OSJN 22 C 212/2024-19

Okresní soud v Jablonci nad Nisou rozhodl samosoudkyní JUDr. Lucií Novotnou Krtoušovou, Ph.D., ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta ⟪LB:lb_002⟫ proti ⟪LB:lb_003⟫ žalované: Jméno žalované, narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované ⟪LB:lb_004⟫ o zaplacení 14 290 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 10 000 Kč.

II. Žaloba se zamítá co do částky 4 290 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15,00 % ročně z částky 14 290 Kč od datum do zaplacení.

III. Žalovaná je povinna nahradit žalobkyni na nákladech řízení 242,77 Kč k rukám zástupce žalobkyně.

IV. Veškeré platební povinnosti splní žalovaná ve splátkách po 1 000 Kč měsíčně splatných k 25. dni v měsíci počínaje měsícem po právní moci rozsudku pod ztrátou výhody splátek.

1. Předmětem řízení je pohledávka žalobkyně za žalovanou ve výši 14 290 Kč s příslušenstvím. Svůj nárok žalobkyně odůvodnila zejména tím, že její právní předchůdkyně společnost AnonymizovánoAnonymizovánoAnonymizováno právnická osoba., IČO: IČO, sídlem adresa (dále jen „původní věřitel“) se žalovanou elektronickými prostředky dne datum uzavřela smlouvu o úvěru. Původní věřitel na základě smlouvy o úvěru poskytl žalované převodem na její účet 10 000 Kč, které se žalovaná zavázal vrátit spolu úrokem kapitalizovaným částkou 295,89 Kč a s poplatkem za poskytnutí úvěru 3 994,11 Kč do datum. Před uzavřením předmětné smlouvy původní věřitel posuzoval úvěruschopnost žalované lustrací nahlédnutím do registrů (ISIR, CEE, CRKI, EUCB, BRKI, NRKI), prověřil její bonitu a tedy učinil kroky vedoucí k posouzení schopnosti splácet spotřebitelský úvěr. Žádost o úvěr byla žalované následně schválena. Původní věřitel následně svoji pohledávku za žalovaným postoupil Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum na společnost právnická osoba., IČO IČO, se sídlem adresa. Žalobkyně nabyla pohledávku za žalovanou na základě Smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne datum od společností právnická osoba. Žalovaný nárok sestává z jistiny 10 000 Kč, kapitalizovaného úroku do splatnosti úvěru 295,89 Kč a poplatku za poskytnutí úvěru 3 994,11 Kč. Dále žádá žalobkyně se zákonný úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 14 290 Kč od datum do zaplacení. Ač vyzvána, žalovaná ničeho neuhradila.

2. Žalovaná uvedla, že od října Anonymizováno je evidovaná na Anonymizováno Anonymizováno a v současnosti je Anonymizováno. Jakmile najde práci, začne dluh splácet. Společně s Anonymizováno řeší Anonymizováno, ale návrh dosud nebyl podán. V současnosti má žalovaná příjmy částka ze Anonymizováno Anonymizováno a má zažádáno o Anonymizováno na Anonymizováno. Výdaje činí částka za nájem a 4 Anonymizováno za služby spojené s bytem. Ohledně jídla a ošacení podporuje žalovanou rodina. Domácnost sdílí s Anonymizováno, který je rovněž Anonymizováno.

3. Soud věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti žalobkyně podle ustanovení § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), vycházejíce přitom z obsahu spisu a z označených důkazů, když žalobkyně se z jednání omluvila a nežádala jeho odročení.

4. Z provedených listinných důkazů má soud ohledně uzavření žalobkyní tvrzené smlouvy o spotřebitelském úvěru a poskytnutí peněžních prostředků za prokázané následující pro posouzení věci rozhodné skutečnosti:

5. Ze smlouvy o úvěru č. Anonymizováno / Anonymizováno soud zjistil, že dne datum původní věřitel se žalovanou uzavřeli smlouvu o spotřebitelském úvěru, na jejímž základě se původní věřitel zavázal žalované poskytnout 10 000 Kč převodem na ve smlouvě uvedený účet a žalovaná se zavázala poskytnuté peníze vrátit spolu úrokem kapitalizovaným částkou 295,89 Kč a s poplatkem za poskytnutí úvěru 1 997,06 Kč do 30 od poskytnutí peněz žalované. Žalovaná celkem původnímu věřiteli měla uhradit 12 292,95 Kč, RPSN činila 2 174,19 %, zápůjční úroková sazba 36 % denně.

6. Z potvrzení o platbě soud zjistil, že dne datum byla na účet původního věřitele připsána platba 1 Kč z účtu žalované, který uvedla ve smlouvě.

7. Z potvrzení o provedení transakce soud zjistil, že z účtu původního věřitele bylo poukázáno dne datum na účet žalované 10 000 Kč s označením „Anonymizováno pujcka ze dne Anonymizováno-Anonymizováno-Anonymizováno“.

8. Původní věřitel následně svoji pohledávku za žalovanou postoupil Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum na společnost právnická osoba., IČO IČO, se sídlem adresa. Žalobkyně nabyla pohledávku za žalovanou na základě Smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne datum od společností právnická osoba., což bylo žalované oznámeno oznámením ze dne datum odeslaným jí dne téhož dne na žalovanou udanou kontaktní adresu.

9. Dne datum byla žalované odeslána předžalobní výzva na žalovanou udanou kontaktní adresu.

10. Žalobkyně netvrdila ani navrženými a soudem provedenými důkazy neprokázala, že by před právním jednáním směřujícím k uzavření smluvního vztahu se žalovanou byla řádně posouzena úvěruschopnost žalované a na základě žalobkyní navržených a soudem provedených důkazů nelze učinit závěr o tom, že žalovaná byla v době uzavření smlouvy schopna splácet poskytnutý úvěr. Soud byl připraven vyzvat žalobkyni při jednání dle § 118a odst. 1 a odst. 3 o.s.ř., aby doplnila skutková tvrzení ohledně posouzení úvěruschopnosti a označila a předložila důkazy k prokázání tvrzení o řádném posuzování úvěruschopnosti žalované s poučením o nesplnění této výzvy. Soud zejména postrádal tvrzení, jakým konkrétním způsobem původní věřitel zkoumal úvěruschopnost žalované, kdy nejsou postačující obecná a na konkrétní případ nedopadající tvrzení; jaká konkrétní zjištění o žalované z hlediska posouzení úvěruschopnosti původní věřitel zjistil a na základě čeho dospěl k závěru, že právě žalovaná splňuje podmínku schopnosti splácet poskytnutý úvěr a z jakých konkrétních dokumentů a záznamů týkajících se posuzování úvěruschopnosti žalované strany původní věřitel vycházel. Z důkazů soud zejména postrádal jakékoliv důkaz o tom že původní věřitel prověřil příjmem žalované a jeho zdroj a výdaje, existující zadluženost a platební morálku žalované. Pro absenci žalobkyně a jejího právního zástupce však soud výzvu učinit nemohl.

11. Soud na zjištěný skutkový stav aplikoval následující právní úpravu a učinil následující právní závěry:

12. Aktivní věcná legitimace žalobkyně je dána z titulu postoupení pohledávky učiněného na základě smlouvy o postoupení pohledávek (§ 1879 o. z.).

13. Původní věřitel, coby nebankovní poskytovatel úvěru, a žalovaná, coby spotřebitel, projevily vůli uzavřít smlouvu o úvěru, a proto se jejich právní vztah řídí ustanoveními zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru (dále jen „z. s. ú“). Původního věřitele tak stíhala před uzavřením smluvního vztahu se žalovanou povinnost posoudit úvěruschopnost žalované ve smyslu § 86 odst. 1 z. s. ú. Žalobkyně však v řízení neprokázala, že v rámci předsmluvních povinností původní věřitel postupoval s odbornou péčí při posouzení úvěruschopnosti, což má za následek neplatnost smluvního vztahu podle § 87 odst. 1 z. s. ú. Soud k neplatnosti přihlédl i bez námitky žalované z úřední povinnosti (k tomu srov. rozsudek Nejvyššího soudu z 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018, či nález Ústavního soudu z 26. 2. 2019, sp. zn. III.ÚS 4129/18).

14. Neplatnost uzavřené smlouvy o úvěru s sebou nese na straně žalovaného podle věty třetí § 87 odst. 2 zák. č. 257/2016 Sb. povinnost vrátit (pouze) peníze úvěrem poskytnuté. Skutečnost, že žalovaný má peníze vrátit v době přiměřené jeho možnostem, odlišuje postavení žalovaného jako úvěrovaného spotřebitele od postavení dlužníka majícího povinnost vrátit plnění přijaté z neplatné smlouvy upravené obecným ustanovením § 2993 o. z. Splatnost závazků dlužníka tak není vázána na výzvu věřitele podle § 1958 odst. 2 o. z., nýbrž je určena buď dohodou účastníků nebo rozhodnutím soudu. Není-li zde takového určení, nelze dovozovat prodlení žalovaného jako dlužníka (podle § 1968 o. z.), a žalobkyni jako věřiteli nelze přiznat právo na úroky z prodlení (§ 1970 o. z.), z čehož vychází i ustálená judikatura Nejvyššího soudu (srov. např. rozsudek ve věci sp. zn. 33 Cdo 3675/2021 ze dne 20. 4. 2022).

15. V řízení bylo prokázáno, že žalované byly na základě neplatné smlouvy o spotřebitelském úvěru původním věřitelem poskytnuty peníze ve výši 10 000 Kč. Soud proto žalované uložil povinnost částku 10 000 Kč žalobkyni zaplatit.

16. V daném případě nebylo žalobkyní tvrzeno, že by splatnost závazku byla určena dohodou účastníků, a proto požadavek žalobkyně na zákonný úrok z prodlení nemůže být důvodný. O splatnosti závazku žalované v částce 10 000 Kč tak musel rozhodnout podle § 87 odst. 2 z. s. ú., podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům, soud. Splatnost soud stanovil podle § 87 odst. 2 z. s. ú. Při posouzení současných poměrů žalované soud vycházel z toho, že žalovaná je nezaměstnaná, žije s manželem, který je rovněž nezaměstnaný a má příjem pouze ze sociálních dávek ve výši 14 200 Kč měsíčně, který vzroste po schválení žádosti o příspěvek na bydlení v lednu 2025. Náklady domácnosti na bydlení činí 21 500 Kč. Vzhledem k nižší výši částky z bezdůvodného obohacení (oproti původně poskytnuté částce) tak soud dospěl k závěru, že splátky ve výši 1 000 Kč měsíčně pod ztrátou výhody splátek zajistí spravedlivé uspořádání obou stran.

17. Zejména pro žalovanou, osobu práva neznalou, je třeba nad rámec výše uvedeného zmínit, že účelem institutu ztráty výhody splátek není pouze ochrana žalobkyně jako věřitele pouze pro případ, že dlužník dohodnutou splátku neuhradí vůbec, ale i pro případ, že dohodnutou splátku neuhradí řádně (v plném rozsahu) a včas, tj. v době její splatnosti. Judikatura dospěla k závěru (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 21 Cdo 2600/2014 ze dne 29. července 2014), že je-li dlužník v prodlení s úhradou dohodnuté splátky v den její splatnosti, může věřitel žádat o zaplacení celé pohledávky (až) do splatnosti nejblíže příští splátky, aniž by bylo rozhodné, zda dlužník splátku, se kterou byl v prodlení, po její splatnosti uhradil. Splatnost celé pohledávky (dluhu) však nenastává automaticky přímo ze zákona, ale záleží na věřiteli, zda právo na ztrátu výhody splátek uplatní, tj. zda vyzve povinného (dlužníka) k zaplacení celého zbytku dluhu. Rozhodne-li se tak učinit, je třeba, aby právo na ztrátu výhody splátek uplatnil pouze do splatnosti nejblíže další splátky. Uplatněním ztráty výhody splátek se celý zbývající dluh stává splatným.

18. Vzhledem k neplatnosti smlouvy o spotřebitelském úvěru žalobkyni nenáleží nárok na zaplacení smluvního úroku a poplatku za poskytnutí úvěru, neboť ty byly sjednány v rámci této neplatné smlouvy. Soud tedy podanou žalobu jako nedůvodnou zamítl i v tomto ohledu.

19. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 242,77 Kč, přičemž tato částka představuje 10,78 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 55,39 % a úspěchu žalované v rozsahu 44,61 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 14 290 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč.

20. Při rozhodování o nákladech řízení soud aplikoval § 14b a. t., neboť v daném případě je naplněn předpoklad pro určení snížené sazby odměny, a to skutečnost, že řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně stejnou žalobkyní ve skutkově i právně obdobných věcech. Z obsahu návrhu je zřejmé, že po obsahové stránce se v předmětném případě jedná o návrh, mající podobu využitého vzoru, jenž se od ostatních návrhů odlišuje jen v minimální míře, a to takové, aby mohl být návrh co do určitosti osob účastníků a předmětu řízení dostatečně individualizován. Základ právní argumentace, včetně její stylizace a formálního vyjádření je totožný či jen s drobnými odchylkami s ostatními návrhy žalobkyně podanými u zdejšího soudu. Totožnost spočívá i v jednotě osoby žalobkyně a jejího advokáta. Z takových okolností je nutné uzavřít, že sepsání tzv. formulářové žaloby představuje spíše administrativní úkon, než provedení úkonu právní služby. Výše odměny přiznané za takový úkon proto musí odpovídat faktické náročnosti provedení tohoto úkonu, nikoliv samotné výši peněžitého plnění.

21. Místo plnění náhrady nákladů řízení k rukám advokáta žalobkyně je odůvodněno § 149 odst. 1 o.s.ř.

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem, prostřednictvím Okresního soudu v Jablonci nad Nisou. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.