OSJI 24 EVC 6/2022-38

Okresní soud v Jihlavě rozhodl samosoudcem Mgr. et Mgr. Bc. Milanem Boháčkem, M.A., ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci ⟪LB:lb_002⟫ proti ⟪LB:lb_003⟫ žalované: osobní údaje žalované ⟪LB:lb_004⟫ o 11 510 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 11 510 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 11 510 Kč od 9. 6. 2022 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 1 200 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 7 824,40 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám anonymizováno jméno jméno, advokáta.

1. Žalobkyně se podaným návrhem na vydání evropského platebního rozkazu domáhala po žalované zaplacení 11 510 Kč s příslušenstvím. V odůvodnění návrhu uvedla, že žalovaná si u ní objednala dne datum prostřednictvím e-mailové objednávky jeřábnické práce. Žalobkyně pro žalovanou objednané práce provedla na dohodnutém místě v obec dne datum, což žalovaná potvrdila téhož dne podpisem na protokolu o provozu vozidla nákladní dopravy. Následně žalobkyně vystavila dne datum žalované fakturu za provedené jeřábnické práce znějící na částku 11 510 Kč se splatností dne datum. Žalovaná však na tuto fakturu ničeho neuhradila, proto žalobkyně zaslala žalované předžalobní výzvu ze dne datum.

2. Žalobkyně podala ke zdejšímu soudu návrh na vydání evropského platebního rozkazu podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1896/2006 ze dne 12. 12. 2006, jímž se zavádí řízení o evropském platebním rozkazu, (dále jen„ nařízení o evropském platebním rozkazu“). Soud tento evropský platební rozkaz vydal, nicméně se jej nepodařilo doručit žalované na její adresu na země; proto jej soud v souladu s čl. 26 nařízení o evropském platebním rozkazu ve spojení s § 174b odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.“) a s § 173 odst. 2 o. s. ř. zrušil a pokračoval v řízení o nároku žalobkyně. Následně soud žalované řádně doručil návrh na vydání evropského platebního rozkazu i výzvu k vyjádření, avšak žalovaná na tuto výzvu nereagovala a k žalobkyní uplatněnému nároku se nevyjádřila. Jelikož účastníci neměli námitek proti rozhodnutí bez nařízení jednání, soud postupoval podle § 115a o. s. ř. a rozhodl jen na základě účastníky předložených listinných důkazů.

3. Jelikož se jedná o věc s mezinárodním prvkem, neboť žalovaná je právnickou osobou zřízenou podle anonymizováno práva a se sídlem na země, zabýval se soud nejprve svou příslušností vést řízení a použitelným rozhodným právem. Podle čl. 6 odst. 1 nařízení o evropském platebním rozkazu pro účely použití tohoto nařízení se příslušnost soudu určí v souladu s příslušnými pravidly práva Společenství, zejména s nařízením (ES) č. 44/2001; jelikož toto nařízení bylo s účinností od 9. 1. 2013 nahrazeno nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012, o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech, (dále jen„ nařízení Brusel I bis“), posoudil soud svou příslušnost podle tohoto nařízení. Podle čl. 7 odst. 1 písm. a) nařízení Brusel I bis osoba, která má bydliště v některém členském státě, může být v jiném členském státě žalována, pokud předmět sporu tvoří smlouva nebo nároky ze smlouvy, a to u soudu místa, kde závazek, o nějž se jedná, byl nebo měl být splněn. Žalovaná má sídlo ve smyslu čl. 62 odst. 1 ve spojení s čl. 63 odst. 1 písm. a) nařízení Brusel I bis na země, avšak žalována může být v České republice, neboť podle smlouvy o dílo, kterou spolu účastníci řízení uzavřeli, měl být závazek splněn v České republice, tj. objednané jeřábnické práce měly být provedeny v obci obec, tj. v obvodu Okresního soudu v Jihlavě, který je tak soudem příslušným k vedení tohoto řízení. Podle čl. 4 odst. 1 písm. b) nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 593/2008, o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy (Řím I), v míře, ve které nebylo právo rozhodné pro smlouvu zvoleno podle článku 3, a aniž jsou dotčeny články 5 až 8, se smlouva o poskytování služeb řídí právem země, v níž má poskytovatel služby obvyklé bydliště. Obvyklé bydliště ve smyslu čl. 19 odst. 1, 3 nařízení Řím I měla žalobkyně coby poskytovatel objednaných služeb v době uzavření smlouvy v České republice na adrese adresa žalobkyně. Rozhodným právem pro posouzení uzavřené smlouvy o dílo je tudíž právo české.

4. Z e-mailové zprávy ze dne datum soud zjistil, že zástupce žalované jméno příjmení zaslal žalobkyni zprávu, jejímž obsahem byla závazná objednávka jeřábnických prací na pondělí 16. 5. v ranních hodinách na adrese adresa. Z cenové nabídky žalobkyně soud zjistil, že zástupce žalobkyně jméno příjmení nacenil pro zástupce žalované pana příjmení provádění jeřábnických prací v obec, a to za cenu 115 Kč km za přejezd jeřábu tam a zpět a 2 500 Kč hodina za manipulaci jeřábu. Ze záznamu o provozu vozidla nákladní dopravy – alonže vytvořeného žalobkyní dne datum soud zjistil, že žalobkyně provedla pro žalovanou složení a vsazení mobilního domu v obec, přičemž počet vykázaných ujetých kilometrů byl 24, doba jízdy 2 hodiny a doba vykládky 3,5 hodin; na konci záznamu je uvedeno jméno řidiče jméno příjmení a je zde uveden i jeho podpis. Z faktury číslo vystavené dne datum a splatné dne datum soud zjistil, že žalobkyně vyúčtovala žalované na základě její objednávky výkon ze dne datum v obec, a to cenu za přesun a výkon mobilního jeřábu v celkové výši 11 510 Kč. Z předžalobní upomínky ze dne datum soud zjistil, že zástupce žalobkyně vyzval žalovanou k úhradě dluhu ve výši 11 510 Kč s příslušenstvím za provedení jeřábnických prací vyúčtovaných fakturou splatnou dne datum; tato výzva byla podle potvrzení o podání odeslána žalované dne datum.

5. Z předložených listin soud zjistil, že žalovaná si objednala u žalobkyně provedení jeřábnických prací v obec a že žalobkyně tyto práce provedla a jejich cenu žalované řádně vyúčtovala. Žalovaná však vyúčtovanou cenu neuhradila, proto žalobkyně vyzvala žalovanou před podáním žaloby k zaplacení dlužné částky.

6. Podle § 2586 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“) smlouvou o dílo se zhotovitel zavazuje provést na svůj náklad a nebezpečí pro objednatele dílo a objednatel se zavazuje dílo převzít a zaplatit cenu. Podle § 2587 o. z. dílem se rozumí zhotovení určité věci, nespadá-li pod kupní smlouvu, a dále údržba, oprava nebo úprava věci, nebo činnost s jiným výsledkem. Dílem se rozumí vždy zhotovení, údržba, oprava nebo úprava stavby nebo její části. Podle § 2610 o. z. právo na zaplacení ceny díla vzniká provedením díla. Podle § 2604 o. z. dokončením a předáním díla je dílo provedeno.

7. Podle § 1968 věty první o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

8. Soud posoudil výše uvedený závazkový vztah mezi účastníky jako platně a účinně uzavřenou smlouvu o dílo, jejímž předmětem bylo provedení jeřábnických prací na stavbě mobilního domu v obec dne datum. Žalobkyně doložila, že si u ní žalovaná objednala předmětné jeřábnické práce a že tyto práce provedla. Dále doložila, že řádně vyúčtovala cenu za tyto práce. Jelikož žalovaná netvrdila a nedoložila, že cenu za tyto práce uhradila, případně že se tohoto závazku zprostila jinak, přiznal soud žalobkyni nárok na zaplacení částky 11 510 Kč představující cenu za provedení díla. Žalovaná je v prodlení s plněním peněžitého závazku, a proto soud přiznal žalobkyni i nárok na úrok z prodlení ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb., a to z přisouzené částky 11 510 Kč od 9. 6. 2022, kdy se žalovaná dostala do prodlení s úhradou svého dluhu po uplynutí lhůty splatnosti vystavené faktury, do zaplacení. Podle § 160 odst. 1 o. s. ř. soud žalované uložil, aby žalovanou částku zaplatila do tří dnů od právní moci rozsudku, neboť pro jinou lhůtu k plnění neshledal důvod.

9. S ohledem na povahu žalovaného nároku, jímž je vzájemný závazek podnikatelů, soud žalobkyni přiznal podle § 3 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. i částku 1 200 Kč za náklady spojené s uplatněním její pohledávky. Podle § 160 odst. 1 o. s. ř. soud žalované uložil, aby náklady žalobkyně spojené s uplatněním její pohledávky zaplatila do tří dnů od právní moci rozsudku, neboť pro jinou lhůtu k plnění neshledal důvod.

10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 7 824,40 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, jemuž náleží odměna stanovená podle § 1 odst. 2, § 6 odst. 1, § 7 bodu 5. vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty 11 510 Kč sestávající z částky 1 580 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 písm. a), d) a. t. (převzetí a příprava zastoupení, návrh ve věci samé, předžalobní výzva) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč podle § 13 odst. 4 a. t. a náhrada daně z přidané hodnoty podle § 137 odst. 1, 3 a § 151 odst. 2 o. s. ř. ve výši 21 % z částky 5 640 Kč ve výši 1 184,40 Kč. Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. soud žalované uložil zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalobkyně ve lhůtě podle § 160 odst. 1 o. s. ř., neboť pro jinou lhůtu k plnění neshledal důvod.

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání ve lhůtě 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Brně prostřednictvím Okresního soudu v Jihlavě ve dvou vyhotoveních.

Nesplní-li povinný ve stanovené lhůtě dobrovolně, co mu ukládá pravomocné rozhodnutí soudu, může oprávněný podat návrh na exekuci nebo na soudní výkon rozhodnutí.