OSKH 5 C 20/2023-21

Okresní soud v Kutné Hoře rozhodl samosoudcem Mgr. Michalem Pomichálkem ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci ⟪LB:lb_002⟫ proti ⟪LB:lb_003⟫ žalované: osobní údaje žalované ⟪LB:lb_004⟫ o zaplacení 9 650,69 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhala zaplacení částky 9 650,69 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 9 650,69 Kč od datum do zaplacení, se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se žalobou domáhala po žalované zaplacení zažalované částky s tím, že její právní předchůdkyně, společnost právnická osoba, uzavřela s žalovanou dne datum smlouvu o revolvingovém úvěru. Na základě této smlouvy žalovaná v průběhu smluvního vztahu načerpala peněžní prostředky ve výši 33 150,69 Kč. Žalovaná se zavázala splatit úvěr nejpozději do datum, což neučinila. Původní věřitel následně postoupil pohledávku na žalobkyni smlouvou ze dne datum. Žalovaná dluh žalobkyni nezaplatila ani po zaslané předžalobní výzvě.

2. Žalovaná se k žalobě, ač jí byla řádně doručena, nevyjádřila.

3. Soud ve věci jednal v souladu s ustanovením § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“), bez přítomnosti účastníků, když žalovaná svou neúčast na jednání řádně neomluvila. Žalobkyně se z nařízeného jednání omluvila, přičemž pro případ, že by žalobě nemohlo být v plném rozsahu vyhověno, požádala o vyrozumění ze strany soudu a případné poskytnutí lhůty k doplnění tvrzení a označení důkazů.

4. Soud provedl důkazy listinami, které předložili účastníci k prokázání svých tvrzení (ustanovení § 120 odst. 1 o.s.ř.), účastníci provedení dalších důkazů nenavrhovali a potřeba provedení jiných důkazů v řízení nevyšla najevo a po postupu dle § 132 o.s.ř. byl v řízení prokázán následující skutkový stav:

5. Původní věřitel uzavřel s žalovanou smlouvu na dobu neurčitou, dle které umožnil žalované opakované čerpání peněžních prostředků až do výše 80 000 Kč. Žalovaná se zavázala poskytnuté peněžní prostředky uhradit spolu s úrokem formou pravidelných měsíčních splátek ve výši 11 % dlužné částky, resp. minimálně ve výši 1 000 Kč. Úrok byl účastníky sjednán ve výši 10,45 % měsíčně (prokázáno smlouvou o revolvingovém úvěru ze dne datum včetně obchodních podmínek, standardními informacemi o spotřebitelském úvěru). Žalovaná celkem čerpala peněžní prostředky ve výši 25 966,59 Kč, přičemž dosud měla zaplatit pouze 2 966,59 Kč (prokázáno tabulkou umoření). Mezi původním věřitelem a žalobkyní byla uzavřena smlouva o opakovaném postoupení pohledávek s tím, že původní věřitel bude postupně žalobkyni prodávat pohledávky za stanovených podmínek (prokázáno smlouvou o ze dne datum). K žalobě byl přiložen PDF soubor, ve kterém jsou vypsána jména dlužníků včetně rodných čísel a uvedení částky (prokázáno tabulkou). Žalovaná byla vyrozuměna o postoupení pohledávky listinou, na níž byl uveden název původního věřitele, a toto vyrozumění bylo žalované zasláno společně s předžalobní výzvou prostřednictvím zástupce žalobkyně (prokázáno oznámením o postoupení pohledávek ze dne datum a předžalobní výzvou ze dne datum včetně podacího lístku).

6. Podle § 1879 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o.z.“), věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

7. Podle § 1882 odst. 1 o.z. dokud postupitel dlužníka nevyrozumí, nebo dokud postupník postoupení pohledávky dlužníku neprokáže, může se dlužník své povinnosti zprostit tím, že splní postupiteli, nebo se s ním jinak vyrovná.

8. Podle § 2395 o.z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

9. Za shora uvedeného soud dospěl k závěru, že žaloba není důvodná. Předně je třeba předeslat, že sama skutková tvrzení neodpovídají anonymizováno vyplývajícím z provedených listinných důkazů (např. celková výše čerpání peněžních prostředků žalovanou včetně jejich splácení). Žalobkyně uvedla neúplná skutková tvrzení ohledně výše dluhu a jeho splatnosti. Z tvrzení žalobkyně tak nebylo zřejmé, jak dospěla k žalované částce a datu její splatnosti, když smlouva o úvěru byla uzavřena na dobu neurčitou a z žalobkyní navržených důkazů nebylo zjištěno, že by dluhy z úvěru byly původním věřitelem k žalobkyní tvrzenému datu zesplatněny. Žalobkyně rovněž nepředložila důkazy pro svá tvrzení, že původní věřitel zkoumal úvěruschopnost žalované podle § 84 a násl. zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru.

10. Především ale provedenými důkazy nebyla prokázána tvrzení žalobkyně o tom, že nabyla pohledávku za žalovanou od své právní předchůdkyně, resp. oznámení o postoupení pohledávky žalované. Soud ze smlouvy o postoupení pohledávek a připojeného seznamu pohledávek pouze zjistil, že si strany této smlouvy sjednaly postupné odprodávání pohledávek, které měly být případně později specifikovány. Tento postup není v rozporu s právními předpisy, neboť je připuštěno, aby předmětem postoupení byla i pohledávka, která vznikne teprve v budoucnu (srovnej usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 6. 2009, sp. zn. 20 Cdo 2529/2007). Nicméně nebylo zjištěno, že předmětem smlouvy se stala i pohledávka za žalovanou, neboť to z přiloženého PDF souboru žádným způsobem nevyplývá. Soud pak není povinen zkoumat existenci či pravost smlouvy o postoupení pohledávek, pakliže byla původním či novým věřitelem splněna notifikační povinnost dle § 1882 odst. 1 o.z. Za situace, kdy nebyla prokázána existence smlouvy o postoupení pohledávek (resp. skutečnost, že pohledávka za žalovanou byla předmětem této smlouvy) postačovalo, aby bylo prokázáno, že původní věřitel žalovanou o postoupení pohledávky vyrozuměl. Postoupení pohledávky ovšem nebylo žalované původním věřitelem řádně oznámeno. Ačkoliv je na oznámení o postoupení pohledávky uveden původní věřitel, toto oznámení není žádným způsobem signováno a zároveň bylo odesláno zástupcem žalobkyně, nikoliv původním věřitelem. Případné postoupení pohledávky tak žalované ani nebylo oznámeno, a proto soud žalobu v celém rozsahu zamítl.

11. Soud nepostupoval dle § 115a o.s.ř. a ve věci nařídil jednání mj. za tím účelem, aby mohl žalobkyni ve smyslu § 118a odst. 1, 3 o.s.ř. poskytnout poučení, že jí dosud nebyly vylíčeny všechny rozhodující skutečnosti a nebyla prokázána tvrzení o tom, jaká je výše dlužné částky a datum její splatnosti, že původní věřitel postoupil pohledávku na žalobkyni a zkoumal úvěruschopnost žalované, a to včetně následků spojených s nesplněním výzvy k jejich dotvrzení a označení. Nutno dodat, že poučení dle shora citovaného ustanovení o.s.ř. se poskytuje pouze účastníku (jeho zmocněnci či zástupci), který je přítomen u jednání, při jiném úkonu soud takové poučení neposkytuje a je nepřípustné jednání odročit jen proto, aby mohlo být takové poučení poskytnuto účastníku, který se k jednání nedostavil a nepožádal o odročení jednání z důležitého důvodu (srovnej rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 24. 3. 2010 sp. zn. 21 Cdo 4314/2008). Je-li jednáno v souladu s ustanovením § 101 odst. 3 o.s.ř. v nepřítomnosti účastníka (jeho zmocněnce či zástupce), je to účastník, jenž svou nepřítomností u soudu způsobil, že se mu příslušného poučení nedostalo (srovnej rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27. 9. 2006 sp. zn. 29 Odo 832/2006). Za situace, kdy se žalobkyně omluvila z jednání a souhlasila s projednáním a rozhodnutím věci v její nepřítomnosti, se sama připravila o dobrodiní soud ve formě poučovací povinnosti dle § 118a o.s.ř. Nebylo pak povinností soudu žalobkyni informovat o tom, že dosud tvrzené skutečnosti a označené důkazy jsou nedostatečné, aby mohlo být žalobě v plném rozsahu vyhověno.

12. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 o. s. ř. Žalované, která ve věci měla plný úspěch, náleží právo na náhradu nákladů řízení. Jelikož ale žalované v řízení náklady nevznikly, rozhodl soud tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozsudku.

Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o.s.ř.).

Nesplní-li povinný dobrovolně to, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na exekuci.