OSKD 216 C 104/2024-50
- Soud:
- Okresní soud v Kladně
- Spisová značka:
- 216 C 104/2024-50
- Datum rozhodnutí:
- 2024-12-04
- ECLI:
- ECLI:CZ:OSKD:2024:216.C.104.2024.1
Okresní soud v Kladně rozhodl soudkyní Mgr. Zuzanou Slezákovou ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO:49903209 sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta ⟪LB:lb_002⟫ proti ⟪LB:lb_003⟫ žalované: Jméno žalované, narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované ⟪LB:lb_004⟫ o zaplacení 77 800,49 Kč s příslušenstvím
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku částka spolu s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky částka od datum do zaplacení a úrokem z prodlení ve výši 14,75 % z částky částka od datum do zaplacení, a to v pravidelných splátkách po částka měsíčně, splatných ke každému 25. dni v měsíci, počínaje měsícem následujícím po právní moci tohoto rozsudku, pod ztrátou výhody splátek.
II. Co do částky částka se žaloba zamítá.
III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na nákladech řízení částku částka, a to v pravidelných splátkách po částka měsíčně, splatných ke každému 25. dni v měsíci, počínaje měsícem následujícím po právní moci tohoto rozsudku, pod ztrátou výhody splátek.
1. Ze smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny ze dne datum včetně informace pro zákazníka a obchodních podmínek soud zjistil, že účastníci uzavřeli s účinností od datum smlouvu o dodávkách elektrické energie do odběrného místa adresa, na dobu určitou 15 měsíců od účinnosti smlouvy, žalovaná měla platit zálohy ve výši částka měsíčně. Součástí smlouvy je i ujednání, ve kterém je sjednána pokuta ve výši částka za každý jednotlivý případ prodlení s každou jednotlivou platbou o dobu delší než 10 dní. Dále byla ujednána smluvní pokuta, kdy mimo jiné z důvodu opakovaného porušení platebních povinností ze strany žalované je žalovaná povinna uhradit smluvní pokutu určenou jako násobek částky částka a počtu kalendářních měsíců následujících po dni ukončení dodávky do konce sjednané doby trvání smlouvy. Smlouva byla podepsána oběma smluvními stranami. Z plné moci ze dne datum soud zjistil, že žalovaná udělila ohledně elektřiny žalobkyni plnou moc. Ze sazebníku vyplývá cena za elektrickou energii.
2. Dále žalobkyně tvrdila, že účastnice uzavřely dne datum další smlouvu o sdružených dodávkách elektřiny na adrese adresa, odběrné místo EAN: 859182400610755494. Žalovaná dle této smlouvy odebírala v období od datum do datum elektrickou energii, ta jí byla vyúčtována fakturou č. hodnota na částku částka, splatná datum, následně opraveno daňovým dokladem 8362530355 ze dne datum na částku částka, splatnou datum. Žalovaná za realizovanou spotřebu nezaplatila, žalobkyně požadovala zaplacení částky částka a úroků z prodlení od datum do zaplacení (nárok 1). Strany sjednaly smluvní pokutu pro případ prodlení s platbou o více jak 10 dnů ve výši částka. Žalobkyně požadovala za prodlení žalované se zaplacením faktury č. hodnota smluvní pokutu ve výši částka (nárok 3). Dále žalobkyně uvedla, že v případě smlouvy ze dne datum strany sjednaly smluvní pokutu za předčasné ukončení smlouvy ve výši částka za každý měsíc nerealizované spotřeby. Protože žalovaná nezaplatila zálohu za měsíc červen 2023 splatnou datum a za měsíc červenec 2023 splatnou datum, ukončila žalobkyně žalované k datum dodávku elektřiny a přípisem ze dne datum od smlouvy odstoupila pro opakované neplnění platebních povinností. Žalobkyně žalované vyúčtovala smluvní pokutu ve výši částka za dobu od datum do datum, tedy 12 měsíců po částka, částka byla splatná do datum.
3. Žalovaná uznávala nárok žalobkyně týkající se nezaplacené spotřeby elektřiny a požádala o umožnění hradit dluh ve splátkách. Se smluvní pokutou ve výši částka nesouhlasila, neboť nemá peníze na její zaplacení. Uváděla, že pobírá příspěvek na bydlení ve výši částka měsíčně a přídavek na dítě ve výši částka měsíčně. Jiné příjmy nemá. Žije s přítelem, který je zaměstnaný, ten by jí přispíval, aby byla schopna hradit měsíční splátku ve výši 2 000 – částka měsíčně.
4. Žalobkyně souhlasila s možností hradit dluh v měsíčních splátkách ve výši 2 000 – částka, pod ztrátou výhody splátek.
5. Ze smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny ze dne datum včetně informace pro zákazníka a obchodních podmínek soud zjistil, že účastnice uzavřely s účinností od datum smlouvu o dodávkách elektrické energie do odběrného místa adresa, žalovaná měla platit zálohy ve výši částka měsíčně. Součástí smlouvy je i ujednání, ve kterém je sjednána pokuta ve výši částka za každý jednotlivý případ prodlení s každou jednotlivou platbou přesahující 10 dní. Smlouva byla podepsána oběma smluvními stranami. Ze sazebníku vyplývá cena za elektrickou energii.
6. Z vyúčtování ze dne datum č. hodnota (faktura č.hodnota) za období od datum do datum soud zjistil, že žalobkyně vyúčtovala žalované částku částka. Částka byla splatná dne datum. Z vyúčtování smluvních pokut ze dne datum soud zjistil, že žalobkyně vyúčtovala žalované částku částka. Jednalo se o smluvní pokutu za prodlení se zaplacením faktury č.hodnota.
7. Z předžalobní výzvy ze dne datum a poštovního podacího archu ze dne datum soud zjistil, že žalovaná byla vyzývána k úhradě dluhu do datum.
8. Z plánu záloh a plateb ze dne datum na období od datum do datum soud zjistil, že byly předepsány zálohy ve výši částka měsíčně za elektřinu. Z upomínky ze dne datum soud zjistil, že žalovaná byla upomínána k zaplacení částky částka. Z oznámení ze dne datum včetně podacího archu z téhož dne soud zjistil, že pro opakované porušení smlouvy byla přerušena dodávka elektřiny pro žalovanou. Zároveň žalované byla vyúčtována částka částka. Tato částka byla ve výši částka tvořena neuhrazenými zálohami a ve výši částka smluvní pokutou. Z oznámení ze dne datum soud zjistil, že pro opakované porušení smlouvy byla přerušena dodávka elektřiny pro žalovanou. Zároveň žalované byla vyúčtována částka částka. Tato částka byla ve výši částka tvořena neuhrazenými zálohami a ve výši částka smluvní pokutou.
9. Z vyúčtování č.hodnota ze dne datum soud zjistil, že žalobkyně vyúčtovala žalované částku částka. Jednalo se o pokutu za předčasné ukončení smlouvy a částka byla splatná dne datum.
10. Z oznámení ze dne datum a podacího archu ze dne datum soud zjistil, že žalobkyně pro opakované porušování smluvních povinnosti ze strany žalované odstoupila od smlouvy.
11. Z vyúčtování ze dne datum č. hodnota za období od datum do datum soud zjistil, že žalobkyně vyúčtovala žalované částku částka. Částka byla splatná dne datum. Z opravného vyúčtování ze dne datum č.hodnota za období od datum do datum soud zjistil, že žalobkyně opravila původní vystavenou fakturu na částku částka, kdy částka částka připadala na nezaplacený odběr elektřiny a částka částka na smluvní pokutu za nezaplacení záloh. Splatnost faktury byla datum.
12. Z vyúčtování smluvních pokut ze dne datum soud zjistil, že žalobkyně vyúčtovala žalované částku částka. Jednalo se o smluvní pokutu za prodlení se zaplacením faktury č.hodnota.
13. Z předžalobní výzvy ze dne datum a poštovního podacího archu ze dne datum soud zjistil, že žalovaná byla pod hrozbou žaloby vyzývána k úhradě dluhu do datum.
14. Výslechem žalované bylo zjištěno, že platila elektřinu ve dvou bytech. V jednom bydlela ona a ve druhém její matka. V současnosti bydlí v jiném bytě s přítelem a dvěma nezletilými dcerami, které chodí do mateřské školy. Žalovaná je v domácnosti a má příjem z příspěvku na bydlení ve výši částka měsíčně a přídavků na dítě ve výši částka měsíčně. Přítel žalované je zaměstnán s příjem kolem 22 000 – částka měsíčně. Její měsíční výdaje jsou ve výši částka na nájemném a částka na zálohách na elektřinu. Žalovaná si není vědoma, že by měla jiné dluhy, vyjma této věci.
15. Soud na základě výše uvedených zjištění učinil následující skutkový závěr. Žalobkyně a žalovaná ve dnech datum a datum uzavřely smlouvy na dodávku elektřiny, na základě kterých žalobkyně dodávala žalované elektřinu, za jejíž dodávky v uvedených období žalovaná v plném rozsahu nezaplatila. Stejně tak žalovaná nezaplatila ani smluvní pokuty za prodlení s platbami, které jí byly vyúčtovány ve výši částka. Pro opakované prodlení s úhradami žalobkyně ve dnech datum odstoupila od smlouvy o dodávkách elektřiny ze dne datum a vyúčtovala žalované smluvní pokutu ve výši částka za předčasné ukončení smlouvy. Žalovaná nic nezaplatila, dluh za odebranou elektřinu a smluvní pokuty ve výši 2 x částka uznala.
16. Soud na věc aplikoval zák. č. 89/2012 Sb. občanský zákoník (dále jen „o. z.“) a zákon č. 458/2000 Sb. o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (dále jen „energetický zákon“) ve znění účinném ke dni uzavření smlouvy.
17. Podle § 50 odst. 2 energetického zákona smlouvou o sdružených službách dodávky elektřiny se zavazuje výrobce elektřiny nebo obchodník s elektřinou dodávat výrobci elektřiny, jehož zařízení je připojeno k distribuční soustavě na hladině nízkého napětí, nebo zákazníkovi elektřinu a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet související službu v elektroenergetice a zákazník nebo výrobce se zavazuje zaplatit výrobci elektřiny nebo obchodníkovi s elektřinou cenu za dodanou elektřinu a cenu související služby v elektroenergetice.
18. Podle § 2048 o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.
19. Podle § 1812 odst. 2 o. z. k ujednáním odchylujícím se od ustanovení zákona stanovených k ochraně spotřebitele se nepřihlíží. To platí i v případě, že se spotřebitel vzdá zvláštního práva, které mu zákon poskytuj
20. Podle § 1813 o. z. má se za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem.
21. Z hlediska právního hodnocení má soud za to, že mezi žalobkyní a žalovanou vznikly právní vztahy ze smíšených smluv uzavřené podle výše citovaných ustanovení energetického zákona, na který lze přiměřeně aplikovat úpravu kupní smlouvy podle § 2079 o. z. jakožto nejbližšího typizovaného smluvního vztahu. Ze skutkových zjištění bylo bez pochyb zjištěno, že žalobkyně poskytla vždy žalované plnění (dodávky elektřiny) na základě platných smluv a žalované vždy vznikl závazek k zaplacení kupní ceny, přičemž v řízení nebylo prokázáno, že žalovaná tento závazek v plném rozsahu splnila. S ohledem na prodlení žalované vznikl dle § 2048 a násl. o. z. žalobkyni také nárok na smluvní pokutu za prodlení s úhradou jednotlivých faktur. Odůvodněný je také nárok na příslušenství pohledávky dle § 1970 o. z. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb., neboť žalovaná se dnem následujícím po splatnosti jednotlivých vyúčtování dostala do prodlení s peněžitým plněním.
22. Soud proto žalobě co do částky částka za odebranou elektřinu a dvě smluvní pokuty po částka a dále co do úroků z prodlení z vyúčtování odebrané elektřiny výrokem I. tohoto rozsudku vyhověl (v žalobě uplatněné nároky 1, 3, 4, 5).
23. Ve vztahu k nárokované smluvní pokutě ve výši částka za každý měsíc nerealizované spotřeby v důsledku předčasného ukončení smlouvy, celkem požadované ve výši částka, dospěl soud k závěru, že tato pokuta byla sjednána v rozporu se zákonem a tento nárok není důvodný. Takto sjednaná smluvní pokuta ve smyslu § 1813 o. z. představuje v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch žalované coby spotřebitele, neboť toto ujednání není vyváženo ve prospěch žalované obdobnou povinností v případě nedodržení smluvních povinností. Ve své podstatě jde ze strany žalobkyně o sjednání jakéhosi nerovnovážného „odstupného“ za předčasné ukončení smluvního vztahu (srovnej rozhodnutí Krajského soudu v Praze ze dne datum, sp. zn. spisová značka). V tomto směru je na žalovanou jakožto spotřebitele vyvíjen nepřiměřený tlak na dodržení sjednané (a automaticky prolongované) doby trvání smluvního vztahu, přičemž v oblasti energetiky je takové ujednání v rozporu se zásadou ochrany slabší strany v právu (např. § 433 o.z.). právnická osoba kontraktace totiž spotřebitel zajišťuje pro sebe zcela zásadní službu potřebnou pro důstojný život a obchodník v tomto nesmí svého postavení zneužívat k nepřiměřeným podmínkám, které mají jednostranně zajišťovat jeho zisk. Žalobkyni lze přisvědčit v tom, že v rámci kontraktačního procesu má žalovaná možnost zvolit produkt s jinou cenou na dobu neurčitou, přičemž jiné trvání smlouvy je zohledněno v obchodní nabídce. Na druhou stranu nelze odhlédnout od skutečnosti, že samotná smlouva nijak nezavazuje žalovanou ke garantovanému odběru a žalobkyně tak v žádné fázi nemůže nabýt legitimní očekávání určitého zisku ze smlouvy. Rezervované množství elektřiny je vždy obchodováno na základě aktuální situace a samotné ukončení smlouvy v tomto není rozhodující. Podstatou jakékoliv podnikatelské činnosti je přitom nesení rizika volatility trhu ve prospěch spotřebitele, který zpravidla nedisponuje žádnými prostředky k minimalizaci rizik. Výsledkem tohoto procesu je cenová jistota spotřebitele a zároveň realizovaný zisk podnikatele, který je přímo úměrný jeho chování na trhu. Byť smluvní pokuta postihuje paušálním způsobem možnost vzniku škody a odrazuje od neplnění závazku, musí být sjednaná tak, aby nezneužívala slabší postavení spotřebitele. V tomto případě je zřejmé, že částka blížící se částka je zjevně nepřiměřená k zajištění závazku, který je již zákonem regulován právě s ohledem na slabé postavení spotřebitele. Regulace naopak směřuje k větší flexibilitě na trhu energii tím, že omezuje maximální dobu trvání smlouvy a rozšiřuje zákonné možnosti pro ukončení smlouvy a to právě v reakci na praktiky některých dodavatelů. Tímto prizmatem je třeba hledět i na požadavek přiměřenosti ujednání o zajištění závazku v tomto typu smluv. Lze tak dospět k závěru, že sjednaná konstrukce výpočtu smluvní pokuty umožňuje nepřiměřený výsledek, a proto je třeba ujednání jako celek posoudit jako nepřiměřené a nepřihlížet k němu. Z tohoto důvodu byla žaloba co do částky částka zamítnuta jako nedůvodná.
24. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 151 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jenž byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce částka, přičemž tato částka představuje 75,32 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 87,66 % a úspěchu žalované v rozsahu 12,34 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce částka a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 bod 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši částka sestávající z částky částka za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky částka za jednoduchou výzvu k plnění dle § 11 odst. 2 písm. h) a. t., z částky částka za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. a z částky částka za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. včetně čtyř paušálních náhrad výdajů po částka dle § 13 odst. 4 a. t., v souvislosti s cestou realizovanou dne datum náhrada částka za 100 ujetých km v částce částka (částka za litr paliva dle vyhlášky č. 398/2023 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 6,1 l/100 km a částka/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 398/2023 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 4 × 30 minut v částce částka podle § 14 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky částka ve výši částka. Zaplacení nákladů soud uložil žalované k rukám zástupce žalobkyně podle § 149 odst. 1 o. s. ř.
25. Při stanovení lhůty k plnění (u obou výroků) se soud zabýval žádostí žalované o možnost plnění ve splátkách. Obecně platí, že v rámci posuzování žádosti o možnost splácet dluh soud hodnotí nejen ekonomickou a sociální situaci dlužníka, ale i další skutkové okolnosti, kterými jsou například délka prodlení, celková výše dluhu, zda se dlužník pokoušel s věřitelem situaci řešit, zda již dluh splácel v průběhu soudního řízení a v neposlední řadě ekonomický dopad na věřitele (srov. usnesení Městského soudu v Praze ze dne datum, sp. zn. spisová značka). Žalovaná toliko uvedla, že může platit měsíční splátky ve výši částka, neboť je v domácnosti a její příjem vychází pouze z příspěvku na bydlení a přídavku na děti. Žalovaná žije s přítelem a s dvěma nezletilými dcerami, o které pečuje. Žalobkyně s plněním ve splátkách souhlasila. Žalované bylo umožněno zaplatit dluh ve splátkách se souhlasem žalobkyně, a to částku přiznanou výrokem I. ve splátkách po částka měsíčně a náklady řízení ve splátkách po částka měsíčně. Dohromady tak jde o splátky ve výši částka.
Proti tomuto rozhodnutí lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze prostřednictvím Okresního soudu v Kladně.
Nebude-li povinnost stanovená tímto rozhodnutím splněna dobrovolně, lze navrhnout výkon rozhodnutí (exekuci).