OSKH 9 C 41/2016-537

Okresní soud v Kutné Hoře rozhodl samosoudcem Mgr. Janem Bucharem ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci ⟪LB:lb_002⟫ proti ⟪LB:lb_003⟫ žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátkou JUDr. jméno příjmení ⟪LB:lb_004⟫ sídlem adresa ⟪LB:lb_005⟫ o zaplacení 304 465 Kč s přísl.

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 11 867 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 11 867 Kč od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moc tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v části, ve které se žalobkyně domáhala zaplacení částky 292 598 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 292 598 Kč od datum do zaplacení, zamítá.

III. Žalobkyni se náhrada nákladů nepřiznává.

1. Podle § 9 odst. 1 vyhlášky č. 82/2011 Sb., o měření elektřiny a o způsobu stanovení náhrady škody při neoprávněném odběru, neoprávněné dodávce, neoprávněném přenosu nebo neoprávněné distribuci elektřiny, ve znění do datum (dále jen„ vyhláška“) určí při neoprávněném odběru elektřiny množství skutečně neoprávněně odebrané elektřiny provozovatel přenosové soustavy nebo provozovatel distribuční soustavy na základě změřených nebo jinak zjištěných prokazatelných údajů o neoprávněném odběru elektřiny.

2. Po provedeném dokazování soud dospěl k závěru, že ve věci nelze zjistit skutečné množství neoprávněně odebrané elektřiny, neboť ze žádných z provedených důkazů nevyplynuly změřené nebo jinak zjištěné prokazatelné údaje o neoprávněné odebrané elektřině (viz § 9 odst. 1 vyhlášky). Ke znaleckým posudkům soud konstatuje, že tyto uvádí pouze odhadované množství neoprávněně odebrané elektřiny, přičemž jednotlivé výsledky znaleckých posudků se i dosti liší. Znalecké posudky nepracovaly se změřenými nebo jinak prokazatelně zjištěnými údaji co do skutečně neoprávněně odebrané elektřiny.

Dokazování

3. Otázka vypočtené výše škody oproti pravděpodobné skutečné škodě.

4. Třetí otázkou je, zda lze zjistit či nikoli množství skutečně neoprávněně odebrané elektřiny.

5. Čtvrtou otázkou je, zda vypočtená výše škody s určitou mírou pravděpodobnosti odpovídá škodě skutečné.

6. Pátou otázkou pak případně je, jak spravedlivě určit výši škody.

7. Otázka neoprávněného odběru elektřiny:

8. Soud ve věci dospěl k závěru, že došlo k neoprávněnému odběru elektřiny, přičemž za škodu tímto neoprávněným odběrem odpovídá žalovaná. Výši škody 27 485 Kč, resp. 11 867 Kč po zohlednění již uhrazené škody žalovanou, soud určil na základě spravedlivého uvážení, když dospěl k závěru, že ve věci by bylo nepřiměřené a nespravedlivé akceptovat škodu vypočtenou dle vyhlášky.

9. právnická osoba vyfakturovala žalované odebranou elektřinu k elektroměru číslo za období datum - datum ve výši 4 216 kWh, tj. 15 kWh /den; za období datum - datum ve výši 1 942 kWh /den, tj. 22 kWh /den (zjištěno ze sloučené faktury za sdružené služby dodávka elektřiny právnická osoba ze dne datum; č. l. 333-337).

10. právnická osoba vyfakturovala žalované odebranou elektřinu k elektroměru číslo za období datum - datum ve výši 2 352 kWh /den, tj. 15 kWh /den; za období datum - datum ve výši 2 531 kWh /den, tj. 21 kWh /den; za období datum - datum ve výši 2 196 kWh, tj. 25 kWh /den (zjištěno z periodické sloučené faktury za sdružené služby dodávka elektřiny právnická osoba ze dne datum; č. l. 338-341).

11. právnická osoba vyfakturovala žalované odebranou elektřinu k elektroměru číslo za období datum - datum ve výši 5 563 kWh, tj. 20 kWh /den; za období datum - datum ve výši 2 245 kWh, tj. 26 kWh /den (zjištěno z periodické sloučené faktury za sdružené služby dodávka elektřiny právnická osoba ze dne datum; č. l. 330-332).

12. právnická osoba vyfakturovala žalované odebranou elektřinu k elektroměru číslo za období datum - datum ve výši 8 765 kWh, tj. 32 kWh /den; za období datum - datum ve výši 834 kWh, tj. 42 kWh /den (zjištěno z periodické sloučené faktury za sdružené služby dodávka elektřiny právnická osoba ze dne datum; č. l. 326-329).

13. právnická osoba vyfakturovala žalované odebranou elektřinu k elektroměru číslo za období datum - datum ve výši 4 912 kWh, tj. 75 kWh /den (zjištěno z periodické sloučené faktury za sdružené služby dodávka elektřiny právnická osoba ze dne datum; č. l. 326-329).

14. právnická osoba vyfakturovala žalované odebranou elektřinu k elektroměru číslo za období datum - datum ve výši 1 030 kWh, tj. 25 kWh /den (zjištěno z mimořádné faktury za sdružené služby dodávka elektřiny – konečný účet právnická osoba ze dne datum; č. l. 314-315).

15. Na odběrné místě na adrese adresa žalované, číslo došlo dne datum k výměně elektroměru číslo za elektroměr číslo (zjištěno z periodické sloučené faktury za sdružené služby dodávka elektřiny právnická osoba ze dne datum; č. l. 326-329).

16. právnická osoba zajišťovala žalované dodávky plynu na odběrném místě ulice a číslo, obec v období od datum do datum (zjištěno z přípisu právnická osoba ze dne datum; č. l. 251; smlouvy o sdružených službách dodávky plynu ze dne datum; č. l. 257).

17. právnická osoba zajišťovala žalované dodávky plynu na odběrném místě ulice a číslo, obec do datum, v období od datum do datum nebyla žalovaná zákaznicí společnosti právnická osoba (zjištěno z přípisu právnická osoba ze dne datum; č. l. 238).

18. Znalec celé jméno znalce odhadl, že pravděpodobné množství odebrané el. energie, které by s ohledem na historickou spotřebu zemního plynu v odběrném místě bylo třeba k vyprodukování stejného množství tepla, které produkovalo plynové zařízení užívané žalovanou k vytápění, za období od datum do datum činilo 8 241,246 kWh v hodnotě 46 478,76 Kč.

19. Množství el. energie změřené elektroměrem číslo v období od datum do datum neodpovídá průměrné spotřebě domácnosti vypočtené podle seznamu el. spotřebičů provozovaných žalovanou (podle seznamu předložených žalovanou), když znalec odhadl, že v uvedeném období mělo dojít k odebrání 13 192,65 kWh, tedy o 3 593,65 kWh více než činilo změřené množství elektroměrem ve výši 9 599 kWh (vše zjištěno ze znaleckého posudku znalce celé jméno znalce číslo; č. l. 382 – 390).

20. Znalec celé jméno znalce opravil svůj odhad pravděpodobného množství odebrané el. energie jako náhrady za plyn k vytápění za období od datum do datum na hodnotu 21 369,70 kWh za cenu 120 520,27 Kč. Znalec celé jméno znalce opravil svůj odhad co do neoprávněně odebraného množství el. energie v období od datum do datum na hodnotu 797,65 kWh v ceně 4 498,56 Kč (zjištěno z dodatku ke znaleckého posudku znalce celé jméno znalce číslo; 448 - 457).

21. Znalec příjmení jméno příjmení dospěl k závěru, že je maximálně pravděpodobné, že měřicí přístroj (elektroměr číslo) byl záměrně upraven tak, aby dlouhodobě měřil nižší, než skutečně spotřebované množství elektrické energie. Množství neoprávněně odebrané el. energie odhadl na 51 497,80 kWh v ceně 326 655,44 Kč. Dále uvedl, že tato teoreticky uplatňovaná škoda dosahuje nepřiměřené výše k velikosti a způsobu provozování odběrného místa (zjištěno ze znaleckého posudek Ing. jméno příjmení, č. j. KRPS-221351-33/TČ-2014-010571-VOJ, včetně příloh; 405 – 425).

22. Obě úřední značky (sloužící k zajištění upevňovacích šroubů krytu elektroměru) elektroměru číslo jsou poškozené a na kotoučích obou číselníků se nacházejí stopy, které svědčí o násilném přetočení obou číselníků (zjištěno ze znaleckého posudku Ing. jméno jméno ze dne datum, číslo).

23. právnická osoba uvedla„ Vzhledem k tomu, že není znám rozměr místností, energetický štítek přímotopů, zvyklosti tepelné pohody obyvatelů domu, tepelné ztráty objektu, není možné na příjmení otázku odpovědět. V krajním případě se lze přiklonit k odpovědi, že spotřeba dvěma přímotopům odpovídá“ (zjištěno z přípis ČEZ Distribuce ze dne datum; č. l. 161 trestního spisu 2 T 174/2014).

24. právnická osoba dne datum vystavila společnosti právnická osoba (žalobkyni) fakturu na částku ve výši 12 025 748 Kč (zjištěno z faktura ze dne datum, detailní přehled fakturovaných údajů), která byla uhrazena (zjištěno z listiny s datem datum), přičemž v této částce jsou zahrnuty náklady spojená se zjišťováním neoprávněného odběru na adrese adresa žalované (zjištěno z dopisu ze dne datum). příjmení ve výši 12 025 748 Kč

25. jméno příjmení za žalobkyni dne datum provedl vklad ve prospěch společnosti právnická osoba ve výši 29 648 Kč (zjištěno z bankovního výpisu ze dne datum; č. l. 528).

26. Žalovaná pravidelně pobývala u své sestry jméno příjmení, asi v roce 2012 u sestry pobývala delší dobu se svým manželem jméno. Žalovaná využívala k topení plynové radiátory (zjištěno z výpovědi svědkyně jméno příjmení, sestry žalované; č. l. 305 - 306).

27. Manžel žalované bydlí se žalovanou od roku 2008 – 2009 v domě na adrese ulice. V domě se topilo plynovým topením. Došlo k odpojení plynu z důvodu neplacení. V zimě se topilo přímotopy a trávili čas po příbuzných. Pokud byl v provozu plynový kotel, tak přímotopy nepoužívali. Před tím, než byl nainstalován nový plynoměr v listopadu roku 2012, tak topili přímotopy (zjištěno z výpovědi svědka jméno příjmení, manžela žalované; č. l. 306).

28. V domě na adrese ulice se topilo plynem a svítilo na elektřinu. Vždy tam bylo teplo. Za tetou na Slovensko jezdili pravidelně, když se něco slavilo nebo o prázdninách. Rodiče tam byli i na delší dobu, třeba měsíc. Žalovaná topila pouze plynem, poté co jí byl plynový kotel odejmut, tak topila přímotopy (zjištěno z výpovědi svědkyně jméno příjmení; č. l. 307).

29. Žalobkyně požádala o přezkoušení elektroměru T číslo (zjištěno z AMS žádosti o přezkoušení elektroměru). Elektroměr měl k datu datum poškozenou úřední plombu, neplatné úřední značky a poškozené úřední značky. Elektroměr vykazoval u tarifu T1 systémovou chybu - 1,48 %, absolutní chybu – 1,33 %, rozdílovou chybu 0,15 % a nejistotu 0,35 %. U tarifu T2 vykazoval systémovou chybu – 1,39 %, absolutní chybu – 1,33 %, rozdílovou chybu 0,06 % a nejistotu 0,35 % (zjištěno z AMS protokol o ověření elektroměru k osvědčení ze dne datum). Elektroměr k datu datum nesplňoval požadavky (zjištěno z AMS osvědčení o výsledku ověření ze dne datum).

30. Dne datum proběhla kontrola elektroměru číslo na odběrném místě na adrese adresa žalované, při které bylo zjištěno porušení zajištění proti neoprávněné manipulaci (zjištěno z oznámení o výsledku kontroly odběrného místa a výměně elektroměru ze dne datum).

31. Žalobkyně vystavila žalované fakturu na částku 304 465 Kč se splatností do datum (zjištěno z faktury číslo ze dne datum). Žalovaná byla opětovně vyzvána k úhradě částky 304 465 Kč (zjištěno z výzvy k úhradě dluhu ze dne datum). Žalovaná byla opětovně vyzvána žalobkyní k zaplacení částky ve výši 304 465 Kč (zjištěno z předžalobní upomínky ze dne datum a podacího archu ze dne datum).

32. K datu datum elektroměr Nr číslo nacházející se na odběrném místě na adrese adresa žalované, měl v pravé a levé části krytu číselníku porušené úřední značky - vypíchané a přemačkané, levá bez raznice (zjištěno z protokolu o kontrole odběrného místa ze dne datum).

33. Žalovaná vypočetla škodu vzniklou nelegálním odběrem na částku 304 465 Kč (zjištěno z výpočtu škody vzniklé neoprávněným odběrem elektřiny ze dne datum).

34. Elektroměr číslo na odběrném místě na adrese adresa žalované (zjištěno z tabulka o zjištěných údajích v místě kontroly ze dne datum).

35. Dne datum bylo zahájeno trestní stíhání celé jméno žalované a jméno příjmení jako obviněných ze spáchání přečinu podvodu, kterého se měli dopustit tím, že v přesně nezjištěné době, nejméně od datum do datum, v rodinném domě adresa v ul. ulice v obec, se dopustili podvodného jednání vůči dodavateli elektrické energie tím, že záměrně předstírali nižší spotřebu elektrické energie než skutečnou (zjištěno z usnesení ze dne datum na; č. l. 105).

36. K důkazům vyúčtování ze dne datum a faktura ze dne datum soud konstatuje, že se jedná o již hodnocený důkaz vyúčtování za sdružené dodávky plynu číslo; č. l. 210.

37. K obsahu spisu OS KH sp. zn. 2 T 174/2014 na č. l. 84 a č. l. 161 soud konstatuje, že se jedná o tabulku odečtů a průměrných spotřeb a přípis ČEZ Distribuce ze dne datum.

38. Žalovaná je opatrovníkem jméno příjmení, který je omezen ve způsobilosti k právním úkonům (zjištěno z Listiny o jmenování opatrovníka ze dne datum; č. l. 524).

39. Žalovaná je osobou poskytující péči jméno příjmení, který je osobou ve třetím stupni závislosti (zjištěno z Potvrzení prokazující dobu poskytování péče; č. l. 527).

40. Žalovaná pobírá starobní důchod ve výši 9 597 Kč měsíčně (zjištěno ze správy sociálního zabezpečení; 526).

41. Soud ve věci dále provedl následující důkazy, ze kterých však nezjistil nic podstatného pro rozhodnutí ve věci:

42. Tabulka odečtů a průměrných spotřeb (č. l. 525); Tabulka nazvaná„ Historie spotřeb v odběrném místě“ (č. l. 298); Přehled spotřebičů v domácnosti (č. l. 209); přehled spotřebičů v domácnosti žalované (č. l. 107); Dopis právního zástupce žalobkyně (č. l. 263); Odpověď zástupkyně žalované (č. l. 264); příjmení jméno příjmení ze dne datum (č. l. 265); Korespondence zástupce žalované se zástupkyní žalobkyně (č. l. 9 – 10); Listina s datem datum.

43. K tabulce odečtů a průměrných spotřeb soud konstatuje, že tato sama o sobě nemá důkazní hodnotu, neboť v ní jsou pouze zachyceny údaje z jiných provedených důkazů (faktur), a proto z ní soud při zjišťování skutkového stavu nevycházel. Dále soud podotýká, že v tabulce nejsou uvedeny jednotky.

44. K tabulce Historie spotřeb v odběrném místě soud konstatuje, že tato sama o sobě nemá důkazní hodnotu, neboť se jedná toliko o přehled sestavený žalobkyní. Dále soud konstatuje, že údaje v ní obsažené odpovídají údajům zjištěným z jiných důkazů (faktur).

45. K přehledu spotřebičů v domácnosti č. l. 209 a č. l. 107 soud konstatuje, že tento důkaz neprokazuje, že na odběrném místě se nacházely spotřebiče uvedené v přehledu. Jedná se toliko o seznam, který žalovaná předložila žalobkyni a ze které znalec vycházel při teoretickém odhadu odběru elektřiny.

46. K příjmení jméno příjmení ze dne datum soud konstatuje, že ve věci byl proveden výslech jméno příjmení, a tedy soud vycházel z její výpovědi a nikoli z prohlášení.

47. Soud ve věci neprovedl následující důkazy, neboť tyto nemohl nic změnit na skutkovém závěru a tedy byly shledány za nadbytečné: výpovědí pracovníků dodavatelské společnosti; DVD s video záznamem.

48. Na základě provedeného dokazování soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu věci.

49. Žalobkyně vynaložila na nákladech spojených se zjištěním neoprávněného odběru elektřiny částku ve výši 14 030 Kč.

50. Odběratelem elektřiny v období, za které, žalobkyně uplatňuje nárok na náhradu škody (datum do datum), byla žalovaná.

51. Při kontrole dne datum bylo zjištěno porušení zajištění proti neoprávněné manipulaci u elektroměru číslo na odběrném místě na adrese ulice Stezka 352.

52. Do elektroměru číslo bylo zasaženo, což prokazuje poškození obou úředních značek (sloužících k zajištění upevňovacích šroubů krytu elektroměru) poškozené a stopy na kotoučích obou číselníků, které svědčí o násilném přetočení obou číselníků.

53. Průměrný odběr el. energie žalovanou na odběrné místě na adrese ulice a číslo, kde se nacházel elektroměr číslo který jí byl dodavatelem zaevidován, se pohyboval v období od datum do datum v rozmezí 15 kWh/den až 26 kWh/den, období od datum do datum pak činil 32 kWh /den, v období od datum do datum činil 42 kWh /den, v období od datum do datum činil 75 kWh/den, v období od datum do datum ve výši 25 kWh /den.

54. Průměrný odběr plynu žalovanou se v období od datum do datum se pohyboval v rozmezí od 33 kWh/den do číslo kWh a to v závislosti na ročním období, když v zimních měsících byl větší než v letních. Žalovaná odebírala plyn do datum a v období od datum do datum.

55. Od data datum, kdy již žalovaná neodebírala plyn, nedošlo ke skokovému nárůstu odběru el. energie, k nárůstu došlo až od datum a zejména pak od datum, po datu výměny elektroměru číslo za elektroměr číslo kdy došlo k 3 až 5 násobku oproti předchozímu období. V období od datum do datum pak došlo k poklesu odběru na úroveň 25 kWh /den.

56. Výše neoprávněně odebrané el. energie dle znaleckých posudků se pohybuje v rozmezí od 797,65 kWh do 51 497,80 kWh.

57. Dále soud konstatuje, že ze svědeckých výpovědí není zřejmé, kdy přesně a v jakém rozsahu žalovaná a manžel pobývali u příbuzných.

58. Konečně soud konstatuje, že ve věci nebylo prokázáno, kdy přesně došlo k zásahu do elektroměru, resp. že k zásahu došlo již před obdobím, za které žalobkyně požaduje náhradu škody.

Právní hodnocení

59. Předně soud poukazuje na nález Ústavního soudu ze den datum, sp. zn. I. ÚS 668/15, dle kterého,„ pokud škůdce prokáže, že výše škody za neoprávněně odebranou elektřinu stanovená podle prováděcího předpisu k § 51 energetického zákona je mnohonásobně vyšší než jeho platby za elektřinu ve srovnatelných obdobích před neoprávněným odběrem, nelze takto vypočítanou výši škody bez dalšího akceptovat. Soud v takovém případě musí zohlednit i další okolnosti, které jej mohou v maximální míře přiblížit ke stanovení skutečné výše způsobené škody. Pokud pak na základě provedených důkazů soud nedospěje v konkrétní situaci k závěru, že vypočtená výše škody s určitou mírou pravděpodobnosti odpovídá škodě skutečné, nemůže prováděcí předpis aplikovat v té části, ve které by tak způsobil neoprávněný zásah do majetkových práv škůdce tím, že by vypočtená výše škody plnila v převážné míře funkci sankční, a nikoli kompenzační. V takovém případě musí o výši škody soud rozhodnout podle spravedlivého uvážení jednotlivých okolností. Břemeno tvrzení i břemeno důkazní, že výše náhrady škody vypočtená podle prováděcího předpisu k energetickému zákonu je nepřiměřeným zásahem do základních práv škůdce, leží na škůdci. Splnění důkazního břemena může docílit například jako v nyní posuzovaném případě tím, že prokáže, že výše škody podle vyhlášky je mnohonásobně vyšší než platby za elektřinu v předchozích srovnatelných obdobích. Poté je na poškozeném, aby předložil důkazy, že taková výše škody je odpovídající a plní převážně funkci kompenzační. Pokud se to poškozenému prokázat nepodaří, je povinností soudu zhodnotit všechny relevantní okolnosti a provedené důkazy a výši škody stanovit podle spravedlivého uvážení všech jednotlivých okolností případu, aby se výše škody v co největší možné míře blížila skutečně způsobené škodě a představovala spravedlivou rovnováhu mezi ochranou majetku škůdce i poškozeného.“

60. Dle § 51 odst. 1 písm. e) bod 1. energetického zákona je neoprávněným odběrem elektřiny z elektrizační soustavy, odběr měřený měřicím zařízením, které prokazatelně nezaznamenalo odběr nebo zaznamenalo odběr nesprávně ke škodě výrobce elektřiny, obchodníka s elektřinou, provozovatele distribuční soustavy nebo provozovatele přenosové soustavy v důsledku neoprávněného zásahu do tohoto měřicího zařízení nebo do jeho součásti či příslušenství, nebo byly v měřicím zařízení provedeny takové zásahy, které údaje o skutečné spotřebě změnily.

61. Soud má ve věci za prokázané, že došlo k zásahu do elektroměru číslo spočívajícímu v násilném přetočení jeho číselníků. Přetočením číselníků pak muselo dojít ke změně skutečných údajů o množství spotřebované elektřiny, a proto soud dospěl k závěru, že došlo k neoprávněnému odběru elektřiny ve smyslu § 51 odst. 1 písm. e) bod. 1 energetického zákona.

62. Odpovědnost za škodu způsobenou neoprávněným odběrem elektřiny (pasivní legitimace).

63. K otázce pasivní legitimace soud konstatuje, že energetický zákon je ve vztahu k občanskému zákoníku speciální normou, přičemž obsahuje úpravu náhrady škody za neoprávněný odběr elektřiny, a tedy nelze aplikovat ustanovení občanského zákoníku o odpovědnosti za škodu. Základ nároku dodavatele proti jeho odběrateli se stanoví podle energetického zákona (§ 51), přičemž se jedná o objektivní odpovědnost, tedy nemusí být prokázáno, které osoba zásah do elektroměru provedla (viz usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 1. 2010, sp. zn. 25 Cdo 229/2008, nález Ústavního soudu ze dne datum, sp. zn. I. ÚS 668/15).

64. Jelikož v období, za které žalobkyně požaduje náhradu škody (datum do datum), byla odběratelem elektřiny žalovaná, je právě žalovaná povinna k náhradě škody za neoprávněný odběr elektřiny.

65. Možnost zjištění neoprávněné odebrané elektřiny.

66. Podle § 9 odst. 2 vyhlášky (ve spojení s § 98a odst. 1 písm. a) energetického zákona) stanoví v případech, kdy nelze zjistit množství skutečně neoprávněně odebrané elektřiny podle odstavce 1, provozovatel přenosové soustavy nebo provozovatel distribuční soustavy množství neoprávněně odebrané elektřiny pro stanovení výše náhrady škody výpočtem podle odstavců 3 až 8.

67. Žalobkyně ve věci vypočetla škodu dle § 9 odst. 2 vyhlášky ve výši 290 435 Kč.

68. Soud konstatuje, že takto určená výše škody odpovídá 51 498 kWh odebrané elektřiny (dle cenového rozhodnutí Energetický regulační úřadu činila cena elektřiny 5, číslo), vezme-li se pak v potaz množství elektřiny, které žalobkyně při výpočtu odečetla (množství elektřiny naměřené provozovatelem přenosové soustavy) ve výši 17 407 kWh činila by průměrná spotřeba elektřiny žalovanou v rozhodném období cca 104 kWh/den, tedy mnohonásobně více než v předchozím období, kdy průměr činil 15 kWh/den až 26 kWh/den. Rovněž průměr dle výpočtu je vyšší než průměr po výměně elektroměru, který činil 25 kWh/den až 76 kWh/den.

69. S ohledem na výše uvedené, je soud toho názoru, že v tom případě nelze při výpočtu škody postupovat dle vyhlášky (aplikovat vyhlášku) a je nutno v souladu s výše citovaným nálezem Ústavního soudu stanovit výši škody podle spravedlivého uvážení.

70. Dále zde soud dodává, že citovaný nález Ústavního soudu při řešení této otázky vychází z porovnání plateb za elektřinu a vypočtené škody dle vyhlášky. Soud je však toho názoru, že rovněž lez vycházet z porovnání odebrané elektřiny, která byla elektroměrem zaznamenána a teoretického množství elektřiny vypočteného dle vyhlášky při určení výše škody. Dle názoru soudu je tento postup i přehlednější.

71. Určení výše škody dle spravedlivého uvážení:

72. Podle § 2955 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ OZ“) nelze-li výši náhrady škody přesně určit, určí ji podle spravedlivého uvážení jednotlivých okolností případu soud.

73. Podle § 136 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“) lze-li výši nároků zjistit jen s nepoměrnými obtížemi nebo nelze-li ji zjistit vůbec, určí ji soud podle své úvahy.

74. Ústavní soud v citovaném nálezu mimo jiné uvedl, že„ … je povinností soudu zhodnotit všechny relevantní okolnosti a provedené důkazy a výši škody stanovit podle spravedlivého uvážení všech jednotlivých okolností případu, aby se výše škody v co největší možné míře blížila skutečně způsobené škodě a představovala spravedlivou rovnováhu mezi ochranou majetku škůdce i poškozeného.“

75. Při určení výše škody v souladu § 2955 OZ; § 136 o. s. ř. a citovaného nálezu soud vyšel z následujících úvah.

76. V řízení bylo zjištěno, že průměrný odběr el. energie žalovanou na odběrné místě na adrese adresa, období od datum do datum pak činil 32 kWh /den, v období od datum do datum činil 42 kWh /den, v období od datum do datum činil 76 kWh/den, v období od datum do datum ve výši 25 kWh/den.

77. Při posouzení průměrné spotřeby pak soud vyšel zejména z průměrné spotřeby po výměně elektroměru, a to proto, že tato je dle soudu nejrelevantnější, neboť do nového elektroměru nebylo zasahováno.

78. Soud zohlednil vliv ročního období na potřebu vytápění, s tím že měsíce říjen až duben (zimní období) vzal za měsíce se zvýšenou potřebou vytápění, tedy i se zvýšenou spotřebou energie, což plyne i z provedených faktur a průměrných spotřeb, a měsíce květen až září (letní období) považuje za měsíce se sníženou potřebou vytápění, tedy i se sníženo spotřebou energie. Soud pak má za to, že reálná spotřeba elektřiny při zohlednění skutečnosti, že byla využívána i k vytápění, činila v zimním období 75 kWh/den a v letním období 25 kWh/den.

79. Soud zohlednil skutečnost, že i po odpojení plynu v odběrném místě spotřeba elektřiny nijak významně nevzrostla až do zjištění neoprávněného odběru, resp. výměny elektroměru, a to i přesto, že k vytápění žalovaná musela využívat elektřinu (ostatně sama žalovaná uvedla, že přímotopy na elektřinu si pořídila s ohledem na odpojení plynu). Z této skutečnosti soud dospěl k závěru, že k zásahu do elektroměru docházelo v důsledku odpojení plynu, resp. až po odpojení plynu, a proto rozhodné období pro výpočet škody vzal od data odpojení plynu, tedy od datum.

80. K námitce žalované, že často jezdila na návštěvy k příbuzným a tedy v domě nepobývala, soud konstatuje, že ve věci nebyla prokázána konkrétní období, ve kterých žalovaná v domě nepobývala, a tedy k této námitce při rozhodování nepřihlédl.

81. Soud poukazuje na skutečnost, že průměrná denní spotřeba elektrické energie v období před odpojení plynu se pohyboval v rozmezí od 15 kWh/den až 26 kWh/den, resp. 32 kWh (od datum do datum, toto období však již částečně zasahuje do období po odpojení plynut) a v letním období po výměně plynoměru činila 25 kWh/den, tedy se jedná o obdobné hodnoty. Tato skutečnost podporuje závěr, že k neoprávněnému odběru elektřiny docházelo s ohledem na potřebu vytápění.

82. Dle názoru soudu je reálná spotřeba elektrické energie žalovanou v části rozhodného období, ve které již neodebírala plyn, tedy v období od datum do datum (včetně těchto dnů), tedy za 116 dnů, přičemž všechny dny spadají do období s denní spotřebou 75 kWh/den, 8 700 kWh.

83. Soud konstatuje, že dle faktury (č. l. 328) byla žalované vyúčtována odebraná elektřina ve výši 834 kWh za období od datum do datum.

84. Dle faktury (č. l. 328) byla žalované vyúčtována odebraná elektřina ve výši 8 765 kWh z období od datum do datum. Jelikož není známo, kolik přesně bylo žalované vyúčtováno odebrané elektřiny za období od datum do datum, vyšel soud z průměrné spotřeby elektřiny za období, do kterého spadá období od datum do datum. Soud si je vědom, že se nejedná o přesný výpočet, neboť předmětná faktura není jen za topné ale i netopné období, nicméně jelikož se jedná o určení výše škody dle spravedlivého uvážení, tak není třeba vycházet ze zcela přesných výpočtů.

85. Průměr tedy činní 31,5 kWh/den, přičemž se jedná o 95 dnů, tedy byla žalované za toto období již vyúčtována elektřina ve výši 2 992,5 kWh.

86. Za rozhodné období od datum do datum pak žalovaná byla celkem na základě faktur vyúčtována odebraná elektřinu ve výši 3 826,5 kWh.

87. Žalovaná tak je povinna uhradit elektřinu ve výši 4 873,5 kWh (8 700 – 3 826,5 kWh).

88. Dle cenového rozhodnutí Energetický regulační úřadu činila cena elektřiny 5, číslo Kč/kWh.

89. Soud tedy došel, že žalovaná má za neoprávněné odebranou elektřinu uhradit částku 27 485 Kč.

90. Při stanovení škody dle spravedlivého uvážení soud nevycházel ze znaleckých posudků, neboť shledal, že výše uvedený postup je spravedlivější. Dle názoru soudu pak takto stanovená výše škody, resp. její výpočet, není nijak v zásadním rozporu se znaleckými posudky.

91. Dále je žalovaná povinna uhradit náklady vynaložené žalobkyní za zjištění neoprávněného odběru ve výši 14 030 Kč, celkem tedy částku 41 515 Kč (27 485 Kč + 14 030 Kč, jelikož však již žalobkyni uhradila částku ve výši 29 648 Kč, tak k uhrazení zbývá částka ve výši 11 867 Kč.

Závěr a rozhodnutí o nákladech řízení

92. Úroky z prodlení byly přiznány v souladu s § 1970 OZ ve spojení s nařízení vlády č. 351/2013 Sb., neboť žalovaná se dostala do prodlení se splacením svého peněžitého dluhu žalobcům. Za počátek prodlení žalované vzal soud den následující po skončení lhůty, ve které byla žalovaná vyzvána k úhradě dlužné částky, tedy den datum (viz faktura číslo ze dne datum se splatností do datum).

93. Soud ve věci shledal, že jsou splněny podmínky pro přiznání náhrad nákladů řízení žalobkyni dle § 142 odst. 3 o. s. ř., neboť rozhodnutí o výši plnění záviselo na úvaze soudu. Soud zdůrazňuje, že žalobkyně byla co do základu sporu úspěšná. Soud však shledal naplnění podmínek dle § 150 o. s. ř., když důvody zvláštního zřetel hodné shledává v sociální situaci žalobkyně, která je opatrovníkem jméno příjmení, který je omezen ve způsobilosti k právním úkonům a poskytuje mu péči, přičemž jméno příjmení je osobou ve třetím stupni závislosti, což jí stěžuje další výdělečnou činnost. Žalovaná rovněž toliko pobírá starobní důchod ve výši 9 597 Kč měsíčně. Ostatně žalobkyně byla z těchto důvodů i rozhodnutím Krajského soudu v Praze osvobozena od placení SOP za odvolání, a proto žalobkyni nepřiznal náhradu nákladů řízení.

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze, prostřednictvím Okresního soudu v Kutné Hoře. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.