OSKD 224 C 110/2025-35

Okresní soud v Kladně rozhodl soudkyní JUDr. Jitkou Sikorovou ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky ⟪LB:lb_002⟫ proti ⟪LB:lb_003⟫ žalované: Jméno žalované, narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované ⟪LB:lb_004⟫ o zaplacení částky 97 741 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 35 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 35 000 Kč od 24.7.2025 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Co do částky 45 241 Kč, zákonného úroku z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 80 241 Kč od 24.5.2022 do zaplacení a částky 17 500 Kč se žaloba zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se po žalované domáhala zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že žalobkyní a žalovanou byla dne 23. 8. 2020 uzavřena smlouva o úvěru č. hodnota, na jejímž základě žalobkyně poskytla žalované peněžní prostředky ve výši 35 000 Kč, a to v hotovosti v den uzavření smlouvy, což žalovaná stvrdila svým podpisem. Za sjednanou dobu poskytnutí úvěru se žalovaná zavázala zaplatit úrok v pevné výši 33 744 Kč a dále se zavázal zaplatit úhradu za zpracování úvěru ve výši 1 500 Kč, úhradu za doplňkovou službu komfortního a flexibilního splácení ve výši 7 288 Kč a úhradu za doplňkové pojištění ve výši 2 709 Kč. Celkovou dlužnou částku ve výši 80 241 Kč se žalovaná zavázala uhradit v 21měsíčních splátkách po 3 821 Kč. Žalovaná však sjednané splátky nehradila řádně a včas, čímž porušila své závazky ze smlouvy, na dlužnou částku ničeho neuhradila. Žalobkyně tak kromě částky 80 241 Kč požadovala i smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné částky a zákonný úrok z prodlení z částky 80 241 Kč od 24.5.2022 do zaplacení.

2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila, k jednání se, ač řádně předvolána, bez odůvodněné a včasné omluvy nedostavila. Soud podle § 101 odst. 3 o.s.ř. jednal v její nepřítomnosti.

3. Soud v řízení provedl níže uvedené důkazy, z nichž zjistil tyto skutečnosti.

4. Ze smlouvy o úvěru č. hodnota bylo zjištěno, že žalobkyně a žalovaná podepsaly dne 23. 8. 2020 v listinné podobě smlouvu o úvěru, na jejímž základě se žalobkyně zavázala poskytnout žalované peněžní prostředky ve výši 35 000 Kč v hotovosti a žalovaná se zavázala tyto prostředky vrátit a zaplatit úrok ve výši 33 744 Kč, úhradu za zpracování úvěru ve výši 1 500 Kč, úhradu za doplňkovou službu komfortního a flexibilního splácení ve výši 7 288 Kč a úhradu za doplňkové pojištění ve výši 2 709 Kč, to vše ve 21 měsíčních splátkách po 3 821 Kč. Ve smlouvě si strany sjednaly pro případ prodlení žalované smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z částky, ohledně níž je žalovaná v prodlení. Žalovaná svým podpisem na listině stvrdila, že částka 35 000 Kč jí byla předána v hotovosti při podpisu smlouvy.

5. K výzvě soudu stran posuzování úvěruschopnosti žalované žalobkyně při jednání konaném dne 10.10.2025 uvedla, že před uzavřením smlouvy žalobkyně posoudila schopnost žalované spotřebitelský úvěr splácet s odbornou péčí, a to především na základě zhodnocení informací požadovaných a získaných od žalované. Z listiny označené jako zákaznická karta bylo zjištěno, že žalovaná uvedla, že je svobodná, je zaměstnána na plný úvazek, bydlí v nájmu, má jednu vyživovací povinnost, její čistý měsíční příjem činí 12 960 Kč, výživné 1 800 Kč, další čisté příjmy domácnosti 25 000 Kč, odhadované měsíční výdaje žalované činí 7 000 Kč. K tomu měla žalobkyně doložit pracovní smlouvu a výplatní pásky.

6. Z tabulky umoření nebyly zjištěny žádné platby žalované na její dluh.

7. Předžalobní výzva odeslaná žalované nebyla do spisu založena.

8. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k tomuto závěru o skutkovém stavu věci. Žalobkyně a žalovaná podepsaly dne 23. 8. 2020 smlouvu o úvěru, na jejímž základě žalobkyně poskytla žalované úvěr ve výši 35 000 Kč v hotovosti a žalovaná se zavázala úvěr splácet v 21měsíčních splátkách po 3 821 Kč spolu s úrokem a sjednanými poplatky. Ve smlouvě si strany sjednaly pro případ prodlení smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z částky, ohledně níž je žalovaná v prodlení. Před uzavřením smlouvy žalovaná žalobkyni doložila pracovní smlouvu a výplatnice. Žádné výdaje ani další příjmy do domácnosti žalované nebyly doloženy. Žalovaná nesplácela úvěr řádně a včas a dostala se do prodlení.

9. Věc byla posouzena podle právních předpisů platných v době uskutečnění právního jednání, tedy dle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), a dle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“).

10. Podle § 2395 o. z. se úvěrující smlouvou o úvěru zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

11. Podle § 86 odst. 1, 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. Dle ustanovení § 87 odst. 1 téhož zákona platí, že poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

12. Podle § 2991 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

13. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

14. Po právní stránce zhodnotil soud věc tak, že žalobkyně a žalovaná uzavřely smlouvu o úvěru podle § 2395 o. z. Žalovaná podle smlouvy vystupovala jako spotřebitel a žalobkyně byla poskytovatelkou podle 3 odst. 1 písm. d) zákona o spotřebitelském úvěru, neboť jako podnikatelka (§ 420 o. z.) měla poskytnout spotřebitelský úvěr. Je tedy na místě aplikovat i příslušná ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru, podle nichž byla žalobkyně před uzavřením smlouvy o úvěru povinna řádně zkoumat úvěruschopnost žalované.

15. Z § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru plyne povinnost poskytovatele s odbornou péčí posoudit úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel může spotřebitelský úvěr poskytnout jen tehdy, pokud z výsledku tohoto posouzení vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Porušení této povinnosti § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru sankcionuje neplatností smlouvy o úvěru. Platí přitom, že se jedná o neplatnost absolutní (§ 588 o. z.), ke které je soud povinen přihlédnout i bez návrhu (viz § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru a dále rozsudek Soudního dvora EU ze dne 5. 3. 2020, OPR-Finance, C-679/18, a dále např. rozsudek Krajského 228 C 48/2022 soudu v Praze ze dne 8. 10. 2020, č. j. 27 Co 230/2020–103, s jejichž závěry se soud plně ztotožňuje a odkazuje na ně).

16. Povinností věřitele je, aby před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru mimo jiné analyzoval spotřebitelův osobní/domácí rozpočet, a to jak stranu příjmů, tak stranu výdajů, a to vždy ve vztahu ke konkrétnímu žadateli o úvěr a informacím o jeho konkrétních příjmech ze zaměstnanecké či jiné činnosti, nákladech na bydlení, dopravu, domácnost nebo nezaopatřené děti, jakož i o dalších pravidelných výdajích spotřebitele (viz usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 12. 1. 2023, č. j. 101 VSPH 801/2022-62). Ve vztahu k posuzování úvěruschopnosti žalované splácet spotřebitelský úvěr žalobkyně řádně zkoumala příjem žalované, avšak k jejím výdajům nebylo uvedeno ničeho. Žalobkyně tak neprokázala, že ověřovala, zda má žalovaná dluhy, exekuci či případně vystupuje jako dlužník v insolvenčním řízení.

17. Vzhledem k uvedenému tak soud smlouvu o úvěru posoudil jako absolutně neplatnou. Neplatnost právního jednání pak postihuje všechna ujednání svou povahou neoddělitelná od smlouvy o úvěru, tedy postihuje také ujednání o úroku, smluvní pokutě, poplatcích a dalších plněních.

18. Soud se následně zabýval tím, zda lze věc posoudit podle ustanovení o bezdůvodném obohacení (§ 2991 a násl. o. z.). V řízení bylo prokázáno, že žalobkyně poskytla žalované finanční prostředky ve výši 35 000 Kč a žalovaná žalobkyni zpětně nezaplatila ničeho, přičemž za stavu, kdy nebyl zjištěn žádný právní důvod této transakce a žalovaná v řízení neuplatnila ani žádnou obranu, má žalobkyně právo na vrácení částky 35 000 Kč. V řízení tak bylo prokázáno obohacení na straně žalované, úbytek majetku na straně žalobkyně a kauzální nexus. Soud proto rozhodl tak, že žalované uložil povinnost zaplatit žalobkyni částku 35 000 Kč.

19. Zákonný úrok z prodlení je důvodný, avšak pouze v rozsahu přiznané částky. V případech bezdůvodného obohacení je pro určení splatnosti vydat bezdůvodné obohacení rozhodné doručení výzvy k vydání bezdůvodného obohacení, popř. uplynutí lhůty, která je v této výzvě uvedena (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 32 Cdo 4179/2007). Takovou výzvu žalobkyně nedoložila, nedoložila ani předžalobní upomínku.

20. Ohledně prodlení dlužníka s plněním je soudní praxe ustálena v závěru, že dlužník se dostává do prodlení zásadně tehdy, jestliže dluh nesplní v den následující po dni, kdy byl věřitelem o plnění požádán (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 31. 7. 2014, sp. zn. 25 Cdo 1628/2013). Forma výzvy k plnění závazku není předepsána. Jestliže nebyl dlužník vyzván k plnění již dříve, za kvalifikovanou výzvu k plnění se považuje žaloba a splatnost dluhu počíná prvního dne poté, co byla žaloba žalovanému doručena; výzva vyvolá splatnost dluhu v rozsahu, v jakém byl požadavek vyčíslen (srov. rozsudky Nejvyššího soudu ze dne 28. 7. 2015, sp. zn. 25 Cdo 4169/2013, ze dne 23. 9. 2009, sp. zn. 25 Cdo 2417/2007, či ze dne 14. 12. 2005, sp. zn. 25 Cdo 423/2005). Okamžik doručení žaloby je tudíž rozhodující též z hlediska prodlení s plněním a povinnosti platit úroky z prodlení (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27. 7. 2005, sp. zn. 25 Cdo 1523/2004).

21. Žaloba byla žalované doručena dne 23.7.2025 od 24.7.2025 je tak žalovaná v prodlení.

22. Ve zbylé části byla žaloba zamítnuta z výše uvedených důvodů.

23. O náhradě nákladů řízení bylo výrokem II. tohoto rozsudku rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § 146 odst. 2 o. s. ř. tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu těchto nákladů, když ve věci procesně úspěšné žalované žádné náklady řízení nevznikly.

Proti tomuto rozhodnutí lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze prostřednictvím zdejšího soudu.

Nebude-li povinnost stanovená tímto rozhodnutím splněna dobrovolně, lze navrhnout výkon rozhodnutí (exekuci).