OSKD 211 C 79/2025-75

Okresní soud v Kladně rozhodl samosoudkyní JUDr. Martinou Burešovou ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně ⟪LB:lb_002⟫ proti ⟪LB:lb_003⟫ žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného ⟪LB:lb_004⟫ o zaplacení částky 25 943,84 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 25 943,84 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 25 943,84 Kč od 15. 11. 2024 do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni do 3 dnů od právní moci rozsudku náhradu nákladů řízení ve výši 1 438 Kč.

1. Žalobkyně se po žalovaném domáhala zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že žalovaný v období od 4. 7. 2024 do 14. 10. 2024 neoprávněně odebral elektrickou energii v odběrném místě na adrese adresa, neboť smlouva na dodávku elektřiny byla ze strany obchodníka ke dni 4. 7. 2024 ukončena. Následně byl vystaven příkaz k demontáži elektroměru č. hodnota, který nemohl být proveden z důvodu nepřístupnosti odběrného místa. Smlouva na odběr elektřiny byla administrativně ukončena k 4. 7. 2024 stanovením náhradních hodnot VT 13 715 kWh. Dne 14. 10. 2024 byl při kontrole odběrného místa techniky společnosti právnická osoba. zjištěn odběr elektřiny bez řádně uzavřené smlouvy na dodávku elektřiny. Stav elektroměru při demontáži byl VT 14 952 kWh. Množství neoprávněně odebrané elektřiny je rozdílem stavů mezi ukončením smlouvy a demontáží elektroměru. Následkem výše uvedeného jednání vznikl žalobci nárok na náhradu škody v souladu s § 16 vyhlášky č. 359/2020 Sb., o měření elektřiny a o způsobu stanovení náhrady škody při neoprávněném odběru, neoprávněné dodávce, neoprávněném přenou nebo neoprávněné distribuci elektřiny. Náhrada škody za neoprávněný odběr byla vypočtena dle stavů elektroměru a skládala se z rozdílu počátečního stavu na měřidle a konečného stavu vynásobeného cenou stanovenou cenovým rozhodnutím Energetického regulačního úřadu účinného v době zjištění neoprávněného odběru, ke které bylo připočítáno DPH. Žalobkyně po žalovaném požaduje částku v celkové výši 25 943,84 Kč, která se sestává z náhrady škody za neoprávněný odběr elektřiny ve výši 12 968,53 Kč, z nákladů na zjištění neoprávněného odběru ve výši 12 645,71 Kč a částky za příkon včetně DPH ve výši 329,60 Kč. Žalobkyně vystavila na celkovou částku k úhradě fakturu č. hodnota se splatností ke dni 14. 11. 2024. Žalovaný svůj dluh neuhradil, ač k tomu byl před podáním žaloby vyzván. Žalobkyně po žalovaném požadovala rovněž úrok z prodlení z žalované částky od 15. 11. 2024 do zaplacení.

2. Žalovaný se ve věci nevyjádřilAnonymizováno

3. Ve věci byl vydán elektronický platební rozkaz dne 13. 3. 2025, č.j. č. účtu, který byl usnesením zdejšího soudu dne 4. 4. 2025 zrušen, neboť se nepodařilo doručit ho žalovanému do vlastních rukou a soud nařídil ve věci jednání na den 30. 9. 2025 ve 14.00 hodin. K tomuto jednání se dostavila žalobkyně, žalovaný nikoliv. Soudu byl tentýž den v 7:16 hodin doručen e-mail od žalovaného s žádostí o odročení s odůvodněním, že se nemůže dostavit z důvodu nemoci. Jednání proto bylo odročeno na den 11. 11. 2025 v 10:40 hodin a žalovaný byl usnesením vyzván k doložení zdravotní indispozice dne 30. 9. 2025. Žalovaný se ani k tomuto dalšímu jednání nedostavil, žalobkyně ano. Dne 11. 11. 2025 v 8:00 pak byl soudu doručen e-mail od žalovaného (bez el. podpisu), ve kterém žalovaný žádal opět o omluvu, že se z důvodu pooperačních problémů nemůže dostavit a znovu požadoval jiný termín. Soud dospěl k závěru, že žalovaný nepožádal o odročení jednání včas a důvod pro odročení nedoložil, a proto věc projednal a rozhodl v jeho nepřítomnosti (§ 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, /dále jen „o. s. ř.“/). K tomuto závěru soud dospěl především i proto, že žalovaný i přes výzvu soudu obsaženou v usnesení ze dne 30. 9. 2025 č. j. spisová značka nedoložil svou zdravotní indispozici dne 30. 9. 2025 a navíc, pokud nyní žalovaný žádal o odročení jednání z důvodu pooperačních problémů, pak bylo na žalovaném, aby z těchto důvodů požádal včas o odročení s doložením lékařské zprávy o prodělané operaci a nikoli až v den jednání, když pooperační problémy nejsou záležitostí nastalou v jediném okamžiku, a to právě v den konání jednání.

4. Po provedeném dokazování níže uvedenými listinnými důkazy soud dospěl k následujícím skutkovým zjištěním.

5. Z výpisu z obchodního rejstříku žalobkyně bylo zjištěno, že žalobkyně má v obchodním rejstříku jako předmět podnikání uvedenou distribuci elektřiny a velkoobchod a maloobchod

6. Z čestného prohlášení jméno FO, vedoucí oddělení pohledávky žalobkyně ze dne 17. 12. 2024 bylo zjištěno, že žalobkyně za účelem odhalování neoprávněných odběrů elektrické energie a k dalším souvisejícím úkonům zmocnila společnost právnická osoba., IČ: IČO. Dále bylo zjištěno, že částka ve výši 12 645,71 Kč představuje prokazatelné nezbytně nutné vynaložené náklady společnosti právnická osoba. na zjištění neoprávněného odběru a tato částka byla žalobkyní uhrazena na základě faktury č. hodnota se splatností dne 10. 12. 2024. Tyto náklady byly následně vyúčtovány žalovanému ve faktuře var. symbol var. symbol se splatností ke dni 14. 11. 2024, která zněla na částku 25 943,84 Kč.

7. Z listiny nazvané „výpočet náhrady za neoprávněný odběr elektřiny“ soud zjistil, že žalobkyně při výpočtu náhrady vycházela z těchto údajů a hodnot:

Počátek neoprávněného odběru započal dne 4. 7. 2024, konec nastal dne 14. 10. 2024. Počáteční stav údajů na měřidle činil 13 715 kWh a koncový stav činil 14 952 kWh.

Stanovení množství neoprávněně odebrané elektřiny

Spotřeba zaznamenaná měřícím zařízením v. č. hodnota činila 1 237 kWh, kdy cena za kWh je 8,66434 Kč/kWh. Náhrada za neoprávněný odběr činila 12 968,53 Kč vč. DPH.

Stanovení plateb za příkon nebo vyčíslení rozdílu plateb dle skutečné a sjednané hodnoty hlavního jističe

Dle smlouvy je evidována 1 fáze 20,0 A a při kontrole byla zjištěna 1 fáze 20,0 A, přičemž celkové platby dle smlouvy jsou (nevyplněno - pozn. soudu) a celkové platby za příkon dle skutečností činí 272,40 Kč, rozdíl v platbách tedy činí 272,40 Kč bez DPH a 329,60 Kč vč DPH.

Výpočet nákladů za neoprávněný odběr

Přerušení (zamezení NO) ID02 činí 10 451 Kč, celkové náklady dle § 16 a násl. vyhl. č. 359/2020 Sb. vč. DPH činí 12 645,71 Kč.

8. Z protokolu o kontrole odběrného místa vyhotoveného společností NTL Forencics, a. s. bylo zjištěno, že dne 14. 10. 2024 byla zaměstnanci této společnosti provedena kontrola odběrného místa na adrese Adresa žalovaného, kdy kontrole byl přítomen žalovaný. Připojení odběrného místa je 1 fázové, s jmenovitou hodnotu jistícího prvku 20,00 A. Kontrola byla popsána tak, že byla provedena kontrola společného elektroměrového rozvaděče umístěného na chodbě bytového domu v 1. patře, kde se nacházel elektroměr v. č. hodnota se stavem VT 14952 KWh a P 1 kWh, na tento elektroměr byla ukončená smlouva a byl určen k demontáži. Zákazník přítomen, poskytl nájemní smlouvu a na kameru potvrdil, že byt stále užívá. Následně byl elektroměr demontován a nahrazen zabezpečovací krabičkou KP01, nakonec bylo vše řádně zaplombováno. Kontrolu provedli dva technici právnická osoba., pan jméno FO a pan jméno FO.

9. Z faktury – daňového dokladu č. hodnota bylo zjištěno, že společnost právnická osoba. vyfakturovala žalobkyni služby ve výši 6 345 506,34 Kč. Z výpisu z účtu ze dne 10. 12. 2024 bylo zjištěno, že faktura byla ze strany žalobkyně uhrazena. Ze seznamu požadavků (kontrol), bylo zjištěno, že mezi nimi byl požadavek, na službu ID 02: Kontrola OM provedena-zjištěn NO-odběr měřený MZ bez platného smluvního vztahu, kdy cena bez DPH činila 10 451 Kč.

10. Z rámcové dohody o poskytování služeb v oblasti řešení netechnických ztrát a neoprávněných odběrů v distribuční soustavě ze dne 6. 11. 2019 a z přílohy č. hodnota k této rámcové smlouvě bylo zjištěno, že žalobkyně a společnost NTC Forencics a. s. uzavřely dohodu za účelem kontroly odběrných míst, na základě, které se společnost právnická osoba. zavázala poskytovat žalobkyni služby dle této dohody a žalobkyně se zavázala za poskytnuté služby zaplatit sjednanou cenu.

11. Z oznámení dodavatele ze dne 20. 12. 2023 bylo zjištěno, že došlo k úpravě ceny dle rámcové dohody ze dne 6. 11. 2019, a to tak, že služba ID 02: Kontrola OM provedena-zjištěn NO-odběr měřený MZ bez platného smluvního vztahu činila 10 451 Kč.

12. Z osvědčení o přezkoušení stanoveného měřidla ze dne 13. 11. 2024 soud zjistil, že měřidlo (elektroměr) v. č. hodnota bylo přezkoušeno autorizovaným metrologickým střediskem s tím, že splnilo požadavky stanovené opatřením obecné povahy č. hodnota

13. Z fotografií pořízených při kontrole bylo zjištěno, že je na nich zachycen jednofázový elektroměr se stavem 14 952 kWh a další části, kdy došlo k jeho demontáži a vložení do schránky s přelepením a na jeho místo byla instalována krabička, která byla následně zaplombována.

14. Z ostatních předložených listin soud žádné další relevantní skutečnosti nezjistil.

15. Po zhodnocení důkazů soud dospěl k tomuto závěru o skutkovém stavu věci. Žalovaný odebíral elektřinu na adrese odběrného místa adresa. Na základě kontroly provedené na odběrném místě techniky společnosti právnická osoba., jež k tomu byla zmocněná žalobkyní, byl zjištěn neoprávněný odběr elektřiny v období od 4. 7. 2024 do 14. 10. 2024 a celková částka odpovídající náhradě za neoprávněný odběr, platbám za příkon a nákladům spojeným se zjišťováním neoprávněného odběru byla vyčíslena na 25 943,84 Kč a vyfakturována žalovanému fakturou č. hodnota se splatností ke dni 14. 11. 2024. Jelikož žalovaný dlužnou částku nezaplatil včas, byl k úhradě žalobkyní opakovaně upomínán. Ani poté však dlužnou částku neuhradil.

16. Po právní stránce soud věc posoudil podle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.“), zákona č. 458/2000 Sb., energetického zákona, (dále jen „energetický zákon“) a vyhlášky Ministerstva průmyslu a obchodu č. 359/2020 Sb., o měření elektřiny (dále jen „vyhláška o měření elektřiny“), ve znění k datu vzniku újmy.

17. Podle § 51 odst. 1 písm. a) energetického zákona, se neoprávněným odběrem elektřiny z elektrizační soustavy rozumí mj. odběr bez právního důvodu, nebo pokud právní důvod odpadl. Podle odst. 2 neoprávněný odběr elektřiny z elektrizační soustavy se zakazuje. Podle odst. 3 při neoprávněném odběru elektřiny je osoba, která neoprávněně odebírala nebo odebírá elektřinu, povinna nahradit v penězích vzniklou škodu. Nelze-li zjistit vzniklou škodu na základě prokazatelně zjištěných údajů, je povinna uhradit škodu určenou výpočtem podle hodnoty hlavního jističe před elektroměrem nebo předřazeného jistícího prvku a obvyklé doby jejich využití, nedohodnou-li se obě strany jinak. Škodou jsou i prokazatelné nezbytně nutné náklady vynaložené na zjišťování neoprávněného odběru elektřiny.

18. Neoprávněný odběr elektrické energie je zakázán, odpovědnost odběratele elektřiny za vzniklou škodu je odpovědností objektivní.

19. Podle § 16 odst. 1 vyhlášky o měření elektřiny, při neoprávněném odběru elektřiny určí množství skutečně neoprávněně odebrané elektřiny provozovatel distribuční soustavy na základě změřených nebo jinak zjištěných prokazatelných údajů o neoprávněném odběru elektřiny, a to nejvýše za 36 měsíců předcházejících zjištění neoprávněného odběru. Pokud nejsou tyto údaje dostupné nebo zjevně neodpovídají skutečnosti, použije provozovatel distribuční soustavy podle okolností jiné údaje, zejména údaje o spotřebě elektřiny téhož odběratele v odběrném místě z doby před neoprávněným odběrem elektřiny.

20. Podle § 17 odst. 3 vyhlášky o měření elektřiny, se výše náhrady za neoprávněně odebranou elektřinu stanoví oceněním množství neoprávněně odebrané elektřiny zjištěné podle § 16 odst. 1 nebo vypočtené podle § 16 odst. 3 až 6 a podle odstavců 1 a 2 cenami podle cenového rozhodnutí Energetického regulačního úřadu účinného v době zjištění neoprávněného odběru elektřiny nebo cenami uveřejněnými operátorem trhu v době zjištění neoprávněného odběru elektřiny, přičemž je složena z ceny za silovou elektřinu, která se ocení pevnou cenou za dodávku kladné regulační energie podle cenového rozhodnutí Energetického regulačního úřadu, z ceny za službu distribuční soustavy a z daně z přidané hodnoty a daně podle jiného právního předpisu.

21. Podle § 17 odst. 8 vyhlášky o měření elektřiny, provozovatel distribuční soustavy zohlední ve výši náhrady stanovené podle odstavců 3 až 7 platby, které zákazník, výrobce elektřiny, provozovatel zařízení pro ukládání elektřiny nebo provozovatel distribuční soustavy uhradil za dodávku elektřiny a služby distribuční soustavy za období stanovení neoprávněného odběru. Součástí náhrady za neoprávněně odebranou elektřinu, která vznikla provozovateli distribuční soustavy, je i náhrada prokazatelných nezbytně nutných nákladů vzniklých provozovateli soustavy v souvislosti s neoprávněným odběrem, včetně nákladů vynaložených na zjišťování neoprávněného odběru elektřiny, jeho ukončení, přezkoušení měřicího zařízení a případné znalecké posudky, a dalších souvisejících nákladů.

22. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

23. Z hlediska právního hodnocení má soud za to, že žaloba byla podána důvodně. V řízení bylo zjištěno, že od 4. 7. 2024 do 14. 10. 2024 na odběrném místě probíhal odběr elektřiny bez právního titulu a došlo k neoprávněnému odběru podle § 74 odst. 1 písm. a) energetického zákona, přičemž tímto způsobem vznikla újma žalobkyni jakožto provozovateli distribuční soustavy. Výše škody byla stanovena dle vyhlášky o měření elektřiny na základě skutečného odběru s ohledem na počáteční a konečný stav elektroměru, včetně souvisejících plateb. Tato výše škody není zjevně nepřiměřená zjištěným okolnostem, tj. okolnostem, pokud by došlo ke smluvnímu odběru elektrické energie (srov. nález Ústavního soudu ze dne 11. 8. 215, sp. zn. I ÚS 668/15). Současně vzniklo žalobkyni právo na náhradu nákladů spojených se zjištěním neoprávněného odběru.

24. Žalovaný tedy prováděl neoprávněný odběr ve smyslu § 51 odst. 3 energetického zákona a odpovídá za vzniklou škodu distributorovi elektřiny. Celková škoda vyplývá dle § 54 odst. 2 energetického zákona ve spojení s § 19 vyhlášky o měření elektřiny z fakticky odebrané elektrické energie podle stavu elektroměru v určených cenách. Současně má žalobkyně právo na náhradu nákladů spojených se zjištěním neoprávněného odběru. Splatnost se odvíjí od výzvy věřitele ve smyslu § 1958 odst. 2 o. z. a je dána datem splatnosti vystavené faktury. Z uvedených důvodů soud žalobě I. výrokem v plné výši vyhověl včetně nároku žalobkyně na zákonný úrok z prodlení podle § 1968 a § 1970 o. z. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb., a to ode dne následujícího po splatnosti příslušné faktury.

25. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 151 odst. 1 ve spojení s § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 438 Kč proti neúspěšnému žalovanému. Tyto náklady sestávají z nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 100 Kč za každý ze čtyř úkonů (výzva k plnění, písemné podání ve věci samé, účast na soudním jednání dne 30. 9. 2025 a dne 11. 11. 2025), a za zaplacení soudního poplatku ve výši 1 038 Kč. Soud žalobkyni nepřiznal náhradu za doplnění žaloby ze dne 23. 7. 2025 doručené soudu dne 23. 7. 2025 v 10:10 hod. a dne 23. 7. 2025 ve 14:45 hod., neboť se jednalo o doplnění žalobních tvrzení, která měla být perfektní primárně již v době podání žaloby. Soud přiznal náhradu nákladů podle § 2 vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., protože se jedná o občanské soudní řízení, které bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně touž žalobkyní ve skutkově i právně obdobné věci a předmětem řízení nebylo peněžité plnění, jehož tarifní hodnota by přesahovala 50 000 Kč. Žalobkyně nedoložila ani netvrdila, že je plátcem daně z přidané hodnoty.

26. Lhůty k plnění jsou dány dle § 160 odst. 1 o. s. ř.

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze, prostřednictvím Okresního soudu v Kladně. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nebude-li povinnost stanovená tímto rozhodnutím splněna dobrovolně, lze navrhnout výkon rozhodnutí (exekuci).