OSKD 233 C 32/2025-41

Okresní soud v Kladně rozhodl soudkyní Mgr. Nikolou Wejmelkovou ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně ⟪LB:lb_002⟫ zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta ⟪LB:lb_003⟫ proti ⟪LB:lb_004⟫ žalované: Jméno žalované, narozená Datum narození žalované trvale bytem Adresa žalované ⟪LB:lb_005⟫ o zaplacení částky 2 500 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 2 500 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 2 500 Kč od 1. 9. 2024 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v části, jíž se žalobkyně domáhala zaplacení kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 254,17 Kč a zákonného úroku z prodlení z částky 2 500 Kč od 30. 7. 2024 do 31. 8. 2024, zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 1 610 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se svým návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu doručeným zdejšímu soudu dne 3. 2. 2025 domáhala zaplacení částky 2 500 Kč s příslušenstvím. K odůvodnění svého návrhu zejména uvedla, že žalovaná uzavřela se společností právnická osoba, IČ: IČO, sídlem adresa (dále jen „právní předchůdkyně žalobkyně“) dne 29. 11. 2022 smlouvu o spotřebitelském úvěru č. hodnota, na jejímž základě právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované v hotovosti částku 7 000 Kč. Žalovaná poskytnutou částku doposud nevrátila, zaplatila pouze 4 500 Kč a na úkor právní předchůdkyně žalobkyně se bezdůvodně obohatila. Právní předchůdkyně žalobkyně postoupila své pohledávky na žalobkyni. Žalobkyně se tak žalobou domáhá zaplacení částky 2 500 Kč se zákonným úrokem z prodlení, který částečně kapitalizovala. Žalovaná na úhradu dluhu již ničeho více nezaplatila, přestože k tomu byla žalobkyní vyzvána předžalobní výzvou.

2. Protože ve věci bylo možno rozhodnout na základě předložených listinných důkazů, vyzval soud žalovanou podle § 115a zák. č. 99/1963 Sb. občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), k vyjádření, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání s tím, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o. s. ř. za to, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalobkyně s tímto postupem souhlasila již v žalobě, žalovaná se ve stanovené lhůtě nevyjádřila. Soud tak ve věci rozhodl bez nařízení jednání.

3. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že právní předchůdkyně žalobkyně dne 29. 11. 2022 předala žalované v hotovosti částku 7 000 Kč. Z tabulky umoření vyplývá, že žalovaná vrátila právní předchůdkyni žalobkyně částku celkem 4 500 Kč. Ze smlouvy o postoupení pohledávky včetně příloh, oznámení o postoupení pohledávky a podacího lístku vyplývá, že pohledávky za žalovanou byly postoupeny na žalobkyni a že žalovaná byla o tomto informována a zároveň vyzvána k zaplacení dlužné částky. Z předžalobní výzvy ve spojení s podacím lístkem bylo zjištěno, že žalobkyně žalovanou opětovně upomínala o zaplacení. Ze zákaznické karty soud neučinil žádné zjištění významné pro rozhodnutí ve věci.

4. Podle § 2991 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle § 2991 odst. 2 o. z., bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

5. Podle § 1958 odst. 2 o. z., neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. Podle § 1968 o. z., dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Podle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

6. Po právní stránce soud věc zhodnotil tak, že žalovaná se na úkor žalobkyně, na kterou byly pohledávky postoupeny, bezdůvodně obohatila o částku 2 500 Kč, když od právní předchůdkyně žalobkyně bez právního důvodu obdržela částku 7 000 Kč, přičemž jí dosud vrátila pouze 4 500 Kč. Žalovaná je tak povinna plnění v rozsahu bezdůvodného obohacení, tj. částky 2 500 Kč, žalobkyni vrátit. Stejně tak je povinna zaplatit žalobkyni úrok z prodlení, tak jak shora uvedeno, když platí, že v případě bezdůvodného obohacení je pro určení splatnosti vydat bezdůvodné obohacení rozhodné doručení výzvy k vydání bezdůvodného obohacení, popř. uplynutí lhůty, která je v této výzvě uvedena (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 32 Cdo 4179/2007). Takovou výzvu žalobkyně poprvé prokazatelně učinila až v souvislosti s postoupením pohledávky, které oznámila žalované dopisem odeslaným dne 16. 8. 2024, fikce doručení nastala dle § 573 o. z. dne 21. 8. 2024 a žalovaná byla povinna plnit ve lhůtě 10 dnů, tj. do 31. 8. 2024 a nikoli dříve, proto soud žalobu zamítl co do úroku z prodlení do tohoto data, jak uvedeno ve výroku II. Soud nesdílí s ohledem na usnesení Nejvyššího soudu ze dne 18. 1. 2012, sp. zn. 28 Cdo 1752/2011 názor žalobkyně, že má právo požadovat úrok z prodlení ode dne následujícího po splatnosti poslední sjednané splátky ve smlouvách o spotřebitelském úvěru. V prodlení je tak žalovaná od 1. 9. 2024. Třídenní lhůta k plnění pak byla stanovena v souladu s § 160 odst. 1 část věty před středníkem zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), neboť soud neshledal podmínky pro její prodloužení ani pro uložení peněžitého plnění ve splátkách.

7. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 3 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež měla v řízení neúspěch jen v nepatrné části, nárok na plnou náhradu nákladů řízení v částce 1 610 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 2 500 Kč sestávající z odměny po 200 Kč za převzetí a přípravu zastoupení a předžalobní výzvu dle § 11 odst. 1 písm. a), d) a. t. ve znění do 31. 12. 2024, z odměny ve výši 300 Kč za návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t. ve znění účinném od 1. 1. 2025 včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % ve výši 210 Kč. Postup podle § 14b a.t. je odůvodněn tím, že řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně žalobkyní ve skutkově a právně obdobných věcech vedených u zdejšího soudu, jedná se o peněžité plnění, tarifní hodnota předmětu řízení nepřesahuje 50 000 Kč a žalobkyni byla přiznána náhrada nákladů řízení. Zaplacení nákladů řízení soud žalované uložil ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku podle § 160 odst. 1 o. s. ř., k rukám zástupce žalobkyně dle § 149 odst. 1 o. s. ř.

Proti tomuto rozhodnutí není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o. s. ř.).

Nebude-li povinnost stanovená tímto rozhodnutím splněna dobrovolně, lze navrhnout výkon rozhodnutí (exekuci).