OSKD 18 C 66/2020
- Soud:
- Okresní soud v Kladně
- Spisová značka:
- 18 C 66/2020
- Datum rozhodnutí:
- 2021-05-11
- ECLI:
- ECLI:CZ:OSKD:2021:18.C.66.2020.1
Okresní soud v Kladně rozhodl soudkyní JUDr. Jaroslavou Tenglerovou ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobce: osobní údaje žalobce ⟪LB:lb_002⟫ proti ⟪LB:lb_003⟫ žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátem JUDr. jméno příjmení ⟪LB:lb_004⟫ sídlem adresa ⟪LB:lb_005⟫ návrh na zrušení vyživovací povinnosti - určovací žaloba
I. Návrh žalobce na určení, že vyživovací povinnost žalobce vůči žalované naposledy stanovená rozsudkem Krajského soudu v Praze č. j. 19 Co 356/2014-169 ze dne 11. 12. 2014, se v období od datum do datum zrušuje, se zamítá.
II. Žalobce je povinen zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení částku částka, do 3 dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalované.
1. Žalobce se domáhal určení, že jeho vyživovací povinnost k žalované v období od datum do datum se zrušuje. Návrh odůvodnil tím, že žalovaná, zletilá dcera žalobce, v uvedeném období ze své vůle řádně nestudovala a přiznání výživného bylo v rozporu s dobrými mravy. Naléhavý právní zájem na požadovaném určení žalobce odůvodnil tím, že po rozhodnutí určovací žalobou by bylo možné následné uplatnění nároku na vydání bezdůvodného obohacení, a to i s ohledem na hrozící promlčení nároku na vydání bezdůvodného obohacení. Podle názoru žalobce nelze bez určení, zda tu právní vztah je či není, přímo podat žalobu na plnění.
2. Žalovaná s žalobou nesouhlasila, zejména poukazovala na to, že žalobce nemá naléhavý právní zájem na požadovaném určení, jelikož jeho vyživovací povinnost k žalobkyni v předmětném období zanikla splněním. Z toho důvodu by žaloba měla být zamítnuta. Žaloba není důvodná i proto, že vyživovací povinnost žalobce k žalované v předmětném období trvala, neboť žalovaná se řádně připravovala na své budoucí povolání studiem, případně přípravou ke studiu a nebyla schopna se sama živit. Důkazem o tom, že příprava žalované na budoucí povolání byla řádná, je skutečnost, že žalovaná úspěšně dokončila bakalářské studium.
3. Rozsudkem Krajského soudu v Praze č. j. 19 Co 356/2014-169 ze dne 11. 12. 2014 byla žalobci uložena povinnost přispívat na výživu tehdy nezletilé žalované částkou částka měsíčně, počínaje dnem datum.
4. Podle vyjádření Fakulty anonymizována dvě slova ČVUT ze dne datum žalovaná nesplnila, resp. měla nulovou docházku v letním semestru akademického roku 2016 2017 a dne datum bylo v jejím případě vydáno Rozhodnutí o ukončení studia, které nabylo právní moci dne datum.
5. Podle předžalobní upomínky ze dne datum a dokladu o jejím odeslání ze dne datum byla žalovaná žalobcem vyzvána k vrácení bezdůvodného obohacení - výživného ve výši částka, které neoprávněně pobírala v období od března do září 2017, kdy řádně nestudovala.
6. Z oznámení o platbách bylo zjištěno, že žalobce zaplatil dne datum a dne datum výživné na žalovanou vždy ve výši částka, a to na účet jméno příjmení, matky žalované.
7. Mezi účastníky bylo nesporné, že výživné za období od března 2017 do září 2017 bylo řádně zaplaceno.
8. Časovými plány akademického roku 2016 2017 a 2017 číslo žalobce dokládal konkrétní termíny, ve kterých trvala výuka a zkouškové období v letním semestru akademického roku 2016 2017 a v zimním semestru akademického roku 2017 číslo.
9. Z potvrzení ČZU v obec, Fakulty anonymizována dvě slova a anonymizována dvě slova ze dne datum bylo zjištěno, že žalovaná je studentkou bakalářského studia na uvedené fakultě od datum a v akademickém roce 2019 číslo opakovala 3. ročník z důvodu nesplnění studijních povinností.
10. Potvrzeními o studiu žalovaná dokládala že od akademického roku 2017 číslo studovala na anonymizováno v obec, Fakulta anonymizována dvě slova a anonymizována dvě slova, v prezenčním studiu, a na Univerzitě anonymizována dvě slova. příjmení v obec, anonymizováno fakulta, v kombinovaném studiu. Podle diplomu ze dne datum žalovaná získala vysokoškolské vzdělání studiem v bakalářském studijním programu anonymizováno na anonymizováno fakultě Univerzity anonymizována dvě slova. příjmení v obec.
11. Ze spisu zdejšího soudu sp. zn. 13 C 16/2019 bylo zjištěno, že žalobce se domáhal zrušení vyživovací povinnosti k žalované s účinností od datum. Rozsudkem Krajského soudu v Praze č. j. 25 Co 106/2020-94 ze dne 24. 6. 2020 byl změněn rozsudek zdejšího soudu č. j. 13 C 16/2019-77 ze dne 29. 1. 2020 tak, že žaloba na zrušení vyživovací povinnosti žalobce vůči žalované od datum byla zamítnuta. Odvolací soud uzavřel, že žalovaná studuje řádně, neboť se soustavně a cílevědomě připravuje k výkonu budoucího povolání, a proto ke zrušení vyživovací povinnosti není důvod. Odvolací soud se konkrétně vyjádřil i ke změně studijního oboru žalované, kdy v odstavci 24. citovaného rozsudku mj. uvedl„ V projednávané věci žalovaná vyhodnotila, že studium na anonymizováno pro ni není vhodné a systematicky se připravovala na studium, které je jejímu založení bližší a tuto přípravu zakončila úspěšným složením přijímacích zkoušek a zahájila studium v novém akademickém roce na dvou vysokých školách. Ve studijních výsledcích žalované nelze spatřovat nedostatek úsilí, když plní studijní povinnosti na obou vybraných školách. Žalovaná sice není vždy úspěšná při skládání zkoušek či zápočtů z jednotlivých předmětů, avšak jen těžko jí může být fakt, že dosahuje průměrných výsledků, k tíži (obzvláště za situace, kdy studuje dva obory, do obou škol dojíždí a brigádně si přivydělává). V opačném případě by měli právo na výživné pouze studenti s excelentními výsledky, takový závěr však nemá podklad v zákoně ani judikatuře.“ S uvedenými závěry se soud i v nyní projednávané věci zcela ztotožňuje.
12. Podle § 80 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, určení, zda tu právní poměr nebo právo je či není, se lze žalobou domáhat jen tehdy, je-li na tom naléhavý právní zájem.
13. V daném případě naléhavý právní zájem dán není. Není sporu o tom, že žalobce vyživovací povinnost k žalované ve sledovaném období řádně splnil. Pokud byl přesvědčen o tom, že bylo plněno bez právního důvodu (že vyživovací povinnost zanikla z důvodů na straně žalované, tedy pro neplnění studijních povinností), bylo na žalobci, aby se domáhal vydání bezdůvodného obohacení, jak sám uváděl v předžalobní upomínce. V případě žaloby na plnění by si soud otázku trvání či zániku vyživovací povinnosti v takovém řízení řešil jako předběžnou. Určovací žaloba v daném případě nemá žádné účinky na běh promlčecí lhůty, na rozdíl od žaloby na plnění. Vzhledem k tomu, že soud uzavřel, že není dán naléhavý právní zájem na požadovaném určení, nemůže mít na rozhodnutí ve věci vliv například to, jaké jsou vzájemné vztahy účastníků (chování žalované k žalobci), proto se soud těmito otázkami již podrobněji nezabýval. Vzhledem k tomu, že rozhodné skutečnosti byly prokázány listinnými důkazy, neprováděl již soud pro nadbytečnost ani důkaz výslechem účastníků. Nad rámec uvedeného soud poznamenává, že žalobce zjevně nepřijal závěry odvolacího soudu ve věci sp. zn. 13 C 16/2019 ohledně trvání vyživovací povinnosti žalobce po celou dobu trvání vysokoškolského studia žalované, tedy včetně akademického roku 2016 2017, z citovaného rozhodnutí však vyplývá jednoznačný závěr o tom, že ve sledovaném období vyživovací povinnost žalobce k žalované trvala. Návrh žalobce byl proto z výše uvedených důvodů zamítnut.
14. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že přiznal žalované, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce částka Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši částka sestávající z částky částka za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po částka dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky částka ve výši částka.
Proti tomuto rozhodnutí lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze prostřednictvím zdejšího soudu.
Nebude-li povinnost stanovená tímto rozhodnutím splněna dobrovolně, lze navrhnout výkon rozhodnutí (exekuci).