OSKD 112 C 38/2018-129

Okresní soud v Kladně rozhodl soudkyní titul Janou Šedivou ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobkyně: osobní údaje žalobkyně ⟪LB:lb_002⟫ zastoupená advokátkou údaje o zástupci ⟪LB:lb_003⟫ proti ⟪LB:lb_004⟫ žalovanému: osobní údaje žalovaného ⟪LB:lb_005⟫ fakticky bytem adresa ⟪LB:lb_006⟫ zastoupený advokátkou titul. jméno příjmení, anonymizováno. ⟪LB:lb_007⟫ sídlem adresa ⟪LB:lb_008⟫ o zaplacení částka s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku částka se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit právní zástupkyni žalobkyně na náhradě nákladů řízení částku částka do 3 dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobkyně se žalobou domáhala po žalovaném zaplacení částky částka s příslušenstvím, přičemž žalobkyně žalobu odůvodnila tím, že od ledna 2016 do konce září 2017 postupně vznikal dluh žalovaného vůči žalobkyni. Účastníci byli v té době životními partnery, žalobkyně pracovala jako úspěšná vedoucí právního oddělení právnická osoba, a.s., měla byt v osobním vlastnictví, žalovaný se věnoval podnikatelské činnosti v oblasti rychlého občerstvení, avšak žalovaný nebyl v dobré finanční situaci, byla na jeho osobu vedena exekuční řízení. Žalobkyně z důvodu problémů žalovaného v podnikání uzavírala s žalovaným ústní bezúroční zápůjčky, částky vyplácela žalovanému buď v hotovosti, nebo je posílala bezhotovostně přímo věřitelům žalovaného. Jednalo se o výlučné dluhy žalovaného. Po rozpadu vztahu, dne datum, žalovaný uznal co do důvodu i výše vůči žalobkyni dluh částka a zavázal se vrátit dlužnou částku postupně, dle svých možností, nejpozději však do datum. Žalovaný uvedený dluh uznal zcela dobrovolně, nebyl k tomu nucen a podpis nebyl vázán na podmínku, k jakému okamžiku se žalovaný odstěhuje, neboť byt byl v osobním vlastnictví žalobkyně a ta nebyla nucena žalovaného v bytě dát trpět. Žalovaný i přes předžalobní výzvu ničeho neuhradil.

2. Ve věci byl vydán dne datum platební rozkaz, č.j. číslo jednací, proti kterému žalovaný podal dne datum včasný odpor, který odůvodnil tak, že mezi účastníky nebyly uzavírány žádné zápůjčky. Účastníci si poskytovali různá plnění, která byla ryze dobrovolná a byla odůvodněna tím, že účastníci byli partneři. Žalovaný také žalobkyni platil např.: dovolené, kupoval jí šperky, hradil návštěvy restaurací, zábavných podniků. Nikdy však spolu neuzavírali smlouvy o zápůjčce, na základě kterých by žalobkyně poskytovala žalovanému finanční prostředky. Pokud jde o uznání dluhu, pak žalovaný uvedl, že to podepsal pod nátlakem dne datum v ranních hodinách při ukončení vztahu. Žalobkyní mu bylo řečeno, že pokud uznání dluhu nepodepíše, pak se bude muset okamžitě ze společné domácnosti odstěhovat, přičemž s listinou žalovaný neměl ani možnost se seznámit. Účastníky bylo dohodnuto, že pokud se žalovaný odstěhuje během jednoho měsíce, bude listina s uznáním dluhu žalobkyní zničena. Žalovaný dohodu dodržel a ve stanovené lhůtě se ze společné domácnosti odstěhoval. Žalovaný dále namítá neurčitost předmětné pohledávky ve výši částka, smlouva o zápůjčce není v dohodě jakkoliv specifikována.

3. Žalobkyně v rámci účastnického výslechu uvedla, že s žalovaným vedla společnou domácnost, dne datum došlo k rozchodu partnerů. Účastníci se dohodli, že se žalovaný vystěhuje do konce října. Žalovaný měl, kam jít, z toho důvodu žalobkyně vylučuje, že by dohodu podepsal, aby mohl zůstat. Na uznání dluhu se účastníci domluvili, zprvu byl problém v době splatnosti a ve výši splátek, proto nakonec byla splatnost stanovena na období jednoho roku. Dohoda byla vyhotovena ve více vyhotoveních, 3 dostal žalovaný, který měl s dohodou jít k notáři za účelem ověření podpisu, k tomu však nedošlo. Žalovaný v době jejich partnerského vztahu měl finanční problémy, náklady domácnosti hradila žalobkyně, ale i náklady na jeho podnikání, přičemž ty si žalobkyně evidovala a bylo mezi účastníky jasné, že ty poté žalovaný žalobkyni nahradí. Žalobkyně uvedla, že hradila platby za žalovaného, které souvisely s podnikáním žalovaného, jeho osobními závazky, platbami exekutorovi a například platba za zákrok v nemocnici. Platby probíhaly na žádost žalovaného, nejednalo se o trvalý příkaz. Smlouvy o zápůjčce byly uzavírány postupně, jak žalobkyně žalovanému finanční prostředky půjčovala. Žalovaný nepožadoval žádné potvrzení ohledně vrácení peněz. Žalobkyně za dobu vztahu uhradila na podnikání žalovaného vyšší částku cca částka, nezaplacená však zůstává pouze žalovaná částka, přičemž po dobu vztahu žalovaný žalobkyni částky splácel, po rozpadu však nikoliv.

4. Žalovaný v rámci účastnického výslechu uvedl, že s žalobkyní žil v jedné domácnosti, na anonymizována dvě slova rok se rozešli a dne datum bylo sepsáno uznání dluhu, žalovaný v bytě dále přespával a do jednoho měsíce se odstěhoval ze společné domácnosti. Měl možnost přespávat jinde. Trvá na tom, že dohoda o uznání dluhu byla podepsána pod psychickým nátlakem. Dle žalovaného měl příjem z podnikání cca částka měsíčně, avšak neměl svůj bankovní účet, vše hradil z bankovního účtu žalobkyně s tím, že pak se s žalobkyní finančně vyrovnal hotově. Žalobkyně za žalovaného hradila například nájem prostoru sloužícího k podnikání a poplatky za energie tohoto prostoru. V době, kdy žalovaný s žalobkyní žil, žalovaný hradil určité své dluhy. Žalovaný měl závazkový vztah například vůči společnostem anonymizováno, anonymizována dvě slova nebo příjmení jméno nebo vůči sociální síti anonymizováno.

5. Ze svědeckých výpovědí jméno příjmení (blízké kamarádky žalobkyně) a jméno příjmení (bývalé kolegyně a kamarádky žalobkyně), vyplývá, že si žalobkyně stěžovala, že platí žalovanému zásoby do jeho podnikání. Obě ví o tom, že žalobkyně s žalovaným podepsala dohodu o uznání dluhu, neboť chtěla vrátit finanční prostředky, které žalovanému zapůjčila na podnikání. Svědkyně příjmení navíc uvedla, že ví, že dluh je cca částka.

6. Ze svědecké výpovědi jméno příjmení (bývalé přítelkyně žalovaného) vyplývá, že ta nevěděla o žádných finančních problémech žalovaného, žalovaný platil výživné řádně a včas. Ze svědecké výpovědi jméno příjmení (matky žalovaného) vyplývá, že v roce rok a rok žalovaný nedisponoval vlastním bankovním účtem, a že za žalovaného platila dluhy.

7. Z dohody o uznání dluhu ze dne datum soud zjistil, že ta byla uzavřena mezi účastníky řízení. Žalovaný prohlásil, že má ke dni datum vůči žalobkyni dluh ve výši částka, který vznikl na základě smlouvy o zápůjčce, na základě které žalobkyně v období od datum do datum zaplatila za žalovaného po dohodě s ním dluhy ve výši částka. Jednalo se o zápůjčku bezúročnou. Žalovaný se zavázal zápůjčku vrátit postupně podle svých možností, a to co nejdříve, nejpozději však do datum, a to na bankovní účet žalobkyně. Žalovaný současně prohlásil, že si text uznání přečetl, že s ním souhlasí, a že obsahuje jeho skutečnou, vážnou a svobodnou vůli.

8. Z oznámeních o zadání domácích plateb učiněných žalobkyní v období od datum do datum soud zjistil, že žalobkyně učinila platbu ze svého účtu ve výši částka, ve výši částka, ve výši částka, ve výši částka, ve výši částka, ve výši částka, ve výši částka, ve výši částka, ve výši částka, ve výši částka, přičemž se vždy jedná o nájemné žalovaného - anonymizována dvě slova, dále učinila platbu ve výši částka, ve výši částka, ve výši částka, ve výši částka, ve výši částka, ve výši částka, ve výši částka, ve výši částka, ve výši částka, ve výši částka, ve výši částka, ve výši částka, ve výši částka, ve výši částka jako splátku za telefon žalovaného ve prospěch spolčenosti příjmení jméno, platbu ve výši částka a ve výši částka za telefon zakoupený u právnická osoba, platbu ve výši částka, ve výši částka, ve výši částka, ve výši částka, ve výši částka, ve výši částka, ve výši částka a ve výši částka, ve výši částka jako zálohu či platbu na energie žalovaného, platbu ve výši částka, ve výši částka, ve výši částka, ve výši částka, ve výši částka, ve výši částka, ve výši částka a ve výši částka jako exekuční splátku za žalovaného, platbu za účetnictví žalovaného ve výši částka, platbu ve výši částka, ve výši částka, ve výši částka, ve výši částka, ve výši částka, ve výši částka, ve výši částka a ve výši částka za mobilní tarif anonymizováno, platbu ve výši částka za reklamu na webu a marketing žalovaného, platbu ve výši částka a ve výši částka za web žalovaného, platbu ve výši částka za pobyt žalovaného v nemocnici, platbu ve výši částka za kráječ, platbu ve výši částka za nájem chodníku, platbu ve výši částka jako doplatek daně z nemovitosti, platbu ve výši částka jako splátku žalovaného, platbu ve výši částka jako platbu žalovaného jméno a platbu ve výši částka jako částku žalovaného, avšak bez přesnějšího určení. Dle žalovaného si vše platil sám, probíhalo to tak, že žalobkyně zaplatila položky bezhotovostně a žalovaný následně žalobkyni dal finanční prostředky hotově. Neboť byl se žalobkyní ve vztahu, nenechal si podepisovat žádné potvrzení o jejich vrácení.

9. Z předžalobní výzvy soud zjistil, že výzvou dne datum žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení dlužné částky.

10. Z výpisu katastru nemovitostí ze dne datum soud nezjistil žádné pro řízení relevantní skutečnosti.

11. Podle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.

12. Podle § 2053 o. z. uzná-li někdo svůj dluh co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá.

13. Ze shora uvedeného má soud za prokázané, že žalobkyně opakovaně poskytovala žalovanému zápůjčky, což vyplývá jednak z tvrzení žalobkyně, ale i z písemného uznání dluhu žalovaného, přičemž předmětné uznání dluhu má veškeré náležitosti, neboť žalovaný uznal dluh vůči žalobkyni co do důvodu (smlouva o zápůjčce) i co do výše (částka), přičemž dohoda o uznání dluhu má písemnou formu. Nikterak není závadné, že dohoda o uznání dluhu není ryze jednostranným právním jednáním učiněným vůči žalobkyni jako věřitelce, neboť i taková forma, jakou zvolili účastníci pro uznání dluhu, je v souladu s ustálenou judikaturou (srov. Usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 23. 6. 2010, sp. zn. 23 Cdo 4603/2009). Uznáním dluhu tak došlo k přesunu důkazního břemene na dlužníka, který musí v případě sporu prokázat, že dluh, jehož splnění se věřitel na dlužníkovi domáhá, neexistuje (příjmení a kol., Občanský zákoník V. Závazkové právo. Obecná část (§ číslo), 1. vydání, C. H. Beck, 2014).

14. Žalovaný v rámci řízení uplatnil obranu hned v několika rovinách. Pokud jde o obranu žalovaného, že s žalobkyní nebyly uzavřeny žádné zápůjčky, že mu neposkytovala žádné finanční prostředky, a když, pak se jednalo pouze o určité vzájemné plnění v rámci partnerského vztahu, pak této argumentaci nelze přisvědčit. Dle komentářové literatury neexistence uznávaného dluhu nečiní uznání dluhu neplatným, neboť v důsledku vyvratitelné právní domněnky spočívá důkazní břemeno ohledně neexistence dluhu na dlužníku. V opačném případě by ostatně přechod důkazního břemene v případě uznání dluhu nedával žádného smyslu ( (srov. NS 29 Odo 341/2001, NS 32 Odo 453/2004 nebo NS 29 Odo 953/2004), příjmení a kol., Občanský zákoník V. Závazkové právo. Obecná část (§ číslo), 1. vydání, C. H. Beck, 2014). Žalovaný ničeho k tomuto tvrzení nepředložil. Naopak z provedených výpisů o platbách bylo jasně prokázáno, že v rozhodném období, kdy účastníci žili v partnerském svazku a poskytovali si vzájemná plnění, která jsou pro partnerský vztah běžná v podobě různých dárků či pozvání na večeři, žalobkyně žalovanému hradila i jiné výdaje, které zdaleka neodpovídají běžným výdajům v partnerském vztahu. Jedná se o položky nájemného za prostor sloužící k podnikání žalovaného, účet za mobilní telefon žalovaného, jakož i splátky mobilního telefonu nebo splátky exekučního řízení, které je vedeno proti žalovanému jako povinnému. Existence těchto plateb je podpořena samotným vyjádřením žalovaného k těmto důkazům. Ten uvedl, že k těmto subjektům měl závazky, přičemž všechny tyto výdaje následně v hotovosti žalobkyni vrátil. Tím žalovaný potvrdil tvrzení žalobkyně, že žalobkyně platila výdaje žalovaného, která jsou spjata s jeho podnikáním či výlučně s jeho osobou, avšak nikterak již neprokázal druhou část svého tvrzení, tedy že došlo ke splnění dluhu a tím pádem k zániku závazku. O špatné finanční situaci se ostatně shodně vyjádřily i všechny svědkyně (matka žalovaného za žalovaného opakovaně hradí dluhy), a to až na bývalou přítelkyni žalovaného. Ta má s žalovaným nezletilé dítě, ke kterému má žalovaný stále zákonnou vyživovací povinnost, lze tedy předpokládat, že i s ohledem na trestnost neplnění vyživovací povinnosti, se jedná o závazek, který bude hrazen prioritně, aby nedošlo k případnému trestnímu stíhání.

15. Žalovaný následně uplatnil obranu v tom smyslu, že dohoda o uznání dluhu neobsahuje náležitosti ve smyslu § 2053 o.z., je neurčitá, žalovaný neměl možnost si ji pořádně přečíst a k tomu byla učiněna pod nátlakem, že se bude muset ihned odstěhovat. Pokud se jedná o zákonné náležitosti uznání dluhu, pak to soud posoudil v bodu 13. tohoto rozhodnutí a dospěl k závěru, že veškeré náležitosti uznání dluhu byly naplněny. Tvrzení žalovaného, že si nemohl dohodu o uznání dluhu přečíst, a že podepsal předmětnou dohodu pod nátlakem, nebylo nikterak prokázáno a již vůbec ne v požadované intenzitě. Žádný z předvolaných svědků nebyl přítomen uzavření předmětné dohody. Navíc tvrzení, že nátlak ze strany žalobkyně na podepsání předmětné listiny byl činěn tak, že v případě podepsání předmětné listiny byl žalovaný oprávněn dále pobývat u žalované, bylo vyvráceno výpovědí obou účastníků řízení, neboť žalobkyně i žalovaný shodně uvedli, že žalovaný měl, kde přespat, možnost přespání žalovaného u žalobkyně tak pro něj nebyla nikterak zásadní. Ze samotné dohody navíc vyplynulo, že podepsáním předmětné litiny vyjádřil žalovaný souhlas a potvrdil, že dohoda vyjadřuje jeho skutečnou, vážnou a svobodnou vůli.

16. „ Poučení podle § 118a odst. 1, 3 o.s.ř. bez dalšího neznamená, že by byl soud povinen vždy rozhodnout o neunesení břemene tvrzení či důkazního břemene; tento postup je však nezbytný, aby soud mohl tímto způsobem případně rozhodnout.“ (Usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 20. 6. 2017, sp. zn. 22 Cdo 2114/2017). Žalovaný byl poučen ve smyslu § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř., avšak svá tvrzení s ohledem na výše uvedené nikterak neprokázal, ačkoliv byl k tomu s ohledem na přesun důkazního břemene povinen. Neunesl tak důkazní břemeno, což vedlo k vyhovění žaloby v plném rozsahu. Jelikož se žalovaný ocitl v prodlení, vznikl žalobkyni též nárok na úrok z prodlení podle § 1970 o. z. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb.

17. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce částka Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce částka a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši částka sestávající z částky částka za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 4 x částka za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t., z částky částka za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. dne datum, z částky částka za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. dne datum, z částky částka za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. dne datum, z částky částka za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. dne datum včetně deseti paušálních náhrad výdajů po částka dle § 13 odst. 4 a. t., z cestovních náhrad v celkové výši částka, a to v souvislosti s cestou realizovanou dne datum a datum náhrada částka za 132 ujetých km (částka za litr paliva dle vyhlášky č. 589/2020 Sb. při průměrné spotřebě 7,4 l číslo km a 4,10 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 589/2020 Sb.) podle § 13 a. t., v souvislosti s cestou realizovanou dne datum náhrada částka za 66 ujetých km (částka za litr paliva dle vyhlášky č. 589/2020 Sb. při průměrné spotřebě 7,4 l číslo km a 4,20 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 589/2020 Sb.) podle § 13 a. t. a v souvislosti s cestou realizovanou dne datum náhrada částka za 66 ujetých km (částka za litr paliva dle vyhlášky č. 589/2020 Sb. při průměrné spotřebě 7,4 l číslo km a 4,40 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 589/2020 Sb.) podle § 13 a. t., náhrady za promeškaný čas dle § 14 odst. 1 písm. a) a odst. 3 a.t. ve výši částka a DPH ve výši 21 % z částky částka, tedy částka.

Proti tomuto rozhodnutí lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze prostřednictvím Okresního soudu v Kladně.

Nebude-li povinnost stanovená tímto rozhodnutím splněna dobrovolně, lze navrhnout výkon rozhodnutí (exekuci).