OSKD 8 C 29/2022

Okresní soud v Kladně rozhodl samosoudkyní JUDr. Danou Zelenkovou ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci ⟪LB:lb_002⟫ proti ⟪LB:lb_003⟫ žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený advokátem anonymizována tři slova jméno příjmení ⟪LB:lb_004⟫ sídlem adresa ⟪LB:lb_005⟫ žaloba na stanovení povinnosti uveřejnění doplňující informace

I. Žalovaný je povinen uveřejnit ve vydání periodického tisku„ anonymizováno obec“ nejblíže následujícím po právní moci rozsudku text doplňující informace tohoto znění:

Za poslední měsíc přišla také na obec řada ukrajinských občanů. Město zatím bohužel dělá jen nejnutnější kroky a předstírá, že problém neexistuje. Zcela nepochybně se vbrzku začnou ozývat různí populisté nadávající na„ výhody“, které lidé prchající před bombami dostávají. Stát přitom nabízí například mimořádné dotace, jimiž lze zvýšené náklady v době krize kompenzovat – a je jen na městě, aby je využilo. Pokud bude město pasivní, nevyhnou se mu vážné problémy v oblasti ubytování, chybějících kapacitách škol a školek a další potíže.

Jiné obce přitom poskytují byty, kurzy češtiny, mapují složení příchozích, koordinují dětské a adaptační skupiny a především dávají svým občanům najevo vděk i sounáležitost za jejich aktivitu. Určitým vzorem mohou být například obec.

Za anonymizována dvě slova a anonymizováno prosazujeme systematické kroky, které pomohou předejít tomu, aby Ukrajinci neskončili na dávkách nebo na ulici. Na zastupitelstvu jsme prosazovali navýšení rozpočtu v sociální oblasti a v oblasti školství, náš návrh ale bohužel vedení města smetlo pod koberec. Jako občané jsme se zasadili například o to, aby na odboru azylové politiky byli k dispozici tlumočníci, aby fungoval web se základními informacemi pro obec v ukrajinštině, snažíme se zprostředkovávat kontakty na místní neziskové organizace nebo mapovat kurzy češtiny případně usnadnit lidem vstup na trh práce. To všechno proto, aby na anonymizováno dál nerostly už tak citelné sociální problémy. Soužití bude dlouhodobě velice složité, což si uvědomujeme. Právě proto je však potřeba napnou všechny síly, abychom tuto situace jako město i společnost zvládli co nejlépe. Více podrobnosti najdete na webová adresa

II. Žalovaný je povinen uhradit žalobkyni náklady řízení ve výši 18 940 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám anonymizována dvě slova.

1. Žalobkyně se svým návrhem domáhá, aby soud žalovanému uložil povinnost uveřejnit v periodickém tisku anonymizováno obec, který je periodickým tiskem samosprávného celku shora uvedený článek. Tento chtěla uveřejnit jako členka zastupitelstva, žádost zaslala žalovanému dne datum s tím, aby byl uveřejněn v nejblíže následujícím čísle. Žalovaný tak neučinil. Dne datum jí zaslal informaci, že není schopen potvrdit správnost příspěvku, nejsou v něm uvedeny informační prameny a obsahuje vlastní hodnocení žalobkyně. Proto nebude otištěn. Žalobkyně s tím nesouhlasila a dne datum zaslala žalovanému sdělení, které zároveň bylo předžalobní výzvou, v tomto sdělení vyjádřila i právně veškeré důvody, pro které by článek měl být vydán. Žalovaný to však odmítl. Žalobkyně proto v zákonem stanovené lhůtě podala žalobu k soudu.

2. Žalovaný navrhl zamítnutí žaloby s odůvodněním, že žalobkyně byla řádně upozorněna na nutnost potvrdit správnost svých tvrzení a uvést informační prameny. Není pravdou, že by žalovaný odmítl článek uveřejnit, pouze žádal, aby žalobkyně respektovala tiskový zákon a vnitřní směrnici stát. instituce číslo což neučinila. Z tohoto důvodu nebylo možno článek uveřejnit. Žalovaný jako vydavatel periodického tisku odpovídá za jeho obsah a může tudíž uveřejnit pouze to, co je pravdivé, transparentní a tudíž chtěl, aby žalobkyně uvedla své zdroje informací. Článek je nutno posuzovat i s ohledem na dobu, ve kterém měl být zveřejněn, neboť šlo o dobu, kdy do města přicházelo nejvíce ukrajinských uprchlíků a tehdy byly ve společnosti emoce proti nim. Tento článek by tak mohl vzbudit nevraživost ve veřejnosti, vyjadřoval politické názory a politickou prezentaci jedné strany a taková informace nemá v tisku co dělat.

3. Z vnitřní směrnice stát. instituce číslo bylo zjištěno, že upravuje postup zaměstnanců města při poskytování informací neuvolněným členům zastupitelstva. Upravuje způsob žádosti o informaci, a jaké útvary je vyřizují, organizační oddělení odešle odpověď nejpozději 30. den od doručení žádosti.

4. Ze žádosti žalobkyně soud zjistil, že o uveřejnění článku požádala žalovaného dne datum. Žádost byla adresována redaktorce anonymizováno obec, odkazovala na znění § 4a tiskového zákona a obsahovala celý text článku jako přílohu, text je shodný se zněním výroku rozsudku.

5. Z odpovědi žalovaného na žádost o uveřejnění článku ze dne datum soud zjistil, že žalovaný zaslal žalobkyni dopis se sdělením, že vydavatel periodika není s to potvrdit správnost příspěvku, tj., zda sdělení odpovídá skutečnosti, dále transparentnost, tedy neuvádíte informační prameny a věcnost, což znamená nevkládat svá vlastní hodnocení. Uvedené pochybnosti opíráme o § 4a tiskového zákona, tedy stejné zákonné ustanovení, na které odkazujete i Vy ve své žádosti. Z tohoto důvodu jsme se rozhodli váš článek neotisknout. Dopis je podepsán jméno příjmení, oddělení tiskové a vztahů k veřejnosti.

6. Z výzvy k uveřejnění doplňující informace ze dne datum soud zjistil, že žalobkyně prostřednictvím svého právního zástupce žádala o uveřejnění shora uvedeného článku s upozorněním, že pokud se tak nestane, obrátí se na soud. Žaloba byla podána datum.

7. Podle článku 17 odst. 1 listiny základních práv a svobod je zaručena svoboda projevu a právo na informace.

8. Podle článku 17 odst. 2 listiny základních práv a svobod má každý právo vyjadřovat své názory slovem, písmem, tiskem obrazem nebo jiným způsobem, jakož i svobodně vyhledávat, přijímat a rozšiřovat údaje a informace bez ohledu na hranice státu.

9. Podle článku 17 odst. 3 listiny základních práv a svobod je cenzura nepřípustná.

10. Podle článku 17 odst. 4 listiny základních práv a svobod svobodu projevu a právo vyhledávat a šířit informace lze omezit zákonem, jde-li o opatření v demokratické společnosti nezbytná pro ochranu práv a svobod druhých, bezpečnost státu, veřejnou bezpečnost, ochranu veřejného zdraví a mravnosti.

11. Podle článku 4 odst. 1 listiny základních práv a svobod povinnosti mohou být ukládány toliko na základě zákona a v jeho mezích a jen při zachování základních práv a svobod.

12. Podle § 4a zákona č. 46/2000 Sb., o právech a povinnostech při vydávání periodického tisku a o změně některých dalších zákonů (dále jen tiskový zákon) vydavatel periodického tisku územního samosprávného celku je povinen poskytovat objektivní a vyvážené informace o územním samosprávném celku a poskytnout přiměřený prostor pro uveřejnění sdělení, které vyjadřuje názory členů zastupitelstva územního samosprávného celku, týkající se tohoto územního samosprávného celku.

13. Podle § 11a odst. 1 tiskového zákona dotčený člen zastupitelstva územního samosprávného celku může požadovat na vydavateli uveřejnění doplňující informace, pokud vydavatel periodického tisku územního samosprávného celku za a) neuveřejní sdělení podle § 4a po dobu 3 měsíců ode dne doručení tohoto sdělení vydavateli, za b) neuveřejní sdělení podle § 4a v nejbližším následujícím vydání u periodického tisku územního samosprávného celku, pokud ve lhůtě 3 měsíců ode dne doručení tohoto sdělení vydavateli není vydán, nebo za c) uveřejní sdělení podle § 4a, avšak člen zastupitelstva bude mít za to, že vydavatel mu neposkytl přiměřený prostor podle § 4a. Vydavatel je povinen doplňující informaci uveřejnit v periodickém tisku územního samosprávného celku, ve kterém neuveřejnil nebo neposkytl přiměřený prostor sdělení podle § 4a.

14. Podle § 15a odst. 1 tiskového zákona žádost o uveřejnění doplňující informace musí mít písemnou formu a musí obsahovat návrh znění doplňující informace, jež má být uveřejněna.

15. Podle odst. 2 tohoto ustanovení žádost o uveřejnění doplňující informace musí být vydavateli doručena nejpozději do 3 měsíců a) od marného uplynutí lhůty podle § 11a odst. 1 písm. a), b) ode dne, kdy mělo být sdělení podle § 4a uveřejněno v nejbližším následujícím vydání periodického tisku územního samosprávného celku, který není vydán ve lhůtě 3 měsíců, nebo za c) ode dne, kdy sdělení podle § 4a v periodickém tisku územního samosprávného celku bylo uveřejněno, ale člen zastupitelstva má za to, že mu vydavatel neposkytl přiměřený prostor podle § 4a, jinak právo na uveřejnění doplňující informace zaniká.

16. Mezi účastníky bylo nesporné, že žalobkyně je členkou Zastupitelstva územní celek, žalovaný je vydavatelem periodického tisku samosprávného celku, vycházejícího pod názvem„ anonymizováno obec“, že žalobkyně zaslala žádost o zveřejnění příspěvku v petitu uvedeného znění a že žalovaný na ni reagoval výzvou k upřesnění a k potvrzení správnosti tvrzených skutečností s tím, že nebyly uvedeny informační prameny. Dále bylo nesporné, že žalobkyně včas a řádně doručila žádost podle § 15a tiskového zákona.

17. Sporné mezi účastníky zůstal fakt, zda žalovaný měl právo vydání článku odmítnout i přes doručení žádosti o uveřejnění doplňující informace a zda měl právo požadovat doplnění informačních pramenů a hodnotit pravdivost a objektivnost článku a na základě nedoplnění požadovaných informací otisknutí článku odmítnout.

18. Shora uvedená ustanovení tiskového zákona byla do právního řádu začleněna novelou tohoto zákona č. 305/2013 Sb. Dle důvodové zprávy k této novele návrh novely tiskového zákona vychází z úkolu„ Zavedení opatření proti zneužívání radničních periodik“, který je stanoven ve Strategii vlády v boji proti korupci na období let 2011 a 2012, kterou vláda přijala usnesením č. 1 dne 5. ledna 2011. Naplnění úkolu spočívá v zavedení opatření, jež budou směřovat k úpravě vydávání periodického tisku orgány územních samosprávných celků, ve smyslu poskytování objektivních a vyvážených informací s výslovným zakotvením požadavku objektivity a vyváženosti informací šířených veškerými informačními prostředky. Cílem tohoto úkolu je tedy objektivní informovanost občanů územních samosprávných celků o činnosti a průběhu jednání jimi volených zástupců. Zároveň má být stanoven vlastní kontrolní mechanismus plnění povinností územními samosprávnými celky při vydávání„ radničních periodik“.

19. Tiskový zákon je postavený na ústavních principech zaručených Listinou základních práv a svobod (dále jen„ Listina“), zejména pak právech na svobodu projevu a na informace dle čl. 17, přičemž se jedná o politická práva, jejichž garantem je stát. Dle čl. 22 Listiny zákonná úprava politických práv a svobod musí umožňovat a ochraňovat svobodnou soutěž politických sil v demokratické společnosti. Z universality práv zaručených Listinou vyplývá, že mají v politické oblasti umožnit každému ovlivňovat veřejný život. Výkon práv dle čl. 17 Listiny lze omezit pouze zákonem z taxativně vymezených důvodů.

20. Dle důvodové zprávy cílem nově zaváděné povinnosti vydavatele periodického tisku územního samosprávného celku je odstranění diskriminace ve zveřejňování informací, posílení zájmu na poskytování vyvážených informací, zamezení zneužívání těchto periodik jednou politickou stranou nebo jiným uskupením majícím většinu v zastupitelstvu a následné posílení názorové plurality ve veřejné diskuzi v daném obvodu. Institut sdělení a doplňující informace tedy zajišťuje objektivitu a vyváženost periodického tisku územního samosprávného celku.

21. Zároveň ale důvodová zpráva uvádí, že„ povinnost vydavatele poskytnout objektivní a vyvážené informace o územním samosprávném celku stejně tak jako přiměřený prostor pro sdělení posilující názorovou pluralitu daného územního samosprávného celku, resp. jeho části má své meze a měla by být uplatňována přiměřeně. Je třeba respektovat právo vydavatele na redakční úpravu jím vydávaného periodického tisku. Stanovení těchto povinností neznamená automatické otisknutí celého sdělení, které požaduje uveřejnit člen zastupitelstva územního samosprávného celku. Toto ustanovení nastoluje rovnováhu mezi zájmem na posílení práva na vyjádření všech členů zastupitelstva, zejména zájmem na ochranu jejich práva projevu, a rolí vydavatele, který je zodpovědný za obsah periodického tisku. Požadavek na vyváženost obsahu a rovný přístup do veřejnoprávních médií stanovil již NSS ve svém rozsudku čj. Vol 15/2006-20:„ Vyváženost a rovný přístup do veřejnoprávních médií nelze chápat mechanicky jako absolutní rovnost kandidujících subjektů, nýbrž pohledem tzv. odstupňované rovnosti. To znamená, že jednak musí každý kandidující subjekt dostat alespoň určitou minimální šanci ke své prezentaci tak, aby byl naplněn požadavek jejich plurality; nad tuto minimální úroveň musí být zastoupení kandidujících subjektů ve vysílání, zejména v pořadech zpravodajských či v publicistických debatách, přiměřené jejich politickému a společenskému významu.“ Navrhované ustanovení vychází z principů obsažených v citovaném rozsudku a současně respektuje režim tiskového zákona, kdy za obsah periodika odpovídá vydavatel, a ten by tudíž měl přiměřený a vyvážený prostor nejprve zhodnotit.“

22. Žalovaný odkazoval právě na tyto skutečnosti, na svoji odpovědnost za vydávané zprávy a citlivost údajů v článku uvedených vzhledem k době, kdy měly být otisknuty. Soud proto zhodnotil uvedený článek z hlediska těchto kriterií. Z článku je zřejmé, že se jedná o názor zastupitelky, neobsahuje žádný škodlivý text, který by mohl být posouzen jako návod k trestnému činu či jiné protiprávní skutečnosti, jedná se o kritické a subjektivní hodnocení situace a postupu představitelů města.

23. Protože uvedené ustanovení § 4a tiskového zákona je určeno právě k umožnění prezentace názorů jiných politických subjektů, než které v tu dobu jsou ve vedoucí pozici toho kterého územně samosprávného celku, není podle soudu na překážku uveřejnění ani odkaz na to, co opoziční strana v problematice činí a jak postupovala v průběhu projednávání věci. Dle názoru soudu tak není překážkou otisknutí ani odkaz na webovou stránku s podrobnějšími informacemi. Obsah článku není nijak škodlivý ani společensky závadný, aby mohl vést k závěru, že nebude vydán. Naopak ve smyslu zákona článek vede k „ posílení zájmu na poskytování vyvážených a objektivních informací v periodikách vydávaných orgány územních samosprávných celků, zamezení možného zneužívání těchto periodik např. jednou politickou stranou a zajištění prostoru pro názorovou pluralitu“ (viz důvodová zpráva k zákonu č. 305/2013 Sb.)

24. Podle § 4a tiskového zákona má vydavatel povinnost poskytnout přiměřený prostor pro uveřejnění sdělení, které vyjadřuje názory členů zastupitelstva územního samosprávného celku, týkající se tohoto územního samosprávného celku. Ze znění ustanovení tedy jednoznačně vyplývá, že slouží k prezentaci názoru, nikoli výlučně ověřitelných faktů. Za této situace jednal žalovaný v rozporu s uvedeným ustanovením, když požadoval informační prameny a článek neotiskl s odůvodněním, že v něm nemají být vložena vlastní hodnocení.

25. Protože tedy s ohledem na shora uvedené soud považuje článek v tomto znění, jak je uvedeno ve výroku, za zcela odpovídající, vyjadřující názor opoziční zastupitelky na situaci, neobsahuje nic, co by mohlo vést žalovaného k obavě z budoucích následků, z čeho by mohla být vyvozena odpovědnost vydavatele tisku. Ze znění článku vyplývá, že jde nikoli o faktický popis situace, ale o subjektivní hodnocení pisatelky. Ustanovení zákona nedává vydavateli právo na cenzuru článků, předložených zastupiteli k vydání, nedává mu právo hodnotit jejich obsah a shodu s názory vydavatele, neboť z článku jednoznačně vyplývá, že se jedná o názor opoziční i s odkazy na autora a jeho politickou příslušnost. S ohledem na to je nepřípadný odkaz žalovaného na rozhodnutí NSS č. j. 3 As 6/2010 – 71, který se týká celoplošného zpravodajského pořadu, na který jsou samozřejmě zákonem kladeny jiné požadavky, mimo jiné i objektivita a přesnost, transparentnost, které žalovaný požadoval po žalobkyni, včetně uvedení pramenů, ze kterých čerpá. Naproti tomu § 4a tiskového zákona je určen právě k vyjádření opozičního názoru, hodnocení autora článku. Proto bylo žalobě v plném rozsahu vyhověno a žalovanému uloženo v nejbližším čísle anonymizováno obec článek uveřejnit.

26. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 18 940 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 2 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 9 odst. 3 písm. a), § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 35 000 Kč sestávající z částky 2 500 Kč za každý z pěti úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně pěti paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 14 000 Kč ve výši 2 940 Kč Náklady právního zastoupení za jeden úkon – písemné vyjádření ze dne datum nebyly žalobkyni přiznány, neboť se nejednalo o účelně vynaložený náklad, soud tuto repliku po žalobkyni nepožadoval a shodné vyjádření pak bylo obsahem přednesu při jednání soudu.

Proti tomuto rozhodnutí lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze prostřednictvím zdejšího soudu.

Nebude-li povinnost stanovená tímto rozhodnutím splněna dobrovolně, lze navrhnout výkon rozhodnutí (exekuci).