OSKD 24 C 60/2024-114

Okresní soud v Kladně rozhodl soudkyní JUDr. Jitkou Sikorovou ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobce: Jméno žalobce, narozený Datum narození žalobce ⟪LB:lb_002⟫ trvale bytem Adresa žalobce ⟪LB:lb_003⟫ zastoupený advokátem Jméno advokáta Anonymizováno.Anonymizováno. ⟪LB:lb_004⟫ sídlem Adresa advokáta ⟪LB:lb_005⟫ proti ⟪LB:lb_006⟫ žalované: Jméno žalované, narozená Datum narození žalované ⟪LB:lb_007⟫ trvale bytem Adresa žalované ⟪LB:lb_008⟫ o zaplacení částky 88 000 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 88 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % p.a. z částky 4 400 Kč jdoucím od 01.04.2024 do zaplacení ve výši 14,75 % p.a. z částky 4 400 Kč jdoucím od 16.04.2024 do zaplacení ve výši 14,75 % p.a. z částky 4 400 Kč jdoucím od 16.05.2024 do zaplacení ve výši 14,75 % p.a. z částky 4 400 Kč jdoucím od 16.06.2024 do zaplacení ve výši 12,75 % p.a. z částky 4 400 Kč jdoucím od 16.07.2024 do zaplacení ve výši 12,75 % p.a. z částky 4 400 Kč jdoucím od 16.08.2024 do zaplacení ve výši 12,75 % p.a. z částky 4 400 Kč jdoucím od 16.09.2024 do zaplacení ve výši 12,75 % p.a. z částky 4 400 Kč jdoucím od 16.10.2024 do zaplacení ve výši 12,75 % p.a. z částky 4 400 Kč jdoucím od 16.11.2024 do zaplacení ve výši 12,75 % p.a. z částky 4 400 Kč jdoucím od 16.12.2024 do zaplacení ve výši 12 % p.a. z částky 4 400 Kč jdoucím od 16.01.2025 do zaplacení ve výši 12 % p.a. z částky 4 400 Kč jdoucím od 16.02.2025 do zaplacení ve výši 12 % p.a. z částky 4 400 Kč jdoucím od 16.03.2025 do zaplacení ve výši 12 % p.a. z částky 4 400 Kč jdoucím od 16.04.2025 do zaplacení ve výši 12 % p.a. z částky 4 400 Kč jdoucím od 16.05.2025 do zaplacení ve výši 12 % p.a. z částky 4 400 Kč jdoucím od 16.06.2025 do zaplacení ve výši 11,50 % p.a. z částky 4 400 Kč jdoucím od 16.07.2025 do zaplacení ve výši 11,50 % p.a. z částky 4 400 Kč jdoucím od 16.08.2025 do zaplacení ve výši 11,50 % p.a. z částky 4 400 Kč jdoucím od 16.09.2025 do zaplacení ve výši 11,50 % p.a. z částky 4 400 Kč jdoucím od 16.10.2025 do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení ve výši 39 287 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobce.

III. Žalovaná je povinna zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Kladně na náhradě nákladů státu částku 5 135 Kč, a to do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

IV. Žalobce je povinen zaplatit České republice Okresnímu soudu v Kladně na soudním poplatku částku 1 600 Kč a to do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobce se po žalované domáhal vydání bezdůvodného obohacení původně ve výši 56 000 Kč, s příslušenstvím. Žalobu odůvodnil tím, že žalobce a žalovaná jsou podílovými spoluvlastníky se spoluvlastnickými podíly každého o velikosti ideální jedné třetiny pozemku par. č. hodnota, jehož součástí je stavba č.p. Anonymizováno, pozemku par. č. hodnota, pozemku par. č. hodnota, to vše zapsané na LV č. hodnota pro k.ú. a obec adresa. adresa je rodinný dvoupodlažní dům, ve kterém je jeden byt. Žalovaná je tetou žalobce, další spoluvlastník jméno FO je bratrancem žalobce. Žalobce svůj spoluvlastnický podíl zdědil po své matce na základě usnesení Okresní soudu v Kladně ze dne datum, č.j. spisová značka. Již za života matky žalobce užívala nemovitost bezúplatně v celém rozsahu výlučně žalovaná se svým synem Jméno žalované. Žalobce nesouhlasí s tímto stavem, s ohledem na věk žalované se žalobce nechce domáhat zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví. Žalovaná se svým synem užívá nemovitost nad rámec svého spoluvlastnického podílu o velikosti ideální jedné třetiny, aniž by k tomu měla jakýkoliv právní důvod. Dopisem ze dne 18. 3. 2024 upozornil žalobce žalovanou, že nemovitost užívá nad rámec svého spoluvlastnického podílu a vyzval ji k doplacení částky 8 000 Kč měsíčně za nadužívání nemovitosti, vždy k 15. dni v měsíci, za který bezdůvodné obohacení žalobci náleží, a to počínaje březnem 2024. Žalovaná na výzvu žalobce nijak nereagovala.

2. Žalovaná se ve věci vyjádřila písemně, uvedla, že v předmětném rodinném domě bydlí od roku 1951, nemá finanční prostředky, aby žalobci dlužnou částku vyplatila. Žalovaná celý život o dům pečuje, vypomáhá jí její syn Jméno žalované. Žalovaná je v důchodu, který má malý, a syn vydělává 22 000 Kč. V předešlých letech uhradila rekonstrukci koupelny.

3. Žalobce svým podáním ze dne 21.10.2025 rozšířil svůj žalobní návrh o částku 32 000 Kč s příslušenstvím. Usnesením Okresního soudu v Kladně ze dne 24.10.2025, č.j. 24 C 60/2024-102, byla změna žaloby připuštěna.

4. Soud ve věci nařídil první jednání na 13. 3. 2025, žalovaná se k nařízenému jednání nedostavila, neomluvila se, soud podle § 101 odst. 3 o.s.ř. jednal v její nepřítomnosti. Žalobce, resp. jeho právní zástupce, při prvém jednání uvedl, že mezi účastníky nedošlo k uzavření žádné smlouvy o bezúplatném užívání společné nemovitosti.

5. Z výpisu z katastru nemovitostí LV č. hodnota pro k.ú. adresa má soud za zjištěné, že účastníci jsou podílovými spoluvlastníky, a to ve výši každý jedné třetiny podílu na společných nemovitých věcech, a to pozemku par. č. hodnota, jehož součástí je stavba č.p. Anonymizováno, pozemku par.č. hodnota, pozemku par. č. hodnota, to vše zapsané na LV č. hodnota pro k.ú. a obec adresa. Třetím spoluvlastníkem předmětných nemovitostí je jméno FO.

6. Z výzvy k vypořádání ze dne 18. 3. 2024 má soud za zjištěné, že žalobce prostřednictvím svého právního zástupce vyzval žalovanou k vydání bezdůvodného obohacení ve výši 8 000 Kč měsíčně počínaje březnem 2024, a to nejpozději do 31. 3. 2024 a následující měsíce vždy k 15. dni daného měsíce.

7. Z předžalobní výzvy ze dne 20. 5. 2024 má soud za zjištěné, že žalobce vyzval žalovanou k vydání bezdůvodného obohacení ve výši 128 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení.

8. Ze znaleckého posudku ze dne 9. 9. 2025 vypracovaného tituly před jménem právnická osoba má soud za zjištěné, že tržní hodnota nájemného předmětné nemovitosti činí 13 200 Kč za měsíc.

9. Na základě provedeného dokazování má soud za zjištěný následující skutkový stav: Účastníci jsou spoluvlastníky nemovitostí pozemku par. č. hodnota, jehož součástí je stavba č.p. Anonymizováno, pozemku par. č. hodnota, pozemku par. č. hodnota, to vše zapsané na LV č. hodnota pro k.ú. a obec adresa. V době od 1. 4. 2024 do 16. 10. 2025 nebylo užívání spoluvlastněné nemovitosti účastníků upraveno dohodou, rozhodnutím spoluvlastníků, ani rozhodnutím soudu. Obvyklé měsíční nájemné této nemovitosti činilo od dubna 2024 částku 13 200 Kč. Žalobce vyzval žalovanou k úhradě bezdůvodného obohacení ve výši 128 000 Kč, a to ve lhůtě 7 dnů ode dne odeslání výzvy.

10. Zjištěný relevantní skutkový stav soud posoudil podle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“).

11. Podle § 1117 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, má každý spoluvlastník právo k celé věci. Toto právo je omezeno stejným právem každého dalšího spoluvlastníka.

12. Podle § 2991 odst. 1 a 2 občanského zákoníku platí, že kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

13. Podle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

14. Konstantní judikatura stanoví, že podstata podílového spoluvlastnictví spočívá v tom, že každý ze spoluvlastníků se podílí na právech a povinnostech vyplývajících ze spoluvlastnictví v rozsahu, jaký odpovídá velikosti jeho spoluvlastnického podílu, přičemž jde o tzv. ideální podíl, nikoli o reálné vymezení vztahující se k určité části společné věci (viz § 1122 odst. 1 o. z.). Pokud se některý ze spoluvlastníků v tomto rozsahu v důsledku jednání jiného spoluvlastníka na správě společné věci podílet nemůže, je nezbytné rozlišovat situaci, v níž je spoluvlastník vyloučen z užívání společné věci v rozsahu odpovídajícím jeho spoluvlastnickému podílu na základě řádného právního důvodu (dohody spoluvlastníků, rozhodnutí většiny spoluvlastníků či rozhodnutí soudu), a v níž je spoluvlastník vyloučen z užívání společné věci v rozsahu odpovídajícím jeho spoluvlastnickému podílu, aniž by zde byl řádný právní důvod, jenž by jej z užívání vylučoval. Zatímco na nárok z užívání vyloučeného spoluvlastníka je v prvním případě třeba pohlížet jako na nárok podle ustanovení § 1122 odst. 1 o. z.; s ohledem na absenci právního důvodu vyloučení z užívání v druhém případě půjde o nárok z bezdůvodného obohacení (nutnost rozlišit obě situace vyplývá ze závěrů rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 18. 5. 2017, sp. zn. 28 Cdo 5386/2016). Spoluvlastník, který společnou nemovitost užívá nad rámec svého spoluvlastnického podílu, nemusí ostatním spoluvlastníkům poskytovat peněžitou náhradu (ekonomickou protihodnotu užívání) pouze tehdy, prokáže-li například existenci dohody o bezúplatném užívání společné nemovitosti. Neprokáže-li, že je oprávněn společnou nemovitost užívat nad rámec svého spoluvlastnického podílu bezúplatně, vzniká mu bezdůvodné obohacení, za které musí ostatním spoluvlastníkům poskytnout peněžitou náhradu jako ekonomickou protihodnotu toho, co nemůže být vráceno (viz usnesení Nejvyššího soudu ze dne 8. 3. 2023, sp. zn. 28 Cdo 225/2023).

15. Rovněž Ústavní soud ve svých závěrech obsažených ve stanovisku pléna ze dne 16. 10. 2018, sp. zn. Pl ÚS. 48/18 se zabýval mimo jiné situací, v níž spoluvlastník užívá společnou věc nad rámec svého podílu bez právního důvodu, event. bez spravedlivého důvodu (bez dohody všech spoluvlastníků, nebo bez závazného rozhodnutí většiny spoluvlastníků, či bez rozhodnutí soudu). Ústavní soud dospěl k závěru, že „má-li každý spoluvlastník právo k celé věci, je jeho právo omezeno stejným právem každého dalšího spoluvlastníka (např. § 1117 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb.). To znamená, že spoluvlastník nemůže bez dalšího“ užívat společnou věc nad rámec svého spoluvlastnického podílu, a to na úkor dalších spoluvlastníků; samotná existence spoluvlastnictví ke společné věci není právním důvodem k takovému užívání. Lze tedy uzavřít, že užívání společné věci nad rámec spoluvlastnického podílu představuje užívání cizí hodnoty, čímž (přivlastňováním si užitné hodnoty společné věci nad spoluvlastnický podíl) vzniká bezdůvodné obohacení.

16. Podle § 132 zákona č. 99/1964 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.“) důkazy hodnotí soud podle své úvahy, a to každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti; přitom pečlivě přihlíží ke všemu, co vyšlo za řízení najevo, včetně toho, co uvedli účastníci.

17. Při uvedeném způsobu hodnocení v řízení provedených důkazů a přihlédnutí ke všemu, co v řízení vyšlo najevo včetně tvrzení účastníků, dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná a přiznal žalobci právo na vrácení bezdůvodného obohacení podle § 2991 občanského zákoníku. V řízení bylo prokázáno, že žalovaná užívá předmětnou nemovitost nad rámec svého spoluvlastnického podílu, a to na úkor žalobce, naopak existence dohody o bezúplatném užívání společné nemovitosti či jiná dohoda mezi účastníky nebyla v řízení prokázána. Žalobce tak má nárok na peněžitou náhradu ve výši odpovídající jedné třetině obvyklého nájemného, tj. částky 4 400 Kč, a to od měsíce března 2024 do měsíce října 2025, celkem ve výši 88 000 Kč. Zároveň soud v souladu s § 1970 přiznal žalobci též nárok na úrok z prodlení podle § 1970 občanského zákoníku, jehož výše je dána nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Soud uložil žalované uhradit tuto částku v obecné třídenní lhůtě podle § 160 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), neboť pro jinou lhůtu k plnění neshledal důvody.

18. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř., podle něhož účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. V projednávané věci byl žalobce plně úspěšný, proto má právo na náhradu nákladů v plném rozsahu. Náklady řízení v celkové výši 39 287 Kč sestávají ze soudního poplatku ve výši 4 400 Kč (2 800 + 1 600), nákladů právního zastoupení, a to z odměny za 6 úkonů právní služby, z toho 4 x po 3 340 Kč a 2 x po 4 620 Kč vypočtené v souladu s § 7 bod 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.“) z tarifní hodnoty odpovídající žalované částce, konkrétně za přípravu a převzetí zastoupení, výzvu k plnění, návrh ve věci samé, návrh na rozšíření žaloby a účast u soudního jednání dne 13. 3. 2025 a 13. 11. 2025, celkem 22 600 Kč, a dále ze 6 režijních paušálů z toho, 4 x po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t., a 2 x po 450 Kč, celkem 2 100 Kč. S ohledem na registraci právního zástupce žalované k dani z přidané hodnoty pak je celková částka navýšena o 21 % DPH ve výši 5 187 Kč dle § 137 odst. 3 o.s.ř. ve spojení s § 151 odst. 2 o.s.ř. Dále žalobci náleží uhrazená záloha za vypracovaný znalecký posudek ve výši 5 000 Kč.

19. V souladu s § 160 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř. pak soud stanovil lhůtu k plnění v trvání tří dnů od právní moci rozsudku. Ve smyslu § 149 odst. 1 o. s. ř. je žalovaná povinna zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám advokáta, který žalobce zastupoval.

20. O náhradě nákladů státu ve smyslu ustanovení § 148 odst. 1 o.s.ř., kdy stát má podle výsledku řízení proti účastníkům právo na náhradu nákladů řízení, které platil, pokud u nich nejsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků. Stát v tomto řízení platil ty náklady znaleckého dokazování, které nebyly kryty složenými zálohami od účastníků (žalobce). Žalobce složil zálohu na náklady znaleckého dokazování ve výši 5 000 Kč, přičemž náklady písemného znaleckého posudku byly pravomocně přiznány ve výši 10 135 Kč. V souhrnu tedy 5 135 Kč zálohovaných státem, které ve věci neúspěšná žalovaná je povinna státu nahradit tak, jak je uvedeno ve výroku III.

21. Soud ve výroku IV. zároveň do písemného vyhotovení rozsudku zapracoval znění doplňujícího usnesení ze dne 14. 11. 2025 o doplacení soudního poplatků za rozšíření žaloby ve výši 1 600 Kč, přičemž již do propočtu nákladů řízení zohlednil tuto povinnost žalobce.

Proti tomuto rozsudku je možno podat do patnácti dnů od doručení jeho písemného vyhotovení odvolání ke Krajskému soudu v Praze, prostřednictvím Okresního soudu v Kladně.

Nebude-li povinnost tímto rozsudkem stanovená splněna dobrovolně a v určené lhůtě, lze se jejího splnění domáhat návrhem na soudní výkon rozhodnutí anebo u soudního exekutora exekučním návrhem.