OSKD 23 C 18/2022

Soud:
Okresní soud v Kladně
Spisová značka:
23 C 18/2022
Datum rozhodnutí:
2022-05-23
ECLI:
ECLI:CZ:OSKD:2022:23.C.18.2022.1

Okresní soud v Kladně rozhodl soudkyní JUDr. Adrianou Hasmanovou ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci ⟪LB:lb_002⟫ proti ⟪LB:lb_003⟫ žalovanému: osobní údaje žalovaného ⟪LB:lb_004⟫ o zaplacení částky 24 290 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku

7 426 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z této částky od 8. 5. 2020 do zaplacení,

3 820 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z této částky od 8. 5. 2020 do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba se co do částky 6 892 Kč s kapitalizovaným úrokem 3 599,51 Kč, dále pak s úrokem 23,72 % ročně z částky 9 000 Kč od 30. 11. 2019 do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení z částky 9 000 Kč od 9. 4. 2018 do 7. 5. 2020 a z částky 1 574 Kč od 8. 5. 2020 do zaplacení; a co do částky 6 152 Kč s kapitalizovaným úrokem 3 464 Kč, dále pak s úrokem 23,72 % ročně z částky 7 553,65 Kč od 30. 11. 2019 do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení z částky 7 553,65 Kč od 10. 1. 2018 do 7. 5. 2020, a z částky 3 733,65 Kč od 8. 5. 2020 do zaplacení, zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky 14 318 Kč spolu s příslušenstvím s odůvodněním, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně, právnická osoba, IČO, a žalovaným byla uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru, na základě které právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému hotově peněžní prostředky ve výši částka, což žalovaný stvrdil svým podpisem na smlouvě. Před poskytnutím prostředků byla prověřována úvěruschopnost žalovaného, a to posouzením údajů získaných od žalovaného a týkajících se rodinných, majetkových, pracovních a jiných poměrů, tyto byly doloženy příslušnými doklady (pracovní smlouva, výplatní pásky a nájemní smlouva). Žalovaný se zavázal poskytnuté prostředky vrátit do datum formou 58 týdenních splátek po 274 Kč spolu s úrokem za poskytnutí úvěru 1 260 Kč, sjednaným ve výši 23,72 % ročně, odměnou za administrativní činnost 1 800 Kč a poplatkem za hotovostní inkaso splátek 3 600 Kč. Strany navíc sjednaly doplňkovou službu životního pojištění za poplatek 232 Kč. Žalovaný úvěr řádně a včas nesplácel, právní předchůdkyni uhradil celkem 1 574 Kč, částka byla započtena na úrok a poplatky. Pohledávka byla postoupena na žalobkyni smlouvou ze dne datum s účinností k témuž dni a tato skutečnost byla žalovanému písemně oznámena. Žalobkyně požaduje zaplatit dlužnou jistinu 9 000 Kč, dlužné poplatky 5 318 Kč, kapitalizované úroky 3 599,51 Kč (datum – datum), kapitalizované zákonné úroky z prodlení 1 275 Kč (datum – datum), úrok ve výši 23,72 % ročně a zákonný úrok z prodlení, v obou případech z dlužné jistiny od datum do zaplacení. Žalovaný nezaplatil po postoupení pohledávky ničeho ani k předžalobní upomínce.

2. Žalobkyně se dále domáhala zaplacení částky 9 972 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně, právnická osoba, a žalovaným byla uzavřena smlouva o půjčce, a na základě které právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému hotově peněžní prostředky ve výši 8 000 Kč, což žalovaný stvrdil svým podpisem na smlouvě. Žalovaný se zavázal poskytnuté prostředky vrátit do datum formou 58 týdenních splátek po 244 Kč spolu s úrokem ve výši 1 120 Kč, odměnou za administrativní činnost ve výši 1 600 Kč a poplatkem za hotovostní inkaso splátek ve výši 3 200 Kč. Strany navíc sjednaly doplňkovou službu životního pojištění za poplatek 232 Kč. Žalovaný půjčku řádně a včas nesplácel, uhradil celkem 4 180 Kč, z toho na jistinu byla započtena částka 446,35 Kč a zbytek byl započten na úrok a poplatky. Pohledávka byla postoupena na žalobkyni smlouvou ze dne datum s účinností k témuž dni a tato skutečnost byla žalovanému písemně oznámena. Žalobkyně požaduje zaplatit dlužnou jistinu 7 553,65 Kč, dlužné poplatky 2 418,35 Kč, kapitalizované úroky 3 464 Kč (datum – datum), kapitalizované zákonné úroky z prodlení 1 228,83 Kč (datum – datum), úrok ve výši 23,72 % ročně a zákonný úrok z prodlení, v obou případech z dlužné jistiny od datum do zaplacení. Žalovaný nezaplatil po postoupení pohledávky ničeho ani k předžalobní upomínce. I v tomto případě byla shora uvedeným způsobem zjišťována úvěruschopnost žalovaného.

3. název soudu usnesením ze dne datum rozhodnutí, č. j. číslo jednací vyslovil místní nepříslušnost a věc postoupil zdejšímu soudu.

4. Žalovaný se ve věci nevyjádřil. K nařízenému jednání se bez omluvy nedostavil, žalobkyně se prostřednictvím právního zástupce omluvila, odročení nežádala, proto soud jednal a rozhodl podle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) v nepřítomnosti účastníků.

5. 3. 2020 ve věci C679/18)

6. Ze smlouvy o půjčce číslo uzavřené mezi stranami dne datum včetně smluvních podmínek, které jsou nedílnou součástí smlouvy, bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně, právnická osoba, poskytla žalovanému v hotovosti při podpisu smlouvy částku 8 000 Kč, což žalovaný stvrdil svým podpisem. Spolu s poskytnutými prostředky se žalovaný zavázal zaplatit další poplatky (včetně úroku sjednaného ve výši 23,72 % ročně) v částce 5 920 Kč (úrok, poplatek za administrativní činnost a za hotovostní inkaso splátek) a za sjednané životní pojištění„ anonymizována dvě slova“ pak poplatek 232 Kč, to vše formou týdenních hotovostních splátek po 244 Kč (celkem 58) se splatností první splátky dne datum a následně vždy k poslednímu dni týdenního období. Celkem se žalovaný, který byl ve smlouvě identifikován osobními údaji včetně rodného čísla a bydliště, zavázal uhradit právní předchůdkyni 14 152 Kč.

7. Z karty zákazníka k této smlouvě soud zjistil, že žalovaný měl před poskytnutím půjčky uvést, že je anonymizováno, bez anonymizována tři slova, žije ve anonymizována dvě slova s další osobou. Příjem částka má z dohody o pracovní činnosti u zaměstnavatele jméno příjmení, kde pracuje od datum, dále pobírá sociální dávky ve výši částka. Měsíční výdaje tvoří platba inkasa částka a výdaje domácnosti částka. Celkové výdaje má žalovaný ve výši částka a použitelný příjem částka. K ověření údajů měly být předloženy tyto doklady: občanský průkaz, pracovní smlouva, SIPO, výměr podpory. Žalovaný prohlásil, že proti němu nejsou vedeny exekuce.

8. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru číslo uzavřené mezi stranami dne datum bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně, právnická osoba, poskytla žalovanému v hotovosti při podpisu smlouvy částku 9 000 Kč, což žalovaný stvrdil svým podpisem. Spolu s poskytnutými prostředky se žalovaný zavázal zaplatit další poplatky (včetně úroku sjednaného ve výši 23,72 % ročně) v částce 6 660 Kč a za sjednané životní pojištění„ anonymizována dvě slova“ pak poplatek 232 Kč, to vše formou týdenních hotovostních splátek po 274 Kč (celkem 58) se splatností první splátky dne datum a následně vždy k poslednímu dni týdenního období. Celkem se žalovaný, který byl ve smlouvě identifikován osobními údaji včetně rodného čísla a bydliště, zavázal uhradit právní předchůdkyni 15 892 Kč.

9. Z karty zákazníka k této smlouvě soud zjistil, že žalovaný měl před poskytnutím úvěru uvést, že je anonymizováno, bez anonymizována čtyři slova, je bývalým či stávajícím zákazníkem, žije ve anonymizována dvě slova, tato skutečnost měla být ověřena výpisem z katastru nemovitostí. Příjem částka má ze zaměstnání u právnická osoba – velkoobchod anonymizováno, kde je od datum zaměstnán na hlavní pracovní poměr na dobu určitou do datum (konec zkušební doby, poté na dobu neurčitou). Měsíční výdaje tvoří platba za bydlení částka, osobní výdaje částka a splátka úvěru částka, přičemž splácí úvěr poskytovateli úvěru ve výši částka. Celkové výdaje má žalovaný ve výši částka a použitelný příjem částka. K ověření údajů měly být předloženy tyto doklady: občanský průkaz, výpis z katastru nemovitostí, výplatní pásky, pracovní smlouva. Žalovaný prohlásil, že proti němu nejsou vedeny exekuce.

10. Z výpisu úvěrů soud zjistil parametry úvěrů, jak žalovaný splácel, celkem uhradil 5 754 Kč v pěti splátkách. Ke dni postoupení pohledávek měl dluh na smlouvě o úvěru číslo ve výši 14 318 Kč a na smlouvě o půjčce číslo ve výši 9 972 Kč.

11. Obě pohledávky za žalovaným byly postoupeny na žalobkyni smlouvou ze dne datum a tato skutečnost byla žalovanému oznámena dopisem ze dne datum odeslaným dle podacího lístku dne datum, jak bylo prokázáno smlouvou o postoupení pohledávek spolu se seznamem postupovaných pohledávek a oznámením včetně podacího lístku.

12. Žalobkyně upomínala žalovaného o zaplacení předžalobní upomínkou ze dne datum s uvedením lhůty k plnění do datum, tuto upomínku odeslala žalovanému podle podacího lístku dne datum.

13. Žalobkyně kromě karet zákazníka nepředložila žádné listiny k prokázání tvrzení o řádném zkoumání úvěruschopnosti žalovaného před poskytnutím obou úvěrů.

14. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že právní předchůdkyně žalobkyně sjednala se žalovaným dvě smlouvy, a to v anonymizováno rok smlouvu o půjčce částka a v anonymizováno rok smlouvu o spotřebitelském úvěru částka, peněžní prostředky byly žalovanému vyplaceny v hotovosti oproti podpisu smluv, a žalovaný se zavázal půjčku i úvěr spolu s poplatky, úrokem a poplatkem za životní pojištění vrátit formou 58 týdenních splátek po 244 Kč, respektive 274 Kč se shora uvedenou splatností, což neučinil, uhradil částku 5 754 Kč, z toho na půjčku 4 180 Kč na úvěr 1 574 Kč. Pohledávky byly následně postoupeny na žalobkyni, která je tudíž aktivně legitimována k podání žaloby.

15. Právně soud věc hodnotil následovně.

16. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

17. Na smlouvu o půjčce soud aplikoval zákon č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru, a na smlouvu o spotřebitelském úvěru aplikoval zákon č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, tedy právní předpisy účinné v době tvrzeného právního jednání.

18. Podle § 9 odst. 1 zákona 145/2010 Sb., věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná.

19. Zákon o spotřebitelském úvěru jako předpis speciální má přednost před obecnou úpravou obsaženou v občanském zákoníku. § 9 zákona o spotřebitelském úvěru pak sankcionuje porušení povinnosti posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr sankcí absolutní neplatnosti smlouvy (shodně např. rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne 14. 11. 2017 čj. 23 Co 365/2017-53), přičemž k absolutní neplatnosti je soud povinen přihlížet z úřední povinnosti (§ 588 o. z.). Zároveň v případě absolutní neplatnosti právního jednání nepřichází moderace soudem, jako je tomu u případů relativní neplatnosti, vůbec v úvahu.

20. Podle § 86 odst. 1, 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. Dle ustanovení § 87 odst. 1 téhož zákona platí, že poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

21. V případě porušení povinnosti úvěrujícího dostatečně zkoumat úvěruschopnost spotřebitele před poskytnutím úvěru je smlouva o úvěru uzavřená v režimu zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru neplatná absolutně (viz aktuálně např. rozsudek Soudního dvora ze dne

22. Podle § 2993 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

23. Právně soud věc hodnotil tak, že právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela se žalovaným smlouvy o úvěru ve smyslu § 2395 o. z. Žalovaný uzavřel smlouvy jako spotřebitel, což prokazuje zejména identifikace žalovaného osobními údaji nepodnikajícího subjektu, přičemž smlouvy neuzavřel v rámci své podnikatelské činnosti ani v rámci samostatného výkonu svého povolání, je tedy nutno na smlouvy o úvěru pohlížet jako na smlouvu o spotřebitelském úvěru podřízené právní úpravě zákona o spotřebitelském úvěru, a to jak uvedeno shora účinného v době uzavření smluv.

24. Co se týká prověřování úvěruschopnosti žalovaného jakožto zákonného předpokladu pro poskytnutí úvěru, soud dospěl k závěru, že právní předchůdkyně v obou případech nepostupovala řádně a s odbornou péčí. Určité údaje od žalovaného sice zjistila a tyto jsou evidovány v kartách zákazníka, avšak nejedná se o komplexní zjištění (např. nebyly specifikovány jednotlivé výdajové položky k ověření, zda se může jednat o reálné částky).

25. Zásadním nedostatkem je však skutečnost, že žalobkyně k prokázání tvrzení stran prověřování úvěruschopnosti nepředložila žádné listiny, přestože tyto byly dle karet zákazníka žalovaným předloženy (mělo se jednat o pracovní smlouvy, výpis z katastru nemovitostí, doklad o výměře dávek, SIPO, výplatní pásky). Za takovéto situace soud nemá za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně ověřovala úvěruschopnost žalovaného před uzavřením smluv s odbornou péčí, když se pravděpodobně spolehla toliko na sdělení žalovaného. Je však na poskytovatelích úvěrů, aby chránili nejen spotřebitele jakožto slabší smluvní stranu, ale také sebe a svůj majetek skrze řádný a komplexním způsobem provedený proces zkoumání schopnosti spotřebitelů úvěry splácet. Žalobkyni jakožto strana žalující neunesla procesní břemena, zejména břemeno důkazní, kdy, jak shora uvedeno, soudu neprokázala, že její právní předchůdkyně řádně a v souladu se zákonem před poskytnutím úvěrů ověřila schopnost žalovaného poskytované úvěry splácet.

26. Soud měl v úmyslu při jednání poučit žalobkyni ve smyslu § 118a odst. 3 o. s. ř. v tom směru, aby označila a předložila důkazy k prokázání tvrzení, že její právní předchůdkyně řádně a s odbornou péčí posoudila úvěruschopnost žalovaného. Žalobkyně se však jednání nezúčastnila a je povinna nést procesní následky. Soud není povinen jednání za účelem poskytnutí poučení odročovat či poskytovat poučení jiným způsobem.

27. Vzhledem k výše uvedenému soud nemohl dojít k jinému závěru, než posoudit obě smlouvy o úvěru jako absolutně neplatné, k čemuž je povinen přihlížet z úřední povinnosti (§ 588 o. z.). Zároveň v případě absolutní neplatnosti právního jednání nepřichází moderace soudem, jako je tomu u případů relativní neplatnosti, vůbec v úvahu.

28. V řízení však bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému nejprve peněžní prostředky ve výši 8 000 Kč (smlouva o půjčce) a následně ve výši 9 000 Kč (smlouva o spotřebitelském úvěru), což žalovaný stvrdil svým podpisem na smlouvách a tuto skutečnost ani v průběhu řízení nerozporoval. Za situace, kdy nebyl zjištěn žádný právní důvod k poskytnutí prostředků a žalovaný uhradil žalobkyni či její právní předchůdkyni celkem 5 754 Kč, přičemž žalovaný netvrdil, že by uhradil více, tudíž vzniklo na jeho straně bezdůvodné obohacení v částce 3 820 Kč spočívající v rozdílu poskytnutých 8 000 Kč a vrácených 4 180 Kč, a dále v částce 7 426 Kč spočívající v rozdílu poskytnutých 9 000 Kč a vrácených 1 574 Kč, a žalovaný je povinen tyto částky žalobkyni, na kterou byly pohledávky postoupeny ve smyslu § 1879 o. z., vydat. Splatnost dluhu je dána výzvou věřitele dle § 1958 o. z.

29. Vedle práva na zaplacení jistiny vznikl žalobkyni dle § 1968 o. z. ve spojení s § 1970 o. z. a nařízením vlády č. 351/2013 Sb., též nárok na zaplacení zákonného úroku z prodlení, a to v rozsahu přiznaných částek. V případech bezdůvodného obohacení je pro určení splatnosti vydat bezdůvodné obohacení rozhodné doručení výzvy k vydání bezdůvodného obohacení, popř. uplynutí lhůty, která je v této výzvě uvedena (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 32Cdo 4179/2007). Takovou výzvu žalobkyně učinila dne datum (v tento den odeslala předžalobní upomínku ze dne datum) s určením splatnosti dne datum, od následujícího dne je žalovaný v prodlení.

30. Žaloba byla co do zbytku (část jistiny, úrok, poplatky a příslušenství) zamítnuta s ohledem na absolutní neplatnost úvěrových smluv.

31. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 151 odst. 1 ve spojení s § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že nepřiznal žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení za situace, kdy ve větším rozsahu úspěšný žalovaný náhradu neuplatnil a dle obsahu spisu mu ani náklady řízení nevznikly.

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze prostřednictvím zdejšího soudu.

Nebude-li povinnost stanovená tímto rozsudkem splněna dobrovolně, lze navrhnout soudní výkon rozhodnutí (exekuci).