OSKH 12 C 359/2022-85

Okresní soud v Kutné Hoře rozhodl samosoudkyní Mgr. Bc. Alenou Šorčíkovou ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobkyně: Jméno žalobkyně, IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně ⟪LB:lb_002⟫ proti ⟪LB:lb_003⟫ žalovanému: Jméno žalovaného, narozený datum bytem adresa zastoupený advokátem JUDr. Janem Havlíčkem, Ph.D. sídlem Masarykovo náměstí 110/64, 586 01 Jihlava ⟪LB:lb_004⟫ o zaplacení částky 1 175 000 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 1 175 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 1 175 000 Kč od datum do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 4 294,60 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žalovaný je povinen zaplatit České republice na účet Okresního soudu v Kutné Hoře soudní poplatek ve výši 58 750 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně jako oddělený insolvenční správce pro veškeré úkony související s vymáháním pohledávek dlužníka právnická osoba (IČO IČO, sídlem adresa, adresa, dále jen „dlužník“) se po žalovaném domáhá zaplacení částky ve výši 1 175 000 Kč s příslušenstvím z titulu neplnění platebních povinností z kupní smlouvy, uzavřené mezi žalovaným a dlužníkem dne datum. Předmětem kupní smlouvy byl prodej vozidla Ford Tourneo Custom, YNFA, VIN: VIN kód (dále jen „předmětné vozidlo“), přičemž dle čl. IV. kupní smlouvy činila cena vozidla 1 175 000 Kč a kupující ji měl uhradit v hotovosti před podpisem smlouvy; dle čl. V. smlouvy vlastnické právo přechází na kupujícího okamžikem zaplacení kupní ceny a předání vozidla. Žalobkyně tvrdí, že k zaplacení uvedené kupní ceny nikdy nedošlo a dlužník předmětné vozidlo nadále vedl jako svůj majetek v účetnictví. Po prohlášení konkurzu na majetek dlužníka byl žalovaný žalobkyní vyzván dopisem ze dne datum k doložení, že kupní cenu zaplatil, či k jejímu zaplacení ve stanovené lhůtě. Na tuto výzvu reagoval žalovaný e-mailem, v němž uvedl, že prodejem vozidla mu měl být dlužníkem uhrazen dluh ve výši 1 000 000 Kč, za společnost právnická osoba (nyní právnická osoba., IČO IČO). Doklad o převzetí dluhu společnosti právnická osoba. dlužníkem či dohoda mezi žalovaným a dlužníkem nebyla žalovaným předložena, v účetní dokumentaci dlužníka není evidován ani závazek vůči společnosti právnická osoba (který by odůvodňoval převzetí jejího závazku vůči žalovanému), ani závazek vůči žalovanému (který by měl být uhrazen prostřednictvím převodu vozidla).

2. Žalovaný s žalobou nesouhlasí a navrhuje její zamítnutí, neboť je vlastníkem předmětného vozidla, když kupní cenu zaplatil v hotovosti před podpisem kupní smlouvy. Dále uvedl, že celý proces prodeje a koupě vozidla řešil s žalovaným za dlužníka jméno FO, který tuto společnost zastupoval. Původní dohoda byla taková, že žalovanému bude kupní cena vozidla započtena na jeho pohledávku za společností jméno FO k čemuž však nakonec nedošlo a kupní cena byla žalovaným uhrazena v hotovosti. Na základě uzavřené kupní smlouvy, úhrady kupní ceny a předání vozidla žalovanému byla ke dni datum provedena změna vlastníka předmětného vozidla v registru vozidel. Žalovaný zdůrazňuje, že neodpovídá za to, jakým způsobem je vedeno účetnictví dlužníka jako prodávajícího, který zjevně nejednal s péčí řádného hospodáře, když v účetnictví neeviduje prodej předmětného vozidla a uhrazenou kupní cenu, přičemž toto jednání nemůže jít k tíži žalovaného.

3. V reakci na vyjádření žalovaného k žalobě pak žalobkyně uvedla, že žalovaný si ohledně způsobu úhrady ceny za vozidlo protiřečí, přičemž je třeba zdůraznit, že úhrada částky převyšující milion korun převyšuje limit pro platby v hotovosti dle zák. č. 254/2004 Sb. o omezení plateb v hotovosti. Pokud jde o osobu jméno FO, tato osoba není v obchodním rejstříku uvedena ani jako jednatel, ani jako prokurista dlužníka, není tedy zřejmé, z jakého titulu měl za dlužníka ve věci převodu vozidla jednat, když kupní smlouva je za dlužníka podepsána jednatelem jméno FO.

4. V koncentrační lhůtě pak žalovaný doplnil své vyjádření v tom smyslu, že úhradu kupní ceny řešil jméno FO, obchodní partner a tichý společník jméno FO. Kupní cena byla žalovaným uhrazena v hotovosti v pěti splátkách po 200 000 Kč a v jedné splátce ve výši 175 000 Kč, a to v květnu a červnu 2019 v Praze k rukám jméno FO. K předání kupní ceny mezi jméno FO a jméno FO, jednatelem dlužníka, pak bylo řešeno v rámci vzájemných obchodních vztahů mezi nimi a jejich společnostmi, přičemž k jejich konečnému vypořádání došlo dohodou o narovnání ze dne datum. Žalovaný již nebyl účastníkem tohoto právního jednání.

5. Soud vzal v souladu s ustanovením § 120 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“), za svá nesporná tvrzení účastníků, která učinili při soudním jednání, konkrétně tato: ⟪LB:lb_001⟫ - žalovaný je v registru silničních vozidel veden jako vlastník vozidla, ⟪LB:lb_002⟫ - dne datum byla mezi dlužníkem jako prodávajícím a žalovaným jako kupujícím uzavřena kupní smlouva, jejíž pravost není účastníky zpochybňována, dle které se žalovaný zavázal před podpisem smlouvy uhradit kupní cenu ve výši 1 175 500 Kč a dlužník se zavázal převést vlastnické právo k vozidlu.

6. Soud dospěl k následujícím skutkovým zjištěním:

7. Z usnesení Městského soudu v Praze ze dne datum, č. j. MSPH spisová značka (č. l. 11 – 12) se podává, že tímto usnesením byl zjištěn úpadek dlužníka a na jeho majetek byl prohlášen konkurz.

8. Z usnesení Městského soudu v Praze ze dne datum, č. j. MSPH spisová značka (č. l. 9) se podává, že žalobkyně byla tímto usnesením ustanovena odděleným insolvenčním správcem pro veškeré úkony související s vymáháním případných pohledávek dlužníka za žalovaným.

9. Z vyrozumění o soupisu ze dne datum (č. l. 31) se podává, že žalovaný byl vyrozuměn o tom, že do majetkové podstaty dlužníka byl dne datum sepsán majetek, a to předmětné vozidlo, žalovaný byl poučen o jeho právu podat vylučovací žalobu ohledně vozidla.

10. Z kupní smlouvy ze dne datum (č. l. 5) soud zjistil, že smlouva byla sjednána dne datum mezi dlužníkem, zastoupeným jednatelem jméno FO, a žalovaným na předmětné vozidlo za kupní cenu ve výši 1 175 500 Kč včetně DPH. Dle čl. IV. bodu 2) kupní smlouvy cenu kupující zaplatí v hotovosti před podpisem této kupní smlouvy. Dle bodu V. kupní smlouvy vlastnické právo přechází na kupujícího okamžikem zaplacení kupní ceny a předáním vozidla.

11. Z technického průkazu vozidla reg. zn. SPZ (č. l. 10) soud zjistil, že jako vlastník vozidla je veden od datum žalovaný.

12. Ze zprávy právnická osoba adresa ze dne datum (č. l. 30) se podává, že žalovaný je v registru veden jako vlastník i provozovatel předmětného vozidla od datum.

13. Z dohody o narovnání (č. l. 63 - 67) se podává, že tuto dohodu uzavřelo celkem šest smluvních stran, a to společnost právnická osoba., jméno FO, jméno FO, společnost právnická osoba., společnost právnická osoba. a jméno FO, s datem ověření jejich podpisů ke dni datum. Dohoda o narovnání explicitně nepojednává o vozidle ale ani o dlužníkovi či žalovaném (dlužník ani žalovaný není smluvní stranou). V této dohodě mj. jméno FO tvrdí, že na základě smlouvy o zápůjčce ze dne datum poskytl jméno FO postupně částky v rozsahu 7 000 000 Kč, 500 000 Kč, přičemž tato zápůjčka byla následně nahrazena další smlouvou o zápůjčce ze dne datum, na jejímž základě byla poskytnuta částka 5 000 000 Kč, přičemž bylo dohodnuto, že po kapitalizaci úroků vrátí jméno FO částku 24 907 860 Kč.

14. Z výzvy ze dne datum (č. l. 13) se podává, že žalovaný byl žalobkyní touto výzvou vyzván k zaplacení kupní ceny vozidla.

15. Z e-mailové komunikace ze dne datum až datum (č. l. 4) se podává, že žalovaný v reakci na výzvu žalobkyně k zaplacení kupní ceny vozidla uvedl, že v roce 2018/2019 opakovaně půjčil peníze společnosti právnická osoba když chtěl peníze vrátit, bylo mu panem jméno FO sděleno, že společnost právnická osoba má dohodu s dlužníkem, na základě které mu dluh uhradí dlužník. Peníze mu byly vráceny ve formě automobilu.

16. Z předžalobní výzvy ze dne datum, včetně dokladu o odeslání (č. l. 6 - 7) se podává, že žalobkyně žalovaného vyzvala formou předžalobní výzvy k zaplacení kupní ceny z titulu kupní smlouvy do datum.

17. Z odpovědi žalovaného na předžalobní výzvu (č. l. 8) se podává, že žalovaný v reakci na předžalobní výzvu žalobkyni sdělil, že vozidlo bylo uhrazeno v hotovosti oproti podpisu kupní smlouvy ze dne datum.

18. Z e-mailové komunikace ze dne datum (č. l. 57) se podává, že jméno FO sdělil k dotazu žalobkyně, zda byl jméno FO oprávněn zastupovat dlužníka, že jméno FO byl partnerem v projektu právnická osoba a osoba za něj odpovědná. Jeho společnost právnická osoba měla podíl v projektu Libovka. jméno FO přímo nezastupoval dlužníka.

19. Z výslechu svědka jméno FO soud zjistil, že tento u dlužníka nevykonává a nikdy v minulosti nevykonával žádnou funkci, osobu jméno FO zná, byl s ním u vzniku dlužníka jako podnikatelského projektu v online businessu a IT. Dále uvedl, že s dlužníkem spolupracoval na základě nějaké formy ústního partnerství, dělal, co bylo potřeba, nebyl zaměstnancem, neměl smlouvu na IČO; práci, kterou udělal, vyfakturoval a dostal proplaceno nebo formou nějakých podílů v developerských projektech. Žalovaného svědek zná taky, začínal s ním před desítkami let podnikání v nemovitostech, zároveň svědek žalovaného přizval a byl součástí téměř všech jeho developerských projektů, také ho přizval i do právnická osoba, projekt rezidence název a další projekty. Spolupráce s dlužníkem i žalovaným již skončila. O tom, že probíhá toto řízení, svědka informoval žalovaný. Ať už to byl žalovaný, svědek nebo jméno FO, tak všichni měli nějaké majetky a ve chvíli, kdy někde na těch projektech chyběly finance, tak je tam doplňovali z vlastních kapitálů, finančních toků tam bylo značné množství. Řešili to formou zápůjček různých jednatelů, vkladů jednatelů a někdy si přerozdělili podíly a nějakou formou si to započetli a vedli nějakou evidenci, kdo komu do jakých společností dluží. jméno FO jednoho dne přišel a říkal, že by chtěl dodávku na rybaření nebo na nějaký camping, bavili se o tom, protože v té době kupovali asi 15 nebo 20 dodávek do právnická osoba na logistiku a protože v té době měl jméno FO pohledávku vůči právnická osoba, dnešnímu projektu název, nějakých milion korun, tak se domluvili s jméno FO, řekli dobře, koupíme jednu dodávku navíc a žalovaný si ji vezme za finance, které tam k tomu poskytl, což se přesně tak stalo. Žalovaný si ji u Fordu tenkrát navolil, přebíral si ji také on přímo u Fordu, ale koupila se na právnická osoba, běžel tam nějaký leasing, ten leasing se doplatil, potom žalovaný říkal, že by bylo fajn, aby si tu dodávku mohl převést na sebe. Dopodepsala se smlouva a žalovaný si přepsal dodávku na sebe. Ohledně podpisu kupní smlouvy to nebylo tak, že by se sešli všichni u jednoho stolu, bylo to tak, že se svědek bavil s jméno FO a říkal, že žalovaný si chce vozidlo převést na sebe, má to zaplacené, byl tam ten dluh, jméno FO to zadal jméno FO, což byl tehdejší finanční ředitel, ten připravil dokumenty, nechal je to nějakou formou podepsat. Podrobnosti k předmětné kupní smlouvě si svědek nepamatuje. Na otázku, zda svědek předával nějaké peníze ve vztahu k vozidlu, svědek odpověděl, že ve vztahu k vozidlu nikoliv, doplnil pak, že to neproběhlo tak, že tady jsou peníze v hotovosti a dej je jméno FO, takhle to nebylo. K dotazu soudu, zda svědkovi předal žalovaný v souvislosti s tímto vozem nějaké peníze, svědek uvedl, že v souvislosti s vozem asi ne, ale určitě hotovost mu v minulosti předával, nikdy si na to nedávali potvrzení, protože třeba na tom projektu se platily několikamilionové částky, které byly v hotovosti na různé zálohy, atd. a ty přijmáky vystavoval třeba někdo jiný. Když mu žalovaný předával peníze, neřekl mu vždy, k čemu mají sloužit, potom je jednou za měsíc vzali, donesli je do právnická osoba a tam to zaúčtovalo finanční oddělení. Svědek přijal od žalovaného hotovost tak patnáctkrát v hodnotě statisíců až nižších jednotek milionů.

20. Soud při jednání konaném dne datum žalovaného vyzval dle § 118a odst. 1, 3 o. s. ř. k doplnění tvrzení a označení důkazů ohledně skutečnosti, kdy, kde, kým, komu a za jakých okolností byla zaplacena kupní cena ve výši 1 175 500 Kč dle kupní smlouvy ze dne datum. Při tomto jednání soud rovněž účastníky poučil o koncentraci řízení dle § 118b o. s. ř. Žalovaný požádal soud o lhůtu 14 dnů a soudem mu byla poskytnuta lhůta do datum; v této lhůtě žalovaný navrhl jako důkaz toliko dohodu o narovnání ze dne datum, která byla soudem následně provedena. Posléze při jednání dne datum žalovaný navrhl provést výslech dalších svědků, a to finančního ředitele dlužníka jméno FO a jednatele jméno FO k osvětlení komplexu transakcí, zaúčtování plateb, k prokázání toho, jakým způsobem byly zaúčtovány hotovostní platby ze strany žalovaného. Žalovaný tak navrhl další důkazy až po uplynutí lhůty stanovené účastníkům soudem podle ust. § 118b odst. 1 věty druhé o. s. ř. k doplnění rozhodných skutečností a navržení důkazů v rámci koncentrace řízení, a proto je na místě takový důkaz zamítnout. Skutečnost, že žalovaný v koncentrační lhůtě nenavrhl způsobilý důkaz, protože od svědka jméno FO zazněla řada informací, které žalovanému nebyly v plném rozsahu známy (tvrzení žalovaného) před koncentrací řízení, prolomení koncentrační lhůty neodůvodňuje. V daném případě se o žádnou ze zákonem taxativně stanovených výjimek prolamujících koncentraci řízení uvedených v ust. § 118b odst. 1 věta třetí o. s. ř. nejednalo.

21. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu věci:

22. Usnesením Městského soudu v Praze ze dne datum byl zjištěn úpadek dlužníka a na jeho majetek byl prohlášen konkurz, usnesením Městského soudu v Praze ze dne datum byla žalobkyně ustanovena odděleným insolvenčním správcem pro veškeré úkony související s vymáháním případných pohledávek dlužníka za žalovaným. Dne datum bylo do majetkové podstaty dlužníka sepsáno předmětné vozidlo.

23. Dne datum byla mezi dlužníkem jako prodávajícím a žalovaným jako kupujícím uzavřena kupní smlouva, dle které se žalovaný zavázal před podpisem smlouvy uhradit kupní cenu ve výši 1 175 500 Kč a dlužník se zavázal převést vlastnické právo k předmětnému vozidlu. Žalovaný je veden v registru vozidel jako vlastník i provozovatel vozidla.

24. Žalobkyně dne datum zaslala žalovanému předžalobní výzvu.

25. Soud však dále z hlediska skutkového stavu nemohl učinit skutkový závěr takový, že žalovaný uhradil dlužníkovi kupní cenu za předmětné vozidlo.

26. Podle § 2079 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), kupní smlouvou se prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu.

27. Ve věci byla mezi účastníky sporná „pouze“ ta skutečnost, zda žalovaný uhradil dlužníkovi sjednanou kupní cenu za předmětné vozidlo. Tvrzení žalovaného bylo postupně upravováno, když v korespondenci s žalobkyní uváděl, že společnosti právnická osoba poskytl prostředky ve výši 1 000 000 Kč, které byly vráceny ve formě vozidla, což poté dementuje v podání ze dne datum, když tvrdí, že se dohodli, že mu bude kupní cena vozidla započtena na jeho pohledávku za společností právnická osoba k čemuž však nakonec nedošlo a kupní cenu pak uhradil v hotovosti k rukám jméno FO. jméno FO toto tvrzení ve své svědecké výpovědi vyloučil, když mj. uvedl, že to neproběhlo tak, že tady jsou peníze v hotovosti a dej je jméno FO, žalovaný mu v minulosti předával asi patnáctkrát hotovost v hodnotě statisíců až nižších jednotek milionů, ve vztahu k vozu se tak asi nestalo. V rámci koncentrační lhůty pak žalovaný doplňuje svá tvrzení v tom smyslu, že předání kupní ceny mezi jméno FO a jméno FO, jednatelem společnosti dlužníka, pak bylo řešeno v rámci vzájemných obchodní vztahů mezi nimi a jejich společnostmi, přičemž k jejich konečnému vypořádání došlo dohodou o narovnání ze dne datum. V této dohodě není nicméně o vozidle žádná zmínka, smluvní stranou dohody jsou (mimo další subjekty) jméno FO a jméno FO, nikoliv osoba dlužníka. Z dohody ani jinak nelze dovodit, že kupní cena vozidla by byla mezi smluvními stranami jakkoliv vypořádána. Soud uzavírá, že žalovaný žádným způsobem neprokázal uhrazení kupní ceny jméno FO, tím méně dlužníkovi. Současně je třeba upozornit na to, že ve věci slyšený svědek jméno FO dlužil jméno FO částku 24 907 860 Kč, jak vyplývá z předložené dohody o narovnání, stejně tak zná již mnoho let žalovaného, který jej o předmětu jeho výslechu předem informoval. Ze všech těchto uvedených skutečností soud nepovažuje výpověď tohoto svědka za věrohodnou, přičemž se jednalo o jediný, žalovaným navrhovaný, přímý důkaz k prokázání skutečnosti, že kupní cenu zaplatil.

28. Soud tak dospěl k závěru, že v řízení žalobkyně prokázala, přičemž to ani nebylo mezi účastníky sporné, že kupní smlouva byla mezi dlužníkem a žalovaným uzavřena a že následně bylo předmětné vozidlo zapsáno na žalovaného v registru silničních vozidel (tento zápis má dle konstantní judikatury pouze evidenční funkci a nemá žádné právní následky v oblasti soukromého práva). Žalovaný tvrdil, že kupní cenu uhradil hotově ve splátkách. Žalovaný, ač právně zastoupen, navrhl další důkazy k prokázání svého tvrzení až po uplynutí lhůty stanovené účastníkům soudem podle ust. § 118b odst. 1 věty druhé o. s. ř. k doplnění rozhodných skutečností a navržení důkazů v rámci koncentrace řízení, a proto soud tyto důkazy zamítl. Je třeba zdůraznit, že žalobci bylo soudem dříve, než nastala koncentrace řízení, poskytnuto ve vztahu ke spornému tvrzení poučení podle ust. § 118a odst. 1 a odst. 3 o. s. ř. a následně byly provedeny všechny důkazy navržené včas. Hodnocením provedených důkazů pak soud dospěl k závěru, že žalovaný neunesl důkazní břemeno, neboť se mu nepodařilo prokázat zaplacení kupní ceny předmětného vozidla, když žalovaný zůstal ve svých tvrzeních osamocen. Z výše uvedených důvodů soudu nezbylo než žalobě co do výše požadované částky 1 175 000 Kč vyhovět. Jelikož je žalovaný v prodlení s plněním peněžitého dluhu, náleží žalobkyni též požadovaný úrok z prodlení v zákonné výši; úroky z prodlení byly přiznány v souladu s § 1970 o. z. ve spojení s nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění platném a účinném ke dni prodlení žalovaného, tedy od uzavření předmětné kupní smlouvy (výrok I.).

29. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. a přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 4 294,60 Kč (výrok II.). Tyto náklady sestávají z paušální náhrady za šest úkonů služby (výzva k plnění, podání žaloby, 2x příprava účasti na jednání, 2x účast na jednání konaném dne datum a dne datum) po 300 Kč, učiněné nezastoupeným účastníkem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb., dále z náhrady cestovních výdajů ve výši 2 494,60 Kč, vynaložených v souvislosti s cestou zástupce ke dvěma jednáním soudu z Prahy do Kutné Hory a zpět (osobním automobilem zn. Škoda Octavia, při průměrné spotřebě 6,3 l na 100 km, ceně paliva 41,20 Kč/l a základní sazbě náhrady 5,20 Kč za 1 km jízdy).

30. Jelikož je ve věci úspěšná žalobkyně osvobozena od soudního poplatku, přechází dle § 2 odst. 3 zák. č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích (v platném znění), poplatková povinnost na žalovaného. Výše soudního poplatku činí dle položky 1 bodu 1. písm. b) Sazebníku poplatků 58 750 Kč, proto soud uložil žalovanému povinnost soudní poplatek za žalobu v této výši soudu zaplatit (výrok III.).

31. Povinnost k plnění byla stanovena v obecné pariční lhůtě tří dnů (§ 160 odst. 1 věta prvá před středníkem o. s. ř.).

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze, prostřednictvím Okresního soudu v Kutné Hoře. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.