OSKD 16 C 1/2024-132

Okresní soud v Kladně rozhodl soudkyní Mgr. Zuzanou Slezákovou ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobců: a) Jméno žalobce A, narozená Datum narození žalobce A bytem Adresa žalobce A ⟪LB:lb_002⟫ b) Jméno žalobce B, narozený Datum narození žalobce B bytem Adresa žalobce B ⟪LB:lb_003⟫ c) Jméno žalobce C, narozená Datum narození žalobce C bytem Adresa žalobce C ⟪LB:lb_004⟫ všichni zastoupeni advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta ⟪LB:lb_005⟫ proti ⟪LB:lb_006⟫ žalovaným: 1. Jméno žalované A, narozená Datum narození žalované A bytem Adresa žalované A ⟪LB:lb_007⟫ 2. Jméno žalované B, narozená Datum narození žalované B bytem Adresa žalované B ⟪LB:lb_008⟫ obě zastoupeny advokátkou Jméno advokátky ⟪LB:lb_009⟫ sídlem Adresa advokátky ⟪LB:lb_010⟫ o určení vlastnického práva

I. Určuje se, že vlastníkem pozemku parc. č. hodnota, k. ú. adresa, obec adresa, byl ke dni své smrti jméno FO. Jméno žalobce B, narozený 31. 8. 1932, zemřelý dne 20. 2. 1994, rodné číslo RČ.

II. 1. žalovaná a 2. žalovaná jsou povinny společně a nerozdílně zaplatit žalobkyni a) náhradu nákladů řízení ve výši 17 945,33 Kč, žalobci b) náhradu nákladů řízení ve výši 17 945,33 Kč a žalobkyni c) náhradu nákladů řízení ve výši 17 945,33 Kč, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobců.

1. Žalobci se domáhali určení, že vlastníkem pozemku parc. č. hodnota, k. ú. adresa, obec adresa, (dále jen „předmětný pozemek“ nebo „pozemek parc. č. hodnotaAnonymizováno), byl ke dni své smrti jméno FO. Jméno žalobce B, narozený 31. 8. 1932, zemřelý 20. 2. 1994, naposledy bytem adresa (dále jen "jméno FO. Jméno žalobce B"). Žalobu odůvodnili tím, že oni a žalované jsou účastníky dědického řízení – dodatečného projednání dědictví po zůstaviteli jméno FO, narozeném 21. 9. 1905, zemřelém 31. 10. 1968, naposledy bytem adresa (dále jen "zůstavitel jméno FO"). Mezi účastníky dědického řízení je sporné, zda pozemek parc. č. hodnota, který je v katastru nemovitostí zapsaný ve vlastnictví zůstavitele jméno FO, je vlastnictvím zůstavitele jméno FO, jak tvrdí žalované, nebo jej již v minulosti v rámci dědického řízení po zůstaviteli jméno FO nabyl jeho syn jméno FO. Jméno žalobce B, jak tvrdí žalobci. Žalobci jsou manželka a potomci Jméno žalobce B. Žalované jsou manželka a dcera bratra jméno FO. jméno FO ml. Žalobci byli notářkou odkázáni k podání žaloby na určení, že jméno FO. Jméno žalobce B je vlastníkem předmětného pozemku (následně žaloba přeformulována na určení, že jméno FO. Jméno žalobce B byl ke dni své smrti vlastníkem předmětného pozemku).

2. Žalobci tvrdili, že zůstavitel jméno FO byl vlastníkem pozemků parc. č hodnota PK a hodnota PK, k. ú. adresa, obec adresa. Z těchto pozemků nechal oddělit pozemky parc. č. hodnotaAnonymizovánoa hodnota, k. ú. adresa, které smlouvou ze dne 15. 6. 1961 daroval do podílového spoluvlastnictví jméno FO. jméno FO a jeho manželce žalobkyni a) za účelem výstavby rodinného domu. Dne 31. 10. 1968 zůstavitel jméno FO zemřel. Při projednání dědictví se dědicové (manželka a synové zůstavitele) dohodli, že veškeré nemovitosti zůstavitele připadnou do vlastnictví Jméno žalobce B. V dědickém řízení všichni, včetně notáře, znalce a Střediska geodezie adresa, vycházeli z toho, že parcela č. hodnota zanikla sloučením do tehdejšího pozemku parc. č. hodnota. Ve výčtu projednávaných nemovitostí se proto parcela č. hodnota samostatně neobjevila.

3. V roce 2014 žalobci v důsledku skutečnosti, že žalobce b) jako zemědělec v Pálečku hospodaří, zjistili, že v katastru nemovitostí je evidován pozemek parc. č. 604/1, a to na zemřelého zůstavitele jméno FO, a že došlo ke zmenšení výměry pozemku parc. č. hodnota, k. ú. adresa. Byli přesvědčeni, že se jedná o chybu v katastru nemovitostí a snažili se docílit nápravy. Dne 18. 9. 2015 podali ke katastrálnímu úřadu návrh na opravu chyby v katastrálním operátu. Oznámením ze dne 27. 10. 2015 jim bylo sděleno, že katastrální úřad opravu údajů neprovedl, neboť obnova katastrálního operátu byla provedena v souladu se zákonem. právnická osoba uvedl, že předmětný pozemek parc. č. hodnota v evidenci nemovitostí zanikl a jeho zápis byl obnoven až později. právnická osoba nevyhověl ani nesouhlasu žalobců s neprovedením opravy a rozhodnutím ze dne 9. 12. 2015 setrval na předchozí argumentaci s tím, že teprve po provedené obnově katastrálního operátu (která byla v k. ú. adresa zahájena až 12. 2. 2010) byla do souboru geodetických a popisných informací převedena parcela č. hodnota PK s novým parc. č. 543/1 a parc. č. hodnota PK s parc. č. hodnota a výměrou 1 923 m². Sdělil jim, že v rozhodnutí Státního notářství v jméno FO ze dne 16. 2. 1970, č. j. 2088/1968 neměla být převedena parcela evidence nemovitostí parc. č. hodnota, ale parcela pozemkového katastru parc. č. hodnota. Vzhledem k tomu, že citovaným rozhodnutím státního notářství nebyla uzavřena knihovní vložka č. hodnota, byla parcela č. hodnota PK zapsána do vlastnictví zůstavitele jméno FO.

4. Následně se žalobci u notářky domáhali opravy chyby v rozhodnutí Státního notářství v jméno FO ze dne 16. 2. 1970. Rozhodnutím Okresního soudu v jméno FO ze dne 20. 2. 2023, č.j. 31 D 867/2020-177, byl jejich návrh zamítnut s odůvodněním, že v rozhodnutí se nejednalo o písařskou chybu, ale že státní notář vycházel při vydání uvedeného rozhodnutí z chybného aktuálně zjištěného stavu, a to ze srovnávacího sestavení, které ověřilo středisko geodézie, a podle kterého role hodnota o výměře 2 533 m2 ve vložce č. hodnota adresa zanikla do pozemkových parcel hodnota, hodnotaAnonymizovánoa hodnota.

5. Na základě návrhu žalobců na opravu chyby v rozhodnutí v dědickém řízení po zůstaviteli jméno FO bylo notářkou jako soudní komisařkou zahájeno řízení o dodatečném projednání dědictví po zůstaviteli jméno FO, a to pozemku parc. č. hodnotaprávnická osoba rámci dědického řízení žalobci uplatnili námitku vydržení vlastnického práva k předmětnému pozemku.

6. Žalobci měli za to, že je nepochybné, že úmyslem dědiců v dědickém řízení po zůstaviteli jméno FO bylo, aby nemovitosti zůstavitele připadli do vlastnictví Jméno žalobce B, když ve schválené dohodě dědiců je výslovný výčet movitého majetku připadajícího do vlastnictví manželky zůstavitele jméno FO a syna zůstavitele jméno FO ml. s tím, že ostatní majetek přejímá do vlastnictví jméno FO. Jméno žalobce B a tento je povinen finančně se s druhým synem zůstavitele vypořádat. jméno FO ml. bydlel v Horních Beřkovicích, o pozemky a jejich užívání neměl zájem. Naopak jméno FO. Jméno žalobce B chtěl pozemky užívat. Předmětný pozemek je faktickou součástí sousedních pozemků, s nimiž tvoří jeden funkční celek, zahradu a sad k rodinnému domu, nedávalo by jakýkoliv smysl, aby byl tento pozemek z dědického řízení vyňat. V rozhodnutí Státního notářství v jméno FO ze dne 16. 2. 1970, č. j. D2088/68 – F, je pak výslovně uvedeno, že v evidenci nemovitostí u Střediska geodézie pro adresa se provede zápis vlastnického práva pro Jméno žalobce B na celém pozemku role č. kat. hodnota, nyní sad. Tento sad se již v té době nacházel a dodnes nachází právě na pozemku nyní vedeném v katastru nemovitostí pod parc. č. hodnota. Předmětem ocenění ve znaleckém posudku, který byl podkladem pro dědické řízení, byl i předmětný pozemek, včetně všech porostů. Všichni účastníci dědického řízení měli důvěru ve státní notářství, které dědické řízení vedlo, že parc. č. hodnota v evidenci nemovitostí zanikla a byla sloučena s dalšími pozemky, které byly v dědickém řízení projednány.

7. jméno FO. Jméno žalobce B a žalobkyně a) vystavěli v letech 1975 - 1978 na pozemku parc. č. hodnotaAnonymizováno k. ú. adresa, rodinný dům. Za účelem zápisu rodinného domu do evidence nemovitostí byl 19. 5. 1979 vyhotoven geometrický plán, z něhož je zřejmé, že pozemek parc. č. hodnota v evidenci nemovitostí veden nebyl a existoval pouze pozemek parc. č. hodnotaAnonymizováno V době, kdy žalobkyně a) a jméno FO. Jméno žalobce B řešili výstavbu rodinného domu, bylo zjištěno, že v rozhodnutí Státního notářství v jméno FO ze dne 16. 2. 1970 došlo k chybě, když do dědictví byly omylem zahrnuty i pozemky parc. č. hodnota a hodnotaAnonymizováno které již byly za života zůstavitele jméno FO darovány jméno FO st. a žalobkyni a), proto bylo rozhodnutím Státního notářství v jméno FO ze dne 28. 7. 1975 původní rozhodnutí opraveno tak, že pozemky pp. č. kat. hodnota a hodnota, k. ú. adresa, z něj byly vypuštěny. Pozemek dnes zapsaný v katastru nemovitostí jako parc. č. hodnota, k. ú. adresa, užíval od projednání dědictví po zůstaviteli jméno FO. Jméno žalobce B v dobré víře, že je výlučným vlastníkem. Pozemek užíval stejným způsobem jako zůstavitel jméno FO, na tomto pozemku a sousedních pozemcích se svojí rodinou hospodařil, užíval je jako sad, choval drobné hospodářské zvířectvo, včelařil, pozemek udržoval, opravoval oplocení apod. Proti jeho užívání nikdy nebyla vznesena žádná námitka, nikdo jiný se užívání pozemku nedomáhal, nezpochybňoval jeho užívání a neuplatňoval vůči němu žádné nároky. Všichni vycházeli z toho, že jméno FO. Jméno žalobce B je oprávněným vlastníkem pozemku, jméno FO. Jméno žalobce B neměl jakýkoliv důvod o svém vlastnictví pochybovat. jméno FO. Jméno žalobce B dne 20. 2. 1994 zemřel, jako dědici v dědickém řízení vystupovali žalobci, předmětný pozemek parc. č. hodnotaAnonymizováno k. ú. adresa, nebyl předmětem dědického řízení, neboť všichni byli přesvědčeni, že samostatně pozemek neexistuje, že jméno FO. Jméno žalobce B byl vlastníkem všech pozemků, které užíval a že notářkou byly do dědictví zahrnuty veškeré pozemky, které jméno FO. Jméno žalobce B vlastnil. V užívání pozemku parc. č. hodnotaAnonymizovánopokračovali žalobci i po skončení dědického řízení po jméno FO. jméno FO a pokračují v něm dodnes, udržují sad, zajišťují jeho obnovu, obdělávají záhony, sekají trávu, opravují oplocení. Několikrát byli nuceni likvidovat následky záplav.

8. Žalobci měli právně za to, že jméno FO. Jméno žalobce B nabyl předmětný pozemek jako dědictví po zůstaviteli jméno FO. Pokud by tomu tak právně nebylo, tak měli za to, že jméno FO. Jméno žalobce B vlastnictví k předmětnému pozemku vydržel.

9. Naléhavý právní zájem žalobci spatřovali v tom, že současný stav zápisu vlastnického práva k předmětnému pozemku neodpovídá skutečnosti a oni jako dědicové Jméno žalobce B mají naléhavý právní zájem na určení, že byl ke dni své smrti jeho vlastníkem.

10. Žalované s žalobou nesouhlasily, navrhovaly její zamítnutí, poukazovaly na to, že Okresní soud v jméno FO usnesením ze dne 22. 2. 2023, č. j. 31 D 867/2020–177, o návrhu žalobců na opravu chyby v rozhodnutí Státního notářství v jméno FO ze dne 16. 2. 1970 rozhodl tak, že návrh na opravu zamítl. Soud se opíral o rozsáhlé odůvodnění rozhodnutí katastrálního úřadu z 9. 12. 2015, žalované na rozhodnutí a odůvodnění usnesení Okresního soudu v jméno FO odkázaly. Dále uvedly, že dle žalovaných nebyl jméno FO. Jméno žalobce B oprávněným držitelem předmětného pozemku a nemohl být v dobré víře, že mu svědčí vlastnické k právu k předmětnému pozemku. Uvedly, že v dědickém řízení nebyl pozemek parc. č. hodnotaAnonymizovánovýslovně projednáván, ve znaleckém posudku, který byl základem pro ocenění zděděných pozemků a dorovnání dědického podílu jméno FO ml., se pozemek parc. č. hodnota, ani knihovní vložka 207, neuvádějí. Jsou tam uvedeny pozemky o drobných výměrách v dvoumístných číslech, ale pozemek parc. č. hodnota měl téměř 2 000 m². Kdokoliv se podíval na sepsané pozemky, nemohl si myslet, že součástí je i sad o tak velké rozloze. Žalované se domnívaly, že vlastnicí pozemku parc. č. hodnotaAnonymizovánoje manželka zůstavitele adresa, protože to fungovalo tak, že výpěstky ze sadu sklízeli jak žalobci, tak rodina jméno FO ml. Pomáhali jí s obhospodařováním sadu, uskladňováním ovoce a sklízením. Až po úmrtí babičky jméno FO v roce 2008 se ukázalo, že sad v jejím vlastnictví nebyl. S ohledem na výměru a způsob užívání tak žalované mají za to, že jméno FO. Jméno žalobce B se vlastníkem předmětného pozemku nestal.

11. K tomu žalobci uvedli, že babička jméno FO bydlela v domě adresa, měla tam věcné břemeno užívání, ze strany jméno FO ml. a jeho rodiny probíhaly u babičky běžné rodinné návštěvy, mohli si brát ovoce ze sadu, nemohlo to však zakládat dobrou víru, že vlastníkem pozemku je jméno FO.

12. Mezi účastníky bylo nesporné, že jméno FO, narozený 21. 9. 1905, zemřel 31. 10. 1968, dědické řízení vedeno Okresním soudem v jméno FO pod sp. zn. 31 D 867/2020. Měl manželku jméno FO, narozenou 24. 12. 1910, zemřelou 31. 5. 2008, dědické řízení vedeno Okresním soudem v jméno FO pod sp. zn. 31 D 464/2008, dědické řízení zastaveno pro nemajetnost. Zůstavitel jméno FO měl dva syny: Jméno žalobce B, narozeného 31. 8. 1932, který zemřel 20. 2. 1994, dědické řízení vedeno Okresním soudem v jméno FO pod sp. zn. D 468/94, procesními nástupci jsou jeho manželka žalobkyně a), jeho syn Jméno žalobce B žalobce b) a jeho dcera Jméno žalobce C žalobkyně c). Dále měl zůstavitel adresa, narozeného 30. 3. 1940, který zemřel 27. 3. 1983, dědické řízení vedeno Státním notářstvím v Litoměřicích pod sp. zn. D 811/83, jeho procesními nástupci jsou jeho manželka žalovaná 1), jeho dcera žalovaná 2) a jeho syn jméno FO, narozený 13. 12. 1963, který zemřel 24. 9. 2014. Dědický spis jméno FO byl veden Okresním soudem v Litoměřicích pod sp. zn. spisová značka, jeho procesní nástupnicí je jeho matka žalovaná 1).

13. Dále bylo nesporné, že jméno FO st. nabyl pozemek parc. č. hodnota PK o výměře 2 500 m2 v k. ú. adresa, na základě smlouvy kupní ze dne 24. 10. 1927 (knihovní vložka č. hodnota pozemkové knihy), a parcelu p. č. hodnota PK o výměře 2392 m2 v k. ú. adresa na základě smlouvy trhové ze dne 10. 3. 1948 (v pozemkové knize evidováno pod č. d. 704/1948). Na základě smlouvy darovací ze dne 15. 6. 1961, součástí které byl geometrický plán pro rozdělení pozemku č. hodnota-05/203-920/61, byla od parc. č. hodnotaAnonymizovánoPK oddělena část o výměře 236 m2 a od parcely p. č. hodnotaAnonymizovánoPK oddělena část o výměře 564 m2 a vytvořena parcela č. hodnota PK. Současně byla od parcely č. hodnota PK oddělena část o výměře 28 m2 a od p. č. hodnota PK část o výměře 46 m2 a vytvořena nová parcela č. hodnota. Uvedené nově vytvořené parcely nabyl jméno FO. Jméno žalobce B st. s žalobkyní a). jméno FO st. zůstal vlastníkem zbylých (zmenšených) parcel č. hodnota PK a č. hodnota PK.

14. Nesporné bylo, že obsahem dědické dohody po jméno FO st. ze dne 16. 2. 1970 bylo: „Pozůstalá manželka přejímá do vlastnictví polovinu televizoru v ceně 200 Kč a osobní auto značky Hanomag – Kurýr – v ceně 1 970 Kčs. Pozůstalý syn jméno FO ml. přejímá do vlastnictví os. auto 1000 MB zn. Kl 27-40 a motocykl Jawa 250-KD 1 41-24 – v ceně 2 400 Kčs. Pozůstalý syn Jméno žalobce B přejímá do vlastnictví ostatní majetek s povinností, že vyplatí svému bratru jméno FO na doplnění jeho dědického podílu 6 607 Kčs a to do dvou let od dnešního dne počítáno do té doby bezúročně. Pohřební výlohy a ostatní dluhy dědictví hradí jméno FO a Jméno žalobce B společně.“ Jako aktiva dědictví byla mj. sepsána: polovina domu čp 62 v Pálečku s příslušenstvím dle ocenění znalce jméno FO včetně pozemků parc. č. kat. /poloviny/ hodnota/Anonymizováno, a celých parc. hodnota, hodnota, hodnota v hodnotě 17 638 Kč.

15. Nesporné bylo, že rozhodnutím Státního notářství adresa ze dne 16. 2. 1970, č.j. D 2088/68-F byla dědická dohoda schválena. Dále bylo rozhodnuto, že dle uvedeného rozhodnutí se provede v Evidenci nemovitostí u Střediska geodesie pro adresa na polovině domu č.p. Anonymizováno v Anonymizováno, se stavební parcelou č. hodnota, dále na polovině rolí č. katastru hodnota/Anonymizováno, 277, 148/2, 149, dále na celém pozemku role č. katastru hodnotaAnonymizovánonyní sad, a nově utvoř. zahradami hodnota, hodnota, pastvišti Jméno žalobce B. Vložky čís. 170, 147, 206, 236, pozemkových knih katastrálního území adresa a 107 pozemkové knihy katastrálního území adresa se uzavírají.

16. Mezi účastníky bylo nesporné, že sad vždy byl a nadále je umístěn na pozemku, který je aktuálně označován jako parc. č. hodnota.

17. Nesporné bylo, že žalobci podali žalobu 3. 1. 2024, tedy ve lhůtě 2 měsíců od právní moci usnesení notářky, kterým jim bylo podání žaloby uloženo.

18. Mezi účastníky bylo sporné, zda byl pozemek parc. č. hodnota předmětem dědictví po jméno FO st. a zda jej nabyl jméno FO. Jméno žalobce B. Dále bylo mezi účastníky sporné, zda jméno FO. Jméno žalobce B po smrti zůstavitele jméno FO předmětný pozemek držel a jako vlastník užíval.

19. Soud ve věci provedl dokazování spisem Okresního soudu v jméno FO sp. zn. spisová značka, zůstavitele jméno FO. Obsah protokolu Státního notářství v jméno FO ze dne 16. 2. 1970, D 2088–68–F (č. l. 26-27 dědického spisu) byl mezi účastníky nesporný. Jako aktiva dědictví byly uvedeny celé parcely č. hodnota, hodnota a hodnota dle ocenění znalce jméno FO. V tomto protokole byla zachycena uzavřená dědická dohoda, na základě které byly vymezené movité věci přijaty do vlastnictví manželky zůstavitele adresa ml. s tím, že ostatní majetek přejímá do svého vlastnictví jméno FO. Jméno žalobce B. Součástí dědického spisu je srovnávací sestavení notáře (č. l. 9–14 dědického spisu), v sestavení jsou zapsány dle vložek pozemkových knih jednotlivé pozemky. U vložky č. hodnota adresa je uveden pozemek hodnota, Střediskem geodesie adresa připsáno a razítkem ověřeno: 2 392 m², a dále připsáno: ⟪LB:lb_001⟫ - část přísluší do pozemku parc. Anonymizováno; Anonymizováno Anonymizováno ⟪LB:lb_002⟫ - hodnotaAnonymizováno sad 3 660 m2; EL 72 ⟪LB:lb_003⟫ - hodnota; zahrada 800 m2; EL 72 ⟪LB:lb_004⟫ - hodnota zahrada 74 m2, EL 72 ⟪LB:lb_005⟫ - zvětšený o část pozemku parc hodnota/AnonymizovánoAnonymizováno hodnota.

Dále je u vložky č. hodnota uveden pozemek 602, Střediskem geodesie adresa připsáno 749 m2 – zanikla do pozemkové parcely 543; EL 6. U vložky č. hodnota adresa je uveden pozemek hodnota role, k tomu je Střediskem geodesie adresa připsáno a razítkem ověřeno: role 2 533 m², v EN zanikla do pozemkových parcel hodnota právnická osoba Anonymizováno), hodnota (EL 72), hodnota (EL 72). Dále je zde tužkou připsáno "zanikla", viz. vložka č. hodnota. U obou dvou zápisů je jako nabyvatel uveden jméno FO a jako uživatel EL 72 adresa.

20. Dále byl z dědického spisu k důkazu proveden znalecký posudek jméno FO, znalce z oboru ekonomiky, ceny a odhady. Posudek vypracovaný k žádosti Státního notářství adresa k č. j. D – 2088/68 – P z ledna 1969, ze kterého bylo zjištěno, že předmětem ocenění byl rodinný dům č. p. 62 v Pálečku s tím, že nemovitost je zapsána u oblastního ústavu geodézie a kartografie – měřičské středisko ve Slaném, v bývalé pozemkové knize číslo položky 39, knihovní vložky č. hodnota a 206, katastrální území adresa. Dále pozemková parcela č. hodnota/Anonymizováno, stavební parcela č. hodnota; v knihovní vložce č. hodnota pozemková parc. č. hodnota o výměře 3 660 m2 (36 arů a 60 m²) sad, pozemková parc. hodnota o výměře 800 m2 zahrada, pozemková parc. hodnota o výměře 74 m² zahrada. Pod bodem 6 jsou uvedeny a oceněny pozemkové parcely č. kat. hodnota/Anonymizováno o výměře 973 m2, č. kat. hodnota o výměře 3 660 m², č. kat hodnota o výměře 800 m2 a č. kat. hodnotaAnonymizovánoo výměře 74 m². Za tyto pozemky se počítala náhrada v celé výši. Pod bodem 7 ocenění je uvedena náhrada za porosty stromoví, kdy bylo oceněno 5 stromů meruněk, 6 stromů slív, 31 stromů jabloní, 4 stromy hrušní, přiznána náhrada za všechny porosty.

21. Z rozhodnutí Státního notářství v jméno FO ze dne 16. 2. 1970, D 2088–68-F, bylo zjištěno, že tímto rozhodnutím bylo potvrzeno dědictví zákonným dědicům na základě schválené dohody o vypořádání dědictví s tím, že dle tohoto rozhodnutí se provede v evidenci nemovitostí u střediska geodézie zápis práva vlastnického pro Jméno žalobce B.

22. Pro určení polohopisu předmětného pozemku, jakož i toho, jak byl pozemek v minulosti veden a evidován, provedl soud k důkazu geometrické plány a mapu z katastru nemovitostí:

23. Z geometrického plánu Střediska geodézie adresa z 8. 4. 1961, č. zakázky 135–05/203–920/61, bylo zjištěno, že v této době byly v evidenci nemovitostí vedeny pozemky parc. č. hodnota a hodnota jako samostatné pozemky. Vyčleněním částí pozemků z těchto dvou pozemků vznikly pozemky parc. č. hodnota a hodnota pro vlastníka Jméno žalobce B, adresa. Pozemek hodnota prostorově navazoval dozadu za pozemek hodnota určený pro výstavbu rodinného domu. Ze současné katastrální mapy a ortomapy bylo zjištěno, že pozemek parc. č. hodnota je podlouhlý pozemek za pozemkem parc. č. hodnota, je na něm množství stromů, je zakreslen ve stejných hranicích jako na geometrickém plánu ze dne 8. 4. 1961. Oproti tomu původní pozemek hodnota PK je v současné době rozdělen do pozemku parc. č. hodnotaAnonymizovánoa parc. č. Anonymizováno/Anonymizováno.

24. Z geometrického plánu na oddělení části od p. p. č. hodnotaAnonymizovánoa hodnota, č. zakázky 761–123-104/75 jméno FO. jméno FO, Střediska geodezie pro adresa, bylo zjištěno, že zaměření bylo provedeno dne 27. 1. 1975, pozemek za pozemkem hodnota a vlevo od něho, dříve vedený jako pozemek hodnota je sloučený s pozemkem hodnota, od něho je pak oddělen pozemek Anonymizováno.

25. Z geometrického plánu ze dne 19. 5. 1979 Střediska geodézie pro adresa. jméno FO a průvodního dopisu k tomuto geometrickému plánu bylo zjištěno, že se jedná o geometrický plán pro vyznačení skutečného stavu rodinného domu č. p. 68 na pozemku hodnota. Na tomto geometrickém plánu je dům č. p. Anonymizováno umístěný na pozemku hodnota s tím, že pozemek za domem i z levé strany domu, který byl dříve zakreslen a označen jako hodnota, je označován jako hodnotaAnonymizováno A pozemek, který byl z pravé strany označován jako hodnota, je nyní označen jako AnonymizovánoAnonymizováno

26. Z kolaudačního rozhodnutí bylo zjištěno, že rodinný dům Jméno žalobce B byl kolaudován v dubnu 1978.

27. Z rozhodnutí Státního notářství v jméno FO ze dne 28. 7. Anonymizováno AnonymizovánoAnonymizovánoAnonymizováno/Anonymizováno–Anonymizováno bylo zjištěno, že z rozhodnutí Státního notářství v jméno FO ze dne 16. 2. 1970, č. J. D 2088/68–28 byly vypuštěny nově utvořené zahrady číslo kat. hodnota a hodnota v Pálečku, neboť oba pozemky se na základě darovací smlouvy z 15. 6. 1961 staly spoluvlastnictvím manželů jméno FO a Jméno žalobce A. Jedná se tedy o zřejmou nesprávnost, kdy byly pozemky uvedeny v dědickém řízení a považovány za vlastnictví zůstavitele.

28. Z výpisu katastru nemovitostí bylo zjištěno, že předmětný pozemek hodnota k. ú. adresa, obec adresa, o výměře 1 923 m², druh pozemku zahrada, je veden ve vlastnictví zůstavitele adresa.

29. Z návrhu žalobců ze dne 18. 9. 2015 bylo zjištěno, že žalobci b) a c) dali návrh na opravu chyby v katastrálním operátu, domáhali se, aby byl zrušen zápis parcely č. hodnota a aby byla nadále vedena parcela č. hodnota ve správném rozměru2 196 m², a ne 273 m², na kolik byla zmenšena. Z oznámení právnická osoba pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště adresa, ze dne 27. 10. 2015, č. j. OR-87/2015–231–10 bylo zjištěno, že katastr neprovedl opravu údajů, jak požadovali žalobci b) a c). právnická osoba uvedl, jak zůstavitel jméno FO pozemek nabyl, kterou část pozemku daroval jméno FO. jméno FO. Dále uvedl, že mu bylo doručeno rozhodnutí státního notářství, na základě kterého vyšel z toho, že parcela hodnota PK zanikla v evidenci nemovitostí do parc. č. hodnota EN a hodnota EN a hodnota EN s tím, že hodnota PK byla v evidenci nemovitostí zvětšena o část parc. č. hodnota/2 PK a část parc. č. hodnota PK. Uvedeným rozhodnutím o dědictví nabyl jméno FO. Jméno žalobce B celek parc. č. hodnota. Středisko geodézie na základě tohoto rozhodnutí provedlo zápis v evidenci nemovitostí a provedlo opravu na základě opravného usnesení notářství. Potom sdělilo, že v rámci zakládání komplexní evidence nemovitostí tehdejší středisko geodézie pod položkou výkazu změn 7/82 provedlo opravu zápisu u parcely p. č. hodnota EN, důvodem pro opravu zápisu byla skutečnost, že parcela p. č. hodnota EN byla vytvořena i z parcel, které nebyly ve vlastnictví pana jméno FO, a to p. č. hodnota, p. č. hodnota a částí p. č. hodnota/2. V rámci zápisu výše uvedeného rozhodnutí o dědictví tedy neměla být převedena parcela evidence nemovitostí p. č. hodnota, ale parcela Pozemkového katastru p. č. hodnota. Středisko geodézie tedy obnovilo zápis i zákres parcely p. č. hodnota o výměře 1 923 m² a nově vytvořilo parcelu č. hodnota/7 (odpovídající části převedené parcely p. č. hodnota/2 o výměře 1 464 m², která byla původně v podílovém spoluvlastnictví pana jméno FO a paní jméno FO) a zápis parcely hodnota PK o výměře 1 855 m², a zápis parcely p. č. hodnota EN o výměře 273 m². Vzhledem k tomu, že rozhodnutím o dědictví č. j. D 2088/1968 nebyla uzavřena knihovní vložka č. hodnota, byla parcela p. č. hodnota PK zapsána do vlastnictví pana jméno FO.

30. Z rozhodnutí právnická osoba pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště adresa, ze dne 9. 12. 2015, č. j. OR–87/2015–231–14, bylo zjištěno, že nesouhlasu s neprovedením opravy nebylo vyhověno, neboť katastrální úřad měl za to, že se nejedná o chybu v katastrálním operátu. Parc. č. hodnota o výměře 1 923 m² v katastrálním území adresa bude i nadále evidována ve vlastnictví jméno FO st. V tomto rozhodnutí bylo obsahově shodné odůvodnění jako v předchozím citovaném oznámení.

31. Z návrhu žalobce b) a žalobkyně c) ze dne 14. 11. 2016 bylo zjištěno, že podali návrh na opravu chyby v dědickém rozhodnutí, ve kterém uvedli, že v usnesení notářství se objevila písařská chyba, která způsobila, že namísto správného označení parcela pozemkového katastru č. hodnota, se objevilo označení role č. kategorie hodnota, které v důsledku nesprávného údaje o zániku a nesprávném zařazení parcel hodnota a hodnota způsobilo, že v rámci zakládání komplexní evidence nemovitostí tehdejší středisko geodezie pod položkou výkazu změn 7/82 provedlo opravu zápisu a umělé vytvoření již zaniklé parc. č. hodnota (PK).

32. Usnesením Okresního soudu v jméno FO ze dne 22. 2. 2023, č. j. 31 D 867/2020–177, byl zamítnut návrh na opravu chyby v rozhodnutí Státního notářství v jméno FO ze dne 16. 2. 1976 č. j. D 2088–68/68 – F, které nabylo právní moci dne 16. 2. 1970, a to s odůvodněním, že státní notářství při vydání rozhodnutí státního notářství vycházelo při uvedení nemovitých věcí z aktuálního stavu zjištěného ze srovnávacího sestavení, které ověřilo středisko geodézie a podle kterého role hodnota o výměře 2 533 m², ve vl. č. hodnota adresa zanikla do pozemkových parcel hodnota právnická osoba 72), pozemkových parcel hodnota (EL 72) a pozemkových parcel hodnota (EL 72), a nejsou proto dány podmínky pro opravu tohoto rozhodnutí.

33. Z usnesení Okresního soudu v jméno FO ze dne 23. 1. 1995, D 468/94–11, bylo zjištěno, že předmětem dědického řízení po jméno FO. jméno FO byla zahrada č. kat. hodnota v Pálečku, kdy polovinu měl nabýt žalobce b) a polovinu žalobkyně c).

34. Ve věci byla vyslechnuta žalobkyně a), jejím výslechem bylo zjištěno, že v době, kdy se vdala do rodiny, tak byla na návštěvě u manželovy rodiny v Pálečku, tchán jí ukazoval sad, byl na něj velmi pyšný, sám ho založil, její manžel mu s vedením sadu pomáhal. Tchán si přál, aby se do Pálečku nastěhovali, proto jim poskytl pozemek na stavbu rodinného domu. Tchán zemřel náhle, pro rodinu to byl velký šok. Znalec chodil po zahradě, počítal stromy, pozemek hodnota vede polovinou zahrady. Když bylo jednání o dědictví, tak se bratři domluvili, jak se rozdělí. Švagr bydlel v Horních Beřkovicích, neměl o pozemky zájem, naopak měl zájem o auto, které bylo pouze pár dnů staré. Žalobkyně s manželem potom švagra vypláceli částkou kolem 8 000 Kč. Pozemek se sadem připadl jejímu manželovi, ten se o pozemek staral. Rodina si tam od roku 1975 začala stavět dům, který byl v roce 1978 kolaudovaný, na tom sporném pozemku je sad. Ten žalobkyně s manželem užívala společně s babičkou jméno FO, dělili se o práci, když zůstaly s babičkou samy, tak si ji žalobkyně vzala k sobě domů, starala se o ni, žalovaná 2) se s babičkou vídala, žalobkyně jí ale neviděla pomáhat na zahradě nebo uklízet sklizeň, spíš si občas nějaké ovoce odvezli. adresa propojuje dům žalobkyně a dům babičky, je oplocená, ale sadem to bylo průchozí. Žádný spor o vlastnictví pozemku nebyl, nikoho nenapadlo, že pozemek, který prochází středem zahrady, by byl z dědického řízení vynechán. Po smrti tchána se pozemek užíval dál jako sad, když byl tchán naživu, pěstovala se tam i zelenina, po smrti tchána pozemek odhospodařoval manžel žalobkyně a babička, následně pomáhaly i děti žalobkyně a jejího manžela, tedy žalobce b) a žalobkyně c).

35. Výslechem žalobce b) bylo zjištěno, že po smrti dědečka se rodiče rozhodli, že bude u babičky bydlet, aby tam nebyla sama a vypomáhal jí. Bylo mu 8 let, každý den dojížděl z Pálečku do Slaného do školy, byl tam i o víkendech, bylo tam vždy hodně práce, pomáhal uklízet, s uhlím, s hospodářstvím. Jeho otec koupil v roce 1974 traktor, kterým se tam pak oralo, sekala se tam tráva, on i jeho otec se na tom podíleli. Babička byla velmi pracovitá, zastala sama hodně práce. Žalobce b) tam bydlel do roku 1975, pak šel na střední školu a už se tam na práci nepodílel. Ohledně vlastnictví pozemku spor nikdy nebyl. On měl rád i strejdu jméno FO ml., měli spolu dobrý vztah. Mezi babičkou a jeho otcem nebyl spor o to, čí je předmětný pozemek nebo i jiné pozemky, neřešilo se to, fungoval to tak, že babička zavelela, ať se jde na nějakou práci a prostě se šlo, řešila se tam pouze práce. Nebylo mu divné, že strýc nejezdí pracovat na zahradu, měl svoji zahradu a pracoval tam.

36. Výslechem žalované 2) bylo zjištěno, že jméno FO. Jméno žalobce B a jméno FO ml. spolu měli kladný vztah, vídali se u babičky. Její strýc s tetou dostali od dědečka pozemek, postavili si tam dům, do kterého se nastěhovali v roce 1978. Její otec zemřel v roce 1983, to jí bylo 17 let. Ona tam jezdila jako malá na prázdniny, poté na návštěvy. Domnívala se, že zahrada patří babičce, vyvozovalo to z toho, že tam babička pracovala – sekala trávu a sklízela ovoce, a oni někdy pomáhali odnášet jablka do sklepa. Dále uvedla, že když bylo babičce přes 90 let, rozhodla se, že majetek přepíše na stranu žalobců. To rodina nijak nenapadala, nerozporovala. Žalovaná uváděla, že tam moc práce nebylo.

37. Vyslechnuti byli svědci jméno FO a jméno FO, tchýně a tchán žalobkyně c), bylo zjištěno, že žijí v domku, který sousedí s pozemkem, kde dříve žila babička účastníků adresa). Vztahy v rodině mají dobré a to i k žalované 1), pouze k druhé žalované bylo zřejmé, že mají negativní vztah z důvodu vedení předmětného řízení. Oba uvedli, že předmětný pozemek užíval jméno FO st. s manželkou jméno FO a synové jméno FO a jméno FO. jméno FO st. tam vysazoval stromy, pak i syn jméno FO. Poté, co jméno FO st. zemřel, zůstala tam bydlet jeho manželka jméno FO, syn jméno FO s jméno FO žili v Otrubech, pak si stavěli v Pálečku dům, ve kterém žili, z Otrub do Pálečku jezdili, žila tam babička, potřebovala pomoc, pak dožívala u jméno FO, potom pozemek zdědili mladí jméno FO a Jméno žalobce B, který pomáhal rodičům a babičce.

38. Po skutkové stránce vyšel soud z toho, že zůstavitel jméno FO byl ke dni své smrti, tj. 31. 10. 1968, vlastníkem pozemku parc. č. hodnota. Tento pozemek původně nabyl v rozměrech 2 533 m², ale oddělením částí pozemku pro pozemky parc. č. hodnota a parc. č. hodnota, k. ú. adresa, obec Klobúky, bylo z tohoto pozemku odděleno 564 m² a 46 m², následně měl pozemek parc. č. hodnota výměru 1 923 m², v těchto rozměrech je veden i nyní. Na pozemku se nacházel sad s ovocnými stromy, který založil zůstavitel. Na oddělených částech pozemku si jméno FO. Jméno žalobce B s žalobkyní a) postavili rodinný dům, pozemek parc. č. hodnota obklopuje jejich dům a pokračuje dozadu za jejich dům, jsou na něm ovocné stromy. Dědické řízení po jméno FO st. bylo vedeno Státním notářstvím v jméno FO, kdy byl zjišťován okruh dědiců, jimi byli manželka zůstavitele jméno FO a synové zůstavitele jméno FO. Jméno žalobce B a jméno FO ml. Zůstavitel jméno FO nabyl pozemek parc. č. hodnota PK v roce 1948 ve výměře 2 392 m2. I z této parcely došlo k oddělení částí pozemků pro pozemky parc. č. hodnota a hodnota, po jejich oddělení byl rozměr pozemku 2 128 m2.

39. Jako aktiva dědictví byla mj. sepsána role č. kat. hodnota, rozměr uveden nebyl, ale bylo odkázáno na znalecký posudek jméno FO. Jak z tohoto znaleckého posudku, tak ze srovnávacího sestavení notáře ověřeného Střediskem geodézie v jméno FO jednoznačně vyplývá, že v tehdejší době středisko geodézie, znalec i notář měli za to, pozemek parc. č. hodnota o výměře 2 533 m² zanikl do pozemkových parcel hodnota, hodnota a hodnota. Původní pozemek parc. č. hodnota PK o výměře 2 392 m2 byl tehdy veden tak, že část pozemku příslušela do parc. č. hodnota, část byla vedena jako hodnota sad o velikosti 3 660 m2 a část byla vedena jako pozemky hodnota a hodnota. V rámci dědického řízení nebyly pozemky označovány dle pozemkových knih (PK), ale byly tam vymezeny dle toho, jak byly v dané době vedeny v evidenci nemovitostí. V dědickém řízení uváděná role č. kat. hodnota tak byla složena z parcely č. hodnota PK a části parcely č. hodnota PK (zbylá část této původní parcely byla vedena jako parc. č. hodnota).

40. Shodné vedení parcely č. hodnota jakou součásti parcely č. hodnota EN vyplývá i z geometrických plánů z následujících let, jakož i z odůvodnění oznámení a rozhodnutí právnická osoba adresa z let 2015.

41. Dědici po zůstaviteli jméno FO uzavřeli dohodu, na základě které všechny nemovitosti zůstavitele, měli připadnout do vlastnictví Jméno žalobce B. Státní notářství rozhodlo tak, že dědictví bylo potvrzeno na základě dědické dohody.

42. K důkazu nebyl proveden výslech žalobkyně c), žalované 1) a svědků Anonymizováno, když soud měl skutečnosti podstatné pro rozhodnutí ve věci prokázané z ostatních provedených důkazů.

43. Podle § 3028 odst. 1 zákona č. 89/2014 Sb., občanský zákoník, dále jen „o. z.“, se tímto zákonem řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí jeho účinnosti. Podle odst. 2, není-li dále stanoveno jinak, řídí se ustanoveními tohoto zákona i právní poměry týkající se práv osobních, rodinných a věcných; jejich vznik, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se však posuzují podle dosavadních právních předpisů. Podle odst. 3, není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. To nebrání ujednání stran, že se tato jejich práva a povinnosti budou řídit tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti.

44. Podle § 3069 o. z. při dědění se použije právo platné v den smrti zůstavitele.

45. jméno FO st. zemřel 31. 10. 1968, v řízení je tedy třeba v souladu s výše citovanými přechodnými ustanoveními aplikovat ohledně právní úpravy dědění, jakož i ohledně nabývání vlastnictví předpisy platné a účinné v době jeho smrti. Jedná se o zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, v původním znění (dále jen „obč. zák.“), zákon č. 95/1963 Sb., notářský řád, v původním znění (dále jen „notářský řád“) a zákon č. 22/1964 Sb., o evidenci nemovitostí, v původním znění (dále jen „zákon o EN“).

46. Podle § 34 obč. zák. právní úkon je projev vůle směřující ke vzniku, změně nebo zániku těch práv nebo povinností, které právní předpisy s takovým projevem spojují.

47. Podle § 35 odst. 1 obč. zák. projev vůle může být učiněn jednáním nebo opomenutím; může se stát výslovně nebo jiným způsobem nevzbuzujícím pochybnosti o tom, co chtěl účastník projevit.

48. Podle § 35 odst. 2 obč. zák. projev vůle je třeba vykládat tak, jak to se zřetelem k okolnostem, za kterých byl učiněn, odpovídá pravidlům socialistického soužití.

49. Podle § 37 obč. zák. § 37 právní úkon musí být učiněn svobodně a vážně, určitě a srozumitelně; jinak je neplatný.

50. Podle § 130 odst. 1 obč. zák. vlastník má právo užívat věc pro potřebu svou, své rodiny a domácnosti; má právo na užitky a přírůstky věci, jakož i právo převést ji na jiného. Není-li to v rozporu se zájmy společnosti, může vlastník věc přenechat k užívání jinému anebo s ní nakládat i jinak.

51. Podle § 133 obč. zák. osobního vlastnictví k věci lze nabýt koupí, darem nebo jinou smlouvou, děděním, rozhodnutím státního orgánu nebo na základě jiných skutečností stanovených zákonem.

52. Podle § 460 obč. zák. dědictví se nabývá smrtí zůstavitele.

53. Podle § 2 notářského řádu státní notářství rozhoduje o řízení o dědictví, o umořování listin, o registraci právních úkonů, o úschovnách, a podle zvláštních předpisů o notářských poplatcích. Dále provádí soudem nařízený výkon rozhodnutí prodejem nemovitostí.

54. Podle § 34 odst. 1 notářského řádu státní notářství zjistí zůstavitelův majetek a jeho dluhy a provede soupis aktiv a pasív. Vychází přitom zejména z údajů účastníků. Tyto údaje a ostatní vyšetřené okolnosti prověří podle potřeby šetřením na místě samém, výslechem svědků, listinami nebo jinými důkazními prostředky. Peněžní ústavy podávají státnímu notářství v dědickém řízení na jeho dotaz zprávy o vkladech, je-li jim známo, že vklad náleží zůstaviteli, nebo jsou-li v dotazu uvedeny údaje potřebné ke zjištění totožnosti vkladu.

55. Podle § 34 odst. 2 notářského řádu u nemovitostí přezkoumá státní notářství především na podkladě zápisů v evidenci nemovitostí (pozemkové knize) a za pomoci účastníků řízení a těch, kterým přísluší práva k nemovitosti, stav závad váznoucích na nemovitosti a v soupisu zahrne do pasív jen ty závady, které podle provedeného šetření nepozbyly dosud význam.

56. Podle § 34 odst. 3 notářského řádu, vyžaduje-li to zájem společnosti nebo důležitý zájem účastníků, opatří si státní notářství znalecký posudek, zejména o obecné ceně zůstavitelova majetku. Účastníci jsou povinni přispět státnímu notářství ke spolehlivému a úplnému zjištění stavu dědictví. Pokud mezi nimi zůstala sporná aktiva nebo pasíva, postupuje státní notářství podle § 18.

57. Podle § 39 odst. 2 notářského řádu, je-li několik dědiců a vypořádají-li se u státního notářství mezi sebou o dědictví dohodou, schválí státní notářství dohodu, jestliže neodporuje zákonu nebo zájmu společnosti. Po právní moci rozhodnutí o schválení dohody potvrdí státní notářství podle ní nabytí dědictví.

58. Podle § 2 odst. 1 zákona o EN, v evidenci nemovitostí se vyznačují veškeré nemovitosti s uvedením druhů pozemků (kultur), výměr a způsobu užívání; dále vlastnické vztahy, správa národního majetku, právo trvalého užívání národního majetku, právo osobního užívání pozemků, omezení vlastnických práv a jiné skutečnosti týkající se nemovitostí potřebné pro národní hospodářství.

59. Podle § 3 zákona o EN evidenci nemovitostí zakládají, vedou a udržují v souladu se skutečným stavem orgány Ústřední správy geodézie a kartografie zřízené v okresech (dále jen "orgány geodézie").

60. Podle § 4 odst. 1 zákona o EN evidenci nemovitostí udržují orgány geodézie v souladu se skutečným stavem na základě ohlášených změn, místního šetření, popřípadě měření, a za součinnosti orgánů, organizací a občanů, jichž se týká.

61. Podle § 4 odst. 2 zákona o EN zápisy právních vztahů o nemovitostech se provádějí na základě pravomocných rozhodnutí soudů, národních výborů, státních notářství nebo jiných orgánů a organizací oprávněných rozhodovat o právních vztazích, jejichž předmětem jsou nemovitosti, nebo na základě smluv a jiných listin, popřípadě návrhů orgánů a organizací oprávněných k tomu podle zvláštních předpisů. U nových staveb ve vlastnictví občanů se zápisy provádějí na základě rozhodnutí o udělení popisného nebo evidenčního čísla a geometrického plánu.

62. Právně měl soud za to, že vymezení předmětu dědictví bylo určité. Parcela č. hodnota byla v době smrti zůstavitele a vedení dědického řízení složena z parcely č. hodnota PK a části parcely č. hodnota PK, jednalo se o sad, který je na těchto pozemcích umístěn nadále. Účastníci dědického řízení uzavřeli dědickou dohodu, jednalo se o projev vůle, který splňoval všechny náležitosti, byl určitý. Vůle účastníků dědického řízení byla taková, že všechny pozemky měl po zůstaviteli nabýt jeho syn jméno FO. Jméno žalobce B. Dědici, notář, znalec i středisko geodezie vycházeli z toho, že předmětem dědictví je i pozemek parc. č. hodnota, který byl v té době střediskem geodezie veden jako součást parcely č. hodnota. To, že pozemky byly vymezovány dle tehdejšího vedení nemovitostí v evidenci nemovitostí a ne dle pozemkových knih, nečiní úkon neplatný, když bylo určitým a srozumitelným způsobem v souladu s tehdejší právní úpravou vymezeno, jaké pozemky jsou předmětem dědictví i dědické dohody.

63. Zákon tehdy umožňoval, aby se dědicové o dědictví dohodli. Dohoda dědiců byla v souladu s tehdy platnou právní úpravou schválena státním notářství. K nabytí dědictví nebylo třeba zápisu do pozemkových knih, když ty od 1. 1. 1951 byly vedeny pouze nepovinně, v roce 1964 došlo ke skončení zápisů úplně, když tehdejšímu režimu se nehodila propracovaná ochrana soukromého vlastnictví, podstatné byly užívací vztahy. V rámci socialistického zespolečenšťování ztratil soupis vlastnictví význam. K obnově katastrálního operátu docházelo postupně po roce 1989, katastr nemovitostí převzal na začátku operát evidence nemovitostí, až následně docházelo k obnově na základě pozemkových knih. V této věci však obnova na základě pozemkových knih řádně nezachytila, k jakému přechodu vlastnictví v mezidobí došlo, když nebylo zohledněno, že pozemek parc. č. hodnota nabyl v rámci dědictví po zůstaviteli jméno FO. Jméno žalobce B.

64. V nálezu sp. zn. I. ÚS 2576/10 Ústavní soud ČR konstatoval, že z ústavněprávních hledisek (princip právní jistoty), je stěží akceptovatelné, jestliže státní orgán (příslušné středisko geodézie), osvědčí určité skutečnosti, čímž vyvolá v jednotlivci dobrou víru ve správnost těchto skutečností a samotný akt státu, a následně pak jiný státní orgán dovozuje, že se jednotlivec spoléhat na správnost aktů státního orgánu neměl. Ve věci řešené Ústavním soudem ČR se jednalo o situaci, kdy sporné pozemky v kupní smlouvě výslovně uvedeny nebyly. Ve zde projednávané věci je věc skutkově ještě jednoznačnější, neboť předmětný pozemek, v souladu s tehdejším věděním a tehdejší evidencí nemovitostí, v dědické dohodě uveden byl, a to na základě sdělení a potvrzení státních orgánů (příslušné středisko geodézie, notář). adresa tedy lze akceptovat následný závěr právnická osoba pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště adresa, že po obnově katastrátu a obnovením pozemku hodnota má být jako vlastník uveden zůstavitel jméno FO s tím, že k dědické dohodě a rozhodnutí státního notářství nebude přihlíženo.

65. Na základě toho dospěl soud k závěru, že jméno FO. Jméno žalobce B nabyl předmětný pozemek děděním po zůstaviteli jméno FO, a to ke dni smrti jméno FO st. Nebylo tvrzeno, že by jméno FO. Jméno žalobce B za svého života pozemek na někoho převedl nebo ho nějakým způsobem pozbyl, naopak bylo prokázáno, že pozemek užíval a obhospodařoval, soud tak vyšel z toho, že byl jeho vlastníkem i v době jeho smrti (20. 2. 1994), a proto rozhodl tak, že žalobě vyhověl.

66. Vzhledem k výše uvedenému závěru se soud námitkou vydržení zabýval pouze okrajově. To, co soud považuje za nabývací titul (dědická dohoda schválená státním notářstvím), by jednoznačně splňovalo kritéria putativního titulu zakládajícího dobrou víru držitele (Jméno žalobce B) ve vlastnictví pozemku. Držba byla prokázána výslechy svědků a účastníků. Změnit na tom nic nemůže ani to, že v době od smrti zůstavitele do roku 1978 jméno FO. Jméno žalobce B na místo pouze dojížděl, ale nebydlel tam, když to není nutnou součástí držby. Pozemky udržoval spolu se svojí matkou jméno FO, postavil si tam dům, trvale tam žil, pozemek obhospodařoval. Předmětný pozemek je zahradou, sadem, navazujícím přímo na jeho rodinný dům. To, že jméno FO sad i pozemek obhospodařovala, o pozemek se starala, považuje soud za zcela běžný jev v rodinách, které mají sady, zahrady a hospodářské pozemky. Starší generace, dokud může, pozemky obhospodařuje, neboť k nim má vztah, hluboké vazby, ví, co je potřeba udělat, má větší množství času a snaží se tak i pomoct svým potomkům a jejich rodinám. Vyvozovat z toho držbu pozemku nelze, když z dědické dohody bylo zřejmé, že jméno FO chtěla, aby pozemky zůstavitele připadly jméno FO. jméno FO, a následně mu i svoje další pozemky darovala. Nebylo zjištěno, že by někdy byl spor o vlastnictví předmětného pozemku. Pro případ vydržení by měl za splněnou i desetiletou vydržecí lhůtu.

67. K námitce žalovaných, že pozemky ve znaleckém posudku, jsou malé výměry, se zřejmě jednalo o chybu ohledně měrných jednotek, když pozemky byly uváděny v arech (1 ar = 100 m2), jednalo se tedy o velké pozemky. Velikosti uváděné ve znaleckém posudku odpovídají původním nabývacím titulům, vyděleným částem, i sloučení provedenému v rámci evidence nemovitostí.

68. K tomu, že rozhodnutím Státního notářství v jméno FO ze dne 16. 2. 1970 nebyla uzavřena vložka 207 pozemkové knihy, a proto nemohlo dojít k přechodu práva na Jméno žalobce B, soud uvádí, že v letech 1968 -1970 neplatil intabulační princip, podmínkou přechodu práva nebyl zápis do pozemkových knih, proto neuvedení nebo neuzavření vložky pozemkové knihy, nemohlo mít vliv na nabytí vlastnictví.

69. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobcům, kteří byli v řízení zcela úspěšní, nárok na náhradu nákladů řízení celkem v částce 53 836 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 5 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 9 odst. 3 písm. a), § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 35 000 Kč sestávající z částky 2 000 Kč za každý z tří úkonů právní služby dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t. (za převzetí a přípravu zastoupení) s tím, že odměna byla snížena z původní částky 7 500 ( 3 x 2 500)Kč podle § 12 odst. 4 a. t., z částky 1 000 Kč za každý z tří úkonů právní služby dle § 11 odst. 2 písm. h) a. t. (za jednoduchou výzvu k plnění) s tím, že odměna byla snížena z původní částky 3 750 (3 x 1 250) Kč podle § 12 odst. 4 a. t., z částky 2 000 Kč za každý z tří úkonů právní služby dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. (za podání žaloby) s tím, že odměna byla snížena z původní částky 7 500 Kč podle § 12 odst. 4 a. t., jelikož šlo o společný úkon při zastupování dvou nebo více osob, z částky 12 000 Kč (2 úkony x 3 osoby x 2 000 Kč) za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. dne 21. 8. 2024, když jednání přesáhlo 2 hodiny, s tím, že odměna byla snížena z původní částky 15 000 Kč podle § 12 odst. 4 a. t., a z částky 6 000 Kč (3 x 2 000 Kč) za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. dne 14. 10. 2024 s tím, že odměna byla snížena z původní částky 7 500 Kč podle § 12 odst. 4 a. t. včetně osmnácti paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t., cestovní náhrada v celkové výši 1 960,52 Kč, a to v souvislosti s cestou realizovanou dne 21. 8. 2024 náhrada 980,26 Kč za 80 ujetých km v částce 680,26 Kč (38,20 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 398/2023 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 7,6 l/100 km a 5,60 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 398/2023 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 3 × 30 minut v částce 300 Kč podle § 14 a. t. a v souvislosti s cestou realizovanou dne 14. 10. 2024 náhrada 980,26 Kč za 80 ujetých km v částce 680,26 Kč (38,20 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 398/2023 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 7,6 l/100 km a 5,60 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 398/2023 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 3 × 30 minut v částce 300 Kč podle § 14 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 40 360,52 Kč ve výši 8 475,71 Kč. V souladu s § 140 odst. 1 věta druhá bylo žalovaným uloženo zaplatit žalobcům náklady řízení společně a nerozdílně.

Proti tomuto rozhodnutí lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze prostřednictvím zdejšího soudu.