OSJN 15 C 251/2019-228

Okresní soud v Jablonci nad Nisou rozhodl samosoudkyní JUDr. Petrou Hankovou ve věci ⟪LB:lb_001⟫ a): žalobců:; celé jméno žalobce, narozený dne datum ⟪LB:lb_002⟫ bytem adresa žalobkyně a žalobce ⟪LB:lb_003⟫ b) celé jméno žalobkyně, narozená dne datum ⟪LB:lb_004⟫ bytem adresa žalobkyně a žalobce ⟪LB:lb_005⟫ oba zastoupeni advokátem anonymizováno jméno příjmení ⟪LB:lb_006⟫ sídlem adresa ⟪LB:lb_007⟫ proti ⟪LB:lb_008⟫ žalovaným:; 1. celé jméno žalované, narozená dne datum ⟪LB:lb_009⟫ bytem adresa žalované a svědkyně ⟪LB:lb_010⟫ 2. celé jméno žalované, narozená dne datum ⟪LB:lb_011⟫ ulice a číslo, PSČ obec ⟪LB:lb_012⟫ 3. celé jméno žalované, narozená dne datum ⟪LB:lb_013⟫ bytem adresa žalované ⟪LB:lb_014⟫ všechny zastoupené obecným zmocněncem příjmení jméno příjmení ⟪LB:lb_015⟫ bytem adresa ⟪LB:lb_016⟫ adresa pro doručování: adresa ⟪LB:lb_017⟫ o vyklizení části nemovitosti

I. Žaloba, kterou se žalobci domáhali uložení povinnosti žalovaným, vyklidit část anonymizováno domu adresa tvořícího součást pozemku parc. číslo druh pozemku: zastavěná plocha a nádvoří, katastrální uzemí, územní celek, zapsaného v katastru nemovitostí vedeném stát. instituce, stát. instituce na list vlastnictví, kterou je anonymizována dvě slova nacházející se ve anonymizováno nadzemním podlaží, která přímo anonymizováno a je anonymizováno oddělená od anonymizováno domu adresa tvořícího součást pozemku parc. číslo katastrální uzemí, obec Smržovka, zapsaného v katastru nemovitostí vedeném stát. instituce, stát. instituce na list vlastnictví, se zamítá.

II. Žalobce a) je povinen zaplatit žalované číslo náhradu nákladů řízení ve výši 1 847,90 Kč, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žalobce a) je povinen zaplatit žalované číslo náhradu nákladů řízení ve výši 1 847,90 Kč, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

IV. Žalobce a) je povinen zaplatit žalované číslo náhradu nákladů řízení ve výši 1 847,90 Kč, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

V. Žalobkyně b) je povinna zaplatit žalované číslo náhradu nákladů řízení ve výši 1 847,90 Kč, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

VI. Žalobkyně b) je povinna zaplatit žalované číslo náhradu nákladů řízení ve výši 1 847,90 Kč, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

VII. Žalobkyně b) je povinna zaplatit žalované číslo náhradu nákladů řízení ve výši 1 847,90 Kč, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1 Žalobci se žalobou podanou u Okresního soudu v Jablonci nad Nisou dne datum, ve znění jejího upřesnění ze dne datum, domáhali, aby soud uložil povinnost žalovaným, vyklidit část anonymizováno domu adresa tvořícího součást pozemku parc. číslo druh pozemku: zastavěná plocha a nádvoří, katastrální uzemí, územní celek, zapsaného v katastru nemovitostí vedeném stát. instituce, stát. instituce na list vlastnictví, kterou je anonymizována dvě slova nacházející se ve anonymizováno nadzemním podlaží, která přímo sousedí a je anonymizováno oddělená od anonymizováno domu adresa tvořícího součást pozemku parc. číslo katastrální uzemí, územní celek, zapsaného v katastru nemovitostí vedeném stát. instituce, stát. instituce na list vlastnictví. Žalobu odůvodnili tím, že jsou vlastníky pozemku parc. číslo o výměře výměra, druh pozemku: zastavěná plocha a nádvoří, katastrální uzemí, územní celek, jehož součástí je anonymizováno dům adresa. Žalované jsou spoluvlastnicemi sousedního anonymizováno parc. číslo druh pozemku: zastavěná plocha a nádvoří, katastrální uzemí, územní celek, jehož součástí je stavba - anonymizováno dům adresa. anonymizováno dům žalovaných sousedí přímo s anonymizováno domem žalobců, oba anonymizováno domy jsou anonymizována dvě slova tak, že tvoří anonymizováno části jednoho objektu. Předmětem sporu je anonymizováno místnost ve anonymizováno nadzemním podlaží, přímo anonymizováno s anonymizováno domem žalovaných tak, že je od něj anonymizována dvě slova. V této anonymizováno jsou v současnosti vybudovány dveře, takže je část bytového domu žalobců přímo přístupná z bytového domu žalovaných. Část anonymizováno žalobců užívali v minulosti role v řízení žalovaných, po jejich smrti začaly část anonymizováno domu žalobců užívat žalované, které ji však užívají bez právního důvodu, žalobci se snažili situaci řešit, například opakovaným návrhem na uzavření nájemní smlouvy za nájemné ve výši 1 Kč za rok, avšak bezúspěšně, naposledy se žalobci pokusili smírně vyřešit situaci datum prostřednictvím předžalobních výzev.

2 Žalované se k podané žalobě písemně vyjádřily podáním ze dne datum. Uvedly, že považují žalobu za zcela nedůvodnou. Poukázaly, že jsou spoluvlastnicemi pozemkové parcely číslo v k.ú. obec společně s další spoluvlastnicí jméno celé jméno svědkyně, bytem adresa žalované a svědkyně, která však není žalovanou. Uvedly, že žalobci v žalobě netvrdí, že předmětná anonymizováno je v jejich vlastnictví, pouze odkazují na výřez katastrální mapy s orientačním zvýrazněním rozdělení na anonymizováno dům žalobců a sousední anonymizováno dům žalovaných, kdy se žalobci domáhají vyklizení pouze jedné anonymizováno ve anonymizováno nadzemním podlaží v anonymizováno domě číslo. Pokud by žalobci striktně vycházeli z katastrální mapy, pak by museli žalovat na vyklizení celou část domu, tedy včetně anonymizováno v anonymizováno nadzemním podlaží, což neučinili. Poukázaly na notářský zápis Státního notářství v obec spisová značka číslo ze dne datum rozhodnutí, dle kterého tehdejší spoluvlastníci pan jméno příjmení a paní jméno příjmení uzavřeli dohodu o zrušení spoluvlastnictví. Předmětem této dohody bylo mj. rozdělení domu adresa se stav. parcelou číslo a podkladem byl geometrický plán Střediska geodezie v obec ze dne datum č. zak. číslo rok. Dům byl rozdělen na dvě části, a to v souladu s rozhodnutím komise pro výstavbu MěstNV ve obec ze dne datum rozhodnutí, číslo jednací – dva rodinné domky dle předložených plánů, kterým byla přidělena čísla popisná číslo (první od hlavní ulice) a číslo (druhý v zahradě). Dále bylo v rozhodnutí uvedeno, že se povoluje, aby dveře v pokoji, který sousedí s domem anonymizováno, byly zazděny, aby tak bylo rozdělení úplné a dokonalé. Dále bylo povoleno, aby mezi tímto pokojem a sousedním pokojem byly anonymizováno nové anonymizováno, jinak by byla tato místnost bez spojení. Tyto změny byly dodatečně vyznačeny na plánu. Ve výše uvedeném geometrickém plánu je jednoznačně nově stanovena hranice, která rozděluje původní jednu stavební parcelu číslo na stavební parcely dvě pod novými čísly číslo a číslo a tyto parcely korespondují s rozdělením domu na anonymizována dvě slova domy. Součástí rozhodnutí Komise pro výstavbu Rady MěNV ve obec je i stavební výkres – půdorys anonymizováno patra celého původního domu číslo s vyznačením rozdělení domu na dva samostatné objekty označené a) a b). Dle výše uvedeného notářského zápisu o rozdělení spoluvlastnictví převzala paní jméno příjmení do svého výhradního vlastnictví polovinu domu adresa ve obec s nově utvořenou stav. parcelou číslo o výměře 361 m2, zahradu číslo o výměře výměra, se všemi stavbami, součástmi a příslušenstvím. Pan příjmení příjmení převzal do svého výhradního vlastnictví polovinu domu číslo ve obec s nově vytvořenou stav. parcelou číslo o výměře výměra, anonymizováno p. číslo o výměře výměra, se všemi stavbami, součástmi a příslušenstvím. Takto vytvořené domy byly v minulosti předmětem několika převodů, nikdy se však nestalo, že by se jejich majitelem stala jedna osoba. Pan příjmení příjmení prodal dům adresa se stavební parcelou číslo o výměře výměra a zahradou p. číslo o výměře výměra oborovému podniku anonymizováno, obec dle kupní smlouvy ze dne datum, tento následně právnická osoba anonymizováno dle kupní smlouvy ze dne datum a následně byl prodán MěstNV ve obec kupní smlouvou ze dne datum a tento manželům příjmení kupní smlouvou ze dne datum. V této kupní smlouvě je uvedeno v čl. V., že kupujícím je znám stav prodávané ideální ½ nemovitosti, že se zde nachází byt anonymizováno a prohlašuje, že je v tomto stavu a za dohodnutou cenu kupuje. příjmení jméno příjmení prodala mj. svůj dům s pozemkovou parcelou číslo panu jméno příjmení dle kupní smlouvy ze dne datum. V této kupní smlouvě je uveden předmět kupní smlouvy rodinný dům adresa, na parcele číslo o výměře výměra – zastavěná plocha a nádvoří a parc. číslo o výměře výměra, ačkoliv dle původního rozdělení dle notářského zápisu z r. rok byla výměra pozemkové parcely původního značení číslo, nově číslo pouze výměra, p.č. původního značení číslo, nově číslo zahrada o vým výměra. Na základě tohoto výčtu lze konstatovat, že paní jméno příjmení prodala o výměra větší stavební parcelu číslo, než skutečně vlastnila a zahradu o výměra menší, tedy o výměra větší výměru v součtu obou pozemků, než skutečně vlastnila. Uvedly, že je s podivem, že takováto smlouva byla zavkladována na katastru nemovitostí. Následně žalobci kupní smlouvou ze dne datum s touto vadou nemovitosti od pana jméno příjmení koupili. Vlastník nemůže prodat více, než skutečně vlastní a proto kupní smlouva paní jméno příjmení ze dne datum je od samého počátku neplatná; neplatné jsou také všechny další kupní smlouvy, tedy i kupní smlouva žalobců ze dne datum. Zdůraznily, že příjmení jméno příjmení, ani pan jméno příjmení, ale ani žalobci nikdy předmětnou část domu adresa a tedy i pozemek pod touto stavbou nevlastnili ani neužívali a nemohou se tak domáhat např. vydržení. Naopak předmětnou část domu adresa s pozemkem vždy vlastnili a užívali všichni předchozí vlastníci domu číslo včetně rodičů žalovaných, po kterých žalované předmětné nemovitosti zdědily. Dále uvedly, že v minulosti došlo k přečíslování domů – dům číslo dostal adresa, dům číslo pak adresa. Rovněž došlo k přečíslování pozemkových parcel. Přestože nebylo provedeno žádné další dělení či slučování stavebních parcel číslo a číslo, nově značené jako číslo a číslo, došlo k provedení vyznačení hranic (zřejmě po digitalizaci a změně číslování) odlišně od původních hranic pozemků a v rozporu s výše uvedenou dohodou o rozdělení spoluvlastnictví pana jméno příjmení a paní jméno příjmení a bez jakéhokoliv právního podkladu. Ještě v roce rok byl vyhotoven Katastrálním úřadem v obec Snímek mapy evidence nemovitostí ke dni datum, ve kterém je vyznačen stav shodně dle notářského zápisu Státního notářství v obec spisová značka číslo ze dne datum rozhodnutí a geometrického plánu Střediska geodezie v obec ze dne datum č. zak. číslo rok. Na tento vadný stav obecný zmocněnec žalovaných upozornil podáním ze dne datum Katastrální úřad v obec a požádal jej o nápravu věci a uvedení do náležitého stavu dle právních dokumentů. V letech rok – rok žalobci provedli ke svému domu další přístavbu a celý dům včetně této přístavby opatřili novou fasádou, ve staré části domu vyměnili okna. Předmětná část domu žalovaných, kterou si žalobci nárokují, však zůstala v původním stavu. Tedy žalobci museli od samého počátku vědět, kde jsou hranice rozděleného domu a že jim předmětná část domu nenáleží. Celý dům včetně přístavby si nechali žalobci nově zaměřit, vznikla tak stavební parcela číslo s novou výměrou výměra, tedy o výměra menší, než byla výměra před zhotovením přístavby. Z výše uvedeného vyplývá, že došlo v průběhu převodů vlastnictví předchozích vlastníků domů a pozemkových parcel dnešních vlastníků – žalobců, k chybě v zákresu v operátu na katastru nemovitostí, ale i chybným zápisům vlastnictví, a to bez jakéhokoliv relevantního právního dokladu. Žalované se domnívají, že jde o chybu Katastrálního úřadu v obec, a proto obecný zmocněnec žalovaných vyzval tento úřad k nápravě věci.

3 Na vyjádření žalovaných reagovali žalobci replikou ze dne datum. Uvedli, že důvodem, proč žalobci nežalují paní celé jméno svědkyně na vyklizení místnosti v anonymizováno nadzemním podlaží, tj. části bytového domu žalobců, je fakt, že paní celé jméno svědkyně část bytového domu žalobců neužívá. Předmětná část bytového domu žalobců je užívána pouze žalovanými, paní celé jméno svědkyně místnost v prvním podlaží bytového domu žalobců užívá a v minulosti ji užívala s dovolením žalobců oprávněně a bezplatně na základě smlouvy o výprose, kterou pro doložení této skutečnosti žalobci uzavřeli s paní celé jméno svědkyně písemně. Uvedli, že paní celé jméno svědkyně zcela uznává, že žalobci jsou vlastníky jak části bytového domu žalobců, tak jí užívané místnosti v anonymizováno podlaží, jak je doloženo v bodě III úvodních prohlášení zmíněné smlouvy o výprose. Paní celé jméno svědkyně tento fakt ani nikdy nezpochybňovala a nezpochybňovali jej ani její právní předchůdci. Vlastnictví části bytového domu žalobců nezpochybňoval ani role v řízení žalovaných, pan jméno příjmení. Jelikož mezi žalobci a panem příjmení existovaly dobré vztahy, svolili žalobci v minulosti k tomu, aby pan příjmení část bytového domu žalobců užíval. Na základě dohody tak žalobci přenechali panu příjmení část bytového domu žalobců k dočasnému bezplatnému užívání, a to bez písemné smlouvy. Žalobci bytový dům žalobců, spolu s částí bytového domu žalobců, nabyli na základě kupní smlouvy uzavřené s jméno příjmení ze dne datum, a to na základě údajů uvedených v katastru nemovitostí v tomto období. ulice linie mezi bytovým domem žalobců a bytovým domem žalovaných byla v katastrálních mapách zaznačena v roce rok identicky jako v současnosti. Není tedy pochyb o tom, že předmětem kupní smlouvy žalobců, která na vymezení bytového domu žalobců v katastru nemovitostí odkazovala, byla jakožto součást bytového domu žalobců i část bytového domu žalobců. Skutečnost, že žalobci jsou vlastníky části bytového domu žalobců, dosvědčuje tato kupní smlouva a k žalobě přiložený výpis z katastru nemovitostí a výřez z katastrální mapy. Poukázali, že se k bytovému domu žalobců, včetně části bytového domu žalobců, od jeho koupě v roce rok chovají jako vlastníci ve všech ohledech, místnost v anonymizováno patře přenechali dobrovolně k užívání paní celé jméno svědkyně, část bytového domu žalobců v minulosti přenechávali dobrovolně k užívání panu příjmení, z předmětné části bytového domu žalobců žalobci jakožto vlastníci platili daň z nemovitých věcí, a to již za zdaňovací období roku rok. Poukázali na judikaturu Nejvyššího a Ústavního soudu ve vztahu k nabytí nemovitosti od nevlastníka, žalobci byli při uzavření kupní smlouvy žalobců zjevně v dobré víře. Zápis týkající se bytového domu žalobců v katastru nemovitostí při uzavírání smlouvy, jakož i předtím a poté, potvrzoval, že část bytového domu žalobců je součástí bytového domu žalobců. Žalobci bytový dům kupovali s úmyslem koupit jako součást bytového domu žalobců i část bytového domu žalobců. Žalované část bytového domu žalobců nemohly nikdy nabýt, jelikož k tomu nemají a nikdy neměly žádný právní titul. Kupní smlouva ze dne datum, na základě které měli rodiče žalovaných, jakožto právní předchůdci žalovaných, zřejmě nabýt i část bytového domu žalobců ve svém prvním článku výslovně uvádí, že předmětem smlouvy je ideální polovina„ domu adresa s parc. číslo o výměře výměra“. Výměra výměra přitom odpovídá výměře bytového domu žalovaných, a není v ní zahrnuta část bytového domu žalobců. Dále poukázali na to, že Městský úřad Smržovka si v souvislosti s prodejem bytového domu žalovaných nechal vypracovat znalecký posudek, číslo o ceně nemovitosti a jeho nález potvrzuje, že výměra zastavěné plochy, kterou rodiče žalovaných nabyli, je výměra, a že byt v druhém nadzemním podlaží, jejž rodiče žalovaných nabyli, byl v dané době dispozičně řešen jako anonymizováno. Konečně poukázali, že i kdyby v roce rok došlo k rozdělení domu a pozemku tak, že by v roce rok dnešní část bytového domu žalobců na základě rozdělení pozemku parc. číslo domu adresa připadla k pozdějšímu pozemku parc. číslo domu adresa, resp. pozdějšímu pozemku parc. číslo domu adresa, tj. bytovému domu žalovaných, mohlo v období od roku 1971 do roku 2004, kdy bytový dům žalobců prodala paní příjmení panu příjmení, dojít k převodu dnešní části bytového domu žalobců zpět na paní příjmení. Na základě tohoto převodu pak mohla být provedena příslušná změna údajů v katastru nemovitostí. Žalobci se domnívají, že by nebylo spravedlivé po nich požadovat, zejména vzhledem k plynutí času a praktické nerealizovatelnosti, aby získali důkazy, které by tento převod doložily, jelikož na jejich straně stojí údaje zapsané v katastru nemovitostí, které mají dle názoru žalobců přesně dosáhnout toho, aby nebylo třeba takovéto historické údaje vedoucí hluboko do minulosti dohledávat. I kdyby však soud uzavřel, že žalobci nenabyli vlastnické právo k části bytového domu žalobců na základě kupní smlouvy žalobců, žalobci by přesto byli v současnosti vlastníky části bytového domu žalobců z titulu vydržení.

4 V podání ze dne datum označily žalované tvrzení žalobců o tom, že jejich role v řízení jméno příjmení údajně nezpochybňoval vlastnictví předmětné části domu žalovaných a předmětnou místnost užívali manželé příjmení s laskavým svolením žalobců, za nestydatě lživé. Zpochybňování vlastnictví předmětné místnosti žalovaných začalo až po úmrtí pana jméno příjmení, tj. v první polovině roku rok. Poukázaly, že žalobci nikdy místnost ve anonymizováno nadzemním podlaží, ani místnosti v anonymizováno nadzemním podlaží neužívali a užívat nemohli. Konečně namítly vydržení žalované části bytového domu, včetně jím zastavěné části pozemku, a to k datu uzavření kupní smlouvy manželů příjmení a územní celek.

5 Na základě posouzení provedených důkazů jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti v souladu s ust. § 132 o.s.ř. zjistil soud tento skutkový stav:

6 Z notářského zápisu sp. zn. spisová značka číslo, že byl sepsán dne datum notářem anonymizováno příjmení. Předmětem zápisu byla dohoda o zrušení spoluvlastnictví mezi jméno příjmení, datum narození a jméno příjmení, datum narození. Z notářského zápisu vyplývá, že oba shora uvedení byli rovným dílem (na polovici) spoluvlastníky domu adresa ve ulice obec se stavební parcelou číslo o výměře výměra, louky číslo, číslo a louky číslo. Oba se dohodli o zrušení spoluvlastnictví k těmto nemovitostem a podkladem proto jim byl geometrický plán Střediska geodezie v obec ze dne datum č. zak. číslo rok. Dále se dohodli, že pan příjmení převezme do svého výhradního vlastnictví polovinu domu adresa s nově utvořenou parcelou číslo o výměře výměra a louku p. číslo když podle rozhodnutí komise pro výstavbu MěstNV ve obec ze dne datum rozhodnutí, číslo jednací bylo přiděleno této polovině domu adresa. Dále se dohodli, že paní příjmení převezme do svého výlučného vlastnictví polovinu domu adresa s nově utvořenou parcelou číslo o výměře výměra a zahradu p. číslo této polovině domu bylo komisí pro výstavbu přiděleno adresa.

7 Z geometrického plánu číslo rok k rozdělení domu adresa, že byl vypracován dne datum, v geometrickém plánu jsou zakresleny pozemky p. číslo p. číslo. V geometrickém plánu je zakresleno rozdělení pozemku p. číslo jakož i rozdělení původního domu se zakreslením nově utvořených parcel číslo a číslo. Ve vztahu k rozdělení domu je z plánu zřejmá označená vzdálenost anonymizováno m od vnitřního rohu domu na pozemku p. číslo k hranici rozdělení domů a vzdálenost anonymizováno m z konce vnější strany domu na pozemku p. číslo k hranici rozdělení domů. Pan anonymizováno nabyl plochu celkem anonymizováno výměra a paní příjmení nabyla plochu celkem anonymizováno výměra s poznámkou, že nové hranice byly v přírodě označeny křížkem v soklu domu. Zvláštní přílohou geometrického plánu byl výkaz výměr zak. číslo rok.

8 Z rozhodnutí Rady Městského národního výboru obec ze dne datum rozhodnutí číslo jednací adresovaného paní příjmení a panu příjmení ve věci rozdělení domu adresa ve obec na základě jejich žádosti, že komise povolila rozdělení domu adresa na dvě části – dva rodinné domy dle předložených plánů s konstatováním, že celé řešení nevyžaduje stavebních úprav, je nutné vybudovat jednu zděnou příčku na anonymizováno, dům má dva vchody a je dělitelný bez jakýchkoli úprav s tím, že při komisionálním řízení oba jako majitelé domu adresa s rozdělením dle plánů souhlasili. Rodinným domům, které nově vznikly, bylo přiděleno adresa (první od hlavní ulice) a adresa (druhý v zahradě). Dále bylo povoleno, aby dveře v pokoji, který sousedí s domem anonymizováno, byly zazděny, aby tak bylo rozdělení úplné a dokonalé. Dále bylo povoleno, aby mezi tímto pokojem a sousedním pokojem byly proraženy a zřízeny nové anonymizováno, jinak by byla tato místnost bez spojení. Tyto změny byly dodatečně vyznačeny v plánu.

9 Z plánu opatřeného razítkem Komise pro výstavbu Městského národního výboru ve obec s ručně dopsanou poznámkou„ schváleno“ je patrné rozdělení domu, kdy nově vzniklé domy jsou označeny v plánu písmenem a, písmenem b. Pokud se týká domu označeného v plánu pod písmenem„ a“, sestává tento ze tří pokojů, kuchyně, s vyznačenou spíží a schodištěm. V plánu jsou vyznačeny vnitřní rozměry jednotlivých místností, rozměry zdí, se zakreslením oken a dveří a komínů na obou domech. Z plánu je zřejmá linie rozdělení domu tak, že k domu označenému písmenem„ a“ náleží pokoj nacházející se z předního pohledu nalevo od schodiště, vnitřní délka této místnosti činí anonymizováno metry, v plánu jsou rovněž patrné dveře vedoucí do této místnosti, a to jednoznačně z domu označeného pod písmenem„ a“, naopak žádné dveře z domu označeného pod písmenem„ b“ do této místnosti nevedou. Dům označený pod písmenem„ b“ sestává ze čtyř pokojů, kuchyně a vyznačeným schodištěm. Pokoj v domě pod písmenem„ b“, který bezprostředně sousedí s pokojem v domě pod písmenem„ a“, má vnitřní délku anonymizováno metrů.

10 Z kupní smlouvy o převodu nemovitostí ze dne datum, že byla uzavřena mezi územní celek, jako prodávajícím a manžely jméno a jméno příjmení, jako kupujícími. Předmětem prodeje byla ideální jedna polovina nemovitosti adresa s parcelou číslo zastavěná plocha o výměře výměra. V čl. V. této smlouvy bylo uvedeno, že kupujícímu je znám stav prodávané ideální poloviny nemovitosti a že se zde nachází byt anonymizováno.

11 Z kupní smlouvy ze dne datum, že byla uzavřena mezi jméno příjmení, jako prodávajícím a podnikem anonymizováno, jako kupujícím. Předmětem prodeje byl dům adresa se stavební parcelou číslo o výměře výměra a zahradou č. kat. číslo o výměře výměra.

12 Z kupní smlouvy ze dne datum, že byla uzavřena paní jméno příjmení, jako prodávající a jméno příjmení, jako kupujícím. Předmětem prodeje byla budova adresa na parcele p. číslo pozemek p. číslo zastavěná plocha a nádvoří o výměře výměra a pozemek p. číslo – zahrada o výměře výměra.

13 Ze smlouvy o výprose, že byla uzavřena dne datum mezi žalobci, jako půjčiteli a celé jméno svědkyně, jako výprosníkem. Smlouvou byla paní celé jméno svědkyně přenechána k užívání místnost v anonymizováno podlaží. Smlouva obsahovala úvodní prohlášení stran, že zápisy v katastru nemovitostí přesně odpovídají skutečnému právnímu stavu s tím, že výprosník na základě ústní dohody již v minulosti užíval část bytového domů půjčitelů, kterou je samostatná místnost v prvním nadzemním podlaží o výměře výměra, přímo sousedící s bytovým domem výprosníka tak, že je od něj oddělena zdí a strany chtějí nově vzájemný poměr týkající se místnosti v prvním podlaží upravit písemně.

14 Z kupní smlouvy o převodu nemovitostí, že byla uzavřena dne datum mezi jméno příjmení, jako prodávajícím a manžely příjmení, jako kupujícími. Předmětem převodu byla budova adresa – rodinný dům na parc. číslo o výměře výměra – zastavěná plocha a nádvoří a parc. číslo o výměře výměra – zahrada. Právní účinky vkladu vznikly dnem datum.

15 Z dodatečného daňového přiznání k dani z nemovitosti za zdaňovací období roku rok ze dne datum, že jako poplatník daně je označen žalobce a) a přiznání bylo podáno ve vztahu k parcele p. číslo o označené výměře výměra, z toho výměra zastavěná nemovitými stavbami výměra a k parcele p. číslo o výměře výměra, z toho výměra zastavěná nemovitými stavbami výměra.

16 Ze znaleckého posudku ze dne datum číslo o ceně nemovitosti – rodinného domku adresa ve obec, že vypracování posudku si objednalo územní celek za účelem určení administrativní ceny. Nemovitost byla prohlédnuta a zaměřena znalcem dne datum, znalci nebyla předložena žádná stavební dokumentace, pro potřebu ocenění znalec vyšel ze skutečného stavu a výměr zjištěných při prohlídce. Uvedl, že objekt byl postaven v roce rok, během let byla prováděna pouze běžná údržba, v letech rok – rok byla provedena modernizace, zejména sociálního vybavení. K popisu nemovitosti uvedl, že oceňoval polovinu dvojdomku, situovaného u hlavní komunikace ve středu obce. Dům je nepodsklepený, přízemní s patrem a půdou, v přízemí se nachází jedna bytovka anonymizováno s příslušenstvím a anonymizováno. V patře je také bytová jednotka anonymizováno s příslušenstvím. Výměra obestavěného prostoru byla uvedena 1 anonymizována dvě slova, výměra pozemku č.k. číslo byla uvedena výměra = zastavěná plocha.

17 Z dopisu stát. instituce – stavebního úřadu ze dne datum adresovaného jméno příjmení, bytem obec, že tímto úřad potvrdil, že rozhodnutím číslo jednací ze dne datum rozhodnutí byl rozdělen dům původní adresa na dvě části – dva rodinné domy. Nově vzniklým rodinným domům byla přidělena čísla popisná číslo (první od ulice ulice) a číslo (druhý v anonymizováno). Následně bylo adresa změněno na adresa a adresa bylo změněno na adresa adresa se nachází na parc. číslo dům adresa na parc. číslo.

18 Rozhodnutím ze dne 2. 3. 2020, číslo jednací stát. instituce, stát. instituce rozhodl o žádosti žalované číslo o nápravu stavu věci v katastru nemovitostí tak, že nevyhověl nesouhlasu s provedením opravy s odůvodněním, že se nejedná o chybu v katastrálním operátu podle ust. § 36 katastrálního zákona a nápravu stavu věci v katastru nelze řešit v rámci ust. § 36 katastrálního zákona, neboť by tímto byla řešena sporná právní otázka, spočívající v posouzení, kdo je vlastníkem konkrétní části nemovitosti, tyto spory nemůže řešit katastrální úřad cestou opravy chyby v katastrálním operátu.

19 Soud dále k důkazu provedl polní náčrt z roku rok označený jako zakázka číslo rok s patrným vedením hranice a patrným rozděleným domu, dále polní náčrt označený jako anonymizováno číslo a zápis k tomu připojený. Ze zápisu ve vztahu k pozemku parc. číslo vyplývá označení vlastníka: jméno příjmení, změna anonymizováno a nové adresa s podpisem„ příjmení“. Ze zápisu ve vztahu k pozemku parc. číslo vyplývá vlastnické právo Čs. stát – anonymizováno – anonymizována dvě slova, adresa, s poznámkou dodatek 4 č.p. U kolonky podpisu je uvedena poznámka: potvrzení viz. příloha u číslo.

20 Ze stanoviska stát. instituce ze dne datum adresovaného stát. instituce k opravě chyby v katastrálním operátu ve vztahu k pozemků p. číslo v k.ú. obec, že dospěl k závěru, že geometrické a polohové určení nemovitosti je v rozporu s výsledkem zeměměřičských činností, jímž toto určení vzniklo a které tak byly prvotním podkladem pro jeho zápis a zákres do katastrálního operátu, proto doporučuje provést opravu geometrického a polohového určení stávajícího chybného stavu podle § 36 příjmení na základě původního výsledku zeměměřičských činností (GP číslo rok) s tím, že žádný jiný podklad pro provedení opravy není třeba.

21 Rozhodnutím ze dne datum rozhodnutí, číslo jednací anonymizováno číslo rok Zeměměřický a katastrální inspektorát v obec změnil rozhodnutí stát. instituce, stát. instituce ze dne datum rozhodnutí, číslo jednací tak, že jej nahradil novým zněním, že:„ nesouhlasu celé jméno žalované ze dne datum s neprovedením opravy geometrického a polohové určení hranic mezi pozemky parc. číslo parc. číslo v k.ú. obec, se nevyhovuje, neboť nebyly naplněny podmínky pro opravu chyby v katastrálním operátu podle § 36 zák. o katastru nemovitostí“.

22 Z kupní smlouvy o převodu nemovitostí uzavřené mezi prodávajícím územní celek a kupujícími manžely jméno a jméno příjmení, že byla uzavřena dne datum, předmětem převodu byla ideální polovina nemovitosti adresa s parcelou číslo zastavěná plocha o výměře výměra v k.ú. obec. V čl. V. této smlouvy bylo uvedeno, že kupujícímu je znám stav prodávané ideální poloviny nemovitosti a že se zde nachází byt anonymizováno.

23 Z nájemní smlouvy uzavřené dne datum mezi územní celek, jako pronajímatelem a panem jméno příjmení, jako nájemcem, že pronajímatel přenechal od datum na dobu neurčitou do nájmu byt číslo ve anonymizováno podlaží domu adresa na ulice ulici ve obec s tím, že byt sestává z anonymizována dvě slova pokojů, anonymizována dvě slova, anonymizováno a anonymizováno, které jsou společné s bytem.

24 Soud provedl rovněž důkaz svědeckou výpovědí svědkyně navržené žalobci. Ze svědeckého výslechu celé jméno svědkyně soud zjistil, že svědkyně bydlí v domě adresa na adrese adresa žalované a svědkyně, uvedla, že bydlí dole v patře, o patro výš bydlí p. celé jméno žalované, svědkyně odjakživa bydlí dole. Uvedla, že jednou nabízel anonymizováno k pronájmu pokojíček v patře, poté když se dcera a syn svědkyně odstěhovali, tak pokojíček zrušili a výbor pak prodal celý dům s tím, že svědkyně s manželem koupili byt dole, příjmení koupili celé podlaží nahoře. (Pozn. soudu: po nahlédnutí do obrazové fotodokumentace spisu svědkyně ztotožnila„ pokojíček“ jako místnost, jejíhož vyklizení se žalobci domáhají). Dále uvedla, že si asi loni pronajala od žalobce sklep, do doby, než si jej pronajala, tak již předtím sklep užívala, smlouvu uzavřela, protože se nechtěla dostat do žádných konfliktů, text smlouvy připravil žalobce, svědkyně pochopila, že si může pronajmout sklep a užívat jej tak, jak dříve užívala. Sklep svědkyně užívala již v době, kdy dům kupovali, užívali jej i příjmení a užívala jej již předtím, a to již v době, kdy měli dům v pronájmu od anonymizováno. Ve větší místnosti ve sklepě, kde bylo dříve uhlí, byly dříve dveře, neví, kam se těmito dveřmi vcházelo. Svědkyně dále vypověděla, že paní celé jméno žalované asi nyní užívá pokojíček, manžel svědkyni říkal, že to předtím bylo paní příjmení, stejně jako pozemek před okny sklepů, jakož i to, že jí manžel říkal, že na fasádě domu je nějaký křížek. Dále uvedla, že od paní příjmení byly vždy dveře do pokojíčku, pak je zazdili, ale nepamatuje si, za jakých okolností, svědkyně dále uvedla, že moc neví, zda pokojíček užívala paní příjmení, vzpomíná si, že to bylo anonymizováno, protože ten to pronajímal. Ohledně rekonstrukce bytu anonymizováno, svědkyně uvedla, že v minulosti prováděla paní celé jméno žalované rekonstrukci elektřiny a výměnu kamen. Konečně uvedla, že neví nic o dohodě pana příjmení a pana celé jméno žalobce ohledně místnosti, nikdy v minulosti neviděla pana celé jméno žalobce, paní celé jméno žalobkyně či jakoukoli jinou cizí osobu docházet do sklepa či do pokojíčku.

25 Konečně soud provedl rovněž důkaz ortofotomapami, leteckými snímky a obrazovou fotodokumentací.

26 K výzvě soudu při jednání dne datum žalobci skutkově tvrdili, že vlastnické právo k předmětné místnosti dovozují z kupní smlouvy, uzavřené v roce rok mezi žalobci a panem příjmení, vlastnické právo dovozují buď přímo od pana příjmení, jako vlastníka místnosti, či jako nabytí od nevlastníka, případně z titulu vydržení vlastnického práva k předmětné místnosti.

27 Soud se nejprve zabýval tím, jaký hmotněprávní předpis na posuzovanou věc aplikovat. Za účelem posouzení předběžné otázky (viz. odstavec 30 rozsudku) dospěl soud k závěru, že je třeba aplikovat s odkazem na ust. § 3028 odst. 2 zák. zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném znění (dále jen„ o. z.“) zák. č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění účinném do 31. 12. 2013 (dále jen„ obč. zák.“), neboť k tvrzenému vzniku vlastnického práva žalobců k předmětné nemovitosti došlo před 1. lednem 2014. Podle ust. § 3028 odst. 1 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném znění (dále jen„ o.z.“), není-li dále stanoveno jinak, řídí se ustanoveními tohoto zákona i právní poměry týkající se práv osobních, rodinných a věcných; jejich vznik, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se však posuzují podle dosavadních právních předpisů.

28 Oproti tomu, pokud se týká samotné žaloby na vyklizení, je tato novým nárokem, žaloba byla podána již za účinnosti o.z., proto je třeba postupovat v této dílčí otázce podle hmotněprávní úpravy účinné od 1. 1. 2014. Podle ust. § 3028 odst. 1 o.z. tímto zákonem se řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí jeho účinnosti.

29 Podle ust. § 1040 odst. 1 o.z. kdo věc neprávem zadržuje, může být vlastníkem žalován, aby ji vydal. Předpokladem pro vyhovění nároku podle ust. § 1040 o.z. tak je: a) skutečnost, že žalobci jsou vlastníky místnosti (jakožto části domu), b) skutečnost, že žalované tuto místnost užívají a c) že tak činí bez právního důvodu.

30 Soud tedy musel jako otázku předběžnou, posoudit vlastnické vztahy k předmětné místnosti, jejíhož vyklizení se žalobci podanou žalobou domáhali. Ještě před tímto posouzením se soud rovněž zabýval otázkou aktivní a pasivní legitimace účastníků řízení. Pokud se týká pasivní legitimace žalovaných, je z výpisu z katastru nemovitostí zřejmé, že vlastnické právo k pozemku parc. číslo jehož součástí je rodinný dům adresa na list vlastnictví, svědčí ke dni rozhodnutí soudu každé z žalovaných v rozsahu anonymizováno a jméno jméno celé jméno svědkyně v rozsahu anonymizováno. Podle ustálené judikatury (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 18. 2. 2009, sp.zn. 28 Cdo 326/2008) v řízení o vyklizení nemovitosti, opírající se o tvrzení, že ji žalovaní užívají bez právního důvodu, nelze žalované považovat za nerozlučné společníky. Žalobci v podané žalobě netvrdí, že by další spoluvlastnice paní celé jméno svědkyně předmětnou místnost, jejíhož vyklizení se domáhají, neprávem zadržovala. Při posledním jednání soudu dne datum obecný zmocněnec žalovaných uvedl, že předmětnou místnost žalované užívají, žalované tedy užívání nijak nepopíraly a ohledně této skutečnosti nebyl ani mezi účastníky rozpor. Pasivní legitimace žalovaných je tedy v řízení dána a důvod pro zamítnutí žaloby bez dalšího není dán pro okolnost, že žalobci neoznačili v žalobě jako další žalovanou paní celé jméno svědkyně. Již na tomto místě rozsudku soud rovněž poukazuje na procesní postavení žalobců v řízení, kdy také žalobci mají v řízení postavení samostatných společníků (k tomu srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 17. 9. 2009, sp.zn. 22 Cdo 4208/2008, usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 4. 9. 2018, sp.zn. 28 Cdo 763/2018) a blíže viz. odůvodnění nákladového výroků v odstavci 45 rozsudku. Soud ověřil, že vlastnické právo k pozemku parc. číslo jehož součástí je rodinný dům adresa na list vlastnictví, svědčí ke dni rozhodnutí žalobcům, kteří vlastní tyto nemovitosti ve společném jmění manželů. Aktivní legitimace žalobců je rovněž dána.

31 Po provedeném dokazování soud nemá za prokázáno vlastnické právo žalobců k předmětné místnosti, jejíhož vyklizení se domáhají, respektive, že nastaly právní skutečnosti, na jejichž základě nabyli žalobci předmětnou místnost do svého vlastnictví.

32 Pokud žalobci odvozují vlastnické právo k předmětné místnosti z kupní smlouvy o převodu nemovitostí ze dne datum mezi jméno příjmení, jako prodávajícím a manžely příjmení, jako kupujícími, pak předmětem převodu byla budova adresa – rodinný dům na parc. číslo o výměře výměra – zastavěná plocha a nádvoří a parc. číslo o výměře výměra – zahrada. V kupní smlouvě bylo specifikováno, že prodávající prodává kupujícím nemovitosti tak, jak je sama strana prodávající vlastnila a užívala. Žalobci však neprokázali vlastnické právo předchozího vlastníka pana příjmení k předmětné místnosti. Předmětná místnost není stavebně technicky propojená (dveřmi) s domem žalobců, jediný vstup do místnosti tedy vede z domu žalovaných, svědkyně při výslechu uvedla, že nikdy neviděla kohokoli docházet do předmětné místnosti, ani do sklepa. Žalobce při jednání soudu dne datum uvedl, že předmětem prohlídky nemovitosti s realitním makléřem před jejím zakoupením nebyla předmětná místnost, z domu žalobců nebyla místnost přístupná, žalobce vycházel ze stavu zapsaného v katastru nemovitostí. Soud tedy nemá za prokázáno, že by předchozí vlastník pan příjmení kupní smlouvou zamýšlel tuto místnost převést, předchozí vlastník pan příjmení předmětnou místnost po dobu jeho vlastnického práva neužíval, po celou tuto dobu, jakož i aktuálně, naopak místnost užívají žalované. Žalobci neprokázali jakoukoli tvrzenou dohodu, ať již ústní nebo písemnou, mezi panem jméno příjmení a žalobcem o dočasném užívání předmětné místnosti anonymizováno se svolením žalobců. Jako důkaz k prokázání tohoto tvrzení žalobci označili svědecký výslech paní celé jméno svědkyně, která však v rámci svědecké výpovědi uvedla, že o dohodě žalobce s panem jméno příjmení ohledně místnosti jí není nic známo. Připustila pouze, že se v určité době pan jméno příjmení svědkyni zmínil, že chce dům prodat a pronajmout si byt v domě u žalobce. Uvedla, že to bylo v době, kdy byl pan příjmení anonymizováno a anonymizována dvě slova.

33 Žalobci především tvrdili, že při koupi nemovitosti vycházeli ze stavu zápisu v katastru nemovitostí. Z aktuálního výřezu katastrální mapy je zřejmé, že současně zakreslená hranice mezi oběma domy předpokládá, že předmětná místnost se nachází na pozemku parc. číslo ve vlastnictví žalobců. Nicméně z dalších provedených důkazů vyplývá, že původní polní náčrt z roku rok týkající se vedení hranice odpovídá geometrickému plánu č. zak. číslo rok, jakož i mapovému listu č. XI číslo vyhotovenému katastrálním úřadem dne datum. To, že později došlo ke změně zákresu vedení hranice na podkladě výsledků obnovy technickohospodářské mapy, nic nehovoří o vlastnickém právu k předmětné místnosti, či že by na základě této obnovy došlo rovněž ke změně vlastnického práva ve vztahu k této místnosti. I kdyby snad v roce rok tehdejší vlastníci dnešních domů adresa, tedy podnik anonymizováno a paní příjmení, označili hranice svých nemovitostí při konaném místním šetření jinak, než jak odpovídá původnímu polnímu náčrtu a geometrickému plánu z roku rok, což však dle názoru soudu z předloženého důkazu označeného jako TA číslo nevyplývá, byť tato okolnost je zmíněna v rozhodnutí Zeměměřického a katastrálního inspektorátu v obec ze dne datum, tak ke změně vlastnického práva ve vztahu k předmětné místnosti změna vedení hranice mezi nemovitostmi vést nemohla. Pokud žalobci odkazují na zápis v katastru nemovitostí, je třeba uvést, že žalobci nabyli dům adresa na základě kupní smlouvy ze dne datum, s právními účinky vkladu ke dni datum. V době převodu nemovitostí byl tedy platným a účinným zák. č. 265/1992 Sb., o zápisech vlastnických a jiných věčných práv k nemovitostem, který byl platným a účinným právním předpisem až do datum. Podle ust. § 11 zák. č. 265/1992 Sb. ten, kdo vychází ze zápisu v katastru učiněného po 1. lednu 1993, je v dobré víře, že stav katastru odpovídá skutečnému stavu věci, ledaže musel vědět, že stav zápisů v katastru neodpovídá skutečnosti. V případě rozporu mezi právním stavem evidovaným v katastru nemovitostí a stavem skutečným musí soud vycházet ze skutečného stavu; přitom je oprávněn zabývat se všem skutečnostmi, které mají za následek nesoulad mezi stavem katastru a skutečným stavem. Pokud by zákon nepředpokládal, že může být rozdíl mezi skutečným právním stavem a jeho zápisem v katastru nemovitostí, postrádalo by shora citované ustanovení § 11 smysl. Z uvedeného je zřejmé, že skutečnost, že v katastru nemovitostí jsou jako vlastníci parcely parc. číslo jehož součástí je rodinný dům adresa, zapsáni žalobci, nevylučuje vlastnické právo žalovaných k předmětné místnosti. Stav zapsaný katastru nemovitostí není pro soud v řízení o ochraně vlastnického práva závazný a taková skutečnost tedy sama osobě neprokazuje vlastnické právo žalobců k předmětné místnosti (k tomu srov. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 27. 4. 2009, sp.zn. 22 Cdo 646/2009). Okolnost, že stav zápisu v katastru nemovitostí neodpovídá skutečnosti, musel být žalobcům v době nabytí jejich vlastnického práva znám, žalobci věděli, jak je reálně nemovitost rozdělena, kde se nachází dělící zeď, žalobcům bylo známo, že z jejich domu je nemožné se do předmětné místnosti dostat, neboť do ní nebyly probourány dveře. Žalobci tedy nemohli být v okamžiku převodu vlastnického práva z pana příjmení na žalobce v dobré víře o tom, že předmětná místnost je součástí domu adresa. S ohledem na přechodná ust. § 3064 o.z. soud zároveň v této souvislosti uvádí, že zásada materiální publicity zápisů ve veřejných seznamech je aktuálně upravena v ust. § 984 o.z. Z komentářové literatury však vyplývá, že materiální publicita působí pouze v situacích, kdy existuje nesoulad mezi skutečným a zapsaným právním stavem. Zapsaným stavem je třeba rozumět pouze a právě ty údaje, které jsou obsahem zápisů provedených do příslušného veřejného seznamu. Z toho, co je ve veřejném seznamu zapsáno, jsou pro účely § 984 o.z. rozhodné pouze údaje o právním stavu věci. Materiální publicita tedy nepůsobí v případech, kdy se nesoulad mezi evidovaným a skutečným stavem netýká údajů o právech, nýbrž údajů vypovídajících o technickém stavu, ekonomické hodnotě či veřejnoprávních omezeních, která se k věci vážou; v případě věcí nemovitých tedy zejména údajů o výměře, druhu či způsobu využití pozemku nebo o způsobu jeho ochrany. Proto například osoba, která nabude vlastnické právo k nemovité věci při splnění ostatních podmínek § 984 odst. 1, a posléze zjistí, že například pozemek má menší výměru, než jak je uvedeno v katastru, nebo že budova je památkově chráněna, přestože to v katastru uvedeno není, nemůže při své obraně odkazovat na ustanovení o materiální publicitě, nýbrž na ustanovení o omylu, vadách či na speciální ustanovení zakládající nárok na slevu v případě, že pozemek nemá výměru určenou v kupní smlouvě (podle okolností dané věci). Za údaje o právním stavu nemovité věci je pro účel § 984 o.z. třeba považovat pouze údaje o právech včetně údajů o jejich pořadí a informace, které se k nim bezprostředně vážou, tedy pouze ty skutečnosti, které se do katastru zapisují vkladem, záznamem a poznámkami (k tomu viz. Spáčil, J. a kol., Občanský zákoník III. Věcná práva (§ 976–1474), 2. vydání, 2021, s. 36 – 54). Pokud tedy žalobci vycházeli při koupi nemovitosti z údajů zapsaných v katastru nemovitostí, tedy z výměry pozemku parc. č. 3328 424 m2 (zastavěná plocha a nádvoří), jehož součástí je stavba adresa, případně z výřezu katastrální mapy, nejedná se o údaje o právním stavu nemovité věci, tedy o údaje chráněné principem materiální publicity, neboť se nejedná o údaje, které se do katastru zapisují vkladem, záznamem či poznámkami (k tomu srov. § 11, § 19 a § 22 zák. č. 256/2013 Sb., o katastru nemovitostí).

34 Dále je třeba uvést, že dobrá víra ve správnost údajů o právních vztazích, které jsou publikovány ve veřejném seznamu, je základním kamenem zásady materiální publicity. Potřeba šetření skutečného právního stavu je však vyloučena pouze tehdy, nejsou-li zde objektivní důvody, které vzbuzují pochybnosti o souladu skutečného právního stavu a stavu zapsaného. Takové důvody mohou vyplynout zejména z fyzického stavu věci, která je předmětem právního jednání (jedná-li se o věc hmotnou). Nabyvatel tedy musí věnovat pozornost indiciím faktického rázu. Ve vztahu k nemovitostem je v této souvislosti nutno klást důraz na osobní fyzickou prohlídku nemovitosti před jejím zakoupením, která může odhalit i některé právní vady, zejména pak vady spojené s rozsahem vlastnictví či užíváním věci cizí osobou. V současné rozhodovací praxi se požadavek na šetření skutečného právního stavu objevuje v usnesení NS 22 Cdo 2698/2015, ve kterém Nejvyšší soud„ na okraj poznamenává, že v dané věci kupoval žalovaný pozemek, který byl v držbě (a v užívání jako ve viditelném projevu držby) někoho jiného. Držba je ‚zevním projevem vlastnictví‘, je legitimačním stavem předběžně osvědčujícím vlastnické poměry; proto je předpokladem potřebným k nabytí věci, kterou užívá někdo jiný než převodce, od nevlastníka na základě dobré víry ve stav katastru nemovitostí, aby si nabyvatel ověřil, proč skutečné držební (užívací) poměry neodpovídají poměrům vlastnickým v katastru nemovitostí.“ Toto pravidlo lze v obecné poloze nalézt i v rozhodnutí NS 21 Cdo 4540/2018, kde se uvádí, že„ jsou-li tu objektivní okolnosti vzbuzující pochybnosti o souladu mezi stavem zapsaným ve veřejném seznamu a skutečným právním stavem … je na nabývající osobě, aby si ověřila (aktivně zjišťovala), zda zápis ve veřejném seznamu je v souladu se skutečným stavem“. V rozhodnutí 22 Cdo 4174/2017 pak k důvodům možné„ ztráty“ dobré víry Nejvyšší soud uvádí, že„ při zkoumání dobré víry nelze rovněž odhlížet od dalších skutečností, například od stavu na místě samém, tedy zda vlastník nemohl prostou prohlídkou pozemku mít pochybnosti o tom, že prodávající je skutečným vlastníkem převáděné nemovité věci …“ (k tomu viz. Spáčil, J. a kol., Občanský zákoník III. Věcná práva (§ 976–1474), 2. vydání, 2021, s. 36 – 54). Z provedeného dokazování je zřejmé, že žalobci nemohli být v době nabytí jejich vlastnického práva v dobré víře, že předmětná místnost je součástí domu adresa.

35 Svědkyně paní celé jméno svědkyně uvedla, že nikdy neviděla nikoho jiného docházet do předmětné místnosti či do sklepa. Žalobci nabyli vlastnické právo na základě kupní smlouvy ze dne datum s právními účinky vkladu ke dni datum. Žalobci doložili, že dne datum vyhotovili pro každou žalovanou předžalobní výzvu k plnění, ve které uvedli, že žalované dlouhodobě užívají část rodinného domu o výměře výměra, těsně sousedící se stavebním objektem adresa nacházejícím se na pozemku parc. číslo v k.ú. obec a vyzvali žalované k uzavření nájemní smlouvy či vyklizení části rodinného domu. Teprve touto listinou vyhotovenou téměř po anonymizováno letech od nabytí jejich vlastnického se tedy žalobci prokazatelně začali domáhat jejich tvrzeného vlastnického práva. To, že by se v minulosti již mnohokrát snažili s žalovanými uzavřít nájemní smlouvu, jak v předžalobní výzvě uvedli, žalobci žádným způsobem neprokázali. Okolnost, že žalobci uzavřeli s další spoluvlastnicí paní příjmení celé jméno svědkyně smlouvu o výprose, jejímž předmětem bylo přenechání k užívání samostatné místnosti v prvním nadzemním podlaží o výměře 40 m2, rovněž žádným způsobem vlastnické právo, ani dobrou víru žalobců o tom, že předmětná místnost je součástí jejich domu, neprokazuje. V této souvislosti je třeba poukázat rovněž na to, že smlouvu o výprose uzavřeli žalobci s paní celé jméno svědkyně dne datum, tedy dokonce až v době po podání žaloby. Soud nemá za prokázáno z této listiny, ve spojení se svědeckým výslechem paní celé jméno svědkyně, tvrzení žalobců, že podpisem smlouvy o výprose další spoluvlastnice paní celé jméno svědkyně uznala vlastnické právo žalobců k předmětné místnosti. Svědkyně vypověděla, že odjakživa, co v domě bydlí, tedy po dobu anonymizováno let, užívala sklepní místnost, k níž uzavřela následně s žalobci smlouvu o výprose. Uvedla, že sklep užívala již v době, kdy měla dům v pronájmu od anonymizováno. Svědkyně se opakovaně vyjádřila tak, že smlouvu s žalobci uzavřela, neboť se nechtěla dostat do žádných konfliktů a smlouvu, jejíž text připravili žalobci bez jakékoli ingerence svědkyně, pochopila tak, že i nadále může užívat sklep tak, jako jej dosud užívala.

36 Pokud žalobci argumentovali tím, že vlastnické právo k předmětné místnosti mohli rovněž vydržet, pak dle názoru soudu předmětná místnost, jejíhož vyklizení se žalobci domáhají, není samostatnou věcí v právním slova smyslu, a proto tedy nemůže být předmětem vydržení vlastnického práva.

37 Podle ust. § 134 odst. 1 obč. zák. oprávněný držitel se stává vlastníkem věci, má-li ji nepřetržitě v držbě po dobu tří let, jde-li o movitost, a po dobu deseti let, jde-li o nemovitost. Podle ust. § 134 odst. 2 obč. zák. takto nelze nabýt vlastnictví k věcem, které nemohou být předmětem vlastnictví nebo věcem, které mohou být jen ve vlastnictví státu nebo zákonem určených právnických osob. Předmětná místnost dle názoru soudu samostatnou nemovitostí není. Předmětná místnost není schopna samostatné existence. Dle názoru soudu je předmětná místnost součástí domu žalovaných adresa. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že vůle tehdejších podílových spoluvlastníků, tj. paní příjmení a pana příjmení, směřovala dle notářského zápisu sp. zn. spisová značka číslo, geometrického plánu číslo rok a předloženého plánu anonymizováno patra k tomu, aby se předmětná místnost stala součástí domu tehdejšího adresa. Podle ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu (např. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 16. 7. 2008, sp. zn. 28 Cdo 5175/2007, uveřejněný v Souboru civilních rozhodnutí a stanovisek Nejvyššího soudu, C. H. Beck, č. C 6396) součást věci nemůže být předmětem vydržení vlastnického práva. Tehdejší vlastník domu adresa jméno příjmení nabyl vlastnické právo k celému domu adresa, a to včetně předmětné místnosti umístěné ve druhém nadzemním podlaží, stejně tak, jako nabyl prvé nadzemní podlaží a střešní konstrukci objektu tehdejšího domu adresa. Vzhledem k tomu, že součást věci sdílí právní osud věci hlavní a není možné ji samostatně vydržet, nemohli žalobci nabýt vlastnické právo k součásti domu - předmětné místnosti adresa ani na základě vydržení. To, že vůle tehdejších spoluvlastníků směřovala ke shora uvedenému rozdělení nemovitosti, tedy že se předmětná místnost stala součástí domu tehdejšího adresa, nynějšího adresa má soud za prokázáno i svědeckým výslechem paní celé jméno svědkyně, která uvedla, že původně měla po určitou dobu předmětnou místnost pronajatou od podniku anonymizováno. Tento podnik nabyl kupní smlouvou ze dne datum od jméno příjmení dům adresa se stavební parcelou číslo. Z toho tedy jednoznačně vyplývá, že za situace, kdy tehdejší podnik anonymizováno pronajímal předmětnou místnost, byl tedy zároveň jejím vlastníkem. V době vlastnického práva podniku anonymizováno k domu adresa byla vlastnicí vedlejšího domu adresa stále původní podílová spoluvlastnice paní jméno příjmení, která svoji nemovitost prodala až v roce rok. Je tedy zřejmé, že pokud by předmětná místnost náležela k domu žalobců adresa, pak by jistě nemohla být pronajímána podnikem anonymizováno, který nemovitost nabyl od pana jméno příjmení, ale oprávněnou pronajímatelkou by musela být jen paní příjmení Nejvyšší soud ČR v rozsudku ze dne 11. 6. 2014, sp. zn. 22 Cdo 3732/2013 přijal a odůvodnil závěr, že předmětem vydržení může být jen věc v právním smyslu, tedy věc, která je způsobilým předmětem právních vztahů. Takovou věcí ovšem nemůže být část jiné věci, která od této věci není nijak oddělena a nelze s ní samostatně disponovat. Podle judikatury Nejvyššího soudu ČR se část stavby může stát samostatným předmětem právních vztahů (nejde-li o bytovou jednotku podle zákona č. 72/1994 Sb., o vlastnictví bytů), jen tvoří-li samostatný předmět právních vztahů, tedy je-li vertikálně stavebně oddělena (k tomu viz. usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 26. 4 2017, sp. zn. 22 Cdo 4366/2016 a dále viz např. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 8. 4. 2002, sp. zn. 22 Cdo 1465/2000, publikovaný v Souboru civilních rozhodnutí a stanovisek Nejvyššího soudu dále jen Soubor - pod č. C 1130, rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 3. 4. 2007, sp. zn. 22 Cdo 781/2006, Soubor č. C 5046). V řízení nebylo tvrzeno, ani prokazováno, že by byly v minulosti provedeny takové stavebnětechnické úpravy domu adresa, které by předmětnou místnost oddělily jako samostatnou věc, proto předmětná místnost nemůže být předmětem právních vztahů ve smyslu ust. 118 obč. zák. a nemůže tedy být ani předmětem vydržení vlastnického práva, a to ať na straně žalobců, tak žalovaných, které rovněž namítaly, že vlastnické právo k místnosti vydržely. Jediné prokazatelné vertikální dělení bylo v minulosti provedeno na základě notářského zápisu sp. zn. spisová značka číslo ze dne datum rozhodnutí, které odsouhlasila jméno příjmení národního výboru ve obec dne datum. Tímto došlo k platnému vertikálnímu rozdělení celého tehdejšího původního domu adresa, nikoli však předmětné místnosti jako takové. Proto se soud tedy ani nezabýval dalšími předpoklady pro vydržení vlastnického práva, včetně běhu vydržecí doby. Nicméně je třeba poukázat, že vždy je předpokladem vydržení posouzení dobré víry o tom, že držiteli věc nebo právo patří a že je v dobré víře se zřetelem ke všem okolnostem. Posouzení, je-li držitel v dobré víře, je třeba vždy hodnotit objektivně, a nikoli pouze ze subjektivního hlediska (z hlediska osobního přesvědčení) samotného držitele. Proto je nezbytné vždy brát v úvahu, zda držitel měl, respektive mohl po celou vydržecí dobu důvodně pochybovat o tom, že mu věc po právu patří. V posuzovaném případě již samotná okolnost, že předmětná místnost není přístupná z domu žalobců a nebyla přístupná ani v okamžiku nabytí vlastnického práva žalobců k domu adresa, že žalobce místnost při prohlídce nemovitosti před jejím zakoupením neviděl, že předmětná místnost je po celou dobu užívána žalovanými, že rozvody elektrické energie a vytápění vedou do předmětné místnosti z domu adresa, musela u žalobců objektivně vyvolat pochybnosti o tom, že jim předmětná místnost po právu nepatří. Žalobci se prokazatelně téměř deset let nedomáhali vlastnického práva k předmětné místnosti. Tomu všemu odpovídají i fotografické snímky, z nichž je patrná anonymizováno domu adresa, ke které přistoupili žalobci po zakoupení nemovitosti. Z fotografické dokumentace je patrné, že dům žalobců byl opatřen mimo jiné novou anonymizováno a anonymizována dvě slova, kdy je zcela zřejmé, že žalobci nepřistoupili k rekonstrukci části domu zahrnující předmětnou místnost a sklepní prostory nacházející se pod touto místností. ulice linie rekonstrukce domu žalobců adresa přesně odpovídá Komisí pro výstavbu Městského národního výboru ve obec schválenému plánu rozdělení původní nemovitosti adresa, kdy se lze orientovat podle v plánu zakresleného komínu umístěného na hranici rozdělení domu, kdy komín dle tohoto plánu náleží k domu adresa (tehdejší číslo b), čemuž přesně odpovídá i rekonstrukce domu žalobců. Je tedy zřejmé, že samotní žalobci provedli rekonstrukci, pokud se týká hranic mezi oběma domy, zcela v souladu s rozdělením domu podle tehdejší vůle podílových spoluvlastníků paní příjmení a pana příjmení. Žalobcům tedy s ohledem na individuální okolnosti tohoto případu nemohla svědčit dobrá víra. jméno víru vzhledem ke všem shora uvedeným okolnostem nelze potom dovozovat ani ze skutečnosti, že žalobci doložili dodatečné daňové přiznání ze dne datum k dani z nemovitostí za rok rok, ve kterém byla uvedena výměra výměra u pozemku p. číslo u stavby adresa pak byla uvedena výměra zastavěné plochy stavby výměra. Žalobce při jednání dne datum k dotazu soudu uvedl, že k výměře výměra dospěl tak, že změřil místnosti, které byly v té době obyvatelné, nevzpomněl si však, které místnosti to v té době byly, na druhou stranu však uvedl, že výměra výměra zahrnuje i předmětnou místnost, kdy ke konkrétní výměře předmětné místnosti dospěl výpočtem na základě jejich rozměrů, rovněž však uvedl, že do výměry nezapočítal místnost, která se nalézá pod předmětnou místností, neboť se nejedná o obytnou místnost. Tato vyjádření tedy dobrou víru žalobců rovněž neosvědčují. Žalobci předmětnou místnost neobývali, ani do ní neměli přístup.

38 Z výše uvedeného plyne, že předmětná místnost se nestala a ani se nemohla stát součástí domu adresa a tato místnost tvoří nedílnou část domu adresa a sleduje jeho právní osud.

39 Soud se dále zabýval posledním tvrzením žalobců, že vlastnické právo k předmětné místnosti nabyli tzv. od nevlastníka. Soud dospěl k závěru, že předmětná místnost nemohla být nabyta ani od nevlastníka, judikaturou je sice připuštěno výjimečné nabytí vlastnického práva od nevlastníka, avšak pouze ve vztahu k nemovitosti. Předmětná místnost však dle názoru soudu samostatnou nemovitostí není, jak bylo vysvětleno shora, proto již jen z tohoto důvodu nemohlo ani dojít k jejímu převodu tzv. od nevlastníka (od neoprávněného). Nad rámec toho soud dále uvádí, že nabytím vlastnického práva od nevlastníka (od neoprávněného) se rozumí taková situace, kdy prodávající převede vlastnické právo k věci na kupujícího na základě kupní smlouvy, která je však stižena vadou absolutní neplatnosti, případně dojde k zániku smlouvy v důsledku odstoupení od smlouvy. Žalobci nabyli nemovitosti na základě kupní smlouvy v roce rok. V režimu tehdejšího občanského zákoníku bylo možno nabýt vlastnické právo zásadně pouze od vlastníka (k tomu srov. § 123 obč. zák.). K tomu se však již za účinnosti tehdejšího občanského zákoníku vyjádřil Ústavní soud, a to konkrétně k významu dobré víry při nabytí nemovitosti zapsané v katastru nemovitostí od nevlastníka (od neoprávněného), a to v příjmení ze dne datum, sp.zn. I. ÚS 2219/12, ve kterém uvedl, že i podle úpravy účinné do 31. 12. 2013 bylo možné nabýt vlastnické právo k nemovitosti evidované v katastru nemovitostí od nevlastníka, a to na základě dobré víry v zápis v katastru nemovitostí, kdy posuzování dobré víry nabyvatele má tedy v takových případech v řízení před soudem zásadní význam. Otázkou dobré víry žalobců se soud zabýval v odstavci 33 a 34 rozsudku shora a dospěl k závěru, že žalobcům v době převodu vlastnického práva k nemovitosti adresa tvořící součást pozemku parc. číslo dobrá víra nesvědčila. Opětovně je třeba poukázat na to, že Ústavní soud připustil s ohledem na individuální okolnosti konkrétního rozhodovaného případu možnost nabytí nemovitosti zapsané v katastru nemovitosti od nevlastníka, touto možností se však zabýval ve vztahu k nemovitosti zapsané v katastru nemovitostí, tou však předmětná místnost není (viz. odůvodnění rozsudku v odstavci 33 shora). Pokud žalobci poukazovali na judikaturu, konkrétně na rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 9. 3. 2016, sp. zn. 31 Cdo 353/2016, jakož i na v tomto odstavci citovaný Nález Ústavního soudu, pak je třeba k tomu doplnit, že skutkové okolnosti tam posuzovaných věcí byly jiné, v obou případech se jednalo o žalobu na určení vlastnického práva k nemovitosti a v obou případech byla shledána neplatnost smlouvy o zajišťovacím převodu práva, na základě které byli žalovaní v obou řízeních o určení vlastnického práva k nemovitostem zapsáni do katastru nemovitostí jako vlastníci nemovitostí, které následně převedli.

40 Dle názoru soudu je předmětná místnost od rozdělení původního domu adresa součástí nynějšího domu žalovaných adresa a není tedy způsobilým předmětem občanskoprávních vztahů, včetně práva vlastnického. Na základě projevů vůle tehdejších podílových spoluvlastníků paní jméno příjmení a pana jméno příjmení došlo k funkčnímu oddělení jednotlivých objektů, které jsou od té doby způsobilé k samostatnému užívání. Tomu svědčí i fakt, že následně bylo oběma objektům přiděleno samostatné číslo popisné. Předmětná místnost však v žádném z vlastnických převodů, uskutečněných následně na základě příslušných kupních smluv, výslovně samostatně nefigurovala, lze tedy dovodit, že byla vždy převáděna jako součást nemovitosti adresa. Nelze ani odhlédnout od zásady právní jistoty ve vlastnických vztazích; po dlouhou dobu ostatně nebylo ani vlastnictví žalovaných zpochybňováno (k tomu srov. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 23. 8. 2017, sp.zn. 22 Cdo 5812/2016 a ze dne 26. 11. 2008, sp. zn. 28 Cdo 5256/2007).

41 Ze všech shora uvedených důvodů tedy soud žalobu zamítl, neboť žalobci neprokázali vlastnické právo k předmětné místnosti (jakožto součásti domu adresa) a že žalované předmětnou místnost užívají bez právního důvodu.

42 Soud provedl rovněž důkaz geometrickým plánem číslo odvoláním žalovaných proti rozhodnutí stát. instituce číslo jednací za dne datum rozhodnutí, emailovou zprávou ze dne datum, nedatovým návrhem kupní smlouvy, žalobou ze dne datum proti rozhodnutí Zeměměřičského a katastrálního inspektorátu v obec číslo jednací anonymizováno číslo rok. S ohledem na závěr soudu shora, soud k těmto důkazům žádná skutková či právní hodnocení nečiní, neboť tyto důkazy byly pro závěr soudu nerozhodné.

43 Soud konečně nemohl přihlédnout k důkazům předložených účastníky po zákonné koncentraci řízení dle ust. § 118b o.s.ř., o které byli účastníci poučeni při jednání soudu dne datum a byla jim poskytnuta lhůta 14 dnů k označení a předložení důkazních návrhů, a to k technické zprávě ze dne datum anonymizováno příjmení, vytyčovacímu náčrtu ze dne datum, které předložili žalobci až v podání ze dne datum, kopii katastrální mapy ze dne datum a projektu pro umístění stavby ze dne datum, které žalobci předložili při jednání soudu dne datum; a dále k důkazům, které předložily žalované při jednání soudu dne datum, a to k rozhodnutí o stavebním povolení ze dne datum a dále v podání ze dne datum, a to k listinám týkajících se projektu přestavby a přístavby objektu. Pokud žalobci v podání ze dne datum označili k důkazu listinu – odborné vyjádření anonymizováno příjmení, pak v rozporu s lhůtou 14 dnů, která byla účastníkům poskytnuta nejen k označení důkazních návrhů, ale zároveň k jejich předložení, žalobci nepožádali soud o prodloužení poskytnuté lhůty k předložení tohoto důkazu.

44 Návrh žalobců v podání ze dne datum na případné ohledání na místě samém soud pro nadbytečnost zamítl, neboť dle názoru soudu bylo věc možno rozhodnout pouze na základě obsahu spisového materiálu.

45 Podle ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. účastníku, který měl ve věci plný úspěch přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Žalované byly v řízení zcela úspěšné, mají tedy nárok na náhradu nákladů řízení. Vzhledem k tomu, že žalobci i žalované mají v řízení postavení samostatných společníků ve smyslu ust. § 91 odst. 1 o.s.ř., soud při rozhodování o nákladech řízení zohlednil důsledky spojené s neúspěchem společného návrhu na zahájení řízení, podaného několika žalobci v postavení samostatných společníků, kdy toto samostatné společenství nezakládá jejich solidární povinnost k úhradě nákladů řízení, přisouzených účastníkům, kteří měli v řízení úspěch. To platí i tehdy, jde-li o platební povinnost uloženou účastníkům řízení, kteří jsou manžely. Povinnost k náhradě nákladů řízení úspěšné straně tíží každého z takto neúspěšných žalobců samostatně podle jeho účasti na řízení (k tomu např. viz. usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 4. 9. 2018, sp.zn 28 Cdo 763/2018 a rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 17. 9. 2009, sp.zn. 22 Cdo 4208/2008). Povinnost uhradit žalovaným náklady řízení rozdělil soud mezi žalobce rovně, neboť žalobci jsou manželé, kteří vlastní nemovitost adresa tvořící součást pozemku parc. číslo ve společném jmění manželů. U žalovaných soud zohlednil, že žalované vlastní nemovitost adresa tvořící součást pozemku parc. číslo v podílovém spoluvlastnictví, výše podílů každé ze žalovaných je shodná, každá z žalovaných vlastní podíl o velikosti 1/6, proto soud přiznal žalovaným náhradu nákladů řízení ve stejné poměrné výši.

46 Náhrada nákladů řízení zahrnuje náhradu hotových výdajů dle vyhlášky č. 254/2015 Sb., o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle § 151 odst. 3 občanského soudního řádu a podle § 89a exekučního řádu, v platném znění (dále jen vyhláška). Podle § 2 odst. 3 vyhlášky činí paušální náhrada v případech neuvedených v odstavcích 1 a 2 částku 300 Kč za každý úkon. Náhrada hotových výdajů tedy činí 4 500 Kč za následující úkony (při náhradě 300 Kč za úkon): ⟪LB:lb_001⟫ -) vyjádření k žalobě dle § 1 odst. 3 písm. a) vyhlášky (1 úkon), ⟪LB:lb_002⟫ -) vyjádření k replice žalobců dle § 1 odst. 3 písm. a) vyhlášky (1 úkon), ⟪LB:lb_003⟫ -) doplnění vyjádření dle § 1 odst. 3 písm. a) vyhlášky (1 úkon), ⟪LB:lb_004⟫ -) příprava účasti na jednání dle § 1 odst. 3 písm. b) vyhlášky (4 úkony), ⟪LB:lb_005⟫ -) účast u jednání před soudem dne datum dle § 1 odst. 3 písm. c) vyhlášky za každé započaté dvě hodiny (2 úkony), ⟪LB:lb_006⟫ -) účast u jednání před soudem dne datum dle § 1 odst. 3 písm. c) vyhlášky za každé započaté dvě hodiny (2 úkony), ⟪LB:lb_007⟫ -) účast u jednání před soudem dne datum dle § 1 odst. 3 písm. c) vyhlášky za každé započaté dvě hodiny (2 úkony), ⟪LB:lb_008⟫ -) účast u jednání před soudem dne datum dle § 1 odst. 3 písm. c) vyhlášky za každé započaté dvě hodiny (2 úkony).

Náhrada nákladů řízení zahrnuje dále cestovní náklady obecného zmocněnce žalovaných za rok 2020 ve výši 1 047,50 Kč (dvě cesty na trase obec – obec a zpět učiněné dne datum a datum osobním vozidlem anonymizováno, registrační značka), tedy celkem 540 km při kombinované spotřebě vozidla 6,1 litru číslo km a při ceně motorové nafty 31,80 Kč/litr, určené dle § 4 vyhlášky Ministerstva práce a sociálních věcí č. 358/2019 Sb. K tomu náleží základní náhrada za použití motorového vozidla, která dle § 1 uvedené vyhlášky činí 4,20 Kč/km, tj. 2 268 Kč.

Náhrada nákladů řízení zahrnuje dále cestovní náklady obecného zmocněnce žalovaných za rok 2021 ve výši 896 Kč (dvě cesty na trase obec – obec a zpět učiněné dne datum a datum osobním vozidlem anonymizováno, registrační značka), tedy celkem 540 km při kombinované spotřebě vozidla 6,1 litru číslo km a při ceně motorové nafty 27,20 Kč/litr, určené dle § 4 vyhlášky Ministerstva práce a sociálních věcí č. 589/2020 Sb. K tomu náleží základní náhrada za použití motorového vozidla, která dle § 1 uvedené vyhlášky činí 4,40 Kč/km, tj. 2 376 Kč.

47 Celkem tedy soud přiznal žalovaným náhradu nákladů řízení ve výši 11 087,50 Kč, 1/6 z uvedené částky pak činí 1 847,90 Kč pro každou z žalovaných od každého z žalobců.

48 Lhůty k plnění určené ve výroku II. - VII. rozsudku jsou stanoveny podle § 160 odst. 1 o.s.ř.

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem – pobočka Liberec prostřednictvím Okresního soudu v Jablonci nad Nisou.