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v obec prostřednictvím Okresního soudu v Jihlavě ve 2 vyhotoveních.

Nesplní-li povinný ve stanovené lhůtě dobrovolně, co mu ukládá pravomocné rozhodnutí soudu, může oprávněný podat návrh na exekuci nebo na soudní výkon rozhodnutí.