OSKD 110 C 9/2019

Okresní soud v Kladně rozhodl samosoudkyní JUDr. Evou Kučerovou ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci ⟪LB:lb_002⟫ proti ⟪LB:lb_003⟫ žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátem Mgr. jméno příjmení ⟪LB:lb_004⟫ sídlem adresa ⟪LB:lb_005⟫ o zaplacení částka s příslušenstvím,

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částka se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, vše do 3 dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši částka do 3 dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobkyně příjmení jméno jméno.

1. Žalobkyně se proti žalované domáhala zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím s odůvodněním, že dne datum s žalovanou uzavřela smlouvu o anonymizováno 8 slov rok“. Podle této smlouvy byla žalobkyně povinna zpracovat tzv. základní i rozšířenou analýzu, která byla oceněna metodou anonymizována dvě slova. Základ a výše anonymizována dvě slova měla být podle čl. V bodu 2 písm. c) smlouvy vyčíslena žalobkyní v protokolu, který měl být předán žalované. Na základě formalizované shody účastníků v protokole měla být podle čl. VI bodu 2 smlouvy fakturována cena rozšířené analýzy. Žalobkyně rozšířenou analýzu provedla a vyčíslila její cenu v protokole, který byl odsouhlasen Ing. jméno příjmení, jenž byl podle čl. X bodu 3 smlouvy oprávněn za žalovanou jednat. Následně dne datum žalobkyně vystavila fakturu na shora uvedenou částku se splatností k datum. Žalovaná však na fakturu nic neuhradila.

2. Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby s odůvodněním, že jí žalobkyně nepředložila doporučení, na jehož základě by došlo k navýšení úhrad za rok rok, v důsledku čehož nebyla splněna podmínka pro vznik práva na zaplacení anonymizována dvě slova. Dále namítla, že protokol o vyúčtování anonymizována dvě slova nebyl z její strany odsouhlasen a byl žalobkyní zaslán až v roce rok. Podpis Ing. ulice žalovaná nepovažuje za pravý. Tato osoba ani nebyla oprávněna za žalovanou jednat.

3. Na základě provedeného dokazování soud zjistil následující skutečnosti.

4. Dne datum žalobkyně a žalovaná (jejím jménem MUDr. jméno příjmení, ředitel žalované) podepsaly smlouvu o spolupráci na projektu anonymizována dvě slova pro rok rok se začátkem spolupráce v anonymizováno rok (viz závěrečná a úvodní strana této smlouvy, dále též jen„ smlouva o spolupráci“). Předmětem smlouvy byl zejména závazek žalobkyně provést vyhodnocení vyúčtování anonymizována dvě slova (anonymizováno) za rok rok, a to prostřednictvím základní, a na jejím základě i rozšířené analýzy (viz čl. I a II smlouvy). Základní analýza zahrnovala mj. identifikaci základních problémů vyúčtování za rok rok, jejich přibližné vyčíslení a doporučení dalšího postupu. ulice analýza se pak měla řídit výsledky základní analýzy a mohla zahrnovat např. podrobné vyhodnocení vyúčtování za rok rok za účelem přípravy námitek, zmapování možných rizik, návrh dalšího postupu, samotnou přípravu námitek (včetně modelace jejich dopadů na úhradu) či podporu žalované při jednání s anonymizováno (viz opět čl. I a II smlouvy).

5. Cena základní analýzy byla určena pevně na částka. Naproti tomu cena rozšířené analýzy byla podle čl. V bodu 2 smlouvy sjednána metodou anonymizována dvě slova (bez DPH). Základem anonymizována dvě slova bylo celkové navýšení úhrady provedené v návaznosti na doporučení žalobkyně k vyúčtování. Samotná anonymizována dvě slova (tj. cena rozšířené analýzy) se měla následně vypočítat jako součet pevné částky a určitého procenta základu. Pro základ nad částka se jednalo o částka + anonymizováno základu nad částka. Vůči takto vypočtené ceně měla být započtena cena základní analýzy. Vyčíslení základu i ceny měla provést žalobkyně a předat je formou protokolu žalované. Podle čl. VI bodu 2 měla být cena následně fakturována na základě protokolem formalizované shody účastníků nad výší základu a ceny. Splatnost faktur byla sjednána třicetidenní (čl. VII bod 2 smlouvy). V čl. X smlouvy bylo výslovně ujednáno, že osobou oprávněnou jednat za žalovanou ve věci smlouvy je Ing. obec anonymizováno. Z jeho svědecké výpovědi (a shodně i svědka příjmení) v této souvislosti plyne, že tehdy zastával u žalované funkci ekonomického náměstka.

6. Svědek příjmení dále ve své výpovědi objasnil podstatu činnosti žalobkyně na základě této a obdobných smluv. Žalobkyně s žalovanou spolupracovala dlouhodobě již od roku rok. Její činnost spočívala v podstatě v kontrole vykazování úkonů ze strany anonymizováno (žalované) vůči anonymizováno podle úhradové vyhlášky. Žalobkyně byla schopna pomocí speciálního softwaru provést důkladnou kontrolu vykazování jednotlivých úkonů za účelem získání co největšího objemu finančních prostředků od pojišťoven. Postup býval takový, že anonymizováno zaslala žalované vyúčtování, a poté si žalovaná vyžádala od anonymizováno dokumentační protokoly, které zaslala žalobkyni. Ta je zkontrolovala, sdělila žalované, které jsou správné a které nikoliv a doporučila, ve kterých oblastech by měla žádat od pojišťovny vyšší platby. Na základě tohoto doporučení žalovaná výpočet pojišťovny zpochybnila a zažádala o vyšší částku. Posléze žalobkyně vyhotovila protokol jako podklad pro svou odměnu, který zaslala žalované k odsouhlasení. Po dosažení konsensu mezi účastníky byl protokol podepsán žalovanou, resp. za ni obvykle svědkem nebo ředitelem žalované. Tím vznikl žalobkyni nárok na plnění.

7. Soud má za prokázané, že i v tomto případě (tj. v roce rok při vyúčtování za rok rok) došlo k navýšení úhrady od anonymizována dvě slova v návaznosti na doporučení žalobkyně. Klíčovým důkazem je protokol o vyúčtování rozšířené analýzy ze dne datum. Ten výslovně odkazuje na smlouvu uzavřenou mezi účastníky dne datum, včetně čl. V bodu 2, a podává se z něj, že byla provedena kontrola vyúčtování a připraven návrh námitek, které žalovaná uplatnila. Ve 2. kole pak již žalovaná akceptovala výsledné vyúčtování. V návaznosti na to je zde vyčíslen i základ anonymizována dvě slova ve výši rozdílu mezi oběma koly vyúčtování (původní úhrada anonymizováno částka se navýšila na částka). To zcela koresponduje s výpovědí svědka příjmení o tom, jak spolupráce účastníků obvykle probíhala (viz výše). Svědek si sice nepamatoval na konkrétní okolnosti vztahující se k této smlouvě, nicméně několikrát zopakoval, že spolupráce probíhala standardně jako v jiných letech, z čehož je zřejmé, že k doporučení ze strany žalobkyně a následnému navýšení úhrady muselo dojít tak jako obvykle. Především pak v návaznosti na výpověď svědka příjmení (který po svědkovi příjmení zastával funkci ekonomického náměstka) svědek příjmení potvrdil, že částka anonymizována dvě slova Kč, která byla podle svědka příjmení od anonymizováno vyplacena žalované v roce rok jako„ mimořádný doplatek“, souvisela právě s činností žalobkyně a výše uvedenou smlouvou o spolupráci. Výše této částky přitom (jak uvedl i svědek příjmení) odpovídá rozdílu v úhradách podle protokolu (viz výše), což opět svědčí o tom, že v návaznosti na doporučení žalobkyně došlo k navýšení úhrady od anonymizováno. Konečně s výše uvedeným koreluje e-mail z datum, který byl zaslán žalobkyní svědku příjmení, a jehož obsahem jsou právě výsledky základní a rozšířené analýzy vyúčtování anonymizováno za předmětný rok rok (jde tedy ono doporučení ve smyslu čl. V bodu 2 smlouvy o spolupráci, jakož i o předání výsledků základní analýzy dle čl. VI bodu 1 této smlouvy).

8. Žalovaná v této souvislosti zpochybňovala autenticitu podpisu svědka příjmení na protokolu o vyúčtování. Soud jej však považuje za pravý. Svědek příjmení jej totiž po předložení protokolu při výslechu potvrdil jako svůj. Současně objasnil, že pod jeho podpisem je sice uvedeno jméno MUDr. příjmení, ovšem i přesto se jedná o jeho podpis, což značí zkratka„ v. z.“ („ v zastoupení“) uvedená před podpisem. Tuto praxi svědka příjmení dosvědčuje žalobkyní předložený protokol ze dne datum (čl. 98 spisu). Pokud žalovaná namítá, že svědek příjmení své podpisy potvrdil ještě před tím, než si dané listiny podrobně prostudoval, je třeba zdůraznit, že svůj vlastní podpis dokáže průměrná osoba rozpoznat„ na první pohled“, bez nutnosti detailního studia. Svědek příjmení navíc již před tím uvedl, že smlouvy s žalobkyní podepisoval vždy on a nikdo jiný. Je tedy naopak logické, že si je nepotřeboval podrobně prohlížet.

9. Dne datum žalobkyně vyhotovila výše zmíněný protokol o vyúčtování rozšířené analýzy, který byl podepsán svědkem příjmení. Z protokolu dále plyne, že účastníci akceptují základ anonymizována dvě slova ve výši rozdílu mezi 1. a 2. kolem vyúčtováním. Ten je zde konkrétně vyčíslen na částka, z čehož je vypočtena cena (success fee) částka, na kterou je následně započtena cena základní analýzy, tj. částka (z čehož je také zřejmé, že i základní analýza byla žalobkyní provedena). ulice cena rozšířené analýzy tak činila částka. Jelikož je protokol jménem žalované podepsán Ing. anonymizováno, je zřejmé, že jej žalovaná měla k dispozici již datum, a nikoliv až v roce rok, jak tvrdí. To, že jej později nebyla schopna najít ve svém účetnictví (jak plyne z výpovědi svědka příjmení) a musel jí být opětovně žalobkyní zaslán, na tom nic nemění.

10. Dne datum žalobkyně vystavila fakturu na základě smlouvy o spolupráci, kterou žádala úhradu ceny základní analýzy ve výši částka (částka s DPH) a rozšířené analýzy ve výši částka (částka s DPH), tj. celkem částka, včetně DPH. Splatnost byla stanovena k datum.

11. Dne datum žalovaná podle průvodního dokladu fakturu zaevidovala.

12. Přípisem ze dne datum (doručen dne datum dle doručenky) žalobkyně vyzvala žalovanou mj. k zaplacení žalobou požadované částky a zákonného úroku z prodlení jdoucího ode dne datum do zaplacení.

13. Z dalších provedených důkazů soud nezjistil žádné skutečnosti podstatné pro věc samu.

14. Soud pro nadbytečnost neprovedl důkaz výpovědí MUDr. příjmení, výpovědí vedoucí oddělení zdravotní pojišťovny při nemocnici obec a organizačním řádem žalované. Oprávněnost svědka příjmení k podpisu protokolu o vyúčtování vyplývá ze smlouvy o spolupráci i z jeho postavení zaměstnance žalované a jeho jednání by žalovanou zavazovalo i v případě excesu (viz dále). Za nadbytečný soud považuje i důkaz informací anonymizováno o tom, zda platba anonymizována dvě slova Kč souvisela se smlouvou o spolupráci, neboť to již bylo spolehlivě prokázáno jinými důkazy. Totéž platí o návrhu na provedení znaleckého posudku k posouzení pravosti podpisu svědka příjmení na protokole o vyúčtování.

15. Podle § 1746 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen„ občanský zákoník“) strany mohou uzavřít i takovou smlouvu, která není zvláště jako typ smlouvy upravena.

16. Po právní stránce soud věc hodnotil tak, že žalobkyně s žalovanou uzavřely nepojmenovanou (inominátní) smlouvu podle § 1746 odst. 2 občanského zákoníku. Její podstatou byla povinnost žalobkyně provést pro žalovanou základní a rozšířenou analýzu vyúčtování anonymizována dvě slova za rok rok (čl. I a II smlouvy o spolupráci). Za to se žalovaná v čl. V smlouvy o spolupráci zavázala zaplatit žalobkyni cenu určenou jednak pevnou částkou částka (základní analýza) a jednak pomocí anonymizována dvě slova (rozšířená analýza), tj. zejména podílem na navýšení úhrad od anonymizováno (v podstatě dle„ úspěchu“ žalované ve sporu s anonymizováno o výši úhrad) v důsledku činnosti (doporučení) žalobkyně. Konkrétní vyčíslení success fee byla povinna provést žalobkyně v protokole, který měla předat žalované. Na základě shody účastníků nad obsahem protokolu pak měla být podle čl. VI smlouvy o spolupráci cena za rozšířenou analýzu fakturována.

17. Bylo prokázáno, že žalobkyně pro žalovanou provedla jak základní, tak rozšířenou analýzu, která vyústila v navýšení úhrad od VZP za předmětný rok rok o částka. Došlo i k řádnému protokolárnímu vyčíslení success fee ve výši částka (bez DPH) ze strany žalobkyně, které bylo poté za žalovanou odsouhlaseno Ing. jméno příjmení. Pokud žalovaná namítá, že Ing. anonymizováno nebyl oprávněn za žalovanou jednat, nelze tomu přisvědčit. Za prvé byl v čl. X bodu 3 smlouvy o spolupráci, která byla za žalovanou sjednána ředitelem MUDr. příjmení, jehož oprávnění jednat jménem žalované žalovaná nezpochybňuje, výslovně označen jako oprávněná osoba k jednání za žalovanou ve věcech této smlouvy. Z právního hlediska tu nejde o nic jiného, než zmocnění Ing. ulice k zastupování žalované ve věcech smlouvy (tedy i k podpisu protokolu o vyúčtování) ve smyslu § 441 občanského zákoníku. To by přitom ani nebylo nutné, neboť Ing. anonymizováno byl zaměstnancem (ekonomickým náměstkem) žalované, a tudíž byl oprávněn k jejímu zastupování již z tohoto důvodu, a to v rozsahu obvyklém vzhledem k jeho funkci (viz § 166 odst. 1 občanského zákoníku). Rozhodující je přitom stav, jak se jeví veřejnosti. Jako součást kompetencí ekonomického náměstka nemocnice lze obecně vzato chápat i záležitosti týkající se úhrad od anonymizována dvě slova a jejich vyúčtování. Jak tedy správně argumentuje žalobkyně, žalovanou by v tomto případě vůči třetím osobám zavazoval i případný anonymizováno Ing. ulice ze zástupčího oprávnění. Omezení vnitřním předpisem (jako je např. žalovanou zmíněný organizační řád žalované) vůči třetím osobám podle § 166 odst. 2 občanského zákoníku zásadně nemá účinky a žalovaná se ani nebránila tím, že by nějaké takové (hypotetické) omezení muselo být žalobkyni známo.

18. Na základě předání výsledků základní analýzy a formalizované shody účastníků nad výší základu a success fee tak v souladu s čl. VI body 1 a 2 smlouvy o spolupráci vzniklo právo žalobkyně na zaplacení příslušných částek, které žalobkyně řádně vyfakturovala dne datum. Faktura byla podle čl. VII bodu 2 této smlouvy splatná do 30 dní, tedy do datum, jak je v ní i uvedeno. Žalovaná ji nicméně dosud neuhradila. Počínaje dnem datum je tak žalovaná v prodlení a od tohoto dne rovněž žalobkyni náleží zákonný úrok z prodlení podle § 1970 občanského zákoníku ve výši určené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Nárok žalobkyně je proto důvodný a soud prvním výrokem žalobě plně vyhověl tak, že žalované uložil povinnost zaplatit částka spolu se zákonným úrokem z prodlení z této částky jdoucím od datum do zaplacení. Lhůta k plnění se opírá o § 160 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“).

19. Druhým výrokem soud rozhodl o náhradě nákladů řízení v souladu s § 142 odst. 1 o. s. ř. Žalobkyně byla ve věci plně úspěšná, má proto právo na náhradu účelně vynaložených nákladů řízení proti neúspěšné žalované. Náhradu nákladů řízení tvoří: odměna advokáta za šest úkonů právní služby (příprava a převzetí zastoupení, sepis žaloby a účast na čtyřech jednáních soudu) podle § 11 odst. 1 písm. a), d) a g) vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen„ advokátní tarif“) po částka a jeden úkon právní služby (jednoduchá výzva k plnění) po částka podle § 11 odst. 2 písm. h) advokátního tarifu, vše podle § 8 odst. 1 a § 7 bodu 6. advokátního tarifu; paušální náhrada hotových výdajů za sedm úkonů právní služby po částka podle § 13 odst. 4 advokátního tarifu; náhrada cestovních výdajů z obec do obec a zpět na jednání soudu dne datum v celkové délce 84 km ve výši celkem částka (základní náhrada částka při sazbě částka km a náhrada za pohonné hmoty částka při kombinované spotřebě anonymizováno l číslo km a ceně částka za litr paliva, vše podle vyhlášky č. 333/2018 Sb.), náhrada cestovních výdajů z obec do obec a zpět na jednání soudu dne datum v celkové délce anonymizováno km ve výši celkem částka (základní náhrada částka při sazbě částka km a náhrada za pohonné hmoty částka při kombinované spotřebě anonymizováno l číslo km a ceně částka za litr paliva, vše podle vyhlášky č. 358/2019 Sb.) a náhrada cestovních výdajů z obec do obec a zpět na dvě jednání soudu ve dnech datum a datum v celkové délce anonymizováno km ve výši celkem částka (základní náhrada částka při sazbě částka km a náhrada za pohonné hmoty částka při kombinované spotřebě 9,6 l číslo km a ceně částka za litr paliva, vše podle vyhlášky č. 589/2020 Sb.); náhrada promeškaného času stráveného cestou na čtyři jednání v rozsahu 16 půlhodin po částka podle § 14 odst. 1 písm. a) a odst. 3 advokátního tarifu; a náhrada za daň z přidané hodnoty z odměny a náhrad podle § 137 odst. 3 písm. a) a § 151 odst. 2 o. s. ř. v sazbě 21 % ve výši částka. K náhradě nákladů řízení náleží také žalobkyní zaplacený soudní poplatek ve výši částka Celkem tak náhrada nákladů řízení žalobkyně činí částka. Náhrada je splatná do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku (§ 160 odst. 1 o. s. ř.) k rukám zástupce žalobkyně (§ 149 odst. 1 o. s. ř.).

20. Soud žalobkyni namísto plné odměny advokáta za úkon podle § 11 odst. 1 písm. d) advokátního tarifu (výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé) přiznal pouze poloviční odměnu za úkon podle § 11 odst. 2 písm. h) advokátního tarifu (jednoduchá výzva k plnění), neboť výzva žalobkyně ze dne datum obsahuje toliko vyčíslení dlužné částky a jediný odstavec s jednoduchým popisem ustanovení smlouvy, na nichž se nárok zakládá. Odlišnosti u náhrady cestovních výdajů jsou dány tím, že při výpočtu je třeba vždy vycházet z vyhlášky účinné v roce, kdy se uskutečnila cesta na příslušné jednání soudu.

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení. Odvolání se podává ke Krajskému soudu v Praze prostřednictvím Okresního soudu v Kladně.

Nebude-li povinnost stanovená tímto rozhodnutím splněna dobrovolně, lze navrhnout výkon rozhodnutí (exekuci).