OSJI 124 C 21/2023-27

Okresní soud v Jihlavě rozhodl samosoudcem Mgr. et Mgr. Bc. Milanem Boháčkem, M.A., ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobkyně: osobní údaje žalobkyně ⟪LB:lb_002⟫ proti ⟪LB:lb_003⟫ žalovanému: osobní údaje žalovaného ⟪LB:lb_004⟫ o 14 454 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 14 454 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 14 454 Kč od 26. 1. 2023 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 1 600 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Podanou žalobou se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení 14 454 Kč s příslušenstvím. V odůvodnění žaloby uvedla, že při preventivní kontrole odběrného místa žalovaného na adrese adresa, po ukončení smluvního vztahu s obchodníkem z důvodu neplacení ceny dodané elektřiny byla dne datum servisní firmou žalobkyně provedena demontáž bezesmluvního elektroměru. Žalobkyně vyúčtovala žalovanému náhradu škody za neoprávněný odběr včetně souvisejících činností ve výši 14 454 Kč.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Jelikož účastníci neměli námitek proti rozhodnutí bez nařízení jednání, postupoval soud podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.“) a rozhodl jen na základě účastníky předložených listinných důkazů.

3. Ze zápisu o provedené kontrole odběrného místa ze dne datum soud zjistil, že na odběrném místě žalovaného na adrese adresa, byl zjištěn neoprávněný odběr elektřiny prostřednictvím bezesmluvního elektroměru, který byl demontován. Ze stanovení výše náhrady škody za neoprávněný odběr elektřiny dle vyhlášky 359/2020 Sb. soud zjistil, že za období od datum do datum činila spotřeba neoprávněně odebrané elektřiny 1,268 MWh za cenu 7 735,52 Kč. Ze stanovení výše oprávněných nákladů soud zjistil, že žalobkyně vyúčtovala na nákladech kontroly odběrného místa žalovaného částku 4 210 Kč. Z faktury číslo ze dne datum, splatné dne datum, soud zjistil, že žalobkyně vyúčtovala žalovanému náhradu za neoprávněný odběr elektřiny za období od datum do datum ve výši 14 454 Kč s DPH. Z upozornění na nepřijatou platbu ze dne datum soud zjistil, že žalobkyně informovala žalovaného o neuhrazené pohledávce ve výši 14 454 Kč a vyzvala jej k její úhradě do 23. 2. 2023. Z výzvy k úhradě ze dne datum soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení dlužné částky 14 454 Kč do 10. 3. 2023.

4. Z předložených listinných důkazů dospěl soud k závěru, že žalovaný na svém odběrném místě neoprávněně odebíral v období od datum do datum elektřinu, za niž nezaplatil. Proto žalobkyně naúčtovala žalovanému cenu odebrané elektřiny podle vyhlášky a náklady vzniklé v souvislosti s kontrolou jeho odběrného místa.

5. Podle § 51 odst. 1 písm. f) zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), neoprávněným odběrem elektřiny z elektrizační soustavy je odběr v přímé souvislosti s neoprávněným zásahem na přímém vedení či na zařízení distribuční soustavy nebo na zařízení přenosové soustavy.

6. Podle § 51 odst. 2, 3 věty první energetického zákona neoprávněný odběr elektřiny z elektrizační soustavy se zakazuje. Při neoprávněném odběru elektřiny je osoba, která neoprávněně odebírala nebo odebírá elektřinu, povinna nahradit v penězích vzniklou škodu.

7. Podle § 1968 věty první zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.“) dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

8. Soud dospěl k závěru, že mezi účastníky vznikl závazkový vztah, který je regulován energetickým zákonem. Žalovaný odebíral v období od datum do datum elektřinu bez uzavřené smlouvy, jejímž předmětem je dodávka elektřiny. Dodávku elektřiny do odběrného místa žalovaného v uvedeném období je tudíž třeba považovat za neoprávněný elektřiny. Žalobkyni v takovém případě náleží náhrada škody ve smyslu výše citovaného ustanovení energetického zákona, jejíž výše se řídí § 16 a § 17 vyhlášky č. 359/2020 Sb. (jedná se o speciální závazkový vztah, který nepodléhá režimu bezdůvodného obohacení či náhrady škody podle občanského zákoníku, viz např. rozsudky Nejvyššího soudu ze dne 27. 1. 2010 sp. zn. 25 Cdo 229/2008, nebo ze dne 28. 6. 2012, sp. zn. 25 Cdo 2617/2010), a dále úhrada oprávněných nákladů na kontrolu odběrného místa žalovaného. Žalovaný porušil svou povinnost uhradit vzniklou škodu a související náklady a současně nijak nezpochybnil množství odebrané elektřiny či výši vyúčtované částky. Za této situace soud žalobě v plném rozsahu vyhověl. Jelikož se žalovaný dostal do prodlení s plněním svého dluhu, náleží žalobkyni i úrok z prodlení z žalované částky ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. od 26. 1. 2023, kdy se žalovaný dostal do prodlení s úhradou vystavené faktury, do zaplacení. Žalovaný je povinen zaplatit dlužnou částku ve lhůtě podle § 160 odst. 1 o. s. ř., neboť pro uložení jiné lhůty k plnění soud neshledal důvod.

9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 600 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 1 000 Kč a z nákladů řízení uplatněných podle § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., podle níž účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 600 Kč představující podle § 2 odst. 3 uvedené vyhlášky 300 Kč za každý ze dvou v řízení učiněných úkonů uvedených v § 1 odst. 3 písm. a) vyhlášky (návrh na zahájení řízení, výzva k plnění). Podle § 160 odst. 1 o. s. ř. soud žalovanému uložil, aby náhradu nákladů řízení zaplatil žalobkyni do tří dnů od právní moci rozsudku, neboť pro jinou lhůtu k plnění neshledal důvod.

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání ve lhůtě 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Brně prostřednictvím Okresního soudu v Jihlavě ve dvou vyhotoveních.

Nesplní-li povinný ve stanovené lhůtě dobrovolně, co mu ukládá pravomocné rozhodnutí soudu, může oprávněný podat návrh na exekuci nebo na soudní výkon rozhodnutí.