OSJN 22 C 125/2025-19

Okresní soud v Jablonci nad Nisou rozhodl samosoudkyní JUDr. Lucií Novotnou Krtoušovou, Ph.D., ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta ⟪LB:lb_002⟫ proti ⟪LB:lb_003⟫ žalované: Jméno žalované A, narozená Datum narození žalované A bytem Adresa žalované A ⟪LB:lb_004⟫ o 18 465,31 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 7 350 Kč.

II. Žaloba se zamítá co do částky 11 115,31 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 1 776,47 Kč s kapitalizovaným úrokem ve výši 760,33 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15,00 % ročně z částky 9 228,41 Kč od datum do zaplacení s úrokem ve výši 14,75 % ročně z částky 9 228,41 Kč od datum do zaplacení.

III. Žalovaná je oprávněna uhradit peněžité povinnosti v měsíčních splátkách 500 Kč splatných k 25.dni v měsíci počínaje měsícem následujícím po právní moci rozsudku, pod ztrátou výhody splátek.

IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky 18 465,31 Kč s příslušenstvím. Aktivní legitimaci dovozuje z toho, že původní věřitel společnost právnická osoba, IČO: IČO, se sídlem adresa (dále jen „původní věřitel“) pohledávky za žalovanou postoupil žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum, s účinností ke dni datum, což bylo žalované oznámeno. Nárok žalobkyně odůvodnila zejména tím, že původní věřitel se žalovanou dne datum uzavřel Smlouvu o spotřebitelském úvěru č. hodnota, jejíž nedílnou součástí byly všeobecné obchodní podmínky. Úvěruschopnost žalované před uzavřením smlouvy původní věřitel ověřil tak, že vyhodnotil informace požadované a získané od žalované, přičemž žalovaná byla dotazována na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry, a tyto informace byly ověřovány oproti dokladům vyžádaným od žalované a zaznamenány do zákaznické karty. Na tomto základě původní věřitel neměl důvod pochybovat schopnosti žalované splácet požadovaný spotřebitelský úvěr, proto smlouvu s žalovanou uzavřel. Původní věřitel na základě předmětné smlouvy poskytl v hotovosti žalované 10 000 Kč, které se žalovaná zavázala vrátit a společně s tím zaplatit kapitalizovaný smluvní úrok za dobu poskytnutí ve výši 6 375 Kč, odpovídající úrokové sazbě ve výši 14,75 % ročně, poplatek za zpracování ve výši 1 500 Kč a poplatek za službu komfortního a flexibilního splácení ve výši 2 184 Kč, to vše formou 65 týdenních splátek po 346 Kč, přičemž splatnost poslední splátky připadala na den datum. Na svůj dluh žalovaná zaplatila 2 650 Kč, naposledy uhradila splátku dne datum. Od datum je neuhrazená jistina úročena smluvním úrokem 14,75 % ročně. Žalobkyně požaduje po žalované zaplacení celkové dlužné částky ve výši 18 465,31 Kč sestávající se z dlužné jistiny ve výši 9 228,41 Kč a dlužné částky poplatku ve výši 9 236,90 Kč, kapitalizovaných úroků ve výši 760,33 Kč, kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši 1 776,47 Kč, úroků ve výši 14,75 % ročně z dlužné jistiny ve výši 9 228,41 Kč od datum do zaplacení, úroků z prodlení v zákonné výši 15,00 % ročně z dlužné jistiny ve výši 9 228,41 Kč od datum do zaplacení. Ač vyzvána, žalovaná na dluh ničeho dalšího neuhradila.

2. Žalovaná uvedla, že jí bylo divné, že jí vůbec úvěr byl poskytnut, když byla na Anonymizováno Anonymizováno. Započítali rovněž příjem manžela, který byl v té době zaměstnaný jako Anonymizováno. Chtěla úvěr splácet alespoň po částečných úhradách, protože byla na sociálních dávkách již od poskytnutí úvěru doposud, což úvěrový poradce věděl, avšak úvěrový poradce částečné úhrady nechtěl přijmout. Bydlela v adresa na adrese adresa, poté se přestěhovala do Jméno žalované B.

3. Z provedených listinných důkazů má soud ohledně uzavření žalobkyní tvrzených smluv o spotřebitelském úvěru a poskytnutí peněžních prostředků za prokázané následující pro posouzení věci rozhodné skutečnosti:

4. Soud zjistil ze smlouvy o spotřebitelském úvěru, že byla původním věřitelem a žalovanou podepsána dne datum. Právní předchůdce žalobkyně se v ní zavázal poskytnout žalované 10 000 Kč v hotovosti. Žalovaná se zavázala uhradit tuto částku a společně s tím zaplatit kapitalizovaný smluvní úrok za dobu poskytnutí ve výši 6 375 Kč, odpovídající úrokové sazbě ve výši 14,75 % ročně, poplatek za zpracování ve výši 1 500 Kč a poplatek za službu komfortního a flexibilního splácení ve výši 2 184 Kč a pojistné za doplňkové pojištění schopnosti splácet 2 405 Kč, to vše formou 65 týdenních splátek po 346 Kč splatných ke konci splátkového období v trvání týdenním počínaje dnem uzavření smlouvy. Celkově měla žalovaná uhradit částku 22 464 Kč, úroková sazba činila 86 % ročně, RPSN 177,50 %. Žalovaná potvrdila převzetí 10 000 Kč v hotovosti podpisem smlouvy.

5. Z karty zákazníka soud zjistil, že žalovaná prohlásila a podepsala dne datum, že žije v Anonymizováno bytě, má Anonymizováno vzdělání, je Anonymizováno, vyživuje Anonymizováno Anonymizováno, má Anonymizováno, je Anonymizováno, vedená v evidenci Anonymizováno Anonymizováno, má příjem částka, další příjmy domácnosti činí částka, měsíční výdaje částka, nemá spotřebitelský úvěr u jiné společnosti, nemá kreditní kartu, má bankovní účet. Příjem žalované byl dle karty klienta ověřen z výpisů z bankovního účtu za měsíce Anonymizováno-Anonymizováno/Anonymizováno.

6. Z tabulky umoření soud zjistil, že žalovaná uhradila právnímu předchůdci žalobkyně celkem 2 650 Kč na dluh z předmětné smlouvy o spotřebitelském úvěru a způsob zápočtu této částky na úhradu jistiny, poplatků a úroků.

7. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum soud zjistil, že pohledávka za žalovanou byla postoupena na žalobkyni, což bylo žalované oznámeno oznámením ze dne datum odeslaným jí dne datum na adresu adresa.

8. Předžalobní výzva ze dne datum byla žalované zaslána dne datum na adresu adresa.

9. Žalovaná ke svým současným majetkovým a sociálním poměrům vypověděla, že žije ve společné domácnosti s Anonymizováno, Anonymizováno jsou vedeni na Anonymizováno Anonymizováno, má dva Anonymizováno Anonymizováno ve věku Anonymizováno a Anonymizováno let, kteří s nimi bydlí, a Anonymizováno Anonymizováno. Pobírá Anonymizováno na Anonymizováno, příspěvek na Anonymizováno, Anonymizováno Anonymizováno, a to Anonymizováno v Anonymizováno, částečně ve Anonymizováno. Výdaje na bydlení činí částka. Jiné dluhy rodina nemá. Finančně Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno. Je schopna splácet měsíčně částka.

10. Žalobkyně navrženými a soudem provedenými důkazy neprokázala, že by před právním jednáním směřujícím k uzavření smluvního vztahu na základě smlouvy o spotřebitelském úvěru se žalovanou byla řádně posouzena úvěruschopnost žalované a na základě žalobkyní navržených a soudem provedených důkazů nelze učinit závěr o tom, že žalovaná byla v době uzavření smluv schopna splácet poskytnuté úvěry. Soud vyzval při jednání žalobkyni dle § 118a odst. 3 o.s.ř., aby navrhla důkazy k prokázání tvrzení o řádném posuzování úvěruschopnosti žalované s poučením o nesplnění této výzvy, avšak žalobkyně žádné další důkazy nenavrhla. Soud postrádal důkazní návrhy, že právní předchůdce žalobkyně ověřil příjmy žalované a její domácnosti, výdaje žalované, existující zadluženost a platební schopnost zejména na základě informací z veřejných a neveřejných registrů SOLUS, NRKI/BRKI, ISIR a CEE týkající se žalované.

11. Soud na zjištěný skutkový stav aplikoval následující právní úpravu a učinil následující právní závěry:

12. Aktivní věcná legitimace žalobkyně je dána z titulu postoupení pohledávky učiněného na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené mezi původním věřitelem jako postupitelem a žalobkyní jako postupníkem (§ 1879 o. z.).

13. Původní věřitel, coby nebankovní poskytovatel úvěru, a žalovaná, coby spotřebitel, projevili vůli uzavřít smlouvy o peněžité úročené zápůjčce (§ 2390 o. z. a násl.), a proto se jejich právní vztah řídí ustanoveními zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru (dále jen „z. s. ú“). Původního věřitele tak stíhala před uzavřením každého ze tří smluvních vztahů se žalovanou povinnost posoudit úvěruschopnost žalované ve smyslu § 86 odst. 1 z. s. ú. Žalobkyně však v řízení neprokázala, že v rámci předsmluvních povinností původní věřitel postupoval s odbornou péčí při posouzení úvěruschopnosti, což má za následek neplatnost každého ze tří smluvních vztahů podle § 87 odst. 1 z. s. ú. Soud k neplatnosti přihlédl i bez námitky žalované z úřední povinnosti (k tomu srov. rozsudek Nejvyššího soudu z 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018, či nález Ústavního soudu z 26. 2. 2019, sp. zn. III.ÚS 4129/18).

14. Neplatnost uzavřených smluv o spotřebitelském úvěru s sebou nese na straně žalované podle věty třetí § 87 odst. 2 zák. č. 257/2016 Sb. povinnost vrátit (pouze) peníze jí poskytnuté. Skutečnost, že žalovaná má peníze vrátit v době přiměřené jejím možnostem, odlišuje postavení žalované jako úvěrovaného spotřebitele od postavení dlužníka majícího povinnost vrátit plnění přijaté z neplatné smlouvy upravené obecným ustanovením § 2993 o. z. Splatnost závazků dlužníka tak není vázána na výzvu věřitele podle § 1958 odst. 2 o. z., nýbrž je určena buď dohodou účastníků nebo rozhodnutím soudu. Není-li zde takového určení, nelze dovozovat prodlení žalované jako dlužníka (podle § 1968 o. z.), a žalobkyni jako věřiteli nelze přiznat právo na úroky z prodlení (§ 1970 o. z.), z čehož vychází i ustálená judikatura Nejvyššího soudu (srov. např. rozsudek ve věci sp. zn. 33 Cdo 3675/2021 ze dne 20. 4. 2022).

15. Stran prvního nároku bylo prokázáno, že žalované byly na základě neplatné smlouvy o spotřebitelském úvěru původním věřitelem poskytnuty peníze ve výši 10 000 Kč a že žalovaná uhradila původnímu věřiteli 2 650 Kč. Žalovaná netvrdila ani neprokázala, že by původnímu věřiteli nebo žalobkyni dluh splnila více, že jí povinnost k úhradě této částky nevznikla nebo že by zanikla na základě jiné skutečnosti. Soud proto žalované uložil povinnost částku 7 350 Kč žalobkyni zaplatit jako rozdíl mezi částkou žalovanou čerpanou a částkou žalovanou uhrazenou.

16. V daném případě nebylo žalobkyní tvrzeno, že by splatnost závazku byla určena dohodou účastníků, a proto požadavek žalobkyně na zákonný úrok z prodlení nemůže být důvodný. O splatnosti závazku žalované v částce 7 350 Kč tak musel rozhodnout podle § 87 odst. 2 z. s. ú., podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům, soud. Při posouzení současných poměrů žalované soud vycházel z toho, že žalovaná i její Anonymizováno jsou Anonymizováno a pobírají dávky Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno a Anonymizováno Anonymizováno, z nichž hradí náklady na bydlení částka a z zbytek je na Anonymizováno Anonymizováno, v níž ještě žijí dna Anonymizováno Anonymizováno. Vzhledem k nižší výši částky z bezdůvodného obohacení (oproti původně poskytnuté částce) tak soud dospěl k závěru, že splátky ve výši 500 Kč měsíčně pod ztrátou výhody splátek zajistí spravedlivé uspořádání obou stran.

17. Zejména pro žalovanou, osobu práva neznalou, je třeba nad rámec výše uvedeného zmínit, že účelem institutu ztráty výhody splátek není pouze ochrana žalobkyně jako věřitele pouze pro případ, že dlužník dohodnutou splátku neuhradí vůbec, ale i pro případ, že dohodnutou splátku neuhradí řádně (v plném rozsahu) a včas, tj. v době její splatnosti. Judikatura dospěla k závěru (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 21 Cdo 2600/2014 ze dne 29. července 2014), že je-li dlužník v prodlení s úhradou dohodnuté splátky v den její splatnosti, může věřitel žádat o zaplacení celé pohledávky (až) do splatnosti nejblíže příští splátky, aniž by bylo rozhodné, zda dlužník splátku, se kterou byl v prodlení, po její splatnosti uhradil. Splatnost celé pohledávky (dluhu) však nenastává automaticky přímo ze zákona, ale záleží na věřiteli, zda právo na ztrátu výhody splátek uplatní, tj. zda vyzve povinného (dlužníka) k zaplacení celého zbytku dluhu. Rozhodne-li se tak učinit, je třeba, aby právo na ztrátu výhody splátek uplatnil pouze do splatnosti nejblíže další splátky. Uplatněním ztráty výhody splátek se celý zbývající dluh stává splatným.

18. Vzhledem k neplatnosti smluv o spotřebitelském úvěru žalobkyni nenáleží nárok na zaplacení smluvních úroků a poplatků, neboť ty byly sjednány v rámci těchto neplatných smluv. Soud tedy podanou žalobu jako nedůvodnou zamítl i v tomto ohledu.

19. O nákladech řízení rozhodl podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť v řízení poměrně úspěšnější žalovaná žádnou náhradu nákladů řízení nežádala.

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem, prostřednictvím Okresního soudu v Jablonci nad Nisou. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.