OSJN 5 C 154/2025-187

Okresní soud v Jablonci nad Nisou rozhodl samosoudcem JUDr. Adamem Čičmancem ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobkyně: Jméno žalobkyně, narozená Datum narození žalobkyně bytem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta ⟪LB:lb_002⟫ proti ⟪LB:lb_003⟫ žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky ⟪LB:lb_004⟫ pro určení vlastnického práva k nemovitostem

I. Žaloba na určení, že žalobkyně je vlastníkem spoluvlastnického podílu o velikosti ½ na pozemku parc. č. st. Anonymizováno, jehož součástí je stavba č. e. Anonymizováno, a pozemku parc. č. Anonymizováno, evidovaného na LV Anonymizováno, kat. území adresa, se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému náhradu nákladů řízení ve výši 55 962,50 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám advokátky Jméno advokátky.

1. Žalobkyně smlouvou ze dne 12. 6. 2008 darovala žalovanému spoluvlastnický podíl o velikosti ½ na pozemku parc. č. st. Anonymizováno, jehož součástí je stavba č. e. Anonymizováno, a pozemku parc. č. Anonymizováno, to vše evidované na LV Anonymizováno, pro obec a katastrální území adresa (dále též „nemovité věci“). Spoluvlastnický podíl o velikosti ¼ darovala rovněž své dceři a současně sestře žalovaného, Anonymizováno jméno FO (dále jen Anonymizováno). Úmyslem žalobkyně, jímž byla vedena při darování, bylo, aby obě její děti mohly nemovité věci, ke kterým měly vztah, užívat i se svými rodinami. Žalobkyně od darovací smlouvy uzavřené s žalovaným odstoupila dopisem doručeným žalovanému dne 7. 5. 2025, a to s odkazem na chování hrubě odporující dobrým mravům. Darované nemovité věci užívá dle dohody rodina žalovaného (horní patro chalupy) a rodina dcery žalobkyně (dolní patro). Soužití sourozenců se stalo nemožným následkem chování žalovaného. Žalovaný si v rozporu s ústní dohodou začal nárokovat neomezené užívání celé chalupy, sestře žalovaného a její rodině znemožňuje a znepříjemňuje užívání nemovitých věcí, např. jim zatarasuje přístup ke skříním a do pokojů těžkými věcmi, obtěžuje je hlukem, naprázdno pouští stroje, natáčí si je mobilním telefonem, je agresivní. Přes pokusy o zklidnění situace je pro žalovaného jediné řešení, že rodina sestry žalovaného nemovité věci zcela opustí. Žalovaný projevuje vůči žalobkyni a jejímu manželovi, otci žalobce, trvalý nezájem, nepomáhá jim, neudržuje s nimi běžný kontakt, ačkoli jej opakovaně žádali o nápravu. Ačkoli žalovaného opakovaně informovali o jejich nepříznivém zdravotním stavu (podezřelý výraz) a žádali jej o návštěvu, žalovaný je ignoroval, jeho komunikace vůči nim se omezila toliko na řešení situace okolo dotčených nemovitých věcí a očekávaného dědického podílu žalovaného. Žalovaný se nedostavil na oslavu diamantové svatby svých rodičů. Při návštěvách se žalovaný neptá, jak se rodičům daří, zda nepotřebují pomoc, následně své sestře vyčinil, že v chalupě nemá co pohledávat, že se má starat o rodiče. Dne 1. 4. 2025 žalovaný opustil rodiče s tím, že je to naposledy, co s nimi mluví slušně; na jejich námitky, že mohou do příště zemřít, odvětil, že je mu to jedno. Jelikož žalovaný odmítá poskytnout součinnost ke změně stavu zápisu v katastru nemovitostí, domáhá se žalobkyně vůči žalovanému určení, že je vlastnicí podílu o velikosti ½ na dotčených nemovitých věcech.

2. Žalovaný žalobou uplatněný nárok neuznal. Vztahy žalovaného a jeho rodičů jsou komplikované, což má původ v dětství žalovaného. Žalovaný se o rodiče a jejich potřeby vždy zajímal, pomoc jim neodmítl. Vždy mu bylo odpovězeno tak, že se o rodiče stará sestra žalovaného. Komplikované vztahy panují i mezi rodinou žalovaného a rodinou jeho sestry. Žalovaný odmítl nařčení žalobkyně z toho, že by sestře a její rodině jakkoli ztěžoval užívání nemovitých věcí. Naopak manžel sestry tituly před jménem jméno FO (dále jen „právnická osoba.) se vůči žalovanému a jeho manželce v dotčených nemovitých věcech chová hrubě, dokonce je v roce 2024 fyzicky napadl. Žalovaný dále uvedl, že spoluvlastnický podíl o velikosti ½ na nemovitých věcech nabyla žalobkyně z pozůstalosti po svých rodičích, spoluvlastnický podíl o velikosti ¼ koupila sestra žalovaného od sestry žalobkyně, spoluvlastnický podíl o velikosti ¼ koupila žalobkyně od své sestry. Žalovaný v roce 2002 žalobkyni předal na úhradu kupní ceny spoluvlastnického podílu částku 130 000 Kč, obdobnou částku poskytla žalobkyni jeho sestra. V rámci rodiny se dohodli, že žalobkyně od sestry odkoupí spoluvlastnický podíl o velikosti ½ a že prostředky složí v rámci rodiny. Kupní cenu tedy uhradil z jedné čtvrtiny žalovaný, z jedné čtvrtiny sestra žalovaného, z jedné poloviny žalobkyně. V té době žalovaný řešil problém s nájemním bydlením, kdy jej pronajímatel chtěl vystěhovat s poukazem na to, že má chatu, proto žalovaný nechtěl být v kupní smlouvě uveden. V r. 2006 se bytová situace žalovaného vyřešila, následně se v r. 2008 s žalobkyní dohodli, že naplní existující dohodu a polovinu dotčených nemovitých věcí mu převede. To byl od počátku záměr a obsah dohody v době poskytnutí peněz žalovaným. Z provedeného dokazování soud zjistil následující:

3. Obsahem listiny označené jako darovací smlouva nemovitosti (čl. 6) podepsané dne 12. 6. 2008 oběma účastníky je závazek žalobkyně jakožto dárce darovat 50 % podíl na budově č. e. Anonymizováno, pozemku parc. č. hodnota a pozemku parc. č. Anonymizováno, kat. území adresa, LV č. hodnota, žalovanému jakožto obdarovanému, jenž dar přijímá.

4. Obsahem listiny označené jako darovací smlouva nemovitosti (čl. 9) podepsané dne 17. 6. 2011 žalobkyní a tituly před jménem jméno FO je závazek žalobkyně jakožto dárce darovat spoluvlastnický podíl o velikosti ¼ na budově č. e. Anonymizováno, pozemku parc. č. hodnota a pozemku parc. č. Anonymizováno, kat. území adresa, LV č. hodnota, Anonymizováno jakožto obdarované, jež dar přijímá.

5. Žalobkyně výzvou k vrácení datu ze dne 24. 4. 2025, jíž si žalovaný převzal dne 7. 5. 2025, jak plyne z podacího lístku a dodejky (čl. 13-14), žalovanému oznamuje, že odvolává dar, který mu poskytla, s následujícím odůvodněním. Ačkoli byla chalupa darována žalovanému a jeho sestře, žalovaný si v rozporu s dohodou začal nárokovat užívání celé chalupy, naopak sestře užívání ztěžuje. Žalobkyně žalovanému vyčetla, že jeho sestře a její rodině znemožňuje a intenzivně znepříjemňuje pobyt na chalupě, například tím, že jim zatarasuje věcmi a těžkým strojem přístup ke skříním a do pokojů, úmyslně je obtěžuje hlukem a naprázdno pouští stroje, natáčí si je na mobilní telefon, je vůči nim agresivní. Na počátku února r. 2025 měl žalovaný křičet na syna sestry, který přijel na chalupu s přáteli lyžovat, a nahrával si je z důvodu, že při zatápění zakouřila kamna. Opakované písemné i ústní výzvy ke klidnému řešení situace a dohodě o chodu chalupy dlouhodobě odmítá. Jediné řešení, které akceptuje, je, že sestra s rodinou musí chalupu opustit. Dále žalobkyně žalovanému vyčítá, že jej s otcem žalovaného informovali o jejich zdravotním stavu, který si vyžádal podezřelý výraz v případě otce žalovaného. Žádosti o návštěvu žalovaný ignoroval. Komunikace ze strany žalovaného se v posledních měsících omezila pouze na řešení chalupy a řešení jeho budoucího dědického podílu. Žalovaný se nedostavil na oslavu diamantové svatby svých rodičů. Při návštěvě v listopadu žalovaný rodiče zahrnul množstvím nepravdivých a absurdních obvinění, aniž by se zeptal, jak se jim daří, či zda něco nepotřebují. Žalobkyně žalovanému vytkla, že v nedávné době křičel na svou sestru, že na chalupě nemá co pohledávat, protože se má starat o rodiče. Při setkání dne 4. 1. 2025 žalovaný svým rodičům toliko předal dva dopisy a při odchodu jim začal vyhrožovat, že je to naposledy, co s nimi jedná slušně, a že příště to bude jinak. Na námitku žalobkyně, že do příště mohou zemřít, žalovaný odvětil, že je mu to jedno. Konečně žalovaného upozornila, že veškeré náklady, spojené jednak s odmítnutím žalovaného dar dobrovolně vrátit, jednak vynaložené z důvodu, že žalovaný s nimi začal komunikovat prostřednictvím advokáta, budou hrazeny z finančních prostředků, které by jinak připadly do jeho dědického podílu.

6. V e-mailové zprávě ze dne 29. 5. 2025 (čl. 12) odeslané z e-mailové schránky otce žalobce, právnická osoba, ale s ohledem na její znění původcem zprávy je žalobkyně, která si stěžuje, že žalovaný nejprve uznal, že rozdělení je nejlepším řešením, aby následně otočil. Žalobkyně vysvětluje, že právě s ohledem na složité konflikty a útoky byla nucena přikročit k odvolání daru, pročež žalovaný již není spoluvlastníkem. Vyjadřuje vůli nadále pokusit se nalézt spravedlivé řešení mezi jméno FO, žalobcem a rodiči. Odmítá nadále vysvětlovat nařčení žalovaného, že je mu ubližováno. Konečně vyzývá žalovaného, aby podepsal souhlasné prohlášení pro zápis vlastnického práva žalobkyně do katastru, což je první krok k urovnání celé věci, který musí předcházet jednáním o dalším možném uspořádání. Na to žalovaný reaguje e-mailovou zprávou ze dne 2. 6. 2025, v níž rodičům sděluje, jednak že souhlasné prohlášení nepodepíše, jednak že rozdělení nemovitých věcí považuje za nereálné s ohledem na druh pozemku a potřebu těžko prosaditelné změny územního plánu.

7. Z výpisu z LV Anonymizováno (čl. 15) soud zjistil, že k 12. 6. 2008 byly vlastníky Nemovitých věcí žalobkyně (spoluvlastnický podíl o velikosti 3/4) a Anonymizováno (spoluvlastnický podíl o velikosti ¼).

8. Z výpisu z LV Anonymizováno (čl. 16) soud zjistil, že k 9. 10. 2024 byly vlastníky Nemovitých věcí žalovaný a Anonymizováno (každý se spoluvlastnickým podílem o velikosti ½).

9. V dopisu ze dne 3. 6. 2025 (čl. 32) žalovaný rodičům v reakci na výzvu k vrácení daru ze dne 24. 4. 2025 odmítá v dopisu obsažená nařčení. Nebylo domluveno, že by celé podkroví mělo sloužit k užívání jemu, zatímco přízemí manželům jméno FO. Část podkroví tvoří mj. společné prostory, a pokoj jméno FO. Mají to být manželé jméno FO, kteří ztěžují žalovanému užívání domu, zejm. schováváním rohožek, házením s věcmi, poškozováním květin, složením dřeva na přístupové cestě, rozježděním příjezdové cesty. Žalovaný měnil kola a klínový řemen ve variátoru soustruhu, proto musel stroj určitý čas běžet naprázdno. právnická osoba naproti tomu opakovaně řezat venku bruskou dlaždice s poblíž stojícím kočárkem se spícím dítětem. Manželé jméno FO po příjezdu v zimě zatopili, čímž zakouřili prostor v podkroví tak, že tyto byly tři dny neobyvatelné. Partnerce žalovaného se v důsledku toho zhoršilo Anonymizováno, jméno FO to nebyli ochotni jakkoli řešit. Žalovaný dále odmítá, že se nezajímá o zdravotní stav rodičů. Když říkali, že potřebují trvalou péči, kterou jim zajišťuje Anonymizováno, žalovaný se pozastavil nad tím, jak může trávit tolik času na chatě. Na výročí svatby rodičů se žalovaný nedostavil proto, že nebyla pozvána jeho žena. Žalovaný dále rodičům vyčítá, že se nezajímali o jeho zdravotní stav, když prodělal podezřelý výraz. Po dobu několikaměsíční rekonvalescence jej nenavštívili. Na oslavu narozenin pak rodiče přijeli až v roce 2025 po výslovném upozornění na jejich nezájem ze strany žalovaného.

10. Z vyrozumění o odložení věci ze dne 21. 6. 2024 (čl. 34) soud zjistil, že Anonymizováno adresa odložil věc – přestupek, jehož se měl právnická osoba. dopustit tím, že dne 6. 6. 2024 silně uchopil adresa (dále jen „Anonymizováno“) a verbálně na ni zaútočil.

11. Obsahem listiny označené jako smlouva kupní (čl. 35-38) podepsané dne 16. 12. 2002 tituly před jménem jméno FO jako prodávající, a žalobkyní a Anonymizováno jako kupujícími (ve znění dodatku č. 1) je závazek prodávající převést spoluvlastnický podíl o velikosti ½ na Nemovitých věcech na kupující za kupní cenu 550 000 Kč placenou při podpisu smlouvy v hotovosti, přičemž každá kupující takto nabude spoluvlastnický podíl o velikosti ¼ na Nemovitých věcech.

12. Z výpisu z účtu žalovaného č. č. účtu (čl. 39) soud zjistil, že dne 13. 12. 2002 došlo k hotovostnímu výběru částky 120 000 Kč.

13. Z e-mailové komunikace (čl. 63-71) soud zjistil následující: a. Rodiče žalovaného mu dne 16. 5. 2025 sdělují, že kvitují jeho návštěvu a snahu o rozdělení chalupy a žádají jej o přednes návrhu do 22. 5. 2025. Žalovaný dne 20. 5. 2025 odpovídá, že s ohledem na obsah dopisu ze dne 24. 4. 2025 bude reagovat nejdříve do 31. 5. 2025 (čl. 66 p.v.) Rodiče dne 21. 5. 2025 žalovanému sdělují, že preferují smírné řešení, chtějí se vyhnout vzájemnému obviňovaní, k němuž došlo dne 13. 5. 2025, žalovaného ubezpečují, že mu zůstane polovina nemovitosti a pozemku. Žalovaný odpovídá, že jej rodiče chtějí pod nátlakem o polovinu chalupy připravit a předat ji manželům jméno FO. Zatímco od něj chtějí chalupu vrátit od jméno FO nikoli. Vymezuje se proti tomu, že rodiče „tajně“ darovali jméno FO dům na adresa (čl. 66). b. V e-mailové zprávě ze dne 21. 11. 2025 právnická osoba. žalovanému dne 23. 11. 2025 sděluje, že mu svou část chalupy neprodají, navrhuje rozdělení současné parcely (čl. 67 p.v.). Žalovaný dne 23. 11. 2025 odpovídá, že opakovaně vyjadřoval souhlas s rozdělením parcely a sděluje svou představu rozdělení. právnická osoba. reaguje dne 26. 11. 2025 s tím, že mu není známo, že žalovaný změnil názor na rozdělení pozemku. Vyzývá jej k iniciaci schůzky jejich společné schůzky s rodiči. Žalovaný se dne 27. 11. 2025 táže právnická osoba. a rodičů, zda četli jeho vyjádření k žalobě, rodiče téhož dne odpovídají, že nikoli, chodí od pondělí po doktorech. Žalovaný se rodičů dne 30. 11. 2025 mj. táže, jaký je jejich zdravotní stav (čl. 67-68). Žalovaný dne 30. 11. 2025 sděluje právnická osoba., že opakovaně souhlasil s rozdělením, právnická osoba. reaguje dne 30. 11. 2025 tak, že s vyjádřením žalovaného k žalobě jsou manželé jméno FO seznámeni, ale že nyní již není vlastníkem, je třeba do dohody zahrnout i rodiče. Žalovaný sděluje dne 5. 12. 2025 právnická osoba. a Anonymizováno, že jim nic nebrání dohodu uzavřít, když dle jeho názoru nepřestal být vlastníkem domu, není důvodu rodiče do dohody zahrnovat (čl. 71).

c. V e-mailových zprávách z období z 12. 4. 2026 – 14. 5. 2026 (čl. 144) právnická osoba sděluje žalovanému, že situaci s rodiči žalovaného řeší, že odmítá odprodat žalovanému jejich polovinu chalupy, že nevěří dohodám s žalovaným. právnická osoba. se dále táže žalovaného na možnost změny územního plánu a získání stavebního povolení. Žalovaný upozorňuje, že rozdělení a přesun stavebního pozemku bude trval několik let. Žalovaný odmítá návrh právnická osoba. na vzájemnou dražbu chalupy, odmítá svou polovinu prodat. Zavazuje se poskytnout veškerou součinnost k rozdělení nemovitých věcí.

14. Z e-mailové komunikace (čl. 123-149) soud zjistil následující: a. V e-mailových zprávách z období 7. 8. 2025 - 14. 11. 2025 (čl. 147-149) se právnická osoba. vymezuje proti tomu, že žalovaný plánuje bez předchozí domluvy čistit komín, který využívají pouze jméno FO, a oznamuje jim to méně než 48 hodin předem. Pokud k čistění dojde, nehodlají se finančně podílet a dojde-li ke škodě či násilnému vniknutí do jejich prostor, předají to právníkovi. Žalovaný setrval na čistění s tím, že komíny jsou v havarijním stavu, nebude úhradu čistění účtovat jméno FO. právnická osoba, následně sděluje, že jídelna byla po čistění pokryta vrstvou prachu. Dále řeší názorové neshody ohledně kácení stromů a žalovaným rozbité světlo, revizi hromosvodu, opravu nátěru střechy, pravidelné čištění komínů. b. V e-mailových zprávách z února 2023 (čl. 146) právnická osoba. sděluje žalovanému, že když žalovaný přesouvá jejich věci, i oni přesouvají jeho věci. Žalovaný se vymezuje proti agresivitě na něj vyvíjené.

d. V e-mailových zprávách z listopadu 2022 (čl. 141-142) žalovaný sděluje rodičům, že byl napaden ze strany právnická osoba., čímž mu bylo způsobeno zranění Anonymizováno, byla volána záchranná služba. právnická osoba na to odpovídá, že postup právnická osoba. je odsouzeníhodný, ale spory v rámci užívání chalupy si musí řešit sami, oni (myšleno rodiče žalovaného) neznají celou pravdu, pročež to nehodlají posuzovat. Anonymizováno sděluje rodičům žalovaného, že byla z celé situace rozčílená, neboť po fyzickém napadení ze strany právnická osoba. měla obavy o zdravotní stav žalovaného, dva roky po nehodě. e. V e-mailových zprávách z období 30. 3. 2022 – 14. 4. 2022 (čl. 140) žalovaný vyčítá právnická osoba., že rozjezdili příjezdovou cestu, kterou žalovaný po zimě srovnal, žádá jej o navrácení cesty do původního stavu. Jelikož cesta nebyla srovnána, po dvou týdnech žalovaný vyčítá právnická osoba., že jeho předchozí výzvu ignoroval, žalovaný měl cestu opětovně srovnat. Tuto zprávu zaslal i rodičům, aby si byli vědomi konfliktního soužití. Rodiče reagují přáním hezkých svátků a téma „chalupa“ nehodlají řešit. f. V e-mailových zprávách z období 28. 8. 2021 – 2. 9. 2021 (čl. 138-139) se právnická osoba vyjadřuje k dle něj nepravdivým nařčením ze strany žalovaného o tom, že ve prospěch Anonymizováno v minulosti poškodili žalovaného tím, že jí přenechali byt s regulovaným nájemným. Žalovaný zmiňuje další majetkové křivdy, kterých se měli rodiče na něm ve prospěch Anonymizováno dopustit. Názorové neshody se jim nepodařilo jakkoli zmírnit. g. V e-mailových zprávách z období 11. 5. 2025 – 1. 5. 2026 (čl. 129-133) žalovaný přeje žalobkyni ke dni matek a táže se jí na její zdravotní stav (11.5.2025). Žalovaný přeje žalobkyni k narozeninám (datum). Následně zve rodiče na jeho oslavu narozenin konanou dne 31. 5. 2025. Na konci roku 2025 žalovaný přeje rodičům do nového roku a táže se na jejich zdravotní stav. h. V e-mailových zprávách z října 2024 (čl. 128) se žalovaný s rodiči domlouvá na návštěvě o prvním listopadovém víkendu v Praze.

i. V e-mailových zprávách z období 22. 12. 2023 – 3. 1. 2024 (čl. 127) rodiče přejí žalovanému do nového roku, žalovaný přání opětuje. j. V e-mailových zprávách z listopadu 2022 (čl. 125) se žalovaný s rodiči domlouvá na návštěvě o prvním prosincovém víkendu adresa. k. V e-mailové zprávě z 28. 4. 2024 (čl. 124) Anonymizováno sděluje žalovanému, že problémy vznikající při společném užívání chalupy narůstají, konstruktivní komunikace není možná. Navrhuje rozdělení parcely.

l. Z e-mailových zpráv z 20. 3. 2024 a 1. - 2. 5. 2022 se podává, že žalovaný dle tvrzení právnická osoba. měl vstupovat do jimi užívaných prostor bez souhlasu.

15. Z žalobkyní předložených videozáznamů soud zjistil následující: Na záznamu z 10.8.2024 žalovaný, právnická osoba.Anonymizováno. a Anonymizováno. komunikují ohledně poškozeného piana. To mělo být poškozeno ze strany žalovaného při shození skříně, v níž bylo uloženo. Komunikace je ovládána silnou vzájemnou osobní averzí obou stran. Žalovaný žádá o důkaz, že piano poškodil on. Žalovaný, Anonymizováno a Anonymizováno si vzájemně pořizují záznamy. Na záznamu z 28.7.2024 je zachycen nastartovaný traktor. Na záznamu z 2. 2. 2025 je nahrán běžící soustruh, v závěru videa do místnosti vstupuje žalovaný. Na jiném videozáznamu z téhož dne žalovaný vyčítá právnická osoba. a Anonymizováno., že kouří kamna. Žalovaný se obrací na Anonymizováno. s dotazem, co dělá na chatě, když se má starat o rodiče. Na záznamu z 1. 5. 2025 je zachycena Anonymizováno, jak v nočních hodinách vykřikuje jednak vulgarity, jednak „zloděj“, jednak si hlasitě prozpěvuje. Na jiném videozáznamu z téhož dne po půlnoci se žalovaný snaží přimět psa ke štěkání. Na záznamu z 18. 11. 2022 žalovaný leží na zemi a uvádí, že zakopl a vysoký práh a udeřil se do hlavy. Na záznamu z 1. 8. 2024 žalovaný pronásleduje právnická osoba. s opakovanými dotazy, proč právnická osoba. manipuluje s věcmi žalovaného a právnická osoba. Žalovaný vstupuje spolu s Anonymizováno. a se psem do ložnice právnická osoba. a přes opakované výzvy právnická osoba. ji odmítá opustit. Na záznamu z 1. 5. 2025 právnická osoba. zdraví žalovaného, ten pozdrav opětuje a následně se začíná vysmívat Anonymizováno.právnická osoba. vykřikuje vulgarity.

16. Z fotografií předložených účastníky soud činil toliko zběžná zjištění. Na žalobkyní předložených fotografiích (přiložené k podání žalobkyně ze dne 12. 6. 2026 na čl. 93 a fotografie na čl. 103-104) soud pozoroval jednak značný nepořádek v prostorách domu, jednak to, že žalovaný opakovaně vkládá různé předměty po domě tak, že tím ztěžuje průchod Anonymizováno.právnická osoba.právnická osoba se stavebním odpadem, radlice na odklízení sněhu, krabice postavené před dveře či skříně užívané Anonymizováno.právnická osoba.Anonymizováno.). Vysvětlení žalovaného, nabídnuté prakticky ke všem fotografiím, že tak činil pouze reakčně v návaznosti na to, že mu dotčené věci umísťovali do nevhodných prostor, soud nepřijal. Jednak žalovaný, ač sám předložil množství fotografií, nedoložil, že by mu umísťováním věcí Anonymizováno.právnická osoba.Anonymizováno opakovaně bránili v užívání domu, jednak i kdyby tomu tak bylo, na nemravnosti takového jednání to nic nemění. Z fotografií předložených žalovaným pak soud zjistil, že v některých místech, kam sám umísťoval předměty bránící Anonymizováno.právnická osoba.Anonymizováno. v jejich užívání, byla umístěna kola či zdivo YTONG, či obkladové dlaždice. Soud dále pozoroval, že žalovaný s Anonymizováno. měli ledabyle poházené boty při vstupu na schodiště vedoucí do jimi užívaných prostor, nebo že v prostoru užívaného žalovaným bylo u stropu značné množství kouře (dle tvrzení žalovaného způsobeného zakouřením kamen Anonymizováno.právnická osoba.Anonymizováno.).

17. Soud z výpovědi svědka tituly před jménem právnická osoba manžela žalobkyně a otce žalovaného, zjistil následující. Každému dítěti s manželkou někdy po roce 2000 nebo v roce 2002 darovali polovinu chalupy v Anonymizováno s úmyslem, aby ji obě děti společně užívaly. Žalovaný nyní chalupu užívá k trvalému bydlení společně se svou manželkou, zatímco dcera účastníků a její manžel ji užívají toliko rekreačně. Podle jeho výpovědi byly vztahy mezi žalovaným, jeho sestrou a jejím manželem po delší dobu běžné a bez zásadních konfliktů, a to až do roku 2020, kdy se žalovaný přestěhoval do poloviny chalupy natrvalo a začal nějak tak nárokovat všechno jako pro sebe. Poté, co se zhoršily vztahy mezi žalovaným a jméno FO, postupně se zhoršily vztahy žalovaného s rodiči. Svědek popsal, že v roce 2020 či 2022, obdrželi vyčítavý e-mail od ženy žalovaného, se rodina běžně navštěvovala, když žalovaný bydlel v Anonymizováno, asi jednou za čtvrt roku, avšak následně tyto kontakty prakticky ustaly, opakovaně žádali žalovaného o návštěvu, marně. Výčitky zpočátku iniciovala manželka žalovaného, někdy v roce 2020, přitom se jí vůči žalovanému zastávali, když měli ve vztahu problémy, přestala je dokonce zdravit. Na oslavě narozenin žalovaného v červnu 2025 se k nim zachovala neuctivě. Na oslavu výročí svatby manželku žalovaného nepozvali. Řekla jim, že jsou příšerná rodina. Žalovaný rodiče v poslední době nenavštěvuje, telefonicky je nekontaktuje a o jejich zdravotní stav se zajímá jen omezeně. Podle svědka by se měli zajímat především děti o rodiče, ne naopak. Žalovaného pozvali na oslavu narozenin žalobkyně, tam měl dorazit, oslava se však nekonala kvůli úrazu žalobkyně, žalovaný popřál s několikadenním zpožděním. Předtím se zajímal o jejich stav na Vánoce. Žalovaný jim žádnou pomoc nenabízí, ale vzhledem k tomu, že bydlí daleko, tak od něj ani nějakou pomoc nechtějí. V roce 2024 měl žalovaný rodiče požádat, aby pomohli řešit spory mezi ním a jeho sestrou s jejím manželem. Svědek ze strany žalovaného zaznamenal stížnosti na nepořádek, odkládání věcí, přesunutí prázdné urny a další obdobné incidenty. Konflikty byly dle svědka oboustranné. Tyto okolnosti však sám hodnotil jako malicherné a odpovídající běžným neshodám při společném užívání nemovitosti. Současně uvedl, že stížnosti zaznamenal i ze strany dcery a jejího manžela, zejména v tom směru, že žalovaný jim měl činit schválnosti, fotografovat je nebo natáčet. S nimi to řešili převážně, neboť s nimi bydlí. Když je pak žalovaný navštívil, skončilo to spoustou výčitek ze strany žalovaného. Podle svědka žalovaný chce chalupu pro sebe, přičemž za podklad tohoto závěru označil zejména to, že se do chalupy natrvalo nastěhoval a že podle jeho vnímání odmítal řešení spočívající ve vzájemném vypořádání, Anonymizováno mu sdělila, že ji žalovaný z chalupy vyhazuje. Anonymizováno.právnická osoba.Anonymizováno. se o něj a žalobkyni ve stáří významně starají, Anonymizováno je obětavá, starali se o ně i na dovolené. Proto jim darovali chatu na adresa. Současně popsal, že v komunikaci ze strany žalovaného a jeho manželky měly zaznít vůči rodičům výčitky a zraňující výroky; konkrétně uvedl, že žalovaný měl v souvislosti s řešením majetkových poměrů prohlásit, že je mu jedno, zda rodiče zemřou. Soud hodnotil výpověď svědka se zvýšenou opatrností, neboť se jedná o manžela žalobkyně a otce žalovaného. Za věrohodnou považoval soud výpověď svědka potud, pokud se týkala jeho vlastního vztahu k účastníkům, obecného vývoje rodinných vztahů, četnosti vzájemných kontaktů, způsobu užívání chalupy jednotlivými osobami a jeho vlastního vnímání postupného zhoršování vztahů v rodině. V této části byla výpověď svědka souvislá, vnitřně v zásadě konzistentní a odpovídala tomu, co mohl svědek bezprostředně sám vnímat. Naopak v části týkající se konkrétních konfliktů mezi žalovaným a Anonymizováno.právnická osoba.Anonymizováno. byla důkazní vypovídací hodnota výpovědi omezená, neboť svědek opakovaně uváděl, že u řady popisovaných událostí osobně přítomen nebyl a vycházel pouze z toho, co mu sdělila jedna či druhá strana. Soud proto tuto část výpovědi nevnímal jako přímý důkaz o konkrétním průběhu jednotlivých incidentů, nýbrž toliko jako důkaz o existenci vzájemně konfliktní komunikace a o tom, jak byly jednotlivé události účastníky a jejich blízkými prezentovány navenek. Svědkův závěr, že žalovaný usiluje o výlučné získání chalupy, byl výstupem toliko svědkovi interpretace motivů žalovaného, nikoli o popisem skutečností.

18. Svědkyně jméno FO, sestra žalovaného a dcera žalobkyně, uvedla, že je dcerou žalobkyně a sestrou žalovaného. K poměrům ohledně užívání chalupy svědkyně vypověděla, že konflikty mezi ní a žalovaným začaly výrazněji narůstat přibližně od března 2020, kdy žalovaný s manželkou začali chalupu užívat k trvalému bydlení. Uvedla, že původně se snažila situaci řešit sama, avšak bez výsledku; následně se do jednání zapojil její manžel, přičemž žalovaný podle její výpovědi odmítal s manželem komunikovat s odůvodněním, že není zapsán v katastru nemovitostí. Z tohoto důvodu svědkyně v roce 2020 převedla svůj podíl do společného jmění manželů, avšak ani poté podle jejího tvrzení ke zlepšení vztahů ani k dohodě nedošlo. Svědkyně dále uvedla, že chování žalovaného vůči ní i jejímu manželovi vnímala jako opakovaně agresivní a konfliktní, přičemž tyto konflikty měly vznikat i v souvislosti s běžným užíváním chalupy a přilehlého pozemku. Popsala zejména situace, kdy měl žalovaný nebo jeho manželka bránit přístupu do některých prostor, zatarasovat vstupy různými předměty, ukládat věci před dveře nebo před skříně, případně omezovat možnost užívat společné prostory. Uvedla rovněž příklady, kdy při příjezdu na pozemek musela odstraňovat překážky z cesty, aby vůbec mohla na pozemek vjet. Svědkyně dále vypověděla, že se obává samostatného pohybu v některých společných prostorách chalupy, zejména na půdě, kde má podle svého tvrzení uložené sezónní věci, neboť přístup k nim měl být opakovaně komplikován věcmi uloženými žalovaným a jeho manželkou. Uvedla rovněž, že žalovaný jí měl vytýkat pohyb ve společných prostorách s odůvodněním, že jde o jeho část domu. Ve vztahu ke konkrétním konfliktům svědkyně popsala zejména situace související s užíváním vody, dřeva, společných prostor, bazénu, dřevníku a dalších částí nemovitosti. Uvedla, že žalovaný její rodině vytýkal například spotřebu vody, a to často zvýšeným hlasem, případně za současného pořizování videozáznamů. Svědkyně také vypověděla, že žalovaný měl konfliktně vystupovat i vůči jejímu manželovi a dalším osobám, například vůči jejich synovi a jeho známým. V části týkající se těchto událostí však zároveň uvedla, že některé z nich sama osobně neviděla a zná je jen ze sdělení jiných osob. Ve vztahu k jejím osobním poměrům svědkyně uvedla, že napjaté vztahy na chalupě u ní vyvolaly dlouhodobou úzkost, pro kterou užívá medikaci, neboť špatně snáší křik a konfliktní jednání žalovaného. Uvedla, že na chalupu je nyní schopna jezdit zejména díky podpoře svého manžela a s využitím předem zvolených způsobů, jak se přímým konfliktům vyhýbat. K okolnostem nabytí spoluvlastnického podílu na chalupě svědkyně uvedla, že v prosinci 2002 došlo k odkoupení poloviny chalupy od sestry žalobkyně. V rodině existovala dohoda, že nemovité věci mají být rozděleny mezi žalovaného a Anonymizováno tak, aby každému z nich připadla ideální jedna polovina. Žalovaný nechtěl, aby byl uváděn jako kupující, aby se to nestalo součástí společného jmění manželů, proto chtěl, aby se mu dostalo podílu darem, aby to bylo jen jeho. Uvedla, že na úhradě kupní ceny ve výši 550 000 Kč se podíleli žalobkyně, svědkyně a žalovaný, přičemž ona sama měla uhradit částku 125 000 Kč. Současně uvedla, že žalovaný chtěl, aby matka podíl koupila „za něj“ a následně mu jej darovala. Žalobkyně přislíbila, že následně dá půlku žalovanému a půlku Anonymizováno. Svědkyně dále uvedla, že žalovaný se nepodílí na péči o rodiče, nezajímá se dostatečně o jejich zdravotní stav a kontakt s nimi je minimální. Soud hodnotil výpověď svědkyně se zvýšenou opatrností, neboť jde o dceru žalobkyně, sestru žalovaného a současně o osobu, která sama výslovně uvedla, že má na výsledku řízení zájem. Výpověď svědkyně je však významná pro závěr, že vztahy mezi oběma sourozenci a jejich rodinami jsou dlouhodobě vážně narušeny, že společné užívání chalupy je provázeno opakovanými konflikty při běžném provozu nemovitosti a že mezi stranami dlouhodobě neexistuje funkční dohoda o způsobu jejího užívání. Výpověď svědkyně měla význam rovněž v části týkající se původní rodinné dohody o majetkovém uspořádání chalupy mezi sourozenci, tedy že záměrem rodičů bylo, aby každý ze sourozenců měl jednu polovinu nemovitosti, byť konkrétní finanční a právní detaily nabytí podílu nebyla svědkyně schopna ve všech ohledech přesně reprodukovat. Naopak se sníženou důkazní vahou hodnotil soud ty části výpovědi, v nichž svědkyně popisovala události, jimž nebyla osobně přítomna, zejména konflikty týkající se jejího syna, návštěv, jednání žalovaného vůči rodičům či některých incidentů mezi žalovaným a jejím manželem. V těchto částech šlo o zprostředkovaná sdělení. Stejně tak soud hodnotil se zdrženlivostí její závěry o motivech žalovaného, zejména tvrzení, že jeho cílem je její rodinu z chalupy vytlačit, neboť v tomto směru šlo převážně o její subjektivní interpretaci vývoje vztahů.

19. Svědek tituly před jménem jméno FO, zeť žalobkyně a švagr žalovaného, vypověděl, že předmětnou chalupu užívá s manželkou dlouhodobě a že zpočátku mezi oběma větvemi rodiny zásadní konflikty nevznikaly. Podle jeho výpovědi byly vztahy mezi ním a žalovaným dříve běžné, bez podstatných sporů, přičemž zhoršování poměrů kladl zhruba do období od roku 2016, kdy na chalupu přestali pravidelně jezdit rodiče jeho manželky a bylo nutné praktické otázky společného užívání řešit přímo mezi spoluvlastníky a jejich rodinami. Vztahy se výrazněji zhoršily v době, kdy žalovaný s manželkou začali chalupu užívat k trvalému bydlení, od té doby docházelo ke sporům ohledně využívání společných prostor, ukládání věcí, rozsahu užívání jednotlivých částí nemovitosti a praktického chodu společné nemovitosti. Opakovaně se pokoušel navrhnout žalovanému dohodu o faktickém režimu užívání chalupy, vymezení prostor a způsobu společného soužití, avšak bez výsledku. Žalovaný a jeho manželka postupně rozšiřovali rozsah věcí umístěných ve společných prostorách chalupy i na přilehlém pozemku, čímž podle něj docházelo ke ztížení užívání prostor jeho rodinou. Uvedl konkrétní příklady, kdy měly být před jejich dveřmi nebo před skříněmi naskládány různé věci, v důsledku čehož byl přístup k některým prostorám omezen nebo znemožněn. Zmínil rovněž situaci, kdy podle jeho slov chyběly dveře u toalety. Jako opakující se problém svědek popsal konfliktní způsob komunikace žalovaného, který měl při různých situacích na chalupě přicházet s kamerou, natáčet jej nebo jeho manželku a konfrontačně po nich požadovat vysvětlení. Jako příklady uvedl situace při výpadku elektřiny, nedostatku vody, sekání trávy, čištění nádrže a při přesouvání věcí. Podle svědka mělo docházet rovněž k pronásledování jeho a jeho manželky žalovaným se zapnutou kamerou i mimo obytné prostory chalupy. Svědek uvedl, že v lednu 2024 zaslal žalovanému e-mail, v němž výslovně vyjádřil nesouhlas s natáčením, navrhl řešit spory písemně a deklaroval ochotu jednat o klidné dohodě, avšak bez změny situace. Ve vztahu ke konkrétním incidentům svědek uvedl rovněž událost z roku 2018, kdy při práci na dálku v chalupě měl žalovaný vstoupit do místnosti a dožadovat se řešení sporu, přestože svědek uvedl, že pracuje a nemůže věc řešit. Podle svědka žalovaný odmítal odejít, načež jej svědek důrazně vyzval k odchodu; žalovaný měl následně zakopnout ve dveřích a přivolat policii a zdravotnickou záchrannou službu. Svědek popřel, že by v této souvislosti došlo z jeho strany k fyzickému napadení. Svědek dále uvedl, že mezi ním a manželkou žalovaného nedošlo k fyzické potyčce. Popsal však, že jejich vzájemné vztahy jsou dlouhodobě velmi špatné a že se jí záměrně vyhýbá. Současně uvedl, že podle jeho vnímání žalovaný o své rodiče fakticky nepečuje a že jeho komunikace s nimi byla v posledních letech omezená a často zatížená výčitkami. Soud hodnotil výpověď svědka se zvýšenou opatrností, neboť jde o manžela dcery žalobkyně, osobu úzce spojenou s druhou spoluvlastnickou větví, a navíc o osobu, která má enormní zájem na výsledku řízení, neboť v případě úspěchu by žalovaný a jeho manželka museli Nemovité věci opustit. Za věrohodnou považoval soud výpověď svědka v těch částech, v nichž popisoval dlouhodobé užívání chalupy, obecný vývoj vztahů mezi oběma větvemi rodiny, opakované neshody při užívání společných prostor, neúspěšné pokusy o dohodu ohledně praktického režimu užívání nemovitosti a vlastní bezprostřední zkušenosti s konfliktní komunikací mezi účastníky. V této části svědek vypovídal souvisle, logicky a o okolnostech, které mohl sám vnímat. Naopak se sníženou důkazní vahou posuzoval soud ty části výpovědi, v nichž svědek hodnotil motivy žalovaného, dovozoval jeho úmysly nebo jednostranně interpretoval jednotlivé konflikty výlučně z pohledu své rodiny. V těchto částech byla výpověď zatížena zřejmou subjektivní interpretací a nebyla vždy způsobilá sama o sobě prokázat rozhodné skutkové závěry. Pouhou výpovědí svědka soud neměl prokázán přesný průběh všech jednotlivých konfliktů mezi ním, jeho manželkou a žalovaným s manželkou, zejména pokud šlo o tvrzené pronásledování s kamerou, záměrné znepříjemňování užívání nemovitosti, bránění v přístupu do prostor nebo další konkrétní incidenty, které svědek popsal jednostranně ze své perspektivy. Totéž platí pro jeho závěry o motivech žalovaného, o příčinách změny jeho chování či o tom, že žalovaný vědomě a cíleně usiloval o vytlačení jeho rodiny z užívání chalupy. V tomto směru šlo převážně o svědkovu interpretaci a hodnotící úsudky.

20. Z výpovědi svědkyně jméno FO, manželky žalovaného, soud zjistil, že žalovaný jí sdělil, že v době, kdy s manželem bydleli v nájemním bytě a řešili otázku dalšího bydlení, vyvstala možnost odkupu poloviny chalupy od příbuzné z rodiny žalovaného. Uvedla, že rodina se měla na koupi finančně složit a že její manžel měl za tím účelem odvézt peníze k notáři, kde mělo dojít k jejich složení. V době, kdy na chalupu pravidelně dojížděla žalobkyně s manželem, byly poměry v zásadě klidné. Problémy nastaly poté, co žalobkyně s manželem na chalupu přestali jezdit a na místě zůstávali převážně žalovaný s ní na jedné straně a Anonymizováno. s právnická osoba. na straně druhé. Svědkyně popsala opakované neshody při společném užívání některých prostor a věcí, zejména pračky, vysavače, úložných prostor, kuchyňských potřeb a dalších věcí každodenní potřeby. Uvedla konkrétní případy nevhodného chování Anonymizováno.právnická osoba.Anonymizováno., a to například přemisťování věcí, nakládání se společně užívanými prostory, zacházení s urnou po jejím otci, odhazování obuvi pod schody, zamykání vstupních dveří, zakouření jejich části chalupy kouřem. Současně popsala agresivní jednání právnická osoba. vůči své osobě. Po konfliktu, při němž měl právnická osoba. odstrčit žalovaného tak, že upadl a poranil se, byla přivolána zdravotnická záchranná služba a policie. S žalovaným užívají podkrovní část chalupy, zatímco Anonymizováno s manželem užívají převážně prostory v přízemí. Podle svědkyně se vztahy výrazně zhoršily po autonehodě žalovaného, po níž byl hospitalizován a prodělal operační zákroky. V této souvislosti popsala, že pomoc v dané době pociťovala spíše od cizích než od rodičů žalovaného či dalších členů jeho rodiny, což se podle její výpovědi promítlo do jejího dalšího vztahu k nim. V posledních dvou letech se vzájemné kontakty s rodiči žalovaného výrazně omezily, zatímco dříve docházelo k občasným návštěvám, přibližně v řádu několika setkání do roka. Soud hodnotil výpověď svědkyně se zvýšenou opatrností, neboť jde o manželku žalovaného a osobu jemu blízkou. Za věrohodnou považoval soud výpověď svědkyně potud, pokud popisovala způsob faktického užívání chalupy, rozložení užívaných prostor, existenci dlouhodobých sporů při společném užívání nemovitosti, postupné zhoršování vztahů mezi oběma větvemi rodiny a své vlastní bezprostřední zážitky z některých konkrétních konfliktů. V této části byla její výpověď souvislá a věcně zaměřená na okolnosti, které mohla sama vnímat. Naopak v části týkající se okolností nabytí spoluvlastnického podílu na chalupě její výpověď představuje toliko zprostředkované sdělení o tom, co jí bylo manželem či dalšími osobami sděleno. Stejně tak soud nepovažoval za prokázaný samotnou výpovědí svědkyně přesný průběh všech jí tvrzených konfliktů, zejména tam, kde šlo o jednostranný popis sporných incidentů bez další opory v právnická osoba. Výpověď svědkyně tak sama o sobě neprokazuje pravdivost všech jednotlivých skutkových tvrzení o konkrétním jednání ostatních osob, je však významná pro závěr, že mezi spoluvlastníky a jejich rodinnými příslušníky existovaly dlouhodobě narušené vztahy, že při společném užívání chalupy docházelo k opakovaným konfliktům každodenní povahy a že tyto konflikty se v čase dále prohlubovaly. Na újmu celkové věrohodnosti svědkyně bylo i to, že zatímco na otázky pokládané zástupkyní žalovaného svědkyně nikoli výjimečně odpovídala ještě před jejich dokončením, odpovědi na otázky zástupce žalobkyně poskytovala po delší úvaze. To může značit předchozí přípravu odpovědí na konkrétní otázky.

21. Z výpovědi žalobkyně soud zjistil, že chování žalovaného, které jí ubližuje, je jeho nezájem a jeho výčitky ve smyslu, že snad neměl být chtěným dítětem či že snad měl být vychováván převážně svými prarodiči a rovněž že byl majetkově znevýhodněn oproti Anonymizováno., která mohla využívat byt s regulovaným nájemným. S tím žalobkyně důrazně nesouhlasí a není schopna přesvědčit žalovaného o opaku. Žalovaný své rodiče pravidelně nekontaktuje, neprojevuje zájem o jejich potřeby ani jim nenabízí pomoc. Kontakt mezi nimi se podle ní v posledních letech omezuje převážně na e-mailovou komunikaci související s rodinnými a majetkovými spory. Podle žalobkyně se vztahy mezi zúčastněnými zhoršily po nastěhování žalovaného a jeho rodiny do chalupy; přesné časové určení této změny však žalobkyně nedokázala uvést. Za problém považuje spor mezi rodinou žalovaného a rodinou její dcery ohledně užívání společných nemovitých věcí. Výslovně uvedla, že neví, kdo z nich (žalovaný a Anonymizováno.) vyvolává spory, nemůže to posoudit. Každý z nich chce nemovité věci pro sebe. Uvedla, že žalovaný jí e-mailem sdělil, že je povinností žalobkyně a jejího manžela vzniklou situaci vyřešit. Výslovně uvedla, že odvolání daru vnímá jako prostředek k vyřešení sporů mezi žalovaným a Anonymizováno., aby mohla nemovité věci mezi spoluvlastníky rozdělit. K tomu ale potřebuje být vlastnicí. Vůči dceři dar neodvolala, protože se o ně stará. K okolnostem konfliktů mezi žalovaným a rodinou dcery žalobkyně připustila, že jejich průběhu nebyla přítomna a nemůže určit, kdo je vyvolává. Informace o nich čerpala převážně od Anonymizováno.právnická osoba.Anonymizováno. Žalovaný jí své pohledy na tyto konflikty nesděloval. K dotazu soudu, jak se vyvine její postoj, když žalovaný s původně odmítaným rozdělením souhlasí, naopak manželé jméno FO rozdělení odmítají, věcně neodpověděla. V poslední době se viděli s žalovaným na oslavě narozenin. Žalovaný rodičům přeje k narozeninám či svátkům, ale vždy opožděně. Zeptá se jich na jejich zdraví, ale pomoc sám nenabídne. Pokud jde o nabytí spoluvlastnického podílu na nemovitých věcech, při koupi podílu od své sestry poskytla Anonymizováno. částku 150 000 Kč a žalovaný rovněž 150 000 Kč. Ohledně právní povahy plnění žalovaného vypovídala nejednoznačně: nejprve je označila za půjčku, současně však potvrdila, že nebyla uzavřena dohoda o vrácení peněz ani nic písemně sjednáno; následně připustila, že mohlo jít o dar. Uvedla též, že o budoucím převedení podílu na žalovaného neexistovala výslovná dohoda, byť jí připadalo samozřejmé, že žalovaný příslušný podíl získá. Žalobkyně nakonec uvedla, že za nejlepší řešení považuje rozdělení nemovitých věcí mezi Anonymizováno. a žalovaného, případně uzavřenou dražbu.

22. Z výpovědi žalovaného soud zjistil, podle žalovaného tkví příčina zhoršení vztahů především v tom, že rodičům sdělil svůj nesouhlas s některými jejich postoji a jednáním, která vnímal jako nespravedlivá vůči své osobě. Uvedl, že jeho pohled na rodinné poměry a dětství je odlišný od pohledu žalobkyně, přičemž vyjádření vlastního názoru nepovažuje za závadné jednání. Žalovaný se opakovaně pokoušel o mimosoudní řešení sporů. Uvedl, že nejprve navrhoval jiné majetkové řešení, později přistoupil i na rozdělení nemovitých věcí navrhované žalobkyní. K tvrzenému nezájmu o rodiče žalovaný uvedl, že bydlí ve vzdálenosti přibližně 120 km, a proto s nimi není v každodenním kontaktu. Potvrdil, že se s nimi v posledních letech vídá méně často. Uvedl však, že se rodičů v e-mailové komunikaci dotazuje na zdravotní stav a jejich potřeby, a poukázal na dřívější společné návštěvy. Připustil, že kontakt telefonicky či jinou formou je spíše méně častý, přibližně jednou měsíčně. Žalovaný vysvětloval omezení kontaktu tím, že komunikaci s rodiči vnímá jako obtížnou a rozpornou, zejména v souvislosti s majetkovými otázkami a darováním rekreační nemovitosti ve adresa jeho sestře. Naposledy se viděli na oslavě narozenin žalobkyně před dvěma týdny. Měl za to, že rodiče vycházejí převážně z informací poskytovaných jeho sestrou a jejím manželem a jeho stanovisko nevyslechnou. Uvedl, že se snažil své pohledy na situaci v Anonymizováno rodičům sdělit e-mailem, avšak rodiče podle jeho tvrzení projevili vůli tuto komunikaci dále neřešit. K nabytí podílu na nemovitých věcech žalovaný uvedl, že částku 150 000 Kč neposkytl žalobkyni jako půjčku. Podle jeho výpovědi šlo o ústní dohodu, v jejímž rámci se členové rodiny složili na koupi nemovitých věcí s tím, že mu žalobkyně později příslušný podíl daruje. Následné darování žalovaný považoval za naplnění této dohody a za spravedlivé vypořádání. Ohledně fyzického konfliktu s manželem sestry žalovaný uvedl, že spor vznikl po přemístění jeho obuvi ze společné chodby. Tvrdil, že po vstupu do společných prostor byl druhým účastníkem konfliktu odstrčen, upadl a udeřil se do hlavy. Žalovaný dále uvedl, že jednotlivé konfliktní situace zachycené na předložených videozáznamech byly podle jeho názoru jednorázové a neměly být vedeny úmyslem někomu škodit. V souvislosti se vstupem do ložnice užívané rodinou sestry výslovně připustil, že takový vstup bez vyzvání nepovažuje za správný a že šlo z jeho strany o nevhodný krok. Vysvětloval jej předchozími konflikty a napětím ve vzájemných vztazích. K umístění mechanizace ve společné předsíni žalovaný uvedl, že ji tam dočasně odložil v souvislosti s údržbou společné zahrady a odklízením sněhu. Popřel úmysl bránit ostatním v užívání prostoru; uvedl, že pokud by byl požádán o přemístění zařízení, učinil by tak.

23. Soud zamítl návrh žalovaného na provedení důkazu výslechem svědka jméno FO, k prokázání fyzického napadení žalovaného ze strany právnická osoba., neboť skutkový stav byl zjištěn v potřebném rozsahu. To, že mezi dotčenými došlo ke konfliktu, vyplynulo z výpovědi Anonymizováno., to že žalovaný upadl a poranil se, bylo zjištěno z videozáznamu. Současně sám žalovaný na videozáznamu konstatuje, že zakopl o vysoký práh, nikoli že upadl následkem fyzického napadení ze strany právnická osoba.

24. Poté, co nastaly účinky tzv. koncentrace řízení podle ustanovení § 118b o. s. ř., účastníci (nejde-li o výjimky stanovené zákonem) nemohou uvádět takové rozhodné skutečnosti o věci samé, ohledně nichž mají podle hmotného práva povinnost tvrzení, a označovat takové důkazy, jimiž plní svou důkazní povinnost. Soud neprovedl důkaz e-mailovou komunikací předloženou žalobkyní na čl. 105-120 (těch neduplicitně předložených), jelikož důkazní návrh byl vznesen již za nastolených účinků koncentrace řízení (§ 118b o. s. ř.) a současně se jedná o důkazy, které měla žalobkyně k dispozici již v době poučení o koncentraci řízení a nic jí nebránilo příslušný důkazní návrh vznést. Námitka žalobkyně, že důkazy mají zpochybnit věrohodnost důkazů provedených k návrhu žalovaného, je nepřípadná. Výjimkou z účinků koncentrace nejsou nové důkazy, které jen podporují jinou skutkovou verzi (srov např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 6. 6. 2018, sp. zn. 21 Cdo 1890/2018 a ze dne 21. 10. 2025, sp. zn. 23 Cdo 3408/2024). Žalobkyně tak neusiluje o zpochybnění věrohodnosti provedených důkazů, ale o jiné zjištění skutkového stavu. Návrh na provedení důkazů proto výjimce nepodléhal. Žalobkyně měla předložené e-mailové zprávy k dispozici a nic jí nebránilo, aby je předložila před nástupem účinků koncentrace řízení. S ohledem na panující účinky koncentrace pak soud neprovedl k návrhu žalovaného důkazy záznamem o výjezdu na čl. 143 a dopisy na čl. 134-135. Soud o důkazní návrhy nezamítal, toliko upozornil účastníky na to, že důkazy s ohledem na koncentraci řízení neprovede, když k takovým důkazním návrhům se přistupuje, jako kdyby vůbec nebyly učiněny (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 4. 9. 2013, sp. zn. 31 Cdo 4616/2010). Po provedeném dokazování soud učinil následující závěr o skutkovém stavu:

25. V prosinci 2002 se žalobkyně a Anonymizováno. dohodli se sestrou žalobkyně, že od ní koupí spoluvlastnický podíl o velikosti jedné poloviny na nemovitých věcech za kupní cenu 550 000 Kč, přičemž každá z kupujících měla nabýt podíl o velikosti jedné čtvrtiny. Po provedení vkladu do katastru nemovitostí byla žalobkyně evidována jako vlastník spoluvlastnického podílu o velikosti ¾ na nemovitých věcech, Anonymizováno pak vlastník spoluvlastnického podílu o velikosti ¼. Na rozhodnutí koupit spoluvlastnický podíl participoval i žalovaný, který po vzájemné dohodě předal žalobkyni částku 130 000 Kč za úhradu kupní ceny, přičemž v rámci užší rodiny pojali záměr v budoucnu nemovité věci mezi žalovaného a Anonymizováno. rozdělit. V darovací smlouvě ze dne 12. 6. 2008 se účastníci dohodli, že žalobkyně daruje žalovanému spoluvlastnický podíl o velikosti jedné poloviny na nemovitých věcech a žalovaný jej jako obdarovaný přijal. V darovací smlouvě ze dne 17. 6. 2011 se žalobkyně s Anonymizováno. dohodli, že žalobkyně daruje Anonymizováno. spoluvlastnický podíl o velikosti jedné čtvrtiny na nemovitých věcech, který obdarovaná přijala. Nyní jsou jako vlastníky spoluvlastnického podílu – každý o velikosti ½ – zapsáni žalovaný a Anonymizováno.

26. Žalobkyně adresovala žalovanému písemné prohlášení ze dne 24. 4. 2025, jímž oznámila odvolání daru, žalovaný písemnost převzal dne 7. 5. 2025. Obsah této listiny prokazuje, že žalobkyně jako důvody svého postupu uváděla zejména konflikty žalovaného s jméno FO a jejím manželem při užívání nemovitých věcí, údajný nezájem žalovaného o rodiče a jeho tvrzené výroky vůči nim (v podrobnostech viz bod 5. odůvodnění). V následné e-mailové komunikace z května a června 2025 žalobkyně žalovaného vyzvala k podpisu souhlasného prohlášení pro zápis jejího vlastnického práva do katastru nemovitostí. Žalovaný podpis odmítl a současně vyjádřil pochybnost o reálnosti rozdělení nemovitých věcí s poukazem na druh pozemku a na otázky územního plánování. Žalovaný jednotlivá nařčení žalobkyně odmítl a předestřel vlastní pohled na konflikty při společném užívání chalupy i na rodinné vztahy.

27. Z výpovědí svědků tituly před jménem právnická osoba, Anonymizováno.právnická osoba. a Anonymizováno., jakož i z výpovědí účastníků, soud zjistil, že nemovité věci původně sloužily širší rodině k rekreačnímu užívání. Žalovaný začal nemovité věci se svou manželkou užívat k trvalému bydlení od roku 2020, zatímco Anonymizováno. a její manžel je užívají rekreačně. Mezi oběma rodinnými větvemi vznikaly při užívání nemovitých věcí neshody již dříve, přičemž nejpozději od roku 2020 se staly dlouhodobými a intenzivními. Týkaly se zejména užívání společných prostor, ukládání věcí, přístupu ke skříním a pokojům, údržby objektu a pozemku, vody, dřeva, komínů, příjezdové cesty, strojů a vzájemné komunikace.

28. Tento závěr podporuje také rozsáhlá e-mailová komunikace mezi žalovaným, Anonymizováno.právnická osoba. a rodiči žalovaného. Z ní je patrné, že strany dlouhodobě nedospěly ke shodě ani na praktickém režimu společného užívání, ani na konečném majetkovém řešení. V komunikaci se opakují oboustranné výtky týkající se ukládání věcí, vstupu do prostor, údržby, zakouření prostor užívaných žalovaným vlivem používání kamen Anonymizováno.právnická osoba.Anonymizováno., čištění komínů, příjezdové cesty, revizí a oprav.

29. Dne 1. 8. 2024 žalovaný spolu s manželkou a se psem vstoupil do ložnice užívané právnická osoba. a přes jeho opakované výzvy ji ihned neopustil, jak žalovaný, tak Anonymizováno. byli verbálně agresivní. Z videozáznamů z 10. 8. 2024 a z 1. 5. 2025 je patrná silně vyhrocená, vzájemně útočná komunikace mezi oběma rodinnými větvemi; zachyceno je mimo jiné vzájemné pořizování záznamů, vysmívání se a vulgární projevy, a to i ze strany Anonymizováno.právnická osoba.Anonymizováno. Žalovaný dne 18. 11. 2022 zakopl o vysoký práh a udeřil se do hlavy. Tyto záznamy neprokazují, že některá ze stran nesla výlučnou odpovědnost za celkovou eskalaci konfliktů, prokazují však, že vztahy při společném užívání nemovitých věcí byly mimořádně napjaté a že ke konfliktním jednáním docházelo na obou stranách; ve větší míře se však projevovalo zřetelně nevhodné chování žalovaného a Anonymizováno. Žalovaný opakovaně umísťoval v některých částech domu předměty, zejména pytle se stavebním odpadem, radlici, krabice, které ztěžovaly průchod nebo přístup ke dveřím do prostor či skříním užívaným Anonymizováno.právnická osoba.Anonymizováno. Z fotografií předložených žalovaným soud zjistil, že se v některých takto „blokovaných“ prostorech se nacházely rovněž věci manželů jméno FO, mimo jiné kola, stavební materiál či dlaždice. Rovněž soud zjistil, že následkem zátopu v kamnech v přízemí došlo k zakouření prostoru užívaného žalovaným. Soud nemá za prokázané, že by právnická osoba. napadl Anonymizováno Má za to, že právnická osoba. nenapadl ani žalovaného.

30. Ze zpráv z roku 2025 a roku 2026 soud dále zjistil, že žalovaný v určité fázi souhlasil s řešením spočívajícím v rozdělení pozemků a předkládal vlastní představu jejich rozdělení. Později opakovaně uváděl, že rozdělení může vyžadovat změny územního plánování a správní postupy trvající několik let. Současně odmítal prodej nemovitých věcí a návrh na vzájemnou dražbu, nabízel však součinnost při rozdělení, dohodu o společném užívání a případně odkup podílu manželů jméno FO. Manželé jméno FO naopak v pozdější komunikaci vyjadřovali změnu postoje, kdy namísto původně navrhovaného rozdělení, které nepovažují za přijatelné, preferují ukončení spoluvlastnictví uzavřenou dražbou mezi spoluvlastníky. Z uvedeného je zřejmé, že pokud to byl žalovaný, který, jak mu žalobkyně vytýká, bezvýhradně odmítal rozdělení nemovitých věcí, nyní to jsou Anonymizováno.právnická osoba.Anonymizováno., kteří upřednostňují řešení, jež by jednoho ze sourozenců trvale vyloučilo z užívání nemovitých věcí. Jejich postoj se značil ve změně postoje žalobkyně, která, ač konstantně uváděla, že chtěla, aby nemovité věci užívali oba sourozenci, nyní sama připouští možnost dražby. Jak žalovaný, tak Anonymizováno. s právnická osoba. mají zájem odkoupit své podíly navzájem, stát se výlučnými vlastníky a ukončit tak spoluužívání nemovitých věcí, takto vnímá situaci žalobkyně.

31. Z výpovědí žalobkyně, žalovaného a svědka tituly před jménem právnická osoba, jakož i z e-mailové komunikace, soud zjistil, že vztahy žalobkyně a jejího manžela se žalovaným se v posledních letech výrazně zhoršily. Zhoršení vztahů s rodiči šlo ruku v ruce se zhoršením vztahů žalovaného s Anonymizováno.právnická osoba.Anonymizováno. při užívání nemovitých věcí. Žalovaný rodičům vytýkal zejména nerovné majetkové zacházení ve prospěch své sestry, která darem obdržela chatu na adresa, což otec žalovaného odůvodnil tím, že se Anonymizováno.právnická osoba.Anonymizováno. o rodiče žalovaného bezvýhradně starají. Žalovaný opakovaně přednášel svůj pohled na rodinné poměry v dětství. Žalobkyně a její manžel tato tvrzení odmítali a vnímali je jako zraňující výčitky. Kontakt žalovaného s rodiči je méně intenzivní než v minulosti a převážně probíhá e-mailem; nelze však přehlédnout, že žalovaný jim v této komunikaci, byť zcela formálně, přál k narozeninám, svátkům či novému roku, dotazoval se na jejich zdravotní stav, zval je na oslavu svých narozenin a domlouval se s nimi na návštěvách. Vzájemná komunikace je ovládána převážně hádkami a vzájemným osočováním, což ostatně žalobkyně potvrzuje v e-mailové zprávě ze dne 21. 5. 2025. Z provedených důkazů proto plyne ochlazení a omezení vzájemných kontaktů, nikoli však úplný nezájem žalovaného o rodiče.

32. Žalovaný při jedné z hádek směrem k rodičům uvedl, že je mu jedno, zda zemřou. Z provedených důkazů nebylo zjištěno, že žalovaný rodiče úmyslně ignoroval v době jejich zdravotních obtíží. Soud nevylučuje, že žalobkyně mohla omezenou četnost kontaktu a způsob komunikace žalovaného subjektivně pociťovat jako bolestný, avšak skutkový podklad nepostačuje pro závěr o prokázaném hrubě neuctivém jednání v jednotlivých tvrzených situacích (viz dále).

33. Zcela zásadní pro projednávanou věc je zjištění, že žalobkyně postupuje ve shodě s Anonymizováno.právnická osoba.Anonymizováno. Byla to právě Anonymizováno., která oslovila nynějšího zástupce žalobkyně s žádostí o řešení stávající situace, což vyústilo v odvolání daru. Anonymizováno.právnická osoba.Anonymizováno. jsou seznámeni s průběhem soudního řízení a s vyjádřením žalovaného. Žalobkyně a právnická osoba. používají v komunikaci s žalovaným stejnou frázi „nyní [míněno po odvolání daru] již nejsi vlastníkem“ a totožná východiska (v úvahu připadající uzavřená dražba a zahrnutí rodičů do řešení stávající situace, byť se rodiče původně odmítali k žádosti žalovaného jakkoli angažovat). Pokud byla žalobkyně opakovaně tázána, čím jí žalovaný ubližuje, konstantně uváděla, že se jí dotýká jednak nepravdivé osočování ze strany žalovaného, že nebyl chtěné dítě a že byla majetkově zvýhodněna Anonymizováno., jednak nezájem žalovaného, když zatímco Anonymizováno. se o rodiče pečlivě stará, komunikace ze strany žalovaného je krajně strohá, nenavštěvuje rodiče, jak by si přáli, jednak to, že jim nenabízí pomoc. Pokud jde o konflikty mezi žalovaným na straně jedné a Anonymizováno.právnická osoba.Anonymizováno. na straně druhé, na tyto žalobkyně nahlíží pragmaticky se stanoviskem, že ona u konfliktů přítomna nebyla, proto je nemůže posuzovat. Připustila pak, že veškeré informace o průběhu konfliktů čerpá toliko od Anonymizováno.právnická osoba.Anonymizováno. Naproti tomu nepravdivě uvedla, že ji žalovaný své stanovisko ke konfliktům nesdělil, když z dokazování vyplynulo, že tak činil opakovaně, což rodiče buď odmítli řešit, nebo se omezili toliko na odsouzení chování právnická osoba., popř. byly stížnosti žalovaného ze strany jeho otce bagatelizovány. Žalobkyně odvoláním daru primárně nereaguje na to, že jí bylo ublíženo. Odvolání daru považuje za prostředek, jak dosáhnout toho, aby se stala spoluvlastnicí nemovitých věcí a mohla se zasadit o řešení stávajících konfliktních vztahů mezi žalovaným a Anonymizováno.právnická osoba.Anonymizováno. Po právní stránce soud věc posoudil následovně:

34. Podle § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších změn a doplnění (dále jen „o. z.“), není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. To nebrání ujednání stran, že se tato jejich práva a povinnosti budou řídit tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti.

35. Podle § 628 odst. 1 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění účinném do 31. 12. 2013 (dále jen „obč. zák.“), darovací smlouvou dárce něco bezplatně přenechává nebo slibuje obdarovanému a ten dar nebo slib přijímá.

36. Podle § 628 odst. 2 obč. zák. darovací smlouva musí být písemná, je-li předmětem daru nemovitost a u movité věci, nedojde-li k odevzdání a převzetí věci při darování.

37. Podle § 630 obč. zák. dárce se může domáhat vrácení daru, jestliže se obdarovaný chová k němu nebo členům jeho rodiny tak, že tím hrubě porušuje dobré mravy.

38. Otázku, který z odstavců § 3028 o. z. má být aplikován v situaci, kdy darovací smlouva byla uzavřena za účinnosti zákona 40/1964 Sb., občanského zákoníku, ve znění do 31. 12. 2013, a k jednání obdarovaného, pro které se dárce domáhá vrácení daru, došlo až za účinnosti zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, Nejvyšší soud ve své rozhodovací praxi vyřešil rozsudkem ze dne 31. 3. 2020, sp. zn. 33 Cdo 2339/2019. V něm uzavřel, že byla-li darovací smlouva uzavřena před 1. 1. 2014, mohli, resp. museli dárce i obdarovaný vycházet z toho, že dárce se bude moci kdykoli v budoucnu domáhat vrácení daru jen za splnění určitých, v době uzavření smlouvy oběma známých, podmínek uvedených v § 630 obč. zák. Nemohli předvídat změnu zákona, která důvody pro vrácení (vydání) daru modifikuje, resp. rozšíří (viz odvolání daru pro nouzi dárce). Za takové situace při aplikaci § 3028 odst. 3 o. z. soud zjištěný skutkový stav poměřoval ustanovením § 630 obč. zák. (shodně viz rozsudky Nejvyššího soudu ze dne 22. 4. 2020, sp. zn. 33 Cdo 124/2020, ze dne 28. 4. 2020, sp. zn. 33 Cdo 2132/2019, ze dne 27. 5. 2020, sp. zn. 33 Cdo 437/2020, či ze dne 27. 5. 2020, sp. zn. 33 Cdo 3771/2019).

39. Odborná literatura i soudní praxe jsou zajedno v tom, že k zániku darovacího vztahu, tj. obnově vlastnictví dárce k věci, dojde na základě dvou právních skutečností, a to hrubého porušení dobrých mravů chováním obdarovaného vůči dárci nebo členům jeho rodiny a jednostranného právního úkonu dárce adresovaného obdarovanému směřujícího k vrácení daru. I pro tento jednostranný adresný právní úkon platí, že musí splňovat náležitosti požadované občanským zákoníkem pro právní úkony obecně (§ 34 a násl.), tedy i náležitosti projevu vůle ve smyslu jeho určitosti (§ 37 odst. 1 obč. zák.). Nejvyšší soud již ve svém rozsudku ze dne 12. 12. 2002, sp. zn. 22 Cdo 1620/2001, formuloval právní názor, že k platnosti právního úkonu dárce směřujícího k vrácení daru z hlediska jeho určitosti je nezbytné, aby v něm dárce uvedl konkrétní skutečnosti, v nichž spatřuje hrubé porušení dobrých mravů obdarovaným vůči němu nebo členům jeho rodiny. Jen tak, při současném splnění zákonných předpokladů podle § 630 obč. zák., nastanou zamýšlené právní účinky jednostranného hmotněprávního úkonu dárce, tj. zrušení darovací smlouvy a obnovení jeho vlastnictví okamžikem, kdy jeho projev vůle došel obdarovanému.

40. V případě, kdy obsah právního úkonu není jednoznačný z hlediska jeho věcného obsahu, je nutno použít interpretačního pravidla uvedeného v § 35 odst. 2 obč. zák. a až za situace, kdy ani tímto způsobem nelze neurčitost obsahu odstranit, je možno považovat tento úkon za neplatný podle § 37 odst. 1 obč. zák.. To platí i pro hmotněprávní úkony, které jsou obsaženy v úkonu procesním, tedy v žalobě.

41. Předpokladem úspěšného uplatnění práva dárce na vrácení daru je pouze takové chování obdarovaného, které lze s ohledem na všechny okolnosti konkrétního případu kvalifikovat jako hrubé porušení dobrých mravů. Pro vrácení daru nepostačuje jakékoli nevhodné, necitlivé, nevděčné nebo konfliktní chování obdarovaného. Tedy ne každé chování, které není v souladu se společensky uznávanými pravidly slušného chování ve vzájemných vztazích mezi lidmi (např. nedostatek jeho pozornosti vůči dárci), totiž naplňuje znaky § 630 obč. zák.. Musí jít o jednání kvalifikované intenzity. K naplnění předpokladů pro vrácení daru směřuje pouze takové závadné jednání obdarovaného vůči dárci nebo členům jeho rodiny, které z hlediska svého rozsahu a intenzity a při zohlednění vzájemného jednání účastníků právního vztahu nevzbuzuje z hlediska společenského, objektivizovaného, pochybnosti o hrubé kolizi s dobrými mravy. Úsudek je vždy odvislý od posouzení všech zvláštností každého případu individuálně a má význam právě a jen pro projednávanou věc; zobecnění takové úvahy, tj. vytvoření obecného pravidla aplikovatelného na jiné obdobné případy je zpravidla vyloučeno (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 16. 9. 2008, sp. zn. 33 Odo 936/2006). O hrubé porušení dobrých mravů půjde tehdy, bude-li se jednat o porušení značného rozsahu a intenzity nebo o porušování soustavné (tj. opakované a časově související porušování dobrých mravů, které svědčí o hlubokém narušení vztahu mezi dárcem a obdarovaným, přičemž jednotlivá jednání obdarovaného sama o sobě nedosahují intenzity hrubě porušující dobré mravy), a to ať už fyzickým násilím, hrubými urážkami, neposkytnutím potřebné pomoci apod. Stupeň závažnosti je hodnocen podle objektivních kritérií, nikoliv jen podle subjektivního názoru dárce (srov. rozsudky Nejvyššího soudu ze dne 18. 5. 2017, sp. zn. 33 Cdo 3222/2016, ze dne 25. 9. 2014, sp. zn. 33 Cdo 445/2013, ze dne 25. 10. 2012, sp. zn. 33 Cdo 186/2012, ze dne 30. 9. 2009, sp. zn. 33 Cdo 4503/2007).

42. Test dobrých mravů v sobě nese prvky subjektivního a objektivního vyhodnocení tvrzeného revokačního důvodu. Byť rozhodující má být především objektivní hledisko, nikoli nevýznamná je úvaha, jak nemravné chování pociťoval sám dotčený dárce, tj. jak moc se cítí amorálním činem ublížen. Teprve vzájemným srovnáním a následným vyhodnocením obou hledisek lze dospět k důvodnému závěru o patřičnosti revokace (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. 33 Cdo 1794/2018, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. 8. 2023, sp. zn. 23 Cdo 707/2023, či ze dne 30. 10. 2024, sp. zn. 23 Cdo 1988/2024). Pokud by totiž dárce určité objektivně hrubě nemravné jednání obdarovaného jako hrubě nemravné jednání nepociťoval, nebyly by splněny podmínky pro revokaci daru, neboť by dárci subjektivně nebylo ublíženo.

43. V poměrech projednávané věci je zvláště zásadní právní názor soudu, že při hodnocení oprávněnosti odvolání daru nelze objektivizovaným testem dobrých mravů poměřovat toliko chování obdarovaného. Naopak, je třeba vzít v úvahu všechny skutkové okolnosti a vedle chování obdarovaného zohlednit i chování samotného dárce, a hodnotit je v závislosti na tom, jak k nim došlo a z jakých příčin a nepřehlédnout ani vzájemné vztahy účastníků právního vztahu (srov. například rozsudky Nejvyššího soudu ze dne 25. 10. 2004, sp. zn. 33 Odo 538/2003, ze dne 21. 6. 2012, sp. zn. 33 Cdo 903/2011, ze dne 27. 9. 2012, sp. zn. 33 Cdo 767/2011, a jeho usnesení ze dne 28. 7. 2014, sp. zn. 33 Cdo 1989/2014, ze dne 23. 9. 2015, sp. zn. 33 Cdo 3097/2015, ze dne 26. 4. 2017, sp. zn. 33 Cdo 5141/2016, a ze dne 26. 11. 2024, sp. zn. 33 Cdo 3544/2023).

44. Z rozhodovací praxe Nejvyššího soudu dále vyplývá, že § 630 obč. zák. představuje tzv. právní normu s relativně neurčitou (abstraktní) hypotézou, tj. normu, jejíž hypotéza není stanovena přímo právním předpisem. Vymezení hypotézy právní normy ze širokého, předem neomezeného okruhu okolností, je věcí zhodnocení konkrétní situace. Úvahy soudu o aplikovatelnosti § 630 obč. zák. (o intenzitě rozporu jednání obdarovaného s dobrými mravy) se proto vždy odvíjejí od posouzení všech zvláštností každého jednotlivého případu a Nejvyšší soud je může přezkoumat, jen kdyby byly zjevně nepřiměřené (srov. například usnesení Nejvyššího soudu ze dne 21. 4. 2021, sp. zn. 33 Cdo 3074/2020, či ze dne 26. 5. 2022, sp. zn. 33 Cdo 3077/2021, jakož i důvody usnesení ze dne 23. 4. 2014, sp. zn. 29 Cdo 584/2014, a ze dne 30. 10. 2014, sp. zn. 29 Cdo 4097/2014).

45. Při výkladu pojmu dobré mravy soud vycházel z ustálených závěrů právní praxe, podle kterých dobrými mravy je souhrn určitých etických a kulturních obecně zachovávaných a uznávaných zásad, jejichž dodržování je mnohdy zajišťováno i právními normami tak, aby každé jednání bylo v souladu s obecnými morálními zásadami demokratické společnosti. Tento obecný horizont, který vývojem společnosti rozvíjí i svůj morální obsah v prostoru a čase, musí být posuzován z hlediska konkrétního případu také právě v daném čase, na daném místě a ve vzájemném jednání účastníků právního vztahu. Při hodnocení musí být brán zřetel na konkrétní individualizovaný případ a nezáleží tolik na subjektivním názoru jednotlivce, jako na hodnocení společenském, objektivizovaném (srov. např. usnesení Ústavního soudu ze dne 26. 2. 1998, sp. zn. II. ÚS 249/97, nález Ústavního soudu ze dne 5. 6. 2012, sp. zn. IV. ÚS 3653/11, rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 26. 2. 2009, sp. zn. 33 Odo 1526/2006).

46. Protože darovací smlouva mezi účastníky byla uzavřena dne 12. 6. 2008, řídí se posouzení nároku žalobkyně na vrácení daru právní úpravou zákona č. 40/1964 Sb., přestože k tvrzenému závadnému chování žalovaného mělo dojít až po 1. 1. 2014, tj. za účinnosti zákona č. 89/2012 Sb.

47. Soud se nejprve vypořádal se zjištěním, že žalovaný po vzájemné dohodě poskytl žalobkyni 130 000 Kč na úhradu kupní ceny spoluvlastnického podílu a že byli ústně dohodnuti, že v budoucnu mu spoluvlastnický podíl daruje. Toto zjištění nemá vliv na charakter smlouvy ze dne 12. 6. 2008 jako darovací, resp. na možnost uplatnit právo dar odvolat. Darovací smlouva je smlouvou bezplatnou, při které se za poskytnutí majetkové výhody obdarovanému dárci nedostává žádného majetkového ekvivalentu. Je proto z majetkového hlediska pro dárce smlouvou jednostranně nevýhodnou, protože majetková výhoda poskytnutá obdarovanému s sebou nese ztrátu v majetkových poměrech dárce (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 26. 9. 2002, sp. zn. 30 Cdo 1162/2002). Takovou dohodou totiž nebyl narušen nezbytný předpoklad darovací smlouvy, a sice že k darování dárce přistupuje, aniž by k tomu byl právně povinen. Pokud by se totiž jednalo o smlouvu o smlouvě budoucí darovací, musela by být uzavřena v písemné formě (§ 50a odst. 1), následkem čehož by smlouva byla absolutně neplatná (§ 40 odst. 1 obč. zák.). Nadto, ne každé jednání je vedeno pohnutkou právně se vázat. Nebylo přitom zjištěno, a to ani z výpovědi žalovaného, že by „rodinná dohoda“ na tom, že žalobkyně koupí spoluvlastnický podíl od své sestry a někdy v budoucnu nemovité věci daruje dětem, byla vnímána jako jakkoli právně závazná. Kromě toho, i kdyby dohoda byla závazná, a žalobkyně by darováním spoluvlastnického podílu žalovanému plnila svou právní povinnosti (jednalo by se buď o obdobu smíšeného darování, tedy případ, kdy se strany vědomě dohodnou na vzájemném plnění, které je ve vzájemném nepoměru – žalovaný poskytne žalobkyni 150 000 Kč a obdrží dar v násobně vyšší hodnotě, nebo o nepojmenovanou smlouvu, podle které žalovaný poskytne žalobkyni prostředky na úhradu části kupní ceny, odměnou za což mu žalobkyně následně nemovitou věc daruje), i tehdy by jí příslušelo právo uplatnit odvolání daru podle § 630 obč. zák. Smlouvě ze dne 12. 6. 2008 je totiž nadále převážně darovací smlouvou, kdy majetek žalobkyně se sice původně nezmenšil o 130 000 Kč vlivem poskytnutí peněz žalovaným, ale nakonec se její majetek vlivem darování definitivně zmenšil a to v rozsahu výrazně přesahujícím žalovaným poskytnuté prostředky. O platnou darovací smlouvu by se jednalo i tehdy, pokud by byla samostatným právním úkonem, nezávislým na právním úkonu – dohody účastníků na poskytnutí prostředků na úhradu kupní ceny. Konečně pak ani tehdy, pokud by právní vztah účastníků byl založen dvěma samostatnými právními úkony, tedy dohodou o poskytnutí části prostředků na úhradu kupní ceny a dohodou o darování nemovité věci, by žalobkyni nebylo upřena možnost dovolat se § 630 obč. zák., a to rozsahu rozdílu mezi hodnotami vzájemných plnění, tj. hodnotou darovaného spoluvlastnického podílu a částkou 130 000 Kč, o níž se v důsledku jednání žalovaného nezmenšil majetek žalobkyně.

48. Úvodem, právní úkon žalobkyně spočívající v odvolání daru, především zcela obecné a nekonkrétní deklarace, že si žalovaný v rozporu s dohodou začal nárokovat užívání celé chalupy, že je agresivní vůči Anonymizováno.právnická osoba.Anonymizováno., že odmítá výzvy ke klidnému řešení situace a dohodu o chodu chalupy, že přes upozornění o zdravotním stavu žalobkyně a jejího manžela žalovaný oslyšel jejich žádosti o návštěvu, že žalovaný rodiče zahrnul množstvím nepravdivých a absurdních obvinění, že žalovaný projevuje vůči žalobkyni a jejímu manželovi trvalý nezájem, nepomáhá jim, nelze považovat za určitý a nezaměnitelný, neboť z něho není možno postihnout, v čem konkrétně vytýkané jednání spočívá, za jakých okolností se událo a jak je závažné, rozsáhlé či intenzivní, respektive jaká újma je tímto jednáním obdarovaného dárkyni působena. Pod takto obecné vymezení důvodu je podřaditelné jakékoliv jednání, jež by mohla žalobkyně kdykoliv uvádět, doplňovat a rozšiřovat. Právní úkony obsahující takový projev vůle lze obecně pro neurčitost považovat za nepatné (§ 37 odst. 1 obč. zák.). V rozsahu, v němž se podařilo tuto neurčitost odstranit výslechem a projevy žalobkyně v řízení (§ 35 odst. 2 obč. zák.) a žalovaného (platnost právního úkonu je nutno posuzovat k okamžiku jeho učinění, respektive k době dojití uvedeného podání do dispozice adresáta, a to s respektem k tomu, zda byl projev vůle dostatečně určitý z pohledu adresáta), se soud vyčtenými jednáními zabýval ve vztahu ke konkrétním jednáním, které bylo možné pod tato tvrzení podřadit.

49. V projednávané věci bylo zjištěno, že celý proces, jenž započal oslovením advokáta – zástupce žalobkyně – a vyústil v odvolání daru, iniciovala Anonymizováno. Žalobkyní vyjevenou motivací o odvolání daru je snaha o řešení neutěšené situace spojené s konfliktními vztahy spoluvlastníků při užívání předmětných nemovitých věcí. Byť samotná pohnutka právního jednání nijak neovlivňuje existenci práva žalobkyně odvolat dar, významně ovlivňuje úvahy soudu o tom, zda se žalovaný dopustil vůči žalobkyni a osobám jí blízkým jednání v hrubém rozporu s dobrými mravy, které by žalobkyni subjektivně a objektivně ublížilo natolik, že by ji vzniklo právo dar účinně odvolat.

50. Chování, pro které žalobkyně nevyzvala žalovaného k vrácení daru, je z hlediska opodstatněnosti žalobou uplatněného nároku právně irelevantní (srov. např. rozsudky Nejvyššího soudu ze dne 27. 9. 2012, sp. zn. 33 Cdo 767/2011, ze dne 12. 12. 2002, sp. zn. 22 Cdo 1620/2001, ze dne 30. 3. 2000, sp. zn. 25 Cdo 453/2000, popř. usnesení ze dne 28. 11. 2013, sp. zn. 33 Cdo 1416/2013, ze dne 30. 5. 2013, sp. zn. 33 Cdo 3643/2012, ze dne 29. 10. 2015, sp. zn. 33 Cdo 3438/2015). Podle ustálené rozhodovací praxe Nejvyššího soudu pak lze důvody pro odvolání daru precizovat v žalobě nebo v řízení před soudem. Doručením stejnopisu takové žaloby obdarovanému je splněna hmotněprávní podmínka zániku právního vztahu z darovací smlouvy (srov. rozsudky Nejvyššího soudu ze dne 28. 5. 1996, sp. zn. 2 Cdon 127/96, ze dne 30. 3. 2000, sp. zn. 25 Cdo 453/2000, či ze dne 30. 8. 2001, sp. zn. 21 Cdo 2502/2000) rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 30. 8. 2001, sp. zn. 21 Cdo 2502/2000).

51. V posuzované věci žalobkyně spatřovala důvod pro vrácení daru v tom, že si žalovaný v rozporu s dohodou začal nárokovat užívání celé chalupy, že ztěžuje užívání chalupy Anonymizováno. a její rodině tím, že jim zatarasuje věcmi a těžkým strojem přístup ke skříním a do pokojů, úmyslně je obtěžuje hlukem a naprázdno pouští stroje, natáčí si je na mobilní telefon, je vůči nim agresivní, v únoru 2025 křičel na syna Anonymizováno., a nahrával si jej z důvodu, že při zatápění zakouřila kamna, odmítá výzvy ke klidnému řešení situace a dohodu o chodu chalupy dlouhodobě, jediné řešení, které akceptuje, je opouštění chalupy ze strany Anonymizováno. a její rodiny, že přes upozornění o zdravotním stavu žalobkyně a jejího manžela žalovaný oslyšel jejich žádosti o návštěvu, jeho komunikace se v posledních měsících omezila pouze na řešení chalupy a řešení jeho budoucího dědického podílu, žalovaný se dále nedostavil na oslavu diamantové svatby svých rodičů, při návštěvě v listopadu žalovaný rodiče zahrnul množstvím nepravdivých a absurdních obvinění, dále žalovaný křičel na svou sestru, že na chalupě nemá co pohledávat, protože se má starat o rodiče, při setkání dne 4. 1. 2025 žalovaný svým rodičům toliko předal dva dopisy a při odchodu jim začal vyhrožovat, že je to naposledy, co s nimi jedná slušně, a že příště to bude jinak, na námitku žalobkyně, že do příště mohou zemřít, žalovaný odvětil, že je mu to jedno (výzva k vrácení daru obsažena v dopise ze dne 24. 4. 2025). V žalobě doplnila, že žalovaný projevuje vůči žalobkyni a jejímu manželovi trvalý nezájem, nepomáhá jim, neudržuje s nimi běžný kontakt, ačkoli jej opakovaně žádali o nápravu. Při návštěvách se žalovaný neptá, jak se rodičům daří, zda nepotřebují pomoc. Tímto žalobkyně vymezila okruh důvodů, kterými se soud při posuzování důvodnosti odvolání daru zabýval. Z výpovědi Anonymizováno.právnická osoba.Anonymizováno. vyplynulo množství dalších jednání žalovaného, kterými jim dle jejich mínění byla působena újma. Těmi se ale soud nezabýval, jelikož nebyla zahrnuta do výzvy k vrácení daru, resp. do žaloby (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27. 9. 2012, sp. zn. 33 Cdo 767/2011).

52. Úvodem soud zdůrazňuje, že ačkoli nebylo zcela možné oprostit se od posuzování spoluvlastnických sporů mezi žalovaným, Anonymizováno.právnická osoba.Anonymizováno., předmětem řízení je tato otázka pouze zprostředkovaně, a sice v návaznosti řešení otázky, zda chování žalovaného v těchto bylo způsobilé ublížit žalobkyni a zda ji skutečně ublížilo.

53. Mezi žalovaným a Anonymizováno. na straně jedné a Anonymizováno.právnická osoba.Anonymizováno na straně druhé panují značně konfliktní vztahy pramenící ze společného užívání nemovitých věcí. Vzájemná osobní averze jmenovaných a neschopnost klidné a konstruktivní komunikace je nade vší pochybnost patrná z videozáznamu ze dne 10. 8. 2024, kdy se během několika chvil konfliktní debata o příčině rozbití kláves zvrhla ve vzájemné obviňování a osobní útoky, dlužno podotknout, že nikoli výlučně ze strany žalovaného. Anonymizováno.právnická osoba.Anonymizováno. se zvýšeným hlasem opakovaně obrací na žalovaného a Anonymizováno. se slovy „vypadněte“, právnická osoba. je následně označuje za primitivy, na což Anonymizováno. reaguje obdobně. Během incidentu z 1. 8. 2024 se žalovaný bez zjevné příčiny choval vůči právnická osoba. verbálně agresivně, pronásledoval jej do jeho soukromého prostoru a přes výzvy k opuštění v něm setrval. Shora zmíněné je dále patrné z veškeré e-mailové komunikace mezi žalovaným a právnická osoba. Žalovaný opakovaně umísťoval různé předměty ať už přímo před dveře vedoucí do prostor užívaných Anonymizováno. a její rodinou, či před skříně s jejich věcmi. Jeho vysvětlení, že tak činil toliko v reakci na chování Anonymizováno.právnická osoba.Anonymizováno. neobstojí, stejně tak neobstojí jeho vysvětlení incidentu z 1. 8. 2024, že jeho reakce byla následkem předchozího poničení květin ze strany právnická osoba. Nemravné chování neztrácí svou povahu, je-li toliko reakční či reciproční nemravnému jednání jiné osoby. Rovněž bylo zjištěno, že v rámci jednoho z množství konfliktů, se žalovaný obrátil na Anonymizováno. se zjevně sarkastickým dotazem, co dělá na chalupě, když se má starat o jejich rodiče, jak sama tvrdila. V kontextu odůvodnění odvolání daru však soud výrok žalovaného nepovažuje za vyhazování Anonymizováno. z chalupy. Žalovaný jej učinil v hádce s Anonymizováno.právnická osoba.Anonymizováno. během níž všichni zúčastnění reagovali podrážděně a uštěpačně (viz reakce Anonymizováno. na výtku žalovaného ohledně zakouření prostoru užívaného žalovaným). Nelze přehlížet, že ani chování Anonymizováno.právnická osoba.Anonymizováno. není prosto způsobilosti vyvolat negativní vjemy u žalovaného. Za vybočující pravidlům řádného společného soužití soud považuje to, že po chalupě byly umístěny, a to nikoli pouze na jednom místě, záznamová zařízení obrazu a zvuku. Není pochyb o tom, že umístění zařízení provedli právnická osoba. či Anonymizováno. Videozáznamy dokládají právnická osoba. a Anonymizováno. zprostředkovaně skrze žalobkyni vytýkané chování žalovaného a Anonymizováno. a současně nebylo zjištěno a ostatně ani žalobkyní tvrzeno, že by záznamová zařízení byla umístěna se souhlasem žalovaného či Anonymizováno. či že by byl dán jakýkoli zákonný důvod pro takový zásah. Takové chování může představovat citelný zásah jednak do práva žalovaného a Anonymizováno. na ochranu soukromí garantovaného jim § 86 o. z. a čl. 7 Listiny základních práv a svobod (dále jen „LZPS“), jednak do nedotknutelnosti obydlí garantovaného jim čl. 12 odst. 1 LZPS. Dále, Anonymizováno.právnická osoba.Anonymizováno. naházeli obuv žalovaného a Anonymizováno. před schodiště do prostor jimi užívaných, právnická osoba. rovněž přemísťoval jejich věci, přes nesouhlas žalovaného, k čemuž se přihlásil.

54. Jde-li o žalobcem tvrzená fyzická napadení, soud má za to, že právnická osoba. fyzicky nenapadl žalovaného a nezpůsobil mu úraz na hlavě, když sám žalovaný bezprostředně poté na videozáznamu uvedl, že zakopl o práh, upadl a uhodil se do hlavy. S ohledem na veškerou vyhrocenou komunikaci mezi zúčastněnými, se nelze představit, že by žalovaný po později tvrzeném napadení do záznamu neuvedl, že byl napaden. Soud nemá za prokázané, že by došlo k napadení Anonymizováno. ze strany právnická osoba. Jediným důkazem, který o tom, že k napadení skutečně došlo, vypověděl, byla svědecká výpověď Anonymizováno. Tuto ovšem soud, jak vysvětlil shora, považoval ze nevěrohodnou. Je-li žalovanému vyčítáno, že pouští stroje – traktor a soustruh – naprázdno, pak žalovaný přesvědčivě vysvětlil důvod svého počínání. Současně šlo v rámci několikaletých konfliktů a pouze o dva případy, tedy nejde o situaci, že by žalovaný pravidelně a ve zjevně excesivním množství případů pouštěl stroje toliko za účelem šikany Anonymizováno.právnická osoba.Anonymizováno. Vyčítá-li žalobkyně žalovanému, že si Anonymizováno.právnická osoba.Anonymizováno. natáčí, pak záznamy hádek si činí i Anonymizováno.právnická osoba.Anonymizováno., nadto pak umístili do domu záznamová zařízení (viz shora).

55. Žalobkyně nemravnost jednání žalovaného dále spatřuje v tom, že se odmítá podílet na klidném řešení situace a jako jediné možné řešení spatřuje opuštění domu ze strany Anonymizováno. a její rodiny, popř. že chce vlastnit chalupu sám. Bylo zjištěno, že původcem nápadu na faktické (a následně i právní) rozdělení stávajících nemovitých věcí mezi žalovaného a Anonymizováno. (popř. právnická osoba.) byla Anonymizováno. Žalovaný od počátku takové řešení označoval za nereálné s ohledem na platný územní plán obce, obtíže s jeho změnou a s tím spojenými obtížemi při získání stavebního povolení na výstavbu nového domu na odděleném pozemku. Žalovaný své stanovisko následně změnil, byť třebas pod tíhou zahájeného soudního řízení, a zavázal se poskytnout veškerou potřebnou součinnost k realizaci záměru. Stanovisko ovšem změnili i Anonymizováno.právnická osoba.Anonymizováno., když nově prosazují řešení situace prostřednictvím uzavřené dražby mezi spoluvlastníky, popř. odkoupením spoluvlastnického podílu žalovaného. Jednání žalovaného, který zprvu odmítal rozdělení navržené ze strany Anonymizováno., soud nepovažuje za jednání hrubě rozporné s dobrými mravy, neboť by stejnou optikou musel nazírat i na názorovou změnu Anonymizováno.právnická osoba.Anonymizováno. Ti totiž s týmž odůvodněním, které pro své odmítavé stanovisko předestřel žalovaný, nyní rozdělení odmítají. Ani z výpovědi žalobkyně nevyplynulo, že by toto chování žalovaného vnímala jakkoli útrpně. Naopak vypověděla, že situaci vnímá tak, že každý ze spoluvlastníků, tedy i strana Anonymizováno.právnická osoba.Anonymizováno., chce nemovité věci pro sebe. Soud takto vymezený důvod pro odvolání daru vnímá toliko jako zástupný a samo účelový, neboť je-li vyčítáno žalovanému, že odmítá rozdělení věci, táž výčitka není ze strany žalobkyně adresována Anonymizováno.právnická osoba.Anonymizováno.

56. Je zcela evidentní, jednak že vztahy mezi dotčenými osobami jsou nezvratně narušeny, jednak že se žalovaný dopustil vůči Anonymizováno.právnická osoba.Anonymizováno. (a jejich synovi) množství dílčích jednání, které lze hodnotit jako rozporné s dobrými mravy. V kontextu situace, kdy i jednání Anonymizováno.právnická osoba.Anonymizováno. lze místy hodnotit jako nemravné, však soud nemá za to, že by bylo chování žalovaného, byť v celé své šíři, možné komplexně hodnotit jako jednání v hrubém rozporu s dobrými mravy ve smyslu § 630 obč. zák. Je totiž třeba zdůraznit, že pro soud nemohlo být jakkoli důležité, zda chování žalovaného ublížilo Anonymizováno.právnická osoba.Anonymizováno., nýbrž toliko žalobkyni. Zcela zásadní zjištění pak k této skupině závadových chování žalovaného vyplynulo z výpovědi žalobkyně. Ta totiž opakovaně jako chování, jímž ji žalovaný ubližuje, uvedla toliko jeho nezájem o ní a jejího manžela, nenabízení pomoci, nedostatek komunikace a nepravdivé výčitky. Přes opakované výzvy k popisu veškerého jednání, kterého se žalovaný dopouští a pro které se rozhodla přistoupit k odvolání daru, nezmínila nic z toho, co je uvedeno ve výzvě k vrácení daru ani v žalobě ohledně chování žalovaného vůči Anonymizováno.právnická osoba.Anonymizováno. a jejich synovi. Žalobkyně v rámci účastnické výpovědi naopak odmítla jakkoli posuzovat původce těchto konfliktů, jelikož se jich neúčastnila, pročež je nechce posuzovat. Dar přitom prostřednictvím svého zástupce odvolala s definitivním označením žalovaného jako původce veškerých konfliktů. Z toho se podává, že vyčítané jednání žalovaného vůči Anonymizováno.právnická osoba.Anonymizováno., jakkoli z jejich pohledu může být vnímáno jako nemravné, žalobkyně subjektivně nepovažuje za újmu a že ani nebylo pravým důvodem, pro který se rozhodla dar odvolat. Ostatně, dalším dokladem toho, že odvolání daru je toliko snahou Anonymizováno.právnická osoba.Anonymizováno. o řešení konfliktních vztahů s žalovaným, je skutečnost, že zatímco v dopise, jímž žalobkyně dar odvolala, se odvolávala na neposkytování pomoci ze strany žalovaného, při své účastnické výpovědi jednoznačně uvedla, že žádnou pomoc od žalovaného nežádala, nepotřebuje, a ostatně s ohledem na to, že zatímco s Anonymizováno. jsou sousedy, s žalovaným jí dělí 100 Km. Totéž zjištění vyplynulo i z výpovědi právnická osoba, manžela žalobkyně. Ve vyjádření žalobkyně ze dne 10. 9. 2025 poskytnutého prostřednictvím jejího zástupce, žalobkyně odmítla, že by jí žalovaný předal jakoukoli částku k úhradě kupní ceny spoluvlastnického podílu na nemovitých věcech, aby při své výpovědi následně potvrdila, že částku skutečně za tímto účelem převzala. Žalobkyně tedy zjevně ani neví, co bylo konkrétním obsahem výzvy k vrácení daru (k dotazu soudu vůbec nezmínila jednání žalovaného vůči Anonymizováno.právnická osoba.Anonymizováno.) a jejích procesních podáních v řízení vyhotovených jejím zástupcem, osloveným Anonymizováno.

57. Jak ostatně sama žalobkyně uvedla, účelem požadovaného vrácení daru je, aby se stala spoluvlastnicí a mohla nemovité věci rozdělit (patrně právně do výlučných vlastnictví současných spoluvlastníků). Soud se přitom pozastavuje nad racionalitou a upřímností žalobkyní deklarovaného záměru, když žalobkyně jednak ví o tom, že Anonymizováno.právnická osoba.Anonymizováno. přestali preferovat variantu rozdělní, naopak cílí na nabytí nemovitých věcí do svého výlučného (spolu)vlastnictví, že rozdělení se nyní jeví jako obtížně realizovatelné, že je to nyní právě žalovaný, kdo variantu rozdělení zastává, jednak že shodně se změnou postoje Anonymizováno.právnická osoba.Anonymizováno. jako možné řešení zmínila prodej nemovité věci v dražbě. Za dané situace soud rozumí příčinám obavy žalovaného, že jej žalobkyně chce připravit o spoluvlastnický podíl, aby jej mohla darovat Anonymizováno. Uvedené skutečnosti nic nemění na obecné nemravnosti dílčích jednání žalovaného, soud ovšem musí při hodnocení intenzity rozporu s dobrými mravy vzít v úvahu veškeré vztahy mezi žalobkyní a žalovaným, všechny okolnosti, které tyto vztahy ovlivňují, a posoudit je nikoli izolovaně, nýbrž komplexně ve vzájemné souvislosti.

58. K vztahům mezi žalovaným, žalobkyní a jejím manželem. Pokud žalobkyně nežádala žalovaného o pomoc, a současně je o ni a jejího manžela dostatečně postaráno ze strany Anonymizováno.právnická osoba.Anonymizováno., vedle nichž bydlí, a za což je ostatně odměnila darováním další nemovité věci na adresa, nemůže odůvodnit odvolání daru odkazem na neposkytnutí pomoci ze strany žalovaného (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 6. 2025, sp. zn. 23 Cdo 1362/2025). Neposkytnutí pomoci by mohlo být hodnoceno jako hrubě nemravné toliko tehdy, pokud by žalobkyně pomoc potřebovala. Toliko abstraktně existující stav absence faktického poskytování pomoci (tj. že žalovaný žalobkyni reálně ničím nepomáhá) či nabídek pomoci v situaci, kdy jsou potřeby žalobkyně zcela saturovány a pomoc od žalovaného nepotřebuje ani o ni nežádá, není následkem hrubě nemravného jednání žalovaného.

59. Je pravdou, že žalovaným prokázaný kontakt ve vztahu k žalobkyni a jejímu manželovi, otci žalovaného, je v písemné podobě ryze formální. Doložené (písemné) projevy zájmu žalovaného o jeho rodiče se od roku 2024 omezují na strohá přání k narozeninám, ke dni matek či svátečním dnům a dotazy na zdravotní stav. Oba rodiče vypověděli, že je žalovaný telefonicky vůbec nekontaktuje. Na druhou stranu ovšem ani netvrdí, že by sami žalovaného telefonicky kontaktovali. Soud při posuzování nemravnosti žalovaným projevovaného zájmu přihlédl ke vztahové situaci zúčastněných. Žalovaný, a nutno podotknout, že pochopitelně, negativně vnímá okolnost, že rodiče v jeho sporu s Anonymizováno.právnická osoba.Anonymizováno. bezvýhradně zastávají pozici na straně sestry žalovaného, že po stížnostech Anonymizováno.právnická osoba.Anonymizováno. odvolali dar vůči žalovanému. Stejně tak žalovaný negativně vnímá, že veškeré informace o sporech mezi žalovaným a Anonymizováno., na základě kterých formuluje své názory, žalobkyně čerpá od Anonymizováno.právnická osoba.Anonymizováno. Zatímco stížnosti žalovaného na chování Anonymizováno.právnická osoba.Anonymizováno buď bagatelizovali (svědek právnická osoba je označil za malichernosti) nebo oslyšeli (viz e-mail od právnická osoba ke stížnosti žalovaného na poničení příjezdové cesty). Přesto, a ačkoli opakovaně vyjádřili neochotu se ve věci angažovat, žalobkyně nyní hájí zájmy Anonymizováno.právnická osoba.Anonymizováno. proti žalovanému prostřednictvím probíhajícího soudního sporu (viz dále). Přestože žalobkyně konzistentně hájí stanovisko, že by se chalupa měla rozdělit, aby zůstala oběma dětem, jakmile Anonymizováno.právnická osoba.Anonymizováno. rozdělení odmítli a začali prosazovat dražbu nemovitých věcí, i žalobkyně zmínila variantu dražby jako možnost řešení. S podivem pak soud vnímal odměřenou reakci žalobkyně na přímý dotaz soudu, jak by vnímala případný výsledek dražby, po níž by žalovaný ztratil možnost bydlení, když doslova uvedla, že to není její starost. K tomu konečně přistupuje fakt, že podanou žalobou žalobkyně zásadně ohrožuje bytovou situaci žalovaného. S ohledem na vše shora uvedené žalobkyně nemůže očekávat jakkoli vstřícné či dokonce vroucné chování žalovaného. Darování samo o sobě nezakládá závazek obdarovaného bezpodmínečně prokazovat doživotně vděčnost a náklonost dárci. Nadto, v žádném případě nelze říci, že by žalovaný nebyl s rodiči v jakémkoli kontaktu. Rodiče se zúčastnili nedávné oslavy jeho narozenin. Žalovaný rodičům přeje k narozeninám či svátkům, byť třebas ne vždy včas. Žalovaný se před dvěma týdny zúčastnil oslavy narozenin žalobkyně. Nedostavil-li se žalovaný bez omluvy na oslavu diamantové svatby rodičů, nelze přehlédnout, že rodiče odmítli pozvat jeho partnerku. Za takové situace a s vědomím konfliktních vztahů s Anonymizováno.právnická osoba.Anonymizováno. a bezvýhradní podpory rodičů sestře žalovaného v jejich sporech, soud nepovažuje za hrubě nemravné, že se odmítl účastnit i žalovaný. Soud uzavírá, že odtažité a rezervované chování žalovaného stejně tak jako absenci intenzivního vzájemného kontaktu nehodnotí jako jednání v hrubém rozporu s dobrými mravy. Jeho postoj nelze chápat jako jednání v hrubém rozporu s dobrými mravy, neboť je důsledkem neuspořádaných rodinných vztahů obecně způsobených shora uvedenými okolnostmi.

60. Dalším jednáním žalovaného, které žalobkyně při své výpovědi označila jako jí ubližující, jsou jeho výčitky vůči ní a manželovi. Byť je otázkou, zda je sdílení takových pocitů s devadesátiletými rodiči na místě, či zda se jedná spíše o jakousi ostentativní reakci žalovaného na jeho vnímání účasti rodičů v jeho sporu s Anonymizováno., soud si v žádném případě nehodlá osobovat právo jakkoli posuzovat subjektivní vnímání žalovaného plynoucí z jeho vzpomínek a prožitků v dětství. Závěr, zda je žalovaný oprávněn takové pocity mít, soud učinit nemůže. Může hodnotit nanejvýš projev jeho pocitů v realitě. Z e-mailové komunikace a výpovědí právnická osoba a žalobkyně vyplynulo, že rodiče a žalovaný náhled na situaci v jeho dětství nesdílejí, ale rovněž že debaty na toto téma byly po zjištění, že strany nejsou s to nalézt společnou řeč, ukončeny.

61. Pro úplnost, soud nepochybuje, že Anonymizováno. se významnou měrou podílí na konfliktních vztazích spoluvlastníků. Vděkem je však dárci povinován pouze obdarovaný (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 12. 2. 2004, sp. zn. 33 Odo 1192/2003), a žalovanému tak zásadně nelze přičítat jednání třetích osob (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 31. 1. 2019, sp. zn. 33 Cdo 1180/2017).

62. Po zhodnocení všech provedených důkazů v jejich vzájemné souvislosti, po zohlednění jak chování žalovaného, tak žalobkyně a otce žalovaného, jejich vzájemných vztahů, a panujících poměrů ve vztahu k dalším rodinným příslušníkům, soud uzavírá, že bylo prokázáno dlouhodobě konfliktní a rodinně napjaté soužití Anonymizováno.právnická osoba., žalovaného a Anonymizováno., negativní dopad uvedeného na vztahy žalovaného s žalobkyní a jeho otcem, převážně toliko formální kontakt mezi žalovaným a jeho rodiči, nikoli však takové jednání žalovaného vůči žalobkyni nebo členům její rodiny, které by svou intenzitou, rozsahem, dlouhodobostí či soustavností naplňovalo znaky hrubého porušení dobrých mravů ve smyslu § 630 obč. zák. a které by žalobkyni bylo způsobilé ublížit nejen objektivně, ale i subjektivně. Bez naplněného předpokladu subjektivního ublížení dárci, nemá dárce právo dar odvolat. Nebyl tak splněn hmotněprávní předpoklad vrácení daru, a sice že se obdarovaný chová k dárci nebo členům jeho rodiny tak, že tím hrubě porušuje dobré mravy. Žaloba není důvodná a soud ji zamítl.

63. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. Žalovaný měl ve věci plný úspěch, a proto mu vzniklo právo na náhradu nákladů řízení. Soud žalovanému přiznal náklady zastoupení advokátem, jejichž výše byla určena podle vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (dále jen „a. t.“),

64. Při určování tarifní hodnoty úkonů právní služby týkajících se nároku na určení vlastnického práva ke spoluvlastnickému podílu na nemovitých věcech, soud vycházel z judikaturně ustáleného právního názoru, že lzeli hodnotu věci nebo práva vyjádřit v penězích, je zapotřebí výši mimosmluvní odměny podle a. t. stanovit podle tarifní hodnoty odpovídající ceně určovací žalobou dotčené věci nebo práva (k tomu srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 6. 11. 2013, sp. zn. 30 Cdo 2453/2013, ze dne 6. 11. 2013, sp. zn. 30 Cdo 2914/2013, nebo ze dne 19. 2. 2014, sp. zn. 30 Cdo 449/2014). Teprve tehdy, nelze-li hodnotu věci nebo práva vyjádřit v penězích nebo ji zjistit jen s nepoměrnými obtížemi (např. z obsahu spisu není zřejmý žádný právně relevantní podklad týkající se hodnoty nemovité věci a zjišťování hodnoty věci by znamenalo prodloužení sporu ve vazbě na neúčelné náklady, jež by se musely vynaložit v souvislosti s odborným posouzením skutečností rozhodných pro zjištění hodnoty, respektive ceny nemovité věci), je nezbytné za tarifní hodnotu mimo jiné ve sporech o určení vlastnictví k nemovité věci považovat fixní tarifní hodnotu ve výši 113 000 Kč ve smyslu § 9 odst. 4 písm. a) a. t. (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. 1. 2017, sp. zn. 33 Cdo 2102/2016). Jinými slovy při stanovení tarifní hodnoty je nezbytné primárně vycházet z § 8 odst. 1 a. t. Aplikace § 9 odst. 4 písm. a) a. t. nastupuje až subsidiárně. V řízení nebylo učiněno jakékoli zjištění, umožňující poskytnout náležitý podklad pro stanovení tarifní hodnoty podle § 8 odst. 1 a. t. podle obvyklé ceny spoluvlastnického podílu k datu učiněných úkonů právní služby advokátem. Vypracování znaleckého posudku k jejímu stanovení soud považoval z hlediska časové a finanční náročnosti za nepřiměřené. Kupní cena, za kterou spoluvlastnický podíl žalobkyně v roce 2002 nabyla, není relevantním údajem pro stanovení hodnoty podílu v roce 2026 (v obdobné věci viz shora odkazované rozhodnutí sp. zn. 33 Cdo 2102/2016 či rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 24. 10. 2019, sp. zn. 29 Cdo 101/2018). Proto stanovil tarifní hodnotu podle § 9 odst. 4 písm. a) a. t. Tarifní hodnota pro úkony právní služby činí 113 000 Kč.

65. Náklady žalovaného sestávají z odměny zástupce žalovaného za sedm úkonů právní služby (převzetí a příprava zastoupení, vyjádření k žalobě ze dne 20. 8. 2025, účast na jednání soudu dne 4. 6. 2026 trvajícího 4 hodiny a 12 minut, účast na jednání soudu dne 16. 7. 2026 trvajícího 3 hodiny a 3 minuty) podle § 6 odst. 1, § 7 bodu 5., § 9 odst. 4 písm. a), § 11 odst. 1 písm. a), d), g) a. t., po 5 620 Kč, za jeden poloviční úkon právní služby (vyjádření ze dne 25. 5. 2026, jímž žalovaný plnil povinnost soudu sdělit výstup nařízeného setkání s mediátorem, nejednalo se však o vyjádření ve věci samé; pokud v témže podání žalovaný reagoval na vyjádření žalobkyně, pak nebyl soudem k vyjádření vyzván, když dotčený přípis, na který reagoval, mu byl soudem zaslán pouze na vědomí. Současně pouze rozvíjel svou argumentaci nabídnutou v předešlém vyjádření) podle § 6 odst. 1, § 7 bodu 5., § 9 odst. 4 písm. a), § 11 odst. 2 písm. c) ve spojení s odst. 3 a. t. za 2 810 Kč, tj. na odměně celkem 42 150 Kč. Dále z paušální náhrady hotových výdajů za osm úkonů právní služby podle § 13 odst. 4 a. t. ve výši celkem 3 600 Kč (každé započaté dvě hodiny jednání jsou považovány za jeden samostatný úkon právní služby, a proto za každé započaté dvě hodiny jednání přísluší advokátu jedna paušální náhrada hotových výdajů; srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 9. 2014, sp. zn. 25 Cdo 1610/2014). Žalovanému dále přísluší náhrada odměny pro mediátora za první setkání s mediátorem nařízené soudem podle § 100 odst. 2 o. s. ř. ve výši 605 Kč. Byť žalovaný požaduje přiznat náhradu celé odměny mediátora ve výši 12 705 Kč, nákladem účastníka, na jehož náhradu má právo, je toliko odměna pro mediátora podle zákona o mediaci za první setkání s mediátorem nařízené soudem (§ 137 odst. 1 o. s. ř.). Z mediátorem vystavené faktury plyne, že soudem nařízené první jednání trvalo jednu hodinu a žalovaný za něj zaplatil mediátorovi 605 Kč. Následná smluvní mediace, za níž mediátor účtoval částku 12 100 Kč, již náhradě nákladů nepodléhá. Za jednu hodinu prvního setkání mediátorovi náleží mediátorovi odměna ve výši 1 000 Kč a náhrada za daň z přidané hodnoty v souladu s § 15 vyhlášky č. 277/2012 Sb., tj. celkem 1 210 Kč, každý účastník přitom platil polovinu, tj. 605 Kč. Konečně pak žalovanému náleží náhrada částky odpovídající DPH z odměny a paušální náhrady hotových výdajů ve výši 9 607,50 Kč (nikoli z odměny mediátora). Celkem činí výše nákladů, které je žalobkyně povinna nahradit žalovanému, částku 55 962,50 Kč.

66. Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. soud rozhodl, že žalobkyně je povinna zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalovaného. Lhůtu ke splnění nákladové povinnosti určil soud třídenní dle § 160 odst. 1 o. s. ř., jelikož pro uložení jiné lhůty neshledal důvod.

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem, pobočka v Liberci, prostřednictvím Okresního soudu v Jablonci nad Nisou. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalobce povinnost uloženou mu tímto rozsudkem v uvedené lhůtě, může se žalovaný domáhat po jeho právní moci nařízení exekuce.