OSKD 227 C 146/2025-57
- Soud:
- Okresní soud v Kladně
- Spisová značka:
- 227 C 146/2025-57
- Datum rozhodnutí:
- 2025-12-01
- ECLI:
- ECLI:CZ:OSKD:2025:227.C.146.2025.1
Okresní soud v Kladně rozhodl samosoudcem Mgr. Jiřím Holasem ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO: IČO žalobkyně se sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky se sídlem Adresa advokátky ⟪LB:lb_002⟫ proti ⟪LB:lb_003⟫ žalované: Jméno žalované, dříve Anonymizováno, narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované ⟪LB:lb_004⟫ o zaplacení 27 040 Kč s příslušenstvím
I. Žalovaná je povinen zaplatit žalobkyni částku 12 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 12 000 Kč od 24. 1. 2025 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Co do částky 15 040 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 12 000 Kč od 8. 12. 2024 do 23. 1. 2025 a s úrokem z prodlení ve výši 0,75 % ročně z částky 12 000 Kč od 24. 1. 2025 do zaplacení se žaloba zamítá.
III. Žádná z účastnic nemá právo na náhradu nákladů řízení.
IV. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Kladně doplatek soudního poplatku za žalobu ve výši 270 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku na účet č. č. účtu s variabilním symbolem var. symbol.
1. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky ve výši 27 040 Kč s příslušenstvím z titulu uzavřené smlouvy o úvěru. Žaloba byla odůvodněna tím, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně, společností právnická osoba, (dále jen „právní předchůdkyně žalobkyně“) a žalovanou byla dne 5. 2. 2024 distančním způsobem uzavřena smlouva o úvěru na základě, které právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované na bankovní účet č. č. účtu částku 12 000 Kč. Žalovaná se zavázala tuto částku vrátit společně s úrokem ve výši 150 % ročně. Žalovaná však úvěr nesplácela řádně a včas, a dostala se tak se svým závazkem do prodlení, a proto právní předchůdkyně žalobkyně úvěr ke dni 7. 12. 2024 zesplatnila, o čemž žalovanou písemně informovala. Pohledávka za žalovanou byla následně postoupena na žalobkyni, což bylo žalované oznámeno. Před podáním žaloby byla žalovaná marně upomínána k úhradě dlužné částky. Žalobkyně se tedy žalobou domáhá nesplacené jistiny ve výši 12 000 Kč, smluvního úroku od 6. 2. 2024 do 7. 12. 2024 ve výši 15 040 Kč a zákonného úroku z prodlení ve výši 12,75 % z částky 12 000 Kč od 8. 12. 2024 do zaplacení.
2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila.
3. Soud ve věci nařídil jednání na den 1. 12. 2025. Žalobkyně se z jednání soudu omluvila a požádala, aby soud rozhod v její nepřítomnosti. Žalovaná se bez důvodné a včasné omluvy na jednání soudu nedostavila. Soud tak věc projednal a rozhodl v nepřítomnost účastnic dle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“).
4. Soud dospěl po provedeném dokazování k následujícím skutkovým zjištěním.
5. Z listiny nazvané jako „Smlouva o revolvingovém úvěru Anonymizováno č. hodnota“ ze dne 5. 2. 2024 a obchodních podmínek bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela s žalovanou dohodu, dle které se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalované úvěr s úvěrovým rámcem ve výši 12 000 Kč. Žalovaná se pak zavázala úvěr společně s úrokem ve výši 150 % ročně ve variabilních měsíčních splátkách splatit. RPSN činila 311,30 %. Úvěr byl poskytnut na dobu neurčitou a částka byla poukázána na bankovní účet č. č. účtu. Listina nebyla žalovanou podepsána.
6. Z výpisů z účtů bylo zjištěno, že na bankovní účet č. č. účtu byla dne 5. 2. 2024 poukázána částka 12 000 Kč pod VS var. symbol.
7. Z výzvy ze dne 7. 12. 2024 bylo zjištěno, že žalovaná byla k úhradě dlužné částky upomínána, zároveň byla informována o zesplatnění celého úvěru.
8. Ze smlouvy o postoupení pohledávek, dodatku č.hodnota ke smlouvě o postoupení pohledávek a ze seznamu postoupených pohledávek bylo zjištěno, že pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobkyni. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 15. 1. 2025 a podacího lístku z téhož dne bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně oznámila žalované, že došlo k postoupení pohledávky na žalobkyni.
9. Z předžalobní výzvy ze dne 15. 1. 2025 ve spojení s podacím lístkem z téhož dne bylo zjištěno, že žalovaná byla pod hrozbou žaloby vyzvána k zaplacení dlužné částky do tří dnů.
10. Ze zprávy banky ze dne 13. 10. 2025 bylo zjištěno, že majitelem bankovního účtu č. č. účtu je žalovaná. Z výpisu ze spořícího účtu č. č. účtu za období od 5. 2. 2024 do 29. 2. 2024 bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně dne 5. 2. 2024 na tento účet poukázala pod VS var. symbol částku 12 000 Kč.
11. Soud posoudil věc po právní stránce následujícím způsobem. Na danou věc aplikoval zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, (dále jen „o. z.“) a zákon č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru) ve znění k datu právního jednání.
12. Podle § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
13. Podle § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.
14. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
15. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením (č. 351/2013 Sb.); neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
16. Podle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).
17. Nejprve se soud zabýval tím, zda mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou byla platně uzavřena úvěrová smlouva. Jak bylo shora uvedeno, tak žalobkyní předložená listina nazvaná jako „smlouva o revolvingovém úvěru Anonymizováno č. hodnota“ vlastnoruční podpis žalované neobsahovala, neobsahovala však ani podpis elektronický. V daném případě pak nelze vůbec uvažovat nad tím, že by podpis na smlouvě mohl být nahrazen mechanickými prostředky, neboť se jednalo o vztah mezi podnikatelem a spotřebitelem, kdy je požadavek písemné formy smlouvy zakotven zákonem jako důležitý prvek ochrany spotřebitele.
18. Z § 562 odst. 1 o. z. vyplývá, že v případě právního jednání učiněného elektronickými prostředky je písemná forma zachována i v případě, kdy není využit elektronický podpis. To však za podmínky, že použité elektronické prostředky umožňují zachycení obsahu právního jednání a určení jednající osoby. Zde je však třeba vycházet i z § 562 odst. 2 o. z., které stanovuje vyvratitelnou právní domněnku ohledně spolehlivosti záznamů o právních jednáních zachycených v elektronickém systému. Soud pak měl v úmyslu žalobkyni při jednání poučit podle § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř., aby uvedla tvrzení a navrhla důkazy ohledně toho, že záznamy v elektronickém systému byly prováděny systematicky, posloupně a že jsou chráněny proti změnám.
19. Jelikož se žalobkyně jednání neúčastnila, přišla o možnost být v tomto směru soudem poučena (jak plyne z ustálené judikatury poučení podle § 118a o. s. ř. je zásadně poskytováno při jednání, přičemž lze po účastníkovi spravedlivě žádat, aby se takového jednání účastnil, nebo aby v opačném případě nesl procesní následky své neúčasti, soud není povinen uvedené poučení sdělovat účastníkovi jinak, či odročovat kvůli tomuto jednání, srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 24.3.2010, sp. zn. 28 Cdo 3665/2009). Tvrzení žalobkyně o uzavření předmětné smlouvy o úvěru v elektronické formě tak nebylo v řízení prokázáno. Rovněž nebylo ani prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela smlouvu právě s žalovanou, neboť zadat údaje žalované do jeho systému mohl prakticky kdokoliv.
20. I pokud by žalobkyně prokázala uzavření smlouvy tvrzeného obsahu, neunesla břemeno tvrzení a důkazní ve vztahu ke zjišťování schopností žalované splácet spotřebitelský úvěr podle § 86 odst. 1, 2 a § 87 odst. 1 SpÚ. Poskytovatel spotřebitelského úvěru je povinen posoudit úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel může spotřebitelský úvěr poskytnout jen tehdy, pokud z výsledku tohoto posouzení vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Porušení této povinnosti § 87 odst. 1 SpÚ sankcionuje neplatností smlouvy o úvěru. Podle ustálené judikatury přitom platí, že se jedná o neplatnost absolutní (§ 588 o. z.), ke které je soud povinen přihlédnout i bez návrhu (viz zejména rozsudek Soudního dvora EU ze dne 5.3.2020, Anonymizováno-Anonymizováno, C-679/18, a dále např. rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne 8.10.2020, č. j. 27 Co 230/2020–103, s jejichž závěry se soud plně ztotožňuje a odkazuje na ně). I v tomto směru měl soud v úmyslu žalobkyni poučit ve smyslu § 118a odst. 1, odst. 3 o.s.ř. Soud má tedy za to, že právní předchůdkyně žalobkyně řádně neposoudila úvěruschopnost žalované. Ke zkoumání úvěruschopnosti žalované neuvedla žalobkyně ničeho.
21. Právní předchůdkyně žalobkyně nicméně žalované na základě neplatného závazku poskytla peněžní prostředky ve celkové výši 12 000 Kč, z nichž žalovaná doposud nic nevrátila. Částka ve výši 12 000 Kč tedy představuje bezdůvodné obohacení (§ 2991 a § 2993 o. z.) na straně žalované, které byla povinna podle § 87 odst. 1 věty třetí SpÚ vrátit v době přiměřené jejím možnostem. Postoupení pohledávky na žalobkyni bylo v řízení rovněž prokázáno.
22. Splatnost se v případech bezdůvodného obohacení obecně řídí doručením výzvy k vydání takového obohacení, popř. uplynutím lhůty, která je v této výzvě uvedena (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 13. 1. 2009, sp. zn. 32 Cdo 4179/2007). Soud vyšel z toho, že žalovaná byla žalobkyní k zaplacení vyzvána předžalobní výzvou odeslanou dne 15. 1. 2025 (doručení viz § 573 o. z.), žalovaná měla žalobkyni zaplatit do 3 dnů, tj. do 23. 1. 2025, protože tak neučinila, je od následujícího dne, tj. od dne 24. 1. 2024 v prodlení. Výše úroků z prodlení je dána nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Úroky z prodlení činily v daném pololetí 12 %.
23. Na základě výše uvedeného soud žalobě v části, kterou se domáhala zaplacení částky 12 000 Kč a zákonného úroku z prodlení ve výši 12 % z částky 12 000 Kč od 24. 1. 2025 do zaplacení. Ve zbývající části byla žaloba jako nedůvodná zamítnuta.
24. O náhradě nákladů bylo rozhodnuto podle § 151 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že je nepřiznal žádné z účastnic. Ve věci byla úspěšnější žalovaná, žádné náklady jí však nevznikly, a proto je soud nepřiznal žádné z účastnic.
25. Čtvrtým výrokem soud uložil žalobkyni povinnost zaplatit soudní poplatek za žalobu ve výši 270 Kč, který byl doměřen poté, co nedošlo k vydání platebního rozkazu podle položky 2 bodu 2 ve spojení s položkou 1 bodem 1 písm. b) přílohy k zákonu č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů. O uložení povinnosti zaplatit soudní poplatek soud rozhodl v rozhodnutí, jímž se řízení končí v souladu s § 9 odst. 4 písm. a) a odst. 6 větou první tohoto zákona (viz usnesení Městského soudu v Praze ze dne 7. 2. 2014, sp. zn. 93 Co 56/2013, publ. pod č. 48/2014 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek NS).
26. Lhůty k plnění se opírají o § 160 odst. 1 o. s. ř.
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení. Odvolání se podává ke Krajskému soudu v Praze prostřednictvím Okresního soudu v Kladně.
Nebudou-li povinnosti uložené tímto rozsudkem řádně splněny v uvedených lhůtách, lze navrhnout výkon rozhodnutí (exekuci). Nebude-li soudní poplatek ve stanovené lhůtě zaplacen, bude vymáhán.