OSKD 209 C 23/2021-31

Okresní soud v Kladně rozhodl soudkyní titul Alenou Šustrovou ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobkyně: osobní údaje žalobkyně ⟪LB:lb_002⟫ sídlem adresa, obec a číslo ⟪LB:lb_003⟫ zastoupená advokátem titul. jméno příjmení ⟪LB:lb_004⟫ sídlem adresa, obec ⟪LB:lb_005⟫ proti ⟪LB:lb_006⟫ žalovanému: osobní údaje žalovaného ⟪LB:lb_007⟫ trvale bytem adresa, obec ⟪LB:lb_008⟫ o zaplacení částka s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku částka spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,25% ročně z částky částka od datum do zaplacení a spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,25% ročně z částky částka od datum do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náklady řízení ve výši částka do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

III. Žalobkyně je povinna zaplatit ČR – Okresnímu soudu v Kladně doplatek soudního poplatku ve výši částka do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobkyně se svým návrhem domáhala vydání rozhodnutí, kterým by žalovanému byla uložena povinnost zaplatit jí žalovanou částku včetně příslušenství s tím, že žalovaný dne datum použil ke své přepravě vozidlo městské hromadné dopravy provozované žalobkyní, na výzvu dopravcem pověřených osob se neprokázal platným jízdním dokladem, čímž porušil přepravní řád a smluvní přepravní podmínky dopravce, a naplnil tak podmínky pro to, aby po něm žalobkyně požadovala úhradu jízdného a přirážky k jízdnému (smluvní pokutu). Žalovaný požadovanou částku neuhradil, a to ani po zaslání předžalobní výzvy.

2. Soud ve věci nařídil ústní jednání, ke kterému se žalobkyně omluvila, odkázala na žalobu a listinné důkazy. Žalovaný se k jednání také nedostavil, neomluvil se, nepožádal o odročení, do spisu nezaložil ani nenavrhl žádné důkazy. Soud jednal v nepřítomnosti účastníků., dokazování provedl výpisem z obchodního rejstříku žalobkyně, smluvními přepravními podmínkami, hlášenkou kontrolora, tarifem pražské integrované dopravy, upomínkou – předžalobní výzvou.

3. Z důkazů vzal soud za prokázané, že žalobkyně je provozovatelkou městské hromadné dopravy, žalovaný využil ke své přepravě jí provozované vozidlo (využíval plnění z přepravní smlouvy ve smyslu § 2550 a následujících zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku, dále jen „o.z.“), při přepravní kontrole se nemohl prokázat platným jízdním dokladem a porušil tak povinnosti stanovené v § 37 odst. 5 písm. b) zákona č. 266/1994 Sb. o drahách (dále jen zákona o drahách) ve znění pozdějších předpisů, kdy podle § 18a zákona č. 111/1994 Sb. silničního zákona (dále jen silničního zákona) platí shodná úprava i v silniční dopravě. Podle § 37 odst. 4 písm. d) zákona o drahách (§ 18a odst. 1 písm. c) silničního zákona) může osoba pověřená dopravcem uložit cestujícímu, který se neprokázal platným jízdním dokladem, zaplacení jízdného a přirážky k jízdnému. Výši přirážky stanoví dopravce v přepravních podmínkách. S účinností od datum tato částka nesmí přesáhnout částka.

4. Podle § 1968 věta první o.z., dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení.

5. Podle § 1970 o.z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením (v daném případě nařízení vlády č. 351/2013 Sb.), neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovena.

6. Po zhodnocení zjištěného skutkového stavu soud dospěl k závěru, že žaloba je zcela důvodná, proto jí v plném rozsahu vyhověl a uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni jak jistinu, kterou žalobkyně v řízení řádně specifikovala a doložila listinami, tak příslušenství, když úrok z prodlení požadovala žalobkyně v zákonem stanovené výši. Ostatně žalovaný v řízení žalovanou částku co do důvodu ani výše žádným způsobem nesporoval.

7. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1, § 151 odst. 2 a § 142a o.s.ř., kdy žalobkyně byla ve věci plně úspěšná a na nákladech řízení požadovala zaplacený soudní poplatek a dále náklady za právní zastoupení. Náklady za právní zastoupení žalobkyni byly přiznány podle vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve znění vyhlášky č. 120/2014 Sb. za tři úkony právní služby po částka, třikrát paušál po částka plus 21 % DPH Celkem žalobkyni byly přiznány náklady řízení ve výši částka O jejich splatnosti k rukám právního zástupce soud rozhodl podle § 149 odst. 1 o.s.ř.

8. Protože žalobkyně neuhradila spolu s podáním žaloby soudní poplatek v plné výši, rozhodl soud výrokem III. tak, že žalobkyni uložil povinnost na soudní poplatek doplatit částku částka.

Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné.

Nebude-li povinnost uložená tímto rozsudkem, lze se jí domáhat návrhem na výkon rozhodnutí – exekuci.