OSKD 217 C 103/2022-65

Okresní soud v Kladně rozhodl samosoudkyní Mgr. Petrou Novákovou ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci ⟪LB:lb_002⟫ proti ⟪LB:lb_003⟫ žalovanému: osobní údaje žalovaného ⟪LB:lb_004⟫ o zaplacení 22 327 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobkyni částku 22 327 Kč s úrokem z prodlení z částky 22 327 Kč ve výši 11,75 % ročně od 12. 6. 2022 do zaplacení, se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

III. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Kladně soudní poplatek ve výši 224 Kč do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím s následujícím odůvodněním. Mezi žalobkyní a žalovaným byla dne 6. 6. 2018 uzavřena smlouva o úvěru číslo na základě které byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 111 000 Kč. Protože žalovaný řádně úvěr nesplácel, byl žalobkyní ke dni 24. 10. 2018 úvěr zesplatněn na částku 129 820,07 Kč. V souladu se smlouvou vznikl žalobkyni z důvodu prodlení žalovaného se zaplacením tzv. nové jistiny nárok na smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně. Rozsudkem Okresního soudu v Kladně ze dne 1. 11. 2019 čj.: číslo jednací ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Praze čj.: číslo jednací ze dne 23. 6. 2020 byla již žalobkyni mimo jiné přiznána smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z částky 129 820,07 Kč do 17. 9. 2019 ve výši 32 175 Kč. Žalovaný smluvní pokutu za následující období nezaplatil ani k předžalobní výzvě právní zástupkyně žalobkyně.

2. Ve věci nebyl vydán elektronický platební rozkaz.

3. Dne 16. 8. 2022 bylo ve věci podle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o.s.ř.“) jednáno v nepřítomnosti žalovaného, který, ač řádně předvolán, se bez omluvy nedostavil.

4. Soud ve věci rozhodl na základě důkazů z níže uvedených listin.: Ze smlouvy o úvěru číslo uzavřené dne 6. 6. 2018 mezi žalobkyní jako úvěrujícím a žalovaným identifikovaným jménem, příjmením, adresou trvalého bydliště a rodným číslem byla uzavřena smlouva o úvěru, na základě které se žalobkyně zavázala žalovanému poskytnout úvěr ve výši 111 000 Kč a žalovaný se zavázal úvěr splatit v 18 měsíčních splátkách po 11 082 Kč se smluveným úrokem ve výši 126,72 % ročně. Z čl. 2, čl. 6 smlouvy bylo zjištěno, že splatný smluvní úrok přirůstá k nesplacené jistině, po zesplatnění úvěru přirůstá k původní nesplacené jistině nejvýše do částky 239 371,20 Kč. Nesplacená jistina a veškeré dosud nezaplacené úroky za poskytnutí úvěru ke dni zesplatnění úvěru se stávají tzv. novou jistinou úvěru. Pro případ nezaplacení nové jistiny v den zesplatnění byla mezi stranami sjednána ve smlouvě smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně za každý den prodlení. Z oznámení o zesplatnění úvěru ze dne 24. 10. 2018 bylo zjištěno, že žalobkyně zesplatnila úvěr pro prodlení žalovaného se zaplacením splátky úvěru v délce 65 dnů, zároveň jej vyzvala k zaplacení zesplatněného úvěru ve výši 131 218 Kč, částky sestávající z nesplacené jistiny ve výši 107 753,72 Kč, smluvního úroku přirostlého k jistině ke dni zesplatnění ve výši 22 066,35 Kč, smluvní pokuty ve výši 998 a náhrady nákladů v souvislosti s prodlením ve výši 400, kdy jej zároveň upozornila na to, že v případě nezaplacení dluhu bude žalovanému vznikat povinnost zaplatit smluvní pokutu ve výši 0,1% denně z dlužné nové jistiny. Z předžalobní upomínky ze dne 26. 6. 2022 byla zjištěna výzva žalovanému k zaplacení smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z částky 129 820,07 Kč za období od 18. 9. 2019 do 26. 5. 2022 v kapitalizované výši 22 327 Kč.

5. Ze spisu Okresního soudu v Kladně sp. zn. spisová značka, a to rozsudku Okresního soudu v Kladně ze dne 1. 11. 2019 čj.: číslo jednací ve znění opravného usnesení ze dne 7. 1. 2020 čj.: číslo jednací ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Praze ze dne 23. 6. 2020 čj.: číslo jednací, pravomocnými dne 20. 8. 2020 bylo prokázáno, že nalézací soud již přisoudil žalobkyni ze smlouvy o úvěru označené v žalobě na jistině částku 99 918 Kč (namísto žalované tzv. nové jistině ve výši 129 820,07 Kč) s úrokem odpovídajícím obvyklé výpůjční úrokové sazbě obdobných spotřebitelských úvěru dle databáze České národní banky ARAD, namísto žalovaného úroku ve výši 84,71 % ročně, dále zákonný úrok z prodlení z jistiny 99 918 Kč a smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z částky 99 918 Kč od 25. 10. 2018 do 18. 9. 2019 v kapitalizované výši 32 175 Kč. Co do zbytku nárokované smluvní pokuty v kapitalizované částce 10 276,14 Kč (při celkové žalované smluvní pokutě v důsledku prodlení se zaplacením zesplatněného úvěru ve výši 42 451,14 Kč počítané z nové jistiny ve výši 129 820,07 Kč) byla žaloba zamítnuta. Soud své zamítavé rozhodnutí opřel o závěr o neplatnosti sjednaného smluvního úroku pro rozpor s dobrými mravy vzhledem k výši úroku. Smlouvu jako celek však shledal platnou.

6. Podle § 2395 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. (dále jen o. z.) se úvěrující smlouvou o úvěru zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

7. Podle § 2048 občanského zákoníku ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením tvrzené povinnosti vznikla škoda.

8. Podle § 1813 občanského zákoníku má se za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem.

9. Podle § 588 občanského zákoníku soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.

10. Podle § 122 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ zákon“) věřitel může pro případ prodlení spotřebitele s plněním dluhu vyplývajícího ze smlouvy o spotřebitelském úvěru sjednat pouze a) právo na náhradu účelně vynaložených nákladů, které mu vznikly v souvislosti s prodlením spotřebitele; pokud byla ujednána náhrada vyšší, považuje se v této části za smluvní pokutu, b) úroky z prodlení, jejichž výše nesmí přesáhnout výši stanovenou právním předpisem upravujícím úroky z prodlení, nebo c) smluvní pokutu. Dle § 122 odst. 2 zákona uplatněná smluvní pokuta nesmí přesáhnout 0,1 % denně z částky, ohledně níž je spotřebitel v prodlení, je-li spotřebitel v prodlení s plněním povinnosti peněžité povahy. Omezení podle věty první se neuplatní na souhrn smluvních pokut uplatněných do okamžiku, kdy se úvěr stane v důsledku prodlení spotřebitele splatným, pokud je tento souhrn pokut v kalendářním roce, v němž nebo v jehož části byl spotřebitel v prodlení s plněním povinnosti peněžité povahy, nižší než 3 000 Kč a pokud výše smluvních pokut zahrnutých v tomto souhrnu uplatněných ve vztahu k prodlení s každou jednotlivou splátkou spotřebitelského úvěru činí nejvýše 500 Kč. Dle § 122 odst. 3 zákona souhrn výše všech uplatněných smluvních pokut nesmí přesáhnout součin čísla 0,5 a celkové výše spotřebitelského úvěru, nejvýše však 200 000 Kč.

11. Protože žalobkyně nárokuje po žalovaném zaplacení smluvní pokuty z důvodu prodlení na základě smluvního ujednání, hodnotil soud primárně v souladu s ustálenou judikaturou platnost ujednání o smluvní pokutě ve smlouvě dle okolností daných ke dni uzavření smlouvy. Dále, platnost shora citovaného ujednání čl. 6 smlouvy soud nehodnotil odděleně od ostatních ustanovení smlouvy, ale v souladu s právním názorem Nejvyššího soudu ČR přijatém v jeho rozsudku ze dne 16. 9. 2009 sp. zn. 33 Cdo 4601/2008, v jehož smyslu je třeba ve spotřebitelských smlouvách při posuzování platnosti sjednané smluvní pokuty přihlížet i k ostatním ujednáním smlouvy, byť samo ustanovení o smluvní pokutě nerovnováhu smluvních stran v neprospěch spotřebitele vyvolávat nemusí a samo o sobě vyhovuje zákonu, neboť v souhrnu s ostatními ujednáními smlouvy a jejich důsledky pro spotřebitele může sjednaná smluvní pokuta představovat nepřiměřené ujednání, či být neplatná pro rozpor se zákonem, toto ujednání posuzoval také v kontextu s ostatními ujednáními smlouvy o úvěru, zejména č.l. 6 a ujednání o výši smluvního úroku.

12. Ve světle shora citovaného právního závěru Nejvyššího soudu dospěl soud v projednávaném případě k názoru o neplatnosti sjednané smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z tzv. nové jistiny, neboť v kontextu smluvní konstrukce výpočtu smluvní pokuty procentuální sazbou z tzv. nové jistiny jako dlužné jistiny ke dni zesplatnění úvěru a dlužných splatných smluvních úroků ve výši 126,72 % ročně, smluvní pokuta překračuje zákonný limit 0,1 % denně z dlužné částky daný ustanovením § 122 odst. 2 zákona. Protože je dle hmotného práva smluvní úrok absolutně neplatným podle § 588 občanského zákoníku pro rozpor s dobrými mravy, když svou výší několikanásobně překračuje obvyklé úroky u neúčelových spotřebitelských úvěrů tak, jak již judikoval zdejší soud v rozsudku ve věci sp. zn. 111 C 25/2019, na jehož odůvodnění soud pro stručnost odkazuje, je smluvní pokuta jako samostatný nárok v projednávaném případě počítána nejenom z částky jistiny, s níž byl žalovaný po právu v prodlení, ale také z neplatného nároku na smluvní příslušenství, tj. i z částky, s níž žalovaný po právu v prodlení nebyl. I kdyby smluvní úrok byl sjednán v zákonné výši, byl by soud toho názoru, že konstrukce smluvní pokuty jako procentuální sazby z dlužné jistiny navýšené o splatný smluvní úrok je ve spotřebitelských smlouvách zakázaným ujednáním dle § 1813 občanského zákoníku, neboť zajištění zisku podnikatele smluvní pokutou není vyvážené adekvátním právem, či výhodou ze smlouvy pro spotřebitele, když za poskytnuté peníze již úplatu v podobě úroku platí.

13. Protože povinnost zaplatit žalobkyni smluvní pokutu žalovanému z žádného platného ujednání smlouvy neplyne, zamítl soud a contrario § 2048 občanského zákoníku žalobu v celém rozsahu. Je třeba dodat, že povinnosti lze ukládat osobám toliko na základě zákona, zde podle § 2048 občanského zákoníku ve spojení se smlouvou, byla-li by v této části platná, nikoliv pouze na základě zásady občanského práva, byť dle ní (principu legitimního očekávání inkorporovaného do § 13 občanského zákoníku) mohla žalobkyně s ohledem na předcházející rozhodnutí soudů ve věci částečný úspěch předpokládat.

14. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o.s.ř. za stavu, kdy úspěšnému žalovanému žádné náklady řízení nevznikly.

15. Ve věci nebyl vydán elektronický platební rozkaz, soud proto podle položky 2 odst. 2 ve spojení s položkou 1 písm. b) sazebníku poplatků soudní poplatek doměřil.

Proti tomuto rozhodnutí lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze prostřednictvím zdejšího soudu ve dvojím písemném vyhotovení.

Nebude-li soudní poplatek zaplacen dobrovolně, bude soudně vymáhán.