OSJI 8 C 82/2021-32

Okresní soud v Jihlavě rozhodl samosoudcem Mgr. Radkem Pavlačkou ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci ⟪LB:lb_002⟫ proti ⟪LB:lb_003⟫ žalovanému: osobní údaje žalovaného ⟪LB:lb_004⟫ o 59 279 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 21 708 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 21 708 Kč od 5. 1. 2021 do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá v části, v níž se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 37 571 Kč s úrokem z prodlení ve výši 3 935,96 Kč, s úrokem ve výši 7 795,22 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 36 423 Kč od 17. 7. 2020 do 4. 1. 2021, s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 14 715 Kč od datum do zaplacení a s úrokem ve výši 19,31 % ročně z částky 36 423 Kč od 17. 7. 2020 do zaplacení.

III. Žalovanému se náhrada nákladů řízení nepřiznává.

1. Podanou žalobou se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 59 279 Kč s příslušenstvím. V odůvodnění žaloby žalobkyně uvedla, že její právní předchůdkyně, společnost právnická osoba (dále též jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“), uzavřela s žalovaným dne datum smlouvu o spotřebitelském úvěru číslo na částku 40 000 Kč, která byla žalovanému vyplacena převodem na jeho bankovní účet. Poskytnutou částku spolu s úrokem ve výši 43 952 Kč za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy a s odměnou za administrativní činnost ve výši 18 000 Kč se žalovaný zavázal splatit v 36 měsíčních splátkách po 2 832 Kč. Žalovaný svou povinnost splnil pouze zčásti, když uhradil celkem částku 18 292 Kč a neuhrazena zůstala jistina úvěru ve výši 36 423 Kč, úrok ve výši 17 356 Kč a odměna za administrativní činnost ve výši 5 500 Kč. Pohledávka byla zesplatněna k datum. Dne datum postoupila právní předchůdkyně žalobkyně pohledávku za žalovaným na žalobkyni. Tato skutečnost byla žalovanému oznámena. Žalovaný byl na možnost podání žaloby upozorněn ve výzvě k zaplacení učiněné zástupcem žalobkyně. Právní předchůdkyně žalobkyně posoudila schopnost žalovaného splácet finanční závazky vyhodnocením údajů sdělených žalovaným v zákaznické kartě a jejich ověřením předloženými doklady.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, ač mu byla žaloba spolu s výzvou k vyjádření se doručena do vlastních rukou postupem dle § 49 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, v účinném znění (dále též jen„ o. s. ř.“) na adresu trvalého pobytu. K nařízenému jednání se žalovaný nedostavil, aniž by se omluvil.

3. K jednání se dostavil zástupce žalobkyně, který navrhl vydání rozsudku pro zmeškání. Soud tomuto návrhu nevyhověl a rozsudek pro zmeškání nevydal, neboť nebyly splnění podmínky uvedené v § 153b o. s. ř., když žalovaný o tomto postupu nebyl poučen.

4. Právní osobnost žalobkyně zjistil soud z výpisu z obchodního rejstříku.

5. Z listiny označené jako„ Smlouva o spotřebitelském úvěru číslo soud zjistil, že byla uzavřena dne datum mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným. Podle této smlouvy byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 40 000 Kč, který měla právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému vyplatit převodem na bankovní účet č. bankovní účet. Předmětnou smlouvou se žalovaný zavázal zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně celkem částku ve výši 101 952 Kč, skládající se z částky 40 000 Kč představující jistinu, z částky 43 952 Kč představující kapitalizovaný úrok za poskytnutý úvěr a dále z částky 18 000 Kč představující poplatek. Dluh ze smlouvy měl být žalovaným uhrazen na bankovní účet právní předchůdkyně žalobkyně č. bankovní účet v 36 měsíčních splátkách po 2 832 Kč. Splatnost jednotlivých splátek byla stanovena v rozpisu splátek.

6. Z výpisu z bankovního účtu vedeného pro právní předchůdkyni žalobkyně právnická osoba se zjišťuje, že dne datum byla ve prospěch bankovního účtu žalovaného č. bankovní účet poukázána částka 40 000 Kč.

7. V kartě zákazníka ze dne datum je u žalovaného vyplněno, že je svobodný, bez vyživovací povinnosti a žije s rodiči. Zaznamenán je měsíční příjem ve výši 27 000 Kč z hlavního pracovního poměru uzavřeného dne datum na dobu neurčitou u společnosti právnická osoba U položky ověřené doklady ke zdroji příjmů je uvedeno:„ Doba určitá“. V měsíčních výdajích žadatele jsou pak uvedeny výdaje na bydlení ve výši 4 000 Kč, osobní výdaje ve výši 3 410 Kč, splátky zápůjček/úvěrů ve výši 7 000 Kč a ostatní výdaje ve výši 1 000 Kč. V části zákaznické karty označené jako„ dokumenty k ověření finanční situace žadatele“ není uveden žádný údaj.

8. Z kopie pracovní smlouvy uzavřené dne datum soud zjistil, že byla uzavřena mezi žalovaným a společností právnická osoba Pracovní poměr byl sjednán na dobu určitou od datum do datum. Z výplatních pásek žalovaného u jeho zaměstnavatele vyplývá, že jeho čistý příjem činil v říjnu 2017 částku 20 106 Kč a v listopadu 2017 částku 28 990 Kč, v tomto měsíci mu byl vyplacen„ 13. plat“ ve výši 12 000 Kč. Podle výpisu z centrální evidence exekucí nebyla proti žalovanému k datum vedena exekuce.

9. Přípisem ze dne datum byl žalovaný upomínán právní předchůdkyní žalobkyně o úhradu dlužných splátek v celkové výši 21 956 Kč. Přípisem z datum oznámila právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému zesplatnění pohledávek ze smlouvy o úvěru.

10. Ze smlouvy o postoupení pohledávek včetně přílohy (strana 2) soud zjistil, že byla uzavřena dne datum a na žalobkyni byla z její právní předchůdkyně postoupena pohledávka z titulu uzavřené smlouvy číslo v celkové výši 59 276 Kč, přičemž z čl. I odst. 1 ve spojení s čl. II odst. 2 dotčené postupní smlouvy vyplývá, že se má jednat o pohledávky ze smluv o spotřebitelském úvěru se všemi právy s tím spojenými. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne datum, který byl dle podacího lístku odeslán žalovanému dne datum.

11. Předžalobní výzvou ze dne datum vyzval právní zástupce žalobkyně žalovaného k úhradě dlužné částky ve výši 75 626,21 Kč ve lhůtě do datum; z podacího lístku vyplývá, že tato byla odeslána datum.

12. Na základě provedeného dokazování soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu. Právní předchůdkyně žalobkyně jakožto podnikatelka s předmětem podnikání spočívajícím v poskytování spotřebitelských úvěrů a žalovaný spolu uzavřeli nejdříve dne datum smlouvu, v níž se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému finanční prostředky ve výši 40 000 Kč a žalovaný se zavázal dlužnou částku spolu s úrokem a dalšími poplatky splatit 36 měsíčními splátkami ve výši 2 832 Kč. Bonita žalovaného byla právní předchůdkyní žalobkyně zkoumána na základě tvrzení žalovaného, přičemž ověřovány byly toliko příjmy žalovaného. Právní předchůdkyně žalobkyně předmět úvěru vyplatila. Žalovaný závazek splnil pouze částečně, když dle nesporných tvrzení žalobkyně uhradil pouze částku 18 292 Kč. Pohledávka z uzavřené smlouvy byla na žalobkyni postoupena smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum, což bylo žalovanému oznámeno přípisem z datum. Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné pohledávky předžalobní výzvou ze dne datum s určenou lhůtou k plnění do datum.

13. Dle ustanovení § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném do 30. 6. 2017 (dále též jen„ ZoSÚ2016“), je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. Dle § 86 odst. 1 ZoSÚ2016 poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 86 odst. 2 ZoSÚ2016 poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. Podle § 87 odst. 1 ZoSÚ2016 poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

14. Podle ustanovení § 1879 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále též jen „o. z.“) věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Dle § 1880 odst. 1 o. z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.

15. Dle § 2991 odst. 1, 2 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zejména ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Dle ustanovení § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není narušeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

16. Na základě závěru o skutkovém stavu a s přihlédnutím ke shora citovaným zákonným ustanovením soud dospěl k dále uvedenému. Na závazkový vztah mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným je plně aplikovatelný ZoSÚ2016, neboť právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému poskytla úvěr v rámci své podnikatelské činnosti a žalovaný nevystupoval jako podnikatel. Podmínkou platnosti smlouvy je splnění povinnosti věřitele s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele úvěr splácet. Součástí odborné péče věřitele při ověřování schopnosti spotřebitele splácet úvěr je i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem, ale i prověření (požadavku na doložení) těchto tvrzení, a to například potvrzením o zaměstnání a příjmu, doložením výplatních pásek, doložením výpisu z účtu žadatele a podobně (blíže viz rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, č. j. 1 As 30/2015-39, dostupný na webová adresa či rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Cdo 2178/2018, dostupný na webová adresa, přičemž tam uvedené závěry jsou aplikovatelné i na současnou úpravu). Soud na základě provedeného dokazování učinil závěr, že právní předchůdkyně žalobkyně ověřila pouze příjmovou stránku finančního hospodaření žalovaného. Při tomto ověřování nebylo postupováno s odbornou péčí. Záznamy v zákaznické kartě nedopovídaly předloženým dokladům, když pracovní poměr byl sjednán na dobu určitou, a to pouze v rozsahu pouhých pěti měsíců trvání smlouvy, a tvrzený příjem zdaleka neodpovídal doloženým mzdám za předchozí měsíce. Rozdíl mezi tvrzeným příjmem (27 000 Kč) a průměrnou mzdou obsahující také tzv.„ 13 plat“ (24 885,50 Kč) je poměrně výrazný. Ohledně výdajové stránky žalobkyně obecně tvrdila, jak bylo postupováno, a odkazovala na příslušná ustanovení zákona, ale ke svým tvrzením nenavrhla žádný důkaz. Žalobkyně svá tvrzení, že k ověření správnosti údajů poskytnutých žalovaným byly její právní předchůdkyní využity i další zdroje soudu nijak neprokázala, neboť tato skutečnost nevyplývá ani z karty zákazníka, kde je příslušná kolonka nevyplněna. Je pravdou, že věřitel nemá povinnost uchovávat kopie dokladů, vystavuje se tím však nebezpečí vzniku důkazní nouze. S ohledem na velmi vysoké splátky jiných úvěrů měla právní předchůdkyně žalobkyně pečlivě zkoumat právě výdajovou stránku žalovaného. Právní předchůdkyni žalobkyně přitom bylo známo, že žalovaný má běžný účet, z jehož výpisů by nepochybně bylo možné získat relevantní údajů pro závěr o schopnosti splácet. Soud neposkytl dodatečnou lhůtu žalobkyni pro doplnění důkazních návrhů po poučení dle § 118a odst. 3 o.s.ř., neboť by tím došlo k popření principu zákonné koncentrace řízení. Žalobkyně si byla vědoma, jaká tvrzení týkající se zkoumání bonity musí uvádět, když tak učinila již v rámci žaloby. Musela si být vědoma i toho, že svá tvrzení musí u nařízeného jednání podložit všemi dostupnými důkazy (což učinila v případě příjmů). Během prvního jednání nebyla žalobkyně konfrontována s žádnou překvapivou skutečností, když obvyklý postup soudu je žalobkyni nepochybně znám z jiných řízení, kterých žalobkyně zahajuje u zdejšího soudu v řádu stovek. Soud proto uzavírá, že právní předchůdkyně žalobkyně nepostupovala s řádnou péčí při zkoumání schopnosti žalovaného úvěr splácet.

17. S ohledem na výše uvedené učinil soud závěr, že právní předchůdkyně žalobkyně nesplnila řádně svoji zákonnou povinnost s odbornou péčí posoudit schopnost žalovaného splácet úvěr, a proto soud posoudil smlouvu uzavřenou mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným jako neplatnou dle ustanovení § 87 ZoSÚ2016. I přes znění předmětného ustanovení je potřeba neplatnost považovat za absolutní, k níž soud přihlíží z úřední povinnosti, neboť smyslem ZoSÚ2016 je implementace předpisů EU vydaných na ochranu spotřebitele. K otázce absolutní neplatnosti smlouvy odkazuje soud pro zjednodušení na rozhodnutí Soudního dvora ve věci sp. zn. C číslo a nález Ústavního soudu sp. zn. Pl Ú číslo (dostupný na webová adresa). Je-li absolutně neplatná smlouva, jsou absolutně neplatná i ujednání o smluveném úroku a poplatcích, jak vyplývají ze smlouvy.

18. Žalobkyně tedy soudu prokázala, že jí její právní předchůdkyně platně postoupila pohledávku za žalovaným a že právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému poskytla finanční prostředky ve výši 40 000 Kč. Žalovaný dle nesporovaných tvrzení žalobkyně uhradil na dlužnou částku celkem 18 292 Kč. Vzhledem k tomu, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným nebyla platně a účinně uzavřena smlouva a mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným či mezi žalobkyní a žalovaným není jiné platné smluvní ujednání, má soud za to, že se žalovaný na úkor právní předchůdkyně žalobkyně bezdůvodně obohatil, neboť právní předchůdkyně žalobkyně mu plnila bez právního důvodu. Žalovaný byl proto povinen právní předchůdkyni žalobkyně ve smyslu ZoSÚ2016 vrátit poskytnutou jistinu poníženou o uhrazenou částku. To pak znamená, že bezdůvodné obohacení vzniklé v souvislosti se smlouvou činí 21 708 Kč (vyplaceno bylo 40 000 Kč a ze strany žalovaného došlo k úhradě částky 18 292 Kč). Podle předžalobní výzvy měl žalovaný plnit do datum a soud dospěl k závěru, že jde o lhůtu přiměřenou, takže se žalovaný dne následujícího dostal do prodlení. Žalobkyni tedy byl přiznán úrok z v požadované výši 9,75 % (dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb.) z dosud nevrácené částky bezdůvodného obohacení za dobu od datum do zaplacení. Ohledně všech zbývajících žalobou uplatněných částek, včetně zbytku požadovaného příslušenství, musela být žaloba jako nedůvodná zamítnuta.

19. O nákladech řízení soud rozhodl v souladu s ustanovením § 142 odst. 2 o. s. ř. Žalobkyně se v řízení domáhala (včetně v žalobě kapitalizovaných úroků a úroků z prodlení) částky 71 010,18 Kč, úspěšná však byla pouze co do částky 21 708 Kč, tj. z 30,6 %. Žalovaný byl úspěšný co do zamítnuté částky 49 302,18 Kč, tj. ze 69,4 %, a náleží mu proto náhrada účelně vynaložených nákladů řízení v rozsahu 38,8 % Protože však žalovanému žádné náklady v řízení nevznikly a žalovaný byl v řízení nečinný, pročež nelze uvažovat ani o paušální náhradě nákladů dle § 151 o. s. ř., rozhodl soud tak, že žalovanému právo na náhradu nákladů řízení nepřiznal.

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání ve lhůtě 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Brně prostřednictvím Okresního soudu v Jihlavě ve 2 vyhotoveních.

Nesplní-li povinný ve stanovené lhůtě dobrovolně, co mu ukládá pravomocné rozhodnutí soudu, může oprávněný podat návrh na exekuci nebo na soudní výkon rozhodnutí.