OSKD 227 C 123/2025-60

Okresní soud v Kladně rozhodl samosoudcem Mgr. Jiřím Holasem ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO: IČO žalobkyně se sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta se sídlem Adresa advokáta ⟪LB:lb_002⟫ proti ⟪LB:lb_003⟫ žalované: Jméno žalované, narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované ⟪LB:lb_004⟫ o zaplacení 26 925 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 15 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 15 000 Kč od 22. 6. 2025 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Co do částky 11 925 Kč s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 26 925 Kč od 15. 5. 2024 do zaplacení se žaloba zamítá.

III. Žalovaná je povinna nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 361,10 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

IV. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Kladně doplatek soudního poplatku za žalobu ve výši 269 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku na účet č. č. účtu s variabilním symbolem var. symbol.

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky 26 925 Kč s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že žalobkyně uzavřela s žalovanou distančním způsobem smlouvu o úvěru, dle které byl žalované ve dnech 10. 1. 2024 a 11. 1. 2024 poskytnut bezhotovostní úvěr ve výši 15 000 Kč. Úvěr byl poskytnut na dobu neurčitou. Žalovaná se zavázala tuto částku společně s úrokem ve výši 40 % měsíčně vrátit, úvěr byl být splácen průběžně. Pro případ prodlení byla sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z dlužné částky. Žalovaná však své povinnosti neplnila, když na dlužné částce nic neuhradila a dostala se tak se svým závazkem do prodlení. Žalobkyně proto úvěr ke dni 14. 5. 2024 zesplatnila, o čemž žalovanou písmeně informovala. Dne 14. 6. 2025 žalobkyně žalovanou pod hrozbou marně upomínala k úhradě dluhu. Žalobkyně proto nyní po žalované požaduje nesplacenou jistinu ve výši 15 000 Kč, smluvní úrok ve výši 40 % p. a. z jistiny za první měsíc čerpání ve výši 6 000 Kč, smluvní pokutu ve výši 5 925 Kč a zákonný úrok z prodlení ve výši 14,75 % z částky 21 000 Kč od 15. 5. 2024 do zaplacení. Pro případ, že soud shledal nárok žalobkyně z titulu spotřebitelské smlouvy za neplaný, požaduje žalobkyně v části jistiny za bezdůvodné obohacení.

2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila.

3. Protože ve věci bylo možno rozhodnout na základě předložených listinných důkazů, vyzval soud účastníky podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), k vyjádření, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání s tím, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o. s. ř. za to, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalobkyně s tímto postupem souhlasila již v žalobě a žalovaná se ve stanovené lhůtě nevyjádřila. Soud tak ve věci rozhodl bez nařízení jednání

4. Soud dospěl na základě listinných důkazů k těmto skutkovým zjištěním.

5. Z listiny nazvané jako „Smlouva o spotřebitelském úvěru č. hodnota“ ze dne datum bylo zjištěno, že v dohodě na straně úvěrujícího vystupuje žalobkyně a na straně úvěrovaného vystupuje žalovaná. Žalobkyně se dle této dohody zavázala poskytnout žalované bezúčelový revolvingový úvěr s úvěrovým rámcem až do výše 20 000 Kč, a to na její bankovní účet. Úroková sazba činila 40 % měsíčně. Žalovaná měla úvěr a přirostlý úrok za uplynulé období splácet průběžně každý měsíc. V rámci dohody byla sjednána i smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z částky, ohledně níž je žalovaná v prodlení. V dohodě není připojen vlastnoruční ani elektronický podpis žalované.

6. Z potvrzení o provedené platbě bylo zjištěno, že dne 10. 1. 2024 byla z bankovního účtu žalobkyně zaslána částka 10 000 Kč na bankovní účet č.č. účtu pod variabilním symbolem var. symbol.

7. Ze zprávy právnická osoba. ze dne 17. 9. 2025 bylo zjištěno, že v období od 1. 1.2024 do 31. 1. 2024 byla žalovaná majitelem bankovního účtu č. č. účtu.

8. Z výpisu z bankovního účtu žalované IBAN od 10. 8. 2023 do 6. 1. 2024 bylo zjištěno, že bankovní účet žalované vykazoval mnoho výdajů, značná část z nich padla na sázky. Dále je z tohoto výpisu patrné, že žalované již byly poskytnuty různé částky od různých nebankovních společností.

9. Z výpisu z bankovního účtu žalované za období od 1. 1. 2024 do 31. 1. 2024 bylo zjištěno, že žalobkyně dne 10. 1. 2024 poukázala na bankovní účet žalované částku 10 000 Kč a dále dne 11. 1. 2024 poukázala na tento bankovní účet částku 5 000 Kč. Dále bylo z tohoto bankovního účtu zjištěno, že žalovaná pobírá invalidní důchod 3. stupně, žalované byly v tomto období rovněž poskytnuty různé částky od nebankovních společností.

10. Z dopisu ze dne 11. 5. 2024 bylo zjištěno, že žalobkyně úvěr ke dni 11. 5. 2024 zesplatnila, o čemž měla být žalovaná informována, žalovaná dále měla být vyzvána k plnění do 3 dnů od doručení dopisu.

11. Z výzvy k úhradě před podáním žaloby ze dne 14. 6. 2025 a podacího lístku z téhož dne bylo zjištěno, že žalovaná byla před podáním žaloby žalobkyní upomínána k úhradě dluhu do tří dnů.

12. Z fotokopie občanského průkazu žalované a fotokopie kartičky zdravotní pojišťovny soud nezjistil žádnou relevantní skutečnost pro věc samou.

13. Soud posoudil věc po právní stránce následujícím způsobem. Na danou věc aplikoval zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“).

14. Podle § 2991 odst. 1, odst. 2 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

15. Podle § 2993 o. z., plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

16. Z hlediska právního hodnocení má soud za to, že zjištěný skutkový stav nelze právně zhodnotit ve smyslu uzavření jakékoli dohody mezi žalobkyní a žalovanou, ať už v písemné, ústní či konkludentní podobě. Ve vztahu k písemně uzavřené smlouvě je zřejmé, že takovou smlouvu lze písemně uzavřít také prostřednictvím elektronických prostředků. I v případě elektronického uzavření smlouvy je ovšem podstatnou náležitostí právního jednání elektronický podpis jednající osoby. Elektronický podpis může být i tzv. prostý, ovšem z hlediska důkazní síly je tento podpis velmi slabý, neboť nezaručuje ani obsah podepsané listiny, ani identitu podepisující osoby. Tedy neprokazuje tvrzený obsah smlouvy, na kterém se strany údajně měli dohodnout, ani osobu jednajícího. Z pohledu praxe je zřejmé, že tímto způsobem může za žalovanou uzavřít smlouvu kdokoli, neboť stačí mít pouze přístup k bankovnímu účtu žalované. Nadto nebylo v řízeno prokázáno, že soudu předložená smlouva byla uzavřena a podepsána právě v daném znění, když z elektronického dokumentu neplyne žádné zabezpečení proti pozdějším změnám. Dostatečnou míru věrohodnosti těchto vlastností poskytuje pouze kvalifikovaný elektronický podpis, všechny ostatní elektronické podpisy (včetně tzv. „prostého“) tyto záruky neposkytují a je třeba v řízení výše uvedené skutečnosti prokázat dalšími věrohodnými důkazy, které žalobkyně neoznačila ani soudu nepředložila. Písemná forma v řízení tak prokázána nebyla. Ve vztahu k jiné formě dohody dle soudu žalobkyně taktéž neunesla břemeno důkazní, neboť případná ústní či konkludentní dohoda mezi stranami je opřena o shodné důkazy, které dle soudu daná tvrzení neprokazují (hodnocení těchto důkazů viz výše).

17. Osobní podpis jednající osoby je historicky i právně etablovaný prostředek právního jednání, který je do určité míry originální a lze jej porovnávat či zkoumat, zatímco elektronická komunikace se naopak vyznačuje neosobní datovou stopou, u které je třeba o to více dbát na důvěryhodnost a průkaznost.

18. Na druhou stranu bylo v řízení prokázáno, že žalobkyně odeslala žalované na bankovní účet v jejím vlastnictví celkem částku ve výši 15 000 Kč, přičemž za stavu, kdy nebyl zjištěn žádný právní důvod této transakce a žalovaná v řízení neuplatnila ani žádnou obranu, má žalobkyně podle § 2991 o. z. právo na vrácení těchto prostředků. V řízení tak bylo prokázáno obohacení na straně žalované, úbytek majetku na straně žalobkyně a kauzální nexus. Soud proto rozhodl tak, že žalované uložil povinnost zaplatit žalobkyni částku 15 000 Kč. Ve zbývajícím rozsahu byla žaloba jako nedůvodná zamítnuta.

19. Nárok žalobkyně na přiznání úroku z prodlení soud posoudil jako částečně důvodný. Zákonný úrok z prodlení je důvodný od 22. 6. 2025 a to pouze v rozsahu přiznané částky. V případech bezdůvodného obohacení je pro určení splatnosti vydat bezdůvodné obohacení rozhodné doručení výzvy k vydání bezdůvodného obohacení, popř. uplynutí lhůty, která je v této výzvě uvedena (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 32 Cdo 4179/2007). Takovou výzvu žalobkyně učinila dne 14. 6. 2025 (doručení viz § 573 o. z. dne 18. 6. 2025) s určením data splatnosti tří dnů, tj. do 21. 6. 2025. Ode dne následujícího tak žalobkyni vzniklo vedle práva na zaplacení bezdůvodného obohacení také právo na úrok z prodlení dle § 1968 o. z. ve spojení s § 1970 o. z. a nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Ve zbývajícím rozsahu byla žaloba zamítnuta.

20. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 151 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšnější, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 361,10 Kč, přičemž tato částka představuje 11,42 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 55,7 % a úspěchu žalované v rozsahu 44,29 %). Tyto náklady sestávají ze soudního poplatku v částce 1 347 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.”), z tarifní hodnoty ve výši 26 925 Kč sestávající z částky 400 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 400 Kč za výzvu k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. a z částky 400 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 6 písm. a) a. t. a náhrady daně z přidané hodnoty podle § 137 odst. 3 písm. a) o. s. ř. ve výši 21 % z částky 1 500 Kč ve výši 315 Kč. Postup podle § 14b a.t. je odůvodněn tím, že řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně žalobkyně ve skutkově a právně obdobných věcech vedených u zdejšího soudu, jedná se o peněžité plnění, tarifní hodnota předmětu řízení nepřesahuje 50 000 Kč a žalobkyni byla přiznána náhrada nákladů řízení. Zaplacení nákladů řízení soud žalované k rukám zástupce žalobkyně dle § 149 odst. 1 o. s. ř.

21. Čtvrtým výrokem soud uložil žalobkyni povinnost zaplatit soudní poplatek za žalobu ve výši 269 Kč, který byl doměřen poté, co nedošlo k vydání platebního rozkazu podle položky 2 bodu 2 ve spojení s položkou 1 bodem 1 písm. b) přílohy k zákonu č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů. O uložení povinnosti zaplatit soudní poplatek soud rozhodl v rozhodnutí, jímž se řízení končí v souladu s § 9 odst. 4 písm. a) a odst. 6 větou první tohoto zákona (viz usnesení Městského soudu v Praze ze dne 7. února 2014, sp. zn. 93 Co 56/2013, publ. pod č. 48/2014 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek NS).

22. Lhůty k plnění se opírají o § 160 odst. 1 o. s. ř.

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení. Odvolání se podává ke Krajskému soudu v Praze prostřednictvím Okresního soudu v Kladně.

Nebude-li povinnost stanovená tímto rozhodnutím splněna dobrovolně, lze navrhnout výkon rozhodnutí (exekuci). Nebude-li soudní poplatek ve stanovené lhůtě zaplacen, přistoupí soud k jeho vymáhání.