OSKH 12 C 227/2023-38

Okresní soud v Kutné Hoře rozhodl samosoudkyní Mgr. Bc. Alenou Šorčíkovou ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem Mgr. Přemyslem Dubem ⟪LB:lb_002⟫ sídlem Limuzská 3135/12, 108 00 Praha ⟪LB:lb_003⟫ proti ⟪LB:lb_004⟫ žalované: osobní údaje žalované ⟪LB:lb_005⟫ o zaplacení 38 428,28 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni:

a) částku 20 873,44 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 20 873,44 Kč od 15. 2. 2022 do zaplacení,

b) částku 11 986,30 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 11 986,30 Kč od 1. 6. 2022 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 5 568,54 Kč, zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 2 764,70 Kč k rukám zástupce žalobkyně advokáta Mgr. Přemysla Duba, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se podanou žalobou po žalované domáhá zaplacení celkové částky ve výši 38 428,28 Kč s příslušenstvím z titulu neplnění platebních povinností, vyplývajících ze smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny ze dne 26. 4. 2021. Žalobkyně se touto smlouvou zavázala dodávat žalované do odběrného místa na adrese adresa žalované, za což se žalovaná zavázala hradit sjednanou cenu. Žalovaná své povinnosti ze smlouvy neplnila, když za období od 11. 5. 2021 do 21. 1. 2022 neuhradila za dodanou elektřinu 20 473,44 Kč, a za období od 22. 1. 2022 do 29. 4. 2022 neuhradila za dodanou elektřinu 11 786,30 Kč. Žalovaná se v uvedené smlouvě zavázala hradit také smluvní pokuty za porušení povinností, proto žalobkyně požaduje po žalované zaplacení smluvní pokuty ve výši 400 Kč za prodlení se zaplacením zálohy za období od 11. 5. 2021 do 21. 1. 2022, smluvní pokutu ve výši 200 Kč za prodlení se zaplacením záloh a za prodlení se zaplacením předcházející faktury za období od 22. 1. 2022 do 29. 4. 2022, a v neposlední řadě žalobkyně požaduje zaplacení smluvní pokuty ve výši 5 568,54 Kč, jež je požadována za ukončení dodávky elektřiny před uplynutím doby, na kterou byla smlouva uzavřena, když výše smluvní pokuty se rovná 400 Kč za každý měsíc po ukončení dodávek až do doby, na kterou byla uzavřena; žalovaná na toto částečně hradila částku 2 031,46 Kč, když celková smluvní pokuta činila 7 600 Kč. Přes upomínky žalovaná zažalovanou částku neuhradila.

2. Žalovaná se k věci nevyjádřila.

3. Soud dospěl k následujícím skutkovým zjištěním:

4. Žalobkyně sjednala dne 26. 4. 2021 s žalovanou smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny, kterou se žalobkyně zavázala dodávat žalované elektřinu do odběrného místa na adrese adresa žalované; žalovaná se smlouvou zavázala elektřinu odebrat a řádně a včas uhradit její cenu i cenu za poskytnuté služby. Smlouva o sdružených dodávkách elektřiny byla uzavřena na dobu 30 měsíců s tím, že ji nelze vypovědět a současně bylo sjednáno, že v případě, že kterákoli ze smluvních stran písemně neoznámí druhé smluvní straně nejpozději 40 dnů před vypršením smlouvy, že trvá na jejím ukončení, prodlužuje se vždy doba trvání smlouvy o 24 měsíců. V článku„ Ostatní ujednání“ bylo dále obsaženo ujednání o povinnosti žalované zaplatit smluvní pokutu v uvedených případech, konkrétně smluvní pokutu ve výši 100 Kč za každý jednotlivý případ prodlení s platbou vyplývající ze smlouvy přesahující 10 dnů a dále ve výši 400 Kč za každý kalendářní měsíc i jeho část následující po ukončení dodávky od anonymizováno do konce doby trvání smlouvy (včetně případné prolongace), zahrnující též případnou náhradu škody vzniklé anonymizováno neodebráním pro zákazníka nasmlouvaného množství elektřiny, pro případ že zákazník učiní bez souhlasu anonymizováno jakýkoli právně relevantní projev vůle směřující k předčasnému ukončení smlouvy sjednané na dobu určitou (prokázáno smlouvou o sdružených službách dodávky elektřiny ze dne 26. 4. 2021). Žalovaná spotřebovala za období od 11. 5. 2021 do 21. 1. 2022 elektřinu v množství 9,044 MWh v ceně 26 773,44 Kč, přičemž žalovaná zálohově na pohledávku uhradila celkem 6 300 Kč; nedoplatek ve výši 20 473,44 Kč, jakož i smluvní pokuta ve výši 400 Kč za pozdní platby byl žalované vyúčtován fakturou číslo se splatností ke dni 14. 2. 2022 (prokázáno vyúčtováním číslo). Žalovaná spotřebovala za období od 22. 1. 2022 do 29. 4. 2022 elektřinu v množství 3,866 MWh v ceně 11 786,30 Kč; nedoplatek ve výši 11 786,30 Kč, jakož i smluvní pokuta ve výši 200 Kč za pozdní platby byl žalované vyúčtován fakturou číslo se splatností ke dni 31. 5. 2022 (prokázáno vyúčtováním číslo). Dopisy z 22. 10. 2021, 16. 3. 2022 a 11. 1. 2022 byla žalovaná žalobkyní upozorněna na možnost přerušení dodávky a ukončení smlouvy (prokázáno dopisy ze dne 22. 10. 2021, 16. 3. 2022 a 11. 1. 2022). Žalované byla zaslána předžalobní výzva k plnění (prokázáno dopisem ze dne 8. 8. 2022, včetně poštovního podacího archu).

5. Ačkoli byly v řízení provedeny další důkazy, soud z nich nezjistil žádné pro rozhodnutí ve věci podstatné skutečnosti.

6. Po právní stránce soud hodnotil věc dle ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění účinném ke dni rozhodné právní skutečnosti, tj. od 1. 1. 2021 do 30. 6. 2021 (dále jen„ o. z.“). Žalobkyně smlouvu uzavírala v postavení podnikatele (§ 420 o. z.) a žalovaná v postavení spotřebitele (§ 419 o. z.), jedná se tedy o spotřebitelskou smlouvu ve smyslu ustanovení § 1810 a násl. o. z.

7. Podle § 50 odst. 2 zákona č. 458/2000 Sb. energetický zákon (dále jen „e. z.“) věty prvé se smlouvou o sdružených službách dodávky elektřiny zavazuje výrobce nebo obchodník s elektřinou dodávat zákazníkovi elektřinu a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet související službu v elektroenergetice a zákazník se zavazuje zaplatit výrobci nebo obchodníkovi s elektřinou cenu za dodanou elektřinu a cenu související služby v elektroenergetice.

8. Podle § 28 odst. 1 písm. e) e. z. zákazník má právo na bezplatnou volbu a změnu dodavatele elektřiny.

9. Podle § 2048 o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.

10. Podle § 1813 o. z. se má za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem.

11. Podle § 1815 o. z. se k nepřiměřenému ujednání se nepřihlíží, ledaže se jej spotřebitel dovolá.

12. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením.

13. Soud dospěl k závěru, že účastníci uzavřeli spotřebitelskou smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny dle § 50 e. z., na základě které žalobkyně dodávala žalované elektřinu a žalovaná se zavázala za odebrané a za služby s jejich poskytováním související zaplatit sjednanou cenu. Žalobkyně prokázala vznik závazkového vztahu i skutečnost, že svému závazku ze smlouvy dostála a žalované na sjednané odběrné místo elektřinu dodala. Cenu žalobkyně řádně vyúčtovala, naopak žalovaná svou povinnost vyplývající z předmětného závazkového vztahu nesplnila, když včas neuhradila cenu za odebranou elektřinu za období 11. 5. 2021 do 21. 1. 2022 ve výši 20 473,44 Kč; soud přiznal žalobkyni nárok na smluvní pokutu ve výši 400 Kč za prodlení s platbou záloh, když ujednání o zaplacení tohoto typu smluvní pokuty bylo shledáno v souladu s ustanovením § 2048 o. z. (výrok I. písm. a) rozsudku). Dále žalobkyně řádně vyúčtovala žalované cenu za odebranou elektřinu za období od 22. 1. 2022 do 29. 4. 2022 ve výši 11 786,30 Kč, tu však žalovaná neuhradila; soud přiznal žalobkyni také nárok na smluvní pokutu ve výši 200 Kč za prodlení s platbou záloh, když ujednání o zaplacení tohoto typu smluvní pokuty bylo shledáno v souladu s ustanovením § 2048 o. z. (výrok I. písm. b) rozsudku). Jelikož je žalovaná v prodlení s plněním peněžitého dluhu, náleží žalobkyni též požadovaný úrok z prodlení v zákonné výši; úroky z prodlení byly přiznány v souladu s § 1970 o. z. ve spojení s nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění platném a účinném ke dni prodlení žalované.

14. Ve vztahu k žalobkyní uplatněnému nároku na zaplacení smluvní pokuty ve výši 5 568,54 Kč, které žalované vyměřila, však soud shledal tento nárok nedůvodným. Jak bylo již konstatováno, mezi účastníky vznikl závazkový vztah, jehož předmětem byla dodávka elektřiny ze strany žalobkyně do domácnosti žalované na základě smlouvy, která byla uzavřena prostřednictvím předem připraveného formuláře, na jehož obsah nemohla mít žalovaná žádný vliv. Do smlouvy bylo vtěleno vedlejší ujednání obsahující komplex smluvních pokut, které stíhají výlučně žalovanou a které jsou vázány jak na porušení smluvních povinností, tak i na další právní skutečnosti. Soud má za to, že formulované ujednání o zaplacení smluvní pokuty nebylo srozumitelné, jasné a současně naplňovalo znaky nepřiměřeného ujednání dle § 1813 o. z., když vznik nároku na zaplacení smluvní pokuty se vázalo na opakované porušení kterékoli platební povinnosti vyplývající ze smlouvy a způsob určení její výše vůbec se neodvíjel od povahy porušované povinnosti, jak je typické pro smluvní pokutu. Proto soud k takovému ujednání ve smyslu § 1815 o. z. nepřihlíží.

15. Je třeba vzít v potaz i to, že institut smluvní pokuty je ve smlouvě využíván jednostranně pouze k utvrzování závazků žalované, což také svědčí o vychýlení rovnováhy v právech a povinnostech stran v neprospěch žalované ve smyslu ustanovení § 1813 o. z. Zatímco porušení platebních povinností žalované je sankcionováno kumulativně, a to každé jednotlivé prodlení delší 10 dnů zvlášť a poté společně ve dvojici s případným dalším prodlením (opakováním), nedodržení povinností ze strany žalobkyně (např. nedodržení standardu dodávky nebo nedodržení standardu přepravy a distribuce) smluvní pokutou utvrzováno není, přičemž je třeba připomenout, že za protiprávní a protiústavní bylo Ústavním soudem označováno právě takové ujednání ve spotřebitelské smlouvě, v němž byly kumulovány sankce výlučně pro spotřebitele (srov. sp. zn. Pl. ÚS 1/10).

16. V neposlední řadě je na místě upozornit, že v dané věci nejde ani tak o institut smluvní pokuty, jako spíše o finanční vyrovnání při předčasném ukončení závazkového vztahu. Tato problematika vznikla v minulosti již na úseku telekomunikačních služeb v poměrech zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích, ve znění pozdějších předpisů, kdy z důvodu rozbití monopolu v telekomunikacích vzniklo konkurenční prostředí, v němž si zákazníci mohli začít vybírat poskytovatele služeb, avšak současně v rámci konkurenčního boje došlo u řady poskytovatelů ke vzniku praktik zakomponovaných do formulářových smluv, prostřednictvím kterých se poskytovatelé snažili po nepřiměřenou dobu držet zákazníky mimo hospodářskou soutěž, např. uzavíráním smluv na dobu určitou s automatickou prolongací a stanovením sankcí pro případ předčasného ukončení smlouvy. Tím de facto omezovali svobodnou vůli zákazníka vybrat si na trhu poskytovatele telekomunikačních služeb. V důsledku těchto zneužívajících praktik, které vedly k narušení hospodářské soutěže a k překážkám řádného fungování trhu, byly do zákona o elektronických komunikacích přijaty limity a opatření, které tuto činnost regulovaly a mezi něž patří například stanovení maximální doby trvání závazku na dobu určitou (§ 63 odst. 7 zákona) a zákaz automatického prodlužování smluv bez předchozího kontaktu zákazníka (§ 63 odst. 10 zákona), dále pak stanovení limitů pro finanční vypořádání závazků u předčasně ukončených smluv na dobu určitou (§ 63 odst. 1 písm. p) zákona) tak, aby výše tohoto vypořádání byla přiměřená poskytované službě. V oblasti plynárenství a energetiky je však otázka posílení ochrany spotřebitelů (uzavírání smluv distančním způsobem, obnovování smluv, maximální délka smluv uzavřených na dobu určitou, ukončování závazků ze smluv v případech, kdy spotřebiteli zaniklo vlastnické nebo užívací právo k odběrnému místu apod.) teprve projednávána.

17. V podrobnostech soud také odkazuje na rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne 4. 1. 2022, č. j. 22 Co 216/2021-74, ve kterém Krajský soud dospěl k závěru,„ že posuzované ujednání má obsahovou souvislost především s ujednáním o časovém závazku žalovaného setrvat ve smluvním vztahu, přičemž i k tomuto ujednání má odvolací soud z pohledu ochrany spotřebitele výhrady vzhledem k tomu, že závazek je automaticky prolongován, bez nutnosti vyrozumění zákazníka o konci trvání smlouvy a jeho souhlasu, na další poměrně dlouhou dobu, a to i opakovaně. To, jak je tento institut automatické prolongace závazku koncipován, nesvědčí o tom, že by jeho smyslem byla ochrana spotřebitele před tím, aby nezůstal bez dodávky plynu, naopak vede k tomu, že spotřebitel je po nepřiměřeně dlouhou dobu vázán na jediného dodavatele dané komodity a je tak omezován v právu na změnu dodavatele z hlediska nabídek lepších či výhodnějších služeb, což ve svém důsledku vede k paralyzaci účinků hospodářské soutěže. Takovou praxi nemůže odůvodňovat ani skutečnost, že v rámci produktů poskytovaných toliko žalobcem, (nikoli jinými dodavateli) je ten, který se váže na smlouvu na dobu určitou cenově nejvýhodnější. Odvolací soud souhlasí i s tím, že na závěru o nepřiměřenosti daného ujednání v důsledku shora popsaných nedostatků nemůže nic změnit ani případná shodná praxe jiných obchodníků.“

18. Na základě shora uvedeného soud dospěl k závěru, že žaloba je ve vztahu k uplatněné smluvní pokutě ve výši 5 568,54 Kč nedůvodná, neboť k ujednání o této smluvní pokutě nelze dle § 1815 o. z. přihlédnout. Soud proto žalobu v částečném rozsahu zamítl tak, jak je uvedeno ve výroku II. rozsudku.

19. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. a přiznal žalobkyni, jež byla v řízení převážně úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 764,70 Kč, přičemž tato částka představuje 74,4 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu žalobkyně v řízení v rozsahu 87,2 % a úspěchu žalované v rozsahu 12,8 %) s tím, že pro účely toho výpočtu kapitalizoval soud požadované příslušenství běžící do zaplacení ke dni vyhlášení rozhodnutí v souladu s nálezem Ústavního soudu ze dne 30. 8. 2010, sp. zn. I ÚS 2717/08, a usnesením Nejvyššího soudu ČR ze dne 3. 12. 2015, sp. zn. 23 Cdo 2585/2015. Žalobkyně byla úspěšná do částky 37 930,20 Kč, žalovaná byla úspěšná co do částky 5 568,54 Kč Náklady řízení, které vznikly žalobkyni, sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 1 538 Kč a z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 38 428,28 Kč sestávající z částky 500 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva k plnění, sepis žaloby, když žalobkyně za úkon účast na jednání soudu odměnu nepožadovala) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daně z přidané hodnoty v sazbě 21 % stanovené ze základu ve výši 1 800 Kč částkou 378 Kč, neboť zástupce žalobkyně je plátcem DPH. Pro úplnost soud uvádí, že k výpočtu nákladů řízení podle § 14b a. t. soud přistoupil z důvodu, že řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně žalobkyní ve skutkově a právně obdobných věcech a tarifní hodnota předmětu řízení nepřesahuje 50 000 Kč.

20. Povinnost k plnění byla stanovena v obecné pariční lhůtě tří dnů (§ 160 odst. 1 věta prvá před středníkem o. s. ř.) O splatnosti náhrady nákladů řízení k rukám zástupce žalobkyně soud rozhodl podle § 149 odst. 1 o. s. ř.

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze, prostřednictvím Okresního soudu v Kutné Hoře. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.