OSJI 20 C 127/2025-55

Okresní soud v Jihlavě rozhodl soudcem Mgr. Igorem Petreckým ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta ⟪LB:lb_002⟫ proti ⟪LB:lb_003⟫ žalované: Jméno žalované, narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované ⟪LB:lb_004⟫ o 33 182,75 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku částka s úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá v části, v níž se žalobkyně po žalované domáhala zaplacení částky částka, kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši částka, kapitalizovaného úroku ve výši částka, úroku z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky částka od datum do datum, úroku z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, úroku z prodlení ve výši 0,75 % ročně z částky částka od datum do zaplacení a úroku ve výši 8 % ročně z částky částka od datum do zaplacení.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se proti žalované domáhala zaplacení částky částka s příslušenstvím. V odůvodnění žaloby uvedla, že její právní předchůdkyně (právnická osoba.) uzavřela dne datum se žalovanou smlouvu o úvěru č. hodnota. Dle žalobkyně její předchůdkyně před uzavřením smlouvy posoudila rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry žalované a zjištěné informace zaznamenala do zákaznické karty oproti příslušným předloženým dokumentům. Na základě takto zjištěných údajů předchůdkyně žalobkyně neměla důvodné pochybnosti o schopnosti žalované poskytnutý úvěr splácet. Žalobkyně dále uvedla, že na základě smlouvy byly žalované poskytnuty peněžní prostředky ve výši částka, které se zavázala vrátit prostřednictvím 14 měsíčních splátek společně s úrokem ve výši 8 % ročně a s poplatkem ve výši částka sestávajícím z poplatku za poskytnutí úvěru ve výši částka, poplatku za administrativní činnost ve výši částka a poplatku za hotovostní inkaso splátek ve výši částka nejpozději do datum. Žalobkyně tvrdila, že žalovaná svůj dluh řádně nehradila, poslední splátku uhradila dne datum, přičemž vrátila pouze částka. Předmětná pohledávka byla smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum postoupena na žalobkyni. Žalované byla zaslána předžalobní výzva ze dne datum. Žalobkyně tak požaduje: jistinu částka, úrok částka, poplatek za poskytnutí úvěru částka, poplatek za administrativní činnost částka, poplatek za splácení v hotovosti částka, smluvní pokutu částka, úrok od datum do datum ve výši částka. Žalobkyně dále požaduje úrok ve výši 8 % ročně z částky částka od datum do zaplacení a zákonný úrok z prodlení.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. Účastníci neměli ve smyslu § 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), námitek proti rozhodnutí věci bez nařízení jednání, proto soud postupoval podle § 115a o. s. ř. a ve věci rozhodl bez nařízení jednání jen na základě listinných důkazů obsažených ve spise.

3. Ze smlouvy o úvěru č. hodnota ze dne datum soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně vystupuje jako věřitel a žalovaná jako zákazník. Věřitel se zavázal poskytnou zákazníkovi částku částka. Zákazník se zavázal tuto částku vrátil společně s poplatkem ve výši částka prostřednictvím 14 měsíčních splátek ve výši částka. Úrok byl sjednán ve výši 8 % ročně. Součástí smlouvy jsou smluvní podmínky. Z přehledu transakcí soud zjistil, že žalovaná uhradila částka. právnická osoba prokázání tvrzení, že před uzavřením smlouvy byla řádně ověřena úvěruschopnost žalované, žalobkyně předložila žádost o úvěr. Tato žádost byla žalovanou i předchůdkyní žalobkyně podepsaná dne datum. Z žádosti soud zjistil, že obsahuje základní informace o poměrech žalované, které žalovaná při žádosti sdělila. Takto bylo uvedeno, že v době žádosti o úvěr žalovaná má středoškolské vzdělání. Z žádosti bylo dále zjištěno, že žalovaná měla příjem ze zaměstnání ve výši částka čistého měsíčně. Ohledně měsíčních výdajů pak žalovaná při žádosti uvedla, že je tvoří částka na bydlení, částka na jídlo, částka srážky ze mzdy a částka jako splátky půjček. Žalobkyně předložila rovněž snímek obrazovky telefonu, na kterém je část výpisu z účtu žalované, podle kterého obdržela dne datum dávku nemocenské ve výši částka. Podle dohody o změně pracovní smlouvy byl pracovní poměr žalované sjednán do datum. V čestném prohlášení žalovaná uvedla, že bydlí u svého otce a platí částka měsíčně na bydlení. Z výplatních pásek právnická osoba. vyplývá, že žalovaná obdržela mzdu ve výši částka (únor 2023), částka (březen 2023), částka (duben 2023).

5. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum a její přílohy soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně postoupila předmětnou pohledávku na žalobkyni. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne datum a podacího lístku soud zjistil, že žalované bylo oznámeno postoupení pohledávky. Z potvrzení o zaplacení kupní ceny soud zjistil, že žalobkyně zaplatila kupní cenu za postoupení pohledávek. Z předžalobní výzvy ze dne datum a podacího lístku soud zjistil, že žalovaná byla vyzvána k úhradě částky částka nejpozději do datum.

6. Na základě předložených listinných důkazů soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu. Právní předchůdkyně žalobkyně jakožto podnikatel s předmětem podnikání spočívajícím v poskytování spotřebitelských úvěrů a žalovaná spolu uzavřely smlouvu ze dne datum, v níž se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalované finanční prostředky ve výši částka a žalovaná se zavázala dlužnou částku spolu s úrokem a dalšími poplatky splatit 14 měsíčními splátkami ve výši částka. Úroková sazba byla sjednána ve výši 8 % ročně. Bonita žalované byla právní předchůdkyní žalobkyně zkoumána na základě pracovní smlouvy a výplatních pásek; ohledně výdajů se spolehla pouze na tvrzení žalované. Žalovaná závazky splnila pouze částečně, když uhradila pouze částka. Pohledávky z uzavřené smlouvy byly na žalobkyni postoupeny smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum, oznámením ze dne datum byla žalovaná vyzvána k vydání dlužných finančních prostředků. Žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dlužných pohledávek předžalobní výzvou ze dne datum.

7. Dle ustanovení § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném do datum (dále též jen „ZoSÚ“), je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. Dle § 86 odst. 1 ZoSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 86 odst. 2 ZoSÚ poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. Podle § 87 odst. 1 ZoSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

8. Podle ustanovení § 1879 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále též jen „o. z.“) věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Dle § 1880 odst. 1 o. z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.

9. Dle § 2991 odst. 1, 2 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zejména ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Dle ustanovení § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není narušeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

10. Podle ustanovení § 1968 o.z. platí, že dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

11. Na základě provedeného dokazování a s přihlédnutím ke shora citovaným zákonným ustanovením soud dospěl k následujícímu. Na závazkový vztah mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným je plně aplikovatelný ZoSÚ, neboť právní předchůdkyně žalobkyně žalované poskytla úvěr v rámci své podnikatelské činnosti a žalovaná při tomto právním jednání nevystupovala jako podnikatel (alespoň to nevyplývá z jejího označení v hlavičce smlouvy), přičemž nebylo tvrzeno ani prokázáno, že by úvěr měl souviset s podnikatelskou činností žalované. Podmínkou platnosti smlouvy o spotřebitelském úvěru, kterým se podle ustanovení § 2 ZoSÚ rozumí i zápůjčka, je splnění povinnosti věřitele s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele zápůjčku splácet. Součástí odborné péče věřitele při ověřování schopnosti spotřebitele splácet zápůjčku je i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem, ale i prověření (požadavku na doložení) těchto tvrzení, a to například potvrzením o zaměstnání a příjmu, doložením výplatních pásek, doložením výpisu z účtu žadatele a podobně (blíže viz rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne datum, č. j. spisová značka, dostupný na www.nssoud.cz či rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. spisová značka, dostupný na www. nsoud.cz, přičemž tam uvedené závěry jsou aplikovatelné i na současnou úpravu).

12. Soud na základě provedeného dokazování nemůže učinit závěr o tom, jak se právní předchůdkyně snažila ověřit schopnost žalované poskytnutý úvěr splatit. Žalobkyně obecně tvrdila, jak bylo postupováno, a odkazovala na příslušná ustanovení zákona. Z žádosti o úvěr vyplněné se žalovanou před poskytnutím úvěru však vyplývá, že předchůdkyně žalobkyně vyšla z nereálně nízkých výdajů žalované ve výši pouze částka měsíčně; tyto výdaje podle obsahu žádosti o úvěr ani neověřila. Žalobkyně ověřila příjmy žalované pracovní smlouvou a výplatními páskami. Soud proto uzavírá, že se právní předchůdkyně žalobkyně spokojila s pouhým tvrzením žalované ohledně jejích výdajů.

13. S ohledem na výše uvedené učinil soud závěr, že právní předchůdkyně žalobkyně nesplnila řádně svoji zákonnou povinnost s odbornou péčí posoudit schopnost žalované splácet úvěr, a proto soud posoudil smlouvy o úvěru uzavřené mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou jako neplatné dle ustanovení § 87 ZoSÚ. I přes znění předmětného ustanovení je potřeba neplatnost považovat za absolutní, k níž soud přihlíží z úřední povinnosti, neboť smyslem ZoSÚ je implementace předpisů EU vydaných na ochranu spotřebitele. K otázce absolutní neplatnosti smlouvy odkazuje soud pro zjednodušení na rozhodnutí Soudního dvora ve věci sp. zn. C-679/18. Je-li absolutně neplatná smlouva, jsou absolutně neplatná i ujednání o smluveném úroku a poplatcích, jak vyplývají ze smlouvy.

14. Žalobkyně však soudu prokázala, že jí její právní předchůdkyně platně postoupila pohledávku za žalovanou a že právní předchůdkyně žalobkyně žalované poskytla finanční prostředky ve výši částka. Žalovaná uhradila částka. Vzhledem k tomu, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou nebyla platně a účinně uzavřena smlouva a mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou či mezi žalobkyní a žalovanou není jiné platné smluvní ujednání, má soud za to, že se žalovaná na úkor žalobkyně bezdůvodně obohatila, neboť právní předchůdkyně žalobkyně jí plnila bez právního důvodu a žalobkyně má právo na vrácení toho, co žalované plnila její právní předchůdkyně. Žalovaná je proto povinna žalobkyni vydat to, oč se obohatila, resp. ve smyslu ZoSÚ vrátit poskytnutou jistinu poníženou o uhrazenou částku.

15. Soud tudíž rozhodl, že žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni poskytnutou částku částka (tj. částku jistiny sníženou o částečné úhrady) společně s příslušným úrokem z prodlení, na který vzniklo žalobkyni právo v souladu s § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve výši podle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ode dne datum (počátek prodlení je určen podle lhůty v předžalobní výzvě; výzva byla odeslána datum a dlužná částka měla být uhrazena do datum) do zaplacení, neboť žalovaná byla v prodlení s úhradou peněžitého dluhu. V souladu s § 160 odst. 1 o.s.ř. bylo poté žalované uloženo, aby žalovanou částku zaplatila do 3 dnů od právní moci rozsudku, neboť pro jinou lhůtu plnění soud neshledal důvody.

16. Soud tudíž dále žalobu zamítl ohledně: uhrazené jistiny a poplatků ve výši částka, kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši částka, kapitalizovaného úroku ve výši částka, úroku ve výši 8 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, úroku z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky částka od datum do datum, úroku z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky částka od datum do zaplacení a úroku z prodlení ve výši 0,75 % ročně z částky částka od datum do zaplacení.

17. O nákladech řízení soud rozhodl v souladu s ustanovením § 142 odst. 2 o. s. ř. Žalobkyně se v řízení domáhala částky částka, úspěšná však byla pouze co do částky částka, tj. ze 39,20 %; žalovaná byla úspěšná co do zamítnuté částky částka, tj. z 60,80 %, a náleží jí proto náhrada účelně vynaložených nákladů řízení v rozsahu 21,60 % Protože však žalované žádné náklady v řízení nevznikly, rozhodl soud tak, že právo na náhradu nákladů řízení nepřiznal žádnému z účastníků.

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání ve lhůtě 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Brně prostřednictvím Okresního soudu v Jihlavě ve 2 vyhotoveních.

Nesplní-li povinný ve stanovené lhůtě dobrovolně, co mu ukládá pravomocné rozhodnutí soudu, může oprávněný podat návrh na exekuci nebo na soudní výkon rozhodnutí.