OSJN 22 C 216/2024-30

Okresní soud v Jablonci nad Nisou rozhodl samosoudkyní JUDr. Lucií Novotnou Krtoušovou, Ph.D., ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta ⟪LB:lb_002⟫ proti ⟪LB:lb_003⟫ žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného ⟪LB:lb_004⟫ o 34 974,43 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 6 745 Kč v měsíčních splátkách po 500 Kč splatných k 25. dni v kalendářním měsíci počínaje měsícem následujícím po právní moci tohoto rozsudku pod ztrátou výhody splátek.

II. Žaloba se zamítá co do částky 28 229,43 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15,00 % ročně z částky 27 350,84 Kč od datum do zaplacení s úrokem ve výši 29,04 % ročně z částky 23 928,16 Kč od datum do zaplacení.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky 34 974,43 Kč s příslušenstvím. Svůj nárok žalobkyně odůvodnila zejména tím, že její právní předchůdkyně společnost právnická osoba., IČO: IČO, se sídlem adresa (dále jen „původní věřitel“), se žalovaným dne datum uzavřela smlouvu o úvěru č. hodnota, na jejímž základě původní věřitel poskytl žalovanému bankovním převodem na účet uvedený ve smlouvě 35 000 Kč a žalovaný se zavázal poskytnuté peníze spolu s úrokem stanoveným pevnou zápůjční sazbou vrátit v 48 měsíčních splátkách po 2 565 Kč počínaje měsícem následujícím po vyplacení úvěru. Žalovaný se zavázal ve smlouvě zaplatit smluvní pokutu ve výši 499 Kč za každou splátku v prodlení o délce 30 dnů. Původní věřitel před uzavřením smlouvy ověřil schopnost žalovaného úvěr splácet z žalovaným předložených osobních dokladů a dokladů ověřujících jeho příjmy a výdaje a zajistil si informace z registrů SOLUS, NRKI a ISIR. Žalovaný však nehradil sjednané splátky řádně a včas, uhradil pouze 28 255 Kč. Původní věřitel úvěr zesplatnil a dopisem ze dne datum vyzval žalovaného k okamžité úhradě dlužných částek. Od dne zesplatnění byla dlužná jistina 23 928,16 Kč úročena úrokem 29,04 % ročně. Bylo sjednáno ve smlouvě, že nesplacená jistina úvěru a obchodní úroky přirostlé ke dni zesplatnění úvěru se stávají součástí nové jistiny úvěru, kterou žalobkyně vyčíslila na 27 350,84 Kč. Dále se žalovaný ve smlouvě zavázal zaplatit smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné nové jistiny za každý den prodlení. Pohledávka byla původním věřitelem postoupena na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum žalobkyni s účinností ke dni datum, o čemž byl žalovaný vyrozuměn. Žalovaná částka je tvořena dlužnou novou jistinou ve výši 27 350,84 Kč, dlužnými smluvními pokutami ve výši 7 623,59 Kč vyčíslenými ke dni datum jako součet neuhrazené smluvní pokuty do zesplatnění a smluvní pokuty po zesplatnění 0,1 % denně z dlužné nové jistiny od datum. Na příslušenství žalobkyně žádá úrok ve výši 29,04 % ročně z části dlužné nové jistiny ve výši 23 928,16 Kč od datum do zaplacení a zákonný úrok z prodlení ve výši 15 % ročně z celé dlužné nové jistiny ve výši 27 350,84 Kč od datum do zaplacení. Ač vyzván, žalovaný ničeho neuhradil.

2. Žalovaný uvedl, že si je svého dluhu vědom a chce jej splácet, proto žádá o určení splátek. Ke svým osobním a majetkovým poměrům uvedl, že má příjem ze zaměstnání na dobu neurčitou částka měsíčně čistého, za bydlení platí částka, dále splácí částka na dluh pravomocně přiznaným rozsudkem. Má další dluhy částka z titulu Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno, které dosud nebyly pravomocně přiznány. Žije Anonymizováno a nemá Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno.

3. Soud věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti žalobkyně podle ustanovení § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), když se z jednání omluvila a odročení nežádala.

4. Z provedených listinných důkazů má soud ohledně uzavření žalobkyní tvrzené smlouvy o spotřebitelském úvěru a poskytnutí peněžních prostředků za prokázané následující pro posouzení věci rozhodné skutečnosti:

5. Ze smlouvy o úvěru č. hodnota soud zjistil, že dne datum původní věřitel se žalovaným podepsali smlouvu o spotřebitelském úvěru, na jejímž základě se původní věřitel zavázal žalovanému poskytnout 35 000 Kč bezhotovostně na účet č. č. účtu a žalovaný se zavázal poskytnuté peníze spolu s úrokem 61,38 % ročně vrátit v 48 měsíčních splátkách po 2 565 Kč splatných k 1. dni v měsíci počínaje měsícem následujícím po vyplacení úvěru. Žalovaný celkem původnímu věřiteli měl uhradit 61 560 Kč, RPSN činila 81,96 %.

Anonymizovaný odstavec

7. Z dokladu o vyplacení úvěru soud zjistil, že dne datum byla z účtu č. č. účtu na účet č. 01478615009/2700 vyplacena částka 35 000 Kč

8. Z transakční historie soud zjistil, že žalovaný uhradil původnímu věřiteli na dluh ze smlouvy č. hodnota celkem 28 255 Kč.

9. Z oznámení o zesplatnění soud zjistil, že původní věřitel prohlásil úvěr za splatný ke dni datum a vyzval žalovaného k uhrazení dluhu.

10. Ze společného prohlášení původního věřitele a žalobkyně ze dne datum soud zjistil, že pohledávka za žalovaným byla původním věřitelem postoupena na žalobkyni s účinností ke dni datum, což bylo žalovanému oznámeno oznámením ze dne datum odeslaným mu téhož dne na žalovaným udanou kontaktní adresu.

11. Dne datum byla žalovanému odeslána předžalobní výzva na žalovaným udanou kontaktní adresu.

12. Žalobkyně navrženými a soudem provedenými důkazy neprokázala, že by před právním jednáním směřujícím k uzavření smluvního vztahu se žalovaným byla řádně posouzena úvěruschopnost žalovaného a na základě žalobkyní navržených a soudem provedených důkazů nelze učinit závěr o tom, že žalovaný byl v době uzavření smlouvy schopen splácet poskytnutý úvěr. Soud byl připraven vyzvat žalobkyni při jednání dle § 118a odst. 1 a odst. 3 o.s.ř., aby doplnila skutková tvrzení ohledně posouzení úvěruschopnosti a označila a předložila důkazy k prokázání tvrzení o řádném posuzování úvěruschopnosti žalovaného s poučením o nesplnění této výzvy. Soud zejména postrádal tvrzení, jakým konkrétním způsobem původní věřitel zkoumal úvěruschopnost žalovaného, kdy nejsou postačující obecná a na konkrétní případ nedopadající tvrzení; jaká konkrétní zjištění o žalovaném z hlediska posouzení úvěruschopnosti původní věřitel zjistil a na základě čeho dospěl k závěru, že právě žalovaný splňuje podmínku schopnosti splácet poskytnutý úvěr a z jakých konkrétních dokumentů a záznamů týkajících se posuzování úvěruschopnosti žalované strany původní věřitel vycházel. Z důkazů soud zejména postrádal jakékoliv důkazy o tom, že původní věřitel prověřil příjmem žalovaného a jeho zdroj a výdaje, existující zadluženost a platební morálku žalovaného. Pro absenci žalobkyně a jejího právního zástupce však soud výzvu učinit nemohl.

13. Soud na zjištěný skutkový stav aplikoval následující právní úpravu a učinil následující právní závěry:

14. Aktivní věcná legitimace žalobkyně je dána z titulu postoupení pohledávky učiněného na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené mezi původním věřitelem jako postupitelem a žalobkyní jako postupníkem (§ 1879 o. z.).

15. Původní věřitel, coby nebankovní poskytovatel úvěru, a žalovaný, coby spotřebitel, projevili vůli uzavřít smlouvu o úvěru, a proto se jejich právní vztah řídí ustanoveními zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru (dále jen „z. s. ú“). Původního věřitele tak stíhala před uzavřením smluvního vztahu se žalovaným povinnost posoudit úvěruschopnost žalovaného ve smyslu § 86 odst. 1 z. s. ú. Žalobkyně však v řízení neprokázala, že v rámci předsmluvních povinností původní věřitel postupoval s odbornou péčí při posouzení úvěruschopnosti, což má za následek neplatnost smluvního vztahu podle § 87 odst. 1 z. s. ú. Soud k neplatnosti přihlédl i bez námitky žalovaného z úřední povinnosti (k tomu srov. rozsudek Nejvyššího soudu z 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018, či nález Ústavního soudu z 26. 2. 2019, sp. zn. III.ÚS 4129/18).

16. Neplatnost uzavřené smlouvy o úvěru s sebou nese na straně žalovaného podle věty třetí § 87 odst. 2 zák. č. 257/2016 Sb. povinnost vrátit (pouze) peníze úvěrem poskytnuté. Skutečnost, že žalovaný má peníze vrátit v době přiměřené jeho možnostem, odlišuje postavení žalovaného jako úvěrovaného spotřebitele od postavení dlužníka majícího povinnost vrátit plnění přijaté z neplatné smlouvy upravené obecným ustanovením § 2993 o. z. Splatnost závazků dlužníka tak není vázána na výzvu věřitele podle § 1958 odst. 2 o. z., nýbrž je určena buď dohodou účastníků nebo rozhodnutím soudu. Není-li zde takového určení, nelze dovozovat prodlení žalovaného jako dlužníka (podle § 1968 o. z.), a žalobkyni jako věřiteli nelze přiznat právo na úroky z prodlení (§ 1970 o. z.), z čehož vychází i ustálená judikatura Nejvyššího soudu (srov. např. rozsudek ve věci sp. zn. 33 Cdo 3675/2021 ze dne 20. 4. 2022).

17. V řízení bylo prokázáno, že žalovanému byly na základě neplatné smlouvy o spotřebitelském úvěru původním věřitelem poskytnuty peníze ve výši 35 000 Kč a že žalovaný uhradil původnímu věřiteli 28 255 Kč. Žalovaný netvrdil ani neprokázal, že by původnímu věřiteli nebo žalobkyni dluh splnil více, že mu povinnost k úhradě této částky nevznikla nebo že by zanikla na základě jiné skutečnosti. Soud proto žalovanému uložil povinnost částku 6 745 Kč žalobkyni zaplatit jako rozdíl mezi částkou žalovaným čerpanou a částkou žalovaným uhrazenou.

18. V daném případě nebylo žalobkyní tvrzeno, že by splatnost závazku byla určena dohodou účastníků, a proto požadavek žalobkyně na zákonný úrok z prodlení nemůže být důvodný. O splatnosti závazku žalovaného v částce 6 745 Kč tak musel rozhodnout podle § 87 odst. 2 z. s. ú., podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům, soud. Při posouzení současných poměrů žalovaného soud vycházel z toho, že žalovaný je zaměstnaný s příjmem částka měsíčně, za bydlení platí částka měsíčně a splácí částka měsíčně na jiný pravomocným rozsudkem přiznaný dluh. Má ještě dluh ve výši částka z titulu Anonymizováno Anonymizováno, o němž dosud nebylo pravomocně rozhodnuto. Žije Anonymizováno a Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno. Vzhledem k nižší výši částky z bezdůvodného obohacení (oproti původně poskytnuté částce) tak soud dospěl k závěru, že splátky ve výši 500 Kč měsíčně pod ztrátou výhody splátek zajistí spravedlivé uspořádání obou stran.

19. Zejména pro žalovaného, osobu práva neznalou, je třeba nad rámec výše uvedeného zmínit, že účelem institutu ztráty výhody splátek není pouze ochrana žalobkyně jako věřitele pouze pro případ, že dlužník dohodnutou splátku neuhradí vůbec, ale i pro případ, že dohodnutou splátku neuhradí řádně (v plném rozsahu) a včas, tj. v době její splatnosti. Judikatura dospěla k závěru (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 21 Cdo 2600/2014 ze dne 29. července 2014), že je-li dlužník v prodlení s úhradou dohodnuté splátky v den její splatnosti, může věřitel žádat o zaplacení celé pohledávky (až) do splatnosti nejblíže příští splátky, aniž by bylo rozhodné, zda dlužník splátku, se kterou byl v prodlení, po její splatnosti uhradil. Splatnost celé pohledávky (dluhu) však nenastává automaticky přímo ze zákona, ale záleží na věřiteli, zda právo na ztrátu výhody splátek uplatní, tj. zda vyzve povinného (dlužníka) k zaplacení celého zbytku dluhu. Rozhodne-li se tak učinit, je třeba, aby právo na ztrátu výhody splátek uplatnil pouze do splatnosti nejblíže další splátky. Uplatněním ztráty výhody splátek se celý zbývající dluh stává splatným.

20. Vzhledem k neplatnosti smlouvy o spotřebitelském úvěru žalobkyni nenáleží nárok na zaplacení smluvního úroku a smluvních pokut, neboť ty byly sjednány v rámci této neplatné smlouvy. Soud tedy podanou žalobu jako nedůvodnou zamítl i v tomto ohledu.

21. O nákladech řízení rozhodl podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť v řízení poměrně úspěšnějšímu žalovanému, který by měl právo na náhradu nákladů řízení72,62 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 86,31 % a úspěchu žalobkyně v rozsahu 13,69 %), žádné náklady řízení nevznikly v důsledku jeho procesní pasivity.

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem, prostřednictvím Okresního soudu v Jablonci nad Nisou. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.