OSKD 7 C 58/2018-529

Okresní soud v Kladně rozhodl soudkyní JUDr. Jarmilou Tůmovou ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci ⟪LB:lb_002⟫ proti ⟪LB:lb_003⟫ žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátem anonymizováno jméno příjmení, anonymizováno. ⟪LB:lb_004⟫ se sídlem anonymizováno číslo, PSČ obec a číslo ⟪LB:lb_005⟫ zaplacení částky 1 440 850 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni 80 850 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 80 850 Kč jdoucím od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni 1 360 000 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 1 360 000 Kč jdoucím od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení 432 664,94 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku, do rukou právního zástupce žalobkyně.

IV. Žalovaná je povinna zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Kladně na náhradě nákladů státu 30 720 Kč jako znalečné dle usnesení název soudu čj.: číslo jednací ze dne datum rozhodnutí, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne datum na žalované původně domáhala zaplacení částky ve výši 1 559 650 Kč s příslušenstvím. Uvedla, že jako objednatel se žalovanou jako zhotovitelem uzavřela dne datum smlouvu o dílo číslo (dále také„ Smlouva“), jejímž předmětem bylo provedení veřejné zakázky s názvem obec část obce„ Kanalizace a ČOV“. Předmětné dílo měla žalovaná zhotovit na svůj náklad a své nebezpečí dle čl. 3 Smlouvy, v čl. 9 Smlouvy byla dále sjednána oznamovací povinnost žalobkyně ohledně vad zjištěných během záruční doby a povinnost žalované takovou vadu opravit s tím, že pokud žalovaná s opravou nezačne, je povinna žalobkyni hradit náklady za odstranění vady jiným dodavatelem a pokud žalovaná k opravě nenastoupí, je povinna hradit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 10 000 Kč denně za každý i započatý den prodlení (čl. 15 Smlouvy). Dílo bylo dokončeno a předáno. Dopisem ze dne datum žalobkyně reklamovala propad živičné vrstvy nad výkopy kanalizace, mimo jiné také v ulici ulice, avšak žalovaná tuto závadu neopravila. Dále žalobkyně reklamovala vady povrchů místních komunikací, mimo jiné v ulici ulice, a to dopisem ze dne datum, v němž odkázala na znalecký posudek obec učení technického v obec, anonymizována dvě slova (dále také znalecký„ ústav“), který si nechala zhotovit a dle jehož závěrů realizace stavby nerespektovala technické a kvalitativní parametry dle Smlouvy a projektové dokumentace (žalovaná nedodržela technologický postup, když patrně dostatečně nezhutnila místní komunikaci, tedy nezachovala její shodné složení jako před realizací díla). Žalovaná vady neodstranila, pročež žalobkyně opravu zajistila u právnická osoba a. s., která si za ni fakturou číslo vyúčtovala částku ve výši 199 650 Kč se splatností dne datum. Tuto částku žalobkyně uhradila a následně přefakturovala žalované fakturou číslo splatností dne datum. Dále žalobkyně žalované fakturou číslo ze dne datum vyúčtovala smluvní pokutu dle čl. 15 Smlouvy (za nedodržení termínu k odstranění vady) za období od datum do datum, tj. celkem 136 dní, ve výši 1 360 000 Kč se splatností dne datum. Žalovaná na žádnou z faktur neuhradila ničeho.

2. Žalovaná navrhla žalobu zamítnout. Uvedla, že uplatněné nároky (tj. jednak smluvní pokutu a jednak náklady vynaložené na opravu povrchu ulice ulice) neuznává ani zčásti. Potvrdila, že se žalobkyní uzavřela předmětnou smlouvu o dílo ve znění dodatků, jejímž předmětem bylo zhotovení kanalizace a čistírny odpadních vod (dále také„ ČOV“) dle zadávací dokumentace a dokumentace provádění stavby (čl. 2 Smlouvy). Dle čl. 5 číslo technické zprávy zadávací dokumentace měly být po dokončení stavby veškeré povrchy uvedeny do původního stavu, žalovaná tedy neměla povinnost pokládat povrchy nové (v celé šíři komunikace). Žalobkyně však u právnická osoba a. s. objednala pokládku asfaltovaného betonu včetně souvisejících prací na spojnici ulic ulice a ulice. Z videodokumentace pořízené dne datum je přitom zřejmé, že na této spojnici se nachází štěrkový povrch spolu s asfaltem, na komunikaci jsou vyježděné koleje a středovou částí prorůstá tráva, přičemž není patrné, že by touto částí komunikace byla vedena kanalizace. Povrch komunikace tedy ke dni datum nevykazoval vady, které souvisejí se Smlouvou, naopak zůstal ve stavu, v němž byl dne datum, kdy bylo dílo předáno. Dále žalobkyně vady kanalizace položené mezi šachtami anonymizováno u žalované ani fakticky neuplatnila.

3. Původním rozsudkem ze dne datum soud žalobě v převážné části vyhověl, zamítl ji co do částky 118 800 Kč s příslušenstvím, neboť to byla částka, kterou žalobkyně uplatňovala jako nárok na úhradu nákladů za uvedení úseku komunikace do původního stavu a soud zde dospěl k závěru, že žalobkyně neunesla své důkazní břemeno ohledně tvrzení, že součástí komunikace v původním stavu byl též asfaltový povrch. V ostatních uplatněných nárocích dospěl soud k závěru, že důvodné jsou, tedy jak pokud jde o náklady na opravu, kterou si žalobkyně musela nechat provést jiným zhotovitelem, tak nárok na smluvní pokutu na neodstranění vad byly shledány důvodnými. Žalobkyně se proti zamítavému výroku neodvolala, nabyl tedy samostatně právní moci, do vyhovujících výroků podala žalovaná odvolání a odvolací soud svým usnesením ze dne datum rozhodnutí čj.: číslo jednací rozsudek soudu 1. stupně zrušil v napadené části a vrátil zdejšímu soudu k dalšímu řízení. Stejně jako soud 1. stupně konstatoval odvolací soud, že vztah mezi účastníky se řídí obchodním zákoníkem č. 513/1991 Sb. – (dále jen„ obch. z.“), neboť je založen smlouvou ze dne datum, tj. smlouvou o dílo číslo jejímž předmětem bylo provedení veřejné zakázky na kanalizaci a ČOV, která byla následně měněna písemnými dodatky. Shodně se soudem 1. stupně také uzavřel, že v řízení jsou uplatněny dva samostatné nároky, jedním z nich je nárok na náhradu nákladů za odstranění vady díla třetím subjektem a druhým smluvní pokuta za prodlení s odstraněním vad, která se týká více vad, z nichž zcela zásadní byla reklamace propadu komunikace včetně kanalizační šachty v ulici ulice (anonymizována dvě slova). Dalšími vadami byly opravy místních komunikací, které jsou řešeny ve znaleckém posudku předloženém žalobkyní.

4. Pokud jde o nárok na zaplacení částky v souvislosti s odstraněním vad jiným subjektem (již jen v částce 80 850 Kč) dospěl odvolací soud k závěru, že existence této vady nebyla dostatečně prokázána, když soud 1. stupně neprovedl důkazy navržené žalovanou, zejména důkaz obsahem videozáznamu, který měl dokumentovat stav v této části v době předání díla (v roce rok) a později. Mělo jít o reklamaci vady, kterou byl nesprávně provedený povrch vozovky (jeho uvedení do původního stavu). Zdejšímu soudu bylo vytknuto, že se nezabýval ani tím, zda tato případná vada existovala již v době předání díla, zda byla zjevná i pro žalobkyni a zda došlo k její včasné reklamaci, to mohlo způsobit nesprávné rozhodnutí ve věci.

5. Pokud jde o nárok na zaplacení smluvní pokuty 1 360 000 Kč za prodlení s odstraněním vad, pak odvolací soud shledal námitky žalované důvodnými pouze zčásti. Vzhledem k tomu, že žalobkyně svůj nárok formulovala tak, že smluvní pokuta se vztahuje k neodstranění více vad, nikoli k neodstranění jedné konkrétní vady, pak námitka neurčitosti není na místě, neboť je zcela na vůli žalobkyně, zda bude požadovat smluvní pokutu za porušení každé povinnosti zvlášť, či ji uplatní jednou smluvní pokutou za porušení více povinností. Ve zbytku však bylo soudem 2. stupně poukázáno na to, že z vypracovaného znaleckého posudku předloženého žalobkyní (a opatřeného doložkou podle § 127a zákona č. 99/1963 Sb. – občanský soudní řád, dále jen „o.s.ř.“) vyplývá existence vady, a to pro vadu místní komunikace u anonymizována dvě slova a dále z něho vyplývá existence výtluků v komunikacích v něm specifikovaných, kdy znalec jednoznačně stanovil jako příčinu propadu vozovky nedostatečně provedené hutnění a použití nesprávného materiálu při zásypu a hutnění. Zdejšímu soudu však bylo vytknuto, že dospěl k odlišným závěrům ohledně příčin zjištěné vady, a to, že jednou z příčin je znalcem uvedené nedostatečné zhutnění a druhou je výskyt spodní vody. Odvolací soud vytkl zdejšímu soudu, že pro takový závěr nemá zdejší soud dostatečné podklady a dospěl k němu na základě své úvahy, přičemž odvolací soud zdůraznil, že je nepřípustné, aby soud čerpal z výpovědi svědka odborné závěry. Poukázal v té souvislosti na judikaturu ohledně otázek, které musejí být odborně posouzeny, a na odlišnost znaleckého důkazu od svědecké výpovědi. Jestliže tedy zdejší soud považoval svědeckou výpověď za znalecký důkaz, resp. z ní převzal odborné závěry, pak zatížil řízení vadou, která mohla mít vliv na správnost rozhodnutí. Pokud tedy soud 1. stupně věc posoudil odlišně od znalce, byť v důsledku hodnocení výpovědi svědků, zatížil tím řízení vadou, kterou odvolací soud nemohl v rámci odvolacího řízení napravit. V té souvislosti bylo soudu 1. stupně uloženo, aby pokud jde o první uplatněný nárok (80 850 Kč) postavil najisto existenci vady, za jejíž odstranění žalobkyně požaduje náhradu nákladů, aby zjistil, zda tato vada existovala již v době předání díla, či se vyskytla později a zda byla řádně a včas reklamována. Pokud jde o druhý nárok, bylo dáno zdejšímu soudu za úkol, aby i zde postavil najisto existenci vad, za jejichž neodstranění je požadována smluvní pokuta, a aby zjistil jejich příčinu (buď výslechem znalce či vypracováním znaleckého posudku). Závěrem bylo zdůrazněno, aby zdejší soud důsledně rozlišoval oba samostatné nároky, neboť každý z nich je založen na poněkud jiném tvrzení a bude prokazován i jinými důkazy.

6. Spolu s rozesláním usnesení odvolacího soudu vyzval soud oba účastníky řízení prostřednictvím jejich právních zástupců o upřesnění toho, které ze včas navržených důkazů by měly být provedeny v další části řízení, soud připomněl účastníkům, že důkazní návrhy musejí být konkrétní, aby mohlo být posouzeno, k prokázání jaké skutečnosti má ten který důkaz sloužit, a připomněl již nastalou koncentraci řízení k datu datum, přičemž zákonné výjimky lze zohlednit. Žalovaná v té souvislosti navrhla, aby byly provedeny důkazy dokumentací předmětné stavby – stav ke kolaudaci, tj. dokumentace zachycující skutečný stav provedeného díla a výsledky souvisejících zkoušek, což bylo navrženo datum, (byť upřesněno až datum), žalovaná tedy navrhla, nechť soud vyžádá od stát. instituce – příjmení jméno, odbor anonymizováno prostředí spis číslo. Žalobkyně navrhla, aby byl proveden výslech znalců ze znaleckého ústavu, kteří podali znalecký posudek provedený již v prvé části řízení a opatřený doložkou podle § 127a o.s.ř. Konkrétně se jedná o zpracovatele prof. Ing. jméno příjmení jméno, příjmení, Ing. jméno příjmení, Ph.D. a Ing. jméno příjmení.

7. V další části řízení soud 1. stupně především poukázal na důkazy rekapitulované v rozsudku ze dne datum a upřesněné důkazní návrhy obou stran, zároveň vyzval právního zástupce žalované, aby z obsahu navrženého správního spisu upřesnil, které konkrétní listiny chce k důkazu provést, neboť jen tak může být důkazní návrh konkrétní. Pokud jde o důkazní návrhy strany žalující, pak soud připomenul, že ponechal na vůli znaleckého ústavu anonymizováno v obec, kterého ze zpracovatelů znaleckého posudku pověří, aby vše dovysvětlil v rámci znaleckého dokazování před soudem, respektoval tedy, že k jednání se dostavil a byl jako zástupce znaleckého ústavu vyslechnut Ing. jméno příjmení, Ph.D. Zástupce znaleckého ústavu byl vyslechnut v rámci celkem dvou vícehodinových jednání a ještě reagoval na dodatečné otázky ze strany žalované písemným dodatkem znaleckého posudku. Ve své výpovědi zástupce znaleckého ústavu vycházel z písemně podaného znaleckého posudku z r. 2017 a reagoval na doplňující dotazy, zejména zdůraznil, že on osobně se zúčastnil všech místních šetření, která proběhla v roce rok ve dnech anonymizována dvě slova a datum. Při posuzování uvedených vad vyšli zpracovatelé nejen z vlastních šetření, ale též z podkladů, které poskytl zadavatel, tedy žalobkyně. Vysvětlil, že zhotovitel se musel řídit projektovou dokumentací, která stanoví požadavky na to, aby určité normy splňoval jak materiál, který se zasypává zpět do výkopu, ale i požadavky na hutnění tohoto materiálu a také na zkoušky tohoto hutnění, zda je dostatečné. Při zpracování znaleckého posudku zpracovatelé nezaznamenali, že by se někde dělaly zkoušky toho hutnění, zda je dostatečné. Upřesnil, že nezaznamenali, že by se ty zkoušky dělaly průběžně, zejména kolem té šachty anonymizováno. Zástupce znaleckého ústavu vysvětlil, že na této stavbě, zejména kolem šachty anonymizováno, bylo vad velké množství, přičemž on byl nejen členem znaleckého týmu, ale je také autorizovaným inženýrem a pracuje 13 let v projektantské firmě zaměřené i na stavby ČOV, autorské dozory, technické dozory ve vodních stavbách, apod., a proto je mu známo, že je vždy třeba, aby se vyjádřil geolog nebo geotechnik k tomu materiálu, který se má zpět zasypávat, a to například z toho hlediska, jestli materiál neobsahuje organické částice nebo nevhodnou frakci kameniva, což by v konečném důsledku také mohlo mít za následek sedání toho materiálu. Dále je třeba, aby se geolog či geotechnik vyjádřil k tomu, v jakých odstupech se má ta rýha hutnit, obecně se doporučuje průměrně po každých 25 cm, ale může to být méně i více. Pokud tato technologie není dodržena, má to opět za následek sedání zeminy. Znalec vysvětlil, že vyjádření geologa či geotechnika je důležité i proto, že posouzení vhodnosti materiálu i postupu při jeho zásypu je v každé konkrétní ulici jiné, přičemž v podkladech pro zpracování znaleckého posudku neshledali zpracovatelé žádnou informaci o posouzení geologem nebo geotechnikem. Pokud je projektant odkázán na normu ČSN a požaduje vyjádření geotechnika a geologa, pak nedodržení tohoto postupu vyhodnotili zpracovatelé znaleckého posudku jako špatný postup zhotovitele. Odkázal také na stranu 37 znaleckého posudku pod bodem B, kde znalecký ústav vyhodnotil, že s vysokou pravděpodobností se jedná o sedání zeminy v prostoru kanalizační šachty anonymizováno vlivem nevhodné použité zeminy s tím, že se vracel veškerý vytěžený výkopek zpět do rýh a nikde nedošlo k jeho 100 % výměně za jiný materiál. V úseku kolem šachty anonymizováno a anonymizováno došlo k rozebrání a následné zpětné montáži dešťové kanalizace z původního betonového potrubí, které v té době již vykazovalo znaky zhoršené kvality jednotlivých betonových rour. Zástupce znaleckého ústavu vysvětlil, že to bylo hodnoceno jako zjevný nedostatek zhotovitele, tedy žalované, přičemž znalci sice využili termínů jako vysoká pravděpodobnost, nikoli 100 % jistoty, ale přesto neshledali příčinu na straně jakéhokoli jiného subjektu než právě zhotovitele, tedy žalované. Se 100 % jistotou by bylo možno zjistit příčinu propadu kolem šachty anonymizováno jen tehdy, pokud by se provedl odkop až do hloubky 6 metrů té jámy, a pak by bylo možno posoudit, zda byl využit vhodný zásypový materiál i zda byl dostatečně hutněný, ale vzhledem k časovému odstupu by stejně mohlo dojít k určitému zkreslení, protože po čtyřech letech od původního posouzení, když se kolem celou dobu jezdí a už jen tím ježděním se ten materiál následně zhutnil, takže tím by se zjištění zkreslila. příjmení postupem, tedy odkopem až na dno, by se dalo zjistit, jak se zapravila ta stávající dešťová kanalizace, ze které by exfiltrací mohla voda do toho materiálu pronikat, nebo naopak infiltrací by mohla voda pronikat do dešťové kanalizace, což by také mohlo vést k sedání zeminy. Odkop by také ozřejmil, zda zhotovitel po dokončení prací zaslepil tu drenáž ve výkopu. V průběhu provádění prací se totiž pokládá drenáž, která stahuje vodu, která se odčerpává v průběhu prací, a poté, co se kanalizace položí, tak by se drenáž měla zaslepit, aby nedocházelo ke stahování podzemní vody. Ústav tak uzavřel, že technologický postup dodržen nebyl, připadá v úvahu i nevhodnost zásypového materiálu a další příčinou by mohlo být podmáčení zeminy spodní vodou, ale to by se zřejmě propadla celá linie té kanalizace nebo alespoň ta její větší část, nikoli pouze kolem šachty. Znalec vysvětlil, že spodní voda může být na vině toho propadu v kombinaci se špatným postupem zhotovitele při hutnění, při volbě materiálu pro zásyp či při nezaslepení drenáže. Zároveň zástupce znaleckého ústavu vysvětlil, jak by měl vypadat postup správně. Když se pokládá kanalizace, udělá se do šestimetrové vyhloubené jámy podsyp, položí se roura o průměru 250 – 300 mm a teprve na to se dělá zásyp a teprve ten se hutní, takže od povrchu do hloubky zhruba 5,5 metru by měla být jednak zasypána vhodná zemina a jednak by měla být hutněna po 25 cm a zároveň by tam měla být umístěna trubka, která by stahovala spodní vodu a stále by se z této trubky voda odčerpávala. K samotnému výskytu podzemní vody doplnil zástupce znaleckého ústavu, že podzemní voda se vyskytuje téměř vždy při budování kanalizace, zejména je-li to hlouběji než 2,2 metru. Může být výskyt spodní vody i v mělčí hloubce, ale v hlubší určitě není spodní voda nic neobvyklého, vyskytuje se běžně a při budování kanalizace se s ní musí počítat, i kdyby se povrch jevil zcela suchý. Pokud se podzemní voda místy nevyskytuje, například v nejsvrchnějších úsecích, jako je např. na kopci, jde spíše o výjimku, pravidlem je výskyt podzemní vody. Drenáž se dává do výkopu nejen kvůli podzemní vodě, ale i kvůli vodě dešťové, protože stavba probíhá delší dobu a případnou dešťovou vodu je třeba odvádět. Zástupce znaleckého ústavu tedy co do příčiny vzniku vad označil jako nejpravděpodobnější právě onu kombinaci nedostatečného hutnění, použití nevhodného zásypového materiálu a faktor spodní vody, přičemž pokud by se mělo zjistit, která z těchto příčin je dominantní, případně jediná, bylo by třeba provést zmíněný odkop, který by hrubým odhadem vyšel asi na 900 000 Kč. Vysvětlil, proč by náklady na takový odkop byly rozhodně vyšší než v roce 2017, kdy právě mohly k uvedené částce dosahovat, jde i o to, že od hloubky 1,3 metru se musí jáma pažit, je třeba podniknout další technické kroky, aby se vůbec mohl tento postup uskutečnit, tyto kroky také znalec nastínil. Závěr o existenci vad na šachtě anonymizováno i o jejich původu na straně zhotovitele vyslovil zástupce znaleckého ústavu jednoznačně.

8. Dále se znalec vyjadřoval k vadám poklopů na řadě kanalizačních šachet, popsal jejich druhy a zdůvodnil, proč se při opravě musí vyříznout v asfaltu čtverec 1,69 m2, v podrobnostech opět odkázal na znalecký posudek, kde je to popsáno na straně 34, ze svých podkladů se přesvědčil, že v roce 2017, když byly vady zkoumány, pak povrch vozovky byl asfaltový. Vysvětlil, že všude tam, kde se konstatuje, že je zde vrstva živičného materiálu, tak je tím míněn asfaltový povrch, neboť jde o dvojí označení téhož. Upřesnil, že správně ten živičný materiál je asfaltobeton, ale pokud takový povrch vidí laik, tak vidí asfalt. Osazení poklopů zkoumali znalci jen na těch komunikacích s živičným povrchem, nezpevněné komunikace či zpevněné jen štěrkem oni nezkoumali, pokud jde o osazení poklopů. Znalec zdůraznil, že není nic, co by měnil na závěrech písemného znaleckého posudku (který byl proveden již v prvé části řízení k důkazu soudem 1. stupně), mj. odkázal na stranu 29 znaleckého posudku, kde je na obrázku číslo zachycen pohled na úsek na stoce anonymizováno, kde podle fotografií nebyl zjevně dodržel postup, který předpokládá projekt. V souvislosti s tím, že právní zástupce žalované předložil zástupci znaleckého ústavu k posouzení několik fotografií, vyjádřil se tento zpracovatel ZP tak, že vesměs se nedá ověřit, na jakém místě nebo za jaké situace je fotografie pořízena, na doplňující dotaz ohledně existence spodní vody se vyjádřil tak, že už neví, zda v roce 2017 pracovali znalci s informací, že by se tam vyskytovala spodní voda a že by měla mizet voda ze studní. Vysvětlil také ohledně anonymizována dvě slova, že byla výjimečná svou hloubkou 6 metrů, byla umístěna v krajské komunikaci a byla zde blízkost dešťové kanalizace. Vyjádřil se i k fotografiím číslo znaleckého posudku z jeho strany 20, kdy potvrdil, že tento stav byl zjištěn při šetření znalců datum, o měsíc později byl kus vozovky opraven, ale není mu známo, kdo práce prováděl. Zpětně nelze říci, kam až se odstraňovaly konstrukční vrstvy a hutnicí zkouška by se dnes s odstupem času nedala zřejmě udělat, resp. nic by nevypověděla, když znalec už výše vysvětlil, že povrch se de facto hutní vlivem projíždějících vozidel. Znalec dále reagoval na velmi podrobné dotazy právního zástupce žalované, zásadně vysvětlil, že kanalizací je myšlen celý stokový systém včetně čistírny odpadních vod a že znalci se zabývali částí kanalizace okolo kanalizační šachty, nezkoumali výtluky na vozovce, nezkoumali údržbu v zimě ani to, zda komunikace sloužila k příjezdům těžkých vozidel či strojů ke stavbě, zabývali se hlavně dosypáním materiálu kolem poklopu. V podrobnostech vysvětlil, že kolem šachty je skutečně propad, přitom anonymizováno má jiné pažení než anonymizováno a k tomu ještě znovu podrobněji vysvětlil, že když povrch není zhutněn dostatečně, dojde pravděpodobně k propadu štěrkové vozovky, protože se do ní dostane voda a povrch sedá vyplavováním frakce kameniva. Frakce znamená, že v hodnotě 0 – 32 mm jsou různé velikosti složek štěrkopísku, tedy od toho jemného až k těm větším kamenům s průměrem 32 mm, když není ten materiál dostatečně zhutněn a dostane se do něj voda, začnou se jemné částice vyplavovat zpravidla do přilehlého terénu, tedy někam na kraj, protože i ta vozovka je tím směrem vyspádována. Po vyplavení jemných částic zůstanou jen ty hrubší, které si sedají. Ohledně hutnění znalec znovu zopakoval, že z podkladů zpracovatelé znaleckého posudku zjistili, že zhotovitel nevyužíval služby geologa ani geotechnika, proto nehutnil dostatečně a kolem té šachty pak docházelo k vyplavování materiálu. Pokud byly znalci kladeny dotazy zástupcem žalované strany ohledně vlivu počasí, údržby, pojezdu vozidel, na vznik výtluků, apod., znalec vyloučil tyto jiné vlivy asi z 90 % a pouze asi z 10 % připustil, že by na tyto výtluky mohly působit právě ony vnější vlivy, jde o jeho odborný odhad na základě dlouhodobé praxe na stavbách. Zopakoval, že když se nevyužije vhodný materiál obsypu, nemusí dojít celkově k propadu, může k němu docházet i jen v těch místech, kde dochází k zátěži vozovky, přičemž vhodnost materiálu ke zpětnému zásypu neprověřil geolog ani geotechnik. Kromě toho, že znalec zopakoval nedostatek vyhodnocení geologem či geotechnikem, vysvětlil také, že na stavbě znalci zjistili, že nebyla zaříznuta spára, resp. její okraj. Když se spára nezařízne a na stavbě se jezdí technikou, tak se právě ty okraje odlamují. Největší deformační účinky takového projíždění stavbou nastávají v průběhu stavby, po dokončení už to více drží a kraje se neodlamují. Znalec trval na tom, že pokud je komunikace třeba i záplatovaná, pak by se spára zaříznout měla a neřezalo by se jen, když je to například prašná cesta, což nebyl tento případ. Znalci tehdy jednoznačně dospěli k závěru, že zde bylo možné řezat, a nestalo se tak. Znalec také vysvětlil pojem drenážní efekt, znamená to, že když se položí drenáž a nezaslepí se, tak za situace, kdy drenáž běžně stahuje vodu, může tak být prostupnost zvenku do kanalizace a naopak. Znovu také vysvětlil, že kombinace tří porušení povinností zhotovitele znamená jednoznačně vadu na jeho straně, tedy šlo o vracení vytěženého výkopu, aniž by došlo k výměně za jiný materiál, rozebrání a následnou zpětnou montáž původního potrubí, které už mělo špatnou kvalitu, a že prostup mezi startovací a koncovou jámou s sebou nese možnost vzniku dutého prostoru, tedy kaverny, kam se může stahovat voda. Znalec také popsal technologii správné výstavby kanalizační šachty a správného postupu při hutnění s tím, že to se provádí minimálně na úrovni pláně komunikace, což je úroveň zhruba na rozhraní kanalizačního konusu a první skruže, tedy přibližně 50 – 60 cm do hloubky od povrchu vozovky, a mezitím musí být stále k dispozici a ve funkci drenáž. Než se šachta začne zasypávat, drenáž se zaslepí betonem, ale čerpací jímka se na místě stále nechává, do ní se stahuje voda pomocí ponorného kalového čerpadla a vyvádí se ven. Znalec vysvětlil, že dešťová stoka byla na místě zjištěna, ale pokud ji zhotovitel částečně rozebral a znovu položil, pravděpodobně mu bránila v realizaci té šachty. K dotazu časového postupu jednotlivých kroků při budování kanalizace vysvětlil, že není vhodné dělat dlouhé prodlevy v řádu měsíců mezi jednotlivými etapami, ale přesto se to stává. V takovém případě se dokončená etapa má zasypat recyklátem a nechat třeba přes zimu vyzrát. Pak se ovšem musí ten recyklát odstranit a znovu provést hutnicí zkoušky. V rámci zkoumání situace zástupci znaleckého ústavu nebyly hutnicí zkoušky dodány. Pokud se práce protáhnou přes zimu a odstraňuje se recyklát, musí se udělat hutnicí zkoušky znovu proto, aby se základní vrstva pláně komunikace ochránila. K tomu znalec doplnil, že je běžnou praxí, že zhotovitel si stanoví sám harmonogram prací, a když se práce přehoupnou do zimního období a on musí nechat práci ležet přes zimu (to se nemůže asfaltovat), pak je běžné, že počítá s tím, že bude třeba mrznout nebo potom pršet a že po odkrytí recyklátu musí zhotovitel znovu provést hutnicí zkoušky. V té souvislosti znalec poznamenal, že je mu známo datum kolaudačního souhlasu datum. K odstraňování recyklátu po zimě upřesnil zástupce znaleckého ústavu, že pokud by se recyklát po zimě neodstranil a neproběhly by hutnicí zkoušky, tak by v komunikaci zůstal uprostřed pruh kameniva jen lehce stříknutý asfaltem a bylo by to jednoznačně viditelné. Správce by takovou komunikaci nepřevzal. Pokud by recyklát zůstal na místě, jen lehce pokrytý asfaltem, případně by se zbrousila vrchní vrstva, tak by povrch vozovky popraskal velice rychle, takže hrubé porušení technologického postupu by bylo brzy zjistitelné.

9. Vzhledem k tomu, že zástupci znaleckého ústavu kladla strana žalovaná řadu podrobných dotazů především k otázce vlivu provádění zimní údržby po ukončení stavebních prací, doplnil znalecký ústav svůj znalecký posudek dodatkem číslo ze dne datum, nicméně nijak se tím neodchýlil od svých závěrů o tom, že jde o nedostatek na straně zhotovitele, pokud jde o osazení kanalizační poklopů a propadlého povrchu kolem poklopu kanalizační anonymizována dvě slova či při opravě povrchu místních komunikací nebo v kvalitě betonu při vstupu do budovy anonymizováno. Znalecký ústav pouze redukoval o 50 % výpočet kubatur pro opravu nedostatků vrstev štěrkové komunikace, tedy přehodnotil vyčíslení finanční náročnosti opravy, kdy nedostatky přiřazené zhotoviteli, tedy žalované, by měly být odstraněny s nákladem 891 382 Kč bez DPH v cenách k roku 2017. Na samotných závěrech o příčině vad, resp. na závěrech o odpovědnosti žalované za vznik těchto vad, znalecký ústav nic neměnil. Bylo tak možno hodnotit výpověď zástupce znaleckého ústavu jako logicky navazující na předchozí závěry písemného znaleckého posudku, jak bylo citováno již v prvé části řízení: Kolem anonymizována dvě slova byl zaznamenán havarijní propad vozovky krajské komunikace, přičemž dle tvrzení žalobkyně má jít o propad již několikátý. Propad je patrně způsoben sedáním podloží. Při rekognoskacích znalecký ústav dále zjistil, že žalovaná na komunikacích na stoce anonymizováno a anonymizováno asfaltový kryt nefrézovala a nevybourala a rovněž neprovedla zaříznutí spáry, což vedlo k destrukci okraje výkopu. V rámci komunikace na stoce C mezi šachtou C1-1 až C2 až C4 žalovaná patrně kryt místní vozovky dostatečně nezhutnila, vlivem čehož časem došlo k odplavení dílčí svrchní části štěrku a vytvoření prohlubní. Z fotografie ze dne datum na str. 29 posudku znalecký ústav dále uzavírá, že na úseku na stoce B1 a B1b navíc žalovaná pojezdem své mechanizace v blízkosti výkopu porušila stávající vozovku. V závěrech posudku na str. 33 a násl. znalecký ústav uvádí, že zjistil nedostatky projektové dokumentace anonymizováno a anonymizováno a nedostatky zhotovitele (žalované). Žalovaná tak mj. odpovídá za chybné osazení poklopů šachet (anonymizováno 6 slov v ulici ulice; anonymizováno 6 slov, anonymizováno 6 slov v ulici ulice a Ke obec; anonymizováno až anonymizována dvě slova až anonymizována dvě slova až anonymizována dvě slova a anonymizováno v ulici ulice, ulice a ulice; anonymizována dvě slova a anonymizováno v ulici ulice a ulice; anonymizováno a anonymizováno v ulici ulice; anonymizováno 6 slov a anonymizováno v ulici ulice a ulice; poklop šachty anonymizována dvě slova v ulici ulice), kdy bude nutná výměna krytové vrstvy vozovky, a dále za propad kolem osazeného kanalizačního poklopu, kdy bude nutná výměna konstrukčních vrstev vozovky. Propad povrchu kolem poklopu kanalizační šachty A-68 byl pravděpodobně způsobem sedáním zeminy v prostoru kanalizační šachty vlivem použití nevhodné zeminy, což dokládá vyjádření právnická osoba s.r.o. pro žalobkyni ze dne datum, dle něhož se podle smlouvy o dílo mezi touto společností a žalovanou vracel veškerý vytěžený výkopek zpět do rýh a nikde nedošlo k jeho 100 % výměně za jiny materiál. V úseku anonymizována dvě slova a anonymizováno došlo k rozebrání a následné zpětné montáži dešťové kanalizace z původního betonového potrubí, které vykazovalo zhoršenou kvalitu jednotlivých rour. Jiným důvodem či kombinací důvodů tohoto propadu pak může být nedostatečné zhutnění nedodržením technologického postupu v prostoru kanalizační šachty anonymizováno. Znalecký ústav dále konstatoval, že žalovaná zhotovila dílo s dalšími nedostatky při realizaci anonymizováno a anonymizováno. Pokud jde o opravu povrchu místních komunikací, realizace asfaltové komunikace na stoce anonymizováno a anonymizováno mezi šachtou anonymizováno až anonymizováno nedodržela technické a kvalitativní parametry dle Smlouvy a realizace štěrkové komunikace na stoce anonymizováno mezi šachtou anonymizováno až anonymizováno až anonymizováno nedodržela technické a kvalitativní parametry dle Smlouvy, zejména pak to, že skladba komunikací pro opravu výkopu bude ve shodném složení se stávající skladbou, žalovaná patrně místní komunikaci dostatečně nezhutnila.

10. Další dokazování pak soud provedl jednotlivými listinami z připojeného spisu stát. instituce – příjmení jméno, odboru anonymizováno prostředí, a to z těchto listin: ⟪LB:lb_001⟫ -) kolaudační souhlas z datum označený jako doklad číslo ve složce nadepsané kanalizace obec ⟪LB:lb_002⟫ -) rozhodnutí z datum o užívání vodního díla s označením anonymizováno obec, strojně – technologická část, k tomu uvedl právní zástupce žalované, že byť je rozhodováno o anonymizováno, jde o celý systém spolu se stokami, takže jejich provoz by neměl smysl, aniž by se ta voda čistila, což podle něj dokládá, že v roce 2014 byl řádně zkolaudován celý systém a povolen jeho zkušební provoz. ⟪LB:lb_003⟫ -) průvodní zpráva dokumentace skutečného provedení stavby anonymizováno – obec dokumentace skutečného provedení stavby, zejména údaje o území bod f), i bod A.4 - údaje o stavbě, bod b) k účelu užívání stavby.

K uvedeným listinám lze shrnout, že je z nich patrno hledisko správního orgánu, který posuzoval provozuschopnost stavby, a to splaškové kanalizace na vyjmenovaných stokách, kde je zahrnuta i stoka anonymizováno a části stoky anonymizována dvě slova a anonymizováno, přičemž kolaudační souhlas z datum je podkladem užívání dokončeného vodního díla. Již v září 2014 pak byl povolen zkušební provoz čistírny odpadních vod v katastrální uzemí a nelze z této listiny dovodit opět nic jiného než to, že v době posouzení byla schopná provozu. Ani průvodní technická zpráva ze srpna 2014 týkající se stavby obec - část obce kanalizace a anonymizováno, kdy byla zpracována dokumentace skutečného provedení stavby, nevypovídá nic o tom, zda mohly být zjištěny vady díla v roce 2016. Jak nasvědčuje listina provedená v prvé části řízení, datovaná datum a nazvaná opětovná urgence k odstranění vad na díle kanalizace a anonymizováno obec – část obce, je z jejího obsahu zřejmé, že žalobkyně poukazuje na ústní i písemné reklamace od poloviny roku 2015 a na písemnou výzvu k odstranění vad ze dne datum, na což logicky navazuje další reklamace s datem datum podaná na základě znaleckého posudku anonymizováno obec, který byl s té souvislosti rovněž proveden k důkazu v prvé části řízení.

11. Pokud jde o další provedené důkazy v rámci celého řízení, kdy soud pochopitelně ve druhé části řízení po zrušení původního rozsudku odvolacím soudem bral v úvahu i ty důkazy dříve provedené, pak soud pro stručnost odkazuje na výčet všech provedených důkazů z prvé části řízení tak, jak jsou zachyceny v anonymizováno ze dne datum rozhodnutí čj.: číslo jednací pod body anonymizována tři slova, z nichž je zřejmé, jaké skutečnosti byly z těchto provedených důkazů zjištěny. Po zrušení tohoto rozsudku odvolacím soudem soud při prvém následujícím jednání také dosavadní průběh řízení zrekapituloval, a to včetně odkazu na obsah zmíněného rozsudku i na usnesení název soudu ze dne datum rozhodnutí čj.: číslo jednací. V souladu s tím, že řízení bylo koncentrováno ve smyslu ustanovení § 118b) o.s.ř., bylo doplněno dokazování ve druhé části řízení právě těmi důkazy, které označili účastníci a jejichž popis a skutková zjištění z nich vyplývající jsou uvedeny výše.

12. Další provedené důkazy soud v prvé části řízení nehodnotil, jak také zmínil v prvém rozsudku, neboť by to bylo zjevně nadbytečné v situaci, kdy provedeným dokazováním z jiných důkazních prostředků získal dostatek zjištění tak, aby mohl být dostatečně objasněn skutkový stav (§ 132 o.s.ř.) ohledně všech skutečností relevantních pro rozhodnutí ve věci, jak právně posouzeno níže. Dále se soud nezabýval neurčitými důkazními návrhy žalované v jejím podání ze dne datum a neprovedl dokazování dalšími (listinnými) důkazy navrženými po koncentrační lhůtě ve smyslu ust. § 118b odst. 1 o.s.ř. a videosekvencemi ze dne datum, neboť by s ohledem na meritum věci šlo o důkazy nadbytečné. Videosekvence z uvedeného dne mohou nadto prokázat toliko, jak se předmětná část díla vizuálně jevila v daný okamžik, nikoli důvod či existenci vad díla spočívajících v jeho případném nesprávném technologickém provedení. Týká se to i navrženého důkazu obsahem videozáznamu z roku 2016, který podle odůvodnění důkazního návrhu měl dokumentovat stav části díla v době předání díla a později (viz bod anonymizováno usnesení název soudu ze dne datum), ovšem zmíněný videozáznam těžko mohl dokumentovat stav v době předání díla, pokud byl pořízen v roce 2016 a dílo předáno v roce 2015, jak bylo rovněž konstatováno v rozsudku soudu 1. stupně ze dne datum. Na základě výpovědi zástupce znaleckého ústavu jako doplnění k listinnému znaleckému posudku s doložkou dle § 127a o.s.ř., který byl proveden v prvé části řízení, a na základě listinných důkazů navržených ještě žalovanou, a to konkrétními listinami ze spisu stát. instituce – příjmení jméno, pak soud mohl uzavřít, že jak existence vady, s jejímž odstraněním vznikl žalobkyni náklad 80 850 Kč, tak nárok na smluvní pokutu v souvislosti s výskytem více vad, byly prokázány. Soud tedy dospěl k tomuto závěru o skutkovém stavu:

13. Mezi účastnicemi bylo nesporné (a vyplývá to ostatně z řady listinných důkazů), že žalobkyně jako objednatel a žalovaná jako zhotovitel uzavřely dne datum smlouvu o dílo číslo (dále také„ Smlouva“), jejímž předmětem bylo provedení veřejné zakázky s názvem obec část obce„ anonymizováno a anonymizováno“ a která byla následně měněna písemnými dodatky. Cena díla činila včetně DPH 98 316 998 Kč a termín předání díla byl (ve znění dodatků) stanoven na datum, přičemž k předání díla došlo dne datum. V čl. 9 Smlouvy bylo sjednáno, že žalobkyně případné vady oznámí, resp. uplatní, faxem, emailem, datovou schránkou nebo poštou. Dle čl. 9 žalobkyně bezodkladně oznámí žalované výskyt vady nebránící provozu díla, přičemž se má za to, že požaduje bezplatné odstranění takové vady. Žalovaná započne s odstraněním takové vady do 2 pracovních dnů ode dne doručení oznámení. Dle čl. 9 nezačne-li žalovaná s odstraňováním takové vady, je žalobkyně oprávněna objednat odstranění vady u jiného dodavatele a žalovaná je povinna uhradit náklady na odstranění vady do 14 dnů od předložení vyúčtování a uhradit smluvní pokutu dle čl. 15 Smlouvy. Dle čl. 9 bude-li převzaté dílo provedené, avšak s vadami, uvedou se tyto vady v zápise o převzetí díla s tím, že za ně odpovídá žalovaná, která je na svůj náklad odstraní. Dle čl. 15 v případě nedodržení termínu k nástupu na odstranění vady v záruční době dle čl. 9 je žalobkyně oprávněna účtovat žalované smluvní pokutu ve výši 10 000 Kč za každý i započatý den prodlení.

14. Následně po předání díla žalobkyně žalované opakovaně písemně vytýkala více vad díla, konkrétně (jak žalobkyně doložila) dopisy ze dne datum a datum, v němž požadovala, aby žalovaná nastoupila k jejich opravě dne datum, a dopisem ze dne datum. Dále vady vytýkala v odpovědi žalované ze dne datum a dále v předžalobních výzvách ze dne datum, datum a datum, v neposlední řadě žalobkyně vady vytýkala také emailem ze dne datum, adresovaným žalované. Co do popisu vad lze odkázat na dopis ze dne datum, v němž žalobkyně vytýká tyto nedostatky: a. v úseku o délce cca 100 m v ulici ulice, který je pouze vysypán štěrkem, chybí povrch vozovky (poslední reklamace datum), b. silnice v ulici ulice je po úpravách opět rozbitá (poslední reklamace datum),

c. odvětrání anonymizováno je v rozporu s projektem, hrozí poškození střechy,

d. opětovná reklamace rezivějících kovových vrat anonymizováno, e. propadající se vozovka v ulici ulice v místě nad hostincem (také již nahlášeno), f. odvod výkopu ze skládky a odvoz asfaltu u hřiště, g. propadlá revizní šachta v ulici ulice a ulice, propadlá kanalizační šachta v ulici ulice, h. oprava vozovky v ulici ulice a ulice směrem od pohostinství, propadlá vozovka v ulici ulice,

i. terénní úpravy v okolí anonymizováno.

15. Ze zápisu o odevzdání a převzetí pak plyne, že účastnice byly srozuměny s tím, že doba odpovědnosti za vady končí pro technologickou část anonymizováno dnem datum a pro stavební část dnem datum. Mezi účastnicemi bylo nesporné, že žalobkyně vady reklamovala a žalovaná k jejich odstranění nenastoupila, byť žalovaná zprvu popírala i reklamování zásadní vady, tj. propadání vozovky, ale to bylo vyvráceno shora zmíněnou korespondencí. příjmení byl veden o existenci vad (rozhodných pro toto řízení) a o (dřívější) existenci asfaltového povrchu v úseku v ulici ulice, který by žalovaná byla povinna uvést do původního stavu, přičemž tento povrch pro žalobkyni následně zhotovila právnická osoba a. s.

16. Lze tak shrnout, že žalobkyně žalované setrvale vytýkala především 9 výše popsaných vad díla, které byly následně potvrzeny posudkem znaleckého ústavu. V rámci procesního postoje žalované je pochopitelné zpochybňování tohoto důkazu, avšak soud neshledal důvod tomuto posudku, opatřenému doložkou dle ust. § 127a o.s.ř., nevěřit či jej považovat za podjatý, pro danou věc nepoužitelný či jinak (zjevně) vadný. Rovněž soud neshledává nic neobvyklého na postupu, kdy poté, co žalobkyně vady (opakovaně) reklamovala, s ohledem na odmítavý postoj žalované zadala vyhotovení znaleckého posudku tak, aby měla„ nabité zbraně“ s tím, že vady nadále reklamovala dle závěrů tohoto posudku (vyhotoveného nadto veřejnou vysokou školou). Lze říci, že výslech zástupce znaleckého ústavu, který byl velmi podrobný (viz popis důkazu výše), ozřejmil některé skutečnosti, které z laického pohledu se nemusely jevit jednoznačně. Týká se to mimo jiné i vysvětlení toho, co je to živičný povrch, což je odborný termín pro povrch komunikace, kterou laik hodnotí jako asfalt. Pokud tedy byl na vytýkané komunikaci povrch opatřený živičnou vrstvou a v rámci reklamace na neuvedení do původního stavu se poukazuje na štěrkový povrch, pak je zřejmé, že jde o rozdíl v povrchu, ale jak vyplývá z opakované urgence navazující na předchozí reklamace a datované datum tak, jak bylo v prvé části řízení provedeno, předmětem reklamace bylo více vad, mimo jiné to, že začíná docházet k propadu živičné vrstvy na četných místech nad výkopy kanalizace v ulicích ulice, ulice, ulice, ulice a ulice, což svědčí pro další vady na díle, které se žádají odstranit. Jestliže tedy datum připomíná žalobkyně předchozí reklamaci s tím, že„ v současné době“ začíná docházet k propadu živičné vrstvy, těžko obstojí námitka žalované, že jde o vadu zjevnou při předání a převzetí, tudíž pozdě oznámenou, když se tak stalo zhruba rok po předání díla. Zde je logická návaznost na obsah anonymizována dvě slova role v řízení jméno příjmení ze dne datum zaslaného na adresu email (tímto důkazem provedeným v 1. části řízení bylo zjištěno, že žalobkyně u žalované reklamovala stav povrchu komunikace v ulici ulice a ulice a upozornila na to, že stále nebyly odstraněny nedodělky díla. Dále poukázala na propad povrchu komunikace včetně kanalizační šachty v ulici ulice s tím, že žalobkyně žádá o urychlené odstranění závad).

17. Pokud jde tedy o existenci vady, na jejíž odstranění bylo nutno vynaložit náklad zaplacením právnická osoba, a.s., byla existence vady prokázána, bylo prokázáno i to, že nemůže jít o vadu zjevnou při předání a byť by soud po doplnění znaleckého posudku výslechem zpracovatele patrně vyhodnotil i dříve zamítnutou položku 118 800 Kč jako důvodnou (znalec vysvětlil jako identické pojmy povrch živičný a asfaltový), touto částí se již nemohl zabývat, neboť v prvé části řízení tuto položku zamítl, a rozsudek tak nabyl v této části právní moci. Doplněné dokazování ale pouze utvrdilo původní závěr soudu o tom, že vady zjištěny byly, bylo jich vícero, nešlo o vady zjevné, jak vysvětlil zástupce znaleckého ústavu, přičemž tento potvrdil i kombinaci faktorů podstatných pro vznik vad na šachtě anonymizováno. V prvé části řízení soud vyšel z vyjádření svědků a jejich kombinace se závěry písemného znaleckého posudku a dopustil se tak nesprávného postupu při rozhodnutí na základě vlastní úvahy, nicméně v druhé části řízení znalec potvrdil, že faktor spodní vody je v případě takto hlubokých šachet velmi významný, zhotovitel by vždy měl existenci spodní vody předpokládat již od hloubky kolem 2,2 metru, přičemž zde šlo o šachtu výrazně hlubší, dále zde byl faktor nedostatečného hutnění a zástupce zpracovatele znaleckého posudku velmi podrobně vysvětlil, jak k těmto závěrům zpracovatelé dospěli. Vysvětlil také, že v současné době se již nedá hutnění dostatečně posoudit, neboť s odstupem let k němu dochází fakticky provozem na komunikaci. Je pravda, že právní zástupce žalované se snažil zpochybnit znalecké závěry tím, že k šetření na místě samém nebyl v roce 2017 přizván zhotovitel, nicméně u znaleckého posouzení nejde o získávání informací z té či oné strany, která by se k věci chtěla vyjádřit, tuto možnost má při soudním jednání, jde o objektivní posouzení stavu zjištěného na místě. Těmto požadavkům zpracovatelé ústavního znaleckého posudku dostáli, a proto neúčast zhotovitele na místním šetření není s to závěry znalců zpochybnit. Přestože znalec byl vyslýchán při dvou dlouhých jednáních a už při tom prvém zmínil nedostatek posouzení geologa či geotechnika, žalovaná neuvedla žádné tvrzení, tím méně důkaz k tomu, že by k takovému nezbytnému posouzení geologem či geofyzikem v průběhu prací došlo.

18. Pokud pak bylo soudu 1. stupně uloženo usnesením odvolacího soudu ze dne datum, aby byly důsledně rozlišeny nároky uplatněné v tomto řízení, tedy nárok na náhradu nákladů za odstranění vady díla třetím subjektem, a to v části komunikace v ulici ulice, doplněným dokazováním se důvodnost nároku prokázala. Již v žalobě je uvedeno, že reklamováno bylo mimo jiné propadnutí živičné vrstvy nad výkopy kanalizace v ulicích v obci obec - část obce mimo jiné také v ulici ulice. Tato oprava vady nebyla žalovaným provedena, byla tedy v souladu se smluvním ujednáním oslovena jiná firma a ta opravu provedla. Právě propad části vozovky byl reklamován, a to až v době po předání díla, k němuž došlo v létě 2015, už tím je vyloučena námitka vady zjevné. Zástupce znaleckého ústavu vysvětlil, že k propadání, odlamování vrstev při nedodržení vhodného postupu, apod., může docházet postupně, objednávka u právnická osoba a realizace opravy v roce 2018 svědčí o tom, že v rámci zákonné záruky se vady vyskytly, neboť jinak by nebylo co jiné společnosti zadávat, a existenci vad dokládá i posouzení znaleckého ústavu v roce 2017. To, že celé dílo kompletně bylo kolaudováno, případně povolen zkušební provoz dokončeného vodního díla na čističce odpadních vod, vše v roce 2014, nevypovídá vůbec nic o tom, zda a jaké vady díla se vyskytly v záruční době, která byla sjednána smlouvou z roku 2011 a jejími dodatky až do roku 2020.

19. Pokud jde o existenci vad, je zjevné, že dílo neodpovídalo výsledku určenému ve Smlouvě, neboť došlo k propadům komunikací na více místech, tedy povrchy a komunikace nebyly uvedeny do původního stavu, resp. v tomto stavu nesetrvaly po dobu sjednané záruky. Jde-li o příčinu těchto vad, považuje soud za směrodatné závěry znaleckého posudku a z prvé části řízení též výpovědi svědků příjmení, Ing. příjmení a Ing. ulice, jimž neshledal důvod nevěřit. Zejména svědek příjmení uvedl, že k propadu došlo u startovací jámy, která byla hloubena ve značné hloubce cca 6 metrů, a takový propad není nikterak neobvyklý, přičemž je způsoben sedáním podloží a jde o jediné místo na stavbě, kde se kanalizace protahovala podtlakem (a tedy ve větší hloubce). Dle výpovědi svědka příjmení příjmení se v průběhu stavby objevila komplikace spočívající ve ztrátě vody ze studní v okolí a dle výpovědi Ing. ulice k propadu došlo znovu, nevědomost zástupce znaleckého ústavu o (zjevně přechodné) ztrátě vody ze studní tuto informaci nevyvrací. Soud tak uzavřel, že k propadu došlo kumulací dvou faktorů, a to vlivem sedání dostatečně nezhutněného podloží a vlivem spodní vody, přičemž je zjevné, že propad nebyl způsoben případně jinými příčinami, avšak nelze určit podíl vlivu toho kterého z faktorů. O vlivu spodní vody pak svědčí rovněž příloha číslo dodatku číslo Smlouvy, v němž si účastnice sjednaly dodatečné stavební práce nutné právě z důvodu značného zavodňování výkopů. Existence tohoto vlivu tedy byla stranám známa již během realizace díla. Sedání dostatečně nezhutněného podloží přitom bylo vysoce pravděpodobně umocněno použitím nevhodného materiálu pro zásyp, neboť zejména dle výpovědi svědka příjmení došlo k zásypu vytěženým materiálem, přičemž nebylo prokázáno, že by byla zkoumána jeho vhodnost dle kritérií obsažených v technické zprávě (tato skutečnost byla tvrzena pouze obecně), výpověď zástupce znaleckého ústavu je s tímto zjištěním v souladu. V otázce existence vad také nelze odhlédnout od objektivních skutečností, kterými jsou propady šachet, jež potvrdil statutární ředitel žalované v dopisu ze dne datum a rovněž žalovaná (například) při jednání dne datum, kdy navrhla práce směřující k odstranění vad. Neexistovaly-li by vady, nebylo by co odstraňovat.

20. Pro právní posouzení věci je vzhledem ke dni uzavření předmětné smlouvy o dílo dne datum třeba v dané věci vyjít z přechodných ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen„ o.z.“). Dle ust. § 3028 odst. 1 o.z. se tímto zákonem řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí jeho účinnosti. Dle ust. odst. 3 citovaného ustanovení, není-li dále uvedeno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. Proto je nutno věc posoudit podle právních předpisů účinných přede dnem nabytí účinnosti o.z., zejména tedy dle zákona č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku (dále jen„ obch. zák.“), účinného do 31. 12. 2013, a zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku.

21. Dle ust. § 544 odst. 1 a 2 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, účinného do 31. 12. 2013, sjednají-li strany pro případ porušení smluvní povinnosti smluvní pokutu, je účastník, který tuto povinnost poruší, zavázán pokutu zaplatit, i když oprávněnému účastníku porušením povinnosti nevznikne škoda. Smluvní pokutu lze sjednat jen písemně a v ujednání musí být určena výše pokuty nebo stanoven způsob jejího určení.

22. Dle ust. § 300 obch. zák. okolnosti vylučující odpovědnost (§ 374) nemají vliv na povinnost platit smluvní pokutu.

23. Dle ust. § 536 odst. 1 a 2 obch. zák. smlouvou o dílo se zavazuje zhotovitel k provedení určitého díla a objednatel se zavazuje k zaplacení ceny za jeho provedení. Dílem se rozumí zhotovení určité věci, pokud nespadá pod kupní smlouvu, montáž určité věci, její údržba, provedení dohodnuté opravy nebo úpravy určité věci nebo hmotně zachycený výsledek jiné činnosti. Dílem se rozumí vždy zhotovení, montáž, údržba, oprava nebo úprava stavby nebo její části.

24. Dle ust. § 537 odst. 1 obch. zák. je zhotovitel je povinen provést dílo na svůj náklad a na své nebezpečí ve sjednané době, jinak v době přiměřené s přihlédnutím k povaze díla.

25. Dle ust. § 538 obch. zák. zhotovitel díla může pověřit jeho provedením jinou osobu, jestliže ze smlouvy nebo z povahy díla nevyplývá nic jiného. Při provádění díla jinou osobou má zhotovitel odpovědnost, jako by dílo prováděl sám.

26. Dle ust. § 551 odst. 1 obch. zák. je zhotovitel povinen upozornit objednatele bez zbytečného odkladu na nevhodnou povahu věcí převzatých od objednatele nebo pokynů daných mu objednatelem k provedení díla, jestliže zhotovitel mohl tuto nevhodnost zjistit při vynaložení odborné péče. Jestliže nevhodné věci nebo pokyny překážejí v řádném provádění díla, je zhotovitel povinen jeho provádění v nezbytném rozsahu přerušit do doby výměny věcí nebo změny pokynů objednatele nebo písemného sdělení, že objednatel trvá na provádění díla s použitím předaných věcí a daných pokynů. O dobu, po kterou bylo nutno provádění díla přerušit, se prodlužuje lhůta stanovená pro jeho dokončení. Zhotovitel má rovněž nárok na úhradu nákladů spojených s přerušením provádění díla nebo s použitím nevhodných věcí do doby, kdy jejich nevhodnost mohla být zjištěna.

27. Dle odst. 2 cit. ust. zhotovitel, který splnil povinnost uvedenou v odstavci 1, neodpovídá za nemožnost dokončení díla nebo za vady dokončeného díla způsobené nevhodnými věcmi nebo pokyny, jestliže objednatel na jejich použití při provádění díla písemně trval. Při nedokončení díla má zhotovitel nárok na cenu sníženou o to, co ušetřil tím, že neprovedl dílo v plném rozsahu.

28. Dle odst. 3 cit. ust. zhotovitel, který nesplnil povinnost uvedenou v odstavci 1, odpovídá za vady díla způsobené použitím nevhodných věcí předaných objednatelem nebo pokynů daných mu objednatelem.

29. Dle ust. § 552 odst. 1 obch. zák. zjistí-li zhotovitel při provádění díla skryté překážky, týkající se věci, na níž má být provedena oprava nebo úprava, nebo místa, kde má být dílo provedeno, a tyto překážky znemožňují provedení díla dohodnutým způsobem, je zhotovitel povinen to oznámit bez zbytečného odkladu objednateli a navrhnout mu změnu díla. Do dosažení dohody o změně díla je zhotovitel oprávněn provádění díla přerušit. Nedohodnou-li se strany v přiměřené lhůtě na změně smlouvy, může kterákoli ze stran od smlouvy odstoupit.

30. Dle ust. § 560 odst. 1 obch. zák. má dílo vady, jestliže provedení díla neodpovídá výsledku určenému ve smlouvě.

31. Dle ust. § 562 odst. 1 obch. zák. je objednatel je povinen předmět díla prohlédnout nebo zařídit jeho prohlídku podle možnosti co nejdříve po předání předmětu díla.

32. Dle odst. 2 cit. ust. soud nepřizná objednateli právo z vad díla, jestliže objednatel neoznámí vady díla a) bez zbytečného odkladu poté, kdy je zjistí, b) bez zbytečného odkladu poté, kdy je měl zjistit při vynaložení odborné péče při prohlídce uskutečněné podle odstavce 1, c) bez zbytečného odkladu poté, kdy mohly být zjištěny později při vynaložení odborné péče, nejpozději však do dvou let a u staveb do pěti let od předání předmětu díla. U vad, na něž se vztahuje záruka, platí místo této lhůty záruční doba.

33. Dle odst. 3 se ustanovení § 428 odst. 2 a 3 použijí obdobně na účinky uvedené v odstavci 2.

34. Dle ust. § 428 odst. 1 obch. zák. právo kupujícího z vad zboží nemůže být přiznáno v soudním řízení, jestliže kupující nepodá zprávu prodávajícímu o vadách zboží bez zbytečného odkladu poté, kdy a) kupující vady zjistil, b) kupující při vynaložení odborné péče měl vady zjistit při prohlídce, kterou je povinen uskutečnit podle § 427 odst. 1 a 2, nebo c) vady mohly být zjištěny později při vynaložení odborné péče, nejpozději však do dvou let od doby dodání zboží, popřípadě od dojití zboží do místa určení stanoveného ve smlouvě. U vad, na něž se vztahuje záruka za jakost, platí místo této lhůty záruční doba.

35. Dle odst. 2 cit. ust. se k účinkům stanoveným v odstavci 1 přihlédne, jen jestliže prodávající namítne v soudním řízení, že kupující nesplnil včas svou povinnost oznámit vady zboží.

36. Dle odst. 3 cit. ust. účinky odstavců 1 a 2 nenastávají, jestliže vady zboží jsou důsledkem skutečností, o kterých prodávající věděl nebo musel vědět v době dodání zboží.

37. Žalobkyně v řízení uplatnila dva nároky, jednak smluvní pokutu za období od datum do datum, tj. za 136 dní, ve výši 10 000 Kč denně, tj. v částce 1 360 000 Kč, a jednak nárok na opravu a obnovu asfaltového povrchu v ulici ulice v částce 199 650 Kč (z toho pokládka asfaltového betonu v částce 118 800 Kč, což bylo v prvé části řízení zamítnuto).

38. Stěžejní otázkou pro posouzení věci byla existence vad díla ve smyslu ust. § 560 odst. 1 obch. zák. Hovoří-li se výše v odůvodnění tohoto rozsudku o vadách, má soud na mysli nedostatky díla ve smyslu skutkovém, tj. objektivní jevy vnějšího světa, které nastoupily v důsledku neprovedení díla zcela v souladu se Smlouvou, technickou zprávou a další dokumentací. Dle citovaného zákonného ustanovení je však vadou díla taková skutečnost, kdy provedení díla neodpovídá výsledku určenému ve smlouvě. Bylo-li tak ve Smlouvě či v další dokumentaci sjednáno, že dílo či povrchy všech komunikací budou uvedeny do původního stavu, dílo bude mít I. jakost (čl. 9 Smlouvy) a žalovaná odpovídá za to, že předmět díla bude mít po stanovenou dobu vlastnosti srovnatelné s účelově podobným předmětem, popř. vlastnosti lepší (čl. 4 Smlouvy), nelze tento požadavek chápat jen ryze technicky či funkčně, nýbrž i esteticky. Právě z tohoto pohledu pak dílo pohledu žalobkyně nevyhovělo, což žalobkyně žalované opakovaně vytýkala. Blíže k této otázce soud odkazuje na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne datum rozhodnutí, sp. zn. spisová značka, který hodnotí skutkově obdobnou věc. Protože v řízení bylo prokázáno, že došlo k několika propadům (například v okolí hloubené šachty), které se projevily mj. deformací místních komunikací, je zřejmé, že dílo mělo vady ve smyslu citovaného zákonného ustanovení. Za tyto vady přitom žalovaná nese objektivní odpovědnost dle ust. § 551 obch. zák. tím, že žalobkyni řádně nepoučila ohledně nevhodných pokynů v zadání díla a ohledně nevhodných místních podmínek, což měla případně při vynaložení náležité odborné péče zjistit v průběhu realizace díla dle ust. § 552 odst. 1 obch. zák. (takovou skutečností mohl být výskyt spodní vody, který byl objektivně zjištěn nejpozději během probíhajících prací s ohledem na přílohu číslo dodatku číslo ke Smlouvě). V tomto ohledu soud poukazuje na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne datum rozhodnutí, sp. zn. spisová značka tam odkazovanou judikaturu, dle nichž dle ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu zhotovitele stíhá povinnost upozornit na nevhodnost pokynu i tehdy, když má objednatel stejně kvalitní povědomí o předmětu díla a muselo mu být zřejmé, že jeho pokyn je nevhodný, a to případně i ohledně nevhodnosti materiálu poskytnutého objednatelem. Pro doplnění lze uvést, že i pokud by předávala žalovaná dílo se zjevnými vadami, měly tyto vady být zjevné především jí samé, neboť se zavázala odevzdat (v souladu s uzavřenou Smlouvou) dílo bezvadné a platí zásada, že nelze těžit z vlastní nepoctivosti, tj. v teoretickém případě předat vědomě dílo s řadou vad a vyčkávat, jaké nedostatky objednatel následně odhalí a uplatní.

39. Protože tedy byla prokázána existence vad díla spočívajících v nesouladu jeho provedení s očekávaným výsledkem, měla žalovaná povinnost nastoupit k jejich odstranění ve lhůtě 2 pracovních dnů od doručení oznámení o existenci vad (čl. 9 Smlouvy), přičemž mezi stranami je nesporné, že tak neučinila. Pro případ prodlení byla v čl. 15 Smlouvy sjednána smluvní pokuta za každý i započatý den, kterou žalobkyně uplatňuje od datum do datum. S ohledem na zcela určité a jednoznačné určení její výše, resp. způsobu jejího určení, dle ust. § 544 občanského zákoníku č. 40/1964 Sb. a ust. § 300 obch. zák., dle něhož okolnosti vylučující odpovědnost (tedy případně ani spodní voda, pokud by takovou okolností – vyšší moci – byla) nemají vliv na povinnost platit smluvní pokutu, soud tento žalobní nárok nemohl posoudit jinak než jako důvodný. Pro úplnost lze citovat rozsudek název soudu ze dne datum rozhodnutí, sp. zn. spisová značka, dle něhož„ (s ) mluvní pokuta je sjednána určitě a platně i v případě, že je sjednána pro případ porušení povinností tvořících ucelený a identifikovatelný soubor, aniž by bylo případné porušení jednotlivých povinností ve smlouvě konkretizováno. Je proto správný právní závěr o určitosti a platnosti ujednání o smluvní pokutě, která zajišťuje splnění všech povinností vyplývajících z konkrétní smlouvy“. Úrok z prodlení byl přiznán dle ust. § 369 odst. 1 obch. zák. a § 517 obč. zák. ve výši dle ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., a to od datum do zaplacení s ohledem a splatnost příslušné faktury ke dni datum O nároku žalobkyně spočívajícím ve smluvní pokutě, která stíhá včasné nenastoupení k odstranění vad, včetně příslušenství tedy bylo rozhodnuto, jak uvedeno ve výroku II. tohoto rozsudku.

40. Pokud jde o nárok žalobkyně na úhradu nákladů na uvedení úseku komunikace do původního stavu, nutno připomenout, že žalobkyni byl přiznán nárok už jen v části dotčené odvoláním; na nahrazení škody, která žalobkyni vznikla v důsledku nutnosti uvedení předmětné části komunikace do původního stavu, přitom pamatuje čl. 9 Smlouvy, dle něhož je žalovaná povinna žalobkyni refundovat opravu provedenou jiným zhotovitelem, nenastoupí-li sama včas k odstranění předmětné vady. Protože provedené výkony ze strany právnická osoba a. s. je třeba považovat za součást prací nutných k uvedení komunikace do původního stavu, byla žalobkyně s tímto nárokem úspěšná co do částky ve výši 80 850 Kč. Co do částky 118 800 Kč představující pokládku asfaltového betonu pak soud v tomto rozsahu žalobu v prvé části řízení zamítl. Úrok z prodlení byl přiznán dle ust. § 369 odst. 1 obch. zák. a § 517 obč. zák. ve výši dle ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb, a to od datum do zaplacení s ohledem a splatnost příslušné faktury ke dni datum. Bylo tedy rozhodnuto, jak uvedeno ve výrocích I. a II. tohoto rozsudku.

41. O náhradě nákladů řízení (výrok III.) rozhodl soud ve vztahu k celému řízení, tj. za prvou část řízení podle § 142 odst. 2 o.s.ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v prvé části řízení úspěšnější, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 324 763,44 Kč, přičemž tato částka představuje 84,76 % z jejich celkové výše do doby prvého rozhodnutí (rozdíl úspěchu žalobkyně v řízení v rozsahu 92,38 % a úspěchu žalované v rozsahu 7,62 %). Tyto náklady pak tvoří zaplacený soudní poplatek v částce 77 983 Kč a náklady zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a.t.”), z tarifní hodnoty ve výši 1 559 650 Kč sestávající z částky 14 540 Kč za každý z šestnácti úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a.t. (převzetí věci, 5 písemných vyjádření a 10 účastí na jednání soudu, resp. 8 ústních jednání, z nichž 2 trvala přes 2 hodiny) a z částky 7 270 Kč za jeden úkon právní služby uvedený v § 11 odst. 2 a.t. (jednoduchá výzva k plnění) včetně sedmnácti paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a.t. Dále jde o cestovní náhradu v celkové výši 4 839,39 Kč, a to náhradu 8 × 604,93 Kč za 8 × 30 ujetých km na trase obec – obec (a zpět) v částce 184,49 Kč (33,60 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 333/2018 Sb. při průměrné spotřebě 6,1 l číslo km a 4,10 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 333/2018 Sb.) podle § 13 a.t., a o náhradu za ztrátu času v trvání 4 × 30 minut na každé z osmi cest v částce 3 200 Kč podle § 14 a.t., a 21 % DPH z částky 252 209,50 Kč ve výši 52 964 Kč. Za samotné odvolací řízení žalobkyni náklady nevznikly, neboť odvolací soud rozhodl bez jednání a nebylo podáno ani vyjádření, v druhé části řízení pak měla žalobkyně plný úspěch a bylo tedy využito ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř. Podle předmětu druhé části řízení činí hodnota jednoho úkonu právní služby 14 060 Kč, náklad vznikl za 6 úkonů, tj. 3 ústní jednání, z nichž 2 trvala přes 2 hodiny, a závěrečný písemný návrh, k tomu náleží 6x paušál po 300 Kč a DPH 18 093,60 Kč, tj. na úkonech celkem 104 253,60 Kč. Dále náleží za druhou část řízení cestovné ke třem jednáním vždy po 604,93 Kč a náhrada za ztrátu času 3x po 400 Kč, celkem 3x 1 004,93 Kč, k tomu DPH 633,10 Kč, tedy na těchto výdajích 3 647,90 Kč, což v souhrnu nákladů za obě části řízení dává částku 432 664,94 Kč O povinnosti žalované hradit náklady řízení k rukám právního zástupce žalobkyně bylo rozhodnuto dle ust. § 149 odst. 1 o.s.ř. Lhůty k plnění byly určeny dle ust. § 160 odst. 1 o.s.ř.

42. Výrokem IV. bylo rozhodnuto o nákladech státu ve smyslu ust. § 148 odst. 1 o.s.ř., kdy tyto náklady vznikly na státem zálohovaném znalečném. O něm soud rozhodl usnesením ze dne datum, které v době vyhlášení rozsudku ještě nenabylo právní moci, proto byla povinnost formulována jako 100% určené částky. Proti zmíněnému usnesení se nikdo neodvolal, nabylo právní moci datum, a proto soud do písemného vyhotovení rozsudku zapracoval již konkrétní výši takto pravomocně určené částky, tedy 30 720 Kč. Podle výsledku řízení byla povinnost k náhradě nákladů státu uložena žalobkyni, přičemž i zde byla určena obvyklá lhůta k plnění dle ust. § 160 odst. 1 o.s.ř.

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení. Odvolání se podává Krajskému soudu v Praze prostřednictvím Okresního soudu v Kladně.

Nebudou-li povinnosti uložené tímto rozsudkem splněny včas a řádně, lze navrhnout soudní výkon rozhodnutí či exekuci.