OSKD 111 C 3/2023-93

Okresní soud v Kladně rozhodl samosoudkyní JUDr. Terezou Vlasákovou, LL.M., ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobkyně: osobní údaje žalobkyně ⟪LB:lb_002⟫ sídlem adresa žalobkyně ⟪LB:lb_003⟫ zastoupená advokátkou Mgr. jméno příjmení ⟪LB:lb_004⟫ sídlem adresa žalobkyně ⟪LB:lb_005⟫ proti ⟪LB:lb_006⟫ žalovanému: osobní údaje žalovaného ⟪LB:lb_007⟫ trvale bytem adresa žalovaného ⟪LB:lb_008⟫ o zaplacení částky 44 296 Kč s příslušenstvím a smluvní pokuty

I. Řízení o zaplacení částky 4 852 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 4 852 Kč od datum do zaplacení, co do částky 169,76 Kč, co do úroku ve výši 57,75 % ročně z částky 34 273,63 Kč od datum do datum se částečně zastavuje.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 8 244 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 8 244 Kč od datum do zaplacení, a to v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 1 500 Kč splatných vždy ke každému 25. dni v měsíci počínaje měsícem následujícím po právní moci tohoto rozsudku pod ztrátou výhody splátek.

III. Žaloba se co do částky 29 811 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 38 055 Kč od datum do datum, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 29 811 Kč od datum do zaplacení, co do částky 1 220,09 Kč, co do úroku ve výši 6,98 % ročně z částky 34 273,63 Kč od datum do datum, co do úroku ve výši 15 % ročně z částky 34 273,63 Kč od datum do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový tento úrok za dobu od datum dosáhne částky 119 145 Kč, zamítá.

IV. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému náhradu nákladů řízení ve výši 376,68 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se u zdejšího soudu domáhala zaplacení shora uvedené částky s odůvodněním, že prostřednictvím e-mailové komunikace uzavřela se žalovaným smlouvu o úvěru číslo na základě které poskytla žalovanému úvěr ve výši 39 000 Kč. Před uzavřením smlouvy žalobkyně na základě dokladů a informací získaných od žalovaného prověřila jeho úvěruschopnost. Dále ověřila úvěrovou historii žalovaného v registru SOLUS a NRKI. Žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr s úrokem ve výši 64,73 % ročně splácet v 42 měsíčních splátkách po 2 364 Kč, a to vždy ke každému 25. dni v měsíci. Žalovaný zaplatil však pouze částku 30 756 Kč. V důsledku prodlení žalovaného vznikl žalobkyni nárok na zaplacení smluvní pokuty ve výši 1 996 Kč, neboť se žalovaný ocitl u splátky č. 8, 12, 17 a 18 v prodlení delším než 30 dnů, a dále na zaplacení částky 1 200 Kč jako náhrady nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalovaného, a to za již vzniklé prodlení se splátkami č. 3, 8, 11, 12, 17, 18, neboť se u těchto splátek žalovaný ocitl v prodlení o délce 15 dnů. Protože se žalovaný ocitl v prodlení 65 dní se splátkou či její částí, a to konkrétně se 17. splátkou splatnou dne datum, byl úvěr ke dni datum na základě smluvních ujednání zesplatněn. Dle smluvních ujednání se pak ke dni zesplatnění veškeré dosud nezaplacené úroky za poskytnutí úvěru přirostlé ke dni zesplatnění úvěru staly součástí nové jistiny, která je vyčíslena částkou 39 711,26 Kč. Vzhledem k tomu, že žalovaný v den následující po zesplatnění úvěru neuhradil celou novou jistinu úvěru, vzniklo žalobkyni právo požadovat po žalovaném zaplacení smluvní pokuty ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny úvěru za každý den prodlení, a to od datum do jejího zaplacení, přičemž žalobkyně požaduje smluvní pokutu k datu vyhotovení této žaloby, tedy ve výši 1 389,85 Kč. Žalobkyně se tak po žalovaném domáhá zaplacení dlužné nové jistiny úvěru spolu s dlužným úrokem přirostlým ke dni zesplatnění ve výši 39 711,26 Kč, smluvní pokuty ve výši 1 996 Kč, náhrady nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalované ve výši 1 200 Kč, smluvní pokuty ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny úvěru v celkové výši 1 389,85 Kč, úroku ve výši 64,73 % ročně z částky 34 273,63 Kč, a to od datum do datum, úroku ve výši 15 % ročně z částky 34 273,63 Kč, a to od datum do zaplacení.

2. K výzvě soudu žalobkyně doplnila žalobu podáním ze dne datum. Žalobkyně uvedla, že smlouva je podepisována klientem tak, že klient obdrží jedinečný podpisový kód jako variabilní symbol platby ze strany žalobkyně na bankovní účet klienta. Současně je klient informován SMS zprávou, že mu byla platba zaslána. Smlouva je pak podepsána na základě SMS zaslané zpět žalobkyni, jejímž obsahem je i podpisový kód. O schválení úvěru je klient informován formou e-mailu. Dále uvedla, že řádně zjišťovala úvěruschopnost žalovaného podle zákona o spotřebitelském úvěru, posuzovala doklady o příjmech (informativní výpisy z bankovního účtu), výpisy z databází NRKI a SOLUS, hodnocení klienta a prohlášení dlužníka. Předložen byl i občanský průkaz žalovaného. Byly provedeny lustrace uvedené shora a dále bylo ověřeno, že žalovaný ani jeho zaměstnavatel nejsou vedeni v insolvenčním rejstříku, žalovaný neměl u žalobkyně předchozí smlouvu ve stavu žalobního vymáhání, doklad totožnosti žalovaného nebyl evidován jako neplatný a osoba jednající jménem žalobkyně s žalovaným doporučila úvěr ke schválení. Žalovaný byl povinen uvést jednotlivé údaje včetně výdajů ve formuláři hodnocení klienta, je kalkulováno s životním minimem 3 860 Kč a rezervou 1 000 Kč. Na nákladech na bydlení uvedl žalovaný částku 2 606 Kč, dále uvedl, že nemá žádnou vyživovací povinnost, s žalobkyní neměl v době uzavření předmětné smlouvy uzavřenou jinou smlouvu. Žalovaný podepsal prohlášení uvedená ve formuláři (mj. pravdivé a úplné údaje). Žalobkyně nemá objektivní možnost ověřit sdělené údaje, vychází z toho, že klient uvádí pravdivé informace, jedná poctivě. Žalovaný byl v době sjednání úvěru svéprávný, byly mu jasně sděleny podmínky smlouvy, jeho lehkomyslnost nelze klást k tíži žalobkyně.

3. Žalovaný se ve věci vyjádřil tak, že na žalobkyni se obrátil ve finančně složité situaci v období koronaviru, nebyl schopen vydělat dostatek finančních prostředků pro sebe, svou partnerku a jedno dítě. Tři měsíce byl bez práce, nyní má práci a chce situaci napravit. Žalovaný se tak dostal do dluhové pasti, kterou se nyní snaží řešit. S ohledem na svou neznalost pak s žalobkyní uzavřel smlouvu, která se s ohledem na výši RPSN 87,84 % jeví jako nemravná. V červnu 2021 byla průměrná výše RPSN u úvěrů poskytovaných v domácnostech na spotřebu ve výši 7,62 %. Je nepřiměřenou a odporující dobrým mravům zpravidla taková výše úroků, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou. Žalovaný pak odkazuje na rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne 15. 12. 2004, sp. zn. 21 Cdo 1484/2004, na usnesení Nejvyššího soudu České republiky ze dne 28. 8. 2017, sp. zn. 33 Cdo 3520/2017 a na rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne 27. 6. 2018, sp. zn. 32 Cdo 3777/2016. Nelze argumentovat tím, že žalovaný smlouvu podepsal, neboť on vystupoval v daném smluvním vztahu jako laik a naopak žalobkyně s veškerým odborným zázemím (nález Ústavního soudu České republiky ze dne 26. 1. 2012, sp. zn. I. ÚS 199/11, nález Ústavního soudu České republiky ze dne 24. 10. 2013, sp. zn. III. ÚS 562/12). Dle názoru žalovaného jsou podmínky poskytnutí úvěru v rozporu s dobrými mravy, což má za následek neplatnost smlouvy. Žalovaný navrhl, aby doplacení jistiny ve výši 8 244 Kč spolu se zákonným úrokem mu bylo uloženo zaplatit v pravidelných měsíčních splátkách po 1 500 Kč ke každému 25. dni v měsíci.

4. Podáním ze dne datum vzala žalobkyně žalobu v reakci na vyjádření žalovaného částečně zpět, a to co do částky 4 852 Kč na jistině spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 4 852 Kč od datum do zaplacení, co do částky 169,76 Kč na smluvní pokutě a co do úroku ve výši 57,75 % ročně z částky 34 273,63 Kč od datum do datum. Žalobkyně se splátkami navrženými žalovaným souhlasila.

5. Z úplného výpisu ze seznamu regulovaných a registrovaných subjektů finančního trhu bylo zjištěno, že žalobkyně disponuje povolením ČNB k poskytování spotřebitelských úvěrů, a to od 11. 5. 2018.

6. Z návrhu na uzavření smlouvy o úvěru, oznámení o schválení úvěru se splátkovým kalendářem včetně dodejky, předsmluvního formuláře, dodatku č. 1 k návrhu smlouvy o úvěru a dokumentu ohledně podpisu na dálku bylo zjištěno, že žalobkyně a žalovaný uzavřeli smlouvu, kterou se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému na bankovní účet č. bankovní účet úvěr ve výši 39 000 Kč, jež se žalovaný zavázal vrátit a zaplatit úrok ve výši 64,73 % ročně v 42 měsíčních splátkách po 2 364 Kč, splatných 25. dne v každém kalendářním měsíci, celkem se žalovaný zavázal žalobkyni zaplatit částku 99 288 Kč RPSN činilo 87,84 %. Pro případ prodlení žalovaného se zaplacením splátky či její části o délce 65 dnů bylo sjednáno, že dojde k automatickému zesplatnění úvěru. Pakliže žalovaný po zesplatnění úvěru nezaplatí novou jistinu úvěru, byla smluvena povinnost žalované zaplatit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny úvěru za každý den prodlení s její úhradou, a to ode dne následujícího od zesplatnění úvěru až do jejího zaplacení. Současně bylo sjednáno právo žalobkyně požadovat po žalovaném smluvní pokutu ve výši 499 Kč za každou splátku v prodlení o délce 30 dnů a náhradu nákladů účelně vynaložených v souvislosti s prodlením ve výši 200 Kč, a to za každou splátku v prodlení o délce 15 dnů. Údaje ve výše uvedených listinách odpovídají předloženému občanskému průkazu. Návrh na uzavření smlouvy o úvěru neobsahuje podpis žalovaného, pouze jedinečný kód. Předložen byl i důkaz o odeslání částky 1 Kč dne datum na bankovní účet č. bankovní účet, poslán byl i variabilní symbol. Dle zaslané SMS byl o zaslání variabilního symbolu informován i prostřednictvím SMS zprávy na tel. č. tel. číslo, což je telefonní číslo, které vyplývá i ze základních informací o klientovi, jakož i z dalších dokumentů. Z důkazu o přijaté SMS ze dne datum soud zjistil, že celé jméno žalovaného uvedl v SMS zprávě variabilní symbol a dále, že souhlasí.

7. Z prohlášení klienta bylo zjištěno, že žalovaný svým podpisem, jednalo se o jedinečný kód, stvrdil známost všech uvedených informací ve smlouvě a prohlásil pravdivost všech mu poskytnutých informací.

8. Z výpisu registru SOLUS a z výpisu nebankovního registru klientských informací bylo zjištěno, že žalovaný nemá záznam v registru SOLUS. Žalovaný byl hodnocen skórem 491, což je Kategorie III., a znamená nízké riziko, nejlepší segment klientů.

9. Z hodnocení klienta bylo zjištěno, že žalovaný je svobodný, má středoškolské vzdělání ukončené výučním listem. Žalobkyně pracovala s celkovými příjmy žalovaného ve výši 17 400 Kč, je zaměstnán, avšak jako zaměstnavatele uvedl osobu se stejným jménem a adresou jako jen sám a i s IČO, s celkovými výdaji ve výši 6 566 Kč, volné zdroje jsou tak ve výši 9 834 Kč. Pokud jde o výdaje, tak ty se skládají z částky 3 860 Kč jako životního minima, z částky 2 606 Kč na bydlení a z částky 100 Kč představující ostatní. Hodnocení klienta také není vlastnoručně podepsáno žalovaným, pouze obsahuje jedinečný kód.

10. Z výpisu z bankovního účtu č. bankovní účet žalovaného soud zjistil, že v období od datum do datum byl počáteční zůstatek 3,24 Kč a konečný zůstatek 75,27 Kč. Od osoby příjmení jméno byla připsána platba ve výši 70 000 Kč na rekonstrukci. Dva dny poté byla částka 69 600 Kč vybrána v hotovosti.

11. Z dokladu o vyplacení bylo zjištěno, že částka 39 000 Kč byla dne datum vyplacena na bankovní účet č. bankovní účet pod variabilním symbolem číslo.

12. Z oznámení o možnosti zesplatnění pohledávky ze dne datum, ze dne datum, ze dne datum, ze dne datum vyplývá, že žalobkyně úvěr zesplatní, pokud nedojde k zaplacení splátky č. 8 a 9, v pozdější výzvě č. 12 a 13, v předposlední výzvě č. 17 a 18 a v poslední výzvě i splátky č. 19, žalovaný byl žalobkyní současně vyzýván k úhradě dlužné částky. Z oznámení ze dne datum vyplývá, že k témuž dni došlo k zesplatnění úvěru, žalovaný současně vyzván k zaplacení celé dlužné částky.

13. Z žádosti o úpravu splátek ze dne datum, z informace o odložení splátek a z upraveného splátkového kalendáře soud zjistil, že na základě žádosti žalovaného došlo k odkladu splátek a žalovanému byl zaslán nový splátkový kalendář.

14. Z karty klienta vyplývá, že žalovaný uhradil ke dni datum a ke dni datum celkem částku 30 756 Kč.

15. Z předžalobní výzvy ve spojení s poštovním podacím archem bylo zjištěno, že žalovaný byl před podáním žaloby dne datum upomínán o zaplacení žalované částky. Odesláno téhož dne. Lhůta je 7 dnů od data odeslání.

16. Podle § 96 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), žalobce (navrhovatel) může vzít za řízení zpět návrh na jeho zahájení, a to zčásti nebo zcela. Dle odst. 2 je-li návrh vzat zpět, soud řízení zcela, popřípadě v rozsahu zpětvzetí návrhu, zastaví. Je-li návrh na zahájení řízení vzat zpět až poté, co již soud o věci rozhodl, avšak rozhodnutí není dosud v právní moci, soud rozhodne v rozsahu zpětvzetí návrhu též o zrušení rozhodnutí. Dle odst. 3 jestliže ostatní účastníci se zpětvzetím návrhu z vážných důvodů nesouhlasí, soud rozhodne, že zpětvzetí návrhu není účinné. Nebylo-li dosud o věci rozhodnuto, pokračuje soud po právní moci usnesení v řízení. Dle odst. 4 ustanovení odstavce 3 neplatí, dojde-li ke zpětvzetí návrhu dříve, než začalo jednání.

17. Žalobkyně vzala žalobu částečně zpět před započetím projednávání věci, proto soud rozhodl o zastavení řízení, a to co do částky 4 852 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z této částky od datum do zaplacení, co do částky 169,76 Kč, co do úroku ve výši 57,75 % ročně z částky 34 273,63 Kč od datum do datum, a to dle § 96 odst. 1, 2, 4 o. s. ř. (I. výrok).

18. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

19. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

20. Podle § 86 odst. 1,2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

21. Podle § 87 odst. 1 téhož zákona platí, že poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

22. V případě porušení povinnosti úvěrujícího dostatečně zkoumat úvěruschopnost spotřebitele před poskytnutím úvěru je smlouva o úvěru uzavřená v režimu zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru neplatná absolutně (viz např. rozsudek Soudního dvora ze dne 5. 3. 2020 ve věci C -679/18 nebo rovněž rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne 18. 7. 2019, č.j. 27 Co 143/2019-13).

23. Z vyjádření žalobkyně a žalovaného vyplývá, že smlouva v tvrzeném rozsahu byla účastníky uzavřena. Soud vzal v úvahu obranu žalovaného v rámci jeho vyjádření, avšak s ohledem na oddělitelnost ujednání o úrocích, jakož i ostatních ujednání od zbytku smlouvy a posouzení neplatnosti pouze v rozsahu tohoto ujednání (rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne 10. 12. 2008, sp. zn. 29 Cdo 4498/2007) se soud zabýval nejdříve úvěruschopností žalovaného, kterou soud zkoumá ze své úřední povinnosti.

24. Soud při jednání poučil žalobkyni ve smyslu § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. v tom směru, aby doplnila tvrzení a označila důkazy ohledně toho, že s odbornou péčí posoudila schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr, když soud neměl za dostatečná tvrzení a dostatečně prokázané, že žalobkyně tuto povinnost splnila.

25. Přes poučení podle § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. žalobkyně ničeho nového netvrdila a žádný důkaz neoznačila.

26. Lze uzavřít, že žalobkyně nedostatečně zkoumala úvěruschopnost žalovaného nejen stran jeho příjmů, ale i výdajů. Pokud jde o příjmy žalovaného, pak žalobkyně vycházela pouze ze sdělení žalovaného, aniž by tyto příjmy měla za prokázané. Stran výdajů žalovaného žalobkyně převážně vycházela toliko z normativních výdajů, které nemají s realitou běžného života nic společného, když je zřejmé, že situace každého žadatele o úvěr je zcela odlišná a musí být vždy individualizována. Navíc dle samotného sdělení žalovaného informace vyplývající z listin neodpovídaly realitě, pokud sám žalovaný uvedl, že měl již tehdy dítě. Za situace, kdy z bankovního účtu žalovaného vyplývá, že žalovaný má zcela nízký zůstatek na bankovním účtu v řádech desítek korun a za situace, kdy žalobkyni nic nebránilo ověřit příjmy a reálné výdaje žalovaného jinými dokumenty, například daňovým přiznáním, výplatními páskami, nájemní smlouvou nebo vyúčtováním za telefonní služby nebo za elektřinu/plyn, nelze než dospět k závěru, že žalobkyně nezkoumala úvěruschopnost žalovaného v dané době s odbornou péčí.

27. Vzhledem k výše uvedenému soud nemohl dojít k jinému závěru, než posoudit předmětnou smlouvu jako absolutně neplatnou, k čemuž je soud povinen přihlížet z úřední povinnosti (§ 588 o. z.). Zároveň v případě absolutní neplatnosti právního jednání nepřichází moderace soudem, jako je tomu v případě relativní neplatnosti, vůbec v úvahu.

28. Soud se dále zabýval tím, zda žalobkyně nemá nárok na zaplacení žalované částky (či její části) z titulu bezdůvodného obohacení. Žalobkyně poskytla žalovanému úvěr ve výši 39 000 Kč. Z provedeného dokazování vyplývá, že jí žalovaný uhradil celkem částku 30 756 Kč. Ze strany žalovaného tak došlo k bezdůvodnému obohacení na úkor žalobkyně v rozsahu 8 244 Kč.

29. Vedle práva na zaplacení jistiny ve výši 8 244 Kč vznikl žalobkyni dle § 1968 o. z. ve spojení s § 1970 o. z. a nařízením vlády č. 351/2013 Sb., též nárok na zaplacení zákonného úroku z prodlení. V případech bezdůvodného obohacení je pro určení splatnosti vydat bezdůvodné obohacení rozhodné doručení výzvy k vydání bezdůvodného obohacení, popř. uplynutí lhůty, která je v této výzvě uvedena (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 32 Cdo 4179/2007). Takovou výzvu žalobkyně učinila dne datum (jedná se o výzvu z téhož dne). Ve výzvě byla uvedena lhůta 7 dní od odeslání, od datum je tak žalovaný v prodlení. Lhůta k plnění byla stanovena dle § 160 odst. 1 o. s. ř., a to ve splátkách po 1 500 Kč měsíčně pod ztrátou výhody splátek, neboť soud s ohledem na finanční situaci žalovaného, který již má zaměstnání, a postoj žalovaného, neboť žalovaný chce se závazky vůči žalobkyni splatit, shledal k tomuto důvody. Žalobkyně navíc se splátkami souhlasila. Ve zbylém rozsahu žalobu ve III. výroku zamítl.

30. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. a přiznal žalovanému, který byl v řízení i s ohledem na částečné zastavení řízení úspěšnější, náhradu nákladů odpovídající 62,78 % (úspěch žalovaného 81,39 % – úspěch žalobkyně 18,61 %) ve výši 376,68 Kč Tyto náklady sestávají z paušální náhrady nákladů nezastoupeného účastníka v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 300 Kč za každý úkon dle § 2 odst. 3 uvedené vyhlášky (2x 300 Kč – vyjádření a účast na jednání). Lhůta k plnění byla stanovena podle § 160 odst. 1 o. s. ř.

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze prostřednictvím Okresního soudu v Kladně.

Nebude-li povinnost stanovená tímto rozsudkem splněna dobrovolně, lze podat návrh na výkon rozhodnutí nebo exekuční návrh.